Home Tagy Články označené "holocaust"

holocaust

Holokaust (z řeckého holokauston a anglického holocaust) byla nacistická politika systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování osob židovské národnosti. V širším smyslu je někdy slovem holokaust označován i celý nacistický perzekuční systém věznic, káznic a táborů jako celek, respektive nacistická perzekuce všech etnických, náboženských a politických skupin. Tj.: Romů, Poláků, občanů Sovětského svazu, tělesně či mentálně postižených, politických odpůrců (zejména komunistů a sociálních demokratů), homosexuálů a Svědků Jehovových. V rámci genocidy namířené na židovské etnikum bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů. Pokud pod pojmem holokaust chápeme nacistickou perzekuci jako celek, hovoříme o počtu obětí holokaustu mezi 11 až 17 miliony lidí

V letošním roce se již podruhé zapojilo město Plzeň do veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa. Již 12. ročník vzpomínkového aktu se odehrál ve 13 městech a obcích České republiky. Maraton čtení jmen a stručných osudů žen, dětí a mužů, kteří byli zavražděni během druhé světové války kvůli svému židovskému nebo romskému původu, probíhalo po dobu tří hodin ve Smetanových sadech v prostranství U Branky.

Za město Plzně se čtení jmen obětí zúčastnili první náměstek primátora Martin Baxa, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Petr Náhlík a vedoucí magistrátního odboru prezentace a marketingu Jana Komišová.

Letošním mottem ročníku bylo „Od čísel ke jménům – od jmen k příběhům“. Většina židovských a romských obyvatel se z důvodu holocaustu ztratila z naší společnosti a po většině z nich zbyla jen transportní nebo vězeňská čísla, kterými nacističtí důstojníci a úředníci popřeli jejich důstojnost. Již více než dvacet let se mnoho jednotlivců i organizací snaží vracet jim jména. Některým z nich dokáží vrátit tvář, ale jen u zlomku z nich se daří rekonstruovat životní příběh.

Hlavní ideou akce je šířit povědomí o holocaustu jako významné historické události, která zasáhla do vývoje naší společnosti. Cílem projektu je přizvat nejširší veřejnost k uctění památky obětí rasového pronásledování a bezpráví během druhé světové války.

Podruhé se Plzeň připojí k akci Jom ha-šoa, která ve své jedenáctileté historii vychází z konceptu významného dne vzpomínání na oběti holocaustu – šoa. Tříhodinové nepřetržité čtení jmen začne v pondělí 24. dubna 2017 ve 14 hodin U Branky ve Smetanových sadech.

Čtení jmen

Data obětí pochází z databáze vytvořené a provozované Institutem Terezínské iniciativy, jednoho z prvních pořadatelů Jom ha-šoa v České republice. Hlavní ideou akce je šířit povědomí o holocaustu jako významné historické události, jež zasáhla do vývoje naší společnosti, a zároveň poukázat na krajní důsledky projevů rasismu, k nimž vedla nacistická politika.

Letošní motto „Od čísel ke jménům – od jmen k příběhům“ odkazuje na skutečnost, že po většině židovských a romských obyvatel zbyla jen transportní nebo vězeňská čísla, jimiž nacističtí důstojníci a úředníci popřeli důstojnost člověka. Vrátit těmto číslům jména, najít další údaje, některým dokonce vrátit tvář a zlomku z nich i životní příběh se snaží mnoho jednotlivců a organizací. Přes dvacet let intenzivní práce je zdokumentováno v pamětních knihách, na webových stránkách a v různých databázích v Česku i v zahraničí. Jejich souhrn s obsahovými informacemi a způsobem hledání představí pro tento rok nově připravená informační brožura.

Záštitu nad projektem Jom ha-šoa převzal ministr kultury Daniel Herman, v Plzni 1. náměstek primátora Martin Baxa.

 

Nepřetržité čtení jmen plzeňských obětí holocaustu otevřelo program letošních Slavností svobody v Plzni. Ke tříhodinovému čtení bylo připraveno 1500 jmen obětí, U Branky ve Smetanových sadech se do něj zapojili samotní návštěvníci. Součástí prvního dne oslav osvobození bylo i vzpomínkové setkání a položení květin u památníků, a to za účasti belgických a amerických veteránů, kteří před 71 lety osvobozovali Plzeň. Pro ně se také k večeru konala uvítací recepce primátora. Slavnosti svobody potrvají do neděle 8. května, nabídnou několik desítek akcí a událostí.

cteni jmen obeti holocaustu02Při události Jom ha-šoa, jež ve 14 hodin zahájila čtyřdenní plzeňské oslavy, zazněly jako jedny z prvních jména zemřelých Plzeňanů, k nahlédnutí byly i pamětní knihy obětí. Den vzpomínání se současně uskutečnil v dalších deseti českých a moravských městech, v Plzni ho uspořádal Institut Terezínské iniciativy. Motivem osvětové veřejné akce bylo mimo jiné upozornit na dodržování lidských práv.

V odpoledních hodinách si pak Plzeň připomněla válečné oběti postupně u třech památníků. Bojovníky a oběti válek a současně padlé československé a spojenecké letce uctili zástupci města v čele s primátorem Plzně Martinem Zrzaveckým, významní hosté, veteráni a desítky Plzeňanů na náměstí Míru. Květiny a věnce položili u památníku, jenž symbolicky připomíná hrob osmi tisíc Plzeňanů bojujících za svobodu. Ve chvíli, kdy u památníku položili věnec také veteráni, lidé tleskali. „Jsem přesvědčen, že jediná cesta, která může udržet mír, je cesta rozumu, poctivého myšlení, vzdělání, vzájemné otevřenosti, víry v budoucnost i v sebe sama. A především je to cesta obyčejné dobré vůle. Dobré vůle, kterou by mělo být prodchnuto naše konání. Je to cesta dlouhodobá, ale jediná možná. Myslím, že tím nejlépe dokážeme uctít památku všech obětí válek, a na druhé straně i všech hrdinů, kteří se za náš lepší život, za náš život v míru a ve svobodě obětovali – ať již to byli Plzeňané, příslušníci domácího odboje, zahraničního odboje, anebo vojáci armády Spojených států amerických. Kvůli tomu jsme se tu dnes, na náměstí Míru, společně sešli,“ uvedl první náměstek primátora města Plzně Martin Baxa, který měl u prvního pietního aktu projev.

Poté zástupci města spolu s veterány a Plzeňany uctili památku padlých amerických vojáků 2. pěší a 16. obrněné divize a současně také památku příslušníků československých vojenských pozemních jednotek bojujících na západní frontě za 2. světové války, a to položením květin na Chodském náměstí a v Husově ulici. I u těchto dvou aktů byli přítomni veteráni, kteří v květnu 1945 přinesli Plzni svobodu. Na letošní oslavy jich z Belgie přijelo šest, z USA sedm. Přítomen je také vnuk generála Pattona George Patton Waters.

V první den slavností již Plzeň proměnila svou tvář, na stožárech vlají české, americké i belgické vlajky, město se plní návštěvníky. Na několika místech města vznikají vojenské dobové kempy, město se připravuje na páteční hlavní pietní akt u pomníku G. S. Pattona, na sobotní Ride of Freedom neboli jízdu veteránů na otevřených džípech, na nedělní ukázky historické americké techniky v areálu DEPO2015 a na řadu dalších akcí. Detailní program je k dispozici na www.slavnostisvobody.cz.

 

Podrobný program SLAVNOSTÍ SVOBODY hledejte každoročně  >>> na portálu plzen.cz.

Letos už podruhé se v Sušici uskuteční  Den vzpomínání na oběti holocaustu JOM – HA – ŠOA, čili  veřejné čtení jmen obětí holocaustu. Zájemci se mohou k této akci připojit ve 14 hodin na náměstí Svobody.

Vloni jsme se zapojili vůbec poprvé, a protože jsme zaznamenali velký ohlas mezi občany Sušice, které opravdu zajímala historie jednotlivých domů, které dříve patřily Židům. Proto jsme se rozhodli pro opakování, navíc jsme program ještě rozšířili,“ sdělila předsedkyně pořádajícího kulturního spolku Rašelina MgA. Jitka Doubravová.

Ten, kdo dorazí na náměstí, může přečíst některé jméno rasově pronásledovaných a zavražděných Židů a Romů ze seznamu obětí holocaustu. Přesto, že Rašelina – Kulturní spolek má připraveny své členy, kteří budou jména číst, uvítá další dobrovolníky, kteří budou ochotni před zúčastněnými přečíst několik jmen.

Program pak bude pokračovat v sušickém Muzeu Šumavy, kde je od 16:30 hodin připravena   beseda se členem Činoherního studia Ústí nad Labem  s Jaroslavem Achabem Haidlerem a  od 18:15 hodin se pak společně vydáme na komentovaný průvod městem k řece Otavě a na Starý židovský hřbitov. Tam zakončíme dnešní pochod pietním aktem, opět budeme číst jména transportovaných Židů ze Sušicka,“ doplnila informaci Jitka Doubravová a ocenila práci Sarah Sofie Huikari, která měla na starosti celou produkci. 

Oproti loňsku bude vzpomínková akce ještě pokračovat, a to od 20 hodin  v Tradičním klOUbu, kde se uskuteční taneční koncert jednoho z nejlepších klezmer bandů Trombenik.  Tradiční KlOUb  spolu se sušickou radnicí finančně přispěly ke zdaru dnešního vzpomínkového dne.

Jan Malý