Home Tagy Články označené "odpad"

odpad

Přesně 35,2 tuny použitých baterií odevzdali v první polovině letošního roku lidé v Plzeňském kraji k recyklaci. V přepočtu to znamená 61 gramů na jednoho obyvatele, což zhruba odpovídá 2,5 tužkovým bateriím typu AA. Výrazně narostl sběr do venkovních červených kontejnerů, do kterých se vybralo 7,7 tun baterií – to je dvojnásobek toho, co za stejné období loňského roku. Jinak ale kraj vykazuje výrazné zhoršení – sběr baterií poklesl o 25 procent.  

Dobrou zprávou je vzrůstající obliba červených venkovních kontejnerů a také zapojení nových svozových firem do systému zpětného odběru,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT: „Naopak radost nemáme z horších výsledků sběru v obchodní síti a ve školách. Ale jsme teprve v polovině roku a celoroční výsledky mohou ještě v dobrém slova smyslu překvapit.“

V minulém roce se v Plzeňském kraji podařilo vytřídit a k recyklaci odevzdat 89,4 tun baterií, což představovalo rekordní 49 procentní meziroční nárůst.  K nárůstu množství vybraných baterií přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst. Baterie je dnes možné odevzdat téměř na každém rohu – od červených venkovních kontejnerů, přes obchody, sběrné dvory, sběrná místa na úřadech, ve firmách či ve školách. Nejbližší místo, kam mohou odnést baterie, si lidé mohou najít na interaktivním vyhledavači mapa.ecobat.cz.

I letos je třeba odevzdat minimálně 45 % baterií

V prvním pololetí roku se v celé České republice podle statistik společnosti ECOBAT podařilo vytřídit a předat k recyklaci 818,4 tuny použitých baterií. V přepočtu každý obyvatel odevzdal 3 tužkové baterie typu AA. Stejně jako loni i letos musíme splnit normu Evropské unie, která nám ukládá k recyklaci odevzdat minimálně 45 procent baterií, které se dostanou do oběhu. Z evropských zemí se to vedle České republiky daří například Belgii, Holandsku nebo Finsku. Normu naopak neplní v Portugalsku, Španělsku nebo Itálii.

„Norma je velmi přísná a není snadné ji splnit. Nám se to povedlo především díky tomu, že osvěta pro recyklaci baterií je dlouhodobá. Ale je dobré dodat, že ke konci minulého roku sběroví partneři mobilizovali veškeré síly a rezervy,“ dodává Petr Kratochvíl z ECOBATu a dodává: „Dosavadní výsledky napovídají, že jsme na dobré cestě normu i letos splnit, ale vyhráno ještě nemáme. Je třeba, aby lidé nezapomínali, že použité baterie do koše nepatří a odnášeli je na sběrná místa.“

Na území města Plzně se tento týden opět likvidoval nepořádek, který po sobě zanechaly převážně osoby žijící bez domova. Akce, jejímž cílem byl zejména úklid takto postižených míst, se zúčastnili i starostové Radislav Neubauer(ÚMO Plzeň 3) a Miroslav Brabec(ÚMO Plzeň 1).

„Strážníci předem zmapovali výskyt černých skládek a vytipovali místa k úklidu. V průběhu akce pak hlídky městské policie zajišťovaly bezpečnost pracovníků uklízecích čet a pracovníků Čisté Plzně,“ řekla tisková mluvčí MP Plzeň Jana Pužmanová.

Úklidem si například prošel zalesněný prostor mezi Samaritskou ulice a areálem nemocnice na Borech, místo pod můstkem přes Vejprnický potok, prostor pod lávkou u pivovaru, místo ve Spolkové ulici, Sousedské ulici a další. Pod mostem u Rolnického náměstí se do úklidu zapojili dokonce i ti, kteří byli jejími původci. Na místě nashromáždili plastový odpad, zbytky tlejících potravin a řadu dalších odpadků.

V pořadí již pátý ročník hudebního projektu Ekompilace, jehož hlavním posláním je podpora třídění odpadu, přináší do šesti českých měst kromě doprovodného programu i hudební hvězdy jako jsou Thom Artway či kapela Wohnout. Letošní čtvrtou zastávkou  Ekompilace jsou Klatovy, které se festivalu účastní vůbec poprvé.

Klatovský den začíná v pátek 15. září  od 14  na náměstí Míru a až do 22 hodin    nabídne opět výběr mladých a progresivních kapel, které nahrály v domažlickém studiu Franz Kavkaz vždy dva své autorské songy na kompilační CD.  V každém z měst nechybí ani doprovodný edukační program, který se   nese  v duchu třídění odpadu. Návštěvníci se tak budou moci prostřednictvím lektorů ze samosebou.cz zábavnou formou dozvědět zajímavé informace o životním prostředí nebo si i zasoutěžit.

Oba hlavní headlineři letošního ročníku, kapela Wohnout a Thom Artway, povedou hudební program v každém z festivalových měst. „Turné s Ekompilací pojedeme podruhé. Projekt jsme v roce 2013 otevírali a rádi se vrátíme, protože je to spojení užitečného se zábavným, což nás baví,“ komentuje spolupráci s Ekompilací kapela Wohnout, která kromě starých songů nabídne i nový singl Hudba léčí s trumpetistou Lacem Deczim. Jejich nové CD pak bude zdarma k dispozici na všech šesti festivalech. Vstup na všechny festivaly projektu Ekompilace je zdarma.

Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které v Plzeňském kraji vyprodukovaly ve svých kategoriích nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok) a vydobyly si tím titul Odpadový Oskar 2017 Plzeňského kraje. Poslední jmenovaná obec přitom dosáhla i na celorepublikový triumf. Skvělé výsledky svědčí o dobrém nastavení odpadového hospodářství, podmínek pro třídění, motivace občanů nebo třídění bioodpadu.

Krajská úroveň soutěže navazuje na celorepublikovou soutěž Odpadový Oskar, jejíž výsledky oznámil spolek Arnika už začátkem července. Protože o celkových výsledcích mnohdy rozhodoval rozdíl jen několika málo kilogramů, zaslouží si krajští šampioni stejnou pozornost, jako ti celorepublikoví. Jejich praxe a zkušenosti mohou sloužit jako dobrá inspirace pro ostatní obce a města. Arnika rozdává Odpadové Oskary už potřetí.

„Nízká produkce odpadů v obcích není samozřejmost. Zájem o téma, pravidelná osvěta veřejnost a dobré nastavení celého systému nakládání s odpady v obci, to vše jsou předpoklady dobrých výsledků. Třídění odpadů může být samofinancovatelné či významně levnější než likvidace směsného odpadu na skládce či ve spalovně. Pokud tomu tak není, má obec ještě rezervy,“ komentuje výsledky obcí koordinátor soutěže Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Výherci Odpadového Oskara 2017 v Plzeňském kraji:

  •  obce do 1000 obyvatel

Sytno na Tachovsku s produkcí směsných komunálních odpadů 53,8 kg/ob.  Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a slušnou úroveň recyklace (kolem 30 %). Dobré úrovně dosahuje bez vykazování produkce bioodpadů. 

  • obce od 1001 do 5000 obyvatel

Dýšina s produkcí směsných komunálních odpadů 75,4 kg/ob. Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a vysokou úroveň recyklace (přes 50 %), což svědčí o dobrém nastavení celého systému.

  • města nad 5000 obyvatel

Kdyně s produkcí směsných komunálních odpadů 80,1 kg/ob. Město již potřetí za sebou zvítězilo ve své kategorii a to i na úrovni celé ČR.  

Úspěšné obce sledují trendy, kterým se postupně budou muset přizpůsobit všichni. V roce 2020 tak například bude možné skládkovat pouze asi 100 kilogramů směsného odpadu na jednoho obyvatele. Na dohled jsou ale i další legislativní změny, na které budou obce muset reagovat.

„V rámci přechodu na tzv. oběhové hospodářství přijal v březnu letošního roku Evropský parlament ambiciózní cíle pro oblast odpadů. Navrhuje v roce 2025 recyklovat 60 % a v roce 2030 dokonce 70 % komunálních odpadů, v roce 2030 skládkovat max. 5 % komunálních odpad. Ač nepovažujeme úroveň recyklace pro odpadové hospodářství města a obcí za klíčový faktor, faktem je, že těchto výsledků ti nejlepší už dosahují,“ dodává k novinkám Havel.

Hned tři obce v Plzeňském kraji si vysloužily Odpadového Oskara 2017.  Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které   vyprodukovaly  nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok).

Obce, které v celé republice produkují nejméně směsného komunálního odpadu, se mohou těšit na zasloužený titul Odpadový Oskar 2017. Mezi městy nad 5000 obyvatel triumfovalo, stejně jako v obou předchozích ročnících soutěže, město Kdyně s produkcí směsného odpadu 80 kg na obyvatele a rok. Ve skupině obcí od 1001 do 5000 zvítězila už podruhé obec Štítná nad Vláří – Popov ze Zlínského kraje s produkcí směsného odpadu 39 kg/ob/rok. Nově se mezi šampiony objevila obec Horní Brusnice z Královehradeckého kraje, která vykázala produkci 34,5 kg/ob/rok a zvítězila tak ve skupině obcí do 1000 obyvatel. O letošním pořadí rozhodovala data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Město Kdyně je zatím jediným trojnásobným šampionem soutěže a v nejnovějším ročníku dokonce dosáhlo dalšího výrazného zlepšení výsledků. Oproti 98 kg, se kterými zvítězilo loni, vyprodukovalo o celých 18 kg/ob/rok méně. Společně s městem Hronov, je tak jediným z hodnocených měst nad 5000 obyvatel, které překročilo práh 100 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok.

ilustrační foto

„Gratulujeme všem obcím, které se umístily a kvalifikovaly. Doufám, že pomohou inspirovat další obce a města při jejich snaze snižovat produkci směsného odpadu. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 ho budeme moci skládkovat jen přibližně 100 kg na 1 obyvatele, nezbývá mnoho času k řešení toho, co s ním. Město Kdyně má v tomto ohledu velký náskok,“ říká odborník Arniky na systémy odpadového hospodářství Ing. Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. Arnice se letos podařilo získat čísla z 11 krajů. Kraje Vysočina a Moravskoslezský data pro účely soutěže neposkytly.

V českých domácnostech se vyskytuje celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Z těch, které dosloužily, se odevzdalo k ekologické recyklaci 726 tun, což představuje přibližně 5 milionů kusů úsporek. Toto množství obsahuje zhruba 25 kilogramů rtuti. Kvůli malému obsahu rtuti a dalším druhotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby a nikoli do běžného odpadu.

„Pro představu, 25 kilogramů rtuti by mohlo teoreticky znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, proč úsporné zářivky nepatří do běžného odpadu. EKOLAMP zajišťuje zpětný odběr a zpracování vysloužilých osvětlovacích zařízení.

Nejvíce rtuti se podařilo z vyřazených úsporek odebrat v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji. V Praze se podařilo zachránit největší objem vody, a to téměř dvojnásobek oproti třeba Moravskoslezskému či Jihomoravskému kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele by se však bilance podstatně změnila. Premiantem ve sběru by se stal kraj Královéhradecký a teprve následně Praha. V těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce úsporek v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele.

Rtuť je uvnitř úsporné žárovky neškodná a pro svícení nutná, ale když doslouží, je ji třeba ekologicky zlikvidovat. Vyřazené úsporné žárovky se proto odevzdávají do sběrného dvora nebo speciálního kontejneru umístěného například v obchodních domech nebo místních úřadech.

Z průzkumu společnosti EKOLAMP vyplynulo, že o umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr. V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst, alespoň jedno v každém městě či obci s počtem obyvatel nad dva tisíce.

„Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

 

Městská společnost Čistá Plzeň, která pro západočeskou metropoli zajišťuje systém nakládání s komunálním odpadem, spouští velkou informační kampaň Bez Vás to nepůjde. Jejím cílem je seznámit veřejnost se správným nakládáním s komunálním odpadem a zapojit občany do celého problému. Kampaní město reaguje na fakt, že i přes vysoké nasazení se ve městě objevuje nepořádek kolem popelnic, kontejnerů i odpadkových košů. Náklady na úklid nepořádku u stání popelnic převyšují ročně částku 20 milionů korun.

„Naším cílem je zajistit čistotu ve městě a prostřednictvím naší společnosti Čistá Plzeň se o to snažíme již druhým rokem. Sebevětší snaha se však míjí účinkem v případě, že někteří obyvatelé Plzně vyhazují odpad na místa, která k tomu nejsou určená. Město bude čistější jen tehdy, pokud na tom budeme pracovat všichni společně. Čistá Plzeň není jen název, ale výsledek chování nás všech,“ uvedl primátor města Martin Zrzavecký.

foto: plzen.cz

Čistá Plzeň týdně provede zhruba 22 tisíc svozů, přičemž neprovedených svozů z důvodu pochybení na její straně je 0,073 procenta, tedy zhruba 16 svozů z celkového počtu. „Bohužel i přes takto vysokou spolehlivost se ve městě objevuje nepořádek kolem popelnic, kontejnerů i odpadkových košů. V případě nádob na směsný komunální odpad, tzv. černých popelnic, se tedy jedná v drtivé většině o důsledek neukázněnosti uživatelů systému. Problémem může být nedostatečná kapacita, a to jak objem nebo četnost svozu, popelnic objednaných jednotlivými vlastníky nemovitostí, odkládání odpadů podnikateli nebo ostatními uživateli systému. A právě na tyto nešvary obecně označovanými jako „littering“ míří prezentovaná informační kampaň,“ vysvětlil Otakar Horák, ředitel Čisté Plzně.

Podle prokuristy společnosti Petra Balouna kampaň nyní startuje a je naplánována na celý letošní rok. „První informaci obdrželi vlastníci nemovitostí spolu se složenkou předepisující poplatek za komunální odpad se splatností v květnu letošního roku. Následovat bude informace distribuovaná do všech domácností, venkovní reklama včetně billboardů či polepů na našich vozech i články a rozhovory v hlavních médiích,“ uvedl Petr Baloun. Primárním cílem kampaně je zlepšit chování občanů i firem při nakládání s odpadem a tím zlepšit čistotu města. Město chce také změnit vnímání a názory lidí na nakládání s odpady včetně zvýšení společenské odpovědnosti každého jednotlivce.

„V kampani za čistější Plzeň budeme pokračovat i nadále. Littering není jediným problémem v odpadovém hospodářství. Řešením není jen více popelnic a častější svozy, ale i správné ukládání odpadu do určených nádob a při třídění využívání maximální kapacity těchto nádob,“ doplnil technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Podle něj je nutné kontinuální vzdělávání všech generací v problematice nakládání s odpady a informování veřejnosti o důsledcích nesprávného hospodaření s odpady na životní prostředí.

Plzeň se snaží zlepšovat situaci na kontejnerových stáních a zamezovat tak vzniku černých skládek nejen prostřednictvím společnosti Čistá Plzeň. Do řešení se zapojují také další složky města, kontroly povinností u podnikatelů provádí Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně. Monitorovány jsou problematické lokality, provádějí se opakovaná šetření. Nejvíce problémových lokalit spojených s nakládáním s odpady ze strany podnikatelů je v okolí drobných provozoven typu večerek, malých prodejen, restaurací a barů. Odbor životního prostředí celkem loni uložil 119 pokut za neplnění povinností v odpadovém hospodářství, a to v částce 542 tisíc korun. „Úřad se zaměřuje i na fyzické osoby. Už máme i v těchto případech uložené první sankce,“ potvrdila Dagmar Kaiferová Svobodová, vedoucí magistrátního odboru životního prostředí. Fyzickým osobám za znečištění veřejného prostranství hrozí pokuta až 20 tisíc korun. Přestupky v první instanci projednávají orgány městských obvodů, odvolacím orgánem je Odbor správních činností Magistrátu města Plzně.

Společnost Čistá Plzeň provozuje Integrovaný systém nakládání s komunálním odpadem na území města Plzně od 1. 9. 2015. Město Plzeň přistoupilo ke komplexnímu řešení nakládání s odpadem jako jedné ze základních služeb poskytovaných občanům. Provoz systému je v současné době stabilizován a společnost Čistá Plzeň dosahuje velmi vysoké spolehlivosti poskytovaných služeb.

Odpadový Oskar je ocenění pro obce, kterým se daří produkovat co nejmenší množství komunálního odpadu a inspirovat zajímavými nápady, jak s odpady hospodařit. Spolek Arnika rozdá Oskary městům i vesnicím z celého Česka už příští měsíc. Vítězové a „finalisté“ dvou předchozích ročníků dokazují nejen to, že v ČR je mnoho obcí, které v nakládání s odpady dosahují výsledků kvalitních i v evropském měřítku. Ukazuje se navíc, že chytře nastavené odpadové hospodářství šetří přírodu, obecní rozpočty i peněženky domácností.

Stejně jako v minulých letech vyhlásí v červnu Arnika vítěze v jednotlivých krajích i vítěze celorepublikového. Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Rozhodovat budou data vykázaná za rok 2015.  Plzeňský kraj se v loňském ročníku pyšnil hned dvěma oceněnými obcemi: Oskara si vysloužily obce Modrava a Kdyně.

Limit 150 kilo na osobu organizátoři soutěže zvolili proto, že to je hodnota, které se se daří dosahovat i v sousedním Rakousku či Německu, v Česku je ale pro většinu obcí tato meta stále vzdálená. Arnika se ale nezajímá pouze o absolutní čísla, proto má soutěž má dvě kategorie.

V první bude rozhodovat produkce směsného komunálního odpadu, přičemž v úvahu bude brána i velikost obce (obce do 1000 obyvatel, obce od 1001 do 5000 obyvatel, obce nad 5001 obyvatel). U malých obcí lze očekávat nejlepší výsledky do 50 kilogramů na jednoho obyvatele, u velkých měst se nejlepší výsledky blíží ke 100 kg,“ říká Jan Vávra, tiskový mluvčí Arniky.

V druhé kategorii vybere odborná komise obce, které mohou sloužit jako příklad dobré praxe. Kromě toho, že tyto obce musí mít produkci směsných odpadu pod 150 kilogramů na osobu a rok, musí být i inspirací pro ostatní.

„Jsme přesvědčeni, že konkrétní tipy, jak předcházet vzniku odpadu a dobře ho třídit, ocení i v jiných sídlech. Dobře nastavený systém je efektivní nejen z pohledu nakládání s odpady, ale nezatěžuje občany ani vysokými poplatky,“ říká odborník Arniky na systémy odpadového hospodářství Ing. Milan Havel.

Tuzemské domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 726 tun vysloužilých světelných zdrojů, tedy kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED žárovek. Mezi premianty ve sběru jsou kraje Královéhradecký a Praha.

V přepočtu na jednoho obyvatele v těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce ‚úsporek‘ v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele. Úsporné zářivky na rozdíl od těch wolframových nepatří do směsného odpadu. Kvůli malému obsahu rtuti a hodnotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby.

„Královéhradecký kraj a Praha jsou výrazně ekologicky zaměřené: lidé zde odevzdali zhruba dvojnásobek úsporek než v jiných krajích. Naopak nejhorší bilanci mají kraje Jihomoravský a Vysočina s 52 gramy na obyvatele,“ shrnuje výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

V 726 tunách světelných zdrojů, které v loňském roce odevzdali Češi k recyklaci, je obsaženo zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná, ale právě rtuť je třeba ekologicky zpracovat. Recyklací je navíc možné využít více než 95 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a tím šetřit přírodní zdroje. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová.

O umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by Češi sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. „Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici,“ dodává Zuzana Adamcová. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr.

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou nově zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS. „Až do poloviny května mohou navíc uživatelé této mobilní aplikace soutěžit o ceny dle vlastního výběru v hodnotě 5000 korun,“ říká Zuzana Adamcová.

V českých domácnostech je instalováno celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Neúsporných zdrojů světla sice dlouhodobě ubývá, přesto zatím tvoří v domácnostech většinu (54 %). Zejména jde o wolframové žárovky.

„Podíl úsporných zdrojů (46 %) stabilně roste, oproti předchozímu roku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky,“ dodává Zuzana Adamcová.

Češi se světlem více experimentují a přemýšlejí o vytvoření lepší světelné pohody. Nejčastěji si lidé přidali světla v obývacím pokoji, kuchyni a ložnici. „Dokupují nejen nové žárovky, ale pořizují si i více svítidel, zejména různé lampy a přenosná svítidla. Největší zájem je o svítidla s vestavěnými LED žárovkami,“ uzavírá Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.