Home Tagy Články označené "ODS"

ODS

„Dobrá zpráva pro všechny, kteří věří, že stát má vůči svým občanům trvalou zodpovědnost. Bez ohledu na to, jaká vláda nebo režim zrovna vládne,“ komentuje přijetí zákona o odškodnění podkarpatských Čechů poslanec z Plzeňského kraje, místostarosta Kdyně Vladislav Vilímec (ODS). Potomci podkarpatských Čechů, kteří přišli v období druhé světové války, a následně po ní, v důsledku postoupení území Sovětskému svazu o majetek, se dočkají částečné satisfakce. O přijetí zákona informuje celostátní web občanských demokratů.

Vladislav Vilímec dva roky usiloval o nápravu křivd a byl přesvědčen, že dluh, který má český stát vůči Čechům z Podkarpatské Rusi, bychom měli konečně splatit. Proto spolu s dalšími poslanci ODS, ANO, KDU-ČSL a Úsvitu inicioval vznik novely zákona, jímž se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi při jejím postoupení Svazu sovětských socialistických republik. Zpravodajský portál Plzen.cz o tom již dříve podrobně informoval (30/4 16, 2/5 17).

Poslanecká sněmovna nyní sice upřednostnila užší verzi zákona navrženou ústavně právním výborem před verzí prosazovanou poslancem Vladislavem Vilímcem a rozpočtovým výborem, která chtěla odškodnění přiznat i potomkům podkarpatských Čechů, kteří se zákona z roku 2009 vůbec nedožili. Ale alespoň tak.

„Přestože zákon nakonec prošel v užší variantě a odškodnění přiznává několika desítkám rodin, považuji rozhodnutí poslanců za dobrou zprávu. A to nejen kvůli samotným podkarpatským Čechům, kteří na svou situaci dlouhodobě upozorňovali. Je to dobrá zpráva pro všechny, kteří věří, že stát má vůči svým občanům trvalou zodpovědnost. Bez ohledu na to, jaká vláda nebo režim zrovna vládne. Rodiny podkarpatských Čechů měly v důsledku poválečných změn velmi pohnuté osudy a dnešní vstřícný postoj parlamentu si jednoznačně zasloužily,“ komentoval rozhodnutí poslanců Vladislav Vilímec.

Schválený zákon podle něj jednoznačně vylučuje, aby se mohly odškodnění domáhat osoby již dříve oprávněné, které jen zmeškaly lhůtu pro uplatnění nároku nebo jejichž žádosti nebylo vyhověno. „V porovnání s jinými, často nesmyslnými výdaji státu, budou celkové dopady do rozpočtu minimální. Jde především o symbolické gesto, kterým Česká republika doplatí svůj dluh vůči vlastním občanům, kteří museli v důsledku poválečných územních změn nuceně opustit svoje domovy.“

Sovětský svaz zaplatil Československu na základě mezistátní smlouvy za postoupení majetku odškodnění. Komunistický režim však většinu z něj použil na jiné účely a k pravým vlastníkům a jejich rodinám se nikdy nedostalo. Právo na nápravu majetkových křivd přiznal českým rodinám následně zákon z roku 2009, odškodnění mohli získat ale pouze původní vlastníci, jejich manželé nebo děti. Vzhledem k vysokému věku a úmrtím oprávněných osob se ale náhrada škody k mnoha rodinám nedostala.

Podle aktuálně schváleného zákona budou moci podkarpatští Češi zažádat o náhradu majetkové škody do konce června roku 2018.

 

Strany a další politická uskupení už mají volební čísla. Státní volební komise je v úterý vylosovala pro všech 31 stran a hnutí, které budou kandidovat v letošních říjnových volbách do Sněmovny. V Plzeňském kraji kandiduje 25 uskupení, šest čísel nám tedy na volebních lístcích bude chybět.

Jedničku má ODS, ČSSD čtyřku, hnutí STAN šťastnou sedmičku a komunisté osmička. TOP 09 má číslo 20, hnutí ANO jen o jedno čísla víc, tedy 21, lidovci mají 24…

Strany mohou využít čísla v kampani, především ale jimi budou označeny hlasovací lístky s jejich kandidáty.Čísla také určí pořadí, ve kterém budou strany uvedeny na oficiálním volebním webu. Volby se budou konat v pátek 20. a v sobotu 21. října.

Volební čísla, která byla stranám vylosována:
1. Občanská demokratická strana
2. Řád národa – VLASTENECKÁ UNIE
3. Cesta odpovědné společnosti
4. Česká strana sociálně demokratická
5. Volte Pravý Blok www.cibulka.net
6. Radostné Česko
7.STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
8. Komunistická strana Čech a Moravy
9. Strana zelených
10. ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým…
11. Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí
12. Strana svobodných občanů
13. Blok proti islamizaci – Obrana domova
14. Občanská demokratická aliance
15. Česká pirátská strana
16. OBČANÉ 2011 – SPRAVEDLNOST PRO LIDI
17. Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017
18. Česká národní fronta
19. Referendum o Evropské unii
20. TOP 09
21. ANO 2011
22. Dobrá volba 2016
23. Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka
24. Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová
25. Česká strana národně sociální
26. REALISTÉ
27. SPORTOVCI
28. Dělnická strana sociální spravedlnosti
29. Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)
30. Strana Práv Občanů
31. Národ sobě

 

Lídr loňských krajských voleb na Plzeňsku za ANO Miloslav Zeman končí s politikou v hnutí ANO 2011. Opouští funkci šéfa zdravotnického výboru na hejtmanství i krajského zastupitele. Informace o tom přinesl jako první server denik.cz v sobotu v podvečer.

Hnutí ANO v loňských krajských volbách pod vedením šéfa Hospodářské komory Plzeňsko Miloslava Zemana volby vyhrálo s 21,5 procenta hlasů. O koalici se s ním nikdo nebavil a už o volebním víkendu si ji domluvila ČSSD s ODS, Občany patrioty a Koalicí pro Plzeňský kraj. Hnutí ANO tak skončilo v opozici. Neschopnost vyjednat víc než zdravotní výbor, který pro ANO zbyl, byla Zemanovi, byť neveřejně, hodně vyčítána.

Zeman šel do voleb jako nestraník, což chtěl později změnit a požádal o členství. Musel podstoupit půlroční čekací lhůtu, jenže oblastní ani krajská organizace ANO nakonec jeho přijetí nedoporučila.

„Složil jsem mandát krajského zastupitele,“ potvrdil Deníku Zeman. Tvrdí, že nikoliv důvodem, ale urychlením jeho rozhodnutí bylo to, že jej ANO v Plzni i v kraji odmítlo přijmout za člena, přestože s ním v čele vyhrálo loňské krajské volby.

V krajském zastupitelstvu usedne místo Zemana náhradník z kandidátky Karel Filipčík, na pozici šéfa zdravotnického výboru Zemana vystřídá zastupitel Petr Vanka, pro kterého chce ANO na kraji uvolněnou, tedy plně placenou funkci. Dosud šlo o funkci neuvolněnou. „Požádali jsme o změnu,“ potvrdil šéf krajské organizace ANO Jan Volný. Podle něho se Zemanův nástupce ve funkci šéfa zdravotního výboru Petr Vanka na funkci ‚už půl roku pečlivě připravuje‘ a hodlá v ní pracovat na plný úvazek.

Nejpozději 66 dnů přede dnem voleb, tedy do 15. srpna do 16 hodin, musí na krajský úřad doručit strany a hnutí usilující v Plzeňském kraji o místa v Poslanecké sněmovně své kandidátky. Zatím je na hejtmanství doručilo jedenáct volebních uskupení. Před čtyřmi lety jich při volbách do Sněmovny kandidovalo v kraji celkem devatenáct. Podle informací by letos jejich počet měl překročit dvacítku.

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek a v sobotu 20. a 21. října. V Plzeňském kraji zatím svou kandidaturu přihlásily ČSSD, KSČM, hnutí ANO, ODS, Svobodní – Strana svobodných občanů, Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa, Rozumní a Řád národa – Vlastenecká unie.

Jména lídrů krajský úřad zveřejní až po 15. srpnu, zpravodajský portál Plzen.cz o většině z nich již informoval. Sociální demokraté a ANO budou mít v čele kandidátek ministry – ČSSD šéfa resortu vnitra a úřadujícího šéfa strany Milana Chovance, ANO povede šéfka ministerstva pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Občanští demokraté mají jako svou jedničku bývalou rektorku Západočeské univerzity, nestranici Ilonu Mauritzovou, komunisté zvolili na první místo současného poslance Jiřího Valentu. Poslance má v čele i TOP 09 – Marka Ženíška. Samostatné Starosty a nezávislé vede starostka Kozolup Michaela Opltová a samostatní lidovce místostarosta Domažlic a bývalý dlouholetý novinář Stanislav Antoš. Piráti mají v čele konstruktéra a vědce Lukáše Bartoně, Okamurova SPD podnikatelku a krajskou zastupitelku Janu Levovou, Svobodní místopředsedkyni asociace živnostníků Lenku Brčkovou. Dělnická strana sociální spravedlnosti má jako lídra obchodníka Jiřího Štěpánka a Strana zelených lékaře a vědce Jana Trnku.

V současné Poslanecké sněmovně má Plzeňský kraj zastoupení celkem jedenácti poslanců.

Zásahy státu do soukromí občanů dlouhodobě kritizuje plzeňský senátor a starosta Slovan Lumír Aschenbrenner (ODS). Aktuálně ho popudila novela zákona o České obchodní inspekci a o ochraně spotřebitele. „Do našeho soukromí se společně s technologickými společnostmi stále více prolamuje i stát. Někdy k tomu uvádí pochopitelné bezpečnostní důvody, ale jiné zásahy jsou zcela neodůvodněné a absurdní. A teď nám přibudou další,“ napsal Aschenbrenner na server reflex.cz a na web občanských demokratů.

„Novela zákona o České obchodní inspekci (ČOI) č. 64/1986 Sb., a o ochraně spotřebitele č. 364/1992 Sb., prošla hladce většinou 79 ze 113 přítomných Poslaneckou sněmovnou. Co všechno se tím České obchodní inspekci umožňuje? Je toho skutečně dost,“ píše popuzeně plzeňský senátor a vyjmenovává příklady, kterými stát dovoluje kontrolní instituci prolamovat další občanská práva.

„Například možnost změny identity a použití krycích prostředků pro inspektory ČOI, oprávnění inspektora sjednat přístup do prostorů podnikatele (stavby, dopravní prostředky, pozemky, atd.), včetně otevření uzavřených prostor a mnoho dalšího,“ píše Aschenbrenner. „Pravda, pro přístup do prostorů podnikatele bude Česká obchodní inspekce povinna „zajistit přítomnost nezúčastněné osoby“. Ale i tato podmínka neplatí, bude-li hrozit „nebezpečí z prodlení“, “ používá senátor formulace ze zákona.

Náš stát se podle něho „za mlčícího souhlasu jehňátek stále více stává státem kontrol, registrů, registrů kontrol a kontrol registrů. Státem hlášení o těchto kontrolách a registrech. To jsou pro něj opravdu lidé snažící se uživit sami a případně i jiné osoby zaměstnat, nebezpeční jako padouši z románů Iana Fleminga?“ – ptá se. „Nebo snad inspektoři skutečně touží po pravomocích, kterými disponují agenti tajných služeb, jako jsou americká FBI, izraelský Mossad, ruská KGB a další subjekty, přičemž o těch nejlepších ani nevíme, že existují?“ – vyzývá Aschenbrenner k zamyšlení.

Zásadní otázka podle něho ale také zní: A kdo bude kontrolovat tyto kontrolory? „Zákon má nabýt účinnosti 1. listopadu 2017. Bude-li stát postupovat ve vztahu ke svým občanům (zejména těm samostatnějším) nadále tímto způsobem, můžeme se v budoucnu dočkat i dalších podobných zákonných novel. Dostanou jednou inspektoři ČOI i povolení zabíjet? Jistě, ale jen za podmínky „zajištění přítomnosti nezúčastněné osoby“? – ironizuje plzeňský senátor.

Systém financování obcí musí být stabilní a spravedlivý a nesmí rozevírat nůžky mezi malými a velkými obcemi. S takovým cílem navrhoval poslanec z Plzeňského kraje, místostarosta Kdyně na Domažlicku Vladislav Vilímec změny v rozpočtovém určení daní, které přinesou obcím víc peněz. „Na konci volebního období, během kterého vláda obce nepřetržitě poškozovala, se konečně podařilo přijmout dobrý zákon, z něhož budou mít obce a jejich obyvatelé jednoznačný prospěch,“ hodnotí Vilímec nově schválený zákon na celostátním webu občanských demokratů.

Sněmovnou prošel návrh rozpočtového výboru iniciovaný poslancem za Plzeňský kraj Vladislavem Vilímcem (ODS), který zvyšuje váhu kritéria počtu žáků v místních školách. Tento návrh však současně nepoškodí ani malé obce, které žádné školy nezřizují. Zpravodajský portál Plzen.cz o návrhu nových pravidel informoval (čtěte zde) v souvislosti s jejich projednáváním ve sněmovním rozpočtovém výboru.

„Jsem rád, že poslanci jednohlasně potvrdili zvýšení příjmů obcí o téměř 9 miliard a současně podpořili návrh na zvýšení hodnoty kritéria počtu žáků o dva procentní body, který jsem dříve prosadil v rozpočtovém výboru. Schválený návrh současně nepoškozuje obce, které školy nezřizují. Ve hře byl přitom i koncept z dílny Andreje Babiše, který by byl pro takové obce krajně nevýhodný. Obce, jako jsou třeba Petrovice u Sušice nebo Vysoký Bor u Klatov, by v případě přijetí Babišova návrhu přišly o příjmy přesahující 100 tisíc korun,“ komentuje rozhodování sněmovny Vilímec.

ODS podle Vilímce dlouhodobě hájí práva samosprávy a stabilitu v jejich financování. „Naším zájmem je, aby systém financování obcí byl stabilní a spravedlivý a nerozevíral nůžky mezi malými a velkými obcemi. Na konci volebního období, během kterého vláda obce nepřetržitě poškozovala, se konečně podařilo přijmout dobrý zákon, z něhož budou mít obce a jejich obyvatelé jednoznačný prospěch.“

Novela zákona o rozpočtovém určení daní zvyšuje podíl na vybrané daně z přidané hodnoty z dnešních 21,4 procenta na 23,58 procenta, což bude znamenat zvýšení příjmů obcí o zhruba 8,5 miliardy korun. Obcím se tak vrací příjmy, o které původně přišly v roce 2012 v souvislosti s potřebou financovat penzijní reformu. Zatímco kraje získaly po zrušení této reformy finanční prostředky zpět už v loňském roce, obce se dočkaly až nyní.

Plzeňská teplárenská, a.s. předložila Zastupitelstvu města Plzně dvě varianty dalšího vývoje teplárny. Už v březnu náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) řekl, že vzniká pracovní skupina napříč politickým spektrem, která obě varianty měla posoudit. A k rozhodnutí je nejvyšší čas. Je třeba stanovit, jak bude městská teplárna fungovat minimálně příštích dvacet let. Generální ředitel společnosti Tomáš Drápela říká, že nejhorší je neudělat nic. Plzeňská teplárenská a její budoucnost bude podle našich informací jedním z hlavních bodů schůze plzeňského zastupitelstva ve čtvrtek 22. června.

Tomáš Drápela / foto: www.pltep.cz

Pane řediteli, můžete tyto dvě varianty budoucího rozvoje plzeňské teplárny popsat?

První variantou je, že vezmeme přibližně miliardu korun, tedy tisíc milionů, a investujeme je do nových kotlů, které budou splňovat požadavky EU v roce 2022. Nevíme ovšem jaké požadavky na nás z Bruselu přiletí v dalších letech a tak si nemůžeme být jistí, zda nebudeme investovat další peníze do dalších opatření. EU je v tomto směru naprosto nevypočitatelná. Jinak zůstane vše při starém, v boji budeme pokračovat sami. Ale je potřeba rychle začít chystat projekt, abychom to stihli.

Druhou možností je využít našich podmínek, kdy Plzeňská teplárenská má obsazeno přibližně 70 % trhu s centrálním teplem v našem městě a zbylých 30 % obhospodařuje Plzeňská energetika(PE), tedy škodovácká elektrárna, a spojit jejich síly, spojit tyto dva nyní oddělené trhy a využít synergického efektu. A to není nic nového, o tom už se mluví rok.

Tyto dvě společnosti už spolu do značné míry spolupracují.

To je pravda, máme propojené distribuční systémy tepla, ale jedná se o dva rozdílné subjekty, takže spolupráce má svoje hranice. My navrhujeme spojit oba dodavatele tepla v Plzni v jeden celek. My jsme investovali do ekologizačních opatření dříve než Plzeňská energetika, proto musíme dříve modernizovat. Anebo využít v případě potřeby modernější odsíření Plzeňské energetiky, která investovala později. Těsnější spojení s PE by nám umožnilo v situaci, že bychom museli jet výkonově na doraz, třeba v případě velkým mrazů, utlumit náš výkon a využít více tepla z Plzeňské energetiky. Tak bychom nadále plnili emisní limity i bez akutních investic.

Jak si to spojení obou společností v Plzni představujete?

Nenavrhujeme žádný prodej, ale spojení. Pokud někdo hovoří o prodeji, tak je to velké nepochopení. Plzeňská teplárenská by vlastně Plzeňskou energetiku pohltila a akcie by se rozdělily podle hodnoty obou společností, tedy přibližně 70 ku 30 ve prospěch města. Nikdo by nikomu nic neplatil, jen budoucí zisk by se logicky rozdělil v tomto poměru. V tomto případě neplatí jednoduchá matematika, že 1+1=2, protože spojení dává jakýsi bonus navíc, možnost lepšího využívání obou zařízení. Takže v tomto případě platí 1+1=2,5 nebo možná o 2,8. Oba dosavadní majitelé získají více. A především získáme čas. Odhaduji to na nějakých pět let, možná i víc. Za tu dobu budeme moudřejší, budeme více vědět o Evropskou unií plánované energetické budoucnosti a lépe bychom odhadovali jak a kam ekologické investice směřovat a zda mají vůbec smysl. Pro teplárnu to není až tak problém finanční, je to problém s efektivním využitím obrovské částky. Ta investice musí dávat smysl.

Ze dvou firem by tedy vznikla jedna?

Ano. Jedna akciová společnost, jedno IČO, jedno vedení.

Co znamenají ty dvě zmiňované navrhované varianty pro Plzeňany? Nečeká nás zdražení tepla?

Spalovna Chotíkov / foto: Plzeňská teplárenská

Ani jednu z navrhovaných možností vývoje centrálního vytápění v Plzni občan u svého radiátoru nepocítí. Bude zachována stále stejná, tedy výborná spolehlivost dodávek, stále stejně vstřícné ceny, protože cenová politika obou společností je sjednocená už teď. V případě miliardové investice si město podrží plnou kontrolu, ale za cenu horší stability teplárenství v Plzni do budoucna. V případě fúze si město udrží majoritu a tedy svobodu rozhodování v takto vzniklé větší Plzeňské teplárenské a bonusem bude stabilnější vývoj v budoucnosti. A také už zmíněný potřebný odklad miliardové investice. Město by získalo čas. Nebude mít 100%, ale bude mít majoritu a bude rozhodovat o cenách.

Kterou z obou variant upřednostňujete vy osobně, pane generální řediteli?

Já jsem manažer. A každý, kdo se na ty dva návrhy podívá, musí jednoznačně pochopit, který je výhodnější. Ovšem celá věc má i politickou rovinu. A v tomto ohledu budou rozhodovat zastupitelé. Nejhorší by bylo neudělat nic a odkládat řešení. Získat dostatek času pro zásadní investiční rozhodnutí v této nejisté turbulentní době, kdy nevíte odkud a co na vás z EU přilétne, považuji pro město za nejvýhodnější.

„Je ostudné, že se potomci podkarpatských Čechů nedočkají odškodnění,“ tvrdí poslanec z Plzeňského kraje, místostarosta Kdyně Vladislav Vilímec (ODS). Poslanecká sněmovna totiž v tomto týdnu již poněkolikáté odmítla zabývat se ve druhém čtení poslaneckou novelou zákona o odškodnění podkarpatských Čechů. „Je to smutné. Včera (minulé úterý – pozn. red.) byla po mnoha předchozích pokusech jedna z posledních šancí posunout již projednávaný zákon v legislativním procesu. Vládní poslanci ANO a ČSSD až na čestné výjimky projednání zákona neumožnili. Nemám pro to jiné vysvětlení, než že je za tím cynický záměr. V mezidobí umírají další a další potomci podkarpatských Čechů a brzy již nebude koho odškodňovat,“ komentuje hlasování Vladislav Vilímec na webu občanských demokratů.

Poslanec je přesvědčen, že dluh, který má český stát vůči Čechům z Podkarpatské Rusi, bychom měli konečně splatit. Proto spolu s dalšími poslanci ODS, ANO, KDU-ČSL a Úsvitu inicioval vznik novely zákona, jímž se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi při jejím postoupení Svazu sovětských socialistických republik. Právo na nápravu majetkových křivd přiznal českým rodinám zákon již v roce 2009, odškodnění mohli získat ale pouze původní vlastníci, jejich manželé nebo děti. Vzhledem k vysokému věku a úmrtím oprávněných osob stát ale rodinám vyplatil k okamžiku podání zákona pouze 282 milionů korun, tedy pouhou čtvrtinu tehdy odhadované částky.

Odškodnění za majetek zanechaný v důsledku událostí druhé světové války na Podkarpatské Rusi by podle novely mohli získat možná i vnoučata a závětní dědicové původních vlastníků. Jejich šance vzrostla poté, co Poslanecká sněmovna propustila návrh na rozšíření oprávněných osob prvním čtením. Zpravodajský portál Plzen.cz o tom již dříve informoval (čtěte zde).

Naděje, že se ale ještě v tomto volebním období Česká republika vyrovná s potomky Čechů, kteří museli po druhé světové válce nedobrovolně odejít z Podkarpatské Rusi a zanechat svůj majetek Sovětskému svazu, je už ale malá. Na druhé čtení přitom zákon čeká po projednání ve výborech od června loňského roku. Vinu podle poslance Vladislava Vilímce, který novelu inicioval, nesou zejména vládní poslanci za ANO a ČSSD. Právě ti – až na výjimky – hlasovali proti zařazení zákona na program, anebo se zdrželi hlasování.

„České rodiny přišly o své domovy po druhé světové válce nedobrovolně, mnoho z nich mělo velmi trnitý osud. Český stát by měl splatit svůj dluh, který vůči těmto svým občanům stále má. Je mi líto, že vláda na jednu stranu vyhazuje peníze zcela nekontrolovaně, na druhé straně nenajde vůli tento svůj dluh doplatit,“ tvrdí na webu Vilímec.
Novelou se zabýval rozpočtový a ústavněprávní výbor, ani jeden novelu neodmítnul. Ústavněprávní výbor nadto přišel s kompromisními pozměňovacími návrhy k diskuzi ve druhém čtení. Výbory se zákonem zabývaly již v červnu loňského roku.

Největší politické strany – sociální demokraté, komunisté a občanští demokraté v Plzeňském kraji zvou své příznivce na oslavy 1. máje na svých internetových portálech. Chystají už tradiční akce zaměřené především na děti. Všech se ale zúčastní krajští i celostátní politici, takže je jasné, že všude bude zřetelně vystupovat téma podzimních parlamentních voleb.

Po listopadu 1989 si začaly politické strany a hnutí pořádat oslavy Svátku práce každá po svém. Sociální demokraté v Plzni plánují podle svého městského předsedy Martina Zrzaveckého už na nedělní odpoledne 30. dubna pálení čarodějnic na ranči u Šídlováku. kolem 18. hodiny tam účastníky pozdraví i premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. V Rokycanech budou stavět májku už v sobotu. Na 1. máje pak plzeňská ČSSD pořádá u Šídlováku dětský den od 14 hodin. Občanská demokratická strana zve pravidelně své příznivce v Plzni na Chlum. Dětský den tam bude zaměřen na integrovaný záchranný systém a pro každého malého policistu, hasiče a zdravotníka bude mít krajská volební lídryně Ilona Mauritzová dárek.

Zcela jinak organizují oslavy 1. máje komunisté. Ti se scházejí se svými příznivci naprosto pravidelně a většinou na stále stejných místech. Na jejich mítincích nechybějí projevy většinou kritizující současnou situaci, nedostatek pracovních příležitostí a málo sociální vládní politiku. Stejně tak tomu pravděpodobně bude i letos. V Plzni, Domažlicích a Klatovech začínají podle webu KSČM prvomájová setkání v 10 hodin na obvyklých místech (např. v Plzni U Branky). V  Rokycanech, Tachově, Nýřanech (Plzeň-sever), Dnešicích (Plzeň-jih) a Holýšově (Domažlice) ve 14 hodin. Většina odpoledních akcí komunistů je spojena se zábavných programem pro děti.

 

Od příštího roku by obce, které zřizují školy, mohly dostat víc peněz na žáka. Zatímco dnes je to podle údajů ministerstva financí necelých deset tisíc korun, od roku 2018 by se tato částka mohla zvýšit o zhruba 35 procent a přesáhnout 13 tisíc korun. Umožnila by to změna v rozpočtovém určení daní (RUD), podle kterého jsou rozdělovány sdílené daňové výnosy obcím.

S návrhem, aby se při rozdělování peněz obcím posílilo kritérium počtu žáků, přišel při projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní předložené Libereckým krajem poslanec ODS z Plzeňského kraje, místostarosta Kdyně na Domažlicku Vladislav Vilímec. A – světe, div se – ve sněmovním rozpočtovém výboru ho podpořil i Vilímcův rival, další poslanec z regionu Václav Votava (ČSSD).

„Vážím si podpory kolegů z ostatních stran i součinnosti se zástupci ministerstva financí. Díky tomu bude možné zajistit více finančních prostředků na rozvoj regionálního školství. Ukazuje se, že současná pravidla nestačí na úhradu neinvestičních nákladů, které musí obce jako zřizovatelé na chod škol vydávat,“ komentoval rozhodnutí rozpočtového výboru Vladislav Vilímec, sám místostarosta města, které školu zřizuje. Vilímec věří, že návrh najde širokou podporu i ve finálním hlasování o zákoně.

„Členové rozpočtového výboru za sociální demokracii podpoří tuto novelu. Podpoří ji také poslanecký klub, pokud tam nebudou zásadní změny oproti tomu, co předkládá Liberecký kraj,“ řekl Votava.