Home Tagy Články označené "migrační politika"

migrační politika

Definitivně mrtvé kvóty opět zázračně ožívají, reaguje na návrh předsednické země Evropské unie, Malty, znovu přistoupit na přerozdělování migrantů místopředseda krajského hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) Zdeněk Maštalíř. Návrh EU komentuje na regionálním Facebooku SPD.

Státy EU, které nebudou chtít pomoci v migrační krizi převzetím celé své kvóty žadatelů o azyl, by v budoucnu mohly místo části z nich finančně či vysláním expertů přispět například k ochraně vnější hranice bloku. Jako kompromis v přípravě reformy dublinského systému EU, který v Evropské unii upravuje řešení azylových žádostí, to nyní navrhuje stávající maltské předsednictví EU.

Pokud by stát převzal migrantů více, než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh zmiňuje 60 tisíc eur (asi 1,62 milionu korun) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl. Maštalíře zarazila i výše zmíněná částka. „Všimněte si, že navrhované výkupné za jednoho migranta převyšuje příjmy většiny zdejších pracujících a o srovnání s důchody se raději ani nepokouším,“ píše. „Když vidím ten výkvět, který se do Evropy hrne, tak se snad vyplatí to výkupné zaplatit. Nicméně podle návrhu se smí výpalné zaplatit jen za polovinu a druhá polovina se musí bez výhrad přijmout,“ netají Maštalíř odpor k přílivu migrantů do Evropy a všímá si i další části maltského návrhu. V něm je totiž zakotveno pravidlo, že by státy v určitých případech stejně musely povinně přijmout polovinu přiděleného počtu žadatelů a za každého azylanta by země dostávala z unijního rozpočtu finanční prostředky.

O dokumentu by měli jednat ministři vnitra v Bruselu 18. května, pokud se neshodnou – a diplomaté nečekají, že se tak stane – dostane se věc na stůl prezidentům a premiérům EU na jejich summitu v červnu.

Změnit migrační politiku Evropské unie, kontrolovat a chránit vnější hranice, pochopit, že islám není kompatibilní se západním pojímáním svobod a demokracie a nespolupracovat se státními sponzory teroristických skupin. To je podle plzeňského senátora Lumíra Aschenbrennera (ODS) to nejzákladnější k zajištění bezpečí lidí v Evropě. Místo toho se ale vzájemně přesvědčujeme, že budeme „jednotní a silní“ a používáme slova jako kondolence, summit, proklamace a tak stále dokola… Senátor to rozebírá v komentáři na serveru echo24.cz a na celostátním webu občanských demokratů.

„Pamatujete, jak více než milion lidí v čele s politiky mnoha zemí, včetně premiéra Sobotky, pochodovalo 11. ledna 2015 po teroristických útocích na redakci Charlie Hebdo a židovský obchod Paříži? A pamatujete, co tehdy politici slibovali? Za všechny připomínám slova francouzského prezidenta Françoise Hollanda: „Naše celá země se pozvedne k něčemu lepšímu.“ Nestalo se, terorismus dál sužuje Evropu a vrcholní politici dál pronášejí prázdné řeči,“ konstatuje plzeňský senátor.

Místo „lepších zítřků“ přišly další teroristické útoky v Paříži, Kodani, v Nice, Bruselu, Londýně, Berlíně, Stockholmu i na jiných místech. A politici, kteří jsou u moci, pořád opakují: Teroristy porazíme. Zůstaneme silní a jednotní. Vyřešíme to. Nenecháme si vzít naši svobodu a způsob života. Uděláme to i ono. Jenže situace se zhoršuje, v podstatě se nestalo vůbec nic, chlácholení veřejnosti je marné. Důvod? Říkat by se mělo něco zcela jiného.

„Mimochodem. Po atentátu na redakci Charlie Hebdo se sešlo v Paříži také 11 ministrů vnitra a kromě jiného slíbili kvůli boji s terorismem „lepší ochranu vnějších hranic Evropské unie“. Stal se přesný opak. Hranice byly děravé jako řešeto, za pár měsíců se přes ně převalil milion uprchlíků a někteří z nich se pak podíleli na teroristických útocích. To je naprosto fatální selhání, o kterém nelze pochybovat,“ tvrdí Lumír Aschenbrenner.

Bojovat v asymetrické válce proti jednotlivcům a malým skupinám, což je případ současného islámského terorismu v Evropě, není podle něho jednoduché. Mohli bychom si u toho říci alespoň pravdu, protože pojmenování problémů by mohlo vést k postupné a nesnadné nápravě. Senátor píše, že politici u moci by měli změnit rétoriku a říkat minimálně 5 těchto věcí:

1. Je nutné velmi rychle zcela změnit migrační politiku Evropské unie tak, aby radikálové nemohli dál přicházet na kontinent, azylové řízení musí být daleko přísnější a výběrovější. V překladu: Migrace se musí výrazně omezit.
2. Musíme proto také daleko více kontrolovat a chránit vnější i vnitřní hranice EU.
3. Zradikalizovaní lidé, kteří nemají občanství EU, musí být deportováni do svých domovských zemí. Musí skončit státní podpora a sponzoring přes humanitární organizace, které v EU dostávají radikální a extrémistické organizace, jež se maskují za náboženská uskupení, školy, jazykové kurzy, nadace a společenská centra.
4. Islám jako ideologie není kompatibilní se západním pojímáním svobod a demokracie.
5. Spolupráce se státními sponzory teroristických skupin, kterými jsou například Saúdská Arábie, Katar, Pákistán či Írán, musí být omezena.

To jsou podle Lumíra Aschenbrennera alespoň základní věci. „Jenže místo toho uslyšíme, že budeme „jednotní a silní“. Tak silní, že po Londýně a Stockholmu přijdou další útoky. A verbální kolovrátek některých politiků se nanovo spustí,“ neskrývá znepokojení senátor.

Podle předběžné statistické bilance se počet obyvatel České republiky v průběhu roku 2015 zvýšil o 15,6 tisíce na konečný stav 10 553,8 tisíce.

Přírůstek byl výsledkem kladné bilance zahraničního stěhování ve výši 16 tisíc. V populaci České republiky přibylo seniorů nad 65 let věku (o 52,0 tisíce), ale i dětí do 15 let (o 22,7 tisíce). Průměrný věk obyvatel se zvýšil o 0,2 na 41,9 let k 31. 12. 2015.

Počet obyvatel v Plzeňském kraji v loňském roce vzrostl o 1 493 osob. Na zvýšeném počtu  se podílel pouze přírůstek stěhováním, počet zemřelých je již pátým rokem vyšší než počet narozených. Meziročně poklesl jen počet potratů, zvýšil se naopak počet sňatků, rozvodů, živě narozených, zemřelých, přistěhovalých i vystěhovalých.

Na základě předběžných výsledků žilo na území Plzeňského kraje k 31. prosinci 2015 celkem 576 616 obyvatel, za 12 měsíců tak počet obyvatel vzrostl o 1 493 osob. Nárůst byl způsoben převyšujícím počtem přistěhovalých nad vystěhovalými o 1 939 osob, přirozený přírůstek je již pátým rokem záporný. Ve dvou okresech kraje se počet obyvatel snížil, nejvýrazněji v okrese Klatovy o 242 osob. Nejvíce obyvatel naopak přibylo v okrese Plzeň-město. Počet živě narozených převyšoval nad počtem zemřelých pouze v okresech Domažlice a Plzeň-sever, a tak zde počet obyvatel vzrostl i s přispěním přirozeného přírůstku.