Home Tagy Články označené "parlamentní volby"

parlamentní volby

Český statistický úřad zveřejnil profese všech kandidátů do sněmovních voleb. V celé České republice se o dvě stovky poslaneckých mandátů uchází přes sedm a půl tisíce adeptů. Mezi nimi spousta právníků, lékařů či učitelů. Kandidátky ale nabízejí i pozoruhodnější profese. Do dolní komory se chce dostat například trenérka tance u tyče, dudák nebo ropný magnátek.

Trenérka tance u tyče Kristýna Paseková kandiduje v Moravskoslezském kraji za stranu Radostné Česko. Na kandidátce zelených v Královéhradeckém kraji lze zase najít chalupáře z Krkonoš Ivo Trpkoviče. Nejvíce kreativní, co se týče profesí, se zdají být piráti. Ve Středočeském kraji za ně kandiduje například saunový mistr Tomáš Felix. Ve stejném obvodu se o křeslo ve Sněmovně bude ucházet také volnočasový pedagog a žonglér Jakub Václavovič. V Karlovarském kraji voliči mohou dát svůj hlas Barboře Hradečné, která se označuje jako komunikační ninja, Karlu Nyklesovi, záchranáři nemocných informačních systémů, či Ondřeji Skorkovi, ropnému magnátkovi a nájemnému pozounistovi.

Zajímavé profese najdeme i na kandidátkách v Plzeňském kraji. Za politickou stranu ROZUMNÍ chce do Sněmovny ředitel institutu pro rodinu a dítě Aleš Hodina a ředitelka útulku pro staré a týrané koně S.O.S. Blanka Schröpferová. TOP 09 nominuje koordinátora reformy psychiatrie Martina Fojtíčka, Strana práv občanů zase čerpadlářku Ingrid Dufkovou.

Hodně „vysoko“ vybíralo hnutí ANO. To má v čele kandidátky ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou a na dalších místech je i náměstek ministra zdravotnictví Kamal Farhan a vrchní ministerský rada Zdeněk Hlaváč.

Profesionálního boxera Pavla Šoura posílá do Sněmovny Občanská demokratická aliance. Kandiduje za ni i fotbalista a OSVČ ve stavebnictví Vojtěch Mifek a lékař, diabetolog a hudebník Tomáš Krystl. Neobvyklé profese mají Jiří Bezák a Jaroslav Tichý z České strany národně sociální. První z nich je koordinátorem a druhý 1. místopředsedou ANS pro vystoupení z EU a z NATO.

Profese adeptů na poslance se nijak neověřují a na kandidátku si tak mohou napsat, co uznají za vhodné. „Volební zákon to nijak neomezuje, krajský úřad ani nemá nástroje, jak by to ověřoval. Je to na tom samotném kandidátovi,“ uvedla Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

 

Pětadvacet subjektů z Plzeňského kraje usiluje o místa v nové Poslanecké sněmovně, do boje o mandáty posílají celkem 427 lidí. Na jedné kandidátce může být obsazeno maximálně dvacet míst. Ne všechny strany a hnutí ale maximálního počtu využily. Nejméně lidí má na kandidátce politická strana Radostné Česko (RČ) – celkem 2. RČ ale neposílá v žádném z českých a moravských krajů do boje o Sněmovnu ani polovinu možných kandidátů. Nejvíc – 10 – jich postavili v Moravskoslezském kraji.

Plnou kandidátku nemá na Plzeňsku sedm subjektů. Kromě již zmíněného Radostného Česka mají menší počet také CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI (4), OBČANÉ 2011 (8), Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka (12), Blok proti islamizaci (15) a STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (19)

Nejmladší průměrný věk kandidátů do Sněmovny z Plzeňského kraje má Radostné Česko (30) a Česká pirátská strana (36). Naopak nejstarší jsou uchazeči o mandát z KSČM (54), KDU-ČSL (53), OBČANÉ 2011 (52) a Občanské demokratické strany (51).

Bez politické příslušnosti je 133 kandidátů (31,15 %). Jen u čtyř subjektů jsou všichni zapsaní členy strany nebo hnutí – ČSSD, Řád národa – Vlastenecká unie, Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura a obě ze dvou kandidátek Radostného Česka.

Pozn. red.: Velká a malá písmena u názvů stran a hnutí uvádíme podle jejich registrace pro parlamentní volby 2017.

Kdo a jak může volit do Poslanecké sněmovny? Na to by měl odpovědět dnešní díl Volebního speciálu. Parlamentní volby na území České republiky se budou konat v termínu 20. a 21. října 2016. V pátek hlasování začíná ve 12.00 hodin a končí ve 22.00 hodin, v sobotu hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 12.00 hodin. Volby do Sněmovny v zahraničí se konají ve čtvrtek a v pátek 19. a 20. října.

Kdo může volit? Volit do Poslanecké sněmovny může každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let nejpozději v druhý den termínu vypsaných voleb. Tedy 21. října. Musí mít s sebou platný občanský průkaz nebo cestovní pas, případně voličských průkaz.

Jak se volí? Nejpozději tři dny před začátkem voleb obdrží každý právoplatný volič obálku s hlasovacími lístky. V Plzeňském kraji jich obdrží pětadvacet. V případě ztráty či poškození dostane sadu hlasovacích lístků na požádání i v samotné volební místnosti. V případě voleb do Poslanecké sněmovny si pak za zástěnou vybere jeden hlasovací lístek strany, hnutí nebo koalice, kterou chce podpořit. Obálku s lístkem poté vhodí do hlasovacích uren.Chce-li preferovat konkrétního kandidáta na kandidátce, může jeho jméno zakroužkovat. Zakroužkovat může maximálně čtyři kandidáty na pouze jednom hlasovacím lístku. Takto zvýhodněný kandidát může díky preferenčním hlasům přeskočit své kolegy, kteří jsou na listině před ním.

Kde se volí? Volby se uskuteční v předem vybraných volebních místnostech, o kterých příslušný obecní úřad své voliče informuje. Občané mohou volit pouze v místech svého trvalého bydliště, případně v jiném místě, ale musí mít s sebou voličský průkaz. V případě závažného zdravotního důvodu je možné požádat příslušný obecní úřad o hlasování mimo volební místnost. K voliči se pak dostaví dva členové komise s přenosnou hlasovací schránkou. Hlasování na zastupitelských úřadech není možné.

Jak vypadá volební místnost?

Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených úředním razítkem psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb.

Co jsou to voličské průkazy?

Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do jejich výpisů pro okrskovou volební komisi (OVK).Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to osobně u toho, kdo stálý nebo zvláštní seznam vede, do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu nebo podáním doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede; toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky.Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb do PS PČR v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku.

Jak vypadá hlasovací lístek?

Hlasovací lístky pro volby do PS PČR jsou vytištěny pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici samostatně. Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název volebního kraje, číslo určené losem, nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajského úřadu.

Pětapadesát let mají mezi sebou kandidáti do Poslanecké sněmovny z Plzeňského kraje. Dvěma nejmladším je jednadvacet, nejstaršímu šestasedmdesát. O poslanecké mandáty usiluje při říjnových volbách pětadvacet subjektů z Plzeňska. Strany a politická hnutí z regionu posílají do voleb celkem 427 lidí, z toho 313 mužů (73,3 procenta) a 114 žen (26,7 procenta). Průměrný věk kandidátů je 46 let. Muži jsou zhruba o půlrok mladší, než ženy.

Nejstaršímu kandidátovi je šestasedmdesát. Jako lídr kandiduje za Občanskou demokratickou alianci nováček v politice, emeritní rektor Západočeské univerzity v Plzni Zdeněk Vostracký. Sedmdesát a více let je celkem šesti kandidátům. Kromě již zmíněného Zdeňka Vostrackého jsou to Jitka Hosnédlová (72) z Bloku proti islamizaci, Antonie Neklanová (70) z České strany národně sociální, Vladimír Hrubý (74) z Řádu národa, Zdeněk Michálek (70) ze Sportovců pro společnost a Jaroslav Neužil (70) ze Strany zelených.

Nejmladšími kandidáty – letos jednadvacetiletými – jsou, oba automechanici, David Dřímal a Tomáš Kaman a oba z hnutí Referendum o Evropské unii. První má v kolonce bydliště napsáno Jívoví a druhý Vídeň.

Při minulých volbách do Sněmovny bylo rovněž nejstaršímu kandidátovi šestasedmdesát a třem nejmladším jednadvacet. Za ODS tehdy kandidovala Stanislava Duchková (76), za Stranu soukromníků ČR Ondřej Kohout a Patrik Kukačka a z bloku Hlavu vzhůru Petr Stašek (všichni 21). Nikoho z nich voliči do Poslanecké sněmovny neposlali. Průměrný věk kandidátů před čtyřmi lety byl o půl roku nižší než letos.

 

30 dnů zbývá do sněmovních voleb, které se uskuteční v pátek 20. a v sobotu 21. října. Zpravodajský portál Plzeň.cz vám ve svém VOLEBNÍM SPECIÁLU přiblíží programy těch co usilují o poslanecké mandáty v Plzeňském kraji. Nejožehavější tématy letošních voleb jsou tradičně zdravotnictví, doprava, snižování daní a tentokrát i učitelské platy, přijetí eura a migrace. Představíme vám názory stran a hnutí, jejich lídry i složení kandidátek co do věku, pohlaví a profesí. Každý den, tedy přesně třicetkrát, se setkáte stejným logem, ale s jinou číslicí od třiceti do jedné. Začínáme odečítat. Dnes je číslo dne 30.

Do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny jde v Plzeňském kraji 25 stran a politických hnutí. Před čtyřmi lety jich kandidovalo v kraji devatenáct, tedy o šest méně. Nyní Plzeňský kraj zastupuje ve Sněmovně jedenáct poslanců. Po třech mandátech mají ČSSD a ANO, po dvou KSČM a TOP 09 a jeden ODS.

Už při prvním pohledu na kandidátky najdeme několik zajímavosti – neobvykle vysoký počet žen na pozici volebních jedniček a účast tří známých osobností z regionu, které se zatím v politice neangažovaly. V čele dvou kandidátek máme ministry – sociální demokraté šéfa resortu vnitra a úřadujícího šéfa strany, „domácího“ Milana Chovance, ANO vede šéfka ministerstva pro místní rozvoj Karla Šlechtová, trvaným bydlištěm v Holubici.

V roli volebních jedniček jde do voleb osm žen – Ilona Mauritzová (ODS), Lucie Páníková Vlčková (Řád národa), Michaela Opltová (Starostové a nezávislí), Karla Šlechtová (ANO), Lenka Brčková (Strana svobodných občanů), Jaroslava Kunová (Realisté), Klára Novotná (Radostné Česko) a Jana Levová (Svoboda a přímá demokracie).

Nováčkem v politice je známá osobnost z oblasti zdravotnictví – bývalá ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová. Ta byla dlouhá léta členkou ČSSD, ale se stranou se rozloučila po odchodu ze své ředitelské pozice. Tehdy se dostala do sporu s ministry za ČSSD Milanem Chovancem a Statoplukem Němečkem. Oslovili ji Realisté a tak dlouho ji přesvědčovali, že se nakonec stala jejich členkou a expertkou na zdravotnictví.

Další krajskou osobností a nováčkem v politice je „jednička“ ODS Ilona Mauritzová. Bývalou rektorku Západočeské univerzity v Plzni zlákali regionální šéf strany Martin Baxa i celostátní šéf Petr Fiala. Nestranice Ilona Mauritzová na nabídku občanských demokratů kývla zejména proto, že se ODS chce hodně věnovat vzdělání. „Je to jeden z jejích čtyř základních cílů. A já se vlastně celý profesní život věnuji oblasti vzdělávání. Proto jsem se rozhodla k této spolupráci,“ řekla.

Třetí politický nováček je také spojen se Západočeskou univerzitou. Bývalý rektor Zdeněk Vostracký vede kandidátku Občanské demokratické aliance. K politice ho přivedla skutečnost, že se v ní chtějí angažovat i jeho známí. A jmenuje kandidáty na prezidenta Jiřího Drahoše a Vratislava Kulhánka.“Tak jsem si řekl, že nemůžu zůstat stranou,“ prohlásil.

Volební čísla, která byla stranám vylosována (jen kandidující v Plzeňském kraji)

1. Občanská demokratická strana

2. Řád národa – VLASTENECKÁ UNIE

3. Cesta odpovědné společnosti

4. Česká strana sociálně demokratická

6. Radostné Česko

7. STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

8. Komunistická strana Čech a Moravy

9. Strana zelených

10. ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým…

12. Strana svobodných občanů

13. Blok proti islamizaci – Obrana domova

14. Občanská demokratická aliance

15. Česká pirátská strana

16. OBČANÉ 2011 – SPRAVEDLNOST PRO LIDI

19. Referendum o Evropské unii

20. TOP 09

21. ANO 2011

23. Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka

24. Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová

25. Česká strana národně sociální

26. REALISTÉ

27. SPORTOVCI

28. Dělnická strana sociální spravedlnosti

29. Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)

30. Strana Práv Občanů

V pátek 20. a v sobotu 21. října 2017 se uskuteční sněmovní volby. Zpravodajský portál Plzeň.cz vám ve svém VOLEBNÍM SPECIÁLU přiblíží programy těch co usilují o poslanecké mandáty v Plzeňském kraji. Zopakujeme si volební pravidla a shrneme vše, co je pro voliče podstatné. Už ve středu přineseme první díl Volebního speciálu, který bude mít číslo 30. Právě tolik dní bude zbývat do voleb.

Z aktuálního průzkumu volebního potenciálu, který ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k dané politické straně či hnutí více jak měsíc před sněmovními volbami vyplývá, že voliči nejvíce preferují hnutí ANO a ČSSD.

Hnutí Ano má rovněž jednoznačně největší skupinu rozhodnutých voličů. To však nic nemění na skutečnosti, že hlavní slovo bude v letošních sněmovních volbách patřit váhajícím voličům, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty.

Pomyslným jazýčkem na vahách váhajících voličů tak nepochybně bude vývoj politických kauz, ale i vrcholící volební kampaně. Sledované budou i veškeré předvolební debaty a diskuse včetně názorů vrcholných politiků na voliči preferovanými tématy.

Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury, ale i Piráty, kteří zaujali svojí volební kampaní a dále SZ či STAN. Z těchto stran má však v tuto chvíli z pohledu rozhodnutého voličského elektorátu největší šance na volební úspěch pouze SPD.

Zejména příznivce prezidenta Miloše Zemana, pak zaujal v případě Strany práv občanů (SPO) volební superlídr František Ringo Čech, který se může zasloužit o zajímavý volební výsledek této strany.

V případě pravicově orientovaných voličů se vedle ODS a TOP 09 nejčastěji vyskytují jako alternativa Realisté a v menší míře Svobodní. U Realistů je pro pravicově smýšlející voliče největším lákadlem předseda Petr Robejšek. Zda však Realisté přesvědčí potřebnou část váhajících voličů, která by této straně umožnila zasáhnout do boje o poslanecká křesla, v tuto chvíli nelze predikovat.

Boj o váhající voliče však musí nadále svádět i TOP 09, jejíž počet rozhodnutých voličů pětiprocentní volební zisk prozatím nezaručuje.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici. Volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem.

Nedávné rozhodnutí vlády o navýšení platů je jistě příjemnou zprávou pro více než 600 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru,“ chválí šéf Plzeňské krajské organizace KSČM Miroslav Kavij. „Nechci polemizovat, zda za rozhodnutím končícího  kabinetu  premiéra Sobotky je obava z volebního  debaklu  ČSSD v podzimních volbách nebo lepší výběr daní v kombinaci s dobrým stavem naší ekonomiky. Spousta občanů si spíše pokládá oprávněně jinou otázku. Kam se všechny finanční prostředky v době, kdy se nám tak nebývale daří ztrácejí,“ píše Kavij na svém profilu na serveru parlamentnilisty.cz.

„Jak je možné, že kromě zadlužení státu, krajů a obcí jsou „podfinancovány“ všechny státní resorty? Proč každodenně slýcháme z úst jednotlivých ministrů stesk nad nedostatkem peněz pro školství, zdravotnictví, dopravu,vědu a výzkum?“ – klade otázky.

Privatizace z 90. let znamenající podle Kavije výprodej majetku státu zahraničním firmám se architektům kupónové privatizace Klausovi, Třískovi a Ježkovi prý povedla na výbornou. „Bohužel ne pro naprostou většinu občanů našeho státu. Výsledkem zpackaného převodu majetku je legální tunel odklonu peněz do zahraničí ve formě dividend představující ročně balík větší než 300 miliard korun,“ tvrdí šéf plzeňských krajských komunistů.

A právě z toho balíku by bylo možné podle Kavije vzít chybějících asi 40 miliard korun pro potřeby armády ČR k uspokojení „nehorázného požadavku USA vyčleňovat na zbrojení v rámci NATO finanční prostředky ve výši 2 % HDP. Občané mohli předcházet nechutným mediálním a komediálním vzájemným přestřelkám ministrů, zda se ve státním rozpočtu najde pro seniory každoročně pár korun navíc,“ píše Kavij doslava. Nedocházelo by prý k vyhrožování stávkou různými profesními skupinami z důvodu neuspokojení jejich mzdových požadavků.  Díky příznivějšímu stavu našich peněženek by občané se možná nepozastavovali nad raketovým vzestupem cen másla a mléčných výrobků.

„Přidáme – li k tomu další finanční prostředky, které se ztrácejí díky mohutnému korupčnímu prostředí v rozkradeném českém státu, pak je nezpochybnitelná jedna věc. Za bývalého totalitního režimu neustále kritizovaným ODS, TOP 09 a dalšími pravicovými stranami měl stát dostatek financí nejen na výstavbu bytů, pražského metra a elektráren. Ale také na bezplatné školství, zdravotnictví a na téměř za hubičku cestování a kulturu. Stejně jako na poskytování dětských přídavků všem dětem a důstojnou výši starobních důchodů,“ tvrdí Miroslav Kavij.

„V podzimních  volbách do poslanecké sněmovny se o přízeň voličů bude ucházet  rekordní počet politických stran a uskupení. Mnohé, nově vzniklé  již svým názvem naznačují, že nás čeká skvělá budoucnost. Zapomeňme chvíli na nesplněné sliby od doby majetkového převratu v roce 1989. Přejme si, aby  po volbách se  občané  cítili v radostném Česku, v zemi hrdosti, aktivity, vlastenectví, empatie a lidskosti, ve které bude národ sobě a o nové vládě budeme moci na konci jejího vládnutí říci, že to byla dobrá volba!“ – píše na svém profilu.

 

Poprvé žena a poprvé nestraník! Takovou „jedničku“ si do podzimních sněmovních voleb v Plzeňském kraji vybrali občanští demokraté. Nabídku vést kandidátku dostala Ilona Mauritzová od regionálního šéfa strany Martina Baxy a následně i od předsedy ODS Petra Fialy. Bývalá rektorka Západočeské univerzity z Plzni a současná děkanka Fakulty zdravotnických studií ZČU na ni kývla zejména proto, že se ODS chce hodně věnovat vzdělání. „Je to jeden z jejích čtyř základních cílů. A já se vlastně celý profesní život věnuji oblasti vzdělávání. Proto jsem se rozhodla k této spolupráci,“ řekla Mauritzová. Zpravodajský portál Plzen.cz klade lídryni otázky, jak spojí své plány s programem ODS v oblasti školství a zdravotnictví, ke kterým má nejblíže.

Co si zaslouží změnu v současném systému školství?

Na mnoha místech dnes v našem školství vidíme, že mladí lidé dostávají jen formální vzdělání. Já tomu říkám vzdělání do šuplíku. Ale lidé v dnešním stále rychleji se měnícím světě potřebují zejména získat dovednosti, které jim umožní reagovat dobře na pracovním trhu. Absolventi by měli být schopni získat kvalifikované a dobře placené místo a do budoucna si ho i udržet.

Ve školách se rozmáhá šikana a někde i kyberšikana. Co udělat, aby se na ně přišlo včas, anebo se jim úplně předešlo?

Ve školách, ale i v rodinách se tenhle problém musí vzít ještě více vážně. Musíme si všichni uvědomit, že kyberšikana je stejně škodlivá jako šikana v reálném, „nedigitálním“ světě. K předcházení kyberšikany proto potřebujeme ve školách hlavně prevenci, protože ta je účinnější než pozdější řešení případů, v nichž se už tento druh šikany vyskytl. Podstatou řešení musí být také odbourání byrokracie, která zatěžuje učitele. Ti pak budou moci více času věnovat tomu, aby s dětmi ve školách mluvili o tom, co žáky trápí.

Stále se mluví o nedoceněnosti učitelů. Mají nízké platy neodpovídající důležitosti profese, jejich společenské postavení je mnohem nižší, než tomu bylo v minulosti. Víte, jak to změnit? Nebo je vůbec potřeba to měnit?

Bez pochyby je nutné, aby školství získalo více peněz na platy. My jasně říkáme, že chceme zvýšit platy kvalitním učitelům, protože jsou to právě oni, kdo naše školy posouvají kupředu. Změnit se proto musí celá systém financování škol, včetně těch vysokých.

Vaše profese spojuje dvě témata, která se týkají života každého z nás – školství a zdravotnictví. Oboje „kulhá“. Co má ODS v programu tak význačného, že vás to přesvědčilo vést stranu do sněmovních voleb?

Líbí se mi, že ODS v obou oblastech podporuje konkurenci, nechce všechno řídit z pražských ministerstev, ale chce naopak dát větší pravomoci těm, kteří ke konkrétnímu problému blíže. V oblasti zdravotnictví velmi silně podporuji princip „za stejnou péči stejná úhrada.“ V programu pro školství mne osobně zaujalo zapojení zaměstnavatelů a živnostníků do vzdělávacího systému či návrh na zavedení víceletého financování jak u vysokých škol, tak u vědy a výzkumu.

Ve zdravotnictví chybí spousta sester. U vás na fakultě i jinde jich ročně končí stovky a situace se nelepší. Řada z nich odchází mimo obor. Co absolventům nabídnout, aby pro ně byly nemocnice a ordinace lákavé?

Musíme vzdělávat více nelékařských zdravotních pracovníků, včetně sester. A v první řadě musíme mít koncepci, kolik absolventů budeme potřebovat do budoucna u jednotlivých společensky potřebných oborů. Dlouho jsem po tom už v minulosti volala, ale tento názor dosud nebyl vyslyšen. Přesto jsme sami na fakultě navýšili počty absolventů, i když jsme na to od státu nedostali finanční prostředky. U nás na fakultě máme totiž zkušenost, že absolventi v drtivé většině v oboru zůstávají. Z posledního ročníku například neodešla mimo obor ani jedna sestra. Nepomůže proto krátkodobý dovoz sester ze zahraničí, ale větší kapacity u zdravotnických oborů. Nemocnice navíc musí mít ve střednědobém horizontu jasno o způsobu financování, aby mohli své pracovníky dlouhodobě udržet.

Stála jste u zrodu koordinačního centra českých a německých záchranných služeb. Co lidem v Plzeňském kraji přinese?

Pomůže řešit krizové situace v příhraničních oblastech našeho kraje. Díky němu bude k pacientovi mířit vždy pomoc z místa, z něhož přijede nejrychleji a nebude se při tom řešit, zda půjde o české nebo německé záchranáře. Je to příklad přeshraniční spolupráce, která může dokonce i zachraňovat lidské životy.

Jak by mělo podle vás vypadat kvalitní zdravotnictví?

Mělo by to být v první řadě zdravotnictví dostupné na všech místech České republiky. Náš kraj je rozlehlý a najdeme zde řadu řídce osídlených oblastí. I tam musí lidé vědět, že jim bude péče poskytnuta, až ji budou potřebovat. Pomoc v tom může další rozvoj pohotovostní i záchranné služby, stejně jako efektivní síť nemocnic a specialistů.

 

„Učitelé se snad konečně dočkají viditelného a dohledného zvýšení mezd. Od listopadu dostanou přidáno o 15 procent. To je skvělá zpráva,“ chválí na Facebooku rozhodnutí vlády vedení Strany soukromníků ČR. Jde o první krok k tomu, aby učitelské povolání mělo takové podmínky a takovou prestiž, jaká odpovídá jeho důležitosti. Jenže tím bohužel dnešní dobré zprávy končí,“ hodnotí soukromníci na sociální síti.

Platy učitelů se od začátku listopadu zvýší o 15 procent, platy ostatních zaměstnanců ve státní správě o deset procent. V pondělí se na tom shodla vládní koalice. Odbory veřejného sektoru zůstávají ale zatím ve stávkové pohotovosti, dokud vláda neschválí nařízení o růstu platů. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) oznámil, že zvýšil příjmovou stránku rozpočtu o 21 miliard korun v porovnání s červnovým návrhem. K tomu, aby vyhověl požadavkům odborů, mu ale stále chybí osm miliard. Ty musí podle něho najít ve svých rezervách jednotlivá ministerstva.

Podle soukromníků je smutné, že na toto navýšení nedokázala vláda ani v době nadprůměrného ekonomického růstu ušetřit, ale jen dál navyšuje dluh. „Druhou stinnou stránkou je načasování. Opravdu si vláda nenašla prostor na schválení tak zásadního výdaje v podobě růst mezd všem učitelům a desítkám tisíc státních zaměstnanců dříve? Asi na to nezbyl pro neustálé vymýšlení zákazů, regulací a buzerací čas,“ píše se ve stanovisku soukromníků. „Takže ano. Více peněz pro pedagogy je dobrá zpráva. Jen má prostě hořkou tečku,“ píší na Facebooku.

Strana soukromníků ČR usiluje v letošních parlamentních volbách o mandáty na kandidátkách ODS. V Plzeňském kraji chce být poslancem řezník Pavel Havlíček (soukromníci) z Klatov. Na krajské kandidátce ODS má číslo 9. Ve volbách není žádným nováčkem. Loni se už neúspěšně snažil o mandát senátora ve volebním obvodě č. 7 Plzeň-město.