Home Tagy Články označené "ekonomika"

ekonomika

ŠKODA AUTO reaguje na silnou poptávku a zahájila výrobu nového kompaktního SUV i v Mladé Boleslavi. Do montážních linek modelu KAROQ v hlavním výrobním závodě investovala 16,6 milionů eur.

ŠKODA AUTO na začátku nového roku zahájila sériovou výrobu nového modelu ŠKODA KAROQ v závodě v Mladé Boleslavi. Po Kvasinách je to druhý český závod, v němž automobilka nový kompaktní vůz kategorie SUV vyrábí. V Mladé Boleslavi tak automobilka nyní vyrábí čtyři modelové řady, z linek tu totiž sjíždí i FABIA, RAPID a OCTAVIA. Denně se zde vyrobí až 320 vozů ŠKODA KAROQ.

„Silná poptávka po našich SUV modelech potvrzuje, že jsme vozy ŠKODA KAROQ a ŠKODA KODIAQ uvedli na trh ve správný čas,“ říká Michael Oeljeklaus, člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast výroby a logistiky. „Jsme hrdí na to, že se závod v Mladé Boleslavi nyní, vedle závodu v Kvasinách, stává dalším výrobním místem pro model KAROQ v České republice,“ dodává Oeljeklaus.

První ŠKODA KAROQ sjela v Mladé Boleslavi z linky před několika dny. Závod v Kvasinách zahájil výrobu nového kompaktního SUV koncem července 2017. Zahájením prodeje modelu KAROQ v říjnu 2017 česká automobilka dále posílila svou SUV ofenzívu, zahájenou modelem KODIAQ. Vedle modelu KAROQ vyrábí ŠKODA AUTO ve svém hlavním výrobním závodě modely FABIA a FABIA COMBI, RAPID a RAPID SPACEBACK a OCTAVIA a OCTAVIA COMBI. V tuto chvíli tedy mladoboleslavská produkce zahrnuje čtyři modelové řady.

V roce 2017 z výrobních hal v Mladé Boleslavi vyjelo přibližně 547 000 vozů ŠKODA. Společnost ŠKODA AUTO do výroby modelu KAROQ v hlavním výrobním závodě investovala zhruba 16,6 milionů eur.

Flotilu nových trolejbusů za více než 130 milionů korun získá ještě do konce letošního roku dopravní podnik v Opavě. Do Slezska míří deset vozidel z plzeňské Škody Electric. Vozy nabídnou vysoký komfort a také nový a moderní design, totiž karosérii zcela nové generace.

„Jedná se o světovou premiéru této moderní karoserie pro trolejbusy. Samozřejmostí je prostorný interiér, klimatizace prostoru pro cestující i řidiče, moderní informační systém včetně možnosti USB připojení. Vozidla jsou navíc vybavena pomocným bateriovým pohonem, takže mohou jezdit i na místech bez instalovaného trolejového vedení, bez problémů mohou také sloužit i v případě výpadku elektřiny,“ sděluje obchodní manažer Škody Electric Radek Kapr.

První trolejbusy by měl dopravní podnik v Opavě získat zhruba na konci třetího čtvrtletí roku 2018. „Aktuální zakázkou navazujeme na naše předchozí dodávky do Opavy, ty poslední se odehrály v roce 2015,“ vysvětluje Radek Kapr. Flotilu trolejbusů opavského dopravního podniku tvoří aktuálně více než 30 trolejbusů v typickém červenobílém provedení, které ročně přepraví téměř šest milionů cestujících. „Desítka nových nízkopodlažních trolejbusů významně pomůže obnovit vozový park trolejbusů v Opavě,“ dodává Radek Kapr.

Svaz dovozců automobilů zveřejnil výsledky o registracích automobilů do provozu v České republice během roku 2017. Letos má dobrý vývoj pokračovat.

Další rekord zaznamenal trh s osobními auty v České republice. Počet nových automobilů zaregistrovaných do provozu se už přibližuje hranici 300 000 kusů. Celkem si lidé a firmy v tuzemsku během roku 2017 koupili 271 595 nových osobních aut. Oproti roku 2016 se trh zvýšil o 4,58 procenta.

Nejúspěšnější značkou je tuzemská Škoda s tržním podílem 31 procent. To znamená, že prodala přes 84 000 svých modelů. Následují značky Volkswagen, Hyundai, Ford, Dacia, Renault, Kia , Peugeot, Mercedes-Benz a Toyota.

Autem, které si zákazníci v Česku kupují nejvíce, zůstává tradičně Škoda Octavia. Za ní následují další modely mladoboleslavské automobilky v pořadí fabia, rapid a superb. Teprve na pátém místě je auto s jiným logem. Pátý tedy skončil Hyundai i30, šestý Volkswagen Golf, sedmá je Škoda Kodiaq, osmá Dacia Duster, devátý Volkswagen a desátý Hyundai ix20.

Poprvé v historii se nejúspěšnějším tržním segmentem staly vozy kategorie SUV. Porazily tak tradičního vítěze, což je nižší střední třída. Na třetí pozici skončila malá auta. Pokud ale zmíníme statistické prodejní výsledky jednotlivých typů karosérie, tak nejúspěšnější jsou v Česku stále kombíky.

I když valná většina zaměstnavatelů z výrobního sektoru organizuje pro své zaměstnance vánoční večírek, jde o benefit, o který lidé prakticky nestojí. Dle nejnovějšího průzkumu personální agentury Grafton Recruitment patří ve výrobě k nejžádanějším benefitům 13. a 14. plat, příspěvek na bydlení a dny placeného zdravotního volna. I mezi dělnickými profesemi pak roste zájem o jazykové vzdělávání.

„Finance představovaly a nadále představují jedno z nejdůležitějších kritérií, na základě nichž se lidé rozhodují o přijetí pracovní nabídky. Není tedy divu, že vánoční prémie anebo 13. a 14. plat patří k nejžádanějším benefitům,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment s tím, že tento benefit by si přálo mít téměř 90 % respondentů průzkumu, jen necelých 60 % jej však skutečně má.

Správně nastavené odměňování formou nefinančních benefitů přitom patří k velmi důležitým nástrojům na udržení loajality zaměstnanců i přilákání nových pracovníků. „Jak je vidět na výsledcích průzkumu, dříve běžné benefity již zaměstnance nezajímají. Například občerstvení na pracovišti již považují za samozřejmost a jejich zájem silně opadá i v případě vánočních večírků a dárků od zaměstnavatele či příspěvků na kulturní a sportovní. Jde přitom o benefity, které nabízí většina firem.“

Zajímavé je, že mezi dělnickými profesemi se pomalu začínají prosazovat i benefity dříve běžně nabízené v kancelářském prostředí. Z průzkumu například vyplynulo, že mezi dělníky silně roste zájem o jazykové kurzy, nejrůznější formy firemního vzdělávání, vyhrazený čas na inovace anebo tzv. sick days, tedy krátkodobé placené zdravotní volno. Velmi žádaná je i firemní školka a nejrůznější formy flexibility práce (pružná pracovní doba, možnost nadpracovat si hodiny, maximálně dvojsměnný provoz). Přes 80 % zaměstnanců z výrobního segmentu by od zaměstnavatele rádo dostávalo i příspěvky na dopravu a na bydlení.

I když letošní bilance celkových prodejů nových osobních aut na tuzemském trhu nejspíše překoná loňský výsledek, listopadový výsledek byl již horší než ten ve stejném měsíci roku 2016.

O necelých šest procent se od ledna do konce listopadu v Česku zvýšily prodeje nových osobních automobilů v porovnání se stejným obdobím loňska. Češi si už na úřadech do provozu zaregistrovali přes čtvrt milionu kusů.

Nicméně, v samotném listopadu Svaz dovozců automobilů, který statistiky vede, zaznamenal meziroční jednoprocentní pokles. Zatímco letos totiž bylo registrováno do provozu 22.925 nových aut, v jedenáctém měsíci roku 2016 to bylo 23.161.

Lídr trhu, což je stabilně značka Škoda, si přesto meziročně o zhruba jedno procent polepšil a předpokládá za letošek další historický rekord. Za Škodou následují Volkswagen, Hyundai, Ford, Dacia, Renault, Kia, Peugeot, Mercedes-Benz a Toyota.

zdroj: autorevue.cz

Průměrná kupní síla obyvatel České republiky v roce 2017 dosahuje 8 394 EUR  (218 000 Kč) na osobu za rok. Oproti předcházejícímu roku jde o 8 procentní nárůst. Nejvyšší úroveň kupní síly lze sledovat v Praze, která celkový průměr ČR převyšuje o téměř 30 procent, i když se v poslední době ukazuje, že se její dominance mírně snižuje. V přepočtu na obyvatele meziročně nejvíce vzrostla úroveň kupní síla na Olomoucku, Přerovsku a Šumpersku (kolem 11 procent), nejméně v okresech České Budějovice a Pardubice (méně než 6 procent).

Dle výroční studie společnosti GfK „Kupní síla 2017“, jejíž aktuální data byla právě vydána, dosahuje celková kupní síla obyvatel  České republiky v současné době hodnoty 88 804 mil. EUR. To je v průměru  8 394 EUR na osobu za rok, v přepočtu  přes 218 000 Kč ročně.  Znamená to, že disponibilní příjmy každého Čecha, Moravana či Slezana činí každý měsíc 18 tisíc Kč.

Tato hodnota vyjadřuje průměr republiky a má výrazné regionální i lokální odchylky.  V České republice lze nalézt obce, jejichž obyvatelé disponují v průměru pouze polovinou této hodnoty a na druhé straně i obce, kde se průměrná hodnota kupní síla na obyvatele pohybuje přes 130 procent celostátního průměru.

„Tradičně nejvyšší kupní silou disponuje Praha. Průměrný index kupní síly obyvatel hlavního města se pohybuje na hodnotě 129,9 procent celostátního průměru. V posledních letech se index kupní síly Prahy vůči ostatním částem České republiky mírně, ale vytrvale snižuje – v roce 2015 dosahovala Praha hodnoty 131,8 procent celostátního průměru, v roce 2016 131,3  procent,“ říká František Diviš, Senior Project Manager z GfK.

Vyšší růst kupní síly lze sledovat například ve východní části republiky, především v oblastech Olomouckého a Jihomoravského kraje a také s výjimkami v severozápadní části České republiky. Naopak nižší nárůst hodnoty kupní síly lze zaznamenat v ekonomicky tradičně silnějších regionech – v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji. Obdobný trend byl pozorován již v loňském roce, a pakliže se v dalších letech potvrdí, může to znamenat, že pomyslné nůžky, které definují rozdíly mezi silnými a slabými regiony, se alespoň částečně opět uzavírají a ekonomika slabších regionů pomalu začíná nabírat na síle.

Vozový park metra v ruském Petrohradu posílí nové soupravy NěVa, které dodá společnost OOO VAGONMAŠ ze skupiny Škoda Transportation. Firma uspěla ve výběrovém řízení na sedm šestivozových souprav. Hodnota kontraktu je zhruba čtyři miliardy rublů, tedy téměř 1,5 miliardy korun.

„Aktuální projekt navazuje na dvě předchozí dodávky metra do Petrohradu. Na „zelené“ Něvsko-vasileostrovské lince již úspěšně slouží sedmnáct našich moderních souprav. Vozy vykazují vysokou mírou disponibility. Nyní přibude dalších sedm, celkem tak bude v Petrohradu v provozu 24 souprav metra ze Škodovky,“ sděluje předseda představenstva Škody Transportation Tomáš Ignačák.

Dodávky nových souprav začnou ještě před koncem roku 2018, dokončení dodávek je plánováno v 1. pololetí roku 2019. Nejnovější soupravy metra jsou vyráběny podle technologií a know-how společnosti Škoda Transportation. „Nové soupravy budou inovovány na základě bohatých zkušeností z provozu v Petrohradě. Disponují například novým typem dveří s elektrickým pohonem, možností automatického vedení vlaku, nebo mají speciální úpravy interiéru pro cestující s omezenou schopností pohybu,“ vysvětluje Sales area director Škody Transportation Vladislav Kozák. Vozy také využívají rekuperaci energie při brzdění, tudíž jsou schopny, oproti dnes provozovaným soupravám, ušetřit až 25 procent elektrické energie. Bezpečnost cestujících i řidiče zajišťují vnější a vnitřní kamerové systémy se záznamem dat. Pasažérům pomáhá i přehledný audiovizuální informační systém.

Návrh rozpočtu města Kdyně na Domažlicku na rok 2018 schválili místní radní. Rozpočet je koncipován jako schodkový s  příjmy ve výši 126 463 400,- Kč a výdaji ve výši 135 942 986,- Kč. Schodek v celkové  výši 9 479 586,- Kč bude uhrazen z finančních prostředků z minulých let.

Město Plzeň a jeho společnost Plzeňská teplárenská stojí před zásadním rozhodnutím. Na prosincovém jednání zastupitelstva se bude projednávat, zda se tato společnost spojí s Plzeňskou energetikou či nikoli. Znamenalo by to faktické pohlcení Plzeňské energetiky ze strany Plzeňské teplárenské v poměru jedna třetina ku dvěma třetinám. Plzeňská energetika by fúzi zanikla. Nová společnost by pak fungovala pod jedním IČO – a to Plzeňské teplárenské, kterou by majoritně ovládalo město.

„Základním atributem fúzované společnosti je, že bude mít vyšší ekonomickou rentabilitu, než je součet těch dvou stávajících. Těch důvodů je více. Za prvé jsou to efekty skupiny EP holding, zmíním například výhody rámcových smluv na strategické suroviny jako je uhlí, vápenec a podobně. V další řadě jsou to rámcové smlouvy na dodávky energetických komponent jako jsou armatury, předizolovaná potrubí, čerpadla a další věci. Společné působení povede ke snížení nákladů. A samozřejmě přibudou další synergické efekty v rámci vlastního sloučení dvou společností, takže ekonomická rentabilita určitě je na prvním místě té fúze,” vysvětluje Václav Pašek, ředitel Plzeňské energetiky.

Další benefity, které možné spojení a zázemí velké skupiny přináší, jsou lepší prodejní ceny teplárnou vyráběné elektřiny nebo odklad diskutované investice do modernizace uhelných kotlů Plzeňské teplárenské, jež se může vyšplhat až na 1,5 miliardy korun. „Pro Plzeňskou teplárenskou navíc přibývá výhoda operativního prodeje elektrické energie přes silný trading, který EPH má, a to jak na burzu, tak i retailovým zákazníkům. Sloučení obou společností také posune o několik let nutnost investice do ekologizace provozu Plzeňské teplárenské. Obě společnosti by jely na společný výkon,” říká Tomáš Drápela, ředitel Plzeňské teplárenské.

Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR, odborník v energetice k tématu dodává: „Při fúzi, spojení společností, je velice důležité nastavit férově a transparentně vztahy, aby ani jedna strana neměla pocit, že ji ta druhá “bere na hůl”. Od začátku je tak třeba správně nastavit spolupráci a vztahy celkově, aby byli schopni řešit krizové situace, kdy nebude soulad na obou stranách z pohledu strategie. To se vyplatí do budoucna. Celkově však v tržní situaci fúzované společnosti vidím samá pozitiva, plus odpadá nutnost investovat a řídit náročný projekt ekologizace provozu v poměrně krátkém čase.”

V případě neměnné situace, tedy samostatného působení plzeňské teplárny, se vzhledem  k nutnosti kumulovat finanční zdroje pro budoucí investice nedá počítat s výplatou dividend ani se sponzoringem již pro rok 2018. Kromě dopadů na dividendovou politiku a sponzoring přinese samostatnost a investice další zadlužení plzeňské teplárny. Ta je už zatížena úvěrem na stavbu chotíkovské spalovny. Ve světle celkově nejisté situace na evropském energetickém trhu, kde je uhlí na ústupu, vypadá investice do modernizace kotlů ještě nevýhodněji.

Plzeňská teplárenská rozhodně nejedná o fúzi s malým a neznámým hráčem. Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského je s výnosy 4,9 miliardy eur sedmým největším hráčem na evropském energetickém trhu.

V Česku je EPH největším dodavatelem tepla, vlastní Elektrárny Opatovice dodávající teplo Hradci Králové, Pardubicím a Chrudimi, také United Energy, která napájí Most a Litvínov, Plzeňskou energetiku a spoluvlastní Pražskou teplárenskou. Celoevropsky je EPH provozovatelem nejrozsáhlejší tranzitní sítě a klíčovým přepravcem ruského zemního plynu. Koncern tvoří dva základní pilíře, jsou jimi EP Infrastructure a EP Power Europe, které sdružují podniky z oblasti infrastruktury, výroby elektrické energie, těžby, logistiky, obchodu s uhlím a obnovitelných zdrojů.

Zkušenosti ze spolupráce s EPH sdílí Zdeněk Fink, primátor Hradce Králové: „Elektrárny Opatovice, to je pro Hradec Králové takové už skoro sedmdesátileté manželství, protože od začátku spolupracujeme s jejich kogenerací a oni dodávají teplo do velké části Hradce Králové. Spolupráci vnímám jako velmi dobrou. Vlastníci elektrárny se měnili, zvlášť s těmi posledními, EPH, je velmi dobrá spolupráce. Jak v dodávkách, tak v jejich bezporuchovosti, tak ve sponzorství pro město do kultury, zdravotnictví, školství a společenských akcí,“ uvedl primátor Fink. Zdůraznil také částku ve výši tří miliard korun, kterou společnost investovala do ekologie. „Zásadní výhodou je, že cena tepla je u nás jedna z nejnižších v republice, což občané kvitují především. Když se podíváme na ceny tepla v Jablonci nebo dalších městech, tak jsme téměř na polovině,” dodal primátor.

Kdo z nás by denně nepřemýšlel nad svou prací. Měli jsme dobrý pracovní den? Povedlo se nám všechno? Má naše práce perspektivu a smysl? Nejde jen o to, zda nás naše práce baví, ale zda nás také uspokojuje finančně. Zajímá vás, jaká povolání jsou nejlépe placená? Možná je vykonáváte právě vy a nebo máte přinejmenším šanci si ještě přilepšit! Čtěte dál…

Pracovníci v řídících funkcích jsou na tom nejlépe!

Pokud nahlédneme do aktuálních a nejčerstvějších statistik nejlépe placených zaměstnání v České republice, výsledky nejsou v podstatě překvapující. Z hlediska výše mezd první příčku nejvyšších výdělků obsadili zaměstnanci pracující v oblasti řízení letového provozu. Jinak řečeno odborníci, kteří mají na starost komunikaci s piloty letadel a udělují jim tedy během letu pokyny. Zde se pohybujeme v řádech sta tisíců. Ti si totiž přijdou na více než 200 000 korun hrubého měsíčně! To je opravdu závratná částka, nemyslíte? Hned za tyto odborníky se na druhém místě zařadili představitelé velikých společností a institucí. Medián jejich mezd se šplhá k více než 155 000 korun. Na bezmála půl milionu korun si však měsíčně může přijít až desetina nejlepších z nich! Třetí místo v příčce zaujímají piloti, navigátoři a palubní technici. Ti si vydělají měsíčně „jen“ o zhruba polovinu méně než řídící letového provozu, tedy kolem 100 000,-.

Za těmito zaměstnanci z oblasti letectví se v rámci nejvyšších výdělků umístili primáři v oblasti zdravotnictví. U nich činí měsíční mzda něco kolem 90 000 korun. Ovšem v porovnání s lídry velkých společností, si zhruba desetina nejlepších primářů vydělá měsíčně třikrát méně, to znamená okolo 150 000,-! Špatně na tom nejsou rozhodně ani řídící pracovníci v oblasti finančních služeb, jejichž měsíční výdělek vychází k  90 000 korun. A nebo řídící pracovníci v oblasti reklamy a styku s veřejností, kteří svou mzdou přesahují 80 000,-. Zkrátka, jak je vidět z průzkumů, vyplatí se být na postu řídícího pracovníka – řídit něco nebo někoho znamená v tomto případě nejrychlejší cestu k velkým penězům!

Nedostatek zaměstnanců v nejrůznějších oborech zvyšuje platy!

Ovšem pokud nebudeme posuzovat jen samo o sobě nejlépe placené práce, můžeme se podívat na situaci i z trochu jiného úhlu. Jsou totiž pracovní pozice, které se nemusejí jevit tak lukrativně, jako ty výše zmíněné, přesto jsou slušně placené. Proč? Vysvětlení nehledejme daleko. Je to jednoduché. V posledních letech totiž roste poptávka po nových zaměstnancích v určitých oblastech trhu práce. Potencionálních pracovníků je nedostatek a s tím logicky souvisí i navyšování mezd v poptávaných oborech. V první řadě zajisté jmenujme IT specialisty a vývojáře schopné adaptovat se na nové technologické postupy. Po těch je poptávka skutečně vysoká. Ovšem pro toto odvětví jsou charakteristické nemalé regionální mzdové rozdíly. Nejvíce si mohou „ajťáci“ vydělat v Praze (100 000,-) a nejméně v Olomouci (60 000,-).

Průmysl je hned po IT další velice poptávanou oblastí po nových lidech. Zaměstnavatelé mají zejména zájem o technicky a jazykově vzdělanou pracovní sílu. Tím, že je ekonomika v dobré kondici, firmy v tomto oboru pochopitelně investují, ale naráží na zájemce s nedostatečnou kvalifikací. Největší poptávka je po specialistech v oboru strojírenství, elektrotechniky a elektroniky. Vysoce žádaní jsou konstruktéři, technologové a výrobní inženýři. Poptávka roste i po specialistech technického nákupu, kvality a v neposlední řadě i CNC operátorů, nástrojařů, kontrolorů kvality i skladníků s průkazem VZV. Mzdy se většinou regionálně neliší tak markantně jako v IT, i zde ale mohou být rozdíly viditelné. Například vedoucí výroby si vydělá zhruba od 80 do 120 000 korun. CNC operátor pak od cca 23 do 40 000,-. Za zmínku stojí i to, kdy v posledních asi pěti letech nejrychleji vzrostly mzdy montážním dělníkům, a to více než dvojnásobně!

Zaměstnavatelé se setkávají i s nedostatkem zaměstnanců v oblasti lidských zdrojů, zejména personalistů a náborářů, díky kterým by se fakta výše zmíněná mohla posunout k lepšímu. V oblasti administrativy je největší zájem o asistentky a recepční. Ty patří takzvaně k nedostatkovému zboží, což jim značně zvedá mzdy. Samozřejmě je nemalá poptávka i ve farmacii a zdravotnictví, především po zdravotních sestrách. To už ale asi všichni víme. Na přilepšení si přijdou i ti z vás, kteří jsou zaměřeni na oblast bankovnictví a financí, obchodní a marketingovou činnost nebo dokonce stavebnictví. Základem všeho je pro zaměstnavatele patřičná kvalifikace, praxe, vzdělanost a samozřejmě pro mnohé i cizí jazyky. Pokud nejste s prací spokojeni, neotálejte a rychle jednejte. Jak vidíte, nebo respektive čtete, možnosti tady jsou!