Home Tagy Články označené "cestování"

cestování

Hrad Točník se dominantně vypíná na jižním okraji křivoklátských lesů. Vystavěním Točníku v těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí u nás. Hrady se nacházejí nad obcí Točník, nedaleko města Žebrák, v okrese Beroun ve Středočeském kraji.

Tato slavná kapitola historie Točníku netrvala dlouho. Již od r. 1413 dával totiž Václav přednost Novému hradu u Kunratic a Točník postupně opustil. Smrtí Václava IV. přišel hrad také o královský poklad a byl dán do zástavy. V letech 1425 a 1430 odolal úspěšně dvojímu husitskému obléhání. Hrad pak střídal různé držitele. Když se v r. 1522 zřítil most nad příkopem, rozhodl se jeho tehdejší majitel Jan z Vartenberka k rozsáhle přestavbě. Další majitelé hradu – Krajířové z Krajku – se věnovali hledání pověstného hradního pokladu na blízkém Žebráku více nežli údržbě sídla. A tak na vartenberské úpravy navázal až Jan starší z Lobkowicz. Rod Lobkowiczů vlastnil Točník v letech 1552 – 1594.

Na dalších tři sta let připadl Točník opět české koruně; spravovali ho hejtmani, hrad přišel o své výjimečné postavení, tím se ztratila motivace k jeho nákladné údržbě a objekt postupně chátral. R. 1600 se dočkal své poslední významné události – přenocoval zde císař Rudolf II. Později hrad sloužil jako vězení pro nebezpečné zločince a za třicetileté války jako útočiště místnímu obyvatelstvu. Od r. 1674 již bydlel na Točníku pouze hlídač a hrad se začal postupně měnit ve zříceninu. V 19. století byla romantická zřícenina středem zájmu národních buditelů a výtvarných umělců. R. 1923 prodal kníže Josef Colloredo-Mansfeld zpustlý hrad Točník za 2 000 korun Klubu československých turistů; ten zde provedl první restaurační práce. Od r. 1953 náleží hrad státu, který tuto významnou památku již po řadu let postupně rekonstruuje.

Hrad Točník se řadí mezi nejrozsáhlejší zříceniny v Čechách. Z hradního areálu zůstalo zachováno jen torzo, ale i tak – architektonická výmluvnost a romantičnost Točníku, podtržena jeho dominantní polohou v krajině, navozují působivý dojem.

Návštěvníci si mohou prohlédnout Královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, v němž jsou chováni medvědi Agáta a Martin, známí z televizního večerníčku.

Info:

Vstupné: 80,- / zlevněné 60,- / rodinné 220,-

Pod hradem je parkoviště za 50 korun na den, pro osoby tělesně postižené vjezd ku hradu povolen. Na hradě je docela zásobené občerstvení, v obci Točník jsou dvě restaurace.

Dominantou Lukové, vesnice ležící nedaleko Manětína na severním Plzeňsku, je kostel sv. Jiří. Stojí zde od roku 1352. Má devět oken, dvoje vchodové dveře, kůr a na severní straně gotickou sakristii. Je v havarijním stavu. Věžní okna jsou rozbitá, omítka vlastně neexistuje. Ale blýská se na lepší časy – už se například opravuje střecha.

Když v roce 1796 kostel v Lukové vyhořel, stát zůstala pouze klenba presbytáře a sakristie, poškozeny byly zvony a varhany.

V interiéru bývaly původně tři oltáře. Hlavní oltář se dvěma pozlacenými sochami sv. Petra a Pavla v životní velikosti nesl obraz sv. Jiří. Boční oltáře byly zdobeny obrazy Spasitele světa a Immaculaty. V kostele se nacházela také renesanční křtitelnice, tesaná z pískovce, a další liturgické vybavení. Z mobiliáře kostela se kromě lavic nic nezachovalo. Kostelík byl v podstatě rozkraden.

Doslova světovou slávu lukovskému kostelu přinesly unikátní sochy, které vytvořil student Západočeské univerzity Jakub Hadrava v roce 2012 z látek napuštěných sádrou. Představují postavy sudetských Němců, kteří ve vesnici dřív žili a pro něž byla víra nedílnou součástí jejich životů. Každá socha byla vytvářena na živých lidech. Soch mělo být původně 33, jako symbol Kristových let, ale jeden z Jakubových spolužáků měl při instalaci zdravotní problémy a jeho socha nemohla být dotvořena. Do sádry některých postav je přidán fosfor, takže v létě, kdy do kostela svítí celý den slunce, pak večer postavy světélkují.

Unikátní výstava kostel zviditelnila. Jezdí sem nejen turisté, ale i novináři, televizní štáby, politici i cizinci. Snad i díky tomu bude téměř zaniklý kostel za pár let zachráněn. Udělejte si sem výlet. Stojí to za to. Dýchne na vás tajemno a určitě vás taky rozesmutní to, co uvidíte. Jak je možné, že stavba prohlášená za národní kulturní památku, mohla takto skončit?

Info:
Před návštěvou kontaktujte Petra Koukala, který vás provede a udělá poutavý výklad.

Email – koukl.petr@email.cz
Telefon – +420 606 169 636

 

Cestovatelská projekce Ladislava Zibury s názvem Pěšky mezi buddhisty a komunisty se koná ve středu v Papírně Plzeň, a to od 18 a 20:30. Vstupenky už zbývají pouze na druhé představení.

M klub Plzeň má v pondělí od 18 hodin na programu další cestopisný večer. Na Kubu vás zavede Petr Nazarov. Těšte se na nejkrásnější pláže a letoviska, na nejlepší doutníky, latinské rytmy, rum a krásné ženy.

Příjmy ČR z příjezdového cestovního ruchu dosáhly v roce 2016 hodnoty 154,2 miliardy korun a v meziročním srovnání vzrostly o 3,5 %. Vyplývá to ze statistiky platební bilance, kterou v úterý zveřejnila Česká národní banka.

Za růstem příjmů z příjezdového cestovního ruchu stála v uplynulém roce především vyšší poptávka na blízkých evropských trzích. Statistiky ČSÚ zaznamenaly za rok 2016 výrazný nárůst příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) u turistů z Německa, Slovenska, Polska, Velké Británie, či Rakouska. Ze vzdálených trhů rostly nejvíce Čína, Jižní Korea, Izrael a Tchaj-wan.

Průměrné výdaje zahraničních turistů se v roce 2016 nezměnily. Podle průzkumu agentury CzechTourism utratili zahraniční turisté v ČR průměrně 2779 korun za osobu a den pobytu, což bylo přibližně stejně jako v předchozím roce. Ve spotřebním koši však vzrostl podíl výdajů na ubytování a vzrostly také výdaje placené před cestou.

Na pozitivním vývoji příjezdů i příjmů z cestovního ruchu se podílelo několik klíčových faktorů. Rostoucí význam především na vzdálených trzích měla bezpečnost Česka, která se ve srovnání s některými konkurenčními destinacemi stala významnou konkurenční výhodou, příznivý kurz koruny a v neposlední řadě také aktivita zahraničních zastoupení CzechTourism. Těch v uplynulém roce fungovalo celkem 19 po celém světě.

V posledních třech letech příjezdovému cestovnímu ruchu výrazně pomáhaly intervence ČNB, díky kterým se především pro turisty z eurozóny stala dovolená v Česku finančně zajímavou. Zvažované ukončení intervencí v průběhu roku 2017 bude mít na tyto trhy opačný dopad, u trhů a segmentů s vyšší cenovou citlivostí lze očekávat pokles, resp. pomalejší růst poptávky po produktech cestovního ruchu. To se může týkat zejména Německa či Rakouska. S ohledem na řadu dalších faktorů a značnou diverzifikaci zdrojových zemí v portfoliu ČR by však důsledky ukončení intervenci neměly mít závažnější dopad na ekonomiku cestovního ruchu jako celek.

Solidní, dlouholeté a prověřené cestovní kanceláře stále více čelí nekalé konkurenci z řad subjektů, které nelegálně organizují nepojištěné zájezdy. Riziku je však vystaven především spotřebitel. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur(AČCKA) radí, jak se mu vyhnout.

Existuje velký rozdíl mezi nákupem nepojištěného „zájezdu“ od neoprávněného subjektu a klasickým zájezdem CK. Zdánlivá cenová výhodnost nabídky by tak neměla být rozhodujícím kritériem nákupu dovolené. Nižší cena je jen odrazem nižších nákladů, vyplývajících z neexistence zákonného pojištění proti úpadku a výsledkem daňových úniků. V první řadě je tedy třeba ověřit, zda je zájezd krytý platným pojištěním proti úpadku a subjekt disponuje platnou koncesí. Solidní cestovní kancelář je dohledatelná ve veřejně přístupném obchodním rejstříku, má koncesi k provozování živnosti a certifikát pojištění pro dané období, umístěný na webových stránkách nebo přímo v provozovně. Cestovní kancelář má ze zákona povinnost již při nabídce kombinace služeb (zájezdu) informovat zákazníka o svém pojištění proti úpadku. Doklad o pojištění je pro zákazníka zcela zásadní a měl by jej obdržet s každým nákupem dovolené. Jedině tak může mít jistotu, že jeho peníze jsou chráněny a v případě úpadku pořadatele během pobytu v zahraničí bude o zákazníka postaráno.

ilustrační foto

ilustrační foto

Nelegální organizace a prodej zájezdů má zpravidla dvě různé podoby. Činnost cestovní kanceláře často neoprávněně suplují cestovní agentury, autobusoví dopravci, zájmová sdružení, sportovní kluby a jazykové školy. Obdobné riziko představují neidentifikovatelné a těžko postižitelné subjekty bez IČ, zpravidla fyzické osoby, které pod rouškou neziskových spolků pořádají „expedice“ a výlety a cenu zájezdu schovávají za mimořádné členské příspěvky. Poctivým cestovním kancelářím vznikají ekonomické ztráty a nerovné podmínky na trhu. Kdo však skutečně podstupuje riziko je spotřebitel.

Asociace na praktiky podvodných subjektů dlouhodobě poukazuje a aktivně proti nim vystupuje. Ročně obdržíme desítky podnětů z řad laické i odborné veřejnosti a po jejich přezkoumání na příslušné živnostenské úřady podáme v průměru 15-20 podnětů ročně na podezření z neoprávněného podnikání. Alarmujícím zjištěním je skutečnost, že některé subjekty v klamání spotřebitele pokračují i po provedení kontroly živnostenským úřadem. Vyrozumění o zahájení kontrolního řízení ze strany živnostenských úřadů Asociace obdrží v 80 % případů. Nicméně řada podnětů končí bez zjištění pochybení, protože úřady nejsou schopné prokázat úmysl dosažení zisku a opakovanou činnost.

Na českém trhu se k 24.2.2017 dle seznamu pojišťoven nachází 828 aktivních cestovních kanceláří s platným pojištěním a přibližně 1.000 cestovních agentur.

Patero rad pro spotřebitele při nákupu dovolené:

  • zkontrolujte si, že pořadatel má koncesi k provozování činnosti CK
  • ověřte platnost certifikátu pro případ úpadku (na stránkách pojišťoven nebo webu AČCKA)
  • svěřte se do služeb prověřené a dlouholeté CK
  • prostudujte si nabídku zájezdu a všeobecné smluvní podmínky všechny zpoplatněné služby
  • nechte zanést do smlouvy o zájezdu (výhled na moře…)

Hromnické jezírko je přírodní památka u obce Hromnice nedaleko Třemošné na severním Plzeňsku. Jezírko o šířce 130, délce 190 a hloubce až 18 metrů vzniklo 60 metrl pod úrovní okolního terénu závalem odvodňovací štoly krátce po zastavení těžby břidlice. Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a tudíž bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu. Jedná se o evropský unikát.

V okolí jezírka jsou šedé haldy, severní a jižní stěna jezera jsou zajímavé pro biology jako extrémní stanoviště. Roku 1975 bylo jezírko s okolím na ploše 12,2 ha vyhlášeno přírodní památkou.

zdroj: mapy.cz

zdroj: mapy.cz

Jezírko je památkou na těžbu břidlice, která je zmiňována již roku 1578. Od středověku sloužila břidlice k výrobě kamence, který byl používán jako bělidlo v textilní výrobě. Na začátku 19. století byla objevena možnost z hromnické břidlice získávat dýmavou kyselinu sírovou, lidově zvanou vitriol a v chemickém průmyslu také oleum.

Od roku 1807 se naplno rozjela výroba olea pod vedením podnikatele J. Davida Starcka, který hlubinnou těžbu nahradil povrchovým lomem. Oleum bylo získáváno drcením vytěžené břidlice na několik centimetrů velké kousky, které byly složeny na 7–20 m vysokých haldách stojících na nepropustném jílovém podkladu. Haldy byly pro urychlení zvětrávání kropeny vodou přiváděnou z lesa Veselce. Voda obsahující síran železitý a hlinitý byla zachytávána do kádí, zbytek se pálil v pecích. Náročný postup se však vyplácel – dýmavá kyselina sírová v té době byla jediným známým rozpouštědlem rostlinného barviva indiga a hromnická výroba byla jediná na světě, na zdejší výrobě byl závislý anglický i německý průmysl. Oleum bylo také používáno k výrobě fosforu a k čištění minerálních olejů. V Anglii však objevili levnější syntetický způsob výroby olea a hromnická výroba začala upadat, až v roce 1896 těžba skončila.(zdroj: Wikipedia)

Pár metrů od jezírka stojí sousoší svatých – Johana, Jakuba a Krista. Nechal ho postavit majitel dolů, když tu tragicky zahynuli dva horníci. Původně chtěl vybudovat kostel, místní ho ale přemluvili, aby raději financoval stavbu školy, a tak se horníci modlili pouze k sousoší.

Největší český cestovatelský festival KOLEM SVĚTA se po roce opět vrátí do Měšťanské besedy v Plzni. Od 2. do 4. března 2017 se tu uskuteční deset přednášek z cest po nejrůznějších koutech světa.

Diváci se díky doprovodným fotografiím podívají na všechny obydlené kontinenty a skrze vyprávění cestovatelů se vydají k nedosažitelným horským vrcholům Patagonie, do amazonské džungle, za bohatou historií Perské říše, k islandským ledovcům a vodopádům, do východoafrického ráje zvířat, na indonéské sopky, rýžová pole a bílé pláže, mezi indiány z kanadských Rockies i svérázné Bolívie. Zvýhodněné celodenní vstupenky na festival i vstupenky na jednotlivé přednášky jsou v prodeji.

Festival KOLEM SVĚTA v Měšťanské besedě v Plzni zahájí ve čtvrtek 2. března v 19 hodin sám jeho zakladatel a organizátor Karel Wolf. Cestovatel a fotograf během dvouhodinového pořadu s podtitulem Nejkrásnější místa naší planety ukáže divákům prostřednictvím svých fotek a atraktivních leteckých záběrů z dronu a GoPro kamery ukáže divákům to nejzajímavější ze svých cest za posledních 15 let. Přednášku uvede tanečnice s ukázkou tradičního indického chrámového tance Bharatanatyam.

kolem sveta_karel wolfV pátek 3. března začne program festivalu v 18 hodin a pro návštěvníky budou připraveny tři přednášky. Kateřina Krejčová bude vyprávět o 21 nejúžasnějších místech světa a co vás cestou může potkat, když se na šestnácti měsíční cestě kolem světa přesouváte stopem, bydlíte u místních nebo ve stanu, část cesty s sebou máte dvě děti, chcete se potápět, vylézt na šestitisícovku a vidět, co jste ještě nikdy neviděli. Jan Krabec vezme diváky do Patagonie na konci světa, konkrétně do Chile a Argentiny, k nedosažitelným horským vrcholům, mohutným ledovcům a nádherným jezerům. A Vladimír Váchal návštěvníky přesvědčí, že Írán není arabská země. Představí tuto fascinující zemi s bohatou historií Perské říše a skvosty islámské architektury, ukáže, jak vypadá každodenní život v Teheránu a v dalších částech Íránu a dokáže, jak pohostinnou zemí s milými obyvateli Írán je. Páteční program zpestří taneční ukázka na motivy indického Bollywoodu.

Sobota 4. března se šesti přednáškami bude nejnabitějším dnem festivalu. Program začne už ve 14 hodin cestou na Magický Island s dodávkou a dronem. O cestování zapomenutou evropskou divočinou, kde se člověk ještě může ztratit v kouzelné přírodě bez lidí, obklopen horami, ledovci, monumentálními vodopády nebo gejzíry a aktivními sopkami budou vyprávět Jana a Karel Wolfovi. Z ledové země se přesuneme do Ugandy – trochu jiné Afriky, v níž se Saša Ryvolová setkávala s množstvím zvířat v národních parcích, slýchávala řev hrochů z bezprostřední blízkosti, navštívila šimpanzí tlupu a zúčastnila se výpravy za horskými gorilami v deštném pralese. Jana Wolfová strávila řadu let v Indonésii a tentokrát představí dva z jejích ostrovů, Indonéské krásky Bali a Lombok. Kromě cest do hinduistických chrámů, na rýžová pole, půlnoční slavnosti i bílé pláže se diváci dozvědí, jaké to je provozovat v Indonésii vlastní školy, bydlet v chýši a jíst s domorodci rukama. Mezi přednáškami předvede skupina Kintari tradiční sundánský tanec Kembang tanjung. Vladimír Prachař se každoročně vydává do Kanady – mezi indiány do Skalistých hor, aby nám poté mohl přiblížit jejich dnešní život, tradiční obřady, spiritualitu, slavnosti i běžný život v rezervacích i mimo ně. Vypráví také příběhy o setkání s medvědy a další divokou zvěří a předává tipy na nejkrásnější místa v kanadských Rockies. Ze severní Ameriky se s Pavlem Svobodou přesuneme na jih za chudou krásnou indiánkou Bolívií. Tady tvoří původní indiáni přes polovinu obyvatel a indiánské slavnosti a tance jsou pro návštěvníka opravdovým zážitkem. K vidění tu jsou také rozeklané velehory, zaledněné sopky, gejzíry a termální plameny, ale také také džungle, aligátoři, želvy, opice i říční delfíni. Na závěr festivalu budou Ladislav Bezděk a Kateřina Dvořáková vyprávět o své dvouleté cestě kolem světa – Big Trip. Ve škodovce zdolali všech pět obydlených kontinentů, navštívili 50 zemí a najeli více než 100 tisíc kilometrů.

„Vstupenky lze zakoupit buď na jednotlivé přednášky, nebo nabízíme celodenní vstupné na pátek či sobotu za zvýhodněnou cenu,“ říká Hana Rendlová, manažerka akce z pořadatelské agentury DOMINIK CENTRUM s.r.o. „Nedílnou součástí festivalu KOLEM SVĚTA bude gastro koutek s ochutnávkou africké a vietnamské kuchyně – smažené africké koblihy, ibiškový džus, vietnamské jarní závitky, smažené krevety nebo obalovaná žabí stehýnka. Tyhle pochoutky vás dostanou,“ láká návštěvníky Hana Rendlová.

Kompletní a program a vstupenky najdete zde.

AKCE v Plzeňském kraji? Kulturní, společenské, sportovní, gastronomické a jiné významné i méně významné akce pořádané v Plzeňském kraji naleznete na informačním zpravodajském portálu plzen.cz. AKTUÁLNÍ AKCE A UDÁLOSTI.

Altaj, Pamír, Kavkaz, Ťan-šan – horští velikáni, kteří zůstávají ve stínu své slavné sestry Himaláje, přesto ji však v mnohém předčí. Přesvědčte se sami ve čtvrtek 16. února v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni. Pokračují Výpravy za poznáním 2017.

Kateřina Lhotová vás zavede do neprávem opomíjeného koutu naší planety plného přírodních krás, které jistě uchvátí každého. Cestopisný večer začíná v 18 hodin.

Máte duši cestovatele a chcete se o své zážitky podělit s ostatními? Večer, čtvrtek 30. března, je tu právě pro vás. Stačí se přihlásit na vypravy@zcm.cz nejpozději do 19. 3. 2017 a 15 minut večera může být jen ve vaší režii.

Příště: 23. února / Saša Ryvolová: Uganda více

Libštejn (Liebenstein) je zřícenina gotického hradu v katastru obce Liblín v okrese Rokycany. Zřícenina stojí na vrchu nad pravým břehem Berounky v nadmořské výšce 300 m n. m. Hrad je vzdálen asi 6,5 km severozápadně od Radnic a 10 km jihovýchodně od Kralovic. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Hrad byl založen ve 14. století Oldřichem Tistou z Hedčan. Jeho syn Oldřich prodal libštejnské panství Albrechtovi z Kolovrat. Jeho syn Albrecht II. zemřel roku 1413 a zanechal dva syny, Hanuše a Bedřicha. Oba byli katolíci a stoupenci Zikmunda Lucemburského. Hrad byl za husitských válek obléhán husity po několik týdnů, hrozba vyhladovění obránce donutila přistoupit na dohodu o vojenském spolku s husity. Dohoda byla naplněna roku 1431 v bitvě u Domažlic, kde majitelé hradu stáli na husitské straně. V této době byl hrad proslulým vězením, kde byli vězněni poddaní, ale i zajatí žoldnéři. Roku 1432 Bedřich zemřel a panství zdědili jeho synové Jindřich a Beneš. Nakonec hrad Libštejn zůstal Benešovi.

foto: vylety-zabava.cz

foto: vylety-zabava.cz

Beneš byl bohatý a mocensky ovládal celý kraj. Měl dva syny Jana a Jindřicha. Janův syn Jaroslav zdědil roku 1495 hrad Libštejn, který vzápětí prodal strýci Albrechtovi. Ten byl skvělým hospodářem a rozšířil panství na 25 vesnic a polovinu městečka Kralovice. Za vlády krále Vladislava Jagellonského (1496–1503) byl hofmistrem a nejvyšším kancléřem. Postavil se proti jednotě bratrské a všem nábožensky radikálním živlům. Odpor pánů proti němu nabyl takových rozměrů, že v roce 1508 byly všechny jeho pravomoci přeneseny na Zdeňka Lva z Rožmitálu.

Po Albrechtově smrti(1510) získali panství jeho nevlastní synové Jan a Bernard. Po Bernardově smrti († 1517) držel hrad Jan († 1540), který začal panství rozprodávat. Jeho synové Jan Vojtěch a Jan Vilém byli posledními majiteli hradu. Od poloviny 16. století majitelé Libštejna na hradě nebydleli a hrad začal pustnout. Zkázu dovršila třicetiletá válka.

Předhradí na východní straně bylo čtverhranné a jeho zástavba se dochovala pouze v podobě terénních pozůstatků. V obou čelech hradního jádra stály čtverhranné věže. Součástí menší a hůře zachované věže byla arkýřová kaple. Směrem k jihu jádro pokračovalo dalšími obytnými budovami a bylo ukončeno oblou baštou. Během pozdněgotické přestavby byl postaven západní palác s velkou čtverhrannou baštou.

Při husitském obléhání se projevila nevýhoda pevnosti, která sice byla umístěna na obtížně dostupném vyvýšeném místě, ale mezi vyššími kopci. Obránci hradu tak byli cílem střelby z praků a předchůdců dnešních děl. Hradní opevnění proto bylo v druhé polovině 15. století na straně k Liblínu doplněno předsunutou baštou s bateriovou věží chráněnou valy a příkopem. V 16. století byla postavena další předsunutá bašta jižně od hradu.

Zachovala se zejména větší hranolovitá věž, čelní palác v jádře a spodní palác. Ostatní části hradu jsou dochovány jen torzovitě.

Hrad se nachází v přírodním parku Horní Berounka. Ke zřícenině u břehu Berounky vede červená turistická značka z Liblína a zelená značka ze Lhotky u Radnic. Nejbližší železniční stanicí jsou Radnice, konečná stanice na trati 176 Chrást u Plzně – Radnice (asi 8 km chůze). Od hradu se nabízí pěkný výhled na řeku Berounku.

Podle pověsti na Libštejně straší duch pána z nedalekého hradu Krašov, který zde zavraždil hradního pána i s manželkou. Střeží zde velký poklad.