Home Tagy Články označené "cestovní ruch"

cestovní ruch

Podle aktuálního odhadu společnosti STEM/MARK navštívilo v roce 2016 Českou republiku téměř 31,1 mil. zahraničních účastníků cestovního ruchu. Z toho tvořilo 16,2 mil. jednodenních návštěvníků, tj. těch, těch navštíví danou lokalitu, ale nepřespávají zde. Dalších 12,2 mil. byli zahraniční turisté, tj. návštěvníci, kteří v daném regionu přespí v hromadném či individuálním zařízení a 2,6 mil. bylo tranzitujících návštěvníků, kteří lokalitou pouze projíždějí. Ve srovnání s rokem 2015 tak vzrostl počet zahraničních účastníků cestovního ruchu o 3,3 mil. (tj. o 11,7 %).

Zahraniční návštěvníci utratili v roce 2016 odhadem celkem 228 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2015 tak vzrostly jejich celkové výdaje o 22 mld. Kč (tj. o 10,5 %).

Z toho v roce 2016:

106 mld. Kč vynaložili před cestou / pobytem (47 %) a 122 mld. Kč vynaložili během cesty / pobytu (53 %).
24,5 mld. Kč (10,7 %) utratili jednodenní návštěvníci, 201,5 mld. Kč (88,2 %) utratili zahraniční turisté a 2,4 mld. Kč (1,0 %) tranzitující návštěvníci.

  • Hlavními důvody návštěvy České republiky jsou především nákupy (42 %) a dovolená (32 %).

Praha je dlouhodobě atraktivní pro třetinu všech návštěvníků, jednodenní návštěvníci poté navštěvují především místa v blízkosti hranic, jako jsou horské oblasti. Nákupnímu cestovnímu ruchu dominují místa v blízkosti větších hraničních přechodů (Aš, Folmava, Hodonín, Chomutov, Cheb). Výzkum udává, že pro turisty leží těžiště zájmu stále dominantně v Praze (74 %). S odstupem následují Brno (5 %), Český Krumlov (3 %), Karlovy Vary (3 %), Plzeň (3 %) a dále lázeňská a turisticky zajímavá místa. S roční sezónou se mění preference v typu navštíveného místa. V létě převládají místa bohatá na památky a přírodní krásy, v zimě jsou lákadlem české hory.

Karlovy Vary / foto: plzen.cz

Výzkum také uvádí, že více než 9 z 10 všech návštěvníků bylo s návštěvou České republiky velmi spokojeno (65 %) či spíše spokojeno (30 %). Více než 4/5 všech návštěvníků neshledaly při své návštěvě také žádná negativa. „Pokud byly uváděny některé důvody nespokojenosti, pak se jednalo zejména o infrastrukturu a stav silnic, jazykovou nevybavenost, přístup obyvatel a ceny vybraných služeb,“ uzavírá MarkétaVogelová, ředitelka Institutu turismu.

Naprostou většinu účastníků cestovního ruchu České republiky tvoří obyvatelé sousedních států – je jich sedm z deseti. Většina jich přijíždí z Německa (40 %), Slovenska (12 %), Rakouska (9 %) či Polska (9 %). Ve srovnání s loňským rokem nedošlo v tomto trendu k žádným významným změnám.

TURISTÉ (S ALESPOŇ JEDNÍM PŘENOCOVÁNÍM)
Na více dní přijíždí do České republiky (a přespí zde) opět nejvíce Němců (16 %). Dále jsou to Italové (8 %), obyvatelé Velké Británie (8 %), Slováci (8 %), Francouzi (5 %), Američané (4 %) a Španělé (4 %).

„V průběhu let 2011 až 2016 postupně rostl podíl Italů, nyní patří Italům 2. příčka v návštěvnosti. Ve srovnání s rokem 2015 také vzrostl podíl Britů. V letech 2011 až 2013 postupně rostl podíl Rusů (ze 4 na 10 %), v roce 2014 se nárůst zastavil a od roku 2015 jejich podíl klesá. Nyní patří Rusům s necelými 4 % celkově 9. místo,“ doplňuje Markéta Vogelová.

Vývoj návštěvnosti v průběhu roku podle národnosti je značně rozkolísaný. Italové a Němci k nám přijeli hlavně v zimních měsících; v letních měsících k nám míří více turistů ze vzdálenějších destinací.

 

Příjmy ČR z příjezdového cestovního ruchu dosáhly v roce 2016 hodnoty 154,2 miliardy korun a v meziročním srovnání vzrostly o 3,5 %. Vyplývá to ze statistiky platební bilance, kterou v úterý zveřejnila Česká národní banka.

Za růstem příjmů z příjezdového cestovního ruchu stála v uplynulém roce především vyšší poptávka na blízkých evropských trzích. Statistiky ČSÚ zaznamenaly za rok 2016 výrazný nárůst příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) u turistů z Německa, Slovenska, Polska, Velké Británie, či Rakouska. Ze vzdálených trhů rostly nejvíce Čína, Jižní Korea, Izrael a Tchaj-wan.

Průměrné výdaje zahraničních turistů se v roce 2016 nezměnily. Podle průzkumu agentury CzechTourism utratili zahraniční turisté v ČR průměrně 2779 korun za osobu a den pobytu, což bylo přibližně stejně jako v předchozím roce. Ve spotřebním koši však vzrostl podíl výdajů na ubytování a vzrostly také výdaje placené před cestou.

Na pozitivním vývoji příjezdů i příjmů z cestovního ruchu se podílelo několik klíčových faktorů. Rostoucí význam především na vzdálených trzích měla bezpečnost Česka, která se ve srovnání s některými konkurenčními destinacemi stala významnou konkurenční výhodou, příznivý kurz koruny a v neposlední řadě také aktivita zahraničních zastoupení CzechTourism. Těch v uplynulém roce fungovalo celkem 19 po celém světě.

V posledních třech letech příjezdovému cestovnímu ruchu výrazně pomáhaly intervence ČNB, díky kterým se především pro turisty z eurozóny stala dovolená v Česku finančně zajímavou. Zvažované ukončení intervencí v průběhu roku 2017 bude mít na tyto trhy opačný dopad, u trhů a segmentů s vyšší cenovou citlivostí lze očekávat pokles, resp. pomalejší růst poptávky po produktech cestovního ruchu. To se může týkat zejména Německa či Rakouska. S ohledem na řadu dalších faktorů a značnou diverzifikaci zdrojových zemí v portfoliu ČR by však důsledky ukončení intervenci neměly mít závažnější dopad na ekonomiku cestovního ruchu jako celek.

Solidní, dlouholeté a prověřené cestovní kanceláře stále více čelí nekalé konkurenci z řad subjektů, které nelegálně organizují nepojištěné zájezdy. Riziku je však vystaven především spotřebitel. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur(AČCKA) radí, jak se mu vyhnout.

Existuje velký rozdíl mezi nákupem nepojištěného „zájezdu“ od neoprávněného subjektu a klasickým zájezdem CK. Zdánlivá cenová výhodnost nabídky by tak neměla být rozhodujícím kritériem nákupu dovolené. Nižší cena je jen odrazem nižších nákladů, vyplývajících z neexistence zákonného pojištění proti úpadku a výsledkem daňových úniků. V první řadě je tedy třeba ověřit, zda je zájezd krytý platným pojištěním proti úpadku a subjekt disponuje platnou koncesí. Solidní cestovní kancelář je dohledatelná ve veřejně přístupném obchodním rejstříku, má koncesi k provozování živnosti a certifikát pojištění pro dané období, umístěný na webových stránkách nebo přímo v provozovně. Cestovní kancelář má ze zákona povinnost již při nabídce kombinace služeb (zájezdu) informovat zákazníka o svém pojištění proti úpadku. Doklad o pojištění je pro zákazníka zcela zásadní a měl by jej obdržet s každým nákupem dovolené. Jedině tak může mít jistotu, že jeho peníze jsou chráněny a v případě úpadku pořadatele během pobytu v zahraničí bude o zákazníka postaráno.

ilustrační foto

ilustrační foto

Nelegální organizace a prodej zájezdů má zpravidla dvě různé podoby. Činnost cestovní kanceláře často neoprávněně suplují cestovní agentury, autobusoví dopravci, zájmová sdružení, sportovní kluby a jazykové školy. Obdobné riziko představují neidentifikovatelné a těžko postižitelné subjekty bez IČ, zpravidla fyzické osoby, které pod rouškou neziskových spolků pořádají „expedice“ a výlety a cenu zájezdu schovávají za mimořádné členské příspěvky. Poctivým cestovním kancelářím vznikají ekonomické ztráty a nerovné podmínky na trhu. Kdo však skutečně podstupuje riziko je spotřebitel.

Asociace na praktiky podvodných subjektů dlouhodobě poukazuje a aktivně proti nim vystupuje. Ročně obdržíme desítky podnětů z řad laické i odborné veřejnosti a po jejich přezkoumání na příslušné živnostenské úřady podáme v průměru 15-20 podnětů ročně na podezření z neoprávněného podnikání. Alarmujícím zjištěním je skutečnost, že některé subjekty v klamání spotřebitele pokračují i po provedení kontroly živnostenským úřadem. Vyrozumění o zahájení kontrolního řízení ze strany živnostenských úřadů Asociace obdrží v 80 % případů. Nicméně řada podnětů končí bez zjištění pochybení, protože úřady nejsou schopné prokázat úmysl dosažení zisku a opakovanou činnost.

Na českém trhu se k 24.2.2017 dle seznamu pojišťoven nachází 828 aktivních cestovních kanceláří s platným pojištěním a přibližně 1.000 cestovních agentur.

Patero rad pro spotřebitele při nákupu dovolené:

  • zkontrolujte si, že pořadatel má koncesi k provozování činnosti CK
  • ověřte platnost certifikátu pro případ úpadku (na stránkách pojišťoven nebo webu AČCKA)
  • svěřte se do služeb prověřené a dlouholeté CK
  • prostudujte si nabídku zájezdu a všeobecné smluvní podmínky všechny zpoplatněné služby
  • nechte zanést do smlouvy o zájezdu (výhled na moře…)

Na základě předběžných statistických údajů navštívilo Plzeňský kraj v 1. až 3. čtvrtletí 2016 celkem 540 603 hostů, v porovnání s loňským rokem je zřejmý nárůst o 2,1 %, ve srovnání s rokem 2014 dokonce o 16,6 %. K rostoucímu počtu hostů přispívá zvýšený zájem tuzemských návštěvníků, u kterých byl zaznamenán meziroční nárůst o 2,3 % (ve srovnání s rokem 2014 dokonce o 16,4 %).

Také u zahraniční klientely došlo k mírnému meziročnímu růstu o 1,7 % (v porovnání roku 2014 růst o 17,0 %). Celkově ovšem návštěvníci ze zahraničí tvořili pouze 34,2 % z celkového počtu hostů. Většina hostů, konkrétně 65,8%, pocházela z tuzemska.

statistika - kraj.jpg

 

Plzeňský kraj je v rámci České republiky pátý nejméně navštěvovaný region. Hosté, kteří do kraje zavítají, představují pouze 3,7 % všech turistů. Mezi nejnavštěvovanější kraje patří již dlouhodobě Hlavní město Praha (36,1 %), Jihomoravský kraj (9,1 %) a Jihočeský kraj (8,5 %). Naopak mezi kraje, které jsou pro turistický ruch méně atraktivní, patří Pardubický kraj (2,5 %) a Kraj Vysočina (2,9 %). Všechny kraje v rámci České republiky zaznamenaly meziroční nárůst počtu hostů ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2015. Nejvýraznější růst byl patrný v Karlovarském kraji, kde se počet hostů zvýšil o 11,5 % (tj. o 75 712 hostů). Nejnižší nárůst byl mapován právě v případě Plzeňského kraje, kde počet návštěvníků vzrostl jen o 2,1 % (tj. o 11 081 hostů).

Z hlediska národností struktury zahraničních turistů se jednalo z největší části o návštěvníky z Evropy. Již tradičními návštěvníky, zejména z důvodu geografické blízkosti regionu, jsou hosté z Německa. Do Plzeňského kraje jich v 1. až 3. čtvrtletí 2016 dorazilo 88 988, což je o 0,1 % více než za stejné období předchozího roku, a strávili zde 197 322 nocí. Proti stejnému období roku 2015 došlo k výraznému nárůstu hostů z Tchaj-wanu (o 109,8 %) a Číny (o 62,0 %). Značné snížení počtu hostů a jejich přenocování nastalo u návštěvníků z Rakouska a Belgie.

Ve třetím čtvrtletí 2016 se zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 7,6 % a počet jejich přenocování o 5,5 %. V hlavní turistické sezóně se tak potvrdil trend zvyšující se návštěvnosti patrný již několik let. Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl ve 3. čtvrtletí roku 2016 celkem 19,1 milionu nocí, což bylo o 5,5 % více než ve stejném období předchozího roku.

Počet přenocování rezidentů vzrostl o 8,0 %, hosté ze zahraničí strávili v ubytovacích zařízeních o 2,2 % více nocí. Meziroční růst zaznamenaly téměř všechny kategorie ubytovacích zařízení, vyjma kategorie ostatních zařízení, ve kterých došlo k poklesu o 1,8 %.  V hotelích se počet přenocování zvýšil o 5,4 %, v penzionech o 13,7 % a v kempech o 13,3 %.

pohledu regionů se nejvíce dařilo Ústeckému kraji (+12,3 %), především díky zvýšení návštěvnosti rezidentů. Počet jejich nocí strávených na Ústecku se meziročně zvýšil o 16,4 %. Rovněž ubytovací zařízení v jižních Čechách vykázala lepší výsledek počtu přenocování než loni (+11,4 %). Zde se na tomto výkonu podíleli s velmi podobnou intenzitou rezidenti (+11,4 %) i nerezidenti (+11,2 %).

Plzeňský kraj v průběhu 3. čtvrtletí 2016 navštívilo celkem 252 482 hostů, z toho 70,2 % tvořili tuzemští hosté a zbývajících 29,8 % zahraniční návštěvníci (nerezidenti). Celkově lze říci, že 3. čtvrtletí je vždy početně nejbohatší na turisty, a to zejména v souvislosti s letními měsíci a probíhajícími prázdninami, kdy se nejčastěji realizují dovolené, ale také organizují kulturní a jiné akce, které přispívají k růstu cestovního ruchu.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se počet hostů v kraji meziročně mírně snížil, a to o 0,2 %, tj. o 424 osob. Na pokles měl největší vliv snižující se počet zahraničních turistů, jejichž počet se meziročně snížil o 2,4 %. Tento pokles může být mimo jiné vysvětlován vyšší návštěvností v loňském roce ve spojitosti s kulturním programem, který nabízela nejen Plzeň jakožto Evropské hlavní město kultury.

Mezi nejčetnější turisty ze zahraničí se ve 3. čtvrtletí v kraji řadí již tradičně návštěvníci z Německa. Plzeňský kraj jich navštívilo v tomto období celkem 34 855, což je 46,3 % z celkového počtu nerezidentů. Mezi další početnější skupiny zahraničních turistů patřili hosté z Číny (5 161), Slovenska (3 912) a Polska (2 634).

V pohledu na jednotlivé regiony České republiky došlo ve 3. čtvrtletí téměř ve všech krajích k nárůstu celkové návštěvnosti v porovnání se stejným obdobím roku 2015. Právě Plzeňský kraj je jedinou výjimkou, kde se celkový počet návštěvníků snížil. Naopak největší nárůst byl mapován v Olomouckém kraji, kde se počet hostů zvýšil o 13,8 %.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ve 3. čtvrtletí 2016 strávili celkem 788 132 nocí, což je o 1,2 % více než za stejné období předchozího roku. V průměru připadaly na jednoho hosta 3,1 noci, průměrná doba pobytu dosahovala 4,1 dne.

Pro držitele Plzeňské karty jsou připraveny nové výhody v oblasti volnočasových aktivit. Bonusový program Plzeňské karty se rozšířil o další partnery za hranicemi České republiky, konkrétně v oblasti Bavorského lesa.

Jedná se o slevy na ubytování a pronájem elektrokol, která jsou čím dál oblíbenější. Do bonusového programu jsou zapojena některá ubytovací zařízení i síť půjčoven elektrokol. „Jsme rádi, že se nám povedlo rozšířit počet partnerů v tak zajímavé oblasti, jako je Národní park Bavorský les,“ říká Michal Kraus, předseda představenstva PMDP, a.s., a dodává: „Na webových stránkách Plzeňské karty jsme připravili novou, přehlednější sekci Bonusového programu.“

Bonusový program Plzeňské karty má již několik desítek partnerů a držitelům Plzeňské karty nabízí slevy a jiné výhody pro nákupy, cestování, zábavu a jiné služby.

Příjmy z příjezdového cestovního ruchu dosáhly v první polovině roku celkem 73,6 miliardy korun, což bylo o 5,3 procenta více než ve stejném období předchozího roku. Příjmy rostly hlavně během prvního čtvrtletí (meziročně + 12,2 procenta) ve druhém čtvrtletí vývoj stagnoval.

Vyplývá to z dat o vývoji platební bilance, která zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Za meziročním růstem příjmů z příjezdového cestovního ruchu stála rostoucí poptávka zahraničních turistů, kterou ovlivnilo několik faktorů.

„Zahraniční poptávku podpořila například nová letecká spojení, zejména hned dvě přímé letecké linky spojující naši zemi s Čínou. Důležitým faktorem je také vnímání České republiky zahraničními turisty jako bezpečné destinace,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Česko se dlouhodobě těší pověsti bezpečné turistické destinace, kterou pomáhá budovat i agentura CzechTourism.

„Do pozitivního vývoje příjmů z cestovního ruchu se promítla také rostoucí kvalita služeb a value for money,“ doplnila Markéta Vogelová, ředitelka odboru Institut turismu v agentuře CzechTourism. K příznivému poměru cena / výkon u pobytů v ČR pro zahraniční turisty dlouhodobě přispívá také měnová politika ČNB.

Agentuře CzechTourism se také daří zlepšovat vnímání značky „Česká republika“ na zahraničních trzích. Celkem za první pololetí přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v Česku 4,1 milionu zahraničních turistů.