Home Tagy Články označené "odpad"

odpad

Česká republika se potýká s vysokou produkcí směsného odpadu. Češi produkují o 100 kg směsného odpadu na 1 obyvatele za rok více než v Rakousku nebo Německu. Od roku 2024 bude platit zákaz skládkování směsného odpadu, kterému bude předcházet výrazné zvýšení poplatků za uložení odpadu na skládku. Řešením je dokonalejší třídění odpadů na znovu využitelné suroviny. Spolek Arnika proto vydává příručku pro obce s radami a příklady z praxe s názvem Odpadové hospodářství obcí.

 Milan Havel, odpadový expert spolku Arnika říká: „Češi ročně vytřídí přibližně 30 % odpadů. Produkci směsného komunálního odpadu lze snížit, protože tento odpad obsahuje významné množství využitelných surovin. Pro obce je proto ekonomicky výhodnější podpořit třídění surovin než platit vyšší náklady na likvidaci odpadu.“ Rozbory složení ukazují, že v odpadu domácností se za rok v průměru nachází asi 50 kg bioodpadů, 40 kg papíru (1 celý modrý kontejner), 30 kg plastů (1 až 2 žluté kontejnery), 20 kg skla (kontejner na sklo za rok naplní 5 až 13 osob), 10 kg kovů, 10 kg textilu a 3 kg nápojových kartonů.

ilustrační foto

Před dvanácti lety, kdy   soutěž Plzeňského kraje v třídění odpadů obcí pod názvem „My už třídit umíme!“ začínala, vytřídil každý obyvatel kraje za rok průměrně 32 kg papíru, skla, plastů a nápojového kartonu. V současné době se toto množství pohybuje o více než čtrnáct kilogramů výše. V roce 2016 se každému obyvateli Plzeňského kraje podařilo vytřídit v průměru 46,1 kg papíru, plastů, skla a nápojového kartonu do barevných kontejnerů, sběrných dvorů, výkupen a podobně.

„Obce mohou snížení směsného komunálního odpadu dosáhnout pomocí například provázaného systému plateb za svoz podle množství, dostatku nádob na recyklovaný odpad a jednoduchými metodami od podpory domácího nebo komunitního kompostování, snížení produkce bioodpadů z údržby zeleně, až po snížení objemu reklamních materiálů v poštovních schránkách a podpory pití nebalené vody. Díky tomu se daří ve městech, jako je Písek, Nový Hrádek nebo Staré Hradiště recyklovat až 60 % a více odpadu za rok,“ dodává Havel.

Příklady dobré praxe přináší manuál pro obce s názvem Odpadové hospodářství obcí od spolku Arnika, který jej vydává zdarma ke stažení na svém webu. Příručka rozebírá současné a budoucí požadavky na nakládání s odpady, funkční motivační systémy pro obyvatele obcí, tipy pro předcházení vzniku odpadů a také příklady z praxe, jak se postupy osvědčily.

Základní škola a základní škola speciální z Rokycan se jako jedna ze dvou škol v Plzeňském kraji zapojila do výukového programu Recyklace očima mladého vědce. Ten podporuje vzdělávání dětí v oblasti třídění a recyklace baterií a elektroodpadu a zdůrazňuje vliv člověka na přírodu. S finanční podporou SFŽP ČR jej vytvořila a zajišťuje společnost Recyklohraní. S Mladým vědcem je výuka vedena badatelsky a z části také v přírodě. Součástí jsou hravé pokusy.

Žáci z rokycanské speciální školy se zaměřili se především na problematiku čistoty ovzduší a vody, recyklaci odpadů a ochranu životního prostředí a vyzkoušeli si spoustu praktických činností. Povídali si o vlivu člověka na přírodu, aby si uvědomili, jaké mohou být následky nevhodného lidského chování a jak oni sami mohou přispět k ozdravění svého nejbližšího okolí a tím i celé planety.

V rámci 10. ročníku programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět je Recyklace očima mladého vědce odměnou pro nejaktivnější školy v každém kraji. Vedle základní speciální školy v Rokycanech, zamířil v Plzeňském kraji už jen do Benešovy základní školy a mateřské školy v Plzni.

Při jednodenním výukovém programu si žáci v rokycanské Základní škole a základní škole speciální užili badatelsky orientovanou výuku a zábavné pokusy. Pozorovali přírodu v terénu i v učebně, osvěžili si mezipředmětové vazby.

Přivítali jsme možnost zúčastnit se programu Mladý vědec.  Pod vedením zkušených lektorů získali naši žáci poutavou formou mnoho nových poznatků a díky zajímavým pokusům je výuka velmi bavila,“ říká MUDr. Ivana Faitová, ředitelka  Základní školy  Rokycany, Čechova 40, a dodává:

„Ve škole máme sběrné nádoby na baterie a poctivě je sbíráme. Rádi se zapojujeme do programů, které Recyklohraní organizuje, protože rozvíjí vztah dětí k životnímu prostředí formou tematických her, praktických činností, kvízů a menších projektů. A to na děti funguje mnohem lépe než běžná teorie. Z celého programu byly děti velmi nadšené a strávily tak velice příjemný den. Do akce se zapojily s elánem jim vlastním a i vzhledem ke svým hendikepům se ve spolupráci se vstřícnými lektory podařilo zapojit všechny žáky, i ty s těžší formou postižení.“

Po celé České republice se v průběhu podzimu uskutečňují desítky výukových programů Mladý vědec. Výukový program Recyklace očima mladého vědce se věnuje tematickým okruhům: recyklace a vodní svět, recyklace a půda, recyklace a vzduch. Je koncipovaný jako jednodenní či vícedenní, vhodný pro projektové dny, školy v přírodě, adaptační kurzy (náplň volnočasové části dne). Naplňuje průřezové téma předmětu Environmentální výchova.

Tři čtvrtiny nákladů programu Recyklace očima mladého vědce jsou financovány z dotace Státního fondu životního prostředí ČR.  Zbývající náklady mají školy možnost uhradit body ze svého konta v Recyklohraní. „Vážíme si aktivních pedagogů, kteří své žáky vedou dlouhodobě k citlivosti a péči o životní prostředí. Díky nim vyrůstá nová generace, pro kterou bude třídění a recyklace samozřejmostí a přirozenou součástí životního stylu. A právě tyto pedagogy chceme prostřednictvím nového programu Mladý vědec ve výuce podpořit,“ dodává Hana Ansorgová z Recyklohraní.

Přesně 35,2 tuny použitých baterií odevzdali v první polovině letošního roku lidé v Plzeňském kraji k recyklaci. V přepočtu to znamená 61 gramů na jednoho obyvatele, což zhruba odpovídá 2,5 tužkovým bateriím typu AA. Výrazně narostl sběr do venkovních červených kontejnerů, do kterých se vybralo 7,7 tun baterií – to je dvojnásobek toho, co za stejné období loňského roku. Jinak ale kraj vykazuje výrazné zhoršení – sběr baterií poklesl o 25 procent.  

Dobrou zprávou je vzrůstající obliba červených venkovních kontejnerů a také zapojení nových svozových firem do systému zpětného odběru,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT: „Naopak radost nemáme z horších výsledků sběru v obchodní síti a ve školách. Ale jsme teprve v polovině roku a celoroční výsledky mohou ještě v dobrém slova smyslu překvapit.“

V minulém roce se v Plzeňském kraji podařilo vytřídit a k recyklaci odevzdat 89,4 tun baterií, což představovalo rekordní 49 procentní meziroční nárůst.  K nárůstu množství vybraných baterií přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst. Baterie je dnes možné odevzdat téměř na každém rohu – od červených venkovních kontejnerů, přes obchody, sběrné dvory, sběrná místa na úřadech, ve firmách či ve školách. Nejbližší místo, kam mohou odnést baterie, si lidé mohou najít na interaktivním vyhledavači mapa.ecobat.cz.

I letos je třeba odevzdat minimálně 45 % baterií

V prvním pololetí roku se v celé České republice podle statistik společnosti ECOBAT podařilo vytřídit a předat k recyklaci 818,4 tuny použitých baterií. V přepočtu každý obyvatel odevzdal 3 tužkové baterie typu AA. Stejně jako loni i letos musíme splnit normu Evropské unie, která nám ukládá k recyklaci odevzdat minimálně 45 procent baterií, které se dostanou do oběhu. Z evropských zemí se to vedle České republiky daří například Belgii, Holandsku nebo Finsku. Normu naopak neplní v Portugalsku, Španělsku nebo Itálii.

„Norma je velmi přísná a není snadné ji splnit. Nám se to povedlo především díky tomu, že osvěta pro recyklaci baterií je dlouhodobá. Ale je dobré dodat, že ke konci minulého roku sběroví partneři mobilizovali veškeré síly a rezervy,“ dodává Petr Kratochvíl z ECOBATu a dodává: „Dosavadní výsledky napovídají, že jsme na dobré cestě normu i letos splnit, ale vyhráno ještě nemáme. Je třeba, aby lidé nezapomínali, že použité baterie do koše nepatří a odnášeli je na sběrná místa.“

Na území města Plzně se tento týden opět likvidoval nepořádek, který po sobě zanechaly převážně osoby žijící bez domova. Akce, jejímž cílem byl zejména úklid takto postižených míst, se zúčastnili i starostové Radislav Neubauer(ÚMO Plzeň 3) a Miroslav Brabec(ÚMO Plzeň 1).

“Strážníci předem zmapovali výskyt černých skládek a vytipovali místa k úklidu. V průběhu akce pak hlídky městské policie zajišťovaly bezpečnost pracovníků uklízecích čet a pracovníků Čisté Plzně,” řekla tisková mluvčí MP Plzeň Jana Pužmanová.

Úklidem si například prošel zalesněný prostor mezi Samaritskou ulice a areálem nemocnice na Borech, místo pod můstkem přes Vejprnický potok, prostor pod lávkou u pivovaru, místo ve Spolkové ulici, Sousedské ulici a další. Pod mostem u Rolnického náměstí se do úklidu zapojili dokonce i ti, kteří byli jejími původci. Na místě nashromáždili plastový odpad, zbytky tlejících potravin a řadu dalších odpadků.

V pořadí již pátý ročník hudebního projektu Ekompilace, jehož hlavním posláním je podpora třídění odpadu, přináší do šesti českých měst kromě doprovodného programu i hudební hvězdy jako jsou Thom Artway či kapela Wohnout. Letošní čtvrtou zastávkou  Ekompilace jsou Klatovy, které se festivalu účastní vůbec poprvé.

Klatovský den začíná v pátek 15. září  od 14  na náměstí Míru a až do 22 hodin    nabídne opět výběr mladých a progresivních kapel, které nahrály v domažlickém studiu Franz Kavkaz vždy dva své autorské songy na kompilační CD.  V každém z měst nechybí ani doprovodný edukační program, který se   nese  v duchu třídění odpadu. Návštěvníci se tak budou moci prostřednictvím lektorů ze samosebou.cz zábavnou formou dozvědět zajímavé informace o životním prostředí nebo si i zasoutěžit.

Oba hlavní headlineři letošního ročníku, kapela Wohnout a Thom Artway, povedou hudební program v každém z festivalových měst. „Turné s Ekompilací pojedeme podruhé. Projekt jsme v roce 2013 otevírali a rádi se vrátíme, protože je to spojení užitečného se zábavným, což nás baví,“ komentuje spolupráci s Ekompilací kapela Wohnout, která kromě starých songů nabídne i nový singl Hudba léčí s trumpetistou Lacem Deczim. Jejich nové CD pak bude zdarma k dispozici na všech šesti festivalech. Vstup na všechny festivaly projektu Ekompilace je zdarma.

Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které v Plzeňském kraji vyprodukovaly ve svých kategoriích nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok) a vydobyly si tím titul Odpadový Oskar 2017 Plzeňského kraje. Poslední jmenovaná obec přitom dosáhla i na celorepublikový triumf. Skvělé výsledky svědčí o dobrém nastavení odpadového hospodářství, podmínek pro třídění, motivace občanů nebo třídění bioodpadu.

Krajská úroveň soutěže navazuje na celorepublikovou soutěž Odpadový Oskar, jejíž výsledky oznámil spolek Arnika už začátkem července. Protože o celkových výsledcích mnohdy rozhodoval rozdíl jen několika málo kilogramů, zaslouží si krajští šampioni stejnou pozornost, jako ti celorepublikoví. Jejich praxe a zkušenosti mohou sloužit jako dobrá inspirace pro ostatní obce a města. Arnika rozdává Odpadové Oskary už potřetí.

„Nízká produkce odpadů v obcích není samozřejmost. Zájem o téma, pravidelná osvěta veřejnost a dobré nastavení celého systému nakládání s odpady v obci, to vše jsou předpoklady dobrých výsledků. Třídění odpadů může být samofinancovatelné či významně levnější než likvidace směsného odpadu na skládce či ve spalovně. Pokud tomu tak není, má obec ještě rezervy,“ komentuje výsledky obcí koordinátor soutěže Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Výherci Odpadového Oskara 2017 v Plzeňském kraji:

  •  obce do 1000 obyvatel

Sytno na Tachovsku s produkcí směsných komunálních odpadů 53,8 kg/ob.  Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a slušnou úroveň recyklace (kolem 30 %). Dobré úrovně dosahuje bez vykazování produkce bioodpadů. 

  • obce od 1001 do 5000 obyvatel

Dýšina s produkcí směsných komunálních odpadů 75,4 kg/ob. Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a vysokou úroveň recyklace (přes 50 %), což svědčí o dobrém nastavení celého systému.

  • města nad 5000 obyvatel

Kdyně s produkcí směsných komunálních odpadů 80,1 kg/ob. Město již potřetí za sebou zvítězilo ve své kategorii a to i na úrovni celé ČR.  

Úspěšné obce sledují trendy, kterým se postupně budou muset přizpůsobit všichni. V roce 2020 tak například bude možné skládkovat pouze asi 100 kilogramů směsného odpadu na jednoho obyvatele. Na dohled jsou ale i další legislativní změny, na které budou obce muset reagovat.

„V rámci přechodu na tzv. oběhové hospodářství přijal v březnu letošního roku Evropský parlament ambiciózní cíle pro oblast odpadů. Navrhuje v roce 2025 recyklovat 60 % a v roce 2030 dokonce 70 % komunálních odpadů, v roce 2030 skládkovat max. 5 % komunálních odpad. Ač nepovažujeme úroveň recyklace pro odpadové hospodářství města a obcí za klíčový faktor, faktem je, že těchto výsledků ti nejlepší už dosahují,“ dodává k novinkám Havel.

Hned tři obce v Plzeňském kraji si vysloužily Odpadového Oskara 2017.  Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které   vyprodukovaly  nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok).

Obce, které v celé republice produkují nejméně směsného komunálního odpadu, se mohou těšit na zasloužený titul Odpadový Oskar 2017. Mezi městy nad 5000 obyvatel triumfovalo, stejně jako v obou předchozích ročnících soutěže, město Kdyně s produkcí směsného odpadu 80 kg na obyvatele a rok. Ve skupině obcí od 1001 do 5000 zvítězila už podruhé obec Štítná nad Vláří – Popov ze Zlínského kraje s produkcí směsného odpadu 39 kg/ob/rok. Nově se mezi šampiony objevila obec Horní Brusnice z Královehradeckého kraje, která vykázala produkci 34,5 kg/ob/rok a zvítězila tak ve skupině obcí do 1000 obyvatel. O letošním pořadí rozhodovala data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Město Kdyně je zatím jediným trojnásobným šampionem soutěže a v nejnovějším ročníku dokonce dosáhlo dalšího výrazného zlepšení výsledků. Oproti 98 kg, se kterými zvítězilo loni, vyprodukovalo o celých 18 kg/ob/rok méně. Společně s městem Hronov, je tak jediným z hodnocených měst nad 5000 obyvatel, které překročilo práh 100 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok.

ilustrační foto

„Gratulujeme všem obcím, které se umístily a kvalifikovaly. Doufám, že pomohou inspirovat další obce a města při jejich snaze snižovat produkci směsného odpadu. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 ho budeme moci skládkovat jen přibližně 100 kg na 1 obyvatele, nezbývá mnoho času k řešení toho, co s ním. Město Kdyně má v tomto ohledu velký náskok,“ říká odborník Arniky na systémy odpadového hospodářství Ing. Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. Arnice se letos podařilo získat čísla z 11 krajů. Kraje Vysočina a Moravskoslezský data pro účely soutěže neposkytly.

V českých domácnostech se vyskytuje celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Z těch, které dosloužily, se odevzdalo k ekologické recyklaci 726 tun, což představuje přibližně 5 milionů kusů úsporek. Toto množství obsahuje zhruba 25 kilogramů rtuti. Kvůli malému obsahu rtuti a dalším druhotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby a nikoli do běžného odpadu.

„Pro představu, 25 kilogramů rtuti by mohlo teoreticky znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, proč úsporné zářivky nepatří do běžného odpadu. EKOLAMP zajišťuje zpětný odběr a zpracování vysloužilých osvětlovacích zařízení.

Nejvíce rtuti se podařilo z vyřazených úsporek odebrat v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji. V Praze se podařilo zachránit největší objem vody, a to téměř dvojnásobek oproti třeba Moravskoslezskému či Jihomoravskému kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele by se však bilance podstatně změnila. Premiantem ve sběru by se stal kraj Královéhradecký a teprve následně Praha. V těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce úsporek v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele.

Rtuť je uvnitř úsporné žárovky neškodná a pro svícení nutná, ale když doslouží, je ji třeba ekologicky zlikvidovat. Vyřazené úsporné žárovky se proto odevzdávají do sběrného dvora nebo speciálního kontejneru umístěného například v obchodních domech nebo místních úřadech.

Z průzkumu společnosti EKOLAMP vyplynulo, že o umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr. V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst, alespoň jedno v každém městě či obci s počtem obyvatel nad dva tisíce.

„Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

 

Městská společnost Čistá Plzeň, která pro západočeskou metropoli zajišťuje systém nakládání s komunálním odpadem, spouští velkou informační kampaň Bez Vás to nepůjde. Jejím cílem je seznámit veřejnost se správným nakládáním s komunálním odpadem a zapojit občany do celého problému. Kampaní město reaguje na fakt, že i přes vysoké nasazení se ve městě objevuje nepořádek kolem popelnic, kontejnerů i odpadkových košů. Náklady na úklid nepořádku u stání popelnic převyšují ročně částku 20 milionů korun.

„Naším cílem je zajistit čistotu ve městě a prostřednictvím naší společnosti Čistá Plzeň se o to snažíme již druhým rokem. Sebevětší snaha se však míjí účinkem v případě, že někteří obyvatelé Plzně vyhazují odpad na místa, která k tomu nejsou určená. Město bude čistější jen tehdy, pokud na tom budeme pracovat všichni společně. Čistá Plzeň není jen název, ale výsledek chování nás všech,“ uvedl primátor města Martin Zrzavecký.

foto: plzen.cz

Čistá Plzeň týdně provede zhruba 22 tisíc svozů, přičemž neprovedených svozů z důvodu pochybení na její straně je 0,073 procenta, tedy zhruba 16 svozů z celkového počtu. „Bohužel i přes takto vysokou spolehlivost se ve městě objevuje nepořádek kolem popelnic, kontejnerů i odpadkových košů. V případě nádob na směsný komunální odpad, tzv. černých popelnic, se tedy jedná v drtivé většině o důsledek neukázněnosti uživatelů systému. Problémem může být nedostatečná kapacita, a to jak objem nebo četnost svozu, popelnic objednaných jednotlivými vlastníky nemovitostí, odkládání odpadů podnikateli nebo ostatními uživateli systému. A právě na tyto nešvary obecně označovanými jako „littering“ míří prezentovaná informační kampaň,“ vysvětlil Otakar Horák, ředitel Čisté Plzně.

Podle prokuristy společnosti Petra Balouna kampaň nyní startuje a je naplánována na celý letošní rok. „První informaci obdrželi vlastníci nemovitostí spolu se složenkou předepisující poplatek za komunální odpad se splatností v květnu letošního roku. Následovat bude informace distribuovaná do všech domácností, venkovní reklama včetně billboardů či polepů na našich vozech i články a rozhovory v hlavních médiích,“ uvedl Petr Baloun. Primárním cílem kampaně je zlepšit chování občanů i firem při nakládání s odpadem a tím zlepšit čistotu města. Město chce také změnit vnímání a názory lidí na nakládání s odpady včetně zvýšení společenské odpovědnosti každého jednotlivce.

„V kampani za čistější Plzeň budeme pokračovat i nadále. Littering není jediným problémem v odpadovém hospodářství. Řešením není jen více popelnic a častější svozy, ale i správné ukládání odpadu do určených nádob a při třídění využívání maximální kapacity těchto nádob,“ doplnil technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Podle něj je nutné kontinuální vzdělávání všech generací v problematice nakládání s odpady a informování veřejnosti o důsledcích nesprávného hospodaření s odpady na životní prostředí.

Plzeň se snaží zlepšovat situaci na kontejnerových stáních a zamezovat tak vzniku černých skládek nejen prostřednictvím společnosti Čistá Plzeň. Do řešení se zapojují také další složky města, kontroly povinností u podnikatelů provádí Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně. Monitorovány jsou problematické lokality, provádějí se opakovaná šetření. Nejvíce problémových lokalit spojených s nakládáním s odpady ze strany podnikatelů je v okolí drobných provozoven typu večerek, malých prodejen, restaurací a barů. Odbor životního prostředí celkem loni uložil 119 pokut za neplnění povinností v odpadovém hospodářství, a to v částce 542 tisíc korun. „Úřad se zaměřuje i na fyzické osoby. Už máme i v těchto případech uložené první sankce,“ potvrdila Dagmar Kaiferová Svobodová, vedoucí magistrátního odboru životního prostředí. Fyzickým osobám za znečištění veřejného prostranství hrozí pokuta až 20 tisíc korun. Přestupky v první instanci projednávají orgány městských obvodů, odvolacím orgánem je Odbor správních činností Magistrátu města Plzně.

Společnost Čistá Plzeň provozuje Integrovaný systém nakládání s komunálním odpadem na území města Plzně od 1. 9. 2015. Město Plzeň přistoupilo ke komplexnímu řešení nakládání s odpadem jako jedné ze základních služeb poskytovaných občanům. Provoz systému je v současné době stabilizován a společnost Čistá Plzeň dosahuje velmi vysoké spolehlivosti poskytovaných služeb.