Home Tagy Články označené "ANO"

ANO

Hlavním cílem politického hnutí ANO je dobře fungující, stabilní a prosperující společnost, ve které demokratická politická reprezentace pracuje ve prospěch všech občanů. K tomu musí vést politický dialog, zaměřený na zájmy a potřeby občanů. Nechceme však dělat politiku jen pro ni samotnou a ztrácet čas zbytečným politikařením. Chceme do veřejného prostoru vrátit racionálnost a hledání pragmatických řešení. I proto je snahou hnutí ANO přivádět do politiky osobnosti, které něco dokázaly a mají společnosti co nabídnout. Přičiníme se o to, aby Česká republika jasně formulovala své národní zájmy. Zároveň se hlásíme k základním civilizačním hodnotám a chceme být jasným a čitelným partnerem v rámci zahraniční politiky a Evropské unie.

Z aktuálního průzkumu volebního potenciálu, který ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k dané politické straně či hnutí více jak měsíc před sněmovními volbami vyplývá, že voliči nejvíce preferují hnutí ANO a ČSSD.

Hnutí Ano má rovněž jednoznačně největší skupinu rozhodnutých voličů. To však nic nemění na skutečnosti, že hlavní slovo bude v letošních sněmovních volbách patřit váhajícím voličům, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty.

Pomyslným jazýčkem na vahách váhajících voličů tak nepochybně bude vývoj politických kauz, ale i vrcholící volební kampaně. Sledované budou i veškeré předvolební debaty a diskuse včetně názorů vrcholných politiků na voliči preferovanými tématy.

Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury, ale i Piráty, kteří zaujali svojí volební kampaní a dále SZ či STAN. Z těchto stran má však v tuto chvíli z pohledu rozhodnutého voličského elektorátu největší šance na volební úspěch pouze SPD.

Zejména příznivce prezidenta Miloše Zemana, pak zaujal v případě Strany práv občanů (SPO) volební superlídr František Ringo Čech, který se může zasloužit o zajímavý volební výsledek této strany.

V případě pravicově orientovaných voličů se vedle ODS a TOP 09 nejčastěji vyskytují jako alternativa Realisté a v menší míře Svobodní. U Realistů je pro pravicově smýšlející voliče největším lákadlem předseda Petr Robejšek. Zda však Realisté přesvědčí potřebnou část váhajících voličů, která by této straně umožnila zasáhnout do boje o poslanecká křesla, v tuto chvíli nelze predikovat.

Boj o váhající voliče však musí nadále svádět i TOP 09, jejíž počet rozhodnutých voličů pětiprocentní volební zisk prozatím nezaručuje.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici. Volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem.

Lubomíra Zaorálka (ČSSD)by chtělo za příštího premiéra více lidí než Andreje Babiše (ANO). Ukázal to reprezentativní průzkum agentury STEM z letošního srpna. Celkově je ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek třetím nejpopulárnějším politikem v České republice. S podporou 38,4 % respondentů se umístil za prezidentem Milošem Zemanem (51,6 %) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem (43 %). Upozorňuje na to web sociální demokracie.

Lubomír Zaorálek se v polovině června stal volebním lídrem a kandidátem na post příštího premiéra za ČSSD, což podle průzkumu zaregistrovalo 69,2 % respondentů. Pro 30,8 % je to naopak nová informace. Agentura STEM zjistila, že s názory ministra Zaorálka souhlasí 45,3 % těch respondentů, kteří jeho názory znají. Celkem 3,9 % z těchto respondentů s názory Lubomíra Zaorálka souhlasí zcela a 41,4 % spíše. Nesouhlas s názory L. Zaorálka vyslovilo 40,1 % respondentů, 10 % nesouhlasí s jeho názory vůbec, 30,1 % respondentů s nimi nesouhlasí spíše.
Z 86,7 % respondentů, kteří se vyjádřili, že ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka znají, se většina – celkem 52,8 % respondentů – vyslovila, že by byl pro ně lepším premiérem než Andrej Babiš. Předsedu hnutí ANO v tomto srovnání preferuje 47,2 % respondentů.

Průzkumu veřejného mínění agentury STEM, který probíhal ve dnech 17. – 23.srpna, se zúčastnilo celkem 1065 respondentů.

Cena mléčných výrobků a zejména másla hýbe společností. Vyjadřují se k ní politici nalevo i napravo. Předseda svobodných Petr Mach z toho viní Brusel, plzeňský poslanec za ANO a farmář Pavel Šrámek i někteří další výrobci zase obchodníky, kteří využívají situace a zvýšili si své marže až na čtyřicet procent. Zpravodajský portál Plzen.cz o tom již informoval (čtěte zde nebo zde).

Jiný pohled přináší šéf Plzeňské krajské organizace KSČM Miroslav Kavij. Také z toho viní Evropskou unii, ale nejen za systém dotací a pobídek. „Nesklízíme nyní plody naší vstřícnosti vůči Evropě, kdy jsme (záměrně) podstatně snížili pěstování cukrovky, obilí, ovoce, brambor, chovy prasat a skotu, zlikvidovali polní závlahy, cukrovary, nové mlékárny, masokombináty a zpracovatelské podniky typu »Fruta«? Jaký je skutečný obraz více než 25leté kapitalistické zemědělské politiky? Zemědělci pěstují z finančního přínosu raději řepku do bionafty a kukuřici do »bioplynek«. Pole, louky a pastviny se staly místem k umístění fotovoltaických panelů přinášející pohádkové zisky solárním baronům.  Brambory s háďátkem, stejně jako vajíčka dovezeme z Polska a maso ze Španělska,“ tvrdí Kavij.

Trnem v oku je mu i systém evropského zemědělství. „Současný stav je odrazem zemědělské (ne)politiky Evropské unie, která díky pokřivenému trhu v Evropě vlivem pobídek a dotací zemědělskou výrobu zničila. Pro mnohé občany je důkazem, že státy západního  kapitalismu – EU měly zájem o přijetí bývalých států RVHP včetně naší země především ze dvou důvodů. Jako odbytiště zboží a zdroj levné pracovní síly.“ konstatuje šéf komunistů.

Téma másla rozvířila diskuse k prohlášení jedné z největších mlékárenských firem na kontinentě. Novinky citovali dánskou Arlu, že na Vánoce nebude v Evropě dostatek mléka, másla a smetany. I když důvodů a faktorů současné kritické prognózy je podle Kavije více, tak alespoň podle svého komentáře »V Evropě nebude mlíko« má o příčinách současného stavu jasno Václav Klaus mladší, hájící v podzimních volbách barvy ODS, když píše: »No a proč tedy čelíme problému s mlékem v Evropě? Protože tam právě trh nefunguje. Tam funguje socík a plánované hospodářství. V Austrálii, Argentině, Americe ani Asii problémy nemají«,“

„Nebyl to ale právě bývalý prognostik Václav Klaus, který v době popřevratové euforie spojené s naplněním jeho myšlenky volného trhu sděloval občanům, že je zbytečné vyrábět máslo, protože v Evropě je hora másla?“ – ptá se předseda krajských komunistů. „Nejen stav zemědělství je důsledkem vybudování monopolů na výrobu všemožného zboží, včetně potravin, a to díky zlikvidování konkurence v podobě malých a středních firem a nasazení zlodějských cen. Ve společnosti, ve které je snem každého kapitalisty vyrobit méně za více peněz, nehledíc na zásobování trhu, kdy krédem dnešního obchodu jsou tržby a zisk! Konzumní způsob života charakteristický bezbřehým plýtváním a plnící kapsy »vyvolených« na úkor »obyčejných« lidí je tím nejlepším společenským podhoubím,“ konstatuje Kavij.

Před rokem 1989, v době kritizovaného plánovaného hospodářství a zemědělství se podle něho naše republika mohla pyšnit potravinovou soběstačností. „Vizí ministra zemědělství Mariana Jurečky je docílit v roce 2030 přiměřené potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které u nás lze produkovat. Nejedná se ale za současného postavení ČR v rámci EU spíše o další předvolební blud?“ – ptá se Kavij. „Přikláním se k těm občanům, kteří si myslí, že lépe už bylo. Přejme si, aby dnešní potíže s máslem a mlékem nevystřídaly zítřejší. Třeba s pečivem či brambory,“ dodává.

Lídr loňských krajských voleb na Plzeňsku za ANO Miloslav Zeman končí s politikou v hnutí ANO 2011. Opouští funkci šéfa zdravotnického výboru na hejtmanství i krajského zastupitele. Informace o tom přinesl jako první server denik.cz v sobotu v podvečer.

Hnutí ANO v loňských krajských volbách pod vedením šéfa Hospodářské komory Plzeňsko Miloslava Zemana volby vyhrálo s 21,5 procenta hlasů. O koalici se s ním nikdo nebavil a už o volebním víkendu si ji domluvila ČSSD s ODS, Občany patrioty a Koalicí pro Plzeňský kraj. Hnutí ANO tak skončilo v opozici. Neschopnost vyjednat víc než zdravotní výbor, který pro ANO zbyl, byla Zemanovi, byť neveřejně, hodně vyčítána.

Zeman šel do voleb jako nestraník, což chtěl později změnit a požádal o členství. Musel podstoupit půlroční čekací lhůtu, jenže oblastní ani krajská organizace ANO nakonec jeho přijetí nedoporučila.

„Složil jsem mandát krajského zastupitele,“ potvrdil Deníku Zeman. Tvrdí, že nikoliv důvodem, ale urychlením jeho rozhodnutí bylo to, že jej ANO v Plzni i v kraji odmítlo přijmout za člena, přestože s ním v čele vyhrálo loňské krajské volby.

V krajském zastupitelstvu usedne místo Zemana náhradník z kandidátky Karel Filipčík, na pozici šéfa zdravotnického výboru Zemana vystřídá zastupitel Petr Vanka, pro kterého chce ANO na kraji uvolněnou, tedy plně placenou funkci. Dosud šlo o funkci neuvolněnou. „Požádali jsme o změnu,“ potvrdil šéf krajské organizace ANO Jan Volný. Podle něho se Zemanův nástupce ve funkci šéfa zdravotního výboru Petr Vanka na funkci ‚už půl roku pečlivě připravuje‘ a hodlá v ní pracovat na plný úvazek.

Do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny jde v Plzeňském kraji 25 stran a politických hnutí. V řádném termínu, tedy do pátku 1. října, krajský úřad všechny jejich přihlášky ověřil jako správné, zaregistroval je a zveřejnil i jejich kandidátky.

Před čtyřmi lety jich kandidovalo v kraji celkem devatenáct, tedy o šest méně. Nyní Plzeňský kraj zastupuje ve Sněmovně jedenáct poslanců. Po třech mandátech mají ČSSD a ANO, po dvou KSČM a TOP 09 a jeden ODS. Podzimní volby se uskuteční 20. a 21. října.

Zpravodajský portál Plzen.cz připravuje VOLEBNÍ SPECIÁL. Od poloviny září v něm postupně představí jednotlivé kandidátky, jejich program i zajímavosti o lidech, kteří o poslanecký mandát usilují.

Strany a hnutí kandidující do Poslanecké sněmovny v Plzeňském kraji a jejich lídři:

1. ANO 2011 – Karla Šlechtová

2. Blok proti islamizaci – Obrana domova – Radek Nováček

3. CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI  – Jan Kubín

4. Česká pirátská strana – Lukáš Bartoň

5. Česká strana národně sociální – Jaroslav Tichý

6. Česká strana sociálně demokratická – Milan Chovanec

7. Dělnická strana sociální spravedlnosti – Jiří Štěpánek

8. Komunistická strana Čech a Moravy – Jiří Valenta

9. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová – Stanislav Antoš

10. OBČANÉ 2011 – Jiří Franz

11. Občanská demokratická aliance – Zdeněk Vostracký

12. Občanská demokratická strana – Ilona Mauritzová

13. Radostné Česko – Klára Novotná

14. REALISTÉ – Jaroslava Kunová

15. Referendum o Evropské unii – Martin Vais

16. ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým… – Aleš Hodina

17. Řád národa – Vlastenecká unie – Lucie Páníková Vlčková

18. Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka – Petr Neuman

19. SPORTOVCI PRO SPOLEČNOST – Martin Pulpit

20. STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – Michaela Opltová

21. Strana Práv Občanů – Jan Kůrka

22. Strana svobodných občanů – Lenka Brčková

23. Strana zelených – Jan Trnka

24. Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) – Jana Levová

25. TOP 09 – Marek Ženíšek

V Plzeňském kraji je cena másla druhá nejvyšší v České republice. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Více za něj už zaplatí jen v Královéhradeckém kraji. Naopak nejlevnější je v Ústeckém a v Karlovarském kraji. Zpravodajský portál Plzen.cz už dříve citoval vysvětlení politiků, proč je máslo tak drahé. Podle předsedy Strany svobodných Petra Macha za to může Brusel a plzeňský poslanec Pavel Šrámek (ANO) si zase myslí, že je za tím vysoká marže výrobců a že by bylo nejlepší, kdyby lidé nakupovali přímo u farmářů.

Průměrná cena čtvrtkilogramového balení másla v Plzeňském kraji je podle statistiků 53,93 koruny ( v „nejlevnějším“ Ústeckém kraji je to o víc než tři koruny méně). Cena másla v Česku stoupla na průměrných 52,35 koruny za 250 gramů. Za poslední měsíc kostka másla zdražila o 2,09 koruny, tedy o více než čtyři procenta. Ve stejném období loňského roku se máslo prodávalo za průměrných 36,23 koruny. Za poslední rok tak máslo zdražilo téměř o 44,5 procenta. V posledních letech bylo v polovině srpna nejdražší v roce 2014, kdy 250gramové balení atakovalo hranici 40 korun (39,90).

Evropu prý čeká i nedostatek mléka, smetany a másla a okolo Vánoc se situace ještě vyostří. Varovala před tím jedna z největších mlékárenských firem na světě, dánská Arla Foods. Podle jejího šéfa Pedera Tuborgha je mléka málo po celém světě a příčinou je jeho loňská nízká výkupní cena. Celosvětové ceny mléka se sice stabilizovaly, ale jsou meziročně o 28 procent vyšší, protože producenti kvůli nízkým výkupním cenám omezili výrobu. „Všude v Evropě je velký nedostatek mléčných výrobků, vánoční poptávku vůbec nebude možné uspokojit,“ sdělil Tuborgh.

Ceny másla rostou i u našich sousedů. Zákazníci německých supermarketů za čtvrtku zaplatí v průměru 1,79 eura (46,68 koruny). V řetězcích ALDI ale nestojí ani 1,50 eura. V Rakousku stálo podle statistiků máslo na začátku srpna 2,20 eura (57,37 koruny. Slovenské Tesco na svých internetových stránkách nabízí různé druhy v cenách od 2,5 eura (56 korun) do 2,76 eur (72,76 koruny).

Někdejší ministr spravedlnosti a dnešní plzeňský europoslanec Jiří Pospíšil (nestraník za TOP 09) využije každou možnost, jak se do současného šéfa rezortu spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) strefit. Obvykle na něm nenechává ani nit suchou. Tentokrát ale není sám, kdo Pelikána kritizuje. Ministr nařkl v rozhovoru pro časopis Respekt policii, že Sněmovnu žádá o vydání šéfa ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání účelově. Podle něho chtějí policisté ovlivnit výsledek voleb, ve kterých je hnutí ANO podle průzkumů zatím favorit.

„Robert Pelikán se vyjadřuje spíše jako podnikový právník Agrofertu, než jako ministr spravedlnosti,“ napsal na Facebooku v reakci na ministrova slova plzeňský europoslanec Pospíšil.

Milan Chovanec

Podobně kritický je i plzeňský poslanec, ministr vnitra Milan Chovanec. „Pan kolega by neměl sdělovat své názory jen redaktorům Respektu, ale měl by je sdělovat na vládě. Já jsem ho vyzval, aby klidně v režimu tajné nám sdělil informace, které má,“ uvedl Chovanec. Od Pelikána by rád slyšel, zda má například ze spisů informace, které zamýšlené ovlivnění voleb prokazují. „Pak by bylo slušné to vládě sdělit v utajeném režimu. Pokud ty informace nemá, tak je to vyfabulováno, aby kryl šéfa svého hnutí. Pak by se měl za svá slova zodpovídat,“ prohlásil Chovanec pro server novinky.cz.

Pospíšil i Chovanec se shodují v důležitosti celé kauzy. „Vzhledem k tomu, jaké má ministr kompetence a postavení, tak by se jeho výroky snad i mohly dát vykládat jako nepřímý politický nátlak na dohledové státní zastupitelství. To je samozřejmě nepřijatelné. Jako ministr spravedlnosti jsem si nikdy nedovolil komentovat živé kauzy. Doufám, že po volbách budeme mít jiného ministra spravedlnosti, který respektuje nezávislost orgánů činných v trestním řízení,“ píše Pospíšil.

Ze židle zvedl Pelikán i některé členy ústavně právního výboru. Ti dokonce žádají, aby opustil funkci, nebo byl rovnou odvolán. Výbor by o tom měl jednat na mimořádné schůzi příští středu.

Návrat ČSSD z pohledu počtu získaných hlasů na počátky devadesátých let minulého století předvídá její konkurent, šéf Plzeňské krajské organizace KSČM Miroslav Kavij. „Volební preference tomu zatím plně nasvědčují,“ píše v komentáři na regionálním stranickém webu. „Doplatí strana na své mocenské choutky za každou cenu se podílet na vládnutí v nesourodé koalici s KDU-ČSL a ANO 2011? Nebo příčiny současného stavu sahají daleko hlouběji?“ – klade si otázky Kavij a ve své stati na ně i odpovídá.

ČSSD prý kromě Miloše Zemana a Jiřího Paroubka neměla v pozici předsedy strany nikdy silnou osobnost. „Vladimír Špidla, jak uvedl tehdejší jeho vládní spolustraník ministr kultury Pavel Dostál, chodil na zasedání vlády nepřipraven. Stanislav Gross skončil svoji politicky skvěle nastartovanou politickou kariéru předčasně kvůli svým majetkovým poměrům, které stejně jako Babiš nedokázal nikdy věrohodně vysvětlit – viz jeho citace: »Ten původ je tak křišťálově čistý, že ani křišťál křišťálově čistější být nemůže.«,“ píše Kavij.

Sobotka – podle něho – spojený s divokou privatizací OKD a obklopen lidmi typu Špidla je pro mnohé voliče stále častěji považován za typ politika pohybujícího se ve vzduchoprázdnu, který neví, jaká nálada mezi lidmi panuje. Svůj podíl v odlivu voličů prý sehrál také dlouhodobý mocenský boj různých křídel ČSSD vydatně mediálně prezentovaný, znamenající odstranění oponentů a křiklounů Michala Haška, Jiřího Zimoly, Jeronýma Tejce, Zdeňka Škromacha či Jany Volfové.

„Odlivu voličů dokonale napomohl také bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, neoblomně prosazující myšlenku přijetí ročně až třiceti tisíc imigrantů. Samostatnou kapitolu tvoří dlouhodobě rozdílné postoje a útoky z vlastních řad na prezidenta Zemana,“ konstatuje krajský šéf KSČM. O vratkosti poměrů v ČSSD mnohé napovídá jejich poslední sjezd. Způsob znovuzvolení Bohuslava Sobotky do čela strany byl víc než famózní a srovnatelný na české poměry snad jen se sokem Babišem. Stačilo ale pár týdnů, aby pod tíhou šíření nespokojenosti členské základny došlo na šachovnici sociální demokracie k přeskupení jejích hlavních hráčů,“ dodává.

Kavij se vyjadřuje i ke změnám v sociální demokracii: „Nová rošáda pánů Zaorálka, Chovance a Sobotky zatím stačila pouze zastavit propad důvěryhodnosti ČSSD v očích voličů. Nezabírá ani ostřejší rétorika Zaorálka, který je po téměř čtyřletém vládnutí ČSSD překvapen nízkými mzdami v zemi a po vzoru odborářů vyhlašuje další konec levné práce,“ hodnotí. Pro mnohé voliče je prý Zaorálek bezzásadový politik, poplatný pouze zahraniční vrchnosti, o čem svědčí například jeho postoj k dění na Ukrajině a k pokračujícím sankcím vůči Ruské federaci.

„ČSSD skutečně levicovou stranou v popřevratovém období nikdy nebyla. Za více než čtvrtstoletí budování kapitalistické společnosti nedokázala coby strana v mnoha vládách prosadit ani to základní – důstojnou mzdu pro všechny pracující. Co se podařilo dokonale, je rozevření »příjmových« nůžek do neúnosných rozměrů,“ míní Miroslav Kavij.

Nejpozději 66 dnů přede dnem voleb, tedy do 15. srpna do 16 hodin, musí na krajský úřad doručit strany a hnutí usilující v Plzeňském kraji o místa v Poslanecké sněmovně své kandidátky. Zatím je na hejtmanství doručilo jedenáct volebních uskupení. Před čtyřmi lety jich při volbách do Sněmovny kandidovalo v kraji celkem devatenáct. Podle informací by letos jejich počet měl překročit dvacítku.

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek a v sobotu 20. a 21. října. V Plzeňském kraji zatím svou kandidaturu přihlásily ČSSD, KSČM, hnutí ANO, ODS, Svobodní – Strana svobodných občanů, Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa, Rozumní a Řád národa – Vlastenecká unie.

Jména lídrů krajský úřad zveřejní až po 15. srpnu, zpravodajský portál Plzen.cz o většině z nich již informoval. Sociální demokraté a ANO budou mít v čele kandidátek ministry – ČSSD šéfa resortu vnitra a úřadujícího šéfa strany Milana Chovance, ANO povede šéfka ministerstva pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Občanští demokraté mají jako svou jedničku bývalou rektorku Západočeské univerzity, nestranici Ilonu Mauritzovou, komunisté zvolili na první místo současného poslance Jiřího Valentu. Poslance má v čele i TOP 09 – Marka Ženíška. Samostatné Starosty a nezávislé vede starostka Kozolup Michaela Opltová a samostatní lidovce místostarosta Domažlic a bývalý dlouholetý novinář Stanislav Antoš. Piráti mají v čele konstruktéra a vědce Lukáše Bartoně, Okamurova SPD podnikatelku a krajskou zastupitelku Janu Levovou, Svobodní místopředsedkyni asociace živnostníků Lenku Brčkovou. Dělnická strana sociální spravedlnosti má jako lídra obchodníka Jiřího Štěpánka a Strana zelených lékaře a vědce Jana Trnku.

V současné Poslanecké sněmovně má Plzeňský kraj zastoupení celkem jedenácti poslanců.

Kdyby byl plzeňský poslanec a farmář Pavel Šrámek (ANO) ministrem zemědělství, zítra je s diskriminací Česka a dumpingovými cenami konec. Napsal to na svůj Facebook v reakci na prohlášení předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera, že Brusel nepovažuje problém dvojí kvality jídla a zboží za nevýznamný. „Junckerovi to nevadí, naopak, do východních zemí potřebují některé západní země posílat své přebytky potravin a přebytky migrantů,“ dodal Šrámek rozhořčeně.

Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko, kritizují praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy v rámci Unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným obsahem. Zesilují tlak na Evropskou komisi, aby tomu zabránila zavedením kontrolních mechanismů. V Bruselu o tom s předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem jménem skupiny V4 slovenský premiér Robert Fico.

„To je pořád o jednom,“ reaguje zlostně Pavel Šrámek. „V4 je prostě pro korporátní výrobce potravin pouze trhem „komunistických“ zemí určených k exportu přebytků potravin ze Západu, to v lepším případě, v horším pak zdrojem větších zisků než v domicilních zemích díky větším maržím dosahovaných použitím horších surovin pro výrobu. Juncker bude dělat, že mu to vadí, ale nic jiného neudělá, jede v tom s nimi. Sebevědomé země prostě vydají zákaz prodeje těchto výrobků a problém je vyřešen. Jezdíme se do Bruselu ptát a prosit s ohnutými zády jak za Rakouska-Uherska do Vídně a za bolševika do Kremlu,“ konstatuje plzeňský poslanec.

Jean-Claude Juncker při jednání s Ficem vlastně neslíbil nic. Prohlásil, že Komise bude otázce dvojí kvality potravin „věnovat plnou pozornost“. Novou legislativu, která by měla dvojí kvalitě potravin zabránit, sice v tuto chvíli nepředpokládá, do budoucna ji však nevylučuje.

„Být ministrem zemědělství, zítra je s diskriminací Česka a dumpingovými cenami konec,“ napsal k tomu Pavel Šrámek. „Nebo minimálně šetření dovozových firem a zastavování kamionů na našich hranicích kontrolními orgány. Nemusí pořád a často kontrolovat nás prvovýrobce a malovýrobce v Česku, pak by měli čas na kontroly kamionů vozící k nám potravinový odpad Evropy,“ dodal plzeňský poslanec a farmář.