Home Zpravodajství Kultura Harfistka Jan...

Harfistka Jana Boušková vyjíždí na turné s Mou vlastí. Plzeň nevynechá

Mimořádné turné naší přední harfistky Jany Bouškové s premiérovým uvedením částí Smetanovy Mé vlasti v úpravě pro harfu se uskuteční již v příštím týdnu. Plzeň, České Budějovice, Olomouc, Pardubice, Brno a Praha budou mít možnost od 13. do 19. listopadu posoudit, jak plnohodnotně dokáže harfa nahradit celý orchestr, a zaposlouchat se do úpravy ikonické skladby české hudební literatury v podání královského nástroje. Jana Boušková kromě vlastních úprav Mé vlasti nabídne i Americkou suitu Antonína Dvořáka nebo Letní dojmy Josefa Suka. Plzeň se na ojedinělý koncert může těšit 13. listopadu v Domě hudby.

„Chtěla jsem obohatit harfový repertoár o skladby, které má publikum rádo, o skladby, které mají hodnotu a jsou pokladem české hudby. Zároveň pro mě bylo výzvou, abych mohla, jakožto Češka, tuto hudbu sólově představovat publiku po celém světě a mohla tak být na náš národní poklad pyšná,“ uvádí k motivům svého programového výběru Jana Boušková.

Dům hudby v Plzni / foto: Mooza

Česká hudba má v repertoáru naší přední harfistky zcela výsadní a nezastupitelné místo. V jejím sólovém, komorním i orchestrálním repertoáru najdeme takřka všechna standardní díla pro harfu napříč hudebními dějinami i řadu děl soudobých, která byla v řadě případů zkomponována přímo pro Janu Bouškovou. V případě skladeb, které tvoří páteř programu výjimečné koncertní řady přední české i světové harfistky, vsadila Jana Boušková s výjimkou populární Fantazie Vltava Hanuše Trnečka na své vlastní úpravy.

„Vyšehrad byl největší oříšek. Věděla jsem, že existuje úprava Hanuše Trnečka, a tak jsem s touto verzí i počítala. Jaké však bylo překvapeni, když jsem při studiu této skladby zjistila, že dílo je upraveno špatně, s chybami harmonickými i melodickými a s takovými skoky v tématech, které jsem nechápala. Musela jsem proto přistoupit k úpravě tohoto díla znovu, abych již vydanou edici doplnila a Vyšehrad mohl být alespoň víc podobný původnímu orchestrálnímu znění, než v jakém jsou noty pro harfu psány. Úpravu Šárky jsem volila z partitury a zároveň jsem se někdy inspirovala i klavírním výtahem. Ale protože jsem sama v sobě měla představu a „slyšela jsem“ už, jak bych si skladbu pro harfu představovala, partitura a klavírní výtah mi byly pouze inspirací, finální výsledek je můj osobní,“ upřesňuje Jana Boušková.

„Americká Suita Antonína Dvořáka je skladba, kterou jsem vždy nesmírně milovala,“ přiznává Jana Boušková a doplňuje: „Když jsem byla pozvána k účinkování na festivalu v Americe, troufla jsem si převzít klavírní verzi tohoto díla a ve světové premiéře tuto skladbu zařadit na program mého recitálu v Chicagu. Úprav v této skladbě bylo minimálně. Snažila jsem se převážně ponechat klavírní zápis, jen opět bylo nutné některé chromatické postupy harfě a jejím možnostem přizpůsobit. Upřímně lituji, že Dvořák pro sólovou harfu nikdy nic nenapsal, jelikož tato skladba nejen zní na harfu krásně, ale je často napsaná jako by byla našemu nástroji věnována.“

Ambiciózní program sestavila Jana Boušková s jasným cílem: „Hudbou předávat duchovno, které sama obsahuje. Obohacovat duše i srdce posluchačů v tomto uspěchaném světě, který začíná ztrácet povědomí o krásnu. Hudba je dar, který posiluje a naplňuje. Mě určitě a jsem šťastná, když mohu lidi dělat také šťastnými. Je nádherné, když hudba dojme k slzám i když naplní lidi úsměvem,“ uzavírá Jana Boušková.