Home Tagy Články označené "Katedrála sv. Bartoloměje"

Katedrála sv. Bartoloměje

Katedrála svatého Bartoloměje (původně kostel svatého Bartoloměje) je gotický trojlodní chrám stojící na náměstí Republiky v Plzni. Byl založen pravděpodobně společně s městem kolem roku 1295. Vznikem Plzeňské diecéze v roce 1993 se z farního kostela stala katedrála. V roce 1995 byla zařazena mezi národní kulturní památky.

V katedrále sv. Bartoloměje začíná v pondělí Plzeňský varhanní festival 2017. Zahájí ho profesor varhanní hry pražské Akademie múzických umění Jaroslav Tůma, který od 19 hodin zahraje skladby Johanna Sebastiana Bacha, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a nedělní hudbu od Petra Ebena.

Katedrála svatého Bartoloměje (původně kostel svatého Bartoloměje) je gotický trojlodní chrám stojící na náměstí Republiky v Plzni. Byl založen pravděpodobně společně s městem kolem roku 1295. Vznikem Plzeňské diecéze v roce 1993 se z farního kostela stala katedrála. V roce 1995 byla zařazena mezi národní kulturní památky.

V chrámu sv. Bartoloměje v Plzni na náměstí Republiky proběhne v pondělí koncert sboru nová Česká píseň. Na programu bude Missa brevis Zdeňka Lukáše a Dvořákova mše D dur – Lužanská. Začátek je v 18 hodin.

I tento rok připravuje obecně prospěšná společnost Ars Christiana ve spolupráci s Biskupstvím plzeňským Plzeňský varhanní festival. Posluchači se opět mohou těšit na varhanní koncerty i výstavu o varhanách. Jubilejní desátý ročník Plzeňského varhanního festivalu nemůže otevřít nikdo jiný než profesor varhanní hry pražské Akademie múzických umění Jaroslav Tůma. Stane se tak 24. dubna v 19 hodin.

Druhým interpretem bude Plzeňanům dobře známý interpret Miroslav Pšenička – emeritní regenschori katedrály sv. Bartoloměje. Koncert se uskuteční 8. května v 19 hodin na závěr Oslav osvobození. Dále se 22. května představí Markéta Schley-Reindlová – plzeňská rodačka, absolventka Hochschule für Kirchenmusik v německém Heidelbergu, která momentálně působí jako varhanice Bamberku (SRN). Zajímavostí tohoto koncertu budou liturgické skladby Petra Ebena, při nichž vystoupí Schola Cantorum Pilsensis – soubor, který se specializuje na interpretaci gregoriánského chorálu. Desátý ročník Plzeňského varhanního festivalu uzavře 5. června další naše přední varhanice Irena Chřibková za doprovodu sopranistky Jany Sibery.

Irena Chřibková

Plzeňský varhanní festival je ojedinělým a originálním projektem. Je atraktivní nejen tím, že jeho umělecká úroveň je na mimořádné úrovni a jsou vybíráni zásadně zkušení a renomovaní interpreti varhanní hudby, ale i tím, že přináší komplexní programový celek. Varhanní koncerty jsou doplněny mluveným slovem. Další složkou je i výstava o varhanách.

Plzeňský varhanní festival 2017 navazuje na devět předcházejících úspěšných ročníků, které se konaly za podpory města Plzně a posluchači i hudební kritici je přijali s nadšením, návštěvníci těchto akcí požadovali pokračování v dalších letech. Obecně zájem o koncerty varhanní a duchovní hudby v Plzni stále roste.

Pořadatelem je Biskupství plzeňské a obecně prospěšná společnost Ars christiana o. p. s., která má za cíl vzdělávání v oblasti kultury spojené s křesťanstvím, péče o uchování kulturních statků včetně poskytování pomoci nebo spolupráce při péči o památky vzniklé ve spojitosti s křesťanstvím (v návaznosti na předchozí činnost Sdružení přátel varhan). Pořádání koncertů a přednášek (Plzeňský varhanní festival, Adventní půlhodinky, hudební nešpory…), benefičních koncertů na podporu generální opravy varhan u Františkánů, výuku a vedení gregoriánského chorálu.

V pátek 7. dubna se již tradičně uskuteční v Plzni Křížová cesta, jejíž jednotlivá zastavení se odehrají venku na trase vedoucí centrem města. Zahájení proběhne v 18 hodin v katedrále sv. Bartoloměje za doprovodu hudební skupiny Quo Vadis, přítomni budou biskupové Tomáš Holub i František Radkovský.

Jedenáct několikaminutových zastavení originálně ztvární různá společenství mládeže z celé plzeňské diecéze (Plzeňský a Karlovarský kraj). Pro letošek jsou inspirována tématem křížů lidské nedokonalosti (strach, nedůvěra, bolest, smrt…), a to například divadelní scénkou či dramatickým čtením Písma. Organizátorem akce je Diecézní centrum mládeže a Biskupství plzeňské.

Křížová cesta je modlitba, v níž se rozjímají jednotlivé události bezprostředně spojené s Ježíšovým ukřižováním. Nabízí příležitost si uvědomit, že život každého člověka je sice plný temných a bolavých zkušeností, ale je tu Někdo, kdo je dokáže proměnit ve vzkříšení a nový život. A že neexistuje utrpení, které by Bůh nedokázal zvrátit v dobro.

První jarní víkend 25. – 26. 03. 2017 bude ve znamení několika akcí. Startují nám farmářské trhy. Jaro se bude vítat také v plzeňské zoo. Netradiční zážitek nabídne večerní výstup na věž s komentovanou prohlídkou varhan nebo Škola čepování piva v Plzeňském Prazdroji.

  • První letošní farmářské trhy

Po dlouhé zimní přestávce se na náměstí Republiky v sobotu ráno vrací farmářské trhy. Nakoupíte tu nejen prvotřídní potraviny od místních farmářů, uzenářů, řezníků a pekařů, ale určitě neprohloupíte, když si na místě dáte něco dobrého k snídani.  Nebudou chybět vynikající marmelády, sirupy, mošty a další dobroty. Takže pokud už vám dochází vaše vlastní letní zásoby a nestojíte o zboží z běžného supermarketu, máte ideální příležitost nakoupit dobré a kvalitní jídlo.

  • Vítání jara v zoo

Plzeňská zoologická zahrada je sice otevřena celoročně, nicméně vítání jara je tu vždy velkou událostí. Nejinak tomu bude v sobotu 25. března, kdy se chystá probouzení lesa a odemykání České řeky. Tu v 11 hodin odemkne kdo jiný než místní vodník. Na statku Lüftnerka bude po celý den probíhat soutěžní program. Především děti si budou moci vyzkoušet svoji zručnost i vědomosti o vodním světě, přírodě a lese. V zoo tento víkend naposledy platí mimosezonní vstupné. Držitelé rybích jmen navíc získají další slevu.

  • Večerní výstup na věž s komentovanou prohlídkou varhan

Ve dne nabízí plzeňská věž krásný rozhled do kraje. Ve chvíli, kdy se začíná stmívat a postupně se rozsvěcují světla, získává i pohled na Plzeň úplně jinou atmosféru. Večerní prohlídka, kterou na páteční večer připravilo Plzeňské biskupství, vás zavede i do katedrály, kde na vás čeká zajímavý výklad o místních varhanách. Akce začíná v 19 hodin, nicméně počet míst je omezen, a proto doporučujeme zakoupit si vstupenky předem v pokladně plzeňské věže nebo online zde.

  • Škola čepování piva v Plzeňském Prazdroji

Žádný učený z nebe nespadl. Co se takhle naučit něco nového? Kvalita piva je samozřejmě závislá na jeho výrobě, nicméně neméně důležité je umět ho i dobře natočit. Pokud nevíte, jak na to, přihlaste se do Školy čepování piva Plzeňského Prazdroje. Během tříhodinového kurzu se naučíte čepovat na hladinku, čochtana, šnyt i mlíko. Během výuky dojde samozřejmě i na ochutnávku světoznámého ležáku, podávat se bude guláš. Domů si pak odnesete nejen zajímavé zkušenosti, ale také půllitr se svým jménem. Součástí akce je hodinová prohlídka pivovaru. Můžete vyrazit i do Pivovarského muzeahistorického podzemí. Více informací a rezervace zde.

  • Za dobrým jídlem na Arabfest

Festival arabské kultury nabídne na několika místech v Plzni pestrý program prezentující kulturu zemí Blízkého východu. Několik zajímavých akcí se koná i o víkendu. Například v sobotu ráno se na Zastávce koná speciální snídaně, kde si budete moci pochutnat na pestré nabídce arabských pokrmů. Chutě a vůně syrské a libanonské kuchyně nabídne k nedělnímu obědu restaurace Ganesh. V programu Arabfestu na vás samozřejmě čekají také koncerty, přednášky, debaty, taneční vystoupení, výstavy, workshopy, soutěže, filmové projekce a celá řada dalších akcí. Podrobný program najdete zde.

Ve středu 22. března se od 18 hodin v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni uskuteční rekviem za kardinála Miloslava Vlka, který byl od roku 1991 arcibiskupem pražským a za jehož působení, v roce 1993, vznikla Diecéze plzeňská. Přítomen bude biskup Tomáš Holub i emeritní biskup František Radkovský.

První březnový den začíná Popeleční středou pro katolickou církev velmi významné období roku – čtyřicetidenní postní doba před Velikonocemi. Plzeňský biskup Tomáš Holub při této příležitosti zve i lidi pohybující se mimo církev do katedrály sv. Bartoloměje na zahájení tohoto období.

Zahájení postní doby se v katedrále na náměstí Republiky koná ve středu 1. března od 18 hodin. Plzeňský biskup v pozvánce uvádí: tradice předvelikonočního 40denního půstu neznamená držení diety. Je to čas určený pro uspořádání života a očištění od špatných návyků. Vybízí k vystoupení ze zajetých kolejí a pohledu na náš život z jiného úhlu. Učí nás lépe poznávat sebe samé i lidi kolem nás. Dává nám šanci začít znovu.

Postní doba začíná vždy Popeleční středou, se kterou je spojena zvláštní tradice – tzv. udělování popelce, kdy kněz v průběhu mše svaté udělá všem zájemcům na čelo znamení kříže popelem s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“. Přijetí popelce je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se zlého jednání. Tento symbol je převzatý z biblické tradice. Naznačuje se tím stav člověka, který si přiznává své nepravosti a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí.

Tříkrálová sbírka 2017 bude v Plzni oficiálně zahájena otcem biskupem v mázhauzu radnice na náměstí Republiky 2. ledna v 16 hodin. Součástí slavnostního zahájení bude i hraný vánoční příběh v katedrále sv. Bartoloměje, určený pro širokou veřejnost. Začátek je v 16:45.

Pokud se na přelomu roku vydáte po Plzni na procházku, můžete obdivovat historické centrum, ale také navštívit plzeňské kostely. Jako všude jinde v tuto dobu jsou v nich vystavené jesličky.

  • Katedrála sv. Bartoloměje

Většinu návštěvníků to samozřejmě táhne přímo do středu města do gotické katedrály sv. Bartoloměje, která se pyšní majestátním interiérem a oltářem s překrásnou Plzeňskou madonou. Zdejší vyřezávaný betlém, přestože má barokní vzezření, pochází až z období konce druhé světové války. Najdete ho hned za vchodem do katedrály po levé straně.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie (u františkánů)

Ještě zajímavější dílo uvidíte v kostele Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí areálu bývalého františkánského kláštera.  Místní jesličky vyřezali tyrolští řezbáři těsně před druhou světovou válkou. Je složený z více než třech desítek až 1,5 metru vysokých figurek, včetně slona, velblouda a koně.  Zvláštností tohoto betlému je, že má dvě různě velká jezulátka. Na Štědrý den se v jesličkách objeví malinký spící Ježíšek, kterého s přibývajícími dny vystřídá větší, sedící jezulátko. Další zajímavostí ve františkánském kostele je, že dvě z postaviček údajně nesou podobu manželů Liškových, kteří betlém nechali vyrobit. Jedná se o pastýře s knírem a pastýřku se džbánem.

  • Kostel sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí

Dále z centra, po Klatovské třídě směrem ven z města, na Chodském náměstí se nachází kostel sv. Jana Nepomuckého. Zdejší betlém je výjimečný tím, jak moc je spjat s plzeňským regionem. Objevují se v něm nejenom významné historické postavy z Plzeňska, ale také selky v plzeňských krojích, zaměstnanci Plzeňského Prazdroje nebo dělníci nesoucí znak Škodových závodů. Ježíška vítá po česku stařenka chlebem a solí. Mezi dalšími postavičkami možná rozpoznáte Bedřicha Smetanu, Josefa Kajetána Tyla nebo Karla Klostermana. Postavičky jsou umístěné jak jinak než v plzeňských kulisách. Betlém bude v kostele na Chodském náměstí vystavený do poloviny ledna.

Autorem vůbec prvního „živého“ betlému je prý František z Assisi, který v roce 1223 připravil pro půlnoční mši jesličky u jeskyně nedaleko středověkého italského městečka Greccio. Jejich součástí byli i živý osel a vůl. Před tím si sv. František vyžádal povolení od papeže.

Ne vždycky bylo stavění betlému pozitivně vnímáno jako hezká vánoční tradice. Například Marie Terezie, stejně jako její syn Josef II., stavění jesliček zakázali zákonem. Josef II. dokonce tento zvyk označil za dětinský a nedůstojný.

Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby bude v kostele svatého Bartoloměje na náměstí Republiky uvedena 26. prosince od 16 hodin. Účinkuje smíšený pěvecký sbor Nová Česká píseň a Plzeňský komorní orchestr pod taktovou Zdeňka Vimra.