Home Tagy Články označené "Město Plzeň"

Město Plzeň

Statutární město Plzeň – Magistrát města Plzně.
Zakládací listina
Plzeň byla patrně založena roku 1295 z rozhodnutí krále Václava II. Přesný důvod již není znám, zakládací listina se nedochovala. Obec vznikla odtržením od tehdejší Plzně, dnes Starého Plzence.
Město Plzeň je statutárním územně členěným městem. Svou působnost a pravomoci rozdělilo mezi orgány města Plzně a orgány svých městských obvodů (kterých má 10) obecně závaznou vyhláškou – Statutem města Plzně. Povinným subjektem ve smyslu zákona o informacích je za město Plzeň vždy ten orgán města nebo jeho městského obvodu, kterému byla Statutem města Plzně svěřena příslušná působnost nebo pravomoc.

Současnou rozlohu má Plzeň od 1. ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce Lhota a Malesice, které se zároveň staly novými městskými obvody. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů,[13] největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských částí.
Plzeň 1- katastrální území Bolevec a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 2- Slovany: katastrální území Božkov, Bručná, Hradiště u Plzně, Koterov a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 3- katastrální území Doudlevce, Radobyčice, Skvrňany, Valcha a část katastrálního území Plzeň
Plzeň 4- katastrální území Bukovec, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Lobzy, Plzeň 4 a Újezd
Plzeň 5- Křimice: část katastrálního území Křimice a část katastrálního území Radčice u Plzně
Plzeň 6- Litice: katastrální území Litice u Plzně
Plzeň 7- Radčice: část katastrálního území Radčice u Plzně a část katastrálního území Křimice
Plzeň 8- Černice: katastrální území Černice
Plzeň 9- Malesice: katastrální území Malesice a Dolní Vlkýš
Plzeň 10- Lhota: katastrální území Lhota u Dobřan

Ucelený přehled sociálních služeb poskytovaných na území města Plzně a v nejbližším okolí má od poloviny října k dispozici plzeňská veřejnost. Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně zpracoval již páté aktualizované vydání s názvem Katalog nejen sociálních služeb. Zájemci si mohou publikaci vyzvednout v Plzni zdarma na řadě veřejně dostupných míst, například ve vrátnicích magistrátu a úřadech městských obvodů, na úřadu práce, městské policii, v městské a diecézní charitě, ve fakultní nemocnici i dalších institucích.

foto: město Plzeň

Poslední katalog vyšel v roce 2014. Aktualizované vydání má sloužit především k lepší orientaci v nabídce služeb, jež město dotuje a jejichž kvalitu garantuje. „I v dnešním světě dokonalých technologií a sociálních sítí má nezastupitelné místo informační materiál v tištěné podobě. První katalog tohoto druhu byl vydaný v roce 2005 a měl 70 stran, tento nově vydaný jich má již 208,“ uvedl plzeňský primátor Martin Zrzavecký.

„Každá strana představuje jednu službu včetně veškerých kontaktů a stručné charakteristiky.  Rozdíl 130 stran ve srovnání s prvním vydáním je dokladem toho, že město intenzivně pracuje na rozvoji sítě sociálních služeb v souladu s potřebami jeho občanů a demografickým vývojem,“ řekla náměstkyně primátora pro oblast školství a sociálních věcí Eva Herinková.

Publikace nabízí informace o službách pro seniory, zdravotně postižené, rodiny, děti a mladistvé, služby pro osoby v obtížných situacích, cizince i osoby ohrožené drogovou závislostí. „Uživatelé v ní najdou rovněž údaje o službách společných pro více oblastí a nově též kapitolu Úřady a instituce, kde Vám poradí, v níž jsou přehledně uvedeny kontakty a činnosti orgánů veřejné správy obce i kraje, ale mimo to i nabídka služeb Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení nebo Fakultní nemocnice Plzeň,“ upřesnila vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně Alena Hynková.

Brožura, která graficky dodržuje nový vizuál města, vyšla původně nákladem 10 tisíc kusů, tento náklad byl však během týdne rozebrán. Magistrátní odbor sociálních služeb proto zajistil dotisk dalších deseti tisíc kusů, ale ani tento počet pravděpodobně nebude konečný. „Pochopitelně nás zájem institucí, poskytovatelů a především veřejnosti těší. Je dokladem toho, že informace ve vazbě na zajištění poradenství, pomoci a péče občany města opravdu zajímají,“ dodala Alena Hynková.

Informace o všech pořádaných akcích včetně uzavírek a omezeních dopravy v Plzni si budou moci od příštího roku najít lidé v kalendáři akcí na webu města, konkrétně na webovém portálu Bezpečná Plzeň. Tento měsíc už běží ve zkušebním provozu, zatím na intranetu města. Jde o další z projektů konceptu takzvaného Smart City Plzeň, které mají obyvatelům a návštěvníkům města zjednodušit a zpříjemnit život.

„Chceme tím ulehčit práci lidem, organizátorům, bezpečnostním složkám, úřadům a odborům města,“ uvedl primátor města Plzně Martin Zrzavecký. Plzeň se při přípravě projektu neinspirovala žádným městem.

„Stávalo se, že ne vždy jsme ty informace měli. Poslední dobou výrazně stoupá počet kulturních a sportovních akcí, a tak chceme mít větší přehled,“ vysvětlil vedoucí Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně Aleš Průša. Pořadatelé akcí se z kalendáře dozvědí, kdy jsou jaké plochy a prostory ve městě obsazené. Informace jsou dobré také kvůli tomu, aby se lidé rozhodli, zda mají jet do centra autem.

Provoz sdíleného úložiště technicky zajišťuje Správa informačních technologií města Plzně. „Na tuto šikovnou a chytrou věc jsme nemuseli vydávat žádné peníze,“ doplnil Aleš Průša. Policie a úřady budou ze systému získávat kromě veřejných dat (termínu, hodiny a druhu akce) také informace například o účelu shromáždění, svolavateli a další. Když se nová akce zadá, tak ihned dostanou e-mail o termínu a druhu akce.

Od roku 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury, se výrazně zvýšil počet sportovních a kulturních akcí ve městě. „Od roku 2016 se navíc velmi zpřísnily bezpečnostní podmínky pro pořádání akcí,“ řekl Aleš Průša. Ministerstvo vnitra České republiky vydalo příručku na ochranu měkkých cílů, z níž plynou  doporučení pro pořadatele, policii i pro orgány města. Například akce konané na náměstí Republiky mají mít větší počet pořadatelů, kvalitní bezpečnostní agenturu, požární a zdravotnický dozor a zajištěný prostor proti vniknutí nebezpečného vozidla. „A pokud se konají na náměstí akce s větším počtem lidí, tak si dnes organizátor musí požádat odbor dopravy o úplnou uzavírku příjezdových ulic pro individuální dopravu a jezdí tam pak jen městská hromadná doprava nebo ti, kdo na náměstí bydlí,“ dodal Aleš Průša.

Plnění systému bude mít na starosti pracovník odboru bezpečnosti, u něhož se sbíhají veškeré informace o akcích. „Jakmile se o akci dozvíme, tak ji hned založí, tedy všechna oznámená shromáždění, kulturní i sportovní akce, uzavírky silnic a omezení dopravy,“ dodal Aleš Průša.

Artotéka města Plzně se rozroste o dalších devět uměleckých děl vytvořených různými technikami. Město nakoupí umělecké práce autorů Jiřího Špinky, Miloslava Čecha, Otakara Strýhala a Jiřího Slívy celkem za 99,5 tisíce korun.

„Hlavní myšlenkou projektu je prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců,“ uvedl první náměstek primátora Martin Baxa. O výběru výtvarných děl doporučených Radě města Plzně k nákupu do majetku města rozhoduje Komise Artotéky města Plzně, která je jmenována Radou města Plzně.

„Na základě nabídek, které obdržel odbor kultury, a podle návrhu odborné komise byla vybrána a doporučena k nákupu tato výtvarná díla: dřevěný reliéf Jiřího Špinky s názvem Evropská unie, malba Cestou na keltské oppidum a olej Střechy u Gotharda Miloslava Čecha, dále olej na desce Hrad Žebrák od Otakara Strýhala. Sbírku obohatí také díla výtvarníka Jiřího Slívy, město zakoupí jeho lepty Klauni a Kafka a litografie Kavárna, Víno a Pivo,“ uvedla vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně Květuše Sokolová.

V současné době Artotéka města Plzně zahrnuje již 196 výtvarných děl v celkové hodnotě 4,17 milionu korun. Jsou v ní zastoupeni významní umělci plzeňské oblasti, jako jsou například Jiří Patera, Miroslav Tázler, dále zástupci plzeňské malířské školy 70. až 80. let 20. století (tzv. Paterův kroužek) – Vladivoj Havlíček, Václav Malina, Milan Maur a další. Ve sbírce jsou dále zastoupena díla Bronislava Losenického, Květy Monhartové, Františka Bálka, Jarmily Dytrychové, Marie Lacigové, Jiřího Kovaříka, Jiřího Rataje, Benedikta Tolara a jiní.

Artotéka města Plzně byla založena dne 1. ledna 1996 usnesením Rady města Plzně ze dne 5. října 1995 za účelem nákupu výtvarných děl do majetku města. Na její financování je pravidelně ročně uvolňována z městského rozpočtu částka ve výši 100 tisíc korun.

Už jen do pátku 20. října 2017 může veřejnost hlasováním ovlivnit budoucí rozvoj Plzně, který řeší právě vznikající návrhová část Strategického plánu města Plzně. Navrženo je více než čtyřicet konkrétních aktivit pro rozvoj v následujících letech, ze kterých je nutné stanovit priority. Do jejich výběru se mohou zapojit všichni obyvatelé, a to vyplněním hodnotícího formuláře na webu Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně www.ukr.plzen.eu. Výsledky hlasování budou společně s názorem odborné veřejnosti zapracovány do dokumentu, který bude předložen k projednání Zastupitelstvu města Plzně.

Strategický plán je pro město jeden z nejdůležitějších dokumentů, protože komplexně navrhuje jeho rozvoj a směřování ve všech oblastech – bydlení, hospodářství, trávení volného času, životním prostředí a dalších oblastech. „Po celou dobu jeho tvorby spolupracujeme nejen s odborníky, ale také s místními obyvateli. Věřím proto, že veřejnost možnost hlasování opět využije a budoucí rozvoj našeho města stanovíme společně,“ říká Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

V prosinci 2016 schválilo Zastupitelstvo města Plzně analytickou část Strategického plánu města Plzně. Definováno bylo šest nejdůležitějších pozitiv, na nichž je třeba dále stavět, a osm potenciálně problematických oblastí, s nimiž je třeba se vypořádat. V návaznosti na to bylo formulováno pět strategických cílů a navrženo více než čtyřicet aktivit, které povedou k jejich řešení a naplňování. Tyto aktivity byly v září 2017 diskutovány s odbornou veřejností a v současné době jsou předloženy k hodnocení obyvatelům města Plzně.

Hlavním smyslem strategického plánu je organizace rozvoje města a koordinace jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek. Strategický plán reaguje na dlouhodobé potřeby města a zároveň musí zohledňovat možnosti rozpočtu. Záměrem města Plzně je prostřednictvím nového strategického plánu dosáhnout zkvalitnění života ve všech oblastech a navrhnout potřebné kroky k trvale udržitelnému rozvoji Plzně a poskytnout tak veřejnosti a podnikatelské sféře informace o svých dlouhodobých rozvojových záměrech. Do přípravy dokumentu se doposud aktivně zapojilo více než 200 osob a více než 1 600 obyvatel Plzně přispělo svým názorem.

V Plzni se uskutečnila mezinárodní konference Budoucnost v rukách dětí/Neformální vzdělávání jako nástroj sociální změny. Konference je putovní, po Plzni zamířila do Písku a do Prahy.

Letošní ročník konference nesl název Budoucnost v rukách dětí s podtitulem Neformální vzdělávání jako nástroj sociální změny. Tématem byla spolupráce kulturních institucí se školami, které by měly žákům nabídnout muzea, science centra či galerie jako alternativní místa vzdělávání.

Konference měla za cíl nabídnout všem zájemcům příklady dobré praxe kolegů ze západní i východní Evropy, prohloubit si vědomosti o práci s dětmi v kulturní oblasti a získat praktické tipy pro vlastní činnost. Zájemci získali možnost zapojit se do mezinárodní sítě kulturních institucí pracujících s dětmi, ale také možnost získat partnery pro mezinárodní projekty.

Konference se koná v České republice v letošním roce poprvé. Jedná se o 11. ročník konference Hands On! International Association of Children in Museums, které sdružuje organizace ze 45 zemí světa, jejichž cílem je prezentovat mladým návštěvníkům muzea, galerie a science centra jako atraktivní a přátelská místa. Konference Hands On! se konají v evropských metropolích pod záštitou významných představitelů jednotlivých států, v roce 2013 konferenci ve Stockholmu osobně zahajovala švédská královna Silvie a loňskou jubilejní konferenci zahájila královna Máxima Nizozemská.

Mezinárodní konferenci v Plzni připravilo Západočeské muzeum v Plzni ve spolupráci se Sladovnou Písek a Asociací muzeí a galerií České republiky. Záštitu převzalo Ministerstvo kultury České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Plzeňský kraj.

Plzeň požádá o dotaci na projekty za zhruba 60 milionů korun, které mají zlepšit podmínky pro výuku na 11 základních školách a týkají se přírodních věd, technických a řemeslných oborů, práce s digitálními technologiemi a komunikace v cizích jazycích. Za peníze získají školy kvalitní vybavení odborných učeben či zcela nové odborné učebny, bude do nich zajištěn bezbariérový přístup, zrekonstruovány budou počítačové sítě. Přípravu a podání žádosti o dotaci z IROP schválila Rada města Plzně.

„Podáme nyní celkem dvě žádosti, první pro deset základních škol ve výši 48 milionů korun, druhá je pak samostatně na velký projekt 17. ZŠ a MŠ v Malické ulici za 12,2 milionů korun. Výše dotace z 66. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu může dosáhnout až 90 procent z celkových způsobilých nákladů projektu, tedy v prvním případě 43,2 milionu korun, v druhém 9,4 milionu korun,“ přiblížil ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas.

Konkrétně u 17. ZŠ a MŠ v Malické ulici by měly vzniknout nové specializované učebny v podkroví budovy, učebny budou sloužit přírodním vědám a práci s digitálními technologiemi. Součástí je také vybavení prostor novým nábytkem a moderními učebními pomůckami. „Nezbytným předpokladem je zajištění bezbariérového přístupu odborných učeben pro žáky se zdravotním postižením. Zároveň bude investováno do zajištění vnitřní konektivity stávající budovy, tedy do rekonstrukce LAN,“ uvedl Pavel Kotas. S realizací se počítá v roce 2018.

Z projektu nazvaného Zkvalitnění výuky v klíčových kompetencích na ZŠ v Plzni – etapa II. by dále měly být financovány záměry Masarykovy základní školy, Tyršovy ZŠ a MŠ, 1., 11., 13., 16., 25., 31., 26. a 28. ZŠ v Plzni.

Plzeňská náměstkyně pro oblast školství a sociálních věcí Eva Herinková společně s vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně Alenou Hynkovou přijali náměstkyni pro sociální oblast Mladé Boleslavi Zdeňku Veškrnovou s vedoucí odboru sociálních služeb mladoboleslavského magistrátu Andreou Reslovou. Mladá Boleslav požádala město Plzeň o informace týkající se nastavení systému sítě sociálních služeb a návazných služeb, jejich rozvoj a financování ze strany města.

foto: www.plzen.eu

Hlavním tématem setkání bylo financování poskytovatelů sociálních služeb na území města, způsob rozdělování finančních prostředků, ověřování efektivity poskytovaných služeb. Mladoboleslavské delegaci se především zalíbila aplikace pro monitoring sociálních služeb města Plzně, která je přístupná pro poskytovatele sociálních služeb na webové adrese plzeňského magistrátního odboru sociálních služeb. Do této aplikace vyplňují příjemci dotací data o svých poskytovaných službách, magistrát si následně nechá dané dotace externím subjektem vyhodnotit.

Dále se zástupci z Mladé Boleslavi zajímali o katalog sociálních služeb. Plzeň nyní vydává nový katalog obsahující přes dvě stě poskytovatelů sociálních služeb v Plzni a přilehlém okolí.

Mladá Boleslav je statutární město ve Středočeském kraji, které má na 40 tisíc obyvatel, není členěno na obvody a oproti plzeňskému odboru sociálních služeb vykonává nejen samosprávu, ale i přenesenou působnost.

Primátor města Plzně Martin Zrzavecký společně se svojí náměstkyní pro oblast školství a sociálních věcí Evou Herinkovou přijal na radnici velvyslance Vietnamské socialistické republiky v České republice Ho Minh Tuana. Přijetí se zúčastnili i zástupci svazu Vietnamců v České republice a v Plzni. Tématem setkání byla integrace vietnamské komunity v krajské metropoli a možnosti budoucího zapojení do kulturního života města.

„V Plzni máme legálně přihlášeno na 16 tisíc cizinců, z toho je početná vietnamská komunita čítající dva tisíce Vietnamců. Integrace dané komunity se v Plzni zcela daří, je to i především díky dlouholetým přátelským vztahům obou zemí. Zdejší Vietnamci nepředstavují pro město žádné sociálně bezpečnostní riziko, naopak s městem velmi dobře spolupracují. Přicházejí s celými svými rodinami za prací, svým podnikáním zde vytvářejí hodnoty, na malých obcích nejen Plzeňského kraje pomáhají zajišťovat základní služby českým občanům. Vietnamská komunita v Plzni se navíc zapojuje do kulturního života, zapojila se i do projektu Evropského hlavního města kultury 2015,“ sdělil primátor Martin Zrzavecký vietnamskému velvyslanci, jenž měl tytéž informace o bezproblémovém začlenění vietnamských občanů do zdejší společnosti.

Vietnamský velvyslanec se zajímal především o možnosti podpory vzniku zázemí pro komunitní centrum vietnamských občanů ze strany města. V první řadě se zajímal o možnost poskytnutí nebytového prostoru pro takovéto centrum. Město Plzeň nabízí neziskovým organizacím za velmi nízké nájemné své nebytové prostory, dále tyto organizace podporuje dotačními programy v oblasti kultury, což by mohl být v budoucnu i případ vietnamské komunity. „Městu velice záleží na integraci cizinců do naší společnosti, proto zde funguje Komise pro otázky integrace cizinců Rady města Plzně, v rámci níž bychom v budoucnu mohli podporovat jednotlivé akce vietnamského komunitního centra nebo i dlouhodobou činnost,“ vysvětlila možnosti podpory ze strany města náměstkyně Eva Herinková.

Po přijetí u primátora čekalo vietnamského velvyslance jednání se zástupci Svazu Vietnamců v Plzni, odpoledne navštívil památky města a zavítal i do plzeňského pivovaru. Ho Minh Tuan je velvyslancem Vietnamské socialistické republiky od května letošního roku, do Plzně poprvé zavítal už před 15 lety a to v rámci pracovní cesty po Evropě.

Festival Sculpture Line Plzeň 2017, jenž v plzeňských ulicích, parcích, náměstích, prolukách a dalších prostranstvích představil v minulých měsících sochařská díla sedmi umělců, organizátoři slavnostně zakončili ve středu 11. října v mázhauzu plzeňské radnice. Festival se konal v západočeské metropoli od 1. června do 30. září, projekt podpořilo město Plzeň.

Festival Sculpture Line Plzeň 2017 (zdroj foto: www.sculptureline.cz)„Veřejný městský prostor a jeho podoba sehrává v životě každého velmi důležitou úlohu. Jsem proto velmi potěšen, že po dvou úspěšných pražských ročnících přenesli organizátoři festivalu tento koncept právě do Plzně. Projekt byl vlastně jakousi galerií pod širým nebem, galerií, kterou nemusíte navštěvovat, ale která přichází za vámi a vybízí vás k názoru na vystavená umělecká díla, “ uvedl první náměstek plzeňského primátora Martin Baxa.

Festival Sculpture Line Plzeň 2017 (zdroj foto: www.sculptureline.cz)Ředitelka plzeňského festivalu Andrea Buriánková doplnila, že Plzeň je nakloněna  odvážným  myšlenkám a modernímu umění vůbec. „Doufám, že se nám podařilo nejen Plzeňanům, ale i návštěvníkům města zpříjemnit cesty městem. Mimo jiné nás potěšilo, že ani jedno z děl vystavených na volně přístupných veřejných prostranstvích nikdo neponičil,“ dodala ředitelka.

Plzeňané se mohli setkat s díly Michaela Gabriela, Jaroslava Chramosty, Alexandry Koláčkové, Veroniky Kudláčkové Psotkové, Marce Mosera, Lukáše Raise a Michala Trpáka. Díla byla umístěna například v Kopeckého sadech, v Mlýnské strouze, sadech 5. května, před Techmania Science Center a na dalších místech.

V celostátní soutěži Park roku 2017 obdržel plzeňský park na Mikulášském náměstí ve druhém plzeňském obvodu zvláštní cenu Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Porotci ocenili obnovu náměstí spojenou s obohacením historické parkové úpravy o funkce požadované v současnosti – pobytový trávník a smíšené keřové a trvalkové výsadby. Soutěž od roku 2003 každoročně vypisuje profesní sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně.

Do soutěže přihlásilo park město Plzeň zastoupené Správou veřejného statku města Plzně. V polovině září jej hodnotila šestičlenná odborná porota na základě nominace významných oborových institucí.

„Pro správce parku je toto ocenění velmi cenné, neboť dokládá, že nejen kvalitní projekt a realizace daného prostoru, ale především následná údržba hraje roli v tom, zda je park funkční, využívaný a mezi veřejností oblíbený či nikoli. Potvrzuje, že finance, vložené do následné údržby se vyplácejí,“ uvedla Lucie Davídková ze Správy veřejného statku města Plzně.

Výsledky soutěže byly vyhlášeny 5. října v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Vítězem se stala obnova Jiráskových sadů v Litoměřicích, druhým místem porota ocenila revitalizaci zahrady piaristického kláštera v Příboře a třetí místo obdržel park Balabenka v Praze 9.

Rekonstrukce Mikulášského náměstí se uskutečnila v letech 2010–2012. Základní kostru prostoru tvoří dvojité lipové aleje lemující pěší komunikace. V centrální ploše náměstí je trávník, relaxační část vedle živých plotů lemují smíšené květinové záhony tvořená trvalkami a dekorativními keři. Při přestavbě byly obnoveny zpevněné povrchy, dlažba a mlat, instalovalo se veřejné osvětlení. Náklady na rekonstrukci činily zhruba 36 milionů korun. Město na ni získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí z oblasti podpory Regenerace urbanizované krajiny na obnovu vegetačních prvků. Mobiliář darovala městu společnost Panasonic.