Home Tagy Články označené "památky"

památky

Stovka krátkých kapitol popisuje osudy rodáků, historické událostí, zajímavé památky i přírodní lokality brdského pohoří. Autory knihy jsou pracovníci muzea v Rožmitále a Strašicích a další brdští badatelé.

Tři památky Plzeňského kraje ve správě Národního památkového ústavu – územní památkové správy v Českých Budějovicích, zámky Červené Poříčí a Nebílovy a hrad Švihov, lákají o víkendu 22. – 23. dubna 2017 návštěvníky k prohlídkám speciální slevovou akcí, tzv. reciproční vstupenkou. 

„Pokud ve dnech 22. až 23. dubna 2017 navštívíte zámek Červené Poříčí, zámek Nebílovy nebo hrad Švihov, nevyhazujte svoji vstupenku, ale předložte ji na pokladně druhého vámi vybraného objektu, kde získáte vstup zdarma!“ doporučuje návštěvníkům správce zámku Červené Poříčí na Klatovsku Marcel Čermák.

Reciproční vstupenka platí pouze pro jednotlivce a rodinné vstupenky, neplatí pro hromadné skupiny!

hrad Švihov

Na hradě Švihov  bude v tyto dny prohlídkový okruh ″Hrad – život na šlechtickém sídle″ mimořádně rozšířen o tzv. Gotický sál – místnost v přízemí severního paláce, kde se nachází galerie transferů vzácných gotických omítek ze zaniklého kostela sv. Wolfganga v Doupově. Ta je doplněna malou expozicí archeologických nálezů z hradu. V téže místnosti bude probíhat i virtuální prohlídka hradu, která nabízí pohled do všech zpřístupněných prostor pomocí promítací techniky.

Ve výstavním sále u pokladny si návštěvníci budou moci prohlédnout výstavu obrazů ″Pocity″ plzeňské malířky Andrei Elizabeth Sankó, která potrvá do 30. června 2017.

Státní hrad a zámek Horšovský Týn umožní stejně jako každý rok předem objednaným skupinám z Domovů pro seniory a Dětských domovů vstup zdarma.

V průběhu letošní turistické sezóny bude opět fungovat věrnostní program nazvaný Klíč k památkám, jehož součástí je webový informační portál a mobilní aplikace. Ta umožňuje milovníkům a návštěvníkům památek snadné vyhledávání, prohlížení a orientaci v celém spektru státních i nestátních památek v rámci České republiky.

Nástrojem věrnostního programu jsou papírový a mobilní klíč s unikátním QR kódem, který se stává platným po načtení na pokladně konkrétní památky. Princip věrnostního programu 5+1 zůstává zachován, což znamená, že za pět zakoupených vstupenek získají návštěvníci šestý vstup na kteroukoli ze zapojených památek zdarma.

Klíč k památkám nabízí snadné vyhledávání oblíbených lokalit, preferovaných kulturních akcí či služeb, plánování výletů s využitím kompletních informací o dostupnosti památek a jako příjemný bonus věrnostní program pro zapálené návštěvníky kulturních památek nabízející vstup zdarma a jiné slevy při splnění daných podmínek. Jednotlivé vstupy sbíráte jako klíče do svého papírového nebo mobilního pasu.

Více informací naleznete na webových stránkách www.npu.cz nebo na webech jednotlivých památek.

Dlouhý velikonoční víkend je tou správnou příležitostí, zamířit do jednoho z nejkrásnějších koutů České republiky – na Šumavu. V Kašperských Horách a blízkém hradě Kašperk bude rušno od pátku 14. až do pondělí 17. dubna. Připraven je lákavý program pro všechny generace, chybět nebudou velikonoční trhy, tvořivé dílny, divadelní představení, komentované prohlídky města i hradu.

Pátek 14. dubna bude v Kašperských Horách patřit těm, co rádi tvoří. Ve vestibulu kina Kašperské Hory mohou od 13.00 do 16.00 zdobit kraslice či perníčky, vyrábět travní hlavouny, velikonoční zápichy do květníků a další velikonoční dekorace. Zvídaví návštěvníci, kteří by se rádi dozvěděli něco více o velikonočních zvycích a tradicích, jsou zváni na speciální komentované prohlídky malebného městečka s průvodcem – v sobotu 15. dubna v 10.30. Velikonoční Kašperské Hory vyvrcholí v neděli 16. dubna od 10.00 řemeslnými trhy s divadélkem pro děti, kočovným samostřílem, živou hudbou, soutěží o nejlepší velikonoční nádivku a dalšími tematickými atrakcemi na kašperskohorském náměstí.

Hrad Kašperk připravil na velikonoční víkend od 14. do 17. dubna prohlídky nazvané Život na hradě.  Během procházky strážním hradem Karla IV. se návštěvníci dozvědí mnoho zajímavého o životě ve středověku a způsobech poznávání naší minulosti, jako je archeologie, písemné prameny, historické vyobrazení apod. K vidění budou autentické předměty, např. kuchyňská keramika, krabicový zámek či klepadlo a také nástěnná malba zachycující jeden den na Kašperku., která se dokonce rozpohybuje.

V sobotu 15. a v neděli 16. dubna vždy od 12.15, 14.15 hodin navíc hradní „divadelní“ spolek Pachmajr v podsklepeném prostoru purkrabství uvede středověkou divadelní hru Fraška o kádi, pojednávající o vztazích mezi mužem a ženou a zvyklostech slušného chování. Děti jsou zvány na dobrodružnou interaktivní výpravu do hradu s Karlem Ešnerem a jeho družinou, kde budou šermovat, trénovat dvorskou etiketu, tancovat, skládat pečeť Karla IV. a střílet z luku a také se seznámí s některými velikonočními zvyky. Velikonoční atmosféru na hradním nádvoří dotvoří ovečka s jehňátkem a občerstvení s regionálními velikonočními pochutinami včetně velikonočního pečiva a kašperské placky se špenátem. V horní části nádvoří se bude hrát oblíbená středověká hazardní hra vrhcáby.

Město Horšovský Týn na Domažlicku by mělo pro letošní rok získat od Ministerstva kultury ČR  z programu regenerace místních památek finanční částku ve výši necelých 1, 2 milionu korun.  Z vlastního rozpočtu města pak radnice schválila pro program regenerace  ještě  částku jednoho milionu korun.

Finanční příspěvky na obnovu památek v rámci Programu regenerace MPR v Horšovském Týně budou peníze čerpány především na základě schválených žádostí fyzických osob. Konkrétně se například jedná o dům č. p. 20 v ulici 5. května, kde je nutné zabezpečit  statické zajištění stavby, na což město poskytne příspěvek   260.000  korun ze státního programu a dalších 52 tisíc korun z rozpočtu města.  Dům č. p. 26, ve stejné ulici, který je ve vlastnictví města, získá na statické zabezpečení objektu příspěvek z Programu ve výši 208.000 Kč.

Další objekty na náměstí republiky, jejichž vlastníkem je opět samotné město Horšovský Týn, opraví ze státního programu na regeneraci památek konkrétně  okna, dveře, úžlabí a fasády západního průčelí. Obnova zasáhne také  fasádu západního průčelí za 121 000 korun. Soukromý vlastník pak díky státnímu programu bude moci na domu č. p. 71 v Jelení ulici opravit fasádu, v Plachého ulici se další objekt dočká   obnovy oken a okenic,  černé kuchyně a   vstupu z východní strany.

Během Velikonoc mají všechny objekty otevřeno na Velký pátek i Velikonoční pondělí. Některé z nich nabízejí i tematicky zaměřený doprovodný program.  Na Zelený čtvrtek, 13. dubna, budou zavřeny hrady Velhartice, Rabí a Švihov, zámky Červené Poříčí, Nebílovy a klášter Kladruby. V klášteře Plasy se budou toho dne konat pouze dvě prohlídky konventu, v 11 a 13 hodin.

Naproti tomu zámky Červené Poříčí a Nebílovy a hrad Švihov spojí oslavu svátků jara s Mezinárodním dnem památek. Ve dnech 14. až 17. dubna mohou návštěvníci využít reciproční vstupenky.

Rabí je na špici v návštěvnosti mezi památkami v Plzeňském kraji.

„Pokud v těchto dnech navštívíte zámek Červené Poříčí, zámek Nebílovy nebo hrad Švihov, nevyhazujte svoji vstupenku, ale předložte ji na pokladně druhého vámi vybraného objektu, kde získáte vstup zdarma. Reciproční vstupenka platí pouze pro jednotlivce a rodinné vstupenky, neplatí pro hromadné skupiny,“ doporučuje milovníkům památek Marcel Čermák, kastelán zámku Červené Poříčí.

Hrad Švihov návštěvníkům navíc nabídne speciální Velikonoční prohlídky pro rodiny s dětmi ve věku od 4 do 10 let. „V sobotu 15. dubna si návštěvníci budou moci ozdobit perníčky, na následující den jsme pro děti připravili výtvarné dílny,“ doplňuje nabídku správce Švihova Lukáš Bojčuk.

zámek Nebílovy

V kostele Nanebevzetí Panny Marie kláštera Kladruby zazní 16. 4. od 15 hodin Velikonoční koncert souboru staré hudby Cavalla Kladruby, pěveckého sboru Cantus Stříbro a žesťového kvintetu Plechtet Klatovy. Na Velikonoční pondělí zde bude sloužena od 11 hodin Velikonoční mše svatá.  Terasa zámku Kozel se v pondělí 17. dubna od 10 do 18 hodin stane dějištěm Velikonočního jarmarku, na němž nebudou chybět farmářské a řemeslnické tržiště, ukázky řemesel, ani dílničky pro děti.

Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích, uspěl s žádostmi o dotace na obnovu dvou památkových objektů v Plzeňském kraji v rámci 13. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) „Revitalizace vybraných památek“. Projekt „Život v řádu“ podpořený dotací ve výši 100 340 796 Kč umožní revitalizaci kláštera Kladruby. Dalších 17, 7 mil. Kč bude hrazeno ze státního rozpočtu.

„Do roku 2020 počítáme s rekonstrukcí části staré prelatury a starého a nového konventu, kde vzniknou nové prohlídkové trasy a prostory pro kulturní aktivity a didaktické programy,“ popisuje Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Zelenou dostal také projekt „Rok na vsi“, jehož cílem je komplexní revitalizace národní kulturní památky Selský dvůr v Plzni-Bolevci v celkové rozpočtované výši téměř 39, 5 mil. Kč vč. DPH. Zasloužených oprav se dočká obytné stavení, jehož interiéry přiblíží každodenní život na konci 19. a v 1. polovině 20. století na venkově. Projekt počítá i s regenerací zahrady a sadu, zlepšením zázemí pro návštěvníky či vytvořením prostor pro konání kulturních akcí v budově bývalých stájí, sýpky a stodoly.

 „U obou projektů jsme se zaměřili na zefektivnění prezentace a ochrany kulturního dědictví, zkvalitnění služeb návštěvníkům a rozšíření možnosti zpřístupnění objektu“, uvedl Petr Pavelec.

Oba projekty budou slavnostně zahájeny podepsáním smlouvy 20. dubna v klášteře Kladruby a budou realizovány do konce roku 2020.

V prostorách purkrabství hradu klenová na Klatovsku mohou ode dneška zájemci navštívit zajímavou výstavu fotografií nazvanou Michael Wellner Pospíšil / Paříž – můj osud. K vidění bude až do 20. června 2017. Výstava Pospíšilových fotografií přináší výběr nejzajímavějších fotografií jeho archivu z města nad Seinou, které vznikaly během autorova pobytu v Paříži trvajícího necelé čtyři desítky let.

Michael W. Pospíšil, foto: gkk.cz

Michael W. Pospíšil je jedním z autorů, jehož profesní směřování bylo dáno rodinnou anamnézou. Vyrůstal ve frankofonní rodině, kde se otec věnoval překladům a tak se tento jazyk stal přirozenou součástí jeho bytí. Jaksi podvědomě vstřebával krásu francouzštiny i francouzských reálií. Jazyk byl pro něj přitažlivý i proto, že jím mluvili tři – čtyři mušketýři, jeho nejoblíbenější hrdinové dětských let. Hltal nejen text, ale také  ilustrace Maurice Leloira, které jej doprovázely. Podstatnou roli v knize hrála Paříž. Začal o tom městě snít. Samozřejmě, že se nejen prostřednictvím četby mušketýrů a studia francouzštiny na dálku zamiloval do Paříže.

foto: gkk.cz

„Doba tuhé normalizace v Československu a „mariage blanc“ neboli manželství na oko ho přivedly v roce 1980 do milované Paříže. Ve své nové zemi se věnoval hlavně fotografii a filmu. Podařilo se mu spojit dvě největší lásky Paříž a fotoaparát.  Paříž je velmi inspirativní město, plné barev, vůní a tvarů a zvláštní atmosféry, již nelze jinde najít a procítit. Podstatnou ingredienci oné atmosféry tvoří pochopitelně lidé. I ti jsou plní vůní, barev a tvarů. Pro vnímavého fotografa je to ráj,“ uvedla kurátorka výstavy Helena Fenclová.

Degustace pocitů a citů znázorněných „enpassant“ každodenním chodcem a jeho fotoaparátem, který má vždy při ruce, je první letošní fotografickou výstavou ve výstavním prostoru purkrabství hradu Klenová.

Po zimním odpočinku a údržbě se o tomto víkendu opět otevřel návštěvníkům zámek Manětín. Zámek  vstoupil do nové návštěvnické sezóny s proměněnými interiéry, které budou více zaměřeny na prezentaci původního mobiliáře a každodenního života rodiny Lažanských.

Ačkoliv objekt prošel v době socialismu těžkou dobou úpadku, podařilo se ho zachránit a nyní se v restaurovaných interiérech setkáte nejen s množstvím původního inventáře, ale i s kvalitní freskovou výzdobou nebo obrazovou portrétní galerií hraběcí rodiny Lažanských. Naprostým unikátem je pak ikonograficky ojedinělý soubor třinácti portrétů služebnictva v životní velikosti z období kolem roku 1716.  Novinku dále představuje kastelán Karel Mašek:

„Po pečlivém studiu archivních pramenů a inventářů se nám podařilo identifikovat jednotlivé kusy barokního mobiliáře ze zámeckého depozitáře a ty navrátit do původních prostor. Unikátní kolekci 13 obrazů zachycujících služebnictvo a úřednictvo manětínské šlechty od Václava Dvořáka z let 1716-1717, která byla dříve rozmístěna po celém zámku, jsme soustředily do tří místností. Za zmínku stojí také zrestaurování dvou obrazů ze souboru obrazů koní, které se po dlouhé době vrátily na své místo ze zámku Slatiňany. Obrazů je celkem 12 a v jejich restaurování budeme pokračovat i v tomto roce,“ říká Karel Mašek.

Současná podoba zámku je dílem kompletní barokní přestavby, k níž došlo po velikém požáru roku 1712, kdy bylo zdevastováno celé centrum města včetně velké části tehdejšího renesančního paláce. V tomto období zde žil hrabě Václav Josef Lažanský se svou mladou manželkou Marií Gabrielou Lažanskou  – Černínovou. Manželé  ihned po požáru zahájili obnovovací práce města, avšak hrabě zemřel již tři roky po neštěstí, a tak veškerá tíha odpovědnosti zůstala na tehdy dvacetileté  Marii Gabriele, za jejíhož panování Manětín prošel obdobím největšího rozkvětu. Na obnově města i zámku se podíleli vynikající umělci, mezi nimiž je třeba především jmenovat Petra Brandla s jeho obrazovou výzdobou kostela Jana Křtitele na náměstí, s nímž je zámek důmyslně propojen 30 m dlouhou nadzemní chodbou.

Unikátní prostory bývalého františkánského kláštera v Plzni jsou opět zpřístupněny veřejnosti. Muzeum církevního umění, které zde od roku 2012 sídlí, zahájí letošní sezónu výstavou Unie výtvarných umělců Plzeň, která nese název Člověk je třtina větrem se klátící. 

Výstava v letním refektáři muzea prezentuje díla západočeských výtvarníků, členů Unie výtvarných umělců Plzeň a jejich hostů. Základním tématem vystavených prací jsou obecné křesťanské hodnoty a jejich význam pro současnost. Umělci své myšlenky tlumočí malířskými i sochařskými díly. Připomenut je i blahoslavený Hroznata, patron plzeňské diecéze, jehož výročí si letos připomínáme.

Výstava se koná u příležitosti 7. ročníku festivalu duchovní kultury Letnice umělců 2017 ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a bude k vidění do 21. května. Ve čtvrtek 20. dubna čeká návštěvníky od 17 hodin komentovaná prohlídka s PhDr. Janou Potužákovou.