Home Tagy Články označené "ODS"

ODS

„Chybějící poslanec našeho i sousedních pohraničních okresů bude poznat v negativním slova smyslu,“ reaguje místostarosta Domažlic a lídr parlamentní kandidátky KDU-ČSL z Plzeňského kraje Stanislav Antoš na výsledky voleb. Domažlicko a Klatovsko totiž nebudou mít přímé zastoupení v Poslanecké sněmovně. „Je to velká škoda,“ píše na Facebooku.

Dosud méně lidnatý příhraniční region v Poslanecké sněmovně zastupoval místostarosta Kdyně a dnes už bývalý poslanec Vladislav Vilímec (ODS), který letos kandidoval z druhého místa, ale přeskočil ho třetí Martin Baxa. Podle Vilímce nemohou voliči z lidnatějších okresů těm venkovským ale moc konkurovat. Tam totiž dostanou známí politici víc hlasů. Vilímec to srovnává se zvyklostmi sousedního Bavorska, kde mají menší volební obvody. „Každé město třeba velikosti Straubingu tam má svého poslance,“ řekl pro denik.cz. Připomněl také, že obecně Plzeňský kraj má ve dvousetčlenné Sněmovně pouze 11 mandátů, což je v porovnání třeba se Středočeským krajem nebo Prahou nespravedlivé.

Podobně jako Antoše mrzí absence poslanců z Domažlicka a Klatovska i senátora za tento obvod Jana Látku (ČSSD). „Bez ohledu na politické spektrum je to velká škoda. Pamatuji, že v době když jsem uspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny, tak jsme v ní byli dokonce čtyři zástupci za oba okresy a k tomu působila i senátorka Rippelová,“ připomněl dřívější stav. Nyní je Látka jediným ústavním činitelem z obou okresů.

„Je to velká škoda,“ reaguje na situaci Stanislav Antoš. „Slovo poslanec je od slova být někým poslán. Nejenom, že poslanci navrhují a schvalují zákony, ale také díky kontaktům může pomoci svému regionu. Náš region vždy dokázal vyprodukovat politicky aktivní osobnosti, které teď budou chybět,“ hodnotí volební lídr lidovců v Plzeňském kraji. Jeho KDU-ČSL ale nepřekročila v regionu potřebnou pětiprocentní hranici a nezískala v něm tedy žádný poslanecký mandát.

Zůstane poslancem nebo se mandátu vzdá ve prospěch regionální politiky a jeho místo ve Sněmovně obsadí bývalý poslanec Vladislav Vilímec? O tom se v posledních dnech dost diskutovalo v kuloárech hned několika politických stran v Plzni v souvislosti s šéfem krajské ODS Martinem Baxou. Bývalý plzeňský primátor dal ve středu večer jasnou odpověď. Funkci poslance přijme.

Martin Baxa je v současné době náměstkem hejtmana i primátora. Do Sněmovny kandidoval ze třetího místa, ale voliči ho více než čtyřmi a půl tisíci preferenčními hlasy poslali na první místo. Přeskočil nejen druhého místostarostu Kdyně Vladislava Vilímce, ale i lídryni kandidátky, děkanku Fakulty zdravotnických studií Ilonu Mauritzovou. Voliči rozhodli, že ODS z Plzeňského kraje budou zastupovat v Poslanecké sněmovně dva lidé. Budou to tedy Baxa a Mauritzová.

Bývalý primátor Plzně se rozhodl odstoupit ze své funkce na krajském hejtmanství. „Abych nehromadil tři funkce, tak na prvním zasedání krajského zastupitelstva v novém roce odstoupím z funkce náměstka hejtmana. Dál budu náměstkem primátora pro kulturu a poslancem parlamentu,“ řekl pro server novinky.cz Martin Baxa. Kdo ho v křesle náměstka hejtmana pro kulturu nahradí, zatím není jasné. Občanští demokraté o tom budou jednat na krajském sněmu v polovině listopadu.

Martin Baxa se chce ve Sněmovně zaměřit na školství, kulturu a pomoc obcím a městům. „Ještě to ale bude předmětem jednání poslaneckého klubu,“ dodal krátce po zveřejnění svého rozhodnutí.

„Nechval dne před večerem, a tak jsem si nechal výsledky voleb trochu „zažít“,“ reaguje na nově vzniklou politickou situaci řezník, člen Strany soukromníků ČR Pavel Havlíček z Klatov, který usiloval o mandát do Sněmovny na kandidátce ODS z Plzeňského kraje. Poslancem se nestal. „Na první pohled je zřejmé, co se událo na pravici. Ano, na pravici, protože výsledek levice je pro mne momentálně irelevantní. Zajímám se spíše o to, proč voliči volili pravici tak, jak volili. A z pozitivní volby je možné si vzít poučení,“ napsal na svém Facebooku.

Pavel Havlíček se nesnažil o vstup do velké politiky poprvé. Za soukromníky už před dvěma lety kandidoval do Senátu na jižním Plzeňsku. Nedostal se ani do druhého kola. Od té doby se ale politikou zabývá a reaguje na ni. „Jednoznačným vítězem voleb na pravici prostě zůstává Václav Klaus a politika, kterou reprezentuje. Konzervativní, s akcentem na dva jasné národní zájmy – národní identitu a její zachování a obranu teritoria pro zachování národní identity,“ hodnotí. „Může se to někomu líbit nebo ne, vykřikovat hesla o záchraně ODS před Klausy, ale dalším vítězem je právě jméno Klaus. Zdá se, že si mnozí voliči stále více uvědomují, že „von ten Klaus měl zase pravdu…“ – dodává.

Druhým důležitým momentem posledních dnů je pro Havlíčka účast soukromníků ve volbách a jejich podpora ODS. „Troufnu si tvrdit, že soukromníci přinesli celkově minimálně dvě až tři procenta a najednou ten výsledek 11,5 % redukovaný na 8,5 % nevypadá tak suprově, že?

A co mě k tomu vede? Soukromníci získali celkem 22 000 preferenčních hlasů z celkových 330 000. Já vím, podíl pouhých 6,6 % preferenčních hlasů. Ovšem zastoupeni byli na kandidátkách v průměru tři ku pětadvaceti a povětšinou na nevolitelných místech. Přesto měli voliči potřebu jim svůj preferenční kroužek věnovat,“ konstatuje Havlíček.

V jeho hodnocení voleb ale je i hořký pocit. „Na závěr bych jen rád poděkoval Petru Fialovi, jak hezky poděkoval svým partnerům za spolupráci, za přivedené hlasy a celkový volební zisk. Nebo on nepoděkoval? Soukromníky ani nezmínil? Skutečně veřejně na tiskovce neřekl ani „…Soukromníci, polibte si…?“ Soukromníci však přesto uspěli a mohou být s prvním výsledkem spokojeni,“ napsal na Facebooku Havlíček.

 

V reakci na špatný volební výsledek TOP09 se plzeňský europoslanec Jiří Pospíšil, který se do Bruselu probojoval jako nestraník na kandidátce „topky“, rozhodl do strany vstoupit. „Včera jsem podepsal přihlášku do TOP09. Chci této straně pomoci, aby se vrátila tam, kam jako proevropská pravicová strana patří,“ napsal v neděli bez jakéhokoliv komentáře na svůj Facebook.

Jiří Pospíšil je rekordmanem ve sběru preferenčních hlasů z evropských i krajských voleb, v ODS býval nejpopulárnějším politikem. A právě po volebním debaklu by mohl TOP09 výrazně pomoci. Dosluhující plzeňský poslanec a 1. místopředseda „topky“ Marek Ženíšek by ho v budoucnu rád viděl i jako šéfa strany.

TOP 09 jen těsně překročila hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny a se ziskem 5,31% hlasů bude mít jen sedm poslanců místo současných šestadvaceti. Strana má za měsíc volební sněm a vedení strany se rozhodně změní. „Hlavu na špalek“ položil už krátce po vyhlášení výsledků voleb Marek Ženíšek. Prohlásil, že na celostátním sněmu nebude obhajovat svou pozici. Navíc se domnívá, že svoji funkci by už neměl obhajovat ani předseda Miroslav Kalousek.

Pospíšil, kterého se teď pravděpodobně budou snažit přesvědčit, aby přijal Kalouskovu funkci. svou kandidaturu nevylučuje. „Jsem opravdu rád, že TOP 09 zůstala i po dnešku parlamentní stranou a bude nadále ve Sněmovně hájit myšlenky Václava Havla a politiku, jak ji prosazuje Karel Schwarzenberg,“ napsal na Facebooku. „TOP 09 má za měsíc svůj volební sněm a tam delegáti rozhodnou, zda je současné vedení nebo není zodpovědné za volební výsledek,“ zmínil později před zástupci médií. Vyzývat někoho k rezignaci ale nechce. Prý by to bylo podle něho laciné a to i s ohledem na to, že v tuto chvíli ještě není ani do strany přijatý.

„Přihlášku jsem v sobotu podepsal. Ve chvíli, kdy TOP 09 prohrála volby a není na tom moc dobře, tak se chci ke straně, se kterou tři roky spolupracuji, přihlásit a vyjádřit ji podporu,“ řekl. Přihlášku podal v Praze 6, kde má zázemí Muzeum Kampa, a ne v Plzni, jak se čekalo.

Jiří Pospíšil je přesvědčený, že v budoucnu by měla mít TOP09 znovu dvouciferné výsledky, aby mohla veřejně ovlivňovat veřejné dění v České republice. „Je otázka, proč byli Piráti atraktivnější pro městské voliče, než TOP 09. Kdyby strana měla ve volbách osm nebo devět procent, tak bych do ní nevstupoval, ale dál bych s ní jen spolupracoval,“ řekl novinářům.

Hnutí ANO v Plzeňském kraji bude mít v Poslanecké sněmovně zastoupení pěti poslanců místo dosavadních tří, ODS dva místo jednoho. Všechny ostatní stávající strany už jenom ztratili. Jaké jsou reakce lídrů a jak si pár hodin po volbách představují budoucí koalici?

První šestice na kandidátce ANO sledovala výsledky voleb v centrále na pražském Chodově. „Šli nám nahoru poslanci, měli jsme tři mandáty, teď jich máme pět. U nás panuje nadšení,“ reagoval v Plzni v zastoupení lídryně šéf městské organizace Roman Zarzycký. Ministryně pro místní Karla Šlechtová, která ANO v Plzeňském kraji do voleb vedla, přemýšlela hned o nové koalici. Zamlouvala by se jí nová vláda znovu s ČSSD, ale už bez lidovců. Když viděla, že to nevychází a že jen se sociálními demokraty by to nestačilo, řekla, že se má jednat i s ODS. Občanští demokraté ale spolupracovat s ANO nechtějí – a to jak s Babišem, tak bez něj. Šlechtová jednoznačně odmítla spolupráci s hnutím SPD Tomia Okamury. „Je to novodobé fašistické hnutí,“ řekla.

„Jsem velice ráda, že jsme dosáhli dvouciferného výsledku a nebylo to v této době jednoduché,“ prohlásila lídryně a nyní už nová poslankyně ODS Ilona Mauritzová. Velký zisk hnutí ANO a Okamurovy SPD ji moc nepotěšil, zato jeden z nejlepších výsledků občanských demokratů v regionu mezi všemi volebními kraji ano. Současná děkanka Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity vedla ODS do voleb jako nestranice a jako jediná žena v čele ODS v Česku. Radost neskrývá ani 1. náměstek primátora a náměstek hejtmana Martin Baxa.“Jsme nejsilnější stranou na pravici a také nejsilnější demokratickou stranou v Plzeňském kraji,“ řekl a chválil Ilonu Mauritzovou, že se dobře zhostila role volební jedničky.

Lukáš Bartoň, lídr pirátů v regionu se raduje. „Výborný, perfektní! Je to nádherný úspěch pirátů,“ říká viditelně spokojený Bartoň. Na obrovský zisk Babišova hnutí reagoval: „Je to špatný, je to moc špatný. My se s Babišem nikdy nebudeme bavit,“ prohlašuje na videu zveřejněném na regionálním pirátském webu. Mrzí ho jen, že nezískali pro Plzeňský kraj druhý poslanecký mandát.

Za hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura poděkoval voličům krajský místopředseda Zdeněk Maštalíř. „Myslím, že na začátek je to skvělý výsledek. Nyní se musíme snažit své voliče nezklamat, protože bez pomoci těch tisícovek nadšenců bychom lépe než většina mediálně protlačovaných stran nikdy nedopadli,“ napsal na Facebook. Lídryně kandidátky Jana Levová vzkázala z Prahy, že teď je čas začít prosazovat program a „začít jednat o povolebním rozložení sil tak, abychom prosadili hlavní body našeho programu.“

Místo plzeňského lídra KSČM Jiřího Valenty reagoval mluvčí strany Richard Pokorný. „Volební výsledek strany je velkým neúspěchem na celostátní i regionální úrovni, jeho příčiny bude nutné důsledně analyzovat a přijmout relevantní opatření. Bez ohledu na počet získaných mandátů budeme důsledně prosazovat náš program, plnit naše předvolební sliby a hájit v Poslanecké sněmovně autentické levicové myšlení ve prospěch progrese kvality života občanů této země,“ rozeslal tiskovou zprávu Pokorný.

„Sociální demokracie dostala políček,“ okomentoval výsledky úřadující šéf ČSSD a lídr plzeňské kandidátky Milan Chovanec. „Já jsem ten výsledek očekával. Já jsem kolegům psal, že se obávám, že pro nás nebude začínat jedničkou. Ale je to zklamání, doufal jsem, že začínat jedničkou bude. Musíme to přijmout s pokorou a pokusit se o nějaký restart,“ řekl a dodal ještě, že jeho strana nebude spolupracovat s obviněnými politiky.

Ve dvousetčlenné Sněmovně má ANO nově 78 poslanců (při minulých volbách 47), ODS 25 poslanců (16), piráti 22 (0), okamurovci 22 (0), komunisté 15 (33), ČSSD 15 (50), lidovci 10 (14), TOP09 7 (26), STAN 6 poslanců (0).

Zisk jednotlivých parlamentních stran v Plzeňském kraji:

ANO 30,98 % hlasů – poslanci Karla Šlechtová, Jan Volný, Miloslava Rutová, Barbora Kořanová, Kamal Farhan

ODS 12,09 % – poslanci Martin Baxa, Ilona Mauritzová

SPD 10,56 % – poslankyně Jana Levová

Pirátská strana 10,01 % – poslanec Lukáš Bartoň

KSČM 8,65 % – poslanec Jiří Valenta

ČSSD 7,97 % – poslanec Milan Chovanec

KDU-ČSL 3,49 % – bez poslance

STAN 4,85 % – bez poslance

TOP09 4,82 % – bez poslance

Sečteno, podtrženo. ODS jako jediná klasická strana v letošních volbách neztratila, ale naopak dostala o víc než o třetinu větší podporu než při minulých volbách v roce 2013. V celé republice dostala 11,32 % hlasů, v Plzeňském kraji dokonce 12,09 %. To je po Praze, Středočeském a Jihočeském kraji nejlepší výsledek.

Absolutním vítězem je hnutí ANO 2011 s celostátním výsledkem 29,64 % hlasů, v Plzeňském kraji je voliči ocenili dokonce 30,98 %, což byl šestý nejlepší výsledek. Nejvíc Babišovo hnutí dostalo v Ústeckém kraji – 37,55 % hlasů.

Konečné výsledky parlamentních stran: ANO – 29,65 % (78 mandátů), ODS – 11,32 % (25 mandátů), Česká pirátská strana – 10,79 % (22 mandátů), Okamurova SPD – 10,64 % 22 mandátů, KSČM – 7,76 % (15 mandátů), ČSSD 7,27 % (15 mandátů), KDU-ČSL – 5,80 % (10 mandátů), TOP09 – 5,31 % (7 mandátů) a Starostové a nezávislí – 5,18 % (6 mandátů).

V dosluhující Sněmovně zastupuje Plzeňský kraj jedenáct poslanců. Po třech mandátech mají ČSSD a ANO, po dvou KSČM a TOP 09 a jeden ODS. Nově budeme mít také jedenáct zástupců, ale do poslaneckých lavic už neusednou Vladislav Vilímec (ODS), Václav Votava (ČSSD), Igor Jakubčík (ČSSD), Karel Šidlo (KSČM), Pavel Šrámek (ANO), Marek Ženíšek (TOP09) a Jaroslav Lobkowicz (TOP09). Nezvoleným poslancům končí mandát 26 října 2017 (přesně čtyři roky po minulých volbách).

Zisk jednotlivých parlamentních stran v Plzeňském kraji:

ANO 30,98 % hlasů – poslanci Karla Šlechtová, Jan Volný, Miloslava Rutová, Barbora Kořanová, Kamal Farhan

ODS 12,09 % – poslanci Martin Baxa, Ilona Mauritzová

SPD 10,56 % – poslankyně Jana Levová

Pirátská strana 10,01 % – poslanec Lukáš Bartoň

KSČM 8,65 % – poslanec Jiří Valenta

ČSSD 7,97 % – poslanec Milan Chovanec

KDU-ČSL 3,49 % – bez poslance

STAN 4,85 % – bez poslance

TOP09 4,82 % – bez poslance

Absolutně nejvíc preferenčních hlasů v Plzeňském kraji získala lídryně ANO 2011 Karla Šlechtová, celkem 7 106. Pořadím kandidátů zamíchaly preferenční hlasy u občanských demokratů. Kroužkováním se třetí Martin Baxa dostal na první místo 4 655 hlasy ještě před lídryni Ilonu Mauritzovou a přeskočil tak druhého Vladislava Vilímce, který mandát nezískal.

Ve volbách jde o všechno. Lidé, kteří volají po odchodu z Evropské unie, patří zavřít na psychiatrickou kliniku. Soukromé školy jako fabrika na diplomy. Lepší Babišova kobliha v hrsti nebo Kalouskův padák na střeše. I to zaznělo na středeční předvolební SUPERDEBATĚ, kterou v plzeňské Papírně uspořádali Mladí konzervativci Plzeň ve spolupráci s Plzeň TV a informačním portálem Plzeň.cz. Zúčastnili se jí představitelé ODS, ČSSD, KSČM, České pirátské strany, TOP09, ANO 2011 a KDU-ČSL v Plzeňském kraji.

Jde v letošních volbách o všechno, nebo je to jenom takové klišé? S výjimkou krajského lídra KSČM se ostatní diskutující shodli, že se jedná o nejdůležitější volby v polistopadové historii. Marek Ženíšek z TOP 09 prohlásil, že buď tady bude demokracie, nebo něco jiného. „Souhlasím s kolegou Ženíškem, že jde o všechno. Buď tu bude demokracie, nebo tu bude jiný společenský systém. Je třeba, aby všichni volili demokratické strany, tradiční strany. Jakékoliv nové subjekty vždy přijdou s něčím líbivým, ale ten, kdo má zkušenosti, tak si zaslouží být na výsluní. Jde opravdu o všechno,“ zareagoval okamžitě Igor Jakubčík z ČSSD. „Nepodléhal bych hysterii, že jsme na nějaké velké křižovatce,“ nesouhlasil s názorem ostatních Jiří Valenta z KSČM. „Volby do Poslanecké sněmovny byly vždy volbami první kategorie. Občané budou rozhodovat, jestli je pro ně lepší Babišova kobliha v hrsti nebo Kalouskův padák na střeše,“ dodal.

Proč nejsou politické elity schopné nastolit pořádek a fungující systém ve školství? V podstatě i tady se politici shodli. Snad nejlépe a nejstručněji se vyjádřila Ilona Mauritzová z ODS, která má v oboru největší zkušenosti. „Politici neposlouchají odborníky,“ řekla.

Je školství jednou z oblastí, které má řídit stát? „Stát má určit klíčové dokumenty,“ řekla Ilona Mauritzová a dodala, že zvlášť vysoké školy by měly mít větší samostatnost. Trochu rozruchu vyvolal Jiří Valenta z KSČM, podle kterého je moc soukromých škol a kvalita jejich vzdělání není uspokojivá. „Ty soukromé jsou takové fabriky na diplomy,“ konstatoval a dodal, že máme moc škol humanitního typu a jejich absolventi nenacházejí uplatnění. A pak prý za mrzký peníz sedí u pokladny v supermarketu. Pirát Lukáš Bartoň na to kroutil nesouhlasně hlavou a oponoval: „Každý ať si zvolí, kde chce studovat. A soukromá škola také neznamená, že je horší než státní. Když si vezmu příklady ze světa, tak jedny z nejlepších univerzit jsou soukromé.“ Igor Jakubčík pak reagoval na Valentu: „Stát by neměl vstupovat do vysokých škol, tam by měl rozhodně rozhodnout trh. Neznám žádného vysokoškoláka, který by seděl u kasy v supermarketu, a když je dobrý, tak je ve svém nebo příbuzném oboru, je schopen se zaměstnat. Firmy nemají ani vysokoškolsky, ani středoškolsky, ani základní operátory. Stát by do toho vstupovat neměl. Už jen proto, že státní byrokracie má nějakou setrvačnost a toto se musí řešit okamžitě. Co když za několik let dojde k ekonomické recesi a nezaměstnanost se zvýší na 10 procent?“ – popsal černý scénář Jakubčík.

Když bohatne společnost, bohatnou i lidé… Na heslo sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka odpověděl Igor Jakubčík z ČSSD samozřejmě kladně s tím, že chtějí zvýšit minimální mzdu na 16 tisíc korun. S odpovědí nesouhlasil Marek Ženíšek z TOP09. „Jsme montovnou Evropy, nebohatneme,“ řekl a doplnil, že i kdybychom měli ekonomický růst jako nyní, což je asi 70 miliard ročně, Rakousko a Německo stejně nedoženeme. Zástupkyně ANO 2011 Barbora Kořanová s ním nesouhlasila: „Já jsem založila firmu a také jsem zbohatla.“ To ale nahrála Jiřímu Valentovi z KSČM. „Já tvrdím, že chudne, a statistika to jednoznačně dokladuje. Každý desátý člověk je pod hranicí příjmové chudoby, a to je 10 300 korun. Minimální mzda 11 000 korun, a mzdu 20 000 korun hrubého nedosahuje v ČR sedm milionů lidí. Bohatou pouze některé elity a někteří jejich členové. Podívejte se na pana Babiše, který za rok zbohatl o 83 miliard. Drtivá většina společnosti  chudne, žijeme za evropské ceny a domácí platy,“ uvedl za šumu a smíchu v sále Valenta. Ilona Mauritzová zareagovala jasně: „ODS sníží odvody ze mzdy všem o sedm procent a tím se příjmy zvednou.“

Věda, výzkum inovace. Podle Ivany Bartošové z KDU-ČSL to „její“ ministr Bělobrádek dělá dobře. „Zvládl tuto oblast a posunul ji,“ pochválila svého šéfa. Ilona Mauritzová z ODS si posteskla, že v oblasti institucionální podpory se školy dohadují z roku na rok, jaká bude metodika a jakým způsobem získají finanční prostředky pro výzkum. Hovořila ze znalosti tématu na Západočeské univerzitě. „Například v loňském roce jsme – a to jsme instituce, která hospodaří s třemi miliardami korun – do poslední chvíle nevěděli, jaké dostaneme finanční prostředky.“ Marek Ženíšek z TOP09 dodal, že vláda vědě a výzkumu moc nepomohla.

Zavedení školného. Barbora Kořanová z ANO 2011 tvrdila, že studenti by si za nadstandardní služby ve školách rádi připlatili. Ale se zavedením klasického školného její hnutí nesouhlasí. „Za něco by si studenti opravdu rádi připlatili,“ potvrdila Ilona Mauritzová z ODS s tím, že její strana nechce za standardní dobu studia školné zavádět. TOP 09 na to má jiný názor: „Ano, do deseti tisíc za rok,“ řekl Marek Ženíšek. Stát k tomu ale musí nastolit systém grantů a půjček.

Největší problém Plzeňského kraje. Podle Ivany Bartošové z KDU-ČSL je to zejména stav některých komunikací a odliv lidí ze zdravotnictví. „Bezdomovectví, kriminální chování agenturních zaměstnanců,“ řekla Barbora Kořanová z ANO 2011 a dodala, že také nedotažení některých projektů, kterými se opičíme podle Prahy. A zmínila jako příklad náplavku.

Hodně vysokých škol je závislých na Evropské unii. Jaký by to mělo vliv, kdybychom jí opustili? Otázka z publika nakonec zvedla ze židlí spoustu lidí. „Fatální. To by se rozbil celý systém. Do školství plyne obrovské množství finančních prostředků z evropských fondů. Mobilita studentů je na velmi slušné úrovni. To by byla obrovská hrozba a my rozhodně nechceme připustit vystoupení ČR z EU,“ prohlásila jednoznačně Ivana Bartošová z KDU-ČSL. Igor Jakubčík z ČSSD to ještě víc vyjasnil. „Funguji jako místopředseda výboru pro evropské záležitosti a mám k EU velmi blízko. Důsledek by byl naprosto jediný: Totální destrukce ČR! Takzvaný czexit. Moje úvahy o lidech, kteří něco takového tvrdí – tak nepatří do české společnosti. Měli by být uzavřeni v nějakém zařízení a velmi dobře hlídáni v psychiatrických klinikách,“ šokoval přítomné. „Pokud bychom měli vystoupit z EU, museli bychom vrátit finanční prostředky, které byly do nás vloženy. My jsme neustále čistým příjemce. Takže několik českých rozpočtů by na to padlo, abychom se vyplatili z EU,“ strašil přítomné. „EU je jediný projekt, který funguje. V něčem lépe, v něčem hůře. Bez Evropské unie by Česká republika nyní nebyla. Britové jasně říkají, že to byla obrovská chyba, co udělali. Brexit bude neskutečně drahá záležitost pro Velkou Británii,“ dodal Jakubčík.

autor videa a fotografií: Vladimír Čermák

Občanští demokraté se pokusí znovu otevřít zákon o národních parcích a některé paragrafy upravit. Oznámil to poslanec Jan Zahradník (ODS). Šumava podle něho není žádná divočina, ale lidmi obývané území, zastal se Zahradník obcí v Plzeňském a Jihočeském kraji v předvolební debatě na ČT24. Další politici v televizní diskusi se Zahradníkem moc nesouhlasili. ANO, TOP09 a hlavně zelení tvrdili, že divoká příroda se musí chránit a s problémy si dokáže poradit sama. Časem by spíš řešili otázku, zda jsou kompenzace pro obce na území parků dostatečné.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny známá spíše jako zákon o národních parcích začala v Česku platit letos v červnu. Předpis, ke kterému měli velké výhrady senátoři a prezident Miloš Zeman jej dokonce vetoval, zavádí některé nové zákazy, ale i nové výhody pro turisty. Zatímco jinde je ale většina zastavěného území obcí z národních parků vyjmuta, na Šumavě jich řada leží přímo na území parku. Šumavští starostové se proto obávají, že jim nový zákon nejenže znemožní rozvoj, ale i běžný život jejich obyvatel.

Za obce se ale postavila jen ODS, řekl Zahradník, který označil zákon za vítězství ekologických aktivistů a vědců, kteří jsou s nimi spřízněni. „Je to bohužel porážka obyvatel Šumavy,“ dodal poslanec. Bezzásahovost by podle něj neměla být na nadpolovičním území parku, jak zákon předpokládá. Má obavy především z šíření kůrovce.

ODS proto požaduje, aby za předem stanovených podmínek byl možný zásah i v nejpřísněji střežených zónách parku: „Kůrovcové stromy vytěžit a smrkový genofond, který na velké části Šumavy není původní, nahradit chybějícími genetickými druhy a pomoci původní přírodu obnovit. To se ale bez lidského zásahu nestane,“ tvrdí Jan Zahradník.

Za největšího kritika měl v debatě Magdalenu Davis ze Strany zelených. „Trochu se obávám, že pan Zahradník nepochopil smysl národních parků. Zdůrazňují hlavně ochranu divoké přírody, která nám dává příležitost dívat se přírodě pod pokličku,“ reagovala Davis. Připomněla, že ministerstvo životního prostředí poslalo sto milionů korun obcím, které se kvůli národním parkům nemohou rozvíjet. „Na politické úrovni je nutné obcím vysvětlit, proč je to naše priorita. Pokud ztratíme kontakt s přírodními procesy, tak už nemáme šanci je v naší krajině nikde jinde obnovovat,“ upozornila.

Zahradník ale oponoval slovy, že Šumava není žádný Yellowstone. Po staletí tam žili lidé, kteří přírodu přetvořili. „Šumava je lidmi obývané území a vy je chcete odsud vytěsnit. To jim řekněte a o tom s nimi diskutujte,“ vzkázal svým odpůrcům.

Komplikovaný a zbytečný připadá bývalému plzeňskému hejtmanovi, expertovi ODS na zdravotnictví Petru Zimmermannovi, elektronický recept, který stát povinně zavádí do všech ordinací a ambulancí. „Až budete po 1. lednu potřebovat odpoledne recept, nejspíše vám nezbyde než vyrazit do nemocnice, jinde vám ho asi nenapíší. Nebudou moci,“ píše Zimmermann na celostátním webu občanských demokratů.

Od začátku příštího roku platí povinnost psát recepty elektronicky. „Dostanete anginu na chatě nebo na horách? Doktor od vedle už vám penicilin nenapíše. Vyrazíte hezky na pohotovost (pokud nějakou najdete) nebo si rovnou zavoláte záchranku a ta vás do nemocnice odveze. Tam se vám podívají do krku a elektronický recept s certifikátem a elektronickým podpisem vám (po internetovém schválení v centrálním úložišti SÚKLu) napíší. Jinak to nepůjde. Snad se přitom nepřekliknou. Na receptu totiž možná nepřečtete, co vám doktor napsal, uvidíte jen kód,“ píše ironicky lékař Petr Zimmermann

Petr Zimmermann

Celé mu to přijde komplikované a zbytečné. „Co šlo dosud jednoduše, bude složité. Svět se jistě nezboří, ale bude zase komplikovanější. Náklady na psaní receptů stoupnou, času na pacienty ubude. Ale někdo na pozadí vydělá peníze. Nikoli proto, že si jeho službu elektronického receptu někdo dobrovolně koupí, ale proto, že to stát pod pokutou až dvou milionů korun nařídí. Takový typický státně regulatorní kšeft pro vybrané. Nejen pár set milionů korun na vznik, ale především pár kapek navíc z každého e-receptu; perpetuum mobile na státní příkaz,“ konstatuje Zimmermann.

Pro někoho prý skvělé, ale zbytečné. „Dřív jsem v nemocnici napsal recept rukou za 30 vteřin, dnes na PC mi to trvá minutu až dvě, s e-receptem to odhaduji na tři až pět minut. Při 40 receptech denně o dvě hodiny méně času na pacienty. Snad se přitom všem internet či PC nezasekne. Zákon je nepraktický, vrchnostenský a hlavně zbytečný. Všechny potřebné údaje z receptů lze získat i dnes (ostatně farmaceutické firmy je vždy mají), v lékárnách se při výdeji vše potřebné elektronicky zadává a údaje o předepisování existují. Jen je chtít a pracovat s nimi k obecnému prospěchu,“ píše zkušenosti ze své praxe.

Představa, že násilná elektronizace sama vyřeší některý z chronických problémů českého zdravotnictví, je podle Zimmermanna lichá. „To, co je lidem k užitku v elektronické podobě, již funguje. Například většina rentgenových pracovišť je digitálních a obrázky či lékařské zprávy a výsledky si zašifrovaně vyměňují s kolegy po internetu. Žádný zákon na to třeba nebyl. A trend elektronizace bude logicky pokračovat. Ale dobrovolně na vzájemně výhodném principu. Ne násilně podle nařízení vrchnosti. Pokuta až dva miliony korun za nedodržení elektrické preskripce působí jako ze středověku nebo z filmové parodie na diktaturu někde v latinské Americe. A to ani nemluvím o tom, že i dnes můžete e-recept napsat, ale nemusíte. Také cítíte ten zásadní rozdíl? Navíc na e-receptu nemusí být název a síla léku, velikost a počet balení, ale jen kód, takže snáze dojde k omylu překliknutím a pacient si nic nezkontroluje, odnese jen kód do lékárny,“ zlobí se bývalý hejtman.

Pár starších kolegů lékařů to prý po Novém roce „zabalí“. A Petr Zimmerman se jim ani nediví. „Když se zákon v roce 2012, resp. 2013 narychlo schvaloval, protestoval jsem proti němu u tehdejšího premiéra Nečase a dalších kolegů z ODS marně. Někteří se zdrželi, ale zákon i díky ODS prošel. Byla to chyba. Budeme-li mít po volbách možnost, napravíme ji,“ tvrdí zdravotnický expert občanských demokratů z Plzně.

 

„Dobrá zpráva pro všechny, kteří věří, že stát má vůči svým občanům trvalou zodpovědnost. Bez ohledu na to, jaká vláda nebo režim zrovna vládne,“ komentuje přijetí zákona o odškodnění podkarpatských Čechů poslanec z Plzeňského kraje, místostarosta Kdyně Vladislav Vilímec (ODS). Potomci podkarpatských Čechů, kteří přišli v období druhé světové války, a následně po ní, v důsledku postoupení území Sovětskému svazu o majetek, se dočkají částečné satisfakce. O přijetí zákona informuje celostátní web občanských demokratů.

Vladislav Vilímec dva roky usiloval o nápravu křivd a byl přesvědčen, že dluh, který má český stát vůči Čechům z Podkarpatské Rusi, bychom měli konečně splatit. Proto spolu s dalšími poslanci ODS, ANO, KDU-ČSL a Úsvitu inicioval vznik novely zákona, jímž se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi při jejím postoupení Svazu sovětských socialistických republik. Zpravodajský portál Plzen.cz o tom již dříve podrobně informoval (30/4 16, 2/5 17).

Poslanecká sněmovna nyní sice upřednostnila užší verzi zákona navrženou ústavně právním výborem před verzí prosazovanou poslancem Vladislavem Vilímcem a rozpočtovým výborem, která chtěla odškodnění přiznat i potomkům podkarpatských Čechů, kteří se zákona z roku 2009 vůbec nedožili. Ale alespoň tak.

„Přestože zákon nakonec prošel v užší variantě a odškodnění přiznává několika desítkám rodin, považuji rozhodnutí poslanců za dobrou zprávu. A to nejen kvůli samotným podkarpatským Čechům, kteří na svou situaci dlouhodobě upozorňovali. Je to dobrá zpráva pro všechny, kteří věří, že stát má vůči svým občanům trvalou zodpovědnost. Bez ohledu na to, jaká vláda nebo režim zrovna vládne. Rodiny podkarpatských Čechů měly v důsledku poválečných změn velmi pohnuté osudy a dnešní vstřícný postoj parlamentu si jednoznačně zasloužily,“ komentoval rozhodnutí poslanců Vladislav Vilímec.

Schválený zákon podle něj jednoznačně vylučuje, aby se mohly odškodnění domáhat osoby již dříve oprávněné, které jen zmeškaly lhůtu pro uplatnění nároku nebo jejichž žádosti nebylo vyhověno. „V porovnání s jinými, často nesmyslnými výdaji státu, budou celkové dopady do rozpočtu minimální. Jde především o symbolické gesto, kterým Česká republika doplatí svůj dluh vůči vlastním občanům, kteří museli v důsledku poválečných územních změn nuceně opustit svoje domovy.“

Sovětský svaz zaplatil Československu na základě mezistátní smlouvy za postoupení majetku odškodnění. Komunistický režim však většinu z něj použil na jiné účely a k pravým vlastníkům a jejich rodinám se nikdy nedostalo. Právo na nápravu majetkových křivd přiznal českým rodinám následně zákon z roku 2009, odškodnění mohli získat ale pouze původní vlastníci, jejich manželé nebo děti. Vzhledem k vysokému věku a úmrtím oprávněných osob se ale náhrada škody k mnoha rodinám nedostala.

Podle aktuálně schváleného zákona budou moci podkarpatští Češi zažádat o náhradu majetkové škody do konce června roku 2018.