Home Tagy Články označené "Ministerstvo zdravotnictví"

Ministerstvo zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík a předsedkyně Rady Asociace krajů ČR  Jana Vildumetzová   společně dnes podepsali Memorandum o systémovém financování navyšování platů a mezd zdravotnických pracovníků. Ministerstvo zdravotnictví a Asociace krajů ČR ve společném memorandu uvádějí, že jsou si vědomi nezbytnosti stabilizace počtu pracovníků ve zdravotnictví, které úzce souvisí s výší platů a mezd v této oblasti.  

 „Chceme, aby peníze bez problémů plynuly ke všem lékařům zdravotním sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům ve všech českých nemocnicích. Naším cílem je soustavně zlepšovat odměňování ve zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že naše dohoda s kraji přispěje ke stabilizaci personálního zajištění českého zdravotnictví,“ prohlásil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík po podpisu.

Zajištění peněz na navýšení tarifních platů a mezd zdravotnických pracovníků je nezbytné zohlednit v rámci výdajů systému veřejného zdravotního pojištění.

„Jsem ráda, že jsem dnes od ministra zdravotnictví dostala garanci pro všechny hejtmany, že slíbené prostředky na platy a mzdy zdravotnických pracovníků skutečně obdržíme. Považuji za nepřijatelné, aby se opakovala situace z loňského roku, kdy kraje již jedno memorandum s ministerstvem zdravotnictví uzavřely, ale peníze přesto neobdržely,“ uvedla  Jana Vildumetzová a dodává: „Potřebujeme mít jistotu, že budeme moci zdravotnickým pracovníkům v krajských zařízeních tarifní platy a mzdy o 10 procent navýšit, a to hned od 1. ledna. V případě, že pracovníci peníze, na které mají po právu nárok, včas neobdrží, hrozí jejich hromadný odchod z krajských nemocnic, který by reálně ohrozil stabilitu krajské zdravotnické péče ve všech krajích.“

Asociace krajů ČR se v rámci memoranda zavázala, že bude prosazovat, aby v krajských zdravotnických zařízeních došlo k navýšení tarifních platů a mezd na základě změn nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

 „Zavázali jsme se, že obecné úhradové mechanismy obsažené v „úhradové vyhlášce“ na rok 2018 umožní takové navýšení peněz, aby poskytovatelé zdravotních služeb měli zdroje na navýšení tarifních platů i mezd pro rok 2018 o 10 procent,“ informovala náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

Nemůžeme dále mlčet a musíme reagovat na množící se články a mediální výstupy, které informují o významné prospěšnosti nebo dokonce léčivém působení alkoholu. Prosím čtěme tato sdělení s rezervou, ke které nás vybízí zdravý rozum, varovala tento týden náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

Populace v České republice patří mezi vysoce tolerantní v otázce konzumace alkoholických nápojů, a to včetně konzumace dětmi a mladistvými. Velmi často dochází k nabízení alkoholu dětem v prostředí rodiny.

Mezi zásadní negativní dopady pití alkoholu patří především:

poškozování vlastního zdraví
sociální dopady na konzumenta a jeho blízké – finanční problémy, nižší produktivita, ztráta zaměstnání, ztráta rodiny
nárůst kriminality

Celospolečenské náklady na škody způsobené konzumací alkoholu činí odhadem více než 16 miliard Kč ročně a mají rostoucí tendenci. Větší část těchto nákladů tvoří přímé náklady na léčbu nemocí způsobených užíváním alkoholu, další nemalou složkou jsou náklady na potírání a následky kriminality s užíváním alkoholu spojené.

„Problematika vysoké míry užívání alkoholu v české populaci je oblastí s významnými celospolečenskými dopady. Dnes proběhlo další jednání Meziresortní pracovní skupiny pro snížení škod působených alkoholem, která je poradním orgánem jak ministra zdravotnictví, tak i Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky za účasti významných hostů z řad odborníků a lékařů. Základním cílem pracovní skupiny je implementace Akčního plánu k omezení škod působených alkoholem pro období 2015–2018, jehož cílem je snížení spotřeby alkoholu v populaci České republiky a tím i snížení škod jím působených,“ vysvětlil dále náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula.

„V současnosti zcela jednoznačně víme, že doporučovat preventivní užívání alkoholu není odborně ani eticky správné. Alkohol způsobuje více úmrtí, než kolika může předejít. Doporučením mírného pití alkoholu s poukazem na jeho preventivní účinek pro některou diagnózu (např. diskutovaná prevence infarktu myokardu) znamená současné ignorování faktu, že tím dojde k významnému zvýšení rizika pro jinou diagnózu (např. cirhóza jater, cévní mozková příhoda nebo rakovina),“ doplnil přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Michal Miovský.