Home Tagy Články označené "dotace"

dotace

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany státu (zpravidla vlády nebo zákonodárného sboru) nebo územněsprávního celku (v Česku kraj, obec nebo městská část) nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. V některých oborech, například u veřejné osobní dopravy, se dotace provádějí formou úhrady prokazatelné ztráty, případně zákonem definovaného přiměřeného zisku. Často bývá poskytnutí dotace vázáno na jistou míru vlastní spoluúčasti příjemce (například dotace tvoří určitý procentní podíl z částky vynaložené příjemcem dotace). U veřejné podpory se předpokládá, že dojde k narušení hospodářské soutěže.
Pod pojmem dotace se také může chápat pomoc od soukromého subjektu, potom je ale ovšem vhodnější užít termín charita či sponzorský příspěvek. Pojem dotovaná cena se někdy používá i v souvislosti se spotřebitelskými cenami různých produktů – často takových, které samy o sobě nejsou použitelné bez dalšího smluvního vztahu s poskytovatelem služby, kterou daný produkt umožňuje využívat (mobilní telefony, modemy). Jiným označením takového typu dotace je subvence.
Dotace se chápe obvykle jako opak daně, ačkoli někdy může být udělena ve formě snížených daní. Tyto formy dotací se obecně nazývají daňové úlevy nebo daňové prázdniny. Pokud jde o jinou, než státní dotaci, tak jde zřejmě o opak zisku.

Více než padesát milionů korun z Evropské unie pomohlo revitalizovat Masarykovo náměstí ve Stříbře, které pochází ze 13. století. Dotaci prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihozápad získalo město před čtyřmi lety a od té doby náměstí slouží jako místo odpočinku pro místní obyvatele i turisty.

Masarykovo náměstí – morový sloup

„V rámci projektu byla přemístěna komunikace ze středu náměstí do okolí centrální plochy. Zvýšil se také počet přechodů pro chodce, které slouží i jako retardéry. Obyvatelé tak mohou už několik let využívat bezbariérové náměstí jako klidovou zónu s odpovídajícím vybavením. Nově zde funguje informační systém, který návštěvníky naviguje k městskému úřadu, restauracím nebo k historickým památkám,“ uvedl Karel Hron, pověřený vedením Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.

Při projektu revitalizace muselo město spolupracovat s archeology Západočeského muzea v Plzni, neboť se při průzkumech narazilo na tři vrstvy původních historických dlažeb. „Zhruba třicet centimetrů pod povrchem se nacházela barokní dlažba, která vznikla současně s morovým sloupem ve Stříbře. Padesát centimetrů pak renesanční dláždění a sedmdesát centimetrů velmi kvalitně zachovalá gotická dlažba z přelomu 13. a 14. století. Veřejnost se s dlažbou může seznámit na náměstíčku před Městským muzeem ve Stříbře,“ sdělil Ivo Grüner, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad a náměstek hejtmana Plzeňského kraje.

Členové rady Plzeňského kraje schválili poskytnutí účelových neinvestičních dotací v celkové výši 308 000 korun devíti žadatelům v rámci programu Podpora literární tvorby a publikační činnosti 2017.

Mezi úspěšnými žadateli je například Milena Štráfeldová s knihou Odpolední čas u Loosů, spolek Plasy sobě s knihou o plaském rodákovi Pavlu Anzenbacherovi nebo spolek Pod Zelenou Horou, který bude vydávat publikaci „Ať jsme zase národem, na který můžeme být hrdi!“.

V případě prvního sběru žádostí bylo podpořeno šest žádostí v celkové výši 470 000 korun, pro druhý sběr žádostí komise navrhla podpořit  devět žádostí v celkové výši 308 000 korun.

V rámci dotačního titulu  na podporu sociálních služeb Plzeňského kraje  souhlasí krajští radní s poskytnutím finančních prostředků v celkové výši 26 486 541 korun, a to pro  39 příjemců.

Žádost o poskytnutí finančních prostředků v rámci dofinancování podalo 47 organizací, které je požadovaly na zajištění a poskytování 83 sociálních služeb. Přidělení finančních prostředků musí ještě   schválit  Zastupitelstvo Plzeňského kraje.

V letošním roce na podporu sociálních služeb v kraji bylo rozděleno 432 540 000 korun (leden). V září v rámci tzv. mimořádného kola dotačního řízení bylo rozděleno 56 740 000 Kč a další navýšení bude nyní v listopadu po schválení zastupitelstvem.

Plzeňská Fakultní nemocnice získala státní dotaci ve výši 1,4 miliardy korun na nový chirurgický pavilon. Dobrou zprávu potvrdil ředitel nemocnice Václav Šimánek. Celková kapacita pavilonu, který by mohl být hotový do konce roku 2022, bude 400 lůžek.

Nový chirurgický pavilon bude stát v areálu na Lochotíně, na místě současného parkoviště a starého heliportu. „Naším cílem je zavést na Lochotíně režim v toku pacientů tak, abychom oddělili akutní od plánovaných příjmů. Ty akutní navíc rozdělíme na interní a chirurgické. Pacienti s chirurgickými problémy budou jezdit do malého parkovacího domu chirurgického pavilonu, pacienti s interními problémy budou vjíždět dovnitř do areálu a půjdou do právě rekonstruovaného pavilonu C, a plánování pacienti zajedou taktéž do areálu a využijí pavilon B,“ uvedl Šimánek s tím, že v novém chirurgickém pavilonu vznikne urgentní příjem pro chirurgické pacienty, přesunou se tam kliniky ortopedická, chirurgická, neurochirurgická a urologická, a zároveň také ARO. Jedno patro pak bude zahrnovat dětskou ortopedii a chirurgii.

Aktuálně nemocnice chystá výběrové řízení na projektanta. „Myslím, že tak velká budova se všemi technologiemi se bude přibližně tři čtvrtě roku kreslit. Pak v co nejkratší době vyhlásíme výběrové řízení na zhotovitele,“ doplnil Šimánek. První pacienty by mohl nový chirurgický pavilon přijmout už v roce 2022. Nejzazším termínem pak je rok 2023.

Informační kampaně na toto téma mají připomenout zejména výhody využívání alternativních pohonů v dopravě (elektro, plug-in hybrid, klasické hybridy, vodík, CNG/LNG, LPG atd.), veřejné hromadné dopravy, alternativních možností dopravy včetně cyklistiky a pěší mobility a současně vyzdvihnout přínosy navazujících opatření pro zlepšení ovzduší ve městech (např. silniční obchvaty měst, parkoviště P&R nebo nízkoemisní zóny).

ilustrační/Foto: Marie Osvaldová

Podpora s alokací 20 milionů korun je určena 14 krajům, samozřejmě Plzeňský nevyjímaje,  a 26 statutárním městům na území České republiky. V případě, že žádost o dotaci podá kraj současně se statutárním městem, které leží na území žádajícího kraje, musí prokázat spolupráci na projektech, aby nedocházelo k překryvům či duplicitnímu financování jedné akce. Každý subjekt může přitom podat pouze jednu žádost.

Jakou částku mohou hejtmani a starostové získat, upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman: „Výše dotace je omezena maximálně na 1,5 milionu korun v případě krajů, u statutárních měst se horní hranice pohybuje mezi 1 až 2 miliony korun v závislosti na počtu obyvatel. V obou případech může dotace pokrýt nejvýše 80 procent celkových způsobilých výdajů.“

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR  vyhlašují zcela nový dotační titul na zavedení tzv. bikesharingu – půjčoven jízdních kol na principu sdílení. Připraveno je na ně celkem 20 milionů, stejnou částku navíc rezort posílá i na osvětu v oblasti čisté mobility. Odebrat z ní mohou i obce a organizace Plzeňského kraje, například na budování cyklostezek.

Dvě nově vyhlášené dotační výzvy z Národního programu Životní prostředí mají pomoci snížit negativní dopady automobilové dopravy na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel ve městech a podpořit všechny možnosti ekologicky šetrné dopravy. Žádosti o podporu přijímá SFŽP ČR v obou výzvách do 31. ledna 2018.

Celých 20 milionů korun má ministerstvo připraveno pro města, jejich dopravní podniky, ale i soukromé firmy, které vybudují systém půjčování kol fungujících na principu sdílení, tzv. bikesharingu. Systém sdílených jízdních kol slouží k zapůjčení kol ke krátkým cestám a ve světě je na vzestupu. Je založen na tom, že si zájemce u některé z půjčoven či jejich stanic vypůjčí kolo, odjede, kam potřebuje, a kolo zase u nejbližšího stanoviště vrátí. Využívají ho jak místní obyvatelé měst, kterým kolo zkrátí trasu na určitém úseku cesty do práce, tak turisté navštěvující pamětihodnosti a využívající kola delší dobu.

O dotaci ve výši 250 tisíc až 5 milionů korun, maximálně však do 85 % způsobilých výdajů, se mohou ucházet jak statutární města, tak dopravní podniky a příspěvkové organizace s většinovým podílem města. Dotace je určena ale také firmám, spolkům či neziskovým organizacím, které mají za sebou již zkušenost s provozováním bikesharingu u nás či v zahraničí. Dotované projekty musí pak zrealizovat do 20.  prosince 2020.

Z dotací lze spolufinancovat jen komplexní projekty na zavedení či rozšíření bikesharingového systému na území statutárních měst a případně i přilehlých obcí. Podpora se vztahuje na klasická jízdní kola.

Ještě 65 milionů korun může Plzeňský kraj rozdělit mezi zájemce o „kotlíkovou dotaci“ na pořízení ekologického vytápění do domácnosti. Možnost podat žádost o dotaci na výměnu starého kotle za nový zdroj trvá do 31. ledna 2018 nebo do vyčerpání alokace.

Plzeňský kraj spustil podávání žádostí v pondělí 30. 10. 2017. Dosud bylo vyčerpáno 158 900 000 korun pro 1 500 žadatelů, ale stále je možnost dotaci získat. K rozdělení je ještě k dispozici částka ve výši cca 65 milionů, je tedy dostatečný prostor pro další zájemce.

Podmínky dotačního titulu „Pořízení ekologického vytápění v domácnostech II“ jsou dostupné na webových stránkách www.plzensky-kraj.cz.

 

Plzeň poskytne dotaci 600 tisíc korun na nákup nových terčovnic potřebných pro konání Mistrovství Evropy v para lukostřelbě. Zásadní prestižní kontinentální akce, na niž přijede až 450 účastníků z většiny evropských zemí, se v Plzni uskuteční od 11. do 19. srpna 2018. Divácky nejatraktivnější část závodů, tedy samotné finále, by se mohlo konat na náměstí Republiky, což nyní vyjednávají pořadatelé. Plzeň bude jedním z hlavních partnerů události.

„Terčovnic potřebujeme celkem 50 kusů, nejde jen o rámy, ale hlavně o jejich výplně, přičemž se pohybujeme v částce 600 až 800 tisíc korun. Díky dotaci města tak nakoupíme buď všechny, nebo většinu terčovnic,“ řekl Roman Suda, předseda organizačního výboru.

Klíčové sportovní vybavení musí být standardizované a pořadatelé počítají s tím, že terčovnice po ukončení mistrovství předají k užívání plzeňským lukostřeleckým klubům. „Tím si tyto kluby vylepší svou sportovní infrastrukturu a budou navíc konkurenceschopné při pořádání velkých lukostřeleckých akcí,“ vysvětlil radní města Plzně pro oblast podnikání a sportu Petr Chvojka. Ten považuje možnost Plzně hostit mistrovství za obrovskou sportovní událost, a to i s ohledem na to, že se Mistrovství Evropy v para lukostřelbě dosud v České republice nekonalo.

„Český lukostřelecký svaz požádal Světovou lukostřeleckou federaci o pořadatelství před třemi lety. Za destinaci přitom zvolil Plzeň, a to nejen proto, že se profiluje jako město sportu, má strategickou polohu ve vztahu k pražskému letišti a je atraktivní metropolí s dostatečně velkým zázemím nutným pro pořádání takové akce. Důvodem je i to, že v Plzni aktuálně působí tři lukostřelecké oddíly, z nichž jeden se zabývá čistě para lukostřelbou, jde o Tělovýchovnou jednotu zdravotně postižených HALMA, v níž je aktuálně 15 střelců,“ uvedl Roman Suda. V českém týmu by měli být na evropském mistrovství zastoupeni i dva plzeňští reprezentanti, a sice Karel Davídek a Jaroslav Zelenka.

Mistrovství Evropy v para lukostřelbě bude mít dvě části. Kvalifikace, při níž střílejí všichni závodníci najednou, se uskuteční od 12. do 17. srpna 2018 na novém hřišti TJ Slovan Spoje ve Skvrňanech. Finále, tedy hlavní show pro veřejnost, by se měla konat 18. a 19. srpna 2018. „Jednáme o tom, aby to bylo na náměstí Republiky, tedy v samém centru města,“ doplnil Roman Suda. Celkové náklady jsou odhadnuty na 11 milionů korun, část si uhradí týmy, část nákladů pokryje startovné. Pořadatelé tak musí zajistit zhruba tři až čtyři miliony korun. O podporu kromě města Plzně požádají také na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, osloví Plzeňský kraj i další subjekty.

„Důvodem, proč Plzeň uvolnila peníze na nové terčovnice už letos, jsou dlouhé dodací lhůty materiálu pro jejich výplň,“ doplnil Jiří Michalík, vedoucí Odboru sportu Magistrátu města Plzně. Poskytnutí dotace schválili zastupitelé města na svém jednání dne 26. října 2017.

 

Dotace na pořízení ekologického vytápění v domácnostech, tzv. „Kotlíkové dotace“ spustí Plzeňský kraj v pondělí 30. října 2017.  Plánovaný konec je 31. ledna 2018 nebo do vyčerpání alokace vyhlášené výzvy. Zájemci budou žádat o dotaci opět elektronicky přes systém eDotace v rámci dotačního titulu „Pořízení ekologického vytápění v domácnostech II“.

Jedná se  už o druhou vlnu kotlíkových dotací, ve které bude rozděleno 223 880 000 korun. Dosud bylo vyplaceno 1 870 žádostí.  V rámci projektu „Zlepšování kvality ovzduší v Plzeňském kraji II“ je v plánu podpořit výměnu 2 412 starých kotlů, přičemž v kraji jich je 43 tisíc, které stále fungují na tuhá paliva. Přesto, že Plzeňsko netrpí výrazně zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou to například prachové částice a benzoapyren, které překračují stanovené limity. Ohroženými oblastmi jsou třeba Domažlicko, Blovicko nebo Horažďovicko.

Podle informace ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana je hlavním cílem výměna nevyhovujících kotrlů za ekologické.  V nové výzvě navíc nemusí žadatelé oslovovat energetické specialisty a realizovat tzv. mikro energetická opatření.

 „Podpora bude poskytována fyzickým osobám na výměnu stávajícího kotle na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech na území Plzeňského kraje. Žádat bude možné o tyto zdroje: tepelné čerpadlo, kotel pouze na biomasu, plynový kondenzační kotel, automatický kotel na uhlí a biomasu (kombinovaný),“ vysvětluje radní  Radka Trylčová s tím, že maximální výše dotace je 127 500 korun.

 Plzeňský kraj prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020, vypsaného Ministerstvem životního prostředí, bude i letos podporovat výměnu starých kotlů na tuhá paliva za ekologičtější variantu. V první vlně dotací na pořízení kotle měl kraj k rozdělení 246,4 milionu korun a schváleno bylo celkem 2 192 žádostí. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (39 %), kotle – kombinované uhlí/biomasa (27 %), kotle – výhradně uhlí (13 %), kondenzační kotle (12 %) a kotle – výhradně biomasa (9 %).

Radní Plzeňského kraje schválili neinvestiční dotace z programu „Motivace pro technické vzdělávání mládeže Plzeňského kraje v roce 2017“ ve výši 80 000 korun pro Regionální hospodářskou komoru Plzeňského kraje.  Cílem tohoto programu   je žáky včas seznámit s možnostmi a zaměřeními studia na střední škole včetně   uplatnění po ukončení technického oboru střední školy.

Na základě posouzení jednotlivých žádostí programu  následně  komise vybrala pro poskytnutí příspěvku 12 žadatelům v celkové částce 617 000 Kč. Konkrétně Střední odborné  učiliště v Domažlicích získá částku ve výši 110 000 Kč, Gymnázium a Střední odborná škole Rokycany dostane 40 000 Kč a Gymnázium v Sušici obdrží peníze ve výši 25 000 Kč. O 75 tisíc korun si polepší také Střední průmyslová škola  Tachov – Světce.

Seznam dalších úspěšných žadatelů:

  1. Střední odborné učiliště stavební, Plzeň – 80 000 Kč
  2. Střední škola, Kralovice – ve výši 35 000 Kč
  3. Střední průmyslová škola strojnická a Střední odborná škola profesora Švejcara, Plzeň – ve výši 42 000 Kč
  4. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Plzeň – ve výši 40 000 Kč
  5. Gymnázium a Střední odborná škola, Plasy – ve výši 30 000 Kč
  6. Střední škola, Bor –  ve výši 30 000 Kč
  7. Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23 – ve výši 30 000 Kč