Home Zpravodajství Politika EU se chystá ...

EU se chystá zbrojit jako nikdy předtím, tvrdí plzeňský europoslanec Maštálka

Žádná mírová politika, žádné snižování už tak obrovských výdajů na ozbrojení, tvrdí o současné politice EU plzeňský europoslanec Jiří Maštálka (KSČM). Evropská unie vedená Německem prý kráčí slepě za pošetilou vizí válečné mocnosti, jako by tím chtěla vyřešit nahromaděné obrovské problémy, které ji rozkládají. Maštálka to píše na svém webu.

„Evropská unie je sice jen jedna, ale v souvislosti s ní se hovoří o uniích dalších: levice (tedy síly nalevo od sociální demokracie) usiluje o unii sociální a mírovou, pravice (v čele s německými konzervativci) by uvítala unii finanční, politickou, fiskální, ale aktuálně především – vojenskou,“ konstatuje Maštálka. Právě to prý potvrdila Evropská komise, která předložila plán na vytvoření miliardového »obranného fondu« a v souvislosti s tím takzvaný »reflexní dokument«, který by prý měl podnítit celoevropskou debatu o slučování ozbrojených sil v rámci EU a o rozšíření vojenských operací EU mimo její teritorium. „Cílem je – s ohledem na aktuální problémy s americkou administrativou – »strategická autonomie«. To, že v pozadí stojí rovněž vytvoření »evropské armády« mimo struktury NATO, je mimo pochyby,“ píše europoslanec.

Evropská komise se podle něho zasazuje za vytvoření »obranného fondu«. Maštálka připomíná, že by v této souvislosti stálo za to specifikovat či alespoň naznačit, kdo se chystá EU napadnout. Pomocí obranného fondu chce Komise prosadit maximálně koncentrované zbrojení, neboť prý přes dlouhodobé nabádání vyvíjejí zbrojní koncerny členských států stále ještě paralelní zbraňové systémy, namísto toho, aby se spojily pro produkci drahých válečných nástrojů. „A to nelze nadále trpět, neboť EU chce být co nejrychleji »globálně operující vojenskou mocností«! »Obranný fond« tak má dávat podněty pro žádoucí slučování při realizaci zbrojních projektů; do roku 2020 má fond poskytovat v tomto směru 90 milionů eur ročně, od roku 2021 pak těžko uvěřitelných 500 milionů!“ – varuje Maštálka.

Zmíněný »reflexní dokument« vypracovaný Evropskou komisí prezentuje podle plzeňského europoslance tři možné scénáře budoucí vojenské politiky EU. „Tím prvním je scénář, který by se dal nazvat »jedeme dál beze změn«, takže jej lze brát jen do počtu. Druhý scénář předpokládá posílení vojenské spolupráce členských států EU; vytvořeny mají být především dispozice pro kybernetické vedení války a posílena spolupráce vojenských struktur EU s NATO. Scénář třetí, o který jde Komisi především, předpokládá dalekosáhlé propojení zbrojního průmyslu v EU a výrazně užší spolupráci ozbrojených sil členských států; implicitně tedy vytvoření oné hlavně Německem prosazované »evropské armády«,“ vypočítává europoslanec jednotlivé možnosti. „Ostatně onen cíl »strategické autonomie«, jenž je oficiálním cílem unijní politiky už od června minulého roku, je zdůvodňován nejen aktuální americkou zahraniční politikou, ale také – přáním Německa a jeho paní kancléřky,“ tvrdí Maštálka.

I proto europoslanec nevidí žádnou mírovou politiku ani žádné snižování už tak obrovských výdajů na ozbrojení. Evropská unie vedená Německem podle něho kráčí slepě za pošetilou vizí válečné mocnosti, jako by tím chtěla vyřešit obrovské problémy, které ji rozkládají.