Home Tagy Články označené "dotace"

dotace

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany státu (zpravidla vlády nebo zákonodárného sboru) nebo územněsprávního celku (v Česku kraj, obec nebo městská část) nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. V některých oborech, například u veřejné osobní dopravy, se dotace provádějí formou úhrady prokazatelné ztráty, případně zákonem definovaného přiměřeného zisku. Často bývá poskytnutí dotace vázáno na jistou míru vlastní spoluúčasti příjemce (například dotace tvoří určitý procentní podíl z částky vynaložené příjemcem dotace). U veřejné podpory se předpokládá, že dojde k narušení hospodářské soutěže.
Pod pojmem dotace se také může chápat pomoc od soukromého subjektu, potom je ale ovšem vhodnější užít termín charita či sponzorský příspěvek. Pojem dotovaná cena se někdy používá i v souvislosti se spotřebitelskými cenami různých produktů – často takových, které samy o sobě nejsou použitelné bez dalšího smluvního vztahu s poskytovatelem služby, kterou daný produkt umožňuje využívat (mobilní telefony, modemy). Jiným označením takového typu dotace je subvence.
Dotace se chápe obvykle jako opak daně, ačkoli někdy může být udělena ve formě snížených daní. Tyto formy dotací se obecně nazývají daňové úlevy nebo daňové prázdniny. Pokud jde o jinou, než státní dotaci, tak jde zřejmě o opak zisku.

Stát už rozdal šedesát miliónů korun domácnostem v Moravskoslezském kraji na nové kotle produkující méně emisí. Další dotace v celkové výši osmdesáti miliónů byly během pouhých dvou dnů vyčerpány ve Středočeském kraji. Na paliče plastů v kamnech a lidových vynálezů, jako je PET lahev naplněná hadry s mazutem, je ale stát stále krátký.

Inspekce životního prostředí může na základě podnětů sice provádět vizuální kontrolu před domem paliče, ale domovní svoboda je i v tomto případě stále svatá. Inspektoři nemohou dnes ani za účasti policie vstoupit do domu a zdokumentovat, co všechno občan, dusící své okolí, hází do topeniště.

Na jednu stranu tedy lidé dostali pomyslný cukr v podobě kotlíkových dotací, ale na stranu druhou schází ještě bič na paliče. Sousedé sice mohou podávat stížnosti na obecní úřad, ten sice může s výtečníkem vést řízení, ale výsledek bývá nulový.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už letos v létě vládu informoval, že hledá způsoby, jak by se mohly kontrolovat domácí zdroje na vytápění. Jde právě o nelegální pálení škodlivých materiálů. Navazuje tak na záměr svého předchůdce Tomáše Chalupy (ODS), který prosazoval posílení kompetencí inspekce životního prostředí.

Zatím jsou ale nějaká konkrétní zákonná opatření v plenkách, ještě se neví, jak na to. Politici se totiž obávají, aby případná opatření příliš nenarušila soukromí domácností. „Chceme zahájit diskusi, neboť je nutné přistoupit k nějakému řešení tíživé situace spojené se spalováním nevhodných materiálů v domácnostech,“ uvedla mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Rekordmanem v rychlosti vyčerpání kotlíkové dotace je Středočeský kraj, kde žadatelé 80 miliónů vyhrazených na výměnu starých kotlů rozebrali už 9. září, tedy necelé dva dny od zahájení výzvy. Cílem společného programu na výměnu kotlů je podpora opatření, která povedou ke zlepšení kvality ovzduší a pomůžou snížit znečištění, které způsobují tzv. lokální topeniště na tuhá paliva.

Kilometrovka spojuje Kalikovský mlýn s Lochotínským parkem. Byla vysázena koncem 19. století a chráněna je od roku 1987. V dnešní době je už, ale v takovém stavu, že potřebuje opravit. A město na ni teď získalo půl milionovou dotaci.

Město získá zhruba 510 tisíc korun na regeneraci památné aleje Kilometrovka z výzvy zaměřené na obnovu krajinných struktur z Operačního programu Životní prostředí a Státního fondu životního prostředí. Uzavření smlouvy musí ještě schválit zastupitelstvo. Potom Správa veřejného statku bude moci začít s kompletní regenerací památné aleje v rozsahu ošetření 186 stromů. “Vítězem výběrového řízení na zhotovitele se stala firma PROSTROM Bohemia z Plzně. Realizační náklady podle smlouvy o dílo představují částku 555 140 Kč,” řekl náměstek primátora Martin Zrzavecký.

 

Ministerstvo dopravy dokončilo hodnocení žádostí obcí o poskytnutí dotace na obnovu místních komunikací zasažených povodněmi v roce 2013. Hodnotící komise doporučila ke schválení ty žádosti, které splnily veškeré podmínky tohoto dotačního programu. Ministerstvo schválilo celkem 93 žádostí v celkové výši 304,7 milionu korun.

Úspěšní žadatelé nyní budou zaregistrováni a ministerstvo jim průběžně začne poskytovat finanční pomoc. Podmínkou vyplácení dotací ovšem je splnění pravidel programu, tedy například poskytnutí podkladů o řádném výběrovém řízení na zhotovitele akce. Na čerpání finančních prostředků budou mít čas do konce roku 2016. Na program okamžitých oprav místních komunikací, který byl vyhlášen v roce 2013, Ministerstvo dopravy navázalo vyhlášením dotačního programu, který je zaměřen na obnovu místních komunikací zasažených loňskými povodněmi. Obce mohly o dotace v rámci tohoto programu zažádat do 6. června 2014.

Celkem bylo Ministerstvu dopravy doručeno 274 žádostí o dotace. Všechny prověřila hodnotitelská komise a ke schválení nakonec doporučila 93 žádostí, přičemž u některých žádostí byla požadovaná částka zkrácena a to z důvodu neuznatelných nákladů. Obce bodu moci finanční prostředky v celkové výši 304,7 milionu korun využít na akce, jež mají investiční charakter – tj. na obnovu místních komunikací včetně jejich součástí a příslušenství (např. na vozovky, mosty, po kterých je komunikace vedena, chodníky, lávky pro chodce nebo cyklisty apod.).  Obce mají nárok na dotaci do výše maximálně 85% skutečně vynaložených uznatelných nákladů.

U těch žádostí, které byly odmítnuty, většinou nebyla podle hodnotící komise prokázána příčinná souvislost poškozeného majetku s povodněmi v roce 2013, v některých případech se nejednalo o investiční, ale neinvestiční akce a v několika málo případech nebyl doložen investiční záměr. Všichni žadatelé obdrží písemné vyrozumění – v případě schválení žádosti budou vyrozuměni formou registrace akce, v opačném případě obdrží obce vyrozumění o neschválení žádosti.

V rámci předchozího programu okamžitých oprav po povodních 2013 schválilo Ministerstvo dopravy celkem 227 žádostí v celkové výši 440 milionů korun. Obce, které nestihly vyčerpat finanční prostředky během roku 2013, si mohly požádat o převedení finančních prostředků na rok 2014. O prodloužení termínu čerpání si nakonec požádalo celkem 96 obcí.

Plzeňská židovská obec chce za desítky milionů korun opravit zdevastovaný patrový rabínský dům u Velké synagogy. V objektu bude výukové středisko judaismu, velký přednáškový sál, výstavní místnost a na půdě vzniknou dva byty pro lektory, řekla předsedkyně místní židovské obce Eva Štixová. 

“Požádali jsme o dotaci, dodali všechny podklady včetně stavebního povolení a souhlasu elektráren a hasičů,” uvedla. Dokumenty odvezla Štixová Federaci židovských obcí a doufá, že peníze dostane, protože Plzeň byla první ze všech deseti obcí v zemi, která o podporu z nové výzvy Evropského fondu pro regionální rozvoj požádala. Ze stejného zdroje opravila obec nedávno za 32 milionů korun Starou synagogu. “Byla bych za dotaci moc ráda, protože my na to peníze mít nikdy nebudeme a rabínský dům by spadl,” řekla Štixová. Navíc má obavy z toho, že by zdevastovaný dům mohl ohrozit mateřskou školku.

Budova je v dezolátním stavu. Podle Štixové se budou náklady na opravu v desítkách milionů korun. “Není to tolik jako u Staré synagogy, ale bude to hodně,” uvedla. O dotaci by se mělo rozhodnout do dvou měsíců. O možnosti podpory se plzeňská obec dozvěděla v polovině dubna a žádost musela podat do 20. května. “Neměli jsme nic připraveno, ale stihli jsme to,” dodala.

Rabínský dům, dvoupodlažní objekt s půdou, sloužil jako zázemí pro Velkou synagogu, jednu z největších synagog na světě, která byla vybudována koncem 19. století. Plzeňská obec mohla žádat o dotace díky tomu, že byl rabínský dům loni prohlášen za kulturní památku. Jeho oprava potrvá dva až tři roky. Oprava Staré synagogy, která byla dokončena minulý měsíc, je druhou největší investicí do židovských památek v Plzni. Před 16 lety šlo více než 52 milionů korun na opravu Velké synagogy, staré 121 let. Plzeňská židovská obec má 116 členů, před válkou bylo v Plzni 3000 Židů.

 Plzeňská židovská obec chce za desítky milionů korun opravit zdevastovaný patrový rabínský dům u Velké synagogy. V objektu bude výukové středisko judaismu, velký přednáškový sál, výstavní místnost a na půdě vzniknou dva byty pro lektory, řekla předsedkyně místní židovské obce Eva Štixová. 

“Požádali jsme o dotaci, dodali všechny podklady včetně stavebního povolení a souhlasu elektráren a hasičů,” uvedla. Dokumenty odvezla Štixová Federaci židovských obcí a doufá, že peníze dostane, protože Plzeň byla první ze všech deseti obcí v zemi, která o podporu z nové výzvy Evropského fondu pro regionální rozvoj požádala. Ze stejného zdroje opravila obec nedávno za 32 milionů korun Starou synagogu. “Byla bych za dotaci moc ráda, protože my na to peníze mít nikdy nebudeme a rabínský dům by spadl,” řekla Štixová. Navíc má obavy z toho, že by zdevastovaný dům mohl ohrozit mateřskou školku.Budova je v dezolátním stavu. Podle Štixové se budou náklady na opravu v desítkách milionů korun. “Není to tolik jako u Staré synagogy, ale bude to hodně,” uvedla.

O dotaci by se mělo rozhodnout do dvou měsíců. O možnosti podpory se plzeňská obec dozvěděla v polovině dubna a žádost musela podat do 20. května. “Neměli jsme nic připraveno, ale stihli jsme to,” dodala. Rabínský dům, dvoupodlažní objekt s půdou, sloužil jako zázemí pro Velkou synagogu, jednu z největších synagog na světě, která byla vybudována koncem 19. století. Plzeňská obec mohla žádat o dotace díky tomu, že byl rabínský dům loni prohlášen za kulturní památku. Jeho oprava potrvá dva až tři roky.

Oprava Staré synagogy, která byla dokončena minulý měsíc, je druhou největší investicí do židovských památek v Plzni. Před 16 lety šlo více než 52 milionů korun na opravu Velké synagogy, staré 121 let. Plzeňská židovská obec má 116 členů, před válkou bylo v Plzni 3000 Židů.

Sociální služby v Plzeňském kraji dostanou letos od státu 353 milionů korun, o 45 milionů korun více než loni. “Tuto sumu by si měl kraj udržet každoročně minimálně do roku 2017, dokdy mají všechny kraje v ČR dostávat celkem 7,2 miliardy korun plus inflaci,”  řekl krajský radní pro sociální služby Zdeněk Honz (ČSSD). Kraje budou od příštího roku peníze rozdělovat samy. 

Rozdělování peněz

Na 12 zařízení zřizovaných Plzeňským krajem půjde podle hejtmana Václava Šlajse (ČSSD) 150 milionů korun, na organizace zřizované městy a obcemi 70 milionů, 60 milionů Kč na církevní instituce a shodná suma neziskovým organizacím. Šest milionů korun dostanou soukromé subjekty a osm milionů sociální lůžka v nemocnicích regionu.  “V Plzeňském kraji je zhruba 150 organizací poskytujících sociální služby, některé jich nabízejí více druhů,” uvedl Honz. Mohou se zapojit do grantového systému, pokud je služba registrovaná na krajském úřadě. Podle Honze se v některých krajích výrazně zvýšil počet poskytovatelů sociálních služeb, v Plzeňském kraji ne.

Spokojenost s navýšením peněz

Asociace krajů je spokojená se sumou 7,2 miliardy korun, kterou dostanou kraje letos i v příštích třech letech od ministerstva práce a sociálních věcí. “V minulých letech nám vlády dávaly tři čtyři miliardy a vrhaly sociální služby do hrozných situací. Vždy na počátku nevěděly, kolik lidí mají přijmout a zda to vůbec zvládnou, tedy jestli v půlce roku nezavřou,” řekl náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miloslav Čermák (ČSSD), který je předsedou sociální komise Asociace krajů. Letošní sumu 7,2 miliardy Kč považuje za “velký úspěch této vlády”. “Z dlouhodobého hlediska ale tyto peníze rozhodně nemohou stačit, protože populace stárne, stejně jako se zvyšují náklady na provoz objektů a poskytování služeb. Bude to vyžadovat nová řešení,” uvedl Šlajs.

Peníze z EU

Do systému jdou navíc peníze z EU, jejichž objem se má příští rok navýšit. Plzeňskému kraji zhruba pětinásobně na 75 milionů korun. O roce 2016 zatím jasno není. Peníze z EU nehradí přímo služby, ale jsou na jejich transformaci a rozvoj, na menší druhy bydlení včetně chráněného a dále například na řešení bezdomovectví.  Soukromý sektor se do financování sociálních služeb zatím vkládá málo a spíše vyhledává atraktivnější projekty. Podle Čermáka například seniorské domovy pro cizince v pohraničí.

V současné době se připravuje zadávací řízení na zhotovitele stavební části projektu s termínem dokončení do prosince 2014. Na venkovní ploše lochotínského bazénu bude zprovozněn stávající bazén o rozměrech 16,7 x 8,7 metrů. Ocelová vana bazénu bude kompletně opískována a opatřena novou povrchovou úpravou. Rovněž bude nutné provést úpravu stávajícího odvodňovacího žlábku bazénu opatřeného novou krycí mříží.

Mezi stávajícím venkovním bazénem a objektem vnitřního bazénu bude vybudován nový dětský bazén o rozměrech 4 x 6 metrů vybavený dětskými atrakcemi. Pro venkovní bazény je nutné instalovat v podzemním podlaží vnitřního bazénu novou bazénovou technologii, která bude napojena na stávající výměníkovou stanici zajišťující přívod tepla. Základními složkami technologie je usazovací a dechlorační nádrž, čerpadla, filtry, ohřev bazénové vody a chemické hospodářství, které zajišťuje přesné automatické dávkování chemikálií pro zajištění předepsané kvality vody. Projekt zahrnuje také zprovoznění vnitřních šaten pro venkovní bazén, kde budou stavebně upraveny již několik let nevyužívané prostory.

“Celkové náklady jsou odhadnuty na 11 milionů korun, z toho je dotace ve výši 9,3 milionu korun. Rozpočet bude aktualizován po výběru zhotovitele,” uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Provozovatelem bazénu bude Plavecký klub Slávia VŠ Plzeň, o.s., který je nájemcem bazénu Lochotín a pro účely žádosti o podporu z ROP Jihozápad s ním byla uzavřena Smlouva o partnerství. Doba udržitelnosti projektu činí 5 let ode dne jeho ukončení. Vznikne zde několik pracovních míst, která garantuje partner projektu, Plavecký klub Slávia VŠ Plzeň, o.s.

 V Plzeňském kraji byly prostředky Společného programu na výměnu kotlů alokované v 7. výzvě vyčerpány dříve, a to již za 5 dní od jejího vyhlášení. Tato výzva měla probíhat až do konce června. Čtyři stovky žadatelů si rozebraly celkem 20 milionů korun. 10 miliony přispěl Plzeňský kraj a dalšími 10 miliony Státní fond životního prostředí ČR. 

Poprvé v historii programu se žádosti podávaly elektronicky přes aplikaci Plzeňského kraje eDotace, kde zájemci nejprve získali pořadové číslo. Kraj tento postup zvolil, aby žadatelé nemuseli stát fronty před úřadem v den otevření výzvy. Nyní mají povinnost dodat tištěnou žádost na Krajský úřad Plzeňského kraje, poté se žádosti překontrolují. V tuto chvíli je otevřen ještě příjem do tzv. zásobníku projektů. Žádosti v zásobníku budou využity v případě vyřazení již podaných žádostí, které nesplnily podmínky výzvy. Žádosti do zásobníku budou přijímány pouze elektronicky v aplikaci eDotace a to do 30. 6. 2014 nebo do vyčerpání 20 % alokace finančních prostředků, které jsou pro tuto výzvu vyčleněny. O vyřizování žádostí splňujících podmínky programu se podělí kraj se Státním fondem životního prostředí ČR.

Do Techmania Science Center v Plzni putuje v pátek 30. května výstava projektů podpořených z Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad (ROP Jihozápad). Putovní výstavu pořádá Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.

„V plzeňském Techmania Science Center bude od pátku ke zhlédnutí devět oboustranných panelů, na kterých jsou představeny projekty z Jihočeského a Plzeňského kraje, mezi nimiž je i restaurování několika památek právě v tomto objektu. Na jednom panelu jsou pak obecné informace o Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad,“ řekla ředitelka Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Michaela Šímová.

Plzeňské Techmania Science Center je v České republice naprosto ojedinělým projektem, který napomáhá veřejnosti rozvíjet osobní vztah k vědě a technice. Nejen žáci a studenti mohou v této experimentální stanici pro zvídavé objevovat možnosti lidského poznání. Centrum systematicky nabízí stálé i putovní expozice, jejichž doménou je interaktivnost. Projekt „Techmania Science Center – Restaurování regionálních průmyslových exponátů“, který uspěl v rámci ROP Jihozápad s žádostí o podporu vyšší než 9 milionů korun, zvýšil kvalitu stálé muzejní expozice restaurováním hned několika kulturních památek. Mezi tyto významné movité kulturní památky patří například lokomotiva, trolejbus nebo parní stroj. Aby byla expozice pro návštěvníky co nejatraktivnější, byly vystavované objekty doplněny interaktivním informačním panelem a doprovodným informačním systémem – mapou k lokalizování exponátů.

Putovní výstavu v Plzni budou moci zhlédnout i ti, kteří do Techmania Science Center zamíří 6. června na Den dětí s ROP Jihozápad. Od devíti do osmnácti hodin tu je pro ně připraven zábavný program, plný her, soutěží a zábavného vzdělávání.

O víc než polovinu z 20 milionů korun, které jsou v Plzeňském kraji k dispozici na takzvané kotlíkové dotace, požádali zájemci hned během prvních šesti hodin. Kraj zahájil elektronickou registraci zájemců dnes v 10:00. Obrovský zájem lidí zpomalil a na krátkou chvíli i zahltil elektronický systém. Do 15:45 podali lidé 227 žádostí za celkem 11,5 milionu korun, řekla Jana Filípková z krajského úřadu. Cílem programu je snížit znečištění ovzduší z malých spalovacích zdrojů, tedy lokálních topenišť na tuhá paliva. Minulý týden hejtman Václav Šlajs (ČSSD), ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman podepsali dohodu o spolupráci. Na dotace je vyčleněno 20 milionů korun, z toho polovinu platí kraj a polovinu stát. V Plzeňském kraji je to poprvé, co mohou lidé o takovou dotaci žádat. Podobné výzvy začaly nedávno také v Ústeckém a Královéhradeckém kraji. V Královéhradeckém kraji lidé vyčerpali rozpočet 20 milionů korun za týden. V Plzeňském kraji se dnes začali zájemci elektronicky hlásit v aplikaci eDotace, kde dostali pořadové číslo. Do pěti pracovních dnů pak musejí na krajském úřadu odevzdat tištěnou žádost se všemi povinnými přílohami.Výměna jednoho starého kotle znamená pokles prachu v ovzduší o 100 kilogramů za rok. “Proto usilujeme o to získat na výměnu kotlů devět miliard korun z evropských fondů v období po roce 2014, a to nejen pro kraje se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale pro celou republiku,” uvedl minulý týden Brabec.
Dotace se vztahují na výměny kotlů s tepelným výkonem do 50 kilowattů. V Plzeňském kraji je podle krajského úřadu takových domácností zhruba 8600. Výše dotace se liší podle typu podporovaného kotle od 15.000 do 60.000 korun.