Home Tagy Články označené "houby"

houby

Houby (Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní vyčleněnou jako samostatnou říši. Její zástupce lze nalézt po celé Zemi a vyskytují se mezi nimi významní rozkladači, parazité či v průmyslu i potravinářství využívané druhy. Mnoho druhů náleží mezi mutualisty žijící v symbióze s cévnatými rostlinami nebo s řasami. Je známo kolem 70 000 druhů hub. V Česku je zjištěno asi 10 000 druhů.
V užším pojetí jsou houby (Fungi) stélkaté organismy různého tvaru a velikostí, bez asimilačních barviv (tzn. bez plastidů), s heterotrofní výživou, s buněčnou stěnou chitinózní. Zásobní látkou je glykogen. Houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia), nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy.
Věda zabývající se houbami se nazývá mykologie.

Policisté upozorňují houbaře na možné riziko zabloudění a ztracení se. Rovněž aby nenechávali ve svých vozidlech cenné věci, včetně tašek s peněženkami a osobními doklady. 

Jako každým rokem i letos vypukla houbařská sezona. Z hledání hub se ale může stát mnohdy otřesný zážitek, to když houbař zabloudí nebo se ztratí. V souvislosti s několika pátracími akcemi v poslední době apelujeme na seniory a lidi, kteří neznají terén, aby se zamysleli nad následujícími doporučeními. Pátrací policejní akce jsou většinou složité a náročné. Většinou se totiž jedná o rozsáhlé plochy, které se musí propátrat, velmi často jde o nepřehledný terén. „Doporučujeme tedy především dát o svém úmyslu vydat se houbařit někomu vědět. Dále je důležité mít u sebe plně nabitý mobilní telefon, aby mohla ztracená osoba zavolat o pomoc. Zavolat na tísňovou linku co nejdříve, nečekat třeba až do stmívání. Při bloudění je dobré orientovat se podle nějakého bodu v krajině či nalézt nějaký orientační bod. Policisté pak spolupracují s pracovníky lesní správy, kteří jim mohou podle tohoto orientačního bodu pohřešovanou osobu nalézt. Rovněž doporučujeme houbařům nosit výrazně barevné oblečení, to může přilákat pozornost policistů při pátracích akcích,“ sdělila policejní mluvčí Dagmar Brožová.

K další nepříjemné situaci může dojít při návratu k vozidlu. Houbaři se těší ze svých úlovků, ovšem mnohdy si na lepší a dražší úlovky přicházejí pachatelé trestné činnosti, kteří se kolem zaparkovaných aut u lesa pohybují a čekají na vhodný okamžik, kdy se budou moci do vozidla vloupat. „V této souvislosti apelujeme na všechny, aby si svůj vůz řádně zabezpečili. To znamená zkontrolovat, zda je vozidlo řádně zamčeno a má uzavřena všechna okna. Automobil zaparkovaný na odlehlém opuštěném místě se totiž může snadno stát terčem zloděje. Riziko vykradení vozidla může každý člověk snížit tím, že nebude v době své nepřítomnosti nechávat v automobilu viditelně odložené cenné věci, zejména peněženky, jakákoliv zavazadla, mobilní telefony, fotoaparáty, notebooky, autorádia, navigace, doklady a ani další věci, jako je například oblečení. I zdánlivě bezcenná věc může pachatele přilákat a škoda pak majiteli vznikne poškozením vozidla. Pokud pachatel uvidí v autě např. peněženku položenou na sedadle, přístrojové desce nebo jinde, během okamžiku do vozidla vnikne a odcizí ji. Nepomůže ani, když peněženku majitel ve vozidle uschová, pachatelé mají velmi dobrou znalost o místech, kam lze cenné věci uložit a ta také při vloupání do automobilu prohledají,“ dodala mluvčí.

Houbaření je bezesporu jedním z českých fenoménů. Češi sbírají houby ve všech ročních obdobích a připravují z nich bezpočet lahodných pokrmů.

Za vášnivé houbaře se považuje v souhrnu 38,5% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR. Nicméně houby sbírají i méně vášniví či příležitostní houbaři.

Houby pak suší v souhrnu 59,2% dotázaných. V zavařování těchto lesních plodů si pak libuje v souhrnu 19,7% domácí populace.

Skutečnost, že český národ má zálibu ve sběru hub dokumentuje i zjištění, že v souhrnu 48,3% dotázaných uvedlo, že se sběru hub věnují i na dovolené.

Poněkud zarážejícím zjištěním je, že pouze v souhrnu 5,6% Čechů sbírá houby, které dokonale znají. Češi tedy mají houby velmi rádi, ale odborníci rozhodně nejsou, což dokládá i každoroční statistika dokumentující otravy z jedovatých hub.

Výstava hub začne v pátek 1. září 2017 od 9 hodin v IS a SEV Kašperské Hory. Připraveny jsou ukázky typů plodnic a modelů šumavských hub. Součástí expozice jsou i pracovní listy pro návštěvníky.

České lesy jsou opět plné hub. Ve velkém množství rostou nejen v západních Čechách, ale na většině míst České republiky. Posíláte nám fotografie svých bohatých úlovků, a jak je vidět, tak mají houby pré. Rozhodli jsme se tedy, že alespoň některé zveřejníme.

foto: facebook Růža Jelínková

foto: facebook Růža Jelínková

Daří se mnoha druhům, nejčastější jsou babky, bedly, čirůvky a hlavně hřiby, které jsou pro většinu houbařů oblíbené. Není to tak dávno co si lidé zoufali, že nenasbírají ani čtvrt košíku. Teď se jim trpělivost při hledání konečně vyplácí a z lesa neodchází s prázdnou.

Pozor dejte však na některé nejedlé a jedovaté druhy, které se mohou splést s těmi jedlými. Například hřib satan tzv. hořčák nebo žlučák, je velice podobný některým jedlým druhům hřibu, jeho chuť je však velice hořká. Poznat ho může vytrénované oko houbaře při pohledu na barvu, která je odlišná od jiných hřibů, nebo také podle narůžovělých rourek pod kloboukem.

foto: facebook Šárka Vašíčková

foto: facebook Šárka Vašíčková

Mnohem nebezpečnější je však například záměna muchomůrky růžovky s muchomůrkou tygrovanou. Muchomůrka růžovka tzv. masák, je u zkušenějších houbařů velmi oblíbená. Naopak muchomůrka tygrovaná je prudce jedovatá. Tyto dvě houby od sebe bezpečně rozeznáte podle prstenu, který mají sice obě houby, ale zatímco muchomůrka růžovka má prsten výrazně rýhovaný, muchomůrka tygrovaná ho má téměř hladký. Růžovka má navíc třeň s více malými bradavkami, kdežto tygrovaná jich má méně a má jej s bílou obrubou.

Nejpozornější byste měli být při sběru holubinek trávozelených, aby nedošlo k životu nebezpečné záměně s nejjedovatější českou houbou muchomůrkou zelenou. Holubinku od muchomůrky zelené poznáte podle toho, že nikdy nemá prsten ani pochvu naspodu třeně.

Při sběru hub dodržujte vysokou opatrnost a spoléhejte na bezpečnou znalost sbírané houby. Neznámé druhy raději vůbec nesbírejte. Za vaše zaslané fotografie a příspěvky vám moc děkujeme a budeme se těšit na další příspěvky a komentáře. Co k tomu ještě dodat? Houbaření zdar!

My Češi houby milujeme – rádi je sbíráme a ještě radši konzumujeme. Bohužel je i v našich lesích celá řada prudce jedovatých hub, a tak každou houbařskou sezónu zaznamenávají záchranáři i výjezdy k otravám houbami. Počet těchto zásahů není vysoký (řádově jde o jednotky případů), ale to proto, že většina těch, kteří mají problémy po požití hub, vyhledá lékařskou pomoc dřív, než se dostane do život ohrožujícího stavu a musí si zavolat sanitku.

Otrava houbami může mít celou řadu příznaků. Ty především závisí na množství a druhu hub, které jsme požili, a na celkovém zdravotním stavu otráveného. Po pozření se může otrava projevovat zvracením, křečemi, dušností a třesem. Začne klesat krevní tlak a hrozí selhání základních životních funkcí.

V případě podezření, že člověk snědl nesprávné houby, je nutné vyvolat zvracení, pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev podáním projímadel a užít větší dávku živočišného uhlí. Uhlí na sebe dokáže navázat škodlivé látky a je tedy naděje, že zmírní jejich vstřebávání do těla. Hodně pijte kvůli proplachování ledvin a vyplavování toxických látek z organismu. Zároveň tím předejdete dehydrataci při častém zvracení a průjmu, které mohou otravu provázet. Rozhodně se vyhněte konzumaci mléka a alkoholu, které mají dle mýtu při otravě pomoci, protože byste jimi zbytečně zatížili už tak zkoušený zažívací trakt. Pijte vodu nebo čaj.

Zavolejte tísňovou linku 155, nebo se snažte co nejrychleji se dopravit do nemocnice. Zajistěte vzorky hub nebo požitého jídla. Pokud ho již nemáte, stačí vzorek zvracení nebo i stolice, z nichž se pak dá zjistit zdroj otravy a druh toxinu.

Houby nemusí být z řad jedovatých, aby potrápily příležitostného houbaře, který nezná zásady skladování hub a nechá je zapařit třeba v igelitovém pytlíku, nebo ve vyhřátém autě. Obvykle se po požití projeví obdobné příznaky jako při otravě – nechutenství, zvracení, bolesti břicha a průjem. Tomu se říká nepravá otrava.

Otrava pravá nastává po požití skutečně jedovatých druhů hub účinkováním mykotoxinů. Nejzákeřnější jsou ty, u kterých dlouho trvá, než se začnou projevovat příznaky otravy (i několik hodin po požití). Jed při nich napadá játra a ledviny. Dochází také k metabolickému rozvratu činnosti organismu. Ve chvíli, kdy se objeví úporné průjmy, bolesti hlavy, sucho v ústech, zástava močení, zežloutnutí kůže, bývá stav postiženého člověka vážný.

Nejjedovatější houbou, kterou si můžete z našich lesů odnést, je muchomůrka zelená. Tu si nezkušený houbař může splést s žampiónem, bedlou nebo třeba holubinkou. Jed muchomůrky zelené je schopen způsobit akutní selhání jater. To, pokud není včas rozpoznáno, vede až ke smrti. Otrava muchomůrkou zelenou se projeví po relativně dlouhé době, průměrně 10 hodin po požití. V dalších dvou dnech dochází k urputnému průjmu a zvracení. Poté dojde ke zlepšení stavu, které je však jen dočasné, toxin dál poškozuje jaterní buňky. Pokud nedojde ke správné léčbě, zhruba do týdne pacient umírá na selhání jater.

Po sběru hub jsou někteří občané rozčarováni. Policisté řeší špatné parkování, vykradená vozidla i pátrají po ztracených osobách. „V posledních dnech vyjíždí mnoho houbařů na Šumavu a vozidla zanechávají zaparkovaná na opuštěných a odlehlých místech. Vozidlo je bez dohledu i několik hodin a může se stát předmětem zájmu pachatele. Uvnitř vozidel majitelé zanechávají různé věci – doklady, mobilní telefony, fotoaparáty a tašky, řekla policejní mluvčí Dana Ladmanová.

Řidiči, zajisté nechcete vlastní neopatrností a nedbalostí podporovat páchání trestných činů – krádeže automobilů a věcí z nich. Pokud se chcete vyvarovat nepříjemnostem, zklamání a zbytečným ztrátám, věnujte pozornost následujícím radám:
Než opustíte zaparkovaný automobil:
– proveďte kontrolu zajištění vozidla – uzavření oken, dveří i zavazadlového prostoru
– neukládejte ve vozidle hodnotné předměty, především na viditelných místech
– uvnitř nezanechávejte rezervní klíče ani doklady
– nezapomeňte na bezpečnostní systémy.
      Každý řidič může svým jednáním podstatným způsobem ovlivnit, zda se jeho vozidlo nestane předmětem zájmu zloděje.
Policisté v rámci své činnosti kontrolují i zaparkovaná vozidla v lesních porostech a řeší i případy, kdy majitelé vozidla zaparkují před vjezdem na lesní cestu a v místech, kde je parkování zakázáno.
Řidiči se dopouštějí přestupkového jednání a v blokovém řízení může být uložena pokuta do 2 000 Kč.
Při porušení zákazu vjezdu do lesa může být podle lesního zákona ve správním řízení pokuta až do pěti tisíc korun.
„Chceme tímto upozornit občany, že je nutno dodržovat zákaz vjezdu do lesa, který je uveden v zákoně o lesích. K zákazu vjezdu do lesa není potřeba umístit dopravní značky, protože jen zákaz zdůrazňují,“ uvedla mluvčí Ladmanová.
Pátrání po osobách v lesních porostech
V uplynulých letech policisté na Klatovsku pátrali po několika osobách ztracených při hledání hub v lesních porostech. Policisté realizovali pátrací akce, do kterých byli zapojeni policisté z pořádkové služby, policejní psovodi i vrtulník. Houbařům doporučujeme, aby navštěvovali místa, která znají i zkušeným sběračům hub se může stát, že zabloudí.
Doporučení Policie ČR –  než se vydáte na procházku do lesa či sběr hub:
-nosit při sobě mobilní telefon s dostatečně nabitou baterií
      – především rada pro starší občany pro případ, že dojde k jejich zranění nebo nevolnosti
        a mohou přivolat pomoc
– kompas i podrobnou mapu, když neznáte dokonale okolí – můžete ztratit orientaci v terénu
– oblečení – pokud dojde ke změně počasí v průběhu pohybu v lesních porostech
– nemocní, kteří užívají pravidelně léky, tyto s sebou vzít.

Říká se, že dobrý houbař najde houby po celý rok, zimu nevyjímaje. Musí to však být opravdový znalec, aby skutečně našel  jenom takové druhy, které je možné také spotřebovat. Kdo takové znalosti nemá, může  je aspoň částečně získat už zítra, pokud se vydá na jarní část výprav za poznáním přírody Českého lesa.

„Zítřejší  výprava je vlastně  mykologickou exkurzí nazvanou  „Za jarními houbami do okolí Tachova“.  Návštěvníky  provedou   Jiří Pošmura a Pavel Syřiště z Mykologického klubu Slavkovský les. Sraz pro zájemce o exkurzi je v neděli 18. května v 10 hodin na náměstí v Tachově  u informačního centra,“ upřesnila Ing. Michaela Dubinová  ze Správy chráněné krajinné oblasti Český les.

Délka trasy je přibližně 6 km. S sebou je vhodné si vzít vhodnou a pevnou obuv a oblečení do terénu, samozřejmě také košík na houby.    jam