Home Tagy Články označené "finance"

finance

Zastupitelé schválili rozpočtové opatření související s použitím zlepšených příjmů z prodeje pozemků a daně z hazardních her. Peníze ve výši zhruba 116 milionů korun jsou určeny na řadu projektů a akcí, například na prázdninové opravy a rekonstrukce na několika základních školách, na objekty v Krašovské ulici, v nichž vzniká volnočasové centrum pro širokou veřejnost, na pořízení nového hydraulického výtahu pro organizaci Domovinka a další. Část z finančních prostředků také půjde na zvýšení platů, které nařídila vláda svým rozhodnutím.

„Rozpočtovým opatřením musíme zareagovat na nařízení vlády o platech číslo 570/2017, které navyšuje platy příspěvkovým organizacím. Týká se to tedy všech našich příspěvkových organizací, přičemž pomoci tento krok může například našemu městskému ústavu sociálních služeb, kde se potýkáme s nedostatkem zdravotnického i dalšího personálu. Na navýšení platů je konkrétně určena částka zhruba 25 milionů korun,“ přiblížil ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas. Dalších 75 ze 116 milionů korun je v rozpočtovém opatření určeno na výkupy pozemků a daně související právě s pozemky.

Na rekonstrukce a opravy havarijních stavů základních škol, které je nutné provést během prázdnin, je vyčleněna částka 3,74 milionu korun. Prostředky budou použity například na první etapu rekonstrukce elektroinstalace 31. základní školy (2,535 milionu korun), na nový umělý povrch pro tělesně postižené při 20. základní škole (900 tisíc korun), bezbariérové úpravy 4. základní školy (2,22 milionu korun), obnovu hřiště s umělým trávníkem včetně mantinelů při 11. základní škole (461 tisíc korun).

Mezi nově zařazené projekty patří také výstavba objektu s učebnou pro environmentální výchovu – Luftova zahrada. „V roce 2016 došlo při revitalizaci rybníka na pozemku Luftovy zahrady k poškození zahradního domku. Poškození bylo takové, že byla nutná demolice. Firma, jež poškození způsobila, vybuduje v rámci náhrady stavby novou jednopodlažní stavbu shodného půdorysu v hodnotě 1,042 milionu korun. Nová stavba bude mí oproti původnímu, tedy zhruba 150 let starému objektu, určitá technologická vylepšení, jejichž hodnota odpovídá částce 396 tisíc korun a bude hrazena z rozpočtu města. Vzniklý objekt bude sloužit jako zázemí při kulturních a společenských akcích, jejichž počet se neustále navyšuje. Zároveň v něm bude zřízena učebna environmentální výchovy,“ doplnil Pavel Kotas.

Mezi další projekty a akce, které budou podpořeny, patří například program organizace SIRIRI, která ve Středoafrické republice realizuje projekt Škola hrou (175 tisíc korun). Město již v minulosti přispělo této organizaci na nákup speciálních slabikářů pro tamní děti.

Zastupitelstvo města Plzně schválilo poskytnutí individuálních dotací z rozpočtu Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně pro Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM, Domovinku – sociální služby a Salesiánské středisko mládeže – dům dětí a mládeže. TOTEM požádal o dotaci ve výši 285 tisíc korun na projekt týkající se přípravy rozšíření aktivit mezigeneračního a dobrovolnického centra směrem k městským obvodům. Salesiánské středisko mládeže žádalo o dotaci ve výši 100 tisíc korun na poskytování sociální služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Klub Vzducholoď. Domovinka obdrží dotaci na výstavbu hydraulického výtahu ve výši 500 tisíc korun.

„Cílem projektu TOTEMu je připravit možné postoupení know-how mezigeneračního a dobrovolnického centra do tří největších městských obvodů, které bude spočívat ve vytvoření jedinečných praxí ověřených aktivit, služeb a komponentů pod značkou TOTEM – místo SETKÁVÁNÍ SE,“ vysvětlila náměstkyně pro oblast školství a sociálních vecí Eva Herinková. Zastupitelstvo města schválilo poskytnutí dotace na koordinátora v požadované výši 285 tisíc korun.

Druhou schválenou dotací z rozpočtu Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně je poskytnutí dotace ve výši 100 tisíc korun pro Salesiánské středisko mládeže – dům dětí a mládeže Plzeň na poskytování sociální služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Klub Vzducholoď. „Salesiánské středisko mládeže poskytuje od loňského roku sociální službu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v nových prostorách na Slovanech, v lokalitě Petrohrad. Naplnilo tak jeden z důležitých principů nízkoprahových sociálních služeb, kterým je dostupnost v rovině místní a časové. Díky tomuto kroku se služba stala dostupnější, klienti tedy nemusí za službou dojíždět do střediska v Lobzích,“ uvedla Eva Herinková. Účelem dotace je finanční podpora kombinace ambulantní a terénní formy poskytování služby, čímž dojde k její vyšší flexibilitě a a intenzitě směrem ke klientům v jejich přirozeném prostředí.

Třetí schválenou dotací je poskytnutí 500 tisíc korun pro Domovinku – sociální služby na pořízení a montáž nového hydraulického výtahu. V roce 2011 byla organizací zakoupena schodišťová plošina pro imobilní klienty denního a týdenního stacionáře, kterou rovněž zafinancovalo statutární město Plzeň.  Původní plošina je v provozu po celou dobu poskytování služeb. S navýšením počtu klientů došlo však k jejímu silnému opotřebení a opravy jsou tak na denním pořádku. Míra opotřebení je natolik značná, že repasování plošiny není již možné, proto organizace požádala o příspěvek ve výši 500 tisíc korun na pořízení a montáž nového hydraulického výtahu, který uveze najednou klienta na vozíčku i jeho doprovod.

Lesní dílny se zázemím pro zážitkové programy na téma přírodního a kulturního dědictví Šumavy vznikne do tří let u informačního centra Správy Národního parku Šumava v Kašperských Horách na Klatovsku. Uvnitř budou učebny pro společné česko-německé výukové a naučné programy a dílna s bezbariérovým přístupem, kde si budou moci děti i dospělí vyzkoušet některé tradiční šumavské dovednosti a řemesla. Areál je jedním z projektů, na které uvolnilo ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika pro období 2014 – 2020 téměř čtvrt miliardy korun. Ministerstvo o tom informuje na webových stránkách úřadu.

„Projekty přeshraniční spolupráce přispívají k odbourávání mentálních i institucionálních překážek mezi státy Evropské unie. Těší mne, že jsme mohli podpořit například projekt se zapojením předškolních dětí, u nichž je vysoká šance, že se investice do setkávání velmi dobře zúročí v podobě lepšího porozumění a rozvíjení přátelských vazeb přes hranici,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která Do podzimních sněmovních voleb vede kandidátku hnutí ANO z Plzeňského kraje.

Příkladem projektu zaměřeného na vzdělávání je program Malí, ale společně silní!, který se zaměřuje na jazykové vzdělávání, setkávání a vzájemné poznávání předškolních dětí z Mähringu a Mariánských Lázní. Na projekt poputuje dotace 163 tisic euro.

Na projekt Po stopách Karla IV., jenž je zaměřen na opakované kulturně-historické akce připomínající Karla IV. a jeho činnost v regionu hranici Plzeňského kraje a Bavorska, bude alokováno také 163 tisíc euro. Konkrétně se jedná o následující oblíbené akce: Městské slavnosti v Kašperských Horách, Setkání na hradě Kašperk, Česko-bavorský festival Šumava a Bavorský les na plátně i mimo něj či Historický festival k poctě Karla IV. v Grafenau.

Pro další kola Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika pro období 2014 – 2020 zbývá 37,5 milionu euro. Prostředky jsou zatím k dispozici ve všech prioritních osách. S ohledem na plnění indikátorů programu budou nyní vítány především projekty s výrazným přínosem pro malé a střední podniky, projekty podporující statky přírodního a kulturního dědictví a projekty v oblasti životního prostředí, které přispívají k ochraně specifických přírodních stanovišť. Příští zasedání Monitorovacího výboru se koná 5. – 6. prosince 2017. Projekty je třeba předložit nejpozději do 23. srpna 2017.

Plzeň letos poskytne Západočeské univerzitě v Plzni finanční dotace v celkové výši 1,34 milionu korun, a to na téměř tři desítky jejích projektů. Město tak pokračuje v podpoře svého významného partnera, s nímž má od roku 2013 podepsánu smlouvu o partnerství. Dosud Plzeň univerzitě v rámci této smlouvy přispěla na několik desítek nejrůznějších projektů, vynaložena byla částka přes 3,5 milionu korun.

„Konkrétně v letošním roce je připraveno 24 akcí a záměrů, na něž by měly peníze jít včetně mimořádných stipendií města pro studenty Západočeské univerzity a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni,“ uvedl primátor Martin Zrzavecký.

Mezi podpořenými projekty jsou například Soutěžní studentská konference odborných prezentací v cizím jazyce, akce nazvaná Den plzeňské keramiky, Bedekr Plzní Ladislava Sutnara, Dětská univerzita – JUNIORFEL 2017, Dny vědy a techniky, Olympiáda techniky Plzeň 2017, Road Show 2017 – Fakultní centrum zdraví, Česko-bavorské sympozium v Plzni, Plzeňský business kotel se ZČU, projekt nazvaný Plzeň – město technického vzdělávání a další. Peníze půjdou také na podporu činnosti US Pointu – kulturně vzdělávacího amerického centra.

Z nejnovějšího průzkumu společnosti PROFI CREDIT, vyplynulo, že plná třetina dotázaných, což je největší část z osloveného vzorku, zažádala o půjčku proto, aby si mohla pořídit vybavení do domácnosti. Lidé si nejčastěji kupují nový nábytek a spotřebiče, není však výjimkou, že peníze z úvěru využívají i na koupi například zahradní techniky.

Druhou nejpočetnější skupinou (18 %) jsou klienti, které zaskočily mimořádné výdaje, a nejsou tak schopni je zaplatit ze svého. Nastalá situace je pak nutí vzít si půjčku, což potvrzuje dlouhodobý trend, že mnozí lidé žijí takzvaně od výplaty k výplatě a nešetří si nic stranou.

Až na třetím místě se umístily stavební úpravy a rekonstrukce. Za tímto účelem si půjčuje peníze 16 % lidí, naopak poměrně alarmující je fakt, že každý osmý člověk je nucen si půjčit, aby splatil stávající dluh. Z toho pak logicky vyplývá, že tito klienti hledají další řešení půjček, které by jejich situaci v daný moment vyřešilo.

Pod hranici 10 % se dostaly mimořádné opravy, které uvedlo 37 klientů z dotazovaných 535, a nákup nového automobilu, jenž jako důvod pro půjčku uvedla jen 4 % dotázaných.

Nejméně si lidé půjčují na nový telefon nebo tablet a jen 1 % lidí se zadluží kvůli výdajům za školní zařízení a zájmové aktivity svých dětí. Na samém konci stojí ti, kteří jsou nuceni si zažádat o úvěr z důvodu zaplacení kauce na pořízení pronájmu.

„V současné době se dá očekávat nárůst poskytnutých půjček na letní dovolené, kterým právě začíná sezóna, a jak vyplynulo z předchozích průzkumů, 25 % Čechů už si v minulosti na dovolenou půjčilo nebo o takovém úvěru uvažuje,“ říká Dana Hakavcová, marketingová ředitelka společnosti.

„Novela insolvenčního zákona hezky ukazuje, jak nemá domyšleny své ekonomické důsledky,“ kritizuje poslanec z Plzeňského kraje, šéf sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) návrh z pera ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). „Ministerstvo se hájí tím, že zapracovalo poznatky z praxe insolvenčních správců a soudců. Ale spíše to vypadá, že opomnělo oprávněné zájmy občanů, živnostníků, podnikatelů i samotného státu,“ komentuje návrh na centrálním webu sociálních demokratů Votava.

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zavedení možnosti oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty a nastavením splátkového kalendáře. Oddlužení by pak mělo trvat 3, 5 nebo 7 let v závislosti na výši uhrazených pohledávek. Varianta sedmi let umožňuje dlužníkům za splnění ostatních zákonných podmínek uhradit méně než 30 % pohledávek, respektive dlužník nemusí uhradit téměř nic. „Stanovení hranice splacení části dluhu po jednotlivých letech vypadá lákavě, píše Votava. „Umožní to oddlužení většího počtu domácností. Ale ministerstvo spravedlnosti nevyhodnotilo veškeré alternativy, jaké mohou nastat,“ připomíná.

Když věřitelé budou vědět, že jim dlužník jednoduše nebude platit a nechá se oddlužit po uplynutí několika let, budou podle Votavy posílat dlužníka do exekuce mnohem dříve. Zrychlí se a zpřísní celý vymáhací proces, aby věřitelé dostali zpět alespoň nějaké peníze, než o ně v insolvenci přijdou.

Věřitelé, což jsou i státní a veřejné organizace, např. zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení či místní úřady, budou mít problém s pohledávkami svých dlužníků. I oni budou muset dlužné peníze vymáhat mnohem tvrdšími metodami než doposud. A pokud neuspějí a dlužník se dostane do insolvenčního řízení, přijdou státní organizace o svoje peníze. „Tedy o peníze nás všech,“ varuje poslanec.

Podstatné podle něho je, že chybí jasně připravená studie, jaké ekonomické dopady může mít novela insolvenčního zákona na široké vrstvy obyvatel. „Zájmy občanů jsou samozřejmě prioritou, ale předložené novele schází vyčíslení dopadů na záchranný systém, který chce ministerstvo spravedlnosti vybudovat. Ministerstvo třeba počítá s výnosy, které vzniknou z opětovného zaměstnání dlužníků, kteří mají mnoho exekucí. Ale zatím nepředložilo žádnou dopadovou studii, kolik takových lidí bude a jaký lze čekat jejich reálný přínos,“ kritizuje Votava.

Novela podle něho určitě přinese spoustu pozitivního pro občany, kteří se dostali do kolotoče splátek. Ale na druhou stranu dluhy lidí, kteří dluží státním organizacím, za ně bude muset zaplatit stát. „Nebo lépe řečeno, uhradí je daňoví poplatníci,“ napsal Votava. Možná málo myslí na soukromé věřitele. I jich se novela týká. Nezaplatí-li dlužník kominíkovi nebo zedníkovi a dostane se do insolvence, i oni skončí bez peněz. A dlužník se bude moci smát…

 

Ročně zůstane u přepravců nevyzvednuté objednané zboží v hodnotě 4,3 – 6 mld. Kč a e–shopy tak na dopravě, balném a práci tratí 460–650 mil. Kč. Lidé na své zásilky zapomínají hlavně během klidnějších měsíců, naopak procento nevyzvednutých balíčků klesá s blížícími se Vánocemi, kdy chce mít každý doma dárky pro své blízké včas. Běžně e-shopaři počítají s tím, že takovýchto zásilek je kolem 3–5 %. Pokud je jich více, může to mít negativní dopad na chod e-shopu. Uvedla to společnost Shoptet.

Všichni e-shopaři se pravidelně setkávají s tím, že lidé si objednané zboží jednoduše nevyzvednou. Náklady spojené s dopravou a balením jdou samozřejmě na vrub e-shopu, stejně tak jako práce a čas. „Běžně se vrací 3–5 % všech zásilek, což samozřejmě není nic příjemného, ale obecně to chod e-shopu nijak vážně nenaruší. Pokud je to více, měl by e-shopař uvažovat o opatřeních, která by nakupující motivovala balíčky vyzvedávat,“ říká Miroslav Uďan, CEO společnosti Shoptet, a dodává: „Nevyzvednuté zboží se jim samozřejmě vrátí zpět, ale náklady na práci, balné a dopravu musí e-shopaři uhradit ze svého. Ročně tak přijdou celkově e-shopy o zhruba 460–650 milionů Kč, což není nezanedbatelné částka. Menší e-shopy samozřejmě tento problém pálí více než ty velké.”

Vyzvedávání objednávek může podpořit například zavedení dopravy zdarma pro ty, kdo zaplatí předem, a je jedno, jestli jde o platbu kartou on-line nebo převod na účet. Dále se osvědčilo změnit dopravce, počet nevyzvednutých zásilek se snížil o jednu třetinu. Lidé hůře odmítají převzít zásilku od kurýra, naopak cesta na poštu či do úschovny a následné dlouhé čekání ve frontě k tomu často svádějí. Funguje i prodloužení doby na vyzvednutí nebo průběžné informování o stavu objednávky formou e-mailu a SMS. Také je tu služba Twisto, kdy zákazník má na úhradu 14 dnů od doručení. Twisto platí ihned e-shopaři a případné problémy řeší pak sami.

S problémem nevyzvednutých objednávek se nejvíce potýkají e-shopaři během klidnějších období. Lidé častěji zapomínají, že si mají někde něco vyzvednout, především v létě, kdy tráví více času mimo domov. Naopak před Vánoci se jejich procento snižuje.

Telefonování z ciziny do České republiky výrazně zlevňuje. Minulostí už jsou totiž roamingové poplatky. V Evropské unii byly dnem 15. června 2017 zrušeny. A na tomto kroku mají podíl i někteří politici z Plzeňska. Zpravodajský portál Plzen.cz podrobně mapoval několikaletou cestu za spravedlivější telefonování. Jen v posledních měsících informoval o aktivitách plzeňského europoslance Jiřího Pospíšila (nestraník za TOP 09), poslance Jiřího Valenty (KSČM) či europoslance z Mariánských Lázní Pavla Poce (ČSSD).

Poslední právní úpravu potřebnou ke zrušení roamingu prosadili začátkem tohoto roku socialisté a demokraté v Evropském parlamentu. Když frakce socialistů a demokratů před několika lety vyzvala k ukončení roamingových poplatků, narazila na odpor od některých členských států, konzervativců a dokonce i od Evropské komise. Teď už budou hovory, textové zprávy a mobilní data za stejnou cenu, za jakou je operátoři účtují ve svých zemích.

„Jednoznačně se jedná o velké vítězství pro evropské spotřebitele, lidé mohou konečně komfortně využívat mobilní volání a data ve všech zemích EU aniž by dostali při pohledu na účet za telefon infarkt,“ říká Pavel Poc. Po deseti letech bojů jeho politické frakce jsou poplatky za roaming konečně minulostí. Zrušení poplatků je úspěchem Evropské unie, jejímž cílem je jednotný mediální trh. Padla další pomyslná bariéra a můžeme využívat telefon kdekoliv v Evropě a cítit se jako doma.

Několikrát v Bruselu proti drahému telefonování vystupoval i Jiří Pospíšil. Ten je přesvědčen, že rozdílné ceny byly v rozporu s evropským právem. „Obrátím se proto opět na Evropskou komisi a požádám ji, aby tuto kauzu i obecně znění českého zákona prošetřila. Není možné, aby měl český zákazník horší práva než například německý nebo slovenský,“ říkal před dvěma lety Pospíšil. Europoslanec kritizoval také postoj bývalého českého ministra průmyslu Jana Mládka, který šel vysokým cenám „na ruku“. Pospíšil byl jedním z prvních politiků, kteří konec Mládka ve funkci přivítali (čtěte zde).

Proti Mládkovi vystupoval i poslanec Jiří Valenta. Ministerstvo průmyslu pod vedením Jana Mládka podle něho v oblasti informačních a komunikačních technologií tápalo průběžně. „Ale konečnou „ránu do vazu“ inkasoval, jinak relativně sociálně přijatelný, ministr až teprve nedávno,“ připomíná přehmaty dnes už bývalého ministra Jiří Valenta. „Premiér Sobotka ke svému spolustraníkovi dokonce prohlásil, že „některé věci, které zaznívaly z MPO, přímo urážely veřejnost“. Měl na mysli nejspíše výrok Mládkova nového náměstka Lubomíra Bokštefla, který „odeslal české občany za nízkými polskými cenami v oblasti telekomunikace rovnou do Polska“. Samotný ministr se však nelichotivou situaci nesnažil nikterak zklidňovat, ba právě naopak, přiléval do ohně. Nejnověji třeba navrhl, aby si zákazník již nemohl s operátorem individuálně vyjednat cenovou výši svého tarifu,“ připomíná poslanec.

Roaming skončil, snahy o zrovnoprávnění cen ve všech státech Evropské unie ale určitě nekončí. „Teď je to na vládě České republiky, aby zajistila u mobilních operátorů, ovládajících český trh snížení cen za data. Paradoxně v zahraničí budeme platit méně, než doma,“ tvrdí europoslanec Pavel Poc.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o dotace na obnovu sportovní infrastruktury. Obce budou moci finance použít například na rekonstrukci, modernizaci či vybudování hřišť a tělocvičen, které slouží pro hodiny tělesné výchovy. Připraveno je 100 milionů korun.

„Tato výzva je určena obcím do tří tisíc obyvatel, které jsou zřizovatelem základních škol. Investice do generace dětí a mládeže je jedním z nezbytných předpokladů pro další rozvoj kvalitního života na venkově. Během návštěv našich regionů jsem se dozvěděla o velké potřebě financí právě pro tyto účely,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Žádosti o dotace je možné podávat do podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova, dotační titul č. 6 – Podpora obnovy sportovní infrastruktury, v termínu od 19. června do 18. srpna (12 hodin). Rozhodující pro přijetí žádosti je razítko podatelny ministerstva s datem doručení.

Školním hřištěm či tělocvičnou je brána stavba (zařízení), jež je využívána k tomuto účelu a je součástí školního areálu. V případě, že škola touto stavbou prokazatelně nedisponuje a využívá jiné zařízení v majetku obce, je možné dotaci na stavbu využít. Tyto stavby mohou byt využívány také pro další sportovní a společenské aktivity. Dotace není udělována na vybavení těchto zařízení. Maximální výše dotace je až 5 mil. Kč, dolní limit na jednu akci činí 500 tis Kč. Dotace je poskytována do výše 70 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce.

Systém financování obcí musí být stabilní a spravedlivý a nesmí rozevírat nůžky mezi malými a velkými obcemi. S takovým cílem navrhoval poslanec z Plzeňského kraje, místostarosta Kdyně na Domažlicku Vladislav Vilímec změny v rozpočtovém určení daní, které přinesou obcím víc peněz. „Na konci volebního období, během kterého vláda obce nepřetržitě poškozovala, se konečně podařilo přijmout dobrý zákon, z něhož budou mít obce a jejich obyvatelé jednoznačný prospěch,“ hodnotí Vilímec nově schválený zákon na celostátním webu občanských demokratů.

Sněmovnou prošel návrh rozpočtového výboru iniciovaný poslancem za Plzeňský kraj Vladislavem Vilímcem (ODS), který zvyšuje váhu kritéria počtu žáků v místních školách. Tento návrh však současně nepoškodí ani malé obce, které žádné školy nezřizují. Zpravodajský portál Plzen.cz o návrhu nových pravidel informoval (čtěte zde) v souvislosti s jejich projednáváním ve sněmovním rozpočtovém výboru.

„Jsem rád, že poslanci jednohlasně potvrdili zvýšení příjmů obcí o téměř 9 miliard a současně podpořili návrh na zvýšení hodnoty kritéria počtu žáků o dva procentní body, který jsem dříve prosadil v rozpočtovém výboru. Schválený návrh současně nepoškozuje obce, které školy nezřizují. Ve hře byl přitom i koncept z dílny Andreje Babiše, který by byl pro takové obce krajně nevýhodný. Obce, jako jsou třeba Petrovice u Sušice nebo Vysoký Bor u Klatov, by v případě přijetí Babišova návrhu přišly o příjmy přesahující 100 tisíc korun,“ komentuje rozhodování sněmovny Vilímec.

ODS podle Vilímce dlouhodobě hájí práva samosprávy a stabilitu v jejich financování. „Naším zájmem je, aby systém financování obcí byl stabilní a spravedlivý a nerozevíral nůžky mezi malými a velkými obcemi. Na konci volebního období, během kterého vláda obce nepřetržitě poškozovala, se konečně podařilo přijmout dobrý zákon, z něhož budou mít obce a jejich obyvatelé jednoznačný prospěch.“

Novela zákona o rozpočtovém určení daní zvyšuje podíl na vybrané daně z přidané hodnoty z dnešních 21,4 procenta na 23,58 procenta, což bude znamenat zvýšení příjmů obcí o zhruba 8,5 miliardy korun. Obcím se tak vrací příjmy, o které původně přišly v roce 2012 v souvislosti s potřebou financovat penzijní reformu. Zatímco kraje získaly po zrušení této reformy finanční prostředky zpět už v loňském roce, obce se dočkaly až nyní.