Home Tagy Články označené "dálnice"

dálnice

Celková délka dálnic v Česku je 1213 km (stav k 1. lednu 2016). Maximální povolená rychlost na dálnicích v Česku je mimo obec 130 km/hod. České dálnice spravuje Ředitelství silnic a dálnic

Stát chce od roku 2019 zdražit dálnice a zavést elektronické známky místo papírových. To se vůbec nelíbí místopředsedovi Okamurova hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) v Plzeňském kraji Zdeňku Maštalířovi. Už teď podle něho stojí ročně provoz mýtného v režii firmy Kapsch dvě miliardy korun a nové opatření vyjde ještě dráž.

„Pan ministr Ťok z hnutí ANO asi usoudil, že je to málo, a že by firmě Kapsch za používání českých dálnic měli platit i řidiči osobních automobilů. Takže poplatek za dálnici se zdraží a bude se vybírat elektronicky, protože systém nálepek je nejspíše zbytečně levný,“ píše Maštalíř na regionálním Facebooku SPD.

Jízda po českých dálnicích by měla být od roku 2019 dražší než dosud. Stát vážně zvažuje zdražení dálničních známek pro osobní auta, řeší i vyšší sazby mýtného pro nákladní auta a autobusy. „Řešíme s ministerstvem dopravy úpravu zákona, která by umožnila zavést elektronické dálniční známky. Při této příležitosti v rámci připomínek budeme navrhovat posunutí horní hranice ceny dálničních kuponů,“ řekl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.

Dosud zákon státu umožňuje vybírat za dálniční známky maximálně 1 500 korun za každé auto. Poslední zdražení na maximální částku nastalo v roce 2012, od té doby se s cenou nehýbalo. Příjmy státu z dálničních známek neustále rostou, jen loni zaplatili řidiči za kupony 4,6 miliardy korun.

Maštalířovi se nelíbí zdražování dálničních poplatků, ale ani jejich nový způsob placení. „Elektronický systém má několik výhod. Za prvé stát bude přesně vědět, kde se zrovna s autem poflakujete a big brother bude zase o krok blíže k totální kontrole nad svými občany,“ ironizuje plány ministerstva dopravy krajský šéf okamurovců. „A za druhé – je to první krok k tomu, aby se poplatek na dálnici vybíral od kilometru. To bude mít tu výhodu, že Kapsch vydělá ještě víc a obyvatelé ze vzdálených regiónů zchudnou taky ještě víc, protože je cesta do Prahy vyjde na týdenní plat. A následně se budou všichni náramně divit, jak je to možné, že ve vzdálenějších regionech nechce nikdo bydlet a jsou tam mizerné podmínky pro podnikání,“ dodává Maštalíř.

Na Facebooku si Zdeněk Maštalíř ještě povzdechl, že když cenu benzínu tvoří ze 60 procent daň, a že když teď díky EET vybírá stát na daních o tolik peněz více, tak že už by to snad státu mohlo stačit. „Ale nestačí!“ – ulevil si krajský politik.

Dálnici D5 z Prahy do Plzně uzavřela dnes ráno v osm hodin hromadná nehoda nákladních vozů na třicátém kilometru před Žebrákem. Dálnice byla po nehodě nejprve průjezdná levým jízdním pruhem, následně musela být uzavřena úplně. Uzavírka potrvá ještě několik hodin.

Ještě nikdy v historii nebyl uzavřený tak dlouhý úsek naší nejdůležitější dálnice D1. jako tomu bude v noci ze soboty na neděli. Auta budou z dálnice na dlouhou objížďku sjíždět již na sjezdu na 21. kilometru u Mirošovic a zpět se na ni vrátí až na 90. kilometru u Humpolce. Úplná uzavírka začne v sobotu v 19 hodin a měla by skončit v neděli v devět hodin ráno.

Ředitelství silnic a dálnic informovalo, že v této době proběhne demolice tří nevyhovujících nadjezdů na rekonstruovaných úsecích. Dva jsou mezi Ostředkem a Šternovem a jeden mezi Hořicemi a Koberovicemi.

Necelých sedmdesát kilometrů tak bude nutné objet po trase přes Benešov, Tábor a Pelhřimov. Tato oficiální objížďka měří přes sto dvacet kilometrů.

Existují sice i kratší varianty, jak uzavřený úsek dálnice objet, ŘSD ale chce, aby ho využívala místní doprava.

Omezení na dálnici v souvislosti s touto akcí začnou již v sobotu v jednu hodinu odpoledne a budou pokračovat i po ukončení demolice do nedělního odpoledne.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl přesto věří, že tuto velkou akci motoristé ocení. „Je lepší uzavřít na jednu noc delší úsek dálnice a demolovat tři nadjezdy, než ve třech termínech uzavírat kratší část,“ uvedl.

zdroj: autorevue.cz

Měsíc březen 2017 se stal nejsilnějším měsícem ve více než desetileté historii elektronického mýtného v České republice. „Stát vybral od kamionů 935 milionů korun a poprvé tak překonal devítisetmilionovou hranici, meziročně výběr mýta vyskočil o 11,5 procenta,“ potvrzuje Jan Rýdl, vedoucí oddělení komunikace Ředitelství silnic a dálnic, které státní mýto spravuje.

Za skvělým výsledkem stojí hospodářská konjunktura regionu, kterou potvrzuje i počet mýtných transakcí (jednotlivých průjezdů kamionů pod mýtnicemi), přes 42 milionů – proti loňsku o 13 % více. Kromě rostoucích dopravních intenzit dopravy se na březnovém výsledku podepsal také kalendářní faktor, loni vyšly velikonoční svátky už na březen místo letošního dubna. „Silný výběr mýta spolu se slevami, které státu poskytnul smluvní provozovatel Kapsch, vedl k dalšímu poklesu provozních nákladů v březnu až na 15 procent,“ doplňuje David Šimoník, mluvčí českého mýtného systému MYTO CZ. Celkové výběry mýta za dosavadních 123 měsíců provozu v březnu překonaly hranici 80 miliard korun, které doputovaly do Státního fondu dopravní infrastruktury.

To, že nebude březnový rekord hned tak překonán, ukazuje pohled na kalendář. Duben má jen 30 dnů a dva velikonoční svátky, květen je rovněž sváteční, červen má jen 30 dnů. Oba letní měsíce jsou charakteristické poklesem výběrů. V září stejně jako v listopadu vychází svátek na pracovní den. Vánoční prosinec rovněž nebude nejsilnější. Jediný říjen by mohl březnovou dominanci ohrozit, i když bude mít o jednu neděli víc.

Celoročně si zatím výběr mýta vede přibližně o 6 procent lépe proti roku 2016, a je tak pravděpodobné, že letos konečně překoná hranici 10 miliard ročního výběru mýta. Ekologický efekt mýta sice způsobil, že do kategorie EURO VI s nejnižšími kilometrovými sazbami se přesunulo velké množství vozidel a že to snižuje absolutní výběry mýta – ale za poslední tři měsíce se jejich podíl na výběrech mýta nezměnil a ustálil se na 46 procentech. České mýto tak zůstává významným pozitivním prvkem při zkvalitňování životního prostředí.

České mýto je silně proekologické 

Otázku emisí kamionů velmi úspěšně zohledňuje stávající mýtný systém České republiky už šest let. Tarif pro nákladní automobily je totiž stanovován mimo jiné podle emisní třídy jejich motoru tak, aby byli zvýhodněni dopravci s moderními ekologickými vozidly, a více na mýtném naopak zaplatili provozovatelé starších kamionů. V českém mýtném systému tak platí zásada, kdo víc znečišťuje životní prostředí, zaplatí víc na mýtném.

Ekologický aspekt mýta zafungoval od jeho samotného zavedení v roce 2012. Nejprve mýtné tarify preferovaly vozy v emisní třídě EURO V. Dopravci rychle obměňovali vozový park a ekologické kamiony s motory v normě EURO V se na konci roku 2014 podílely na zaplaceném mýtném již 63 procenty.

Od začátku roku 2015 pak začal mýtný systém upřednostňovat kamiony v emisní třídě EURO VI a vyšší. Dopravci opět rychle zareagovali a v současnosti se tyto kamiony, ohleduplnější k životnímu prostředí, podílí na zaplaceném mýtném takřka polovinou. Ekologický efekt mýta přinesl v porovnání let 2012 a 2015 snížení emisí oxidu uhelnatého (CO) o 21 procent, nespálených uhlovodíků (HC) o 28 procent a oxidů dusíku (NO) o 40 procent.

Už od sobotní 13. hodiny můžou řidiči pohybující se na dálnici D1 v oblasti úseku 146-153, tedy mezi sjezdy Velké Meziříčí, východ a Lhotka. Důvodem je příprava noční likvidace dvou šířkově nevyhovujících nadjezdů. Ty se dosud nacházejí na kilometrech 152,5 a 153,6. Nejprve se ve směru na Prahu bude jezdit pouze v jednom pruhu vytvořeném na protisměrném pásu, a pak se od 19 hodin dálnice v tomto úseku zcela uzavře.

Řidiči budou muset ve směru na Prahu vyjet exitem 153 Lhotka, a pak se po silnici II/390 dostanou ke křižovatce se sinicí II/602. Po ní vjedou do Velkého Meziříčí a odtud se zpět na dálnici dostanou exitem 146 Velké Meziříčí-východ.

Ve směru na Brno bude objížďka delší. Z exitu 146 se auta dostanou po silnici II/602 do Velké Bíteše, odkud pak po silnici 1/37 dojedou k exitu Lhotka na 162. kilometru a vrátí se zpět na dálnici.

Od nedělního rána od devíti hodin by se už sice měla doprava vrátit zpět na dálnici, ovšem až do 15 hodin se bude do Prahy jezdit opět jen v jednom jízdním pruhu.

Na tomto úseku dálnice probíhá v současnosti úvodní fáze rekonstrukce. Hotovo by mělo být v srpnu příštího roku.

To, o čem se dlouhou dobu mluvilo, se stane od roku 2019 skutečností. Německý parlament dnes schválil zavedení mýtného na dálnicích i pro osobní vozy.

Jak vysoké bude mýtné, bude záviset na objemu motoru a množství emisí. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od 7 do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun).

Již za pár týdnů se začne měřit rychlost na úseku mezi 49. a 56. kilometrem tuzemské nejfrekventovanější dálnice.

Na úseku Psáře – Soutice, který se nachází mezi 49. a 56. kilometrem D1, a kde letos bude pokračovat modernizace, již nechalo Ředitelství silnic a dálnic instalovat první kamery. Je to ona sada, která vloni měřila na úseku mezi Ostrovačicemi a Kývalkou na rekonstruovaném úseku před Brnem. Kamery budou v režimu úsekového měření sledovat dodržování maximální povolené rychlosti 80 kilometrů v hodině.

Podle záběrů České televize jsou kamery instalovány na jedné z mýtných bran na 50. kilometru. Zatím sice neměří, ale první snímky vozidel a řidičů překračujících rychlost začnou odesílat příslušnému úřadu od dubna. Až ŘSD nakoupí další kamery, začne se v průběhu léta měřit na dalších čtyřech úsecích.

Podle informací České televize to bude mezi 34. a 41. kilometrem (sjezdy Ostředek a Šternov), 75. a 81. kilometrem (Hořice-Koberovice), 112. a 119. kilometrem (Jihlava – Velký Beranov) a 134.-141. kilometrem (Měřín – Velké Meziříčí).

Úzkostlivě sledovat tachometr tak řidiči nebudou muset vlastně jen na prvních třiceti kilometrech za výjezdem z Prahy a na zhruba 40 kilometrech před Brnem.

Silničáři i policisté nasazení kamer pro úsekové měření rychlosti zdůvodňují tím, že díky podstatně většímu procentu řidičů, kteří nejedou přes stanovený limit, poklesl v daném místě počet nehod.

zdroj: autorevue.cz

Od měsíce února platí pouze nové dálniční známky na rok 2017. Dálniční známky jsou již druhým rokem opatřeny ochranným prvkem, který celníci kontrolují pomocí laserového pera. Krátkým posvícením na nalepenou dálniční známku lze poznat, zda se nejedná o padělek. Loni nebyl v Plzeňském kraji žádný padělek dálniční známky zjištěn.

kontrola dalnicnich zname01V loňském roce 2016 zjistil Celní úřad pro Plzeňský kraj na úseku dálnice D5 mezi Rozvadovem a Rudnou u Prahy u osobních vozidel 1160 případů porušení právních předpisů v systému časového zpoplatnění, tedy chybějící, neplatnou nebo chybně vylepenou dálniční známku. Téměř všechny přestupky celníci projednali v blokovém řízení a uložili za ně pokuty ve výši 836.500 Kč.

U nákladních vozidel bylo zjištěno 3004 případů porušení zákona v oblasti elektronického mýtného, z toho 2741 případů bylo vyřešeno na místě blokovou pokutou, z toho 263 případů bylo postoupeno do správního řízení.

Ve srovnání s předchozím rokem 2015 došlo ke snížení přestupků u osobních vozidel a naopak k nárůstu přestupků u nákladních vozidel. Úsek dálnice D5 dlouhý 145 km mezi Rozvadovem a Rudnou u Prahy kontrolují 3 technologická vozidla celní správy.

Dálniční síť se v letošním roce zvětší jen o 15 kilometrů. Celkem se ale začne pracovat na 140 kilometrech.

Po více než deseti letech se letos na konci léta podaří propojit současný konec dálnice D11 s obchvatem Hradce Králové. To se ale stane jediným důležitějším počinem ve snaze o dobudování páteřní dálniční sítě v České republice.

Ředitelství silnic a dálnic sice plánuje dokončit další tři rozestavěné dálniční úseky, ale vesměs jde jen o krátké úseky, které (i se zmiňovaný hradeckým) měří dohromady jen šestnáct kilometrů.

Dva úseky začnou motoristům sloužit na dálnici D3. Jde o část mezi Veselím nad Lužnicí a Bošilcem a také o část obchvatu Českých Budějovic mezi Borkem a Úsilným. Zde by se měla páska stříhat na podzim.

Posledním místem, kde se objeví značka označující dálniční komunikaci, je prodloužení D4 u Příbrami. Otevření se chystá na září.

ŘSD ovšem slibuje, že v dalších letech bude situace výrazně lepší. Poté, co se v roce 2016 začalo stavět intenzivněji než dříve, měli by stavbaři nastoupit na 140 dalších kilometrů budoucích autostrád.

Zřejmě nejpozitivnější informací pro řidiče v letošním roce je tedy zatím to, že nebudou potřebovat dálniční známku na celkem 111 kilometrech úseků, které vedou v blízkosti měst.

Kupón nebudou muset mít ti, kteří například pojenou po pražském okruhu od dálnice D7 až ke sjezdu na Barrandov, na dálnici D5 u Berouna, na stejné dálnici u Plzně, na dálnici D8 u Ústí nad Labem nebo na dálnici D 35 u Olomouce.

zdroj autorevue.cz

Oproti roku 2007, kdy v České republice začal fungovat mýtný systém pro nákladní vozidla a autobusy, jezdí nyní po každém kilometru dálnice o čtvrtinu více kamionů než tehdy. Polovina jich je přitom ze zahraničí.

Vyplývá to ze srovnání celkem ujetých kilometrů v přepočtu na jeden kilometr zpoplatněného úseku dálnice.

„Mezi lety 2007 a 2015 to bylo přesně o 23 procent, letošní údaje za celý rok ještě samozřejmě nejsou, ale intenzita dopravy opět narostla,“ uvedl Ondřej Zaoral z analytické společnosti Inoxive.

V letošním roce stát získá díky mýtu 9,9 miliardy korun. „Bohužel se nenaplní optimistické předpoklady, že výnos v desátém roce překročí hranici deseti miliard korun,“ tvrdí Zaoral. Bude nakonec jen zhruba 170 milionů korun vyšší než v loňském roce, přestože objem dopravy narostl téměř o šest procent. Problém je podle něho v nastavení slevy pro kamiony s motory v nejvíce ekologické kategorii Euro 6. Těch totiž v současnosti jezdí po Česku více než čtyřicet procent. Právě díky tomu letos pokleslo průměrně zaplacené mýto za ujetý kilometr z loňských 4,16 Kč pod hranici 4 korun.

Přestože je dálnice D1 kvůli rekonstrukci v mnohých dnech téměř neprůjezdná, státu přesto vydělává nejvíce peněz. Konkrétně přes 10 milionů korun na každý z jejích 352 kilometrů. Ještě více se ale státu vyplatilo vybudování části pražského dálničního obchvatu R1. Tam je průměrný výnos z každého kilometru přes 14,5 milionu korun.

Naopak jen poměrně malý příjem má státní rozpočet ze zpoplatněných úseků na silnicích prvních tříd. „Zatímco z celkové délky komunikací s mýtem činí tyto úseky 14 procent, na celkových příjmech se podílejí jen čtyřmi procenty. Protože mýto zde neplní ani regulační funkci, přikláníme se k názoru, že rozšiřování mýtného systému na další silnice nižších kategorií než jsou dálnice nemá příliš velký smysl,“ uzavírá Zaoral.

zdroj: autorevue.cz