Home Tagy Články označené "ANO"

ANO

Hlavním cílem politického hnutí ANO je dobře fungující, stabilní a prosperující společnost, ve které demokratická politická reprezentace pracuje ve prospěch všech občanů. K tomu musí vést politický dialog, zaměřený na zájmy a potřeby občanů. Nechceme však dělat politiku jen pro ni samotnou a ztrácet čas zbytečným politikařením. Chceme do veřejného prostoru vrátit racionálnost a hledání pragmatických řešení. I proto je snahou hnutí ANO přivádět do politiky osobnosti, které něco dokázaly a mají společnosti co nabídnout. Přičiníme se o to, aby Česká republika jasně formulovala své národní zájmy. Zároveň se hlásíme k základním civilizačním hodnotám a chceme být jasným a čitelným partnerem v rámci zahraniční politiky a Evropské unie.

„Tak se nám rýsuje jeden „oříšek“ pro moc soudní,“ komentuje plán hnutí ANO, komunistů a okamurovců zdanit náhrady vyplácené státem církvím za nevydaný majetek místostarosta Domažlic Stanislav Antoš, který vedl do parlamentních voleb kandidátku KDU-ČSL z Plzeňského kraje. V regionu ale lidovci nezískali potřebnou pětiprocentní podporu a zastoupení ve Sněmovně nemají.

„Toto je pojítkem mezi stranami KSČM, SPD a ANO. Musím říct, že jsem zvědav, jak se cesta k plné odluce církví od státu vyvine,“ píše na Facebooku Antoš. „O církve nemám strach, ale bojím se o právo,“ dodává.

Restituce církevního majetku upravuje zákon č. 428/2012, který obsahuje částku, kterou stát vyplatí za nevydaný majetek, úročení částek postupně vyplácených 30 let a konstatování, že se částka nebude danit. Na tato ustanovení navazují smlouvy s jednotlivými církvemi.

„Jako neprávník celou situaci vidím tak, že Sněmovna sice může zákon změnit a odkaz na nedanění příjmu vypustit. Pak zde ale zůstanou smlouvy, které byly podepsány předsedou vlády a představiteli církví za situace, že platil pevně spojený řetězec: vydat majetek – co nelze vydat, zaplatit – v konkrétně stanovené částce – ve splátkách – s úroky – bez zdanění,“ komentuje situaci Stanislav Antoš. „Z tohoto řetězce vzájemně podmíněných kroků vypadne jeden, který má vliv na ostatní. Jestli lze ohnout právo do takové míry, aby to bylo možné, to jsem tedy opravdu zvědav,“ konstatuje domažlický místostarosta.

„Pokud budeme v ČSSD pokračovat v té debatě na veřejnosti a v nesourodosti, tak nás to bude tlačit níž a níž.“ O tom je přesvědčen šéf ČSSD v Plzeňském kraji a úřadující celostátní předseda strany Milan Chovanec. „Byly-li by předčasné volby za rok, tak v tomto stavu a bez toho, abychom dali jasný směr, tak mi řekněte, kdo by nás volil. Bojím se, že bychom skončili pod pěti procenty,“ řekl v rozhovoru pro server novinky.cz.

„Kdyby byl proveden povolební průzkum veřejného mínění, tak odhaduji dramatický nárůst preferencí ANO, odhaduji slabý výsledek ČSSD a komunistů. Protože Andrej Babiš luxuje levici. To je situace, kterou řeším, krok za krokem, abychom ČSSD dovedli do sjezdu v co nejlepší kondici,“ konstatuje Chovanec.

Podle návrhu předsednictva by si sociální demokraté měli zvolit na mimořádném sjezdu 18. února nové vedení. Strana ale zatím nemá žádné oficiální kandidáty. „Jsem stále přesvědčen, že by se měl předseda volit přímo všemi členy sociální demokracie. Měl by mít silný mandát pro tu dobu, která nás čeká a která nebude jednoduchá. Ale na předsednictvu jsem s tím u kolegů neuspěl. Říkají, že na to není vhodná doba. Já si pořád myslím, že bychom se o to měli pokusit. Věřím, že by členové předsedu volit šli,“ říká Chovanec.

On sám navrhoval pozdější, dubnový termín sjezdu. Do té doby se mohla vést debata o změně stanov, které jsou podle úřadujícího šéfa strašně těžkopádné, zastaralé a nemoderní. „Máme strašně složitý systém kariérního řádu a primárních voleb. Tak dlouho jsme se zaplevelovali úředničinou, až nám nezbyl čas na politickou práci. Ten výsledek voleb je částečně daný i tím,“ je přesvědčený Chovanec.

Ústřední výkonný výbor ČSSD za týden rozhodne, zda potvrdí stanovisko předsednictva a sjezd bude už v únoru. „Chápu, že členská základna chce, aby se věc vyřešila rychle. Je potřeba zvolit vedení, které bude soudržné. Nemusí být jednobarevné, ale musí spolupracovat. Nemohou znít veřejně čtyři názory, protože potom strana nebude čitelná. Nový šéf strany musí být dirigent, který využije synergie proudů uvnitř strany a pospojuje je. Jestli ne, tak v příštích volbách dostaneme další výprask,“ říká rozhodně Chovanec.

On sám má ambice dovést ČSSD do sjezdu a o nominace do vedení nikde aktivně žádat nechce. „Budu se o tom bavit s lidmi u sebe v kraji. Opravdu mám jediný zájem, abychom to dovedli do nějakého lepšího stavu. Notabene, já nejsem spojovatel proudů. Pro část sociálních demokratů, která má jiný názor na migraci, zbraně i bezpečnost,“ prohlašuje šéf ČSSD v Plzeňském kraji.

Téměř genderově vyvážené bude v nové Poslanecké sněmovně zastoupení Plzeňského kraje. Do dolní parlamentní komory totiž z regionu posíláme pět žen a šest mužů. Takový poměr žen se v historii České republiky ještě žádnému kraji nepovedl.

Hnutí ANO 2011 z regionu má pět poslanců a tři z nich jsou ženy – ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, stávající poslankyně Miloslava Rutová a podnikatelka Barbora Kořanová. Muži jsou jen dva – poslanec Jan Volný a náměstek ministra zdravotnictví Kamal Farhan.

Občanská demokratická strana to má přesně 1:1, tedy naprosto genderově vyvážené. Ve Sněmovně bude děkanka Fakulty zdravotnických studií ZČU Ilona Mauritzová a náměstek plzeňského primátora a také hejtmana Martin Baxa.

Další ženou v dolní komoře bude představitelka Okamurovy Svobody a přímé demokracie podnikatelka a předsedkyně sportovní komise na plzeňském hejtmanství Jana Levová.

Ze tří zbývajících stran s mandátem v Plzeňském kraji voliči vybrali muže. Příznivci pirátů vědeckého pracovníka Lukáše Bartoně, komunistů poslance Jiřího Valentu a sociálních demokratů poslance a ministra vnitra Milana Chovance.

V celé Sněmovně bude více žen než poslední čtyři roky. Voliči jich zvolili 44, takže počet poslankyň se oproti předchozímu volebnímu období zvýší o pět.

Poslanecká sněmovna také omládne. Průměrný věk nově zvolených poslanců v celém Česku je 47,5 roku, což je ve srovnání s předchozími volbami o dva roky méně. Nejstarším poslancem je 79letý Karel Schwarzenberg (TOP 09) nejmladšími jsou 21letí Dominik Feri (TOP09 a František Kopřiva (Pirátská strana). Z Plzeňského kraje jsou nejstarší i nejmladší z jedné strany – z hnutí ANO. Nejstarší je Miloslava Rutová (69) a nejmladší Barbora Kořanová (33). Průměrný věk poslanců z regionu je 47 let.

Hnutí ANO v Plzeňském kraji bude mít v Poslanecké sněmovně zastoupení pěti poslanců místo dosavadních tří, ODS dva místo jednoho. Všechny ostatní stávající strany už jenom ztratili. Jaké jsou reakce lídrů a jak si pár hodin po volbách představují budoucí koalici?

První šestice na kandidátce ANO sledovala výsledky voleb v centrále na pražském Chodově. „Šli nám nahoru poslanci, měli jsme tři mandáty, teď jich máme pět. U nás panuje nadšení,“ reagoval v Plzni v zastoupení lídryně šéf městské organizace Roman Zarzycký. Ministryně pro místní Karla Šlechtová, která ANO v Plzeňském kraji do voleb vedla, přemýšlela hned o nové koalici. Zamlouvala by se jí nová vláda znovu s ČSSD, ale už bez lidovců. Když viděla, že to nevychází a že jen se sociálními demokraty by to nestačilo, řekla, že se má jednat i s ODS. Občanští demokraté ale spolupracovat s ANO nechtějí – a to jak s Babišem, tak bez něj. Šlechtová jednoznačně odmítla spolupráci s hnutím SPD Tomia Okamury. „Je to novodobé fašistické hnutí,“ řekla.

„Jsem velice ráda, že jsme dosáhli dvouciferného výsledku a nebylo to v této době jednoduché,“ prohlásila lídryně a nyní už nová poslankyně ODS Ilona Mauritzová. Velký zisk hnutí ANO a Okamurovy SPD ji moc nepotěšil, zato jeden z nejlepších výsledků občanských demokratů v regionu mezi všemi volebními kraji ano. Současná děkanka Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity vedla ODS do voleb jako nestranice a jako jediná žena v čele ODS v Česku. Radost neskrývá ani 1. náměstek primátora a náměstek hejtmana Martin Baxa.“Jsme nejsilnější stranou na pravici a také nejsilnější demokratickou stranou v Plzeňském kraji,“ řekl a chválil Ilonu Mauritzovou, že se dobře zhostila role volební jedničky.

Lukáš Bartoň, lídr pirátů v regionu se raduje. „Výborný, perfektní! Je to nádherný úspěch pirátů,“ říká viditelně spokojený Bartoň. Na obrovský zisk Babišova hnutí reagoval: „Je to špatný, je to moc špatný. My se s Babišem nikdy nebudeme bavit,“ prohlašuje na videu zveřejněném na regionálním pirátském webu. Mrzí ho jen, že nezískali pro Plzeňský kraj druhý poslanecký mandát.

Za hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura poděkoval voličům krajský místopředseda Zdeněk Maštalíř. „Myslím, že na začátek je to skvělý výsledek. Nyní se musíme snažit své voliče nezklamat, protože bez pomoci těch tisícovek nadšenců bychom lépe než většina mediálně protlačovaných stran nikdy nedopadli,“ napsal na Facebook. Lídryně kandidátky Jana Levová vzkázala z Prahy, že teď je čas začít prosazovat program a „začít jednat o povolebním rozložení sil tak, abychom prosadili hlavní body našeho programu.“

Místo plzeňského lídra KSČM Jiřího Valenty reagoval mluvčí strany Richard Pokorný. „Volební výsledek strany je velkým neúspěchem na celostátní i regionální úrovni, jeho příčiny bude nutné důsledně analyzovat a přijmout relevantní opatření. Bez ohledu na počet získaných mandátů budeme důsledně prosazovat náš program, plnit naše předvolební sliby a hájit v Poslanecké sněmovně autentické levicové myšlení ve prospěch progrese kvality života občanů této země,“ rozeslal tiskovou zprávu Pokorný.

„Sociální demokracie dostala políček,“ okomentoval výsledky úřadující šéf ČSSD a lídr plzeňské kandidátky Milan Chovanec. „Já jsem ten výsledek očekával. Já jsem kolegům psal, že se obávám, že pro nás nebude začínat jedničkou. Ale je to zklamání, doufal jsem, že začínat jedničkou bude. Musíme to přijmout s pokorou a pokusit se o nějaký restart,“ řekl a dodal ještě, že jeho strana nebude spolupracovat s obviněnými politiky.

Ve dvousetčlenné Sněmovně má ANO nově 78 poslanců (při minulých volbách 47), ODS 25 poslanců (16), piráti 22 (0), okamurovci 22 (0), komunisté 15 (33), ČSSD 15 (50), lidovci 10 (14), TOP09 7 (26), STAN 6 poslanců (0).

Zisk jednotlivých parlamentních stran v Plzeňském kraji:

ANO 30,98 % hlasů – poslanci Karla Šlechtová, Jan Volný, Miloslava Rutová, Barbora Kořanová, Kamal Farhan

ODS 12,09 % – poslanci Martin Baxa, Ilona Mauritzová

SPD 10,56 % – poslankyně Jana Levová

Pirátská strana 10,01 % – poslanec Lukáš Bartoň

KSČM 8,65 % – poslanec Jiří Valenta

ČSSD 7,97 % – poslanec Milan Chovanec

KDU-ČSL 3,49 % – bez poslance

STAN 4,85 % – bez poslance

TOP09 4,82 % – bez poslance

Sečteno, podtrženo. ODS jako jediná klasická strana v letošních volbách neztratila, ale naopak dostala o víc než o třetinu větší podporu než při minulých volbách v roce 2013. V celé republice dostala 11,32 % hlasů, v Plzeňském kraji dokonce 12,09 %. To je po Praze, Středočeském a Jihočeském kraji nejlepší výsledek.

Absolutním vítězem je hnutí ANO 2011 s celostátním výsledkem 29,64 % hlasů, v Plzeňském kraji je voliči ocenili dokonce 30,98 %, což byl šestý nejlepší výsledek. Nejvíc Babišovo hnutí dostalo v Ústeckém kraji – 37,55 % hlasů.

Konečné výsledky parlamentních stran: ANO – 29,65 % (78 mandátů), ODS – 11,32 % (25 mandátů), Česká pirátská strana – 10,79 % (22 mandátů), Okamurova SPD – 10,64 % 22 mandátů, KSČM – 7,76 % (15 mandátů), ČSSD 7,27 % (15 mandátů), KDU-ČSL – 5,80 % (10 mandátů), TOP09 – 5,31 % (7 mandátů) a Starostové a nezávislí – 5,18 % (6 mandátů).

V dosluhující Sněmovně zastupuje Plzeňský kraj jedenáct poslanců. Po třech mandátech mají ČSSD a ANO, po dvou KSČM a TOP 09 a jeden ODS. Nově budeme mít také jedenáct zástupců, ale do poslaneckých lavic už neusednou Vladislav Vilímec (ODS), Václav Votava (ČSSD), Igor Jakubčík (ČSSD), Karel Šidlo (KSČM), Pavel Šrámek (ANO), Marek Ženíšek (TOP09) a Jaroslav Lobkowicz (TOP09). Nezvoleným poslancům končí mandát 26 října 2017 (přesně čtyři roky po minulých volbách).

Zisk jednotlivých parlamentních stran v Plzeňském kraji:

ANO 30,98 % hlasů – poslanci Karla Šlechtová, Jan Volný, Miloslava Rutová, Barbora Kořanová, Kamal Farhan

ODS 12,09 % – poslanci Martin Baxa, Ilona Mauritzová

SPD 10,56 % – poslankyně Jana Levová

Pirátská strana 10,01 % – poslanec Lukáš Bartoň

KSČM 8,65 % – poslanec Jiří Valenta

ČSSD 7,97 % – poslanec Milan Chovanec

KDU-ČSL 3,49 % – bez poslance

STAN 4,85 % – bez poslance

TOP09 4,82 % – bez poslance

Absolutně nejvíc preferenčních hlasů v Plzeňském kraji získala lídryně ANO 2011 Karla Šlechtová, celkem 7 106. Pořadím kandidátů zamíchaly preferenční hlasy u občanských demokratů. Kroužkováním se třetí Martin Baxa dostal na první místo 4 655 hlasy ještě před lídryni Ilonu Mauritzovou a přeskočil tak druhého Vladislava Vilímce, který mandát nezískal.

Debakl ČSSD, obrovské vítězství Babišova hnutí ANO, návrat ODS na výsluní, úspěch okamurovců a pirátů, záchrana TOP09 na poslední chvíli. ANO zvítězilo ve všech krajích i ve všech okresech v České republice. Tak dopadly letošní parlamentní volby. V Poslanecké sněmovně usednou zástupci devíti stran – jedné velké, tří malých a pěti ještě menších.

Hnutí ANO získalo 29,70 %, na druhé místo po sečtení výsledků z Prahy postoupila ODS se ziskem 11,31 % hlasů, třetí Českou pirátskou stranu volilo 10,79 % lidí a Okamurova SPD má 10,64 % hlasů. Hodně si pohoršila levice, komunisté mají jen 7,77 % a ČSSD 7,28 %. Lidovci získali 5,80 %, těsně nad pětiprocentní hranicí skončily TOP09 se ziskem 5,30 % a Starostové a nezávislí se ziskem 5,17 % hlasů.

Zisk jednotlivých parlamentních stran v Plzeňském kraji:

ANO 30,98 % hlasů

ODS 12,09 %

SPD 10,56 %

Pirátská strana 10,01 %

KSČM 8,65 %

ČSSD 7,97 %

KDU-ČSL 3,49 %

STAN 4,85 %

TOP09 4,82 %

Úřadující šéf ČSSD a lídr plzeňské kandidátky Milan Chovanec okomentoval volební debakl: „Sociální demokracie dostala políček,“ řekl. „Já jsem ten výsledek očekával. Já jsem kolegům psal, že se obávám, že pro nás nebude začínat jedničkou. Ale je to zklamání, doufal jsem, že začínat jedničkou bude. Musíme to přijmout s pokorou a pokusit se o nějaký restart,“ řekl Chovanec cestou na jednání grémia. To rozhodlo o svolání mimořádného sjezdu strany.

Ve dvousetčlenné Sněmovně má ANO nově 78 poslanců (při minulých volbách 47), ODS 25 poslanců (16), piráti 22 (0), okamurovci 22 (0), komunisté 15 (33), ČSSD 15 (50), lidovci 10 (14), TOP09 7 (26), STAN 6 poslanců (0). Volební účast v Česku byla 60,84 % lidí s hlasovacím právem, v Plzeňském kraji to bylo 59,91 %.

Ve 14 hodin se uzavřely volební místnosti a komise sčítají hlasy. O 200 poslaneckých míst ve Sněmovně usiluje v celé republice jednatřicet stran a hnutí. Po patnácté hodině známe výsledky z patnácti procent okrsků. Podle nich jsou volby obrovským zklamáním hlavně pro ČSSD a TOP09.

První výsledky zveřejněné náhradním spojením z Českého statistického úřadu, kterému vypadl už krátce do druhé hodině odpoledne informační web, ukazují, že nejvíc hlasů má zatím ANO (přes 30 %), další strany jsou až daleko za Babišovým hnutím. Druhá je Okamurova SPD (téměř 12 %) a třetí KSČM (necelých 10 %). Jen o trochu méně mají Česká pirátská strana a ODS. ČSSD má jen málo přes 7 % a je to pro ni obrovské zklamání. „Asi je to předčasné, ale byl by to velmi špatný výsledek,“ řekla v reakci na výsledky místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Do Poslanecké sněmovny by se podle průběžných výsledků dostala ještě KDU-ČSL a Starostové a nezávislí. TOP09 má zatím jen 3,6 %. Šéf strany Miroslav Kalousek chce ale výsledek analyzovat až v příštích dnech, řekl v České televizi.

Volební účast je zatím podobná jako při minulých volbách v roce 2013 a pohybuje se mírně pod šedesáti procenty.

V Plzeňském kraji je už zpracovaná téměř polovina volebních okrsků. ANO má tady 30,9 %, druhá je ODS (11,5 %), třetí Okamurova SPD (10,7 %), dále Česká pirátská strana (9,9 %), KSČM (9,3), ČSSD (8,2 %). Do Sněmovny by se jen o málo nedostaly Starostové a nezávislí (4,9 %) a ani TOP09 (4,7).

Z aktuálního průzkumu volebního potenciálu, který ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k dané politické straně či hnutí tři neděle před konáním sněmovních voleb je zřejmé, že nic není jisté a trumf v rukou budou mít váhající voliči. Předpokládat lze vítězství hnutí ANO, které má největší počet rozhodnutých voličů a rovněž i největší volební potenciál. Druhou nejsilnější stranou se však může stát jak ČSSD, tak i SPD, ODS nebo KSČM. Stejně tak mohou ve Sněmovně zasednout zástupci Pirátů, Starostů a nezávislých, SZ, ale i Realistů. Naopak se se sněmovnou může rozloučit TOP 09, ale i KDU-ČSL.

Za rozluštěním volební tajenky stojí velký počet váhajících voličů, kteří mají zcela nově ve svém voličském portfoliu až šest stran, mezi nimiž se rozhodují. Tento nový volební fenomén má mnoho příčin, ale mezi ty nejzásadnější lze označit naprostou bezradnost významné části voličů, kteří se nedokáží jednoznačně ztotožnit s ideovými a programovými prioritami kandidujících stran a hnutí. Zjevným problémem domácí politické scény je i dlouhodobá absence politických osobností. Důsledkem voličského zoufalství je tak rozhodování se mezi mnoha stranami a jejich lídry, kdy se voliči snaží najít nejmenší zlo, ale i to jim zjevně činí velké problémy.

Je zřejmé, že protestní stranou, která vyvolává u voličů silné emoce je SPD a to kontinuálně ve všech krajích ČR, ale nově i Piráti, kteří nejvíce bodují v Praze, kde mohou překonat i TOP 09.

Dlouhodobé monitorované trendy v názorech voličů ukazují, že velké zklamání může nastat u ČSSD, kde klesá počet rozhodnutých voličů a řada dřívějších voličů sociální demokracie nejvíce zvažuje volbu SPD. Rovněž je zjevné, že se vrací dřívější voliči k ODS. Klesá i nadšení voličů z hnutí ANO. Do hry však vstupují i tradiční nevoliči a prvovoliči.

Výsledky letošních sněmovních voleb tak budou mít opět v rukou váhající volič, kteří se rozhodnou na poslední chvíli a mohou zásadně zamíchat konečným volebním uspořádáním.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici. Volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem.

Ve volbách jde o všechno. Lidé, kteří volají po odchodu z Evropské unie, patří zavřít na psychiatrickou kliniku. Soukromé školy jako fabrika na diplomy. Lepší Babišova kobliha v hrsti nebo Kalouskův padák na střeše. I to zaznělo na středeční předvolební SUPERDEBATĚ, kterou v plzeňské Papírně uspořádali Mladí konzervativci Plzeň ve spolupráci s Plzeň TV a informačním portálem Plzeň.cz. Zúčastnili se jí představitelé ODS, ČSSD, KSČM, České pirátské strany, TOP09, ANO 2011 a KDU-ČSL v Plzeňském kraji.

Jde v letošních volbách o všechno, nebo je to jenom takové klišé? S výjimkou krajského lídra KSČM se ostatní diskutující shodli, že se jedná o nejdůležitější volby v polistopadové historii. Marek Ženíšek z TOP 09 prohlásil, že buď tady bude demokracie, nebo něco jiného. „Souhlasím s kolegou Ženíškem, že jde o všechno. Buď tu bude demokracie, nebo tu bude jiný společenský systém. Je třeba, aby všichni volili demokratické strany, tradiční strany. Jakékoliv nové subjekty vždy přijdou s něčím líbivým, ale ten, kdo má zkušenosti, tak si zaslouží být na výsluní. Jde opravdu o všechno,“ zareagoval okamžitě Igor Jakubčík z ČSSD. „Nepodléhal bych hysterii, že jsme na nějaké velké křižovatce,“ nesouhlasil s názorem ostatních Jiří Valenta z KSČM. „Volby do Poslanecké sněmovny byly vždy volbami první kategorie. Občané budou rozhodovat, jestli je pro ně lepší Babišova kobliha v hrsti nebo Kalouskův padák na střeše,“ dodal.

Proč nejsou politické elity schopné nastolit pořádek a fungující systém ve školství? V podstatě i tady se politici shodli. Snad nejlépe a nejstručněji se vyjádřila Ilona Mauritzová z ODS, která má v oboru největší zkušenosti. „Politici neposlouchají odborníky,“ řekla.

Je školství jednou z oblastí, které má řídit stát? „Stát má určit klíčové dokumenty,“ řekla Ilona Mauritzová a dodala, že zvlášť vysoké školy by měly mít větší samostatnost. Trochu rozruchu vyvolal Jiří Valenta z KSČM, podle kterého je moc soukromých škol a kvalita jejich vzdělání není uspokojivá. „Ty soukromé jsou takové fabriky na diplomy,“ konstatoval a dodal, že máme moc škol humanitního typu a jejich absolventi nenacházejí uplatnění. A pak prý za mrzký peníz sedí u pokladny v supermarketu. Pirát Lukáš Bartoň na to kroutil nesouhlasně hlavou a oponoval: „Každý ať si zvolí, kde chce studovat. A soukromá škola také neznamená, že je horší než státní. Když si vezmu příklady ze světa, tak jedny z nejlepších univerzit jsou soukromé.“ Igor Jakubčík pak reagoval na Valentu: „Stát by neměl vstupovat do vysokých škol, tam by měl rozhodně rozhodnout trh. Neznám žádného vysokoškoláka, který by seděl u kasy v supermarketu, a když je dobrý, tak je ve svém nebo příbuzném oboru, je schopen se zaměstnat. Firmy nemají ani vysokoškolsky, ani středoškolsky, ani základní operátory. Stát by do toho vstupovat neměl. Už jen proto, že státní byrokracie má nějakou setrvačnost a toto se musí řešit okamžitě. Co když za několik let dojde k ekonomické recesi a nezaměstnanost se zvýší na 10 procent?“ – popsal černý scénář Jakubčík.

Když bohatne společnost, bohatnou i lidé… Na heslo sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka odpověděl Igor Jakubčík z ČSSD samozřejmě kladně s tím, že chtějí zvýšit minimální mzdu na 16 tisíc korun. S odpovědí nesouhlasil Marek Ženíšek z TOP09. „Jsme montovnou Evropy, nebohatneme,“ řekl a doplnil, že i kdybychom měli ekonomický růst jako nyní, což je asi 70 miliard ročně, Rakousko a Německo stejně nedoženeme. Zástupkyně ANO 2011 Barbora Kořanová s ním nesouhlasila: „Já jsem založila firmu a také jsem zbohatla.“ To ale nahrála Jiřímu Valentovi z KSČM. „Já tvrdím, že chudne, a statistika to jednoznačně dokladuje. Každý desátý člověk je pod hranicí příjmové chudoby, a to je 10 300 korun. Minimální mzda 11 000 korun, a mzdu 20 000 korun hrubého nedosahuje v ČR sedm milionů lidí. Bohatou pouze některé elity a někteří jejich členové. Podívejte se na pana Babiše, který za rok zbohatl o 83 miliard. Drtivá většina společnosti  chudne, žijeme za evropské ceny a domácí platy,“ uvedl za šumu a smíchu v sále Valenta. Ilona Mauritzová zareagovala jasně: „ODS sníží odvody ze mzdy všem o sedm procent a tím se příjmy zvednou.“

Věda, výzkum inovace. Podle Ivany Bartošové z KDU-ČSL to „její“ ministr Bělobrádek dělá dobře. „Zvládl tuto oblast a posunul ji,“ pochválila svého šéfa. Ilona Mauritzová z ODS si posteskla, že v oblasti institucionální podpory se školy dohadují z roku na rok, jaká bude metodika a jakým způsobem získají finanční prostředky pro výzkum. Hovořila ze znalosti tématu na Západočeské univerzitě. „Například v loňském roce jsme – a to jsme instituce, která hospodaří s třemi miliardami korun – do poslední chvíle nevěděli, jaké dostaneme finanční prostředky.“ Marek Ženíšek z TOP09 dodal, že vláda vědě a výzkumu moc nepomohla.

Zavedení školného. Barbora Kořanová z ANO 2011 tvrdila, že studenti by si za nadstandardní služby ve školách rádi připlatili. Ale se zavedením klasického školného její hnutí nesouhlasí. „Za něco by si studenti opravdu rádi připlatili,“ potvrdila Ilona Mauritzová z ODS s tím, že její strana nechce za standardní dobu studia školné zavádět. TOP 09 na to má jiný názor: „Ano, do deseti tisíc za rok,“ řekl Marek Ženíšek. Stát k tomu ale musí nastolit systém grantů a půjček.

Největší problém Plzeňského kraje. Podle Ivany Bartošové z KDU-ČSL je to zejména stav některých komunikací a odliv lidí ze zdravotnictví. „Bezdomovectví, kriminální chování agenturních zaměstnanců,“ řekla Barbora Kořanová z ANO 2011 a dodala, že také nedotažení některých projektů, kterými se opičíme podle Prahy. A zmínila jako příklad náplavku.

Hodně vysokých škol je závislých na Evropské unii. Jaký by to mělo vliv, kdybychom jí opustili? Otázka z publika nakonec zvedla ze židlí spoustu lidí. „Fatální. To by se rozbil celý systém. Do školství plyne obrovské množství finančních prostředků z evropských fondů. Mobilita studentů je na velmi slušné úrovni. To by byla obrovská hrozba a my rozhodně nechceme připustit vystoupení ČR z EU,“ prohlásila jednoznačně Ivana Bartošová z KDU-ČSL. Igor Jakubčík z ČSSD to ještě víc vyjasnil. „Funguji jako místopředseda výboru pro evropské záležitosti a mám k EU velmi blízko. Důsledek by byl naprosto jediný: Totální destrukce ČR! Takzvaný czexit. Moje úvahy o lidech, kteří něco takového tvrdí – tak nepatří do české společnosti. Měli by být uzavřeni v nějakém zařízení a velmi dobře hlídáni v psychiatrických klinikách,“ šokoval přítomné. „Pokud bychom měli vystoupit z EU, museli bychom vrátit finanční prostředky, které byly do nás vloženy. My jsme neustále čistým příjemce. Takže několik českých rozpočtů by na to padlo, abychom se vyplatili z EU,“ strašil přítomné. „EU je jediný projekt, který funguje. V něčem lépe, v něčem hůře. Bez Evropské unie by Česká republika nyní nebyla. Britové jasně říkají, že to byla obrovská chyba, co udělali. Brexit bude neskutečně drahá záležitost pro Velkou Británii,“ dodal Jakubčík.

autor videa a fotografií: Vladimír Čermák

Naše zemědělství je dnes v hluboké krizi, tvrdí plzeňský poslanec a farmář Pavel Šrámek (ANO) v rozhovoru pro server parlamentnilisty.cz. „A bohužel málokdo si to chce přiznat. Není v krizi ekonomické, ale strukturální. Pokud neprovedeme strukturální změny našeho zemědělství a systému dotací v něm, dlouhodobá výkonnost a ekonomičnost českého zemědělství bude neudržitelná,“ konstatuje Šrámek.

Takový stav zemědělství způsobily podle poslance změny v období divokých 90. let a především privatizace zpracovatelských podniků. Mnohé zkrachovaly nebo byly cíleně vytunelovány. „Prvovýrobci pak neměli kam udat svoji produkci a došlo k velké likvidaci především živočišné výroby. Druhá fáze a rána přišla v roce 2004 vstupem do EU. Naše přístupové podmínky v zemědělství byly vyjednány naprosto amatérsky a až tragicky nevýhodně,“ říká Šrámek.

Velké problémy nastaly po změně systému dotací tzv. „na hektar“, což mělo další zničující efekt na naši živočišnou výrobu. Znamenalo to likvidaci stád hovězího i vepřového. „Západní stará EU 15 se při vstupu naší země bála, že nebude schopna konkurovat velmi kvalitním a levnějším potravinám z východních zemí nové EU 10. Chtěli naopak svoje přebytky ze svých vlastních zemí uplatnit na nových trzích střední a východní Evropy. A to se jim, díky našim vyjednavačům vstupu do EU, podařilo dokonale,“ konstatuje Šrámek.

Dnes prý se k nám přes jejich řetězce doslova valí jejich nadprodukce. „Často druhá jakost, kterou by Němec ani Francouz nejedl. Dílo dokonáno. A výsledek? V roce 1990 jsme měli více než 1,3 milionu dojných krav, dnes 370 tisíc, zatímco Němci jich mají pořád stejně. Ztratili jsme tím téměř tři čtvrtiny organické hmoty vracené na pole. V důsledku toho máme eroze půdy, sucho a lokální záplavy. Svádíme to na klimatické změny. Částečně ano, ale celkově nesmysl. Jeďte se podívat do Rakouska a do Bavorska na kvetoucí políčka. Tam asi klimatická změna není, že? Mám někdy pocit, že někteří politici prochází mentální klimatickou změnou,“ kroutí hlavou Pavel Šrámek.