Home Tagy Články označené "KSČM"

KSČM

Cena mléčných výrobků a zejména másla hýbe společností. Vyjadřují se k ní politici nalevo i napravo. Předseda svobodných Petr Mach z toho viní Brusel, plzeňský poslanec za ANO a farmář Pavel Šrámek i někteří další výrobci zase obchodníky, kteří využívají situace a zvýšili si své marže až na čtyřicet procent. Zpravodajský portál Plzen.cz o tom již informoval (čtěte zde nebo zde).

Jiný pohled přináší šéf Plzeňské krajské organizace KSČM Miroslav Kavij. Také z toho viní Evropskou unii, ale nejen za systém dotací a pobídek. „Nesklízíme nyní plody naší vstřícnosti vůči Evropě, kdy jsme (záměrně) podstatně snížili pěstování cukrovky, obilí, ovoce, brambor, chovy prasat a skotu, zlikvidovali polní závlahy, cukrovary, nové mlékárny, masokombináty a zpracovatelské podniky typu »Fruta«? Jaký je skutečný obraz více než 25leté kapitalistické zemědělské politiky? Zemědělci pěstují z finančního přínosu raději řepku do bionafty a kukuřici do »bioplynek«. Pole, louky a pastviny se staly místem k umístění fotovoltaických panelů přinášející pohádkové zisky solárním baronům.  Brambory s háďátkem, stejně jako vajíčka dovezeme z Polska a maso ze Španělska,“ tvrdí Kavij.

Trnem v oku je mu i systém evropského zemědělství. „Současný stav je odrazem zemědělské (ne)politiky Evropské unie, která díky pokřivenému trhu v Evropě vlivem pobídek a dotací zemědělskou výrobu zničila. Pro mnohé občany je důkazem, že státy západního  kapitalismu – EU měly zájem o přijetí bývalých států RVHP včetně naší země především ze dvou důvodů. Jako odbytiště zboží a zdroj levné pracovní síly.“ konstatuje šéf komunistů.

Téma másla rozvířila diskuse k prohlášení jedné z největších mlékárenských firem na kontinentě. Novinky citovali dánskou Arlu, že na Vánoce nebude v Evropě dostatek mléka, másla a smetany. I když důvodů a faktorů současné kritické prognózy je podle Kavije více, tak alespoň podle svého komentáře »V Evropě nebude mlíko« má o příčinách současného stavu jasno Václav Klaus mladší, hájící v podzimních volbách barvy ODS, když píše: »No a proč tedy čelíme problému s mlékem v Evropě? Protože tam právě trh nefunguje. Tam funguje socík a plánované hospodářství. V Austrálii, Argentině, Americe ani Asii problémy nemají«,“

„Nebyl to ale právě bývalý prognostik Václav Klaus, který v době popřevratové euforie spojené s naplněním jeho myšlenky volného trhu sděloval občanům, že je zbytečné vyrábět máslo, protože v Evropě je hora másla?“ – ptá se předseda krajských komunistů. „Nejen stav zemědělství je důsledkem vybudování monopolů na výrobu všemožného zboží, včetně potravin, a to díky zlikvidování konkurence v podobě malých a středních firem a nasazení zlodějských cen. Ve společnosti, ve které je snem každého kapitalisty vyrobit méně za více peněz, nehledíc na zásobování trhu, kdy krédem dnešního obchodu jsou tržby a zisk! Konzumní způsob života charakteristický bezbřehým plýtváním a plnící kapsy »vyvolených« na úkor »obyčejných« lidí je tím nejlepším společenským podhoubím,“ konstatuje Kavij.

Před rokem 1989, v době kritizovaného plánovaného hospodářství a zemědělství se podle něho naše republika mohla pyšnit potravinovou soběstačností. „Vizí ministra zemědělství Mariana Jurečky je docílit v roce 2030 přiměřené potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které u nás lze produkovat. Nejedná se ale za současného postavení ČR v rámci EU spíše o další předvolební blud?“ – ptá se Kavij. „Přikláním se k těm občanům, kteří si myslí, že lépe už bylo. Přejme si, aby dnešní potíže s máslem a mlékem nevystřídaly zítřejší. Třeba s pečivem či brambory,“ dodává.

Do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny jde v Plzeňském kraji 25 stran a politických hnutí. V řádném termínu, tedy do pátku 1. října, krajský úřad všechny jejich přihlášky ověřil jako správné, zaregistroval je a zveřejnil i jejich kandidátky.

Před čtyřmi lety jich kandidovalo v kraji celkem devatenáct, tedy o šest méně. Nyní Plzeňský kraj zastupuje ve Sněmovně jedenáct poslanců. Po třech mandátech mají ČSSD a ANO, po dvou KSČM a TOP 09 a jeden ODS. Podzimní volby se uskuteční 20. a 21. října.

Zpravodajský portál Plzen.cz připravuje VOLEBNÍ SPECIÁL. Od poloviny září v něm postupně představí jednotlivé kandidátky, jejich program i zajímavosti o lidech, kteří o poslanecký mandát usilují.

Strany a hnutí kandidující do Poslanecké sněmovny v Plzeňském kraji a jejich lídři:

1. ANO 2011 – Karla Šlechtová

2. Blok proti islamizaci – Obrana domova – Radek Nováček

3. CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI  – Jan Kubín

4. Česká pirátská strana – Lukáš Bartoň

5. Česká strana národně sociální – Jaroslav Tichý

6. Česká strana sociálně demokratická – Milan Chovanec

7. Dělnická strana sociální spravedlnosti – Jiří Štěpánek

8. Komunistická strana Čech a Moravy – Jiří Valenta

9. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová – Stanislav Antoš

10. OBČANÉ 2011 – Jiří Franz

11. Občanská demokratická aliance – Zdeněk Vostracký

12. Občanská demokratická strana – Ilona Mauritzová

13. Radostné Česko – Klára Novotná

14. REALISTÉ – Jaroslava Kunová

15. Referendum o Evropské unii – Martin Vais

16. ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým… – Aleš Hodina

17. Řád národa – Vlastenecká unie – Lucie Páníková Vlčková

18. Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka – Petr Neuman

19. SPORTOVCI PRO SPOLEČNOST – Martin Pulpit

20. STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – Michaela Opltová

21. Strana Práv Občanů – Jan Kůrka

22. Strana svobodných občanů – Lenka Brčková

23. Strana zelených – Jan Trnka

24. Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) – Jana Levová

25. TOP 09 – Marek Ženíšek

Návrat ČSSD z pohledu počtu získaných hlasů na počátky devadesátých let minulého století předvídá její konkurent, šéf Plzeňské krajské organizace KSČM Miroslav Kavij. „Volební preference tomu zatím plně nasvědčují,“ píše v komentáři na regionálním stranickém webu. „Doplatí strana na své mocenské choutky za každou cenu se podílet na vládnutí v nesourodé koalici s KDU-ČSL a ANO 2011? Nebo příčiny současného stavu sahají daleko hlouběji?“ – klade si otázky Kavij a ve své stati na ně i odpovídá.

ČSSD prý kromě Miloše Zemana a Jiřího Paroubka neměla v pozici předsedy strany nikdy silnou osobnost. „Vladimír Špidla, jak uvedl tehdejší jeho vládní spolustraník ministr kultury Pavel Dostál, chodil na zasedání vlády nepřipraven. Stanislav Gross skončil svoji politicky skvěle nastartovanou politickou kariéru předčasně kvůli svým majetkovým poměrům, které stejně jako Babiš nedokázal nikdy věrohodně vysvětlit – viz jeho citace: »Ten původ je tak křišťálově čistý, že ani křišťál křišťálově čistější být nemůže.«,“ píše Kavij.

Sobotka – podle něho – spojený s divokou privatizací OKD a obklopen lidmi typu Špidla je pro mnohé voliče stále častěji považován za typ politika pohybujícího se ve vzduchoprázdnu, který neví, jaká nálada mezi lidmi panuje. Svůj podíl v odlivu voličů prý sehrál také dlouhodobý mocenský boj různých křídel ČSSD vydatně mediálně prezentovaný, znamenající odstranění oponentů a křiklounů Michala Haška, Jiřího Zimoly, Jeronýma Tejce, Zdeňka Škromacha či Jany Volfové.

„Odlivu voličů dokonale napomohl také bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, neoblomně prosazující myšlenku přijetí ročně až třiceti tisíc imigrantů. Samostatnou kapitolu tvoří dlouhodobě rozdílné postoje a útoky z vlastních řad na prezidenta Zemana,“ konstatuje krajský šéf KSČM. O vratkosti poměrů v ČSSD mnohé napovídá jejich poslední sjezd. Způsob znovuzvolení Bohuslava Sobotky do čela strany byl víc než famózní a srovnatelný na české poměry snad jen se sokem Babišem. Stačilo ale pár týdnů, aby pod tíhou šíření nespokojenosti členské základny došlo na šachovnici sociální demokracie k přeskupení jejích hlavních hráčů,“ dodává.

Kavij se vyjadřuje i ke změnám v sociální demokracii: „Nová rošáda pánů Zaorálka, Chovance a Sobotky zatím stačila pouze zastavit propad důvěryhodnosti ČSSD v očích voličů. Nezabírá ani ostřejší rétorika Zaorálka, který je po téměř čtyřletém vládnutí ČSSD překvapen nízkými mzdami v zemi a po vzoru odborářů vyhlašuje další konec levné práce,“ hodnotí. Pro mnohé voliče je prý Zaorálek bezzásadový politik, poplatný pouze zahraniční vrchnosti, o čem svědčí například jeho postoj k dění na Ukrajině a k pokračujícím sankcím vůči Ruské federaci.

„ČSSD skutečně levicovou stranou v popřevratovém období nikdy nebyla. Za více než čtvrtstoletí budování kapitalistické společnosti nedokázala coby strana v mnoha vládách prosadit ani to základní – důstojnou mzdu pro všechny pracující. Co se podařilo dokonale, je rozevření »příjmových« nůžek do neúnosných rozměrů,“ míní Miroslav Kavij.

Nesmysl! – reaguje lídr kandidátky KSČM pro podzimní sněmovní volby z Plzeňského kraje, poslanec Jiří Valenta na prohlášení bývalého prezidenta Václava Klause (dříve ODS), že Sobotkova vláda zavlekla naši zemi „do takové hrůzy, že už si nic horšího nedokáže představit“. „Exprezidenta Klause si svým způsobem vážím, například pro jeho, nyní realisticky koncipované, euroskeptické postoje. Ale jeho zbytečný útok na něco, co bylo a doposud stále je kvalitativně řádově výše, než zosobňoval on sám ve své době a v jím realizované politice, dešifruji nyní pouze jako dětinsky zatrpklý, narcisticky podbarvený truc zapomínaného exponenta,“ řekl Valenta v rozhovoru pro server parlamentnilisty.cz.

Jiří Valenta přiznává, že má na politický a hospodářský vývoj posledního čtvrtstoletí v České republice zcela odlišný názor než Václav Klaus. Podle něho by bylo lepší zeptat se na názor občanů a položit jim otázku:, Žije se vám hůře než za Klausovy ‚postlistopadové‘ dominance? „Sám za sebe odpovídám, že nikoliv!“ – prohlašuje Valenta. „Mnozí občané stále vidí Klause jako jednoho ze spolutvůrců mafiánského kapitalismu u nás, či jako podílníka zlodějiny tisíciletí, kuponové privatizace národního majetku. A na to se přece nezapomíná a zapomenout ani nesmí,“ dodává komunistický poslanec.

„Chápu, že on sám, ostatně tak jako to dělal vždy, bude i dnes znovu a znovu plamenně argumentovat specifiky tehdejší doby, ekonomickým zpožděním, fázemi ekonomického cyklu a dalšími obtížně měřitelnými faktory ekonomiky a životní úrovně,“ přisoluje si ještě Valenta. „Ale právě to přesně vystihuje jeho osobnost. Pamětníci Klausovy éry, která sice byla přece jen o stupeň optimističtější a méně ideově zaprodanější než ta předchozí Havlova, dobře vědí, že vždy, když mu nebylo věřeno, „plakal“ a kopal kolem sebe,“ tvrdí Jiří Valenta.

„Za všechno může Ivana Levá,“ prohlašuje „trojka“ na kandidátce KSČM do Poslanecké sněmovny z Plzeňského kraje, dvaatřicetiletá Hana Hemzáčková. Ačkoliv není členkou strany, pro komunisty pracuje už sedm let. „Vzorem je pro mě jednoznačně bývalá komunistická poslankyně Ivana Levá. Byla to mj. moje třídní učitelka ze základní školy. A myslím, že velmi ovlivnila každého, koho učila,“ řekla Hemzáčková v rozhovoru, který je zveřejněn na Facebooku Plzeňské krajské organizace KSČM.

„Komunistická strana Čech a Moravy je strana, která opravdu pracuje pro občany naší země,“ vysvětluje Hemzáčková, čím je jí komunistická strana tak blízká. „I když se to z většiny médií nedozvíme, tak např. právě díky aktivitě poslanců za KSČM byl prosazen vyšší jednorázový příspěvek důchodcům. Často se také stává, že zákony, které KSČM předloží, nejsou schváleny, nebo se na jejich projednávání ve Sněmovně vůbec nedostane, ale vzápětí jsou předloženy někým z koalice, což znamená, že jsou dobré. Toto ovšem většina voličů neví, a tak strana přichází o »politické body« a chvály se dočká někdo jiný, ale to už je asi údělem jediné, opravdu levicové opozice,“ prohlašuje.

Hana Hemzáčková

Hana Hemzáčková dělala asistentku bývalé poslankyni Ivaně Levé, nyní pracuje ve stejné pozici pro lídra letošní kandidátky Jiřího Valentu. „U obou poslanců jsem se hodně naučila a poznala velké množství nových lidí. V případě svého zvolení tak mohu čerpat z jejich práce a jejich zkušeností, ale to neznamená, že bych jen »opisovala«, protože na mnoho věcí mám svůj vlastní pohled a názor,“ říká kandidátka.

„Lidé často mají strach říci, že volí KSČM, někteří se to bojí říci i ve své rodině, jak jsem již několikrát slyšela během volebních kampaní. Já si ovšem myslím, že stydět by se měli spíše ti, kteří volili např. KDU-ČSL, když poslední dobou čtu nebo slyším výroky jejích čelních představitelů,“ reaguje Hemzáčková na otázku, jaké to je angažovat se za stranu, kterou možná podporuje více lidí, než je to ochotno veřejně přiznat. „Negativních reakcí na mé kandidování za KSČM je poměrně málo, ve svém okolí zažívám spíše podporu. Pokud jde o mé přátele, kterým má práce pro KSČM i pozdější kandidování vadilo, tak i ti časem zjistili, že »oni ti komunisti nejsou zase tak špatní«. Většina odpůrců naopak začala více sledovat práci poslanců v našem kraji a přišli velmi rychle na to, že poslanci za KSČM skutečně pracují a není problém se s nimi v případě potřeby setkat a řešit s nimi to, co je trápí,“ dodává.

Za to, že se vůbec začala zajímat o politiku, může prý zase poslankyně Ivana Levá. „Jako učitelka byla opravdu oblíbená, a tak jsem po jejím zvolení, stejně jako mnoho jejích »žáčků«, začala sledovat, jak se jí v politice vede. A v roce 2002 jsem se k ní do Poslanecké sněmovny dostala v rámci povinné školní praxe. V tu dobu jsem mimochodem dělala také první rozhovor pro Haló noviny. Za pár let následovala pomoc při volební kampani a před sedmi lety jsem začala pracovat jako její asistentka,“ vysvětluje vystudovaná učitelka a archeoložka Hana Hemzáčková ze Starého Plzence.

Nejpozději 66 dnů přede dnem voleb, tedy do 15. srpna do 16 hodin, musí na krajský úřad doručit strany a hnutí usilující v Plzeňském kraji o místa v Poslanecké sněmovně své kandidátky. Zatím je na hejtmanství doručilo jedenáct volebních uskupení. Před čtyřmi lety jich při volbách do Sněmovny kandidovalo v kraji celkem devatenáct. Podle informací by letos jejich počet měl překročit dvacítku.

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek a v sobotu 20. a 21. října. V Plzeňském kraji zatím svou kandidaturu přihlásily ČSSD, KSČM, hnutí ANO, ODS, Svobodní – Strana svobodných občanů, Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa, Rozumní a Řád národa – Vlastenecká unie.

Jména lídrů krajský úřad zveřejní až po 15. srpnu, zpravodajský portál Plzen.cz o většině z nich již informoval. Sociální demokraté a ANO budou mít v čele kandidátek ministry – ČSSD šéfa resortu vnitra a úřadujícího šéfa strany Milana Chovance, ANO povede šéfka ministerstva pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Občanští demokraté mají jako svou jedničku bývalou rektorku Západočeské univerzity, nestranici Ilonu Mauritzovou, komunisté zvolili na první místo současného poslance Jiřího Valentu. Poslance má v čele i TOP 09 – Marka Ženíška. Samostatné Starosty a nezávislé vede starostka Kozolup Michaela Opltová a samostatní lidovce místostarosta Domažlic a bývalý dlouholetý novinář Stanislav Antoš. Piráti mají v čele konstruktéra a vědce Lukáše Bartoně, Okamurova SPD podnikatelku a krajskou zastupitelku Janu Levovou, Svobodní místopředsedkyni asociace živnostníků Lenku Brčkovou. Dělnická strana sociální spravedlnosti má jako lídra obchodníka Jiřího Štěpánka a Strana zelených lékaře a vědce Jana Trnku.

V současné Poslanecké sněmovně má Plzeňský kraj zastoupení celkem jedenácti poslanců.

„Nenechme se strašit poplašnými zprávami ministra financí Pilného, že peníze na důchody nejsou. Ani úsměvnými nápady Matěje Stropnického spočívající v odprodeji seniorských bytů státu, znamenající finanční si přilepšení na stáří,“ varuje předseda Plzeňské krajské organizace KSČM Miroslav Kavij a naráží na prohlášení Ivana Pilného z hnutí ANO, že nebudou peníze na důchody, a na návrhy šéfa Strany zelených, aby senioři prodávali své byty už za života a za získané peníze si užívali. Kavij to komentuje v komunistických Haló novinách a na regionálním webu KSČM.

„Penzijní reforma – citlivé a věčné téma, které v nepravidelných časových intervalech rezonuje společností hezkou řádku let a jeho konečné řešení je v nedohlednu. V rámci předvolební kampaně politických stran zazní spousta slibů s cílem získání hlasů této nejpočetnější voličské věkové skupiny, které se ovšem dnem 21. října stanou opět jen pouhými planými sliby,“ píše Kavij.

Hroutí se skutečně Bismarckův třetinový solidární systém nebo je současný zákon o důchodovém pojištění pořád funkční? – ptá se regionální šéf KSČM. Částečnou odpovědí by podle něho mohlo být srovnání výdajů na důchody v procentech HDP (hrubý domácí produkt – pozn. red.) jednotlivých států Evropské z roku 2014: Řecko – 17,5 %; Itálie – 16,5; Francie – 15,3; Rakousko – 15,0; Portugalsko – 14,9; Nizozemí – 13,5; Finsko – 12,8; Belgie – 12,2; Německo – 12,2; Španělsko – 11,9; Slovinsko – 11,6; Lucembursko – 9,8; Česká republika – 9,8; Malta – 9,5; Kypr – 9,4; Slovensko – 8,5; Litva – 8,2; Estonsko – 7,9; Lotyšsko – 7,8; Irsko – 7,2. Průměr EU je 13,8 %.

„Od mocenského převratu v roce 1989 je důchodový fond, který zdědily postkomunistické vlády, ve výši 670 miliard dávno rozkraden a výše starobních penzí z původních 62% se snížila na současných asi 40 % k průměrné mzdě,“ tvrdí Kavij. „Nezvítězila pravda a láska, ale zlodějna a gauneriáda. Žádná z polistopadových vlád nedokázala uhlídat miliardové úniky díky děravým zákonům a špatnému výběru daní. Navíc téměř všechny podniky, které přinášely státu zisk, byly v podstatě za hubičku darovány do soukromého vlastnictví většinou cizincům a tím i každoročně plynoucí zisk do zahraničí ve výši kolem 300 miliard Kč,“ dodává.

Nemáme se prý ale nechat strašit poplašnými zprávami ministra financí Pilného, že peníze na důchody nejsou. „Finance k zabezpečení penzí pro seniory ve státním rozpočtu jsou. Obávám se ale, že pro vládu která vznikne po podzimních volbách, bude větší prioritou navyšování armádního rozpočtu směřující k dalšímu společnému válečnému tažení pod křídly NATO na Rusko, nežli zabezpečení důstojného stáří našich občanů, alespoň částečně srovnatelné se sousedním Německem,“ konstatuje Miroslav Kavij.

Předvolební kampaň o přetahování voličů nabírá na intenzitě. Pro nerozhodnuté občany můžou být vodítkem pravidelně zveřejňované průzkumy volebních preferencí kandidujících stran a uskupení. „Někteří voliči se naopak rozhodnou na základě vlastního vnímání a zvážení současného stavu společnosti, které bude u každého jiné,“ píše ve svém komentáři na celostátním stranickém webu předseda Plzeňské krajské organizace KSČM Miroslav Kavij.

Pro někoho prý může rozhodování , koho volit, vypadat například takto: „Poctivá práce se nevyplácí. Peníze bohatým, dřinu chudým. Sedmdesát pět procent lidí má podprůměrnou mzdu. Chudí pracují na bohaté. Vykořisťování člověka člověkem je normální. Průměrné platy v peněžnictví jsou 48 tisíc, v lékařství 23 tisíc Kč. Solárním baronům jsme zaplatili už 200 miliard. Senioři jsou na obtíž. Politik si po dobu mandátu může dělat, co chce. Peníze jsou víc než člověk. Suverén je parlament, nikoliv voliči. Strany si po volbách udělají, co chtějí. Politici jsou loutky zákulisních hráčů. Armáda USA má dveře v Česku otevřeny dokořán. Nejlépe se vede zlodějům, šlechtě a církvím. Chudobu chudým, peníze církvím. Někdo má deset miliard, někdo lavičku v parku. Koupit se dá všechno. Morálka je přežitek. Lékařů ubývá, finančníků přibývá. Žáci šikanují učitele. Exekutor může všechno. Obyčejný člověk zákonům nerozumí. Nemorální právo je platné právo,“ píše krajský šéf komunistů.

Ten, kdo se neztotožňuje s uvedeným hodnocením, má podle Kavije usnadněnou volbu. Stačí si vybrat mezi ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD či ANO. Jednu ze stran, která na základě své spoluúčasti ve vládách v popřevratovém období je spoluzodpovědná za současný marasmus našeho státu. Další, kteří s tímto hodnocením sdílejí souhlas, prý možná berou za svá i slova předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. »Na něčem se usneseme, necháme to chvíli ležet a čekáme, co se stane. Když to pak nevzbudí žádný výraznější povyk, protože většina lidí si vlastně neuvědomí, oč se jedná, tak v té věci pokračujeme – krok za krokem, tak dlouho, až už není cesty zpět.«

„Tato skupina voličů toužící po skutečné změně má volbu jedinou. Dát svůj hlas v podzimních volbách KSČM. Straně, jejímž dlouhodobým programovým cílem je socialismus, sociálně spravedlivá společnost, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír,“ vidí řešení plzeňský krajský šéf KSČM.

Před odevzdáním volebního lístku prý může občany odradit pouze mediální strašení minulým režimem. „Argumentace, že za socialismu nebyly banány, je dětinská a naivní. Dnes si »pochutnáváme« na bramborách z dovozu za prodejní cenu 18 Kč. Na bramborách, které by chovatel před rokem 1989 z důvodu jejich podřadné kvality nedal ani svým prasatům,“ píše Kavij a dodává: „A neustálé připomínání padesátých let? Donucovací praktiky používané ve věznici na vojenské základně USA Guantánamo můžou být ve 21. století vlastní pouze končící světové velmoci Spojených států amerických, které neustále poukazují na porušování lidských práv v ostatních zemích. Ve zprávě Amnesty International z roku 2005 bylo toto zařízení nazváno »Gulag naší doby«.“

Konečné rozhodnutí volby zůstane na každém z nás. „I když pro mnohé TOP argumentem zůstane pocit svobody. Určitě bude se mnou souhlasit nejeden tunelář, lobbista a korupčník!“ – konstatuje Miroslav Kavij.

„Je evidentní, že česká vláda dostala přikázáno, aby se do Pobaltí vyslaly české vojenské jednotky. Úkol splněn. Poslanecká sněmovna tuto misi odhlasovala,“ píše nejmladší člen výboru Plzeňské krajské organizace KSČM Petr Cvalín v komentáři na serveru parlamentnilisty.cz. Reaguje na rozhodnutí Sněmovny poslat české vojáky na misi do Litvy a Lotyšska. V příštím roce a v úvodu roku 2019 by tam mělo působit až 290 příslušníků české armády. Jde o posilování obrany východního křídla NATO kvůli aktivitám Ruska. Pro hlasovalo 119 zákonodárců.

„Občas mi připadá, že česká armáda neslouží primárně k obrany vlasti, ale pouze k zahraničním misím, kde bude pod cizím velením. Konkrétněji pod německým,“ konstatuje Cvalín. „Nemohu se zbavit dojmu, že bychom se mohli navrátit k protektorátnímu hodnocení vládního vojska, či Svatováclavské roty SS. Opravdu jsme ztratili veškerou svoji suverenitu, že naší armádě bude velet cizí velení? Bohužel asi ano. Historie se pomalu opakuje, aniž bychom si toto plně uvědomovali. V Litvě budou čeští vojáci spadat pod německé velení a v Lotyšsku pod kanadské vedení. Je nutné podotknout, že tato mise vyjde na 362 miliónů korun,“ dodává mladý komunista.

Petr Cvalín

Cvalín připomíná, že čeští vojáci v Pobaltí budou zapojeni do vojenských provokačních akcí vůči Rusku, které prý NATO neustále zcela nelogicky démonizuje. „Položme si otázku, jaký význam má tato mise? Proč se Česká republika musí zapojovat do takovýchto akcí? Neměli bychom spíše usilovat o diplomatické, nikoli „vojenské řešení“? Jakého cíle docílí NATO toho, že na hranice s Ruskem bude posílat čím dál tím více vojenských jednotek? Toto akorát napětí s Ruskem zvýší,“ tvrdí.

Poslanci, kteří hlasovali pro vyslání českých vojáků do Pobaltí by si podle Cvalína měli uvědomit, že svým hlasováním přispěli k dalšímu ochlazení vztahů s Ruskem, které vždy bylo naším ekonomickým partnerem, a zejména partnerem v boji proti terorismu.

Schvalování vojenské mise ve Sněmovně zpestřila slovní přestřelka, kterou svou reakcí na dlouhé vystoupení komunistického poslance Alexandra Černého rozpoutal František Laudát (TOP 09). Komunistickému poslanci, který bagatelizoval mocenské ambice Ruska, připomněl obsazení Krymu i angažmá země v konfliktu na Ukrajině. „Vy už se vůbec netajíte, že jste Putinovou pátou kolonou,“ opáčil na odpor komunistických poslanců šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Následně se diskuse protahovala řadou faktických poznámek i vystoupení, z nichž vyčnívala slova šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, který zpochybnil legitimitu vstupu ČR do NATO a volal po svolání nové mezinárodní bezpečnostní konference, jež by nahradila překonanou bipolární koncepci, která vznikla po druhé světové válce. „Tohle není budování evropské bezpečnosti, že budeme někam posílat vojáky,“ tvrdil Filip, který podobně jako jeho straničtí kolegové akcentoval zejména ruské obavy z rozšiřování NATO. „Chápu ty obavy, ale nesdílím to řešení,“ řekl Filip.

K vyslání vojáků do Litvy a Lotyšska se na Facebooku vyjádřil i plzeňský poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). „Při dnešním hlasování o vyslání vojáků do Pobaltí v rámci NATO jsou krásně vidět i komunisti v jiných politických stranách,“ uvedl po hlasování. Odkazoval tak na to, že návrh kromě všech komunistů nepodpořilo i 8 poslanců ČSSD a hnutí ANO. Hlas pro vojenskou misi nedala ani většina poslanců Úsvitu a nezařazení poslanci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle plzeňského poslance Jiřího Valenty (KSČM) velice rychle po svém zvolení vyprofiloval jedním z hlavních podporovatelů evropského superstátu, ke kterému bychom měli, alespoň podle něj, co nejrychleji dospět. „Přirozeně pod vedením Francie a Německa! Na suverenitu a svébytnost jiných členů EU se již v jeho úvahách nebere pražádný ohled. O tom naposledy přesvědčil na summitu EU, kde se na adresu středoevropských zemí vyjádřil opět velice kriticky,“ píše Valenta na regionálním webu KSČM. 

„Před novináři kritizoval zrádný a cynický přístup východoevropských politiků, kteří prý Unii využívají pouze k čerpání peněz, aniž by respektovali její pravidla, a za to by prý měli  se svými zeměmi pykat,“ píše Valenta. „Macronovy výrazové prostředky jsou však, a nejen v tomto ohledu, zcela nepřípadné a nevhodné, neboť ČR a ani další státy nejsou podřízenými koloniemi Francie, anebo Německa, jsou stejně rovnoprávnými členy EU, jako tyto země. A jestli ony mají vlastní problémy s nezvládnutou migrací, neboť dlouhodobě a zcela nesprávně aplikují multikulturalistický přístup, dnes již obecně považovaný za dysfunkční, je to pouze a jen jejich věcí. Neregistroval jsem ani, že by v rámci EU nám také nějak pomáhaly s migrační vlnou vedenou na naše území z Ukrajiny či například Balkánu,“ dodává poslanec.

Macronův arogantní výrok je tedy podle Valenty nutno dešifrovat především jako kritiku dlouhodobých výhrad zemí V4 vůči povinnému přerozdělování migrantů. A nejvíce se v reakci na jeho totalitaristicky podbarvené výpady vymezilo Polsko, a to slovy státního tajemníka pro EU Konrada Szymanskyho, který oficiálně upozornil na nevhodnost takovýchto formulací. „A není se co divit, protože právě Polsko a Slovensko dostaly v nedávné době dotaci ve výši 108 milionů Euro na propojení plynovodních systémů a Macron jim to není “nenápadně” připomněl. Poslušnost evropské centrále přece musí, alespoň v jeho pojetí, být trvale přítomna!“ – přitvrzuje plzeňský poslanec.

Loni zbudovaný terminál na zkapalněný plyn u polského města Świnoujście by měl být do roku 2020 spojen se slovenskou sítí přípojkou 164 km dlouhou a měl by zajišťovat přenos až pěti miliard krychlových metrů plynu ročně. „Diverzifikace, tedy vyšší variabilita, dodavatelů plynu a omezení závislosti na Rusku je jedním z dlouhodobých hospodářských cílů Polska. Jeho, tak nyní do jisté míry očekávaný antiruský postoj může země ještě v rámci EU navíc velice dobře zobchodovat s něčím, co se zmíněnou plynovou strategií na první pohled ani vzdáleně nesouvisí. A tím jsou eventuální ústupky ze strany Bruselu související s povinným přijímáním nelegálních migrantů. Polsko tak může zabít dvě mouchy jednou ranou!“ – vysvětluje na webu Jiří Valenta.