Home Tagy Články označené "Manětín"

Manětín

Manětín (dříve Mantiná, Manetín, v lat. a něm. textech Manetin) je město v severní části okresu Plzeň-sever. V celém městě, které zahrnuje dalších 14 vsí, žije přes jeden tisíc obyvatel. Jeho katastrální území zaujímá 8 465,20 ha – je největším katastrem obce na severním Plzeňsku. Katastrální území samotného Manětína má výměru 876,3 ha a PSČ adres je 331 01 a 331 62.

Manětín, městečko na tehdejší zemské stezce z Prahy do Chebu, je poprvé připomínán v roce 1169, kdy zdejší újezd daroval král Vladislav II. řádu pražských johanitů. Ti si v roce 1235 na králi vymohli udělení práva soudu a hradeb. V té době byla v prostoru západní části dnešního zámku vystavěna tvrz a klášter.

Pamětihodnosti: Zámek Manětín, barokní sochy po celém městě, poutní kostel sv. Barbory, kostel sv. Jana Křtitele, barokní domy na náměstí.

Po zimním odpočinku a údržbě se o tomto víkendu opět otevřel návštěvníkům zámek Manětín. Zámek  vstoupil do nové návštěvnické sezóny s proměněnými interiéry, které budou více zaměřeny na prezentaci původního mobiliáře a každodenního života rodiny Lažanských.

Ačkoliv objekt prošel v době socialismu těžkou dobou úpadku, podařilo se ho zachránit a nyní se v restaurovaných interiérech setkáte nejen s množstvím původního inventáře, ale i s kvalitní freskovou výzdobou nebo obrazovou portrétní galerií hraběcí rodiny Lažanských. Naprostým unikátem je pak ikonograficky ojedinělý soubor třinácti portrétů služebnictva v životní velikosti z období kolem roku 1716.  Novinku dále představuje kastelán Karel Mašek:

„Po pečlivém studiu archivních pramenů a inventářů se nám podařilo identifikovat jednotlivé kusy barokního mobiliáře ze zámeckého depozitáře a ty navrátit do původních prostor. Unikátní kolekci 13 obrazů zachycujících služebnictvo a úřednictvo manětínské šlechty od Václava Dvořáka z let 1716-1717, která byla dříve rozmístěna po celém zámku, jsme soustředily do tří místností. Za zmínku stojí také zrestaurování dvou obrazů ze souboru obrazů koní, které se po dlouhé době vrátily na své místo ze zámku Slatiňany. Obrazů je celkem 12 a v jejich restaurování budeme pokračovat i v tomto roce,“ říká Karel Mašek.

Současná podoba zámku je dílem kompletní barokní přestavby, k níž došlo po velikém požáru roku 1712, kdy bylo zdevastováno celé centrum města včetně velké části tehdejšího renesančního paláce. V tomto období zde žil hrabě Václav Josef Lažanský se svou mladou manželkou Marií Gabrielou Lažanskou  – Černínovou. Manželé  ihned po požáru zahájili obnovovací práce města, avšak hrabě zemřel již tři roky po neštěstí, a tak veškerá tíha odpovědnosti zůstala na tehdy dvacetileté  Marii Gabriele, za jejíhož panování Manětín prošel obdobím největšího rozkvětu. Na obnově města i zámku se podíleli vynikající umělci, mezi nimiž je třeba především jmenovat Petra Brandla s jeho obrazovou výzdobou kostela Jana Křtitele na náměstí, s nímž je zámek důmyslně propojen 30 m dlouhou nadzemní chodbou.

Starostové a členové zastupitelstev především v menších obcích se těší velké důvěře občanů, a tak právě oni by měli rozhodovat, co se stane s přebytkem hospodaření Plzeňského kraje. Hejtmanství loni ušetřilo zhruba 260 milionů korun a teď se bude jednat o jejich využití. Zpravodajský portál Plzen.cz už dříve (čtěte zde) informoval o stanovisku Strany svobodných občanů v regionu. Podle jejích členů patří přebytek obcím a lidem v nich. Stejný názor teď na hejtmanství posílá zastupitelstvo Manětína. Informuje o něm web Svobodneplzensko.cz.

„Kraj není zadlužený, zastupitelé si tedy nemusejí lámat hlavu ani se splátkami dluhu. Svobodní, kteří kandidovali v loňských krajských volbách spolu se Starosty, Občany Patrioty a Soukromníky, navrhují tento přebytek rozdělit přímo do jednotlivých obcí, a to na základě počtu obyvatel,“ vyjadřuje se po krajské předsedkyni Svobodných Lence Brčkové i zastupitel Manětína Jiří Pešík, rovněž ze Svobodných.

„Návrh má několik výhod. Především tu, že maximum peněz se dostane přímo k občanům. Ani koruna nepůjde na administrativu spojenou s vyplňováním různých žádostí nebo jejich posuzováním. O využití peněz rozhodnou přímo zastupitelé a starostové, kteří znají problémy a potřeby své obce nejlépe. A není tajemstvím, že starostové především na menších obcích se těší velké důvěře občanů. Stačí se například podívat, kolik procent voličů přilákají k urnám komunální volby. Měřítko počtu obyvatel je rovněž objektivní a nikdo jej nemůže zpochybňovat,“ vysvětluje svá stanoviska Pešík.

Ten svou představu přednesl i na jednání Zastupitelstva Města Manětín, které se konalo v obci Česká Doubravice (manětínské zastupitelstvo totiž rovněž zasedá nejen přímo v Manětíně, ale pravidelně se schází i v jednotlivých městských částech). „Zastupitelé s návrhem souhlasili. Starosta města Josef Gilbert Matuška doufá, že tento návrh skutečně projde a peníze do obcí dorazí,“ konstatuje Jiří Pešík.

Svobodní a nyní i manětínské zastupitelstvo vycházejí z velmi jednoduché matematiky. Výše 260 milionového přebytku se vydělí počtem obyvatel a každá obec dostane svůj podíl. Při současném odhadu to vychází zhruba 450 Kč na jednoho občana. Pro Manětín by to znamenalo asi půl milionu korun, což je pro obec této velikosti zajímavá částka.

Zahrady dominikánského kláštera na Jiráskově náměstí v Plzni se letos již podruhé otevřou široké veřejnosti. V sobotu 10. září od 11 hodin se tu uskuteční sportovně-herní den nazvaný Jiráskovo náměstí žije. Program bude i tentokrát mimořádný. Akce se koná v rámci přípravy rozsáhlé rekonstrukce náměstí. Vstup je zdarma.

jiraskovo namesti zije_TerezaSobrova01„Snažíme se tímto způsobem podpořit a rozvinout aktivity, které se zde již dříve konaly, a zároveň posílit spolupráci místních organizací,“ říká architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který se na projektu od začátku podílí.
V parku před klášterem proběhnou tvůrčí a zdravovědné disciplíny. Návštěvníci se zde potkají s poraněnými pohádkovými postavami, které potřebují ošetřit. Vyrobí si i rakety z PET lahví, které si budou moci odpálit do vzduchu. Chybět nebudou ani tvořivé dílny a pohybové aktivity jako překážková dráha, skákání panáka, hry se švihadlem a míčem nebo dnes již takřka zapomenuté cvrnkání kuliček.

jiraskovonam_A5_finalV zahradě si zase zájemci mohou vyzkoušet rozličné skautské úkoly. Příležitost budou mít ochutnat „hady“ opečené na ohni, zkusit střelbu ze vzduchovky a luku nebo zažít pravý rytířský souboj s vlastnoručně vyrobeným mečem. Následně na ně bude čekat i netradiční fotbalový turnaj, do kterého se mohou přihlásit děti i dospělí (pozor, míst pro zájemce je omezené množství). Den plný zábavy završí koncert skupiny Caleja pod širým nebem Klášterní zahrady. Při plnění aktivit v parku i v zahradě mohou hráči sbírat razítka a získat pak odměnu.

Lidé si budou moci prohlédnout také výstavu mapující historii Jiráskova náměstí s názvem Paměť, do jejíchž příprav se zapojili žáci Masarykovy základní školy a studenti Církevního gymnázia v Plzni. Proběhne i komentovaná prohlídka výstavy.

Smyslem programu je propojit prostřednictvím sportu a dalších doprovodných aktivit různé skupiny návštěvníků i obyvatel a upozornit na chystanou obnovu náměstí. Přestože myšlenka obnovy Jiráskova náměstí je stará již několik desítek let, projekt na jeho rekonstrukci, který má dodat ztracený lesk a architektonickou kvalitu zašlého místa, byl naplno zahájen až v minulém roce. Na podzim 2016 proběhne vedle akce Jiráskovo náměstí žije i 2. kolo architektonické soutěže na obnovu náměstí a představení jejích výsledků veřejnosti.

Akce Jiráskovo náměstí žije je součástí projektu Obnova Jiráskova náměstí a Klášterní zahrady v Plzni. Akci pořádají spolek Pěstuj prostor, středisko Ichthys Junáku – českého skauta, Akademie nadání, vzdělávací centrum Edukuj, BESIP a SPOLEČNOST TADY A TEĎ, za podpory MO Plzeň 2 – Slovany, Nadace Proměny Karla Komárka a Kláštera dominikánů Plzeň. Výstavu Paměť spolupořádá Maják Plzně, Plzeň zastávka, Masarykova základní škola a Církevní gymnázium Plzeň.

Program:

11:00 zahájení, hry a jiné aktivity (Z, P)
stanoviště pro kreativní tvoření (P)
zdravovědné stanoviště (P)
stanoviště s rébusy a kvízy (P)
stanoviště s úkoly a překážkovými aktivitami (P)
stanoviště BESIP (P)
stanoviště se střelbou z luku (Z)
stanoviště se střelbou ze vzduchovky (Z)
stanoviště pro opékání „hadů“ (Z)
stanoviště s rytířským soubojem (Z)
stanoviště pro výrobu meče (Z)
13:00, 15:00, 17:00 odpalování ručně vyrobených raket (P)
16:00 komentovaná prohlídka výstavy (P)
17:30 fotbalový mač (Z)
19:00 koncert kapely Caleja (Z)

legenda:
(Z) v Klášterní zahradě
(P) v parku před kostelem

Do vybraných barokních památek a míst v Plzeňském kraji se během prázdnin opět vrací kulturní program, který navazuje na úspěšný festival 9 týdnů baroka. Posledním místem, kde se odehraje další srpnová barokní slavnost,  je barokní městečko Manětín na severním Plzeňsku.

Návštěvníci tady zažijí barokní jarmark s ukázkami tradičních řemesel, s pokrmy z místních surovin i vůněmi. Dále je čeká prohlídka zámku, průvod městem s žongléry a kejklíři a také iluminace barokních soch a sousoší. V kostele sv. Barbory se odehraje scénické hudební představení o starostech a radostech s láskou v baroku Usurpator tiranno souboru Musica cum gaudio. Závěr večera bude tradičně patřit dobovému ohňostroji.

Barokní slavnost
16:00 – slavnostní zahájení slavnosti, jarmark, barokní vůně, barokní pohoštění
16:15 – prohlídka Zámku, číše vína (rezervováno pro abonenty autobusu Plzně 2015)
18:30 – průvod k baroknímu kostelu sv. Barbory výklad k barokním sochám a sousoším,
exhibice žonglérů a kejklířů, iluminace barokních soch a sousoší
20:00 – benefiční koncert v kostele sv. Barbory
21:30 – barokní ohňostroj a iluminace manětínského zámku

Při pohledu na hvězdné nebe z přesvětleného města mnoho hvězd nenapočítáte. Na hlavní třídě jich nebude ani třicet. V parku dále od lamp možná tři stovky. Na tmavé obloze však můžete spatřit pouhýma očima i tři tisíce hvězd. Z Plzně to pod tmavou oblohu naštěstí není daleko, a proto Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá pozorovací výjezdy do srdce Manětínské oblasti tmavé oblohy, kde hvězdné nebe předvádí svoji plnou krásu.

Pozorování proběhne v pátek 9. října večer na pozorovacím stanovišti nedaleko obce Stvolny. Pozorovací akce začíná v 19 hodin a skončí pravděpodobně před půlnocí, záleží hlavně na zájmu účastníků. Pozorování se uskuteční jen v případě bezoblačné oblohy. V případě, že by bylo pozorování zrušeno, jsou připraveny dva náhradní termíny. První je v neděli 11. října a druhý pak v pondělí 12. října. Čas začátku pozorování by zůstal stejný. O tom, zda se na pozorování vyjíždí, upozorní semafor v kalendáři akcí na webových stránkách hvězdárny www.hvezdarnaplzen.cz. Zde se nejpozději hodinu před začátkem akce změní vyčkávací žlutá barva buď na zelenou v případě výjezdu, nebo na červenou, pokud by nepříznivé počasí neumožňovalo pozorování uskutečnit.

Pozorování je zdarma, ovšem je nutné se na něj předem přihlásit a na místo pozorování i zpět se samostatně dopravit. Přihlášení můžete provést telefonicky na čísle 377 388 400, či e-mailem na hvezdarna@plzen.eu. Po přihlášení obdržíte informace jak se dostat na pozorovací stanoviště a jak se připravit na delší pozorování v otevření krajině.

Na rozdíl od veřejných pozorování ve městě, která záměrně probíhají za večerního svitu Měsíce – nejzajímavějšího astronomického objektu na přesvětlené městské obloze, pozorování pod tmavou oblohou jsou načasována tak, že Měsíc svým svitem neruší a vy se budete moci pokochat krásami vzdáleného vesmíru. Sledovat je budeme největším dalekohledem plzeňské hvězdárny. Jeho objektiv má průměr 40 cm a umožňuje pozorovat detailně vzdálené hvězdokupy, galaxie i mlhoviny. Součástí pozorování bude též představení aktuální oblohy a vysvětlení základní orientace v souhvězdích podzimní oblohy. To vše s odborným výkladem a možností ptát se na věci, které vás ohledně noční oblohy zajímají.

K pozorování tady používají i dalekohled o průměru objektivu 40 cm. Obzvlášť se hodí k prohlížení mlhovin a galaxií. Na snímku Václava Sidorjaka se menší přístroje uplatní při pozorování planet a hvězdokup.

Pátý týden festivalu 9 týdnů baroka, který se koná v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, zavítá také na zámek Manětín. Právě dnes se tam od 18 do 22 hodin odehraje poslední velká Barokní noc festivalu.

Smyslem akce je vyzdvihnout jedinečnost Manětína, západočeské barokní perly zakomponované do krajiny společně s barokními sochami. Návštěvníky čeká komponovaný večer barokních zábav. Těšit se mohou na divadelně inscenované prohlídky zámku a bohatý kulturní program v zámeckém parku. Velkým lákadlem budou projížďky kočáry tažené koňmi, ukázky sokolnického umění, akrobatů a žonglérů, ochutnávky barokního menu nebo speciálně vytvořené barokní vůně. Vrcholem programu bude taneční vystoupení Tance baroka v podání souboru Hartig ensemble. Celý večer slavnostně zakončí dobové osvícení parku stovkami svící a barokní ohňostroj.

Festival 9 týdnů baroka dnes míří do Lukové u Manětína na severním Plzeňsku. Jednou z krásně položených vesniček Manětínska je velmi stará obec Luková, situovaná na úbočí výrazného vrchu Chlumská hora s výhledem do krajiny. Dnes je téměř neobydlená, ale ještě v první polovině 20. století patřila k živým obcím se školou a středověkým farním kostelem sv. Jiří, který stále vzdoruje času, zastíněn stromy a křovinami, bujícími na starém hřbitově.

Dnešní Den pro Lukovou nabídne kromě otevřeného kostela také odpolední a večerní program s komentovanými prohlídkami kostela a výstavy Jakuba Hadravy Věřící, barokní občerstvení, taneční performance Andrey Miltner Barokní pohybové divadlo. Program u kostela zakončí koncert Ireny a Vojtěcha Havlových. Na místě bude jako zázemí programu pojízdné kulturní centrum Autobus 2015. Od 21.00 hodin bude pokračovat klubový program v kapli sv. Anny v Nečtinách.

Tento týden byla pro hledače pokladů s GPS navigací založena první cache v Manětínské oblasti tmavé oblohy. Oblast o rozloze 346 km2 kolem Manětína byla letos v září vyhlášena třetí oblastí tmavé oblohy v ČR. Na mimořádně temné noční nebe poskytující úchvatný pohled na hvězdy teď upozorní hledače kešek nová schránka.

„Zvolili jsme nejjednodušší typ, aby schránku našli jak zdatnější lovci kešek, tak ti, co s geocachingem teprve začínají,“ říká jeden ze spoluautorů nápadu, Ondřej Trnka z Hvězdárny a planetária Plzeň. Sbíráním kešek se zabývají nejvíce lidé, kteří se rádi pohybují ve volné přírodě. Tato zábavná činnost, která mnohdy tříbí i mozek, je populární hlavně mezi pěšími turisty a cykloturisty. S přibývajícím počtem mobilních telefonů umožňujících vyhledávání bodů podle GPS souřadnic tak hledačů kešek, tzv. kačerů, přibývá.

„Často si nějakou kešku najdu třeba při rodinném výletu,“ dodává Jiří Polák, další ze spoluautorů, který jich má na svém kontě více než 500. Každá schránka má svého správce, který se stará o to, aby obsahovala, co obsahovat má, včetně tužky a poznámkového sešitku, tzv. logbook, do kterého se úspěšný nálezce zapíše. „Jsem zvědavá, kolik hledačů pokladů tuto kešku v prvních týdnech najde,“ uvádí Šárka Haalová z Manětína, která se ujala role vlastníka hledané krabičky.

Manětínská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena 15. září tohoto roku na území 10 obcí Plzeňského a Karlovarského kraje – Manětína, Nečtin, Štichovic, Hvozdu, Štědré, Pšova, Bezvěrova, Krs, Dražně a Toužimi. Jejími zakladateli je kromě uvedených obcí ještě dalších pět nejen astronomických neziskových organizací: Hvězdárna a planetárium Plzeň, Česká astronomická společnost, ČSOP Manětínsko, občanské sdružení Cesta z města a občanské sdružení Pod střechou. Cílem zakladatelů je zachovat noční oblohu, ale i noční přírodu v této oblasti ve stávající kvalitě, která je ve srovnání s jiným obydleným územím ČR výjimečná.