Home Tagy Články označené "nemocnice Klatovy"

nemocnice Klatovy

Soubor nových bezpečnostní opatření zavádí Klatovská nemocnice. Důvodem je větší ochrana majetku a bezpečí pacientů i personálu. Především jde o obnovu noční ostrahy areálu a nemocničních budov. V průběhu prosince se přidají další. Od pondělí 11. prosince to bude mimo jiné i zpoplatnění dlouhodobého parkování. Motoristé najdou podrobné informace u vjezdu do areálu, uvnitř nemocnice i na nemocničním webu.

„Zavedením noční ostrahy chceme zabránit návštěvám vandalů a sběračů kovů, kteří poškozují budovy a různá technologická zařízení v areálu, a také předcházet občasnému přespávání bezdomovců v různých zákoutích nemocnice. Sice je většinou odhalí sám personál, ale někteří reagují hrubě,“ vysvětluje ředitel Klatovské nemocnice Jiří Zeithaml s tím, ostraha bude přes noc obcházet krizové lokality v areálu i vytipovaná místa v monobloku.

Při zjištění problému může pracovník ochranky buď přímo zakročit, nebo povolat posilu z bezpečnostní agentury a případně i strážníky nebo policii. Přes den bude ostraha monitorovat parkování. A rovněž může přivolat polici, pokud zjistí stání vozu mimo parkovací plochy nebo na vyhrazených místech.

Každá nemocnice potřebuje stálou zásobu krve a krevní plazmy. Proto si váží každého dárce, který je ochoten takto pomoci. Dříve se jednalo spíše o dárce krve, dnes postupně roste i počet těch, kteří jsou ochotni darovat plazmu. Například Klatovská nemocnice, která má čtyři odběrová křesla, se může pochlubit tím, že počet příchozích stoupá. Odběr přitom trvá necelou hodinu a několik minut zabere příprava křesla pro jiného dárce. Asi 70 procent dárců chodí jednotlivě. Zbylí pak společně po dvou i třech, aby si při odběru popovídali. A mezi skupinovými dárci je i několik rodin.

I z tohoto důvodu jsou odběry naplánovány na konkrétní časy. Provádí se každý pracovní den v 7:30, 9:00, 10:30 a ve 13 hodin.  V pátek pak také od 6:30 a ve středu jsou i odpolední odběry od 14:30 a 16 hodin. K odběrům je třeba se předem objednat po telefonu. Aby si mohli zájemci termín v klidu vybrat, aktualizují se volné kapacity každý den na webu nemocnice, a to vždy na pět dní dopředu.

ilustrační foto

„Nejvíce využívané jsou pátky. Ty jsou skoro vždy plné. Řada lidí si zřejmě už po odběru bere volno a prodlouží si tím víkend,“ odhaduje vedoucí lékařka transfuzního oddělení Klatovské nemocnice Jana Zítková.

Pravidelný nárůst odběrů si vysvětluje tím, že obyvatelé Klatovska cítí stále společenskou zodpovědnost. „Přibývají nám tak i dárci krve. To je jen dobře. A část klientů odběry plazmy a krve dokonce kombinuje, což je úplně nejlepší,“ doplňuje lékařka. Bohužel se ale setkává s tím, že někteří dříve pravidelní dárci, buď odběry omezují, nebo dokonce přestávají chodit úplně kvůli tomu, že je zaměstnavatelé nechtějí uvolňovat z práce.

Dárcem plazmy může být podobně jako u krve každý zdravý člověk starší 18 let. Při odběru se získává až 800 mililitrů. U krve je to zhruba polovina. Přesto ale po odběru plazmy nebývá dárce unaven a darovanou tekutinu si tělo znovuvytvoří rychleji než krev. Darovat plazmu tak lze každých 14 dnů. Krev nejdříve po dvou měsících a to nanejvýš pětkrát do roka.

„V případě plazmy neodmítáme žádného vhodného dárce, jak je tomu někdy u krve. Užití plazmy není také závislé na krevní skupině dárců a nestane se, že by plazma nenašla využití před exspirací. Plazmu lze totiž skladovat až tři roky a navíc její využití je mnohem širší než v případě krve,“ doplňuje Jana Zítková.

Kromě klinického využití, kdy se plazma podobně jako krev užívá k transfuzi, má i využití ve farmacii. Hlavně tedy plazmatické bílkoviny, které jsou nenahraditelným základem pro výrobu léků a derivátů plazmy k léčbě těžkých nemocí i komplikovaných zranění. Pomáhají konkrétně při léčbě rozsáhlých popálenin, při náročných chirurgických zákrocích včetně transplantací, s léčbou onemocnění jater a plic, při léčbě dětí s HIV nebo pokousaných zvířaty se vzteklinou. A v neposlední řadě je základem pro léky, jež potřebují k životu lidé s poruchou srážlivosti krve nebo s poruchou imunitního systému. Například Pro léčbu jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba až 1200 odběrů plazmy od dárců.

Plazma je součástí takzvané plné krve. Je v ní zastoupena 57 procenty. Sama je pak z největší části tvořena vodou, dále obsahuje minerály, ale nejvýznamnější složkou jsou plazmatické bílkoviny. „Obsahuje víc než 120 různých proteinů plnících životně důležité funkce, jako například ochrana proti infekcím nebo srážení krve při poraněních. Proces, při kterém se plasma získává, se nazývá plazmaferéza. V jejím průběhu se z krve odděluje tekutá plazma a dárci se vrací červené a bílé krvinky a krevní destičky,“ doplňuje Jana Zítková.

V Klatovech roste od počátku milénia zájem lidí o dárcovství krevní plazmy. Zatímco v roce 2001 provedla Klatovská nemocnice jen 263 odběrů, v loňském roce to byl postupným nárůstem už skoro desetinásobek. A také první pololetí letošního roku ukazuje meziroční růst. Většina lidí poskytuje plazmu bezplatně. Jen zhruba šestina si nechává vyplatit kompenzaci ve výši 300 korun za odběr.

„Je zajímavé, že ze začátku byla většina odběrů placená. Tu takzvanou kompenzaci za náklady a čas strávený na transfuzním oddělení si dříve nechávaly vyplatit až tři čtvrtiny dárců. Pak se ten poměr ale měnil. Dnes požaduje platbu jen každý pátý nebo šestý dárce,“ říká vedoucí lékařka transfuzního oddělení Klatovské nemocnice Jana Zítková s tím, že ovšem vícečetné neplacené odběry jsou stejně jako v případě dárcovství krve oceňovány Českým červeným křížem, resp. udělením plakety Prof. MUDr. Jana Jánského. Za placené odběry se ocenění neuděluje. Je ale možné si pravidelným dárcovstvím plazmy za rok přivydělat přes sedm tisíc korun.

Přestože počty odběrů rostou, domnívá se lékařka, že v Klatovech a v okolí města je potenciál, aby dárců bylo ještě více. Nemocnice nové dárce ráda uvítá. Kapacity odběrových křesel jsou zatím dostatečné a v případě zvýšeného zájmu lze přidat další termíny odběrů jak v pracovní dny, tak případně i víkendové.

odběrybezplatnéplacené
200126364199
2006952350602
20111976986990
201623761884492
1.polovina 201712321020212

Porodnice Klatovské nemocnice může mít na konci roku opět vyšší počet porodů než loni. Napovídá tomu statistika prvního pololetí. Od 1. ledna do 30. června 2017 se v Klatovech narodilo 389 dětí. Ve stejném období předešlého roku to bylo 336, tedy zhruba o 50 míň. Za celý loňský rok porodnice pomohla na svět 775 novorozencům. Letos se očekává, že by počet porodů mohl přesáhnout hranici osmi stovek. Druhá polovina roku bývá totiž v této statistice “úrodnější”.

„Vůbec „nejúrodnějším“ dnem prvního půl roku byl 29. červen. V jeden den u nás přišlo na svět devět miminek a shodou okolností všechno holčičky,“ uvedla vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Markéta Burešová s tím, že v Klatovech mohou v jednu chvíli rodit najednou až čtyři ženy. „To se ale zatím ještě nikdy nestalo. Maminky vůbec nemusí mít strach, že by nárůst porodů mohl znamenat zhoršený komfort,“ doplňuje.

Zajímavostí letošních pololetních statistik je také skutečnost, že v Klatovech na svět nepřišla žádná dvojčata. Loni se přitom v prvních šesti měsících narodila dokonce troje.

Zajímavým způsobem se oproti loňsku posunula statistika nejčastějších jmen. Chlapeckým loni jasně vévodil Jan a Jakub. Letos se přitom o nejčastější chlapecké jméno zatím přetahuje Jakub s Matyášem, který loni nebyl ani mezi prvními pěti. Po nich následují Tomáš, Vojtěch, David nebo Tobiáš.  A zatímco dívčím jménům loni dominovala s velkým náskokem Eliška před Annou, Terezou a Marií, tak letos Eliškám pohodlně sekundují Emy nebo Emmy. S mírnou „ztrátou“ za nimi jsou Anna, Adéla a Viktorie.

Nárůst výkonnosti je v klatovské porodnici patrný od roku 2013, kdy se gynekologicko-porodnické oddělení přestěhovalo do nových prostor a primářem se stal MUDr. Bohumil Kuneš. Kromě porodů ale roste i počet gynekologických operací. V roce 2012 provedli gynekologové těch tzv. velkých operací 872. Letos se tomuto číslu přiblížili už v polovině roku. Konkrétně provedli bez započtení císařských řezů 813 velkých gynekologických operací.

Z technických důvodů omezí v průběhu června Klatovská nemocnice provoz psychiatrického oddělení. V době od 8. 6. do 11. 7. 2017 bude uzavřena jeho lůžková část. Pacientům, kteří budou vyžadovat hospitalizaci, budou v tomto období poskytovat lůžkovou péči jiná zdravotnická zařízení, zejména Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice v Plzni a Psychiatrická léčebna v Dobřanech. V Klatovech bude stále v provozu psychiatrická ambulance.  

V současné době se již nepřijímají k hospitalizaci psychiatričtí pacienti a stávající se postupně propouští nebo se později budou překládat. Na lůžkových částech oddělení se totiž bude malovat a provádět drobné stavební úpravy, které nelze dělat za provozu.

“Je třeba si uvědomit, že psychiatrické oddělení je v jedné z nejstarších budov nemocničního areálu. Tento objekt se upravoval pro potřeby oddělení průběžně v roce 2011 a 2012, ovšem bez jakéhokoli stěhování psychiatrie. K tomu dochází ani nyní, protože po tom cyklu pěti let jsou třeba další opravy,” vysvětluje mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.

Během omezení budou stále fungovat psychiatrické ambulance a konzilia na ostatních odděleních.

Lékárny Klatovské nemocnice (V Nemocnici a Helios) začaly přijímat úhradu prostřednictvím produktů společnosti Sodexo, a to konkrétně poukázkami Vital Pass a Dárkový Pass a platební kartou Multi Pass Card.

Vital Pass je poukázka podobná stravenkám Sodexo s tím rozdílem, že Vital Pass lze uplatnit při nákupu zdravotnických pomůcek, sortimentu optik a právě v lékárnách při nákupu nebo doplatcích za léky. Dárkový Pass má využití širší. Poukázky dostávají zaměstnanci mnohých firem jako součást benefitního programu zaměstnavatele.

Podobnou funkci má i Multi Pass Card, což je ale elektronická karta, kam zaměstnavatel připisuje finanční benefit v časových intervalech. Zaměstnanec ji pak může použít jako platební kartu k úhradě jídla, sportu nebo opět i k nákupu v lékárnách.

„Poukázky i kartu přijímáme od 22. května. Chceme zaměstnancům klatovských firem, které Sodexo produkty využívají, rozšířit možnost jejich uplatnění,“ říká vedoucí ekonomického oddělení Klatovské nemocnice Martin Vejskal.

Umíte si správně umýt a vydezinfikovat ruce? V klatovské nemocnici si to můžete sami vyzkoušet. V rámci Světového dne hygieny rukou, který spadá na první polovinu května, se bude možné ve čtvrtek 4. května ve vestibulu Klatovské nemocnice seznámit se správným postupem mytí a dezinfekce rukou.

Zájemcům z řad veřejnosti bude postup vysvětlen, předveden, každý si jej bude moci vyzkoušet a výsledek si ověří pod UV lampou. Preventivní akce se uskuteční od 9 do 13 hodin.  Správný postup hygieny rukou musí používat veškerý zdravotnický personál. Vhodný je ale i pro veřejnost, a to nejen v případě, pokud se setkává s nemocným člověkem, ale při každé příležitosti, kdy je třeba mít čisté ruce.

Dětské oddělení Klatovské nemocnice se trvale snaží zpříjemňovat své prostory, aby se v nich malí pacienti cítili co nejlépe a pokud možno pozapomněli na zdravotní problémy. Z tohoto důvodu loni nemocnice navázala spolupráci s Nadací Archa Chantal herečky a zpěvačky Chantal Poullain, která se zabývá právě zkrášlováním dětských zdravotnických zařízení. Čerstvým výsledkem spolupráce je přeměna čekárny dětských ambulancí v lesní mýtinu. Nadace na stavební úpravy a výzdobu přispěla částkou převyšující 420 tisíc korun.

 “Zatraktivnění čekárny dětských ambulancí v monobloku Klatovské nemocnice proběhlo ve třech etapách. V první byla odstraněna příčka, která oddělovala dva menší prostory. Čekárna je tak vzdušnější a děti mohou pod dozorem rodičů využívat více místa,“ popisuje manažerka kvality nemocnice Vladimíra Nováčková.

Následně se vyměňovala podlahová krytina, stropní podhledy a dělala se barevná tematická výmalba. A v poslední etapě se instalovalo obložení a dřevěná výzdoba a herní prvky. Práce se konaly zpravidla přes víkendy, aby nebyl narušen provoz ordinací.

Nadace Archa Chantal připravuje pro každé zařízení jiný tematicky odlišný projekt. Pro Klatovy připravili architekti nadace Svět v lese. Ze stěn tak na děti shlížejí lesní zvířátka, některé i jako hrací prvky. Dotázaným rodičům i dětem se nové úpravy líbí.

„Návštěvu doktora berou děti vždy jako nutné zlo, které je navíc často spojené s nějakou bolestí. V tomto prostředí je při nejmenším snadnější případné čekání vydržet a děti před vyšetřením zklidnit,“ říká jedna z maminek Jana Šůsová.

„Jménem pacientů i naším děkujeme nadaci za přízeň a doufáme, že tím její pomoc nekončí. Již během května se uskuteční malování oddělení kojenců a větších dětí, aby byla více barevná. A jsme s nadací předběžně dohodnuti, že někdy v budoucnu zatraktivníme právě i tyto lůžkové části,“ říká vrchní sestra dětského oddělení Gabriela Kubíková.

Kromě nadace patří dík i jejím sponzorům a dárcům, kteří ji už více než 20 let podporují. Nadace Archa Chantal vznikla z iniciativy Chantal Poullain-Polívkové v roce 1993. Její filozofií je humanizace dětských zdravotnických zařízení.

„Důvod, proč o tohle všechno usiluji je prostý, v nemocnici by se nemělo léčit pouze tělo, ale i obolavělá duše. Pohoda a harmonie jsou přece základním předpokladem fyzického zdraví,“ vysvětluje vznik nadace Chantal Poullain s tím, že v 90. letech byla spousta zdravotnických zařízení, i těch pro děti, smutných a neútulných. „Proto jsme se rozhodli zateplovat studené neosobní prostředí barvami, obrázky, hernami, navodit u dětí pocit bezpečí a zmírnit jejich duševní strádání či strach,“ doplňuje herečka.

 

Po loňském úspěchu akce Turné plné smíchu vyrazili Zdravotní klauni opět rozdávat radost na místa, kam nemohou docházet pravidelně. Během čtyř dnů tak rozvezou smích a rozptýlení do osmi zařízení, kde potěší nemocné děti, osamělé seniory i pacienty LDN. Jedním z míst kam letos zamířili, byla nemocnice v Klatovech, kde potěšili zejména malé pacienty, ale neopomněli ani rodiče a personál.   

Zdravotní klauni nejsou v klatovské nemocnici žádnými nováčky, protože sem pravidelně docházejí jednou měsíčně. Běžně ale chodí po dvojicích, proto budila větší skupinka velký zájem. Na místě uvítala veselé doktory a sestry opravdová, ale neméně usměvavá, vrchní sestra dětského oddělení, Gabriela Kubíková. A tak začalo dopoledne plné překvapení.

Prvním z nich byly dvě dívky, které právě čekaly na plánovanou operaci. Doktorka Naprdová a doktor Vitamín, kteří jsou vyškoleni pro unikátní program zvaný Na Operační Sál!, proto neváhali a vzali si je do péče. Tento vysoce ceněný program probíhá pouze ve čtyřech nemocnicích České republiky a spočívá v doprovodu dětí předoperačním a pooperačním procesem. Oběma dívkám tak klauni zpříjemnili proces premedikace a dokonce je odvezli až na operační sál – klidné a usměvavé.

Druhým překvapením bylo kouzelné setkání s malou Eliškou. Ta je nevidomá a trpí fyzickým i mentálním postižením, není tedy divu, že ani její maminka nedávala jakékoliv reakci na Zdravotní klauny šanci. Opak byl ale pravdou. Eliška reagovala na jejich zpěv i hudbu a doprovodila je dokonce chrastítkem!

Hraným, ale neméně zábavným překvapením pak bylo setkání doktorů Motyky a Vitamína s primářem oddělení, Štěpánem Kutílkem, ve kterém naoko poznali dávného spolužáka a projevili závist nad tím, že je již docentem a oni ještě ne.

A pak už se jen klaunovalo. Nejprve u větších dětí a na ambulanci, později na kojeneckém oddělení, kde si legraci užily nejvíce maminky a zdravotní sestřičky. Neopomenutí právě těchto skupin ocenila vrchní sestra, Gabriela Kubíková: „Pro naše oddělení je to vždy velmi vítaná návštěva, která zpříjemňuje pobyt nejen našim dětským pacientům, rodičům, ale také personálu. Klauniáda s větším počtem klaunů byla naprosto úžasnou akcí, která zasluhuje obrovské díky všem Zdravotním klaunům, kteří nás navštívili. Moc děkujeme a těšíme se na další akci!“.

Tým zdravotníků Klatovské nemocnice má novou terapeutku. Jsou jí tři roky, je skoro celá černá, jmenuje se Sára a pomáhá pacientům na odděleních následné péče, dlouhodobé intenzivní péče a na psychiatrii. Hlavní náplň její práce je položit hlavu k ležícímu pacientovi nebo se přímo schoulit na kraj postele a nechat se hladit. Takzvanou canisterapii chodí do nemocnice až dvakrát týdně vykonávat fenka bernského salašnického psa a její pán Lukáš Rendl.

„Sára je v podstatě od štěněte velmi klidná a přátelská a má ráda společnost. Jednou nás proto známá požádala, abychom zašli do mateřské školky ukázat ji dětem. Reakce dětí byla skvělá a chtěly, abychom zase přišli. Rozhodli jsme se proto absolvovat s ní potřebné zkoušky, aby mohla dělat canisterapii oficiálně. Splnila je napoprvé,“ popisuje Lukáš Rendl s tím, že má i veškerá potřebná očkování.

Fenka Sára pomáhá nemocným při léčbě

Sára tedy chodí do školek a má už také praxi v domě sociální péče. Klatovskou nemocnici navštívila poprvé loni 23. prosince. Už první návštěvy na oddělení lůžek následné péče ukázaly, že je vítanou pomocnicí. Zkušební režim se tedy v březnu změnil na pravidelné návštěvy, které se rozšířily i na další oddělení.

Každá její návštěva trvá hodinu. Během ní obejde 10 až 20 pacientů. „Samozřejmě pokud má někdo strach z pejsků a nepřeje si to, tak k němu Sáru nevodíme. Ale většina pacientů naopak návštěvu vítá. Někteří se na ni vyloženě těší a ptají se, kdy zase přijde,“ popisuje vrchní sestra oddělení následné péče Dana Nováková.

Právě radost z přítomnosti psa je jedním z terapeutických účinků – psychosociálním. Sára umožňuje pacientům se rozptýlit, což potřebují hlavně dlouhodobě hospitalizovaní lidé a zejména ti starší, za kterými nechodí až tak často návštěvy.

„Někteří takoví pacienti už také odmítají spolupracovat, uzavírají se do sebe, málo komunikují, trpí depresemi. Těm pak Sára pomáhá obnovit nebo nahrazuje sociální kontakt, povzbudí je. Když u nich je, začnou mluvit s jejím pánem a ta spolupráce i psychický stav se nezřídka zlepší,“ dodává Dana Nováková, vrchní sestra.

A fenka je i rehabilitační terapeutkou. Tím, že si ji třeba pacient se sníženou pohybovou schopností hladí, tak si zlepšuje motoriku. A u ležících pacientů je dobré i to, pokud pustí psa k sobě na lůžko a musí mu udělat prostor nebo se k němu snaží naklonit a sami změní svou polohu. Kdo chce, může dát Sáře i dobrotu, kterou má pro každého přichystanou její pán.

„Jsem hrozně rád, že sem chodí. Já jsem sice psa nikdy neměl, ale u nás ve vsi za mnou všichni rádi běhali, protože jsem měl pro ně vždycky v kapse piškot. Myslím, že cítí, že mám psy rád. Vždycky si ke mně lehne a ani se jí nechce pryč,“ říká jeden z pacientů, bezmála 80 letý Václav Prokop.