Home Zpravodajství Aktuálně Kuřáci žijí o...

Kuřáci žijí o 10 let méně, stát stojí 59 000 korun ročně

Od letošního 31. května platí v České republice tzv. protikuřácký zákon a dotýká se kolem dvou milionů lidí, z toho je asi 250 tisíc mladších 18 let, vypočítává prof. MUDr. Eva Králíková, CSc, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle dat Státního zdravotního ústavu byla prevalence v populaci nad 15 let v uplynulých 10 letech stále kolem 30 procent. Od roku 2015 se pak snížila na 25 procent.

prof. MUDr. Eva Králíková, CSc

„Pokud opravdu platí pětadvacetiprocentní prevalence kouření, jsme těsně pod průměrem Evropské unie. Podle Eurobarometru z roku 2017 kouří v členských státech Unie 26 procent obyvatel, přičemž u mužů je to 30 procent a u žen 22 procent. Nejméně kuřáků je ve Velké Británii (17 %) a ve Švédsku (7 %). Mezi evropskými kuřáky převažují ti pravidelní. Nejméně jednou denně kouří 91 procent kuřáků. Poslední dobou však klesá nejenom počet kuřáků, ale i průměrná spotřeba cigaret, která nyní představuje 14 cigaret na osobu a den,“ vypočítává prof. Eva Králíková.

Věk i socioekonomický status hrají v tomto směru důležitou roli. Ve věkové skupině 15 až 24 let kouří nejvíce osob, a to skoro třetina. Ve skupině osob ve věku 55 a více let kouří osmnáct procent. Více kouří lidé s nižšími příjmy, nižším vzděláním, nezaměstnaní a lidé z vyloučených komunit. Zhruba dvakrát víc než běžná populace kouří lidé, kteří jsou duševně nemocní, zhruba 60 až 80 procent. Kouření jim zkracuje život přibližně o dvacet let. Psychiatrická onemocnění, včetně deprese, kouření zhoršuje, kromě toho snižuje účinnost řady psychofarmak. Zvyšuje se také podíl kuřáků s mentálním onemocněním, ve Spojených státech nebo v Austrálii je to už více než jedna polovina kuřáků.

Podle dat z roku 2010 je u nás kouření příčinou 15,5 tisíce úmrtí ročně, z toho 1,5 až 3 tisíce lidí umírá v důsledku pasivního kouření.  To, že se v daném státě prodávají cigarety, není výhodné pro žádnou zemi. Podle odhadů WHO vycházejí náklady v našem regionu na 1,8 procenta hrubého domácího produktu, což je zhruba 118 miliard ročně. Při dvou milionech kuřáků tedy každý z nich přijde stát na 59 tisíc korun ročně. Zdravotní péče přitom tvoří jen část nákladů, něco kolem 40 miliard. Kouření je příčinou asi 30 procent onkologických onemocnění, asi 15 procent kardiovaskulárních a zhruba 80 procent chronických plicních nemocí.

„Vapování, elektronické cigarety a zahřívaný tabák snížilo zdravotní rizika kouření, a to i pasivního.  Odhaduje se, že je alespoň o devadesát pět procent méně rizikové než kouření. Kuřáci kouří kvůli nikotinu, ale umírají kvůli zplodinám spalování, tabákový kouř obsahuje tisíce chemikálií. Pokud někdo nedokáže přestat užívat nikotin, je pro něj méně rizikové, když ho dostane bez spalování tabáku,“ dodala Eva Králíková.