Home Tagy Články označené "doprava"

doprava

Informace o dopravě v Plzni a Plzeňském kraji. Plánované i probíhající výstavby silnic a dálnic. Uzavírky silnic. Celkový stav dopravní infrastruktury. DOPRAVA AKTUÁLNĚ V PLZNI A PLZEŇSKÉM KRAJI.

Ministerstvo dopravy  rozhodlo, že od příštího roku budou vyjmuty vybrané úseky dálnic ze zpoplatnění dálničním kupónem. Od roku 2018 bude nově bez poplatku zhruba dalších 40 kilometrů dálnic na pěti úsecích.  Ministerstvo tak navazuje na své rozhodnutí z minulých let, kdy ze zpoplatnění vyjmulo 145 kilometrů dálnic, které vedly nedaleko měst.

Osvobozeny od poplatku již byly úseky na D1 kolem Brna, nebo na dálnici D3 kolem Tábora, D6 u Chebu a D10 kolem Mladé Boleslavi. V další vlně byly znepoplantěny vjezdy do Prahy pro obyvatele okolních obcí kolem Prahy, tzn. úseky na D6, D7, D10 a D11.  Mezi obchvaty měst a znepoplatnění byl zařazen také Beroun a Králův Dvůr na D5, stejně je bez poplatku dálnice D5 kolem Plzně nebo kolem Ústí nad Labem na D8. Další podobný úsek je u Olomouce na dálnici D35 nebo D46 kolem Prostějova.

„V prodeji dálničních známek se tyto změny neprojevily, naopak jejich prodej každým rokem stoupá. Loni se vybralo 3,6 miliardy korun, což bylo o 170 milionů korun více než v roce 2015 a o 300 milionů více než v roce 2014,“ říká Ťok. V roce 2014, kdy nebyl ze zpoplatnění vyjmut žádný úsek, se prodaly 4,7 milionů kusů dálničních známek, v roce 2016 to bylo téměř o šest set tisíc kusů více.

Prodej ročních dálničních kupónů pro rok 2018 hmotnostní kategorie do 3,5 tuny bude zahájen nejpozději k 1. prosinci. Kupóny s dobou platnosti na jeden měsíc nebo deset dnů vstoupí do prodeje s novým rokem. Ceny kupónů pro rok 2018 zůstávají stejné jako u kupónů letošního roku. Roční kupón pro rok 2018 má platnost od 1. prosince 2017 do 31. ledna 2019 a jeho cena je 1 500 korun. Cena měsíčního kupónu činí 440 korun a cena desetidenního kupónu je 310 korun. Nové dálnikupóny budou kvůli jejich zvýšené ochraně proti padělání opět opatřeny bezpečnostními prvky.

Rada Plzeňského kraje schválila záměr využívat Plzeňskou kartu jako nosič jízdného a slev poskytovaných ve veřejné dopravě. Vzhledem k tomu, že Plzeňský kraj se rozhodl poskytovat vyšší slevy, než nařizuje Cenový výměr MF, a to i na jednotlivé jízdné dopravce, je nutné zajistit takové podmínky, aby slevy mohly být jednoznačně poskytnuty, ale také jednoznačně prokázány dopravcem, kterému poskytováním slev vzniká vyšší ztráta.

Aby cestující byli rychle a pravdivě odbaveni (aby jim byla poskytnuta sleva, na kterou prokázali, že mají nárok) a aby dopravci prokazovali jen takovou ztrátu, která jim opravdu vznikla, budou slevy prokazovány Plzeňskou kartou. Proto je

Foto: PMDP

nezbytné, aby Plzeňská karta byla dostupná i cestujícím z celého kraje. V rámci záměru projektu bude nutné distribuovat Plzeňskou kartu a upravit softwary odbavovacích zařízení dopravců. V neposlední řadě je pro úspěšné zvládnutí projektu nutné propojit distribuční místa se systémem Plzeňské karty prostřednictvím krajského CamelNETu.

Plzeňská karta slouží od roku 2004 jako nosič jízdného v oblasti Integrované dopravy Plzeňska (IDP). Dnes je aktivních více než 200 tisíc Plzeňských karet. Jsou využívány zejména v okolí Plzně, kde je zavedena IDP.

Slevy v jízdném ve veřejné dopravě  s platností od 1. 1. 2018:

  • sjednocení slev poskytovaných Plzeňským krajem v IDP mezi vnitřní a vnějšími zónami za podmínky prokázání se Plzeňskou kartou,
  • poskytnutí slev Plzeňským krajem na linkách a spojích jezdících v závazku veřejné služby na území Plzeňského kraje za podmínky prokázání se Plzeňskou kartou.

V Plzeňském kraji dopravci, zejména autobusoví, slevy neposkytují (vyjma slev nařízených státem pro žáky, studenty a držitele ZTP). V oblasti IDP, byly poskytovány slevy rozdílně pro cestující ve městě a v kraji.

Nově jsou slevy tímto v převážné většině sjednoceny, a to i mimo oblast IDP. Současně budou slevy poskytnuty také v jednotlivém jízdném dopravců a bude umožněno všem cestujícím slevy na krajských linkách čerpat. Výrazné slevy se týkají zejména žáků, studentů a důchodců.

Za 50 % základního jízdného budou cestovat studenti, důchodci, držitelé zlaté Jánského plakety, váleční veteráni a ti, kteří čerpají mateřskou/rodičovskou dovolenou. Studenti navíc budou za uvedenou slevu cestovat v kterékoli relaci v kraji po celý kalendářní rok.

Za 25 % základního jízdného budou cestovat žáci ve věku 6 až 15 let a držitelé ZTP. Zdarma budou i nadále přepravování „bojovníci“ – důchodci – držitelé průkazů vydaných Ústředním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu, Konfederací politických vězňů ČR, Sdružením bývalých politických vězňů ČR a Spolek PTP-Plzeň-Západní Čechy (nástupce Svazu PTP-VTNP).

Čerpání všech slev bude podmíněno pouze prokázáním se Plzeňskou kartou. Navrhované slevy budou poskytovány jak v oblasti IDP (tj. ale jen v oblasti cca do 30 km od Plzně), tak i na jednotlivé jízdné dopravců, tj. v celém Plzeňském kraji.

Krajští radní schválili zařazení dalších 37 obcí Plzeňského kraje, čtyř obcí Středočeského kraje, tří obcí Karlovarského kraje a dvou obcí Ústeckého kraje do jedenácti nových tarifních zón IDP – tj. do tarifních zón IDP 135 Úterý, 133 Bezvěrov, 132 Úněšov, 029 Kralovice, 028 Kozojedy, 027 Manětín, 024 Žihle, 023 Mladotice, 031 Toužim (KV), 032 Tis (ÚK), 033 Jesenice (SČ) a zařazení obcí do jednotlivých tarifních zón IDP.

V centrální části Plzeňského kraje (v Plzeňské aglomeraci) existuje od 1. 1. 2016 celkem 28 tarifních zón Integrované dopravy Plzeňska (IDP) s tím, že úplné pokrytí území Plzeňského kraje tarifními zónami IDP bude dokončeno nejpozději v prosinci roku 2019 s vyřešením výběru dopravce/dopravců ve veřejné linkové dopravě (VLD). K rozšíření IDP na území Kralovicka dochází zejména z důvodu zapojení nového dopravce na železnici, GWTR místo dosavadních Českých drah, který od prosince 2016 provozuje rychlíky objednávané MD na této trati. Od prosince 2017 bude provozovat i rychlíky objednávané Plzeňským kraje. Na trati však budou i nadále provozovány osobní a spěšné vlaky dopravcem České dráhy. Jelikož mezi oběma dopravci nedošlo ke vzájemnému uznávání jízdného a cestující právě toto často kritizují, přistupuje Plzeňský kraj k rozšíření IDP do této oblasti. Cestující tak budou mít možnost cestovat na jeden jízdní doklad (integrovaný jízdní doklad) se všemi dopravci, kteří veřejnou službu přepravy osob v tomto regionu zajišťují.

K rozšíření IDP je nutné schválení rozsahu a hranic tarifních zón IDP pro tuto oblast a smluvně stanovit ceny základních a zlevněných časových předplatných jízdenek aktivovaných na bezkontaktní čipové Plzeňské kartě, které budou akceptovány dopravci i v nově stanovených vnějších tarifních zónách IDP – 135 Úterý, 133 Bezvěrov, 132 Úněšov, 029 Kralovice, 028 Kozojedy, 027 Manětín, 024 Žihle, 023 Mladotice, 031 Toužim (KV), 032 Tis (ÚK), 033 Jesenice (SČ).

K rozšíření IDP o oblast Kralovicka dojde k 1. 1. 2018. Návrh zónování je upraven s ohledem na stávající dopravní řešení v oblasti a rozděluje oblast Kralovicka na jedenáct tarifních zón. Rozsah tarifních zón je navržen s ohledem na přepravní proudy a na počty cestujících tak, aby bylo možné využívat výhodnost cestování s využitím předplatného IDP. Přepravní proudy z území Kralovicka směřují především do Plzně a Kralovic.

Ještě do konce letošního roku investuje Plzeňský kraj do oprav silnicích II. a III. třídy téměř 59 milionů korun. Tyto stavební akce je možné realizovat na základě úspor z předchozích výběrových řízení. Celkem se jedná o 18 km komunikací.

Také řidiče Plzeňského kraje jistě zaujme informace, že ministr dopravy Dan Ťok vyslyšel výzvy starostů a občanů Karlovarska  a zařadil zbývající zpoplatněné části D6 mezi Chebem a Karlovými Vary do úseků, kde není potřeba dálniční kupón. Vjezd do Karlových Varů a obchvat Chebu je již bez poplatku, po zařazení obchvatu Sokolova by zpoplatněných 20 kilometrů již nemělo význam a dopravně by spíš způsobovalo zmatek.

K již znepoplatněnému sedmikilometrovému úseku kolem Chebu a dvoukilometrovému úseku v Karlových Varech tak přibude od příštího roku nejen úsek tvořící obchvat Sokolova, ale také zbývající pětikilometrový úsek mezi Sokolovem a Karlovými Vary a šestnáctikilometrový úsek mezi Sokolovem a Chebem.

ilustrační foto / ceskedalnice.cz

„Starostové z Karlovarského kraje mě racionálními argumenty přesvědčili, že doplnit stávající osvobození od dálničního poplatku o zbývajících dvacet kilometrů má smysl a lidé nebudou již nelogicky sjíždět z již znepoplatněné dálnice. Zároveň tím ulevíme okolním obcím, kde se zklidní doprava, a pomůžeme místním, aby měli snazší, rychlejší a bezpečnější cestu mezi Chebem a Karlovými Vary,“ vysvětluje svoje rozhodnutí ministr dopravy Dan Ťok.

Ke starostům se v připomínkovém řízení k vyhlášce o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem připojil k znepoplatnění také Karlovarský kraj. Ministerstvo dopravy vyhovělo v rámci připomínkového řízení k vyhlášce také Jihočeskému a Zlínskému kraji. Bez poplatku tak bude dálnice D3 u Veselí nad Lužnicí nebo obchvat Otrokovic na D55. Již dříve ministerstvo rozhodlo o vyjmutí ze zpoplatnění od příštího roku také na D52 u Pohořelic nebo na části dálnice D46 u Hněvotína, což umožní bezplatné využití obchvatu Olomouce na dálnici D35.

Ministerstvo tak navazuje na své rozhodnutí z minulých let, kdy ze zpoplatnění vyjmulo 145 kilometrů dálnic, které vedly nedaleko měst. Osvobozeny od poplatku již byly úseky na D1 kolem Brna, nebo na dálnici D3 kolem Tábora, D6 u Chebu a D10 kolem Mladé Boleslavi. V další vlně byly znepoplatněny vjezdy do Prahy pro obyvatele okolních obcí kolem Prahy, tzn. úseky na D6, D7, D10 a D11.

Mezi obchvaty měst a znepoplatnění byl zařazen také Beroun a Králův Dvůr na D5, stejně je bez poplatku dálnice D5 kolem Plzně nebo kolem Ústí nad Labem na D8. Další podobný úsek je u Olomouce na dálnici D35 nebo D46 kolem Prostějova.

Modernizace železniční trati mezi městy Klatovy a Železná Ruda patří k dopravním stavbám, které byly úspěšné v aktuálním ročníku soutěže Stavba roku Plzeňského kraje 2016. Získala nominaci poroty na hlavní titul a také Cenu Okresní hospodářské komory Plzeňsko. A právě do jednoho z cílových míst zmodernizované trati nyní míří putovní výstava k soutěži. Od 14. do 29. října  budou v Návštěvnickém centru Šumavy – Environmentálním centru v Železné Rudě k vidění panely prezentující všech 27 staveb přihlášených do soutěže, včetně hodnocení odborné poroty.

Modernizace železniční trati mezi Klatovy a Železnou Rudou přinesla technické vylepšení provozu, zvýšila bezpečnost a přispěla k vyššímu pohodlí cestujících. Oprava jednotlivých nástupišť zvedla i estetickou úroveň v okolí trati. Odborná porota soutěže Stavba roku Plzeňského kraje 2016 ocenila zejména náročnost stavby spojenou s minimem přístupových cest a s nutností respektovat pravidla ochrany přírody v Chráněné krajinné oblasti Šumava.

„Železnice jako taková má pro rozvoj Šumavy a Železnorudska velký význam, navíc posiluje i po revoluci obnovenou přeshraniční spolupráci s Bavorskem. Modernizace trati a nástupišť je velmi zdařilá, zdobí náš region a potvrzuje význam železniční dopravy na Šumavě. Jsem rád, že se takto důležitou dopravní stavbu podařilo uskutečnit,“ říká starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.

Do 14. ročníku soutěže Stavba roku Plzeňského kraje 2016 se přihlásilo celkem 27 staveb, z nichž porota nominovala 16 na hlavní ocenění. Hlavní titul získaly tři objekty – Jízdárna v Tachově-Světcích (kategorie Rekonstrukce budov), Bytový dům ve Veleslavínově ulici v Plzni (kategorie Stavby pro bydlení) a sídlo společnosti WORKPRESS AVIATION (kategorie Průmyslové stavby).

V letošním září proběhla poslední kontrolní prohlídka rekonstruované rokycanské ulice Soukenická, kterou provádí na základě výběrového řízení firma STRABAG. Investory této stavby jsou město Rokycany a Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.

Původní termín dokončení stavby podle smlouvy o dílo sice byl do 27. července 2017, ale v návaznosti na změny projektu byl zhotoviteli tento termín  prodloužen. Jednalo se především o změny v návaznosti na nevyhovující tloušťky konstrukčních vrstev komunikace a kolizi s plynovodním řadem, což bylo zjištěno až při výkopových pracích.

Komunikace byla uvedena do provozu na základě vydaného předčasného užívání stavby. Jednalo se pouze o část stavby – komunikaci ulice Soukenická. Koncem září byl za kompletní uzavírky opraven povrch komunikace v ulici Mládežníků, která byla dotčena objízdnou trasou v rámci stavby ulice Soukenické. V současné době probíhají poslední práce na dokončení chodníků, parkoviště, veřejného osvětlení a sadových úprav.

„Kromě opravy vlastní komunikace a chodníků proběhla také rekonstrukce veřejného osvětlení, metropolitní síť, nový vodovodní řad, úprava šachet stávajícího kanalizačního řadu, sadové úpravy, oprava povrchů v ulici Mládežníků. Cena díla dle smlouvy o dílo činí 19 020 966,74 Kč bez DPH. Podíl města na této rekonstrukci činil 11 024 294,16 Kč bez DPH,“ uvedla Šárka Kozlerová z rokycanské radnice.

Od tohoto týdne mohou řidiči projíždějící obcí Zahořany na Domažlicku užívat zrekonstruovanou, a tím i bezpečnou silnici, které vede celou obcí. Stavba byla financována z prostředků Plzeňského kraje a obce Zahořany. První etapa projektu byla realizována již v roce 2016, kdy byla zrekonstruována silnice III/1836.

V letošním roce  pokračovala rekonstrukce navazující silnice III/1839 v průjezdním úseku obce   o celkové délce 800 metrů. Souběžně byly zřízeny nové chodníky, napojení místních a účelových komunikací, dále proběhla výstavba autobusových zastávek, úpravy sjezdů na sousední pozemky, oprava opěrné zdi, bylo dořešeno odvodnění silnice, kanalizace a přeložky inženýrských sítí a napojení silnice III/1835 ve směru na Radonice. V rámci stavby byla provedena výměna všech konstrukčních vrstev vozovky.

„Realizace stavby probíhala za úplné uzavírky ve dvou samostatných úsecích. Komunikace je převážně navržena jako dvoupruhová obousměrná místní komunikace s šířkou jízdního pruhu 2,75 m; 5,5 m mezi obrubami. Plocha nových živičných ploch je 5.027 m2. Celkové náklady na výstavbu byly 15.243.191 Kč včetně navazujících služeb a DPH,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek, který se slavnostního otevření zúčastnil.

Investorem je Plzeňský kraj zastoupený Správou a údržbou silnic Plzeňského kraje a obec Zahořany.

Správa železniční dopravní cesty slavnostně ukončila první část modernizace plzeňského hlavního nádraží. Cílem projektu bylo upravit stanici tak, aby mohla plnohodnotně vykonávat funkci nejdůležitější křižovatky v regionu. Na cestující tak čeká vyšší komfort při nastupování či lepší informační systém.

foto: M. Osvaldová

Modernizace uzlu Plzeň byla rozdělena na několik samostatných částí. Stavba Uzel Plzeň, 1. stavba – přestavba pražského zhlaví navázala na investiční akci nazvanou Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK. Ta zahrnovala modernizaci železniční tratě mezi hlavním nádražím a stanicí Plzeň-Jižní Předměstí, která byla rovněž rekonstruována. Během následné stavby, která nyní končí, došlo ke kompletní rekonstrukci východní části železniční stanice.

„Hlavním přínosem modernizace pražského zhlaví, tedy kolejového rozvětvení ve směru na Prahu, je především odstranění propadů rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. Zatímco dosud musely rychlíky na výhybkách zpomalit až na 20 km/h, nyní mohou ve stejném úseku projíždět až osmdesátkou. Stavba přinesla i další pozitiva, například zvýšení efektivity přepravních proudů a snížení provozních a servisních nákladů. Instalace nového zabezpečovacího zařízení navíc posílila bezpečnost železničního provozu,“ sdělil náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.

foto: M. Osvaldová

„Modernizovali jsme složité výhybkové konstrukce a rozsáhlé kolejiště plzeňského hlavního nádraží. Cestující však nejvíce ocení bezbariérové přístupy na jednotlivá modernizovaná nástupiště a nově vybudovaný podchod, který urychlí přestupy z vlaků na MHD,“ řekl Jan Mitlöhner, projektový manažer společnosti Skanska, která stavbu prováděla.

Součástí II. fáze projektu byla rovněž výstavba nové dvoupodlažní budovy centrálního stavědla. V ní je centralizována nejen technologie zabezpečovacího zařízení celého uzlu, ale i dopravní kancelář, pracoviště regionálního řízení dopravy, napájecí stanice, transformovny, záložní zdroje elektrické energie a prostory pro udržovací jednotky železniční dopravní cesty.

Celkové investiční náklady fáze II činily 1 232 831 755 Kč bez DPH z celkových investičních nákladů za obě fáze ve výši 2 559 626 649 Kč. Plánovaný příspěvek Evropské unie z Fondu soudržnosti pro fázi II byl ve výši až 547 662 761 Kč. Národní financování zajistil Státní fond dopravní infrastruktury.

Expresní vlaky a rychlíky mezi Prahou a Plzní by v budoucnu neměly jezdit údolím Berounky na trase z Prahy do Hořovic. Vyplývá to z memoranda, které podepsalo ministerstvo dopravy s vedením Středočeského kraje a Svazkem obcí – Region Dolní Berounka. „Naší snahou je prosadit ekonomicky obhajitelnou variantu přímého železničního propojení Prahy a Berouna/Hořovic, které povede mimo údolí Berounky,“ prohlásil ministr dopravy DanŤok (ANO). Stát i samospráva tímto krokem vycházejí vstříc občanům, kteří dlouhodobě volají po zlepšení situace v této lokalitě. Na svém webu o tom informuje ministerstvo dopravy.

Memorandum počítá se snížením hluku nákladní železniční dopravy, prosazením nového a rychlejšího železničního propojení Prahy a Berouna/Hořovic. Zrekonstruovat se má stávající trať z Prahy do Berouna, ale dálková doprava, tedy expresy a rychlíky do Plzně, by měly údolí Berounky zcela opustit a jezdit po jiné, nové trati. To by mělo být někdy po roce 2021.

Ministerstvo dopravy vychází vstříc občanům regionu Dolní Berounka, kteří si dlouhodobě stěžují na hlučnost železniční dopravy, zejména té nákladní. Té se také memorandum primárně týká. „Chceme podpořit maximální využití dotačních programů z evropských i národních fondů na modernizaci brzdných systémů nákladních železničních vozů a dosáhnout vyřazení starých vozů s litinovými špalíky. Pokud to bude nutné, finanční prostředky ještě navýšíme. Současně chceme zavést motivační systém plateb za využití tzv. tichých nákladních vozů, systémem bonus/malus,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. V rámci programu pro zajištění interoperability železniční dopravy je plánováno využití prostředků EU v celkové hodnotě cca 180 milionů korun, což přibližně odpovídá modernizaci 30 tisíc vozů při spolufinancování do výše 50 % z veřejných prostředků. Modernizace s využitím těchto prostředků budou probíhat od letošního roku až do roku 2021, s cílem snížit hluk na železniční síti ČR, včetně trati z Prahy do Berouna do roku 2025.

Neméně důležitým cílem memoranda je přesun dálkové dopravy mimo údolí řeky Berounky. „Naší snahou je prosadit ekonomicky obhajitelnou variantu přímého železničního propojení Prahy a Berouna/Hořovic, které povede mimo údolí Berounky a jako součást celoevropské páteřní železniční sítě bude využíváno nákladní i osobní dopravou. Trať Praha Smíchov – Beroun bychom do budoucna rádi využívali zejména pro příměstskou dopravu,“ uzavřel ministr Ťok.