Zobrazení položek podle značky: FN Plzeň

Pacientům i zaměstnancům borského areálu Fakultní nemocnice Plzeň začne sloužit nový stravovací provoz v areálu bývalé vojenské nemocnice. Stavební úpravy stály 85 milionů korun, na dalších 42 milionů korun přišlo vybavení provozu.

Zaměstnanci mohou využít studený salátový i teplý bar. Komfortní prostředí kavárny či bistra Arma s doplňkovým prodejem bude k dispozici i návštěvníkům fakultní nemocnice či pacientům, jejichž zdravotní stav dovolí návštěvu tohoto zařízení.

Personál nemocnice bude mít v pracovní dny na výběr ze dvou polévek, čtyř druhů jídel nebo zeleninový talíř. Jídelna navíc denně uvaří více než 1200 porcí pro personál i pro pacienty. Několik týdnů už jsou pracovníkům nabízeny speciální gastro týdny, jedním z posledních byl týden chřestový a v brzké době je naplánovaný jídelníček s mnoha variacemi jahod. Zkušení kuchaři specialisté pod vedením šéfkuchaře Františka Egera budou nabídku postupně rozšiřovat s důrazem na vlastní výrobu.

Podle technicko-provozního náměstka FN Plzeň Milana Topinky nové technologické vybavení stravovacího provozu FN Bory patří k nejlepším na jihozápadě Čech. „Kuchyně je vybavena konvektomaty, sklopnými kotli a tlakovými multifunkčními pánvemi. Samozřejmostí je napojení zařízení na kontrolní systém sledování kvality a možnost dálkového přenosu dat při pomalé přípravě pokrmů v konvektomatech,“ vyjmenoval.

První etapa byla zahájena v dubnu 2019 přestavbou bývalého stravovacího zařízení, druhá fáze započala v březnu loňského roku. „Jsem moc rád, že díky tomuto projektu můžeme našim zaměstnancům nabídnout mnohem komfortnější stravování, a to nejen co se týče nových prostor, ale i kvalitnější přípravu pokrmů a pestřejší skladbu jídel. Na jejich spokojenosti nám opravdu záleží, proto jsme také pro ty, kteří pracují v nejjižnější části areálu, zajistili autobusovou dopravu, která bude jezdit kyvadlově během polední špičky. Důležité je, že příprava všech jídel, jak pro zaměstnance, tak i pro pacienty, dostane zcela jinou podobu a jsem přesvědčen, že kvalitu a pestrost v brzké době ocení všichni strávníci,“ dodal ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

Šest nových specializovaných ambulancí pro lidi, kteří se po prodělání covidu-19 stále potýkají s následky nemoci, otevírá Fakultní nemocnice v Plzni.

Podle náměstka pro léčebně preventivní péči Eduarda Kasala by se měl pacient primárně obrátit na svého praktického lékaře, v případě potřeby specializované péče pacienta následně praktický lékař doporučí k ambulantnímu specialistovi. „Pokud jsou zdravotní komplikace vážné a významně nemocného omezují v normálním životě, ambulantní specialista jej odešle na specializované pracoviště do fakultní nemocnice,“ vysvětlil náměstek pro léčebně preventivní péči Eduard Kasal.

Provoz specializovaných center postcovidové péče některé tuzemské nemocnice zahájily, velká většina z nich se ale specializuje hlavně na dýchací problémy. Fakultní nemocnice Plzeň nabízí komplexní péči pro celé spektrum možných následků covid-19 – kardiologickou, angiologickou, plicní, psychologickou, psychiatrickou, nutriční a rehabilitační, zaměřenou především na dechovou rehabilitaci.

„Snažíme se vždy vycházet vstříc aktuálním potřebám pacientů. Současná doba přináší nové výzvy, které souvisejí s onemocněním covid-19 a dlouhým obdobím pandemie. Ačkoli i pro nás je v tomto směru mnoho věcí nových, reagujeme tak, aby se každý pacient, který již prodělal toto onemocnění, a přesto není zcela zdráv, mohl co nejdříve navrátit k běžnému životu před nákazou,“ dodal ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

Pro organizaci postcovidové péče je vždy zapotřebí doporučení praktického lékaře či odborného specialisty pro každého pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje postcovidovou léčbu odborníků FN Plzeň. Dušností či jiným závažným plicním problémem se v postcovidové ambulanci zabývá Klinika pneumologie a ftizeologie, II. Interní klinika má ambulanci pro trombotické komplikace a kardiální problematiku. Psychiatrická klinika pomáhá se složitějšími psychiatrickými problémy, Oddělení léčebné rehabilitace se věnuje především dechové a pohybové rehabilitaci při dušnosti, bolesti na hrudi, kašli, paréze, svalové slabosti a bolesti kloubů. S poruchami pozornosti či paměti, sníženou výkonností v práci, poruchami orientace, různými úzkostmi, stavy paniky, bezdůvodnými změnami nálady, s dlouhodobou smutnou náladou, poruchami spánku či zvýšenými obavami pomůže ambulance Oddělení klinické psychologie. Oddělení klinické dietologie řeší v ambulanci špatnou kompenzaci pacientů s cukrovkou, nárůst hmotnosti, ztrátu chuti, nechutenství či únavu.

Již přes rok probíhá v Oddělení imunochemické diagnostiky FN Plzeň rozsáhlý výzkum tvorby protilátek proti covidu a jejich souvislostí s očkováním. Podle prvních poznatků vznikají po prodělané infekci protilátky vždy, trvalou ochranu však nezajistí.

„Protilátky nacházíme v krvi po dobu 7 až 12 měsíců. U britské mutace pozorujeme, že jejich hladina klesá rychleji,“ upřesňuje vedoucí výzkumu Ondřej Topolčan. Množství protilátek a jejich přetrvávání je individuální.

Podle výzkumníků by však hladina protilátek po prodělaném onemocnění neměla rozhodovat o případném očkování. Obecně platí, že má následovat za 90 dní po nemoci. Jedině očkování totiž může zajistit spolehlivou ochranu proti opakované infekci.

Na vzorku více než dvou tisíc osob také výzkum prokázal, že tvorba protilátek po očkování není přímo úměrná věku. Vyskytují se u drtivé většiny očkovaných po dobu 12 měsíců, do případného přeočkování. Nižší tvorbu protilátek prokázali výzkumníci u obézních lidí a osob s poruchami imunity. Případů, kdy by lidé onemocněli i po očkování, je podle profesora Topolčana velmi málo, všichni sledovaní pacienti měli také lehký průběh onemocnění. „Neexistuje žádný logický důvod, proč se nenechat očkovat,“ shrnuje Ondřej Topolčan, který je zároveň i náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Plzeň pro vědu a výzkum. 

Novinku ve stravování, která splňuje nejnovější výživové trendy, budou moci využívat pacienti plzeňské Fakultní nemocnice. Od června rozšíří nabídku jídel i speciální Fit Dieta, vyvinutá pod vedením místních diabetologických odborníků.

Fit dieta má oproti běžnému stravování vysoký podíl vlákniny a omezuje tuky na třicet procent kalorické hodnoty jídla. „Samozřejmostí je časté zařazení luštěnin, celozrnného pečiva, zeleniny a ovoce. Jsou v ní také zastoupeny ryby a nejrůznější pomazánky. Uzeniny v ní nejsou vůbec nebo jen velmi omezeně,“ vysvětluje vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické dietologie FN Plzeň Jaroslava Kreuzbergová.

Dietu může pacientovi předepsat lékař v závislosti na konkrétním zdravotním stavu. Dohlížet na její dodržování budou specialisté, nutriční terapeuti, kteří mimo jiné sestavují i plány individuálních diet u pacientů s komplikovanými nemocemi.

„Je určena zejména pacientům, jejichž nemoc nevyžaduje žádnou další speciální úpravu a vyšší množství vlákniny bez problémů tolerují,“ doplňuje terapeutka Kreuzbergová.

Plzeňská Fit dieta je v rámci stravování pacientů v českých nemocnicích novinkou.  „Byli jsme průkopníky v její přípravě. I proto jsem se zúčastňovala všech jednání o jejím zavedení v dalších českých zdravotnických zařízeních na Ministerstvu zdravotnictví,“ dodává Jaroslava Kreuzbergová.

Autor: Lenka Duchková

V největším očkovacím centru Plzeňského kraje, které se nachází v  areálu bývalé vojenské nemocnice Fakultní nemocnice Plzeň, už překročili hranici 50 tisíc vyočkovaných dávek. Jubilejní dávku aplikovala ve čtvrtek odpoledne panu Miloslavovi z Plzně hlavní sestra a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Andrea Mašínová.

První dodávka vakcíny proti Covidu-19 dorazila do očkovacího centra už 31. prosince 2020 a hned následující den byli naočkováni první zaměstnanci. Od té doby rychlost vakcinace výrazně roste a ve čtvrtek 27. května po 13. hodině byla překročena hranice 50 tisíc vyočkovaných dávek. Ta jubilejní připadla na Miloslava z Plzně, který brzy oslaví 60. narozeniny. Očkování si prý dlouho nechával projít hlavou, nakonec ale převážila chuť jít na pivo bez zbytečného testování. Miloslav se registroval v neděli v poledne, v pondělí mu přišla SMS zpráva s druhým PIN kódem a ve čtvrtek již dostal svoji první dávku vakcíny Comirnaty od společnosti Pfizer/BioNTech. „Nejvíce se mi tady líbí možnost dobrého parkování,“ hlásil.

Objednat k očkování se aktuálně mohou všichni lidé nad 30 let, už v brzké době ale bude registrace umožněna všem nad 16 let. Rezervace termínů je možná na portálu Centrálního rezervačního systému nebo na telefonní lince 1221.

Zájemce o očkování ve FN Plzeň se po objednání dostaví do očkovacího centra, kde ho čekají nutné administrativní úkony. Před očkováním lékař provede vstupní vyšetření pacienta, následná aplikace dávky vakcíny trvá jen několik vteřin. Poté je nutné, aby očkovaný počkal 15 minut v čekárně. Po naočkování druhé dávky bude každému vystaven certifikát.

Očkovací centrum najdete v areálu bývalé vojenské nemocnice FN Plzeň Bory na třídě Edvarda Beneše 13, konkrétně v pavilonu číslo 61. Je v provozu 7 dní v týdnu a zájemcům o očkování nabízí velmi krátké čekací časy. Samozřejmostí je parkoviště i bezbariérový přístup.

Novou angiolinku pro intervenční kardiologii téměř za 21 milionů korun pořídila Fakultní nemocnice v Plzni. Nahradí staré zařízení z roku 2008, na němž lékaři provedli přes 20 tisíc léčebných a diagnostických výkonů. Nová angiolinka zvýší úspěšnost zákroků a minimalizuje fyzickou zátěž pacientů.

Kardiologové ve FN Plzeň disponují dvěma moderními spojenými katetrizačními sály s angiografickými systémy. První kardiointervenční angiolinka ve FN Plzeň Lochotín byla uvedena do provozu v roce 2000, v roce 2008 pak byla provedena její výměna a v roce 2011 byla zprovozněna druhá. Starší zařízení z roku 2008, na kterém bylo provedeno více než 20 000 diagnostických a léčebných výkonů, nyní za účelem udržení bezproblémového technického provozu a prohloubení dosaženého standardu zákroků vystřídala nová technologie 21. století. "Parametry nového zařízení splňují nejpřísnější soudobá kritéria, přináší možnost dalšího zvýšení efektivity diagnostických i intervenčních kardiologických zákroků a navíc dále sníží radiační dávky pro pacienty a ošetřující personál," uvedl přednosta kardiologické kliniky Richard Rokyta. Díky moderní rentgence, detektoru s přímou konverzí záření, integrovaným zobrazovacím a funkčním specializovaným metodám a velkoplošnému monitoru se významně zlepší kvalita zobrazení.

Pracoviště Intervenční kardiologie Kardiologické kliniky zajišťuje jako jediné v kraji nonstop intervenční výkony pro léčbu akutního infarktu myokardu a stále častěji provádí katetrizační náhrady aortálních chlopní. Každoročně je zde vyšetřeno téměř 2 500 pacientů a je provedeno přes 1 000 léčebných zákroků. „Každá nová technologie posouvá naši nemocnici kupředu a pomáhá ji udržovat na vysoce profesionální úrovni. Díky novému angiografickému systému nyní můžeme přesněji diagnostikovat onemocnění a zároveň pacientům poskytnout naprostý komfort,“ dodal ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

Už deset let působí v areálu Fakultní nemocnice na Lochotíně v pětipatrovém pavilonu Onkologická a radioterapeutická klinika. V květnu roku 2011 se na své nové místo přestěhovala z Fodermayerova pavilonu v Doudlevcích.

Výstavba nového pavilonu za 660 milionů korun začala v roce 2008, hotovo pak bylo v září 2010 a hned následně se začalo s umisťováním a seřizováním přístrojů. Od května 2011 už plně probíhala léčba pacientů v nové budově. Pavilon je členěn na tři podzemní a čtyři nadzemní podlaží, z toho čtvrté tvoří zahrada na střeše.

Od doby přestěhování se toho v léčbě onkologických onemocnění mnoho změnilo. „Obrovský skok prodělaly diagnostické metody. Zavedením hybridních technik jsme schopni nalézt v mnohých tkáních podezřelá ložiska mnohem dříve, což významně zlepšuje prognózu nemocných. Obrovský rozvoj zaznamenalo genomické testování, kdy nás dnes ani tak nezajímá orgán, ze kterého nádor pochází, ale jeho genetická výbava a jeho mutace. Na tyto mutace jsme schopni ušít přímo personalizovanou léčbu na tělo,“ uvedl přednosta kliniky Jindřich Fínek. V minulosti například s nádory prsu umíralo 50 procent nemocných, dnes je to podle Fínka pod 20 procent.

Onkologická a radioterapeutická klinika je součástí Komplexního onkologického centra a zajišťuje specializovanou a superspecializovanou léčbu nádorových onemocnění nejenom pro obyvatele Plzeňského, ale i Karlovarského kraje. Patří tak mezi největší onkologická zařízení v České republice a z hlediska počtu nemocných je vůbec nejzatíženějším pracovištěm.

Onkologie má v Plzni tradici

První zmínky o onkologické léčbě, respektive radioterapii v Plzni, se objevují po 1. světové válce a jsou spojeny se jménem primáře tehdejšího Ústředního rentgenového oddělení Městské všeobecné veřejné nemocnice Čipery a  se jménem přednosty Gynekologického oddělení Mikoláše.

V  roce 1952 byla Městská všeobecná veřejná nemocnice přejmenována na Fakultní nemocnici KÚNZ (Krajský ústav národního zdraví). Když byla kolem roku 1954 radioterapie uznána jako samostatný léčebný obor, byla pak i v Plzni v roce 1958 organizačně oddělena od Ústředního rentgenového oddělení a  vzniklo samostatné Radioterapeutické oddělení, jehož prvním přednostou byl primář Alois Kubát.

Dalšímu přednostovi oddělení, primářce Evě Kotorové, se podařilo spolu s tehdejším ředitelem Fakultní nemocnice Žižkou prosadit odvážný záměr rekonstruovat pro potřeby oddělení celý Fodermayerův pavilon v  Doudlevcích. Vznikly tam čtyři lůžkové jednotky a každá měla asi 25 lůžek. K oběma křídlům pavilonu byl v přízemí přistavěn nový ozařovací trakt se čtyřmi ozařovnami pro těžké ozařovače a pracovištěm pro simulátor. Další milník pak přišel v roce 1995. V čele onkologie stanul dosavadní přednosta Jindřich Fínek.

Přes stále náročnou situaci v koronavirovém období a vypětí prožité v posledním roce si zdravotníci z plzeňské Fakultní nemocnice udělali čas a zapojili se do celosvětové taneční výzvy Jerusalema Challenge. Pro 64 účastníků to znamenalo trénink mezi náročnými směnami a ve volném čase.

V objektu Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně v noci na pátek hořelo. Podle mluvčího hasičů Petra Poncara šlo o požár záložního zdroje v serverovně. K evakuaci pacientů díky rychlému zásahu naštěstí nemuselo dojít.

Starosta městského obvodu Plzeň 2 – Slovany Lumír Aschenbrenner spolu s místostarostkou Evou Trůkovou celkem 860 dárkových balíčků zdravotním sestrám ve Fakultní nemocnici Plzeň jako poděkování za obětavou práci v době koronavirové.

Zlepšující se situace a trvalé snižování počtu hospitalizovaných pacientů s onemocněním covid-19 umožňuje postupný přechod Fakultní nemocnice Plzeň do původního režimu. Minulostí jsou vstupní triáže, pacienty už začínají vyšetřovat oborové ambulance a postupně se začínají provádět také plánované operace.

Fakultní nemocnice v Plzni je největším očkovacím centrem Plzeňského kraje. Putují sem veškeré vakcíny, které jsou následně distribuovány do dalších zdravotnických zařízení v kraji. Centrum najdete v areálu bývalé vojenské nemocnice FN Plzeň Bory na třídě Edvarda Beneše 13, konkrétně v pavilonu číslo 61. 

Vážíte si práce zdravotníků a chtěli byste jim poděkovat za nelehký boj s pandemií covidu? S originálním způsobem vyjádření podpory a sympatií místním zdravotním sestrám přišla nyní Fakultní nemocnice Plzeň. V rámci akce ´Srdce pro sestry´ se rozhodla odměnit 1600 zdravotních sestřiček srdíčky, která může vyrobit kdokoliv. Fantazii se přitom meze nekladou.

Nová omezení, která mají zabránit dalšímu rychlému šíření koronaviru, by se možná nemusela přijímat, kdyby lidé důsledně dodržovali už zavedená opatření. Myslí si to ředitel Fakultní nemocnice (FN) Plzeň Václav Šimánek. Nemocnice pečuje přibližně o 260 covidových pacientů a je podle krajského koordinátora lůžkové péče Jana Beneše nejvytíženějším zdravotnickým zařízením, které v ČR pečuje o covidové pacienty. Největší zdravotnické zařízení jihozápadních Čech je ale už na hraně lůžkových i personálních kapacit.

Situace s koronavirem je kritická už i v nemocnicích v Plzeňském kraji. Podle aktuálních zpráv je totiž volné pro covidové pacienty jen jedno lůžko na JIP a čtyři lůžka s umělou plicní ventilací. Standartní covidová lůžka už jsou obsazena plně.

Klatovská nemocnice a nemocnice Privamed v Plzni přijímají dnes pět pacientů s nemocí covid-19 z přetížených nemocnic v Karlovarském kraji. Z nemocnic v Sokolově a v Chebu se dnes převáží 25 pacientů do Prahy, Plzeňského a Středočeského kraje. Lidé převážení do Plzně a Klatov nevyžadují intenzivní péči, ale akutní nemocniční péči na standardních lůžkách, řekl krajský koordinátor lůžkové péče Jan Beneš.