Home Tagy Články označené "ČSSD"

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická (zkratka: ČSSD) je česká sociálnědemokratická politická strana, která je členem Socialistické internacionály, Progresivní aliance a Strany evropských socialistů. Je pokračovatelkou dvojjediné tradice československé sociálně demokratické strany a německé sociální demokracie v Československu.
K roku 2015 představuje nejsilnější stranu v krajských zastupitelstvech, Senátu i Poslanecké sněmovně. Na brněnském 36. sjezdu strany byl v březnu 2011 předsedou zvolen Bohuslav Sobotka, který se v lednu 2014 stal předsedou trojkoaliční vlády, v níž je sociální demokracie zastoupena osmi členy.

Zpackaná ekonomická reforma ze začátku devadesátých let může podle poslance z Plzeňského kraje, šéfa sněmovního rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) za to, že platy u nás jsou pořád výrazně nižší než v okolních státech. „Statistický úřad zveřejnil data o tom, že průměrná mzda v této zemi vzrostla na více než 29 tisíc korun. To je sice hezké, ale pořád s tím nemůžeme být spokojeni, zejména když dvě třetiny zaměstnanců berou plat nižší než je celorepublikový průměr. Pracujeme přitom stejně jako například Němci, ale považte, jen za jednu čtvrtinu jejich mzdy,“ píše Votava na celostátním webu sociálních demokratů.

Po letech stagnace se v České republice podařilo nastartovat hospodářský růst, do země přišly nové investice, daří se i českému exportu. „Radikálně se snížila nezaměstnanost, v Plzeňském kraji na rekordních 3,5 %. Nastal čas, abychom konečně začali životní úroveň našich lidí přibližovat alespoň k průměru EU, protože spravedlivé odměňování lidí za práci je základem každé ekonomiky, která stojí na poctivých základech,“ je přesvědčen poslanec.

„I když je uvedený růst mezd nejrazantnějším za posledních deset let, je to pořád málo. Může za to zpackaná ekonomická reforma ze začátku 90. let, ale i netečnost a podivné experimenty nedávných pravicových vlád. Jsem proto alergický na vyjádření „expertů“ z ANO, TOP 09 a ODS, kteří tvrdí že na vyšší platy si teprve musíme vydělat. Není to pravda. V lidech ta chyba totiž není,“ tvrdí Votava.

Poslanec v této souvislosti rozvíjí i jedno z hesel předvolební kampaně sociálních demokratů. „Jsem přesvědčen, že odvedená práce může být různá. Kvalitní, poctivá, těžká nebo i lehká, ale nikdy by neměla být levná,“ napsal Václav Votava na webu ČSSD.

„V zemích, kde se lidé dožívají vysokého věku, pracuje lékař a pacient v tandemu. Jsou to logičtí spojenci,“ píše na webu Realistů lídryně jejich kandidátky z Plzeňského kraje, dlouholetá ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová. „Naším cílem musí být pevné a vyvážené spojení těchto dvou jedinců, neboť se potřebují navzájem,“ dodává a připomíná, že poněkud nesmlouvavě se v Česku do vztahu pacient – lékař vklínily zdravotní pojišťovny, které pacienta sice zbavily povinnosti hlídat finance, ale zároveň postavily lékaře před morální dilema: Jsem více odpovědný pojišťovně, nebo pacientovi?

Jaroslava Kunová byla řadu let členkou ČSSD. Její řady opustila nedávno a stala se jedním ze zakladatelů politické strany Realisté. Ředitelkou plzeňské fakultní nemocnice byla šestnáct let a z funkce odešla v roce 2014 na základě svého rozhodnutí do důchodu. Je ale třeba připomenout, že v té době existovaly tlaky na její odchod z funkce od vedení mateřské sociální demokracie. Do teď je Kunová výkonnou ředitelkou Asociace nemocnic ČR.

Vraťme se k otázce v úvodu článku: Jsem více odpovědný pojišťovně, nebo pacientovi? „Ať už si lékař odpoví jakkoli, dovoluji si podotknout, že pacientovi jde o zdraví a pojišťovně jen o peníze. O peníze, které jí navíc nepatří, které jen spravuje. Říkám to proto, že jediné kritérium, které má pro pacienta smysl, je délka dožití v relativně dobré zdravotní kondici,“ říká ze zkušenosti Jaroslava Kunová. „Chceme-li, aby se naši muži dožívali v průměru 81 a ženy 85let s vysokou kvalitou života, musíme spojení pacient lékař obnovit. Pacient musí být aktivnější a zdravotní pojišťovny musí sloužit pacientům, vždyť to jsou jejich klienti, kteří mají u nich své peníze,“ vysvětluje lídryně Realistů, kteří mají zdravotnicví jako jedno ze zásadním témat předvolební kampaně.

Zdravotní pojišťovny jsou tu podle Kunové od toho, aby zjednodušovaly oběh dokladů a podobně. Rozhodně tu však nejsou od toho, aby bránily lékařům léčit tím nejlepším dostupným lékem. Taková je dnes ale praxe. Pacient si nesmí doplácet na dražší lék podle své volby nebo po dohodě s lékařem. Pacient si buď vezme lék hrazený pojišťovnou, nebo si zaplatí celou cenu jiného léku. To platí i o čočkách, ortézách, kloubních náhradách… Je to v zájmu pacientů?

„Změna musí směřovat k vytvoření již popsaného vztahu lékař pacient. V tomto vztahu je za prvé nutné mít dobrého a spokojeného lékaře. Rychle vyléčený pacient je pak druhý krok k vzájemné spokojenosti. Lékaře musíme důstojně ocenit a stejně tak spravedlivě zaplatit i zdravotní personál. Jinak nám lékaři zmizí v zemích, které je zaplatit dokážou. Pacient se musí zajímat o léčbu i její náklady. Nezájem je velmi škodlivý. Pacienti, kteří neznají cenu své léčby, špatně spolupracují a porušují lékařská doporučení, čímž škodí především svému zdraví,“ tvrdí Kunová.

Poslední problematika, kterou je podle Realistů nutné dořešit v jednom celku s předchozími kroky je otázka úhrad. „Zdravotnictví je velmi drahé. Existuje mnoho různých léků a také mnoho různých možností léčby. Někdy není možné vydat jednoznačné rozhodnutí, co je dobré a co ne. Pacient má, podle nás, právo se rozhodnout, že si ještě něco připlatí k tomu, co je pojišťovna ochotna zaplatit. Každopádně ne, aby pojišťovna neplatila vůbec nic, v případě rozhodnutí tandemu lékař- pacient vybrat lepší léčbu. Dnešní stav je nepochopitelný,“ mluví ze zkušenosti Jaroslava Kunová.

Z aktuálního průzkumu volebního potenciálu, který ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k dané politické straně či hnutí více jak měsíc před sněmovními volbami vyplývá, že voliči nejvíce preferují hnutí ANO a ČSSD.

Hnutí Ano má rovněž jednoznačně největší skupinu rozhodnutých voličů. To však nic nemění na skutečnosti, že hlavní slovo bude v letošních sněmovních volbách patřit váhajícím voličům, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty.

Pomyslným jazýčkem na vahách váhajících voličů tak nepochybně bude vývoj politických kauz, ale i vrcholící volební kampaně. Sledované budou i veškeré předvolební debaty a diskuse včetně názorů vrcholných politiků na voliči preferovanými tématy.

Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury, ale i Piráty, kteří zaujali svojí volební kampaní a dále SZ či STAN. Z těchto stran má však v tuto chvíli z pohledu rozhodnutého voličského elektorátu největší šance na volební úspěch pouze SPD.

Zejména příznivce prezidenta Miloše Zemana, pak zaujal v případě Strany práv občanů (SPO) volební superlídr František Ringo Čech, který se může zasloužit o zajímavý volební výsledek této strany.

V případě pravicově orientovaných voličů se vedle ODS a TOP 09 nejčastěji vyskytují jako alternativa Realisté a v menší míře Svobodní. U Realistů je pro pravicově smýšlející voliče největším lákadlem předseda Petr Robejšek. Zda však Realisté přesvědčí potřebnou část váhajících voličů, která by této straně umožnila zasáhnout do boje o poslanecká křesla, v tuto chvíli nelze predikovat.

Boj o váhající voliče však musí nadále svádět i TOP 09, jejíž počet rozhodnutých voličů pětiprocentní volební zisk prozatím nezaručuje.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici. Volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem.

Jak do padesátimiliardového deficitu pro rok 2018 vpravit plánované navýšení platů pro učitele ve výši 15 procent a 10 procent pro zbytek veřejného sektoru? Snad nad nejpalčivějším tématem posledních dní se v komentáři zveřejněném na webu sociální demokracie zamýšlejí poslanec z Plzeňského kraje, šéf sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD), a ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.

„Řada vládních priorit byla již předem vládou schválena a teď v době finalizace rozpočtu, spíchnutého horkou jehlou za ministra financí Babiše, už velký prostor pro další požadavky při dodržení plánovaného deficitu není,“ konstatuje Votava.

Tím požadavkem je i navýšení platů ve veřejném sektoru. Před vládou je několik variant. „Rozhodnout, že se platové navýšení v takovém rozsahu nebude realizovat, by popřelo slib, který již byl dán.Tato vláda vrací lidem ve veřejném sektoru (učitelům, nepedagogickým pracovníkům, lidem v sociálních službách a dalším) to, co jim pravicové vlády vzaly,“ píše Pícl.

Řešením může být hledání dodatečných zdrojů. Naší ekonomice se daří lépe, než prognózovali makroekonomové, včetně těch z ministerstva financí. Upřesněná predikce letošního růstu přináší státní kase dodatečných zhruba 12 miliard korun. Mohou být použity v rámci vládních priorit. Ovšem to nestačí.

„Pokud se vláda přece jen rozhodne zvýšit platy ve veřejné sféře tak, jak slibuje, bude potřeba ještě minimálně další taková suma. To otevírá debatu, jak a kde tyto prostředky vzít. Asi nejjednodušší by bylo navýšit již předem schválený rámec padesátimiliardového deficitu. To je jistě možné, nicméně to považujeme za krajní řešení,“ vysvětluje poslanec Votava.

Daleko čistší variantu nabízí podle něho zkoumavý pohled do nitra ministerstev. Například prý je třeba si na základě analýzy nespotřebovaných výdajů ujasnit, zda jsou resorty schopny je vyčerpat a zda jejich současné požadavky nejsou nadhodnocené. Výše nespotřebovaných výdajů v minulých letech ukázala, že leckde šance je.

„Diskuse, jak uspokojit požadavky ministrů a vejít se do předem definovaného rámce, je evergreen, který tu slýcháme již přes dvě desítky let. Zásadní problém ovšem představuje příjmová strana státního rozpočtu. ČR má obrovský prostor například ve výběru daní, kde funguje bezpočet daňových výjimek,“ připomíná Pícl. „Víte, že kdybychom přes noc zrušili veškeré daňové úlevy na DPH a na dani z příjmu fyzických a právnických osob, nemuseli bychom už vůbec řešit deficit rozpočtu? Vždyť jen prostý součet těchto daňových úlev – ačkoliv to není metodicky správný postup vzhledem k jejich vzájemnému ovlivňování – tvoří ročně přes 400 miliard korun,“ vypočítává expert.

Dalším v evropském kontextu typicky naším problémem je prý nízká základna výběru majetkových daní. Ačkoliv poměr majetkových daní k HDP se v průměru zemí OECD pohybuje okolo dvou procent, a například ve Francii či Británii je to dokonce až kolem čtyř procent, ČR zamrzla na úrovni 0,4 procenta HDP.

„Změna daňového systému a jeho zefektivnění je jednou z cest, jak každoroční handrkování na jarmarku státního rozpočtu omezit. Je to bohužel běh na dlouhou trať, a i proto budoucí vláda, kterou to dozajista čeká, bude potřebovat silný mandát. Ať už bude postsobotkovská éra jakákoliv, jsme přesvědčeni, že lidé si vyšší platy zaslouží. A o to se hraje i nyní,“ tvrdí Václav Votava.

Lubomíra Zaorálka (ČSSD)by chtělo za příštího premiéra více lidí než Andreje Babiše (ANO). Ukázal to reprezentativní průzkum agentury STEM z letošního srpna. Celkově je ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek třetím nejpopulárnějším politikem v České republice. S podporou 38,4 % respondentů se umístil za prezidentem Milošem Zemanem (51,6 %) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem (43 %). Upozorňuje na to web sociální demokracie.

Lubomír Zaorálek se v polovině června stal volebním lídrem a kandidátem na post příštího premiéra za ČSSD, což podle průzkumu zaregistrovalo 69,2 % respondentů. Pro 30,8 % je to naopak nová informace. Agentura STEM zjistila, že s názory ministra Zaorálka souhlasí 45,3 % těch respondentů, kteří jeho názory znají. Celkem 3,9 % z těchto respondentů s názory Lubomíra Zaorálka souhlasí zcela a 41,4 % spíše. Nesouhlas s názory L. Zaorálka vyslovilo 40,1 % respondentů, 10 % nesouhlasí s jeho názory vůbec, 30,1 % respondentů s nimi nesouhlasí spíše.
Z 86,7 % respondentů, kteří se vyjádřili, že ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka znají, se většina – celkem 52,8 % respondentů – vyslovila, že by byl pro ně lepším premiérem než Andrej Babiš. Předsedu hnutí ANO v tomto srovnání preferuje 47,2 % respondentů.

Průzkumu veřejného mínění agentury STEM, který probíhal ve dnech 17. – 23.srpna, se zúčastnilo celkem 1065 respondentů.

Lídr loňských krajských voleb na Plzeňsku za ANO Miloslav Zeman končí s politikou v hnutí ANO 2011. Opouští funkci šéfa zdravotnického výboru na hejtmanství i krajského zastupitele. Informace o tom přinesl jako první server denik.cz v sobotu v podvečer.

Hnutí ANO v loňských krajských volbách pod vedením šéfa Hospodářské komory Plzeňsko Miloslava Zemana volby vyhrálo s 21,5 procenta hlasů. O koalici se s ním nikdo nebavil a už o volebním víkendu si ji domluvila ČSSD s ODS, Občany patrioty a Koalicí pro Plzeňský kraj. Hnutí ANO tak skončilo v opozici. Neschopnost vyjednat víc než zdravotní výbor, který pro ANO zbyl, byla Zemanovi, byť neveřejně, hodně vyčítána.

Zeman šel do voleb jako nestraník, což chtěl později změnit a požádal o členství. Musel podstoupit půlroční čekací lhůtu, jenže oblastní ani krajská organizace ANO nakonec jeho přijetí nedoporučila.

„Složil jsem mandát krajského zastupitele,“ potvrdil Deníku Zeman. Tvrdí, že nikoliv důvodem, ale urychlením jeho rozhodnutí bylo to, že jej ANO v Plzni i v kraji odmítlo přijmout za člena, přestože s ním v čele vyhrálo loňské krajské volby.

V krajském zastupitelstvu usedne místo Zemana náhradník z kandidátky Karel Filipčík, na pozici šéfa zdravotnického výboru Zemana vystřídá zastupitel Petr Vanka, pro kterého chce ANO na kraji uvolněnou, tedy plně placenou funkci. Dosud šlo o funkci neuvolněnou. „Požádali jsme o změnu,“ potvrdil šéf krajské organizace ANO Jan Volný. Podle něho se Zemanův nástupce ve funkci šéfa zdravotního výboru Petr Vanka na funkci ‚už půl roku pečlivě připravuje‘ a hodlá v ní pracovat na plný úvazek.

Do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny jde v Plzeňském kraji 25 stran a politických hnutí. V řádném termínu, tedy do pátku 1. října, krajský úřad všechny jejich přihlášky ověřil jako správné, zaregistroval je a zveřejnil i jejich kandidátky.

Před čtyřmi lety jich kandidovalo v kraji celkem devatenáct, tedy o šest méně. Nyní Plzeňský kraj zastupuje ve Sněmovně jedenáct poslanců. Po třech mandátech mají ČSSD a ANO, po dvou KSČM a TOP 09 a jeden ODS. Podzimní volby se uskuteční 20. a 21. října.

Zpravodajský portál Plzen.cz připravuje VOLEBNÍ SPECIÁL. Od poloviny září v něm postupně představí jednotlivé kandidátky, jejich program i zajímavosti o lidech, kteří o poslanecký mandát usilují.

Strany a hnutí kandidující do Poslanecké sněmovny v Plzeňském kraji a jejich lídři:

1. ANO 2011 – Karla Šlechtová

2. Blok proti islamizaci – Obrana domova – Radek Nováček

3. CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI  – Jan Kubín

4. Česká pirátská strana – Lukáš Bartoň

5. Česká strana národně sociální – Jaroslav Tichý

6. Česká strana sociálně demokratická – Milan Chovanec

7. Dělnická strana sociální spravedlnosti – Jiří Štěpánek

8. Komunistická strana Čech a Moravy – Jiří Valenta

9. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová – Stanislav Antoš

10. OBČANÉ 2011 – Jiří Franz

11. Občanská demokratická aliance – Zdeněk Vostracký

12. Občanská demokratická strana – Ilona Mauritzová

13. Radostné Česko – Klára Novotná

14. REALISTÉ – Jaroslava Kunová

15. Referendum o Evropské unii – Martin Vais

16. ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým… – Aleš Hodina

17. Řád národa – Vlastenecká unie – Lucie Páníková Vlčková

18. Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka – Petr Neuman

19. SPORTOVCI PRO SPOLEČNOST – Martin Pulpit

20. STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – Michaela Opltová

21. Strana Práv Občanů – Jan Kůrka

22. Strana svobodných občanů – Lenka Brčková

23. Strana zelených – Jan Trnka

24. Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) – Jana Levová

25. TOP 09 – Marek Ženíšek

Členské země Evropské unie, které neplatí eurem, by měly mít přístup na jednání států eurozóny v pozici pozorovatelů. Navrhuje to český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Plzeňskému europoslanci Jiřímu Pospíšilovi (nestraník za TOP 09) se takový plán nezdá špatný, ale je prý iluzí si myslet, že by se ze statutu pozorovatele dalo rozhodnutí ovlivnit. Prohlásil to ve vysílání Českého rozhlasu a okomentoval ještě navíc na svém facebookovém profilu.

„Vláda by se měla rozhodnout, jestli euro ano, nebo ne, a pokud ano, tak jasně ekonomicky vydefinovat, jestli jsme, nebo nejsme připraveni,“ říká Pospíšil s tím, že je potřeba veřejnosti vysvětlovat, proč případně euro zavést. Zavedení eura, které by vedlo k tomu, že lidé budou nespokojení, že se sníží důvěryhodnost evropské integrace či evropských institucí, by podle něj bylo špatnou politikou vlády.

„Připadá mi alarmující jen tak mluvit o zavedení eura ve chvíli, kdy podle různých výzkumů 60 až 80 procent občanů se zavedení eura nesouhlasí,“ řekl plzeňský europoslanec. Stejně tak upozorňuje na to, že pokud se příští vláda nebude tomuto tématu seriózně věnovat a prosadí proti vůli lidí euro, tak to povede k jediné věci – lidé budou zase ještě více naštvaní na Evropskou unii.

Podle Pospíšila by špatné, kdybychom oslabili myšlenky evropské integrace. Zároveň dodává, že on sám jako europoslanec je pro přijetí eura, ale ve chvíli, kdy bude česká ekonomika jasně připravená a kdy budou vláda a politici schopni lidem vysvětlit, jaké to má výhody.

Dobrá zpráva pro všechny, kdo si chtějí pořídit dům či byt hypotéku. Poslanci totiž rozhodli, že „do kytek“ půjde novela zákona o České národní bance (ČNB), která měla dát centrálním bankéřům větší vliv na prodej hypoték. „Shodly se na tom všechny poslanecké kluby,“ píše na svém webu poslanec z Plzeňského kraje, šéf rozpočtového výboru Sněmovny Václav Votava (ČSSD).

„Novela zákona o ČNB by ztížila dostupnost bydlení, zejména pak pro mladé rodiny,“ vysvětluje Votava důvod, proč se zákon na jednání Sněmovny už do říjnových voleb nedostane. Znamená to, že vše se vrací na začátek: nové pravomoci centrálních bankéřů bude muset znovu od základu přichystat příští vláda a schválit budoucí parlament. Tvrdší pravidla tak nezačnou platit dřív než za rok.

Centrálním bankéřům, kteří návrh novely přes ministerstvo financí prosadili, se rozhodnutí poslanců nelíbí. „Současný návrh novely zákona o ČNB se stal bohužel obětí předvolební kampaně,“ řekla mluvčí banky Markéta Fišerová. ČNB se už delší dobu snaží docílit toho, aby si hypotéky nebralo tolik lidí. Obává se, že pokud by se současná dobrá situace české ekonomiky zhoršila, někteří by začali mít vážné problémy se splácením úvěrů. Celkem Češi na hypotékách dluží téměř bilion korun.

Votava připravovanou normu kritizuje už delší dobu. „Na konci ledna do Sněmovny konečně doputoval návrh zákona ze společné dílny ministerstva financí a ČNB. Ta zdůrazňuje nutnost jeho přijetí s ohledem na normy Evropské unie. Je s podivem, že byl tak důležitý zákon předložen až v posledním roce před volbami,“ reagoval v médiích v polovině července.

Pokud by šlo podle něho čistě o technickou novelu, jak zákonu přisuzuje centrální banka, nepochyboval by, že by hladce prošel schvalovací procedurou. „Přináší totiž spoustu užitečných mechanismů týkajících se dozorové pravomoci centrální banky. Zároveň ale s sebou nese nová pravidla, která mohou mít zásadní dopady na hypoteční trh a dostupnost bydlení u nás,“ tvrdil poslanec. Centrální banka měla totiž získat možnost ho poměrně tvrdě regulovat. „Vedle dnes běžného parametru LTV (poměr zadlužení k hodnotě zajištění nemovitostí) chce zavést dva další – DTI (poměr výše dluhů vůči příjmům) a DSTI (poměr výdajů z výše dluhů k čistému měsíčnímu příjmu),“ vysvětloval Votava.

Kdyby návrh prošel v této podobě, mohla by ČNB kdykoli a bez jakéhokoli omezení nastavovat pro každého minimální hranici poměru příjmů vůči celkovým splátkám nebo vůči celkovým dluhům. „Jinak řečeno: ČNB závazně a jednotně pro celý trh určí, jak vysoké zadlužení mohou spotřebitelé mít. Žádná banka už nebude moci poskytnout úvěr, pokud klient nesplní byť jen jediné z takto nahrubo nastavených kritérií, a to bez ohledu na jakékoli individuální okolnosti u konkrétního klienta,“ konstatoval šéf sněmovního rozpočtového výboru z Plzeňského kraje.

Před třemi lety se držitelé zbrojního průkazu dočkali po dlouhé debatě prodloužení jejich platnosti na deset let a ministerstvo vnitra již připravuje změnu. Pro nový si možná budou muset lidé zase chodit tak jako dříve: každých pět let. Lídr plzeňské kandidátky ČSSD pro sněmovní volby, ministr vnitra Milan Chovanec na to reaguje na regionálním stranickém webu. „Hodně se mě ptáte na téma zkrácení platnosti zbrojních průkazů na polovinu. Opakovaně zdůrazňuji, že toto není pozice, kterou bych chtěl prosazovat,“ píše Chovanec.

Milan Chovanec

Vnitro si nechalo udělat analýzu, co pro naše zákony znamená nová evropská směrnice o zbraních. Z ní bude vycházet při přípravě nového zákona o zbraních a střelivu. Proti směrnici se zvedla vlna nevole a ČR podala začátkem srpna žalobu, kterou se u Soudního dvora EU domáhá její neplatnosti. Vnitro sice zákon připravuje, ale vyčká na rozhodnutí soudu.

„Česká republika zbraňovou směrnici přijímat nechce. Podali jsme proti ní žalobu a žádali jsme o její odkladný účinek. Pro případ, že by ČR byla nucena směrnici implementovat, jsem nechal odborníky ministerstva vnitra zpracovat analýzu, která detailně řeší nutné změny. Pětiletá lhůta je přímo ve směrnici, proto ji zmiňuje i analýza. To ale neznamená, že bude nakonec v zákoně,“ konstatuje Chovanec. „Ostatně i Poslanecká sněmovna takový návrh již jednou odmítla v souvislosti se změnou zákona po událostech ve Vrběticích. Desetiletá platnost zůstala zachována. Podotýkám, že případnou implementaci bude řešit až nová vláda,“ dodal ministr vnitra.

Jiří Maštálka

S Chovancem se kvůli evropské směrnici neshodne další plzeňský politik, europoslanec Jiří Maštálka. Zpravodajský portál Plzen.cz o tom již dříve informoval (čtěte zde). „Poslanecká sněmovna schválila velkou většinou návrh ústavního zákona o bezpečnosti, kterým bychom se snad podle ministra vnitra Milana Chovance měli vyhnout implementaci tolik nechvalně proslulé směrnice o nabývání a držení střelných zbraní. Jen to, že jsme oba Plzeňané, mi brání v jedovatějším tónu,“ komentoval Maštálka v Haló novinách. „Pan ministr buď netuší, jak funguje legislativní proces v EU, nebo tuší, ale populisticky se snaží nasbírat body před blížícími se volbami hlásáním polopravd nebo úplných nesmyslů. Přijetí tohoto ústavního zákona samozřejmě nic neřeší a implementaci oné nenáviděné směrnice se stejně nevyhneme,“ tvrdí Maštálka.

Podle Maštálky se můžeme nějakou dobu vyhýbat a natahovat tak celý proces přijetí, riskujeme však odsouzení u Evropského soudního dvora a jako následek nijak zanedbatelnou výši penále, kterou bude muset ČR odvádět do rozpočtu EU tak dlouho, dokud danou směrnici řádně neimplementuje. Podle odborníků na evropské právo prý navíc platí, že ani ústavní zákon členských států nesmí být v rozporu s právem EU.