Home Zpravodajství Politika Milada Emmero...

Milada Emmerová vidí šanci na vytvoření vyhovujícího zdravotního systému

Šanci na vytvoření vyhovujícího a funkčního zdravotního systému vidí plzeňská lékařka, senátorka za Rokycansko a severní Plzeňsko a někdejší plzeňská hejtmanka Milada Emmerová (ČSSD) v obnovení činnosti Ústavu pro zdravotnickou informatiku a statistiku. „Pod vedením generálního ředitele pana docenta Duška z Brna by se mohlo leccos vzkřísit anebo nově nastolit. O tom jsem přesvědčená,“ píše Emmerová v komentáři na celostátním webu ČSSD.

„V průzkumech veřejného mínění před letošními parlamentními volbami vyšlo zdravotnictví opět jako téma na prvém místě. Nedivme se, každému občanovi je jasné, že zdraví je bezpodmínečnou podmínkou spokojeného života každého z nás, bez ohledu na pohlaví, věk, politickou příslušnost, národnost či barvu pleti,“ konstatuje Emmerová.
Každá rozumná vláda si tedy podle ní počíná tak, aby byl vybudován vyhovující zdravotní systém, jehož kvalitu lze z celospolečenského hlediska vyhodnocovat mj. pomocí statistických ukazatelů, ale především spokojeností občanů. „Předpokladem tvorby a udržování každého systému je jeho jasná koncepce (tj. pojetí) a strategie (střednědobé a vzdálenější cíle). Tyto cíle jsou úkolem vlády, resp. ministerstva zdravotnictví, které hlavní zásady celého systému víceméně obecně nastavuje a s pomocí zákonů a podzákonných norem nastavuje jejich realizaci,“ vysvětluje senátorka.

Koncepce každého oboru by podle ní měla být většinově schválena nejen parlamentem, ale akceptována celou většinovou společností. A pak je celkem méně významné, jaká vláda nastoupí, jaké bude její koaliční složení a záměry. V popředí je však pro ni vždy zdravotně-sociální doktrína, která má být naplňována zákony, jejich novelizacemi, vyhláškami a nařízeními. Přitom nejde o demagogii: společnost se vyvíjí, a to jak uvnitř, tak i díky vlivům vnějším. Všemu tomu je třeba přizpůsobovat zdravotně-sociální systém a umět zdůvodňovat, proč se odchylujeme od původního „mustru“.

„V našich podmínkách byl od roku 1993 zaveden v rámci daňové reformy pojišťovenský systém, který je v evropských poměrech považován za relativně nejdemokratičtější a nejdokonalejší,“ vrací se do historie lékařka, která byla v Zemanově a pak částečně v Paroubkově vládě ministryní zdravotnictví. Zákonné shromažďování prostředků do balíku veřejného zdravotního pojištění vytváří podle ní společné prostředky, ze kterých je hrazena jak zdravotní péče dle sazebníku výkonů, tak také vyplácení výplat a mezd zdravotníků.

„V této souvislosti chci opět upozornit na koncepci zdravotnictví, která byla přijata po mém působení na ministerstvu zdravotnictví v druhé polovině tehdejšího volebního období. Přijala ji Paroubkova vláda v létě 2005 a je tzv. zaparkovaná na Úřadu vlády,“ konstatuje Emmerová. Na její realizaci už tehdy prý nebyl čas, blížily se parlamentní volby v roce 2006. Ale přečíst si ji a omladit ji směrem k dnešku, to by mohlo být vodítkem zmíněné koncepce a strategie moderního zdravotnictví, což je nezbytné.

„A pak, po zpackaných parlamentních volbách v roce 2006, nastoupil pravicově zaměřený ministr Julínek, který vše vzal z druhého konce – se zdravotnickými poplatky, tj. s cílem zvyšovat spoluúčast, zvětšovat příjem do lůžkových zařízení (ale pozor: v ambulantní péči zůstával poplatek na tom stole anebo v té kapse, kam se předal !!!),“ kritizuje senátorka. „Nesledovat, jak je účelný výdej financí do zdravotní péče. Nevšímat si zvyšování výdajů na léky asi i v zájmu farmaceutických firem. Z asi 10 000 registrovaných léčebných preparátů dopustit dnešní registraci 50 000 druhů léčiv. Dopustit nárůst lékáren z počtu 700 na takřka 3 000 provozoven. Tolerovat polypragmázii (stav, kdy pacient užívá léčivých přípravků příliš mnoho, příliš dlouhou dobu nebo v nadměrných dávkách, nebo kdy užívá i jen jeden ne nezbytně nutný léčivý přípravek – pozn. red.) , která může mít smrtící účinky na lidský organismus – skoro to připomíná velmi nákladnou eutanázii!!! Rozlišovat nemocnice dle jejich zřizovatelů, zakládat z nemocnic obchodní společnosti, chovat se jako soukromník, který má právo provozovat pouze lukrativní obory atp., což je další základní chyba. Vždyť jde vesměs o zařízení smluvní, která mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami a čerpají z veřejného zdravotního pojištění!!! To je bohužel jediný společný jmenovatel pro celý systém. A přitom právo kontroly hospodaření mají pouze zřizovatelé. Jakoby nevadily zjišťované rozdíly v hospodaření nemocnic všeho druhu,“ dodává bývalá ministryně zdravotnictví.

Podle Emmerové se však objevila nová naděje v podobě obnovení činnosti Ústavu pro zdravotnickou informatiku a statistiku.“Pod vedením generálního ředitele pana docenta Duška z Brna by se mohlo leccos vzkřísit anebo nově nastolit. O tom jsem přesvědčená. Záleží však na tom, zda nový ministr zdravotnictví přijme tuto výzvu, a ustaví tým, který by byl schopný dle jeho politického zadání vytvořit koncepci a strategii českého zdravotnictví. Zda zvolí správné spolupracovníky se širokým medicínským a organizačním rozhledem a zkušenostmi z praxe. Jakákoliv lékařská odbornost se vždy nehodí. Nesmí to být jen teoretik, ale zkušený praktik s náležitými organizačními zkušenostmi. A neměl by chybět ani odborník z oboru organizace zdravotnictví, jakým je například pan profesor Holčík – kupodivu také z Brna. Teprve pak bude na řadě starost o způsob financování,“ vidí Milada Emmerová šanci na vytvoření vyhovujícího a funkčního zdravotního systému.

DALŠÍ ČLÁNKY