Home Tagy Články označené "peníze"

peníze

Individuální finanční dotaci ve výši 270 tisíc korun schválili rokycanští zastupitelé Sportovnímu kuželkářskému klubu Rokycany. Peníze budou sloužit k úhradě elektrické energie, vody, plynu, cestovného, startovného a úhradu rozhodčích.

Plzeň rozdělí přebytek svého rozpočtu, částka 250 milionů korun půjde na řadu projektů. Mezi největší bude patřit první etapa velké modernizace bazénu Slovany. Za peníze získané díky lepšímu výběru daní, lepšímu prodeji nemovitostí i vratce úhrady prokazatelné ztráty z Plzeňských městských dopravních podniků také město rozšíří své Centrum robotiky, posílí službu tísňové linky, vyřeší problém chybějících toalet pro turisty u parkoviště na Rychtářce, nechá dobudovat tropický pavilon pro vzácné vymírající druhy plazů, motýly i krokodýly a další. Rozdělení přebytku schválili zastupitelé.

„Lepší výběr daní nám pomohl získat 150 milionů korun navíc, vratka z dopravních podniků dělá 55 milionů korun a do přebytku se promítl také lepší prodej nemovitostí, konkrétně částkou 44 milionů korun,“ přiblížil zdroje přebytku ekonomický náměstek Pavel Kotas.

Nejvyšší částka uvolněná z přebytku, a to 52 milionů korun, je určena na započetí velké modernizace bazénu Slovany. V první fázi by mělo dojít k přestavbě výměníkové stanice na nový dětský bazén a vyřešení technologie výměníkové stanice. V další etapě, a to za zhruba 79 milionů korun, se počítá s tím, že v prostorách pánských šaten vznikne nabídka wellness, místo dámských šaten bude zázemí pro plavčíky, do bazénu bude zbudován bezbariérový vstup přímo z ulice a v předním prostoru vzniknou také moderní recepce a převlékárny. Na první etapu již existuje prováděcí dokumentace, je možné začít soutěžit.

Částka 12,5 milionu korun z přebytku je určena na rozšíření městského Centra robotiky, které má pod sebou Správa informačních technologií města Plzně. Už v dubnu 2017 byl navýšen rozpočet správy o 12,5 milionu korun, prostředky využije tato příspěvková organizace města na sestěhování svých pracovišť z Tylovy ulice a Jagellonské ulice do jedné z budov v Cukrovarské ulici, v areálu bývalého depa. Další budova bude upravena a bude rozšířeno Centrum robotiky, kam by měl být přestěhován Dům digitálních dovedností, jenž sídlí v centru města v Dominikánské ulici.

Částka kolem 25 milionů korun je určena na dopravní stavby a stavby, jež pomohou Plzeňským městských dopravním podnikům. „Jedná se například o rekonstrukci tramvajové tratě Koterovská, o rekonstrukci kabelů měnírny Slovany – Doudlevce,“ uvedl Pavel Kotas.

Podpořeným je také projekt zoologické zahrady nazvaný Tropický pavilon – Filipíny. V roce 2016 bylo z dotací města na této stavbě proinvestováno 4,7 milionu korun, a to na hrubou stavbu pavilonu včetně střešní kovové skleníkové konstrukce s okny a zasklení. Nyní uvolněné prostředky ve výši 10 milionů korun jsou určeny na dokončení projektu. „V tomto pavilonu zoo představí návštěvníkům kolekci velkých tropických motýlů, kteří budou volně létat v prostoru mezi návštěvníky, dále řadu druhů dalších bezobratlých, kolekci vzácných vymírajících druhů plazů Filipín, kde budou dominantní robustní endemičtí filipínští krokodýli,“ přiblížil Pavel Kotas. Dokončení tohoto projektu umožní následně městu nechat vyměnit povrch na náměstíčku před pavilonem, který nyní tvoří popraskaný beton.

Za částku 400 tisíc korun se podaří vyřešit i problém s chybějícími toaletami pro turisty v prostoru u Štruncových sadů. Řidiči autobusů, kteří přiváží turisty do centra, dostanou speciální kartu a turisté na ni budou moci využívat sociální zařízení v parkovacím domě Rychtářka. V souvislosti s tím budou provedeny úpravy v parkovacím domě, kdy město nechá oddělit toalety od prostor pro parkování.

Plzeň také posílí svůj odbor registru vozidel a řidičů. Souvisí to s výrazným nárůstem agendy, a to až o 45 procent. Zvýšený zájem motoristů o služby plzeňského odboru eviduje magistrát od června, poté, co novela zákona umožnila vlastníkům vozidel využívat služeb registrů vozidel kdekoliv bez ohledu na místní příslušnost. „Kvůli tomu bylo nutné provést částečnou reorganizaci systému zpracování žádostí, stavební úpravy v budově, nezbytné je personální posílení. Z přebytku jsme na toto uvolnili 6,3 milionu korun,“ uvedl Pavel Kotas. Postupně bude přijato až 11 nových zaměstnanců, v budoucnu výběr poplatků spojený s agendou pokryje náklady a měl by navíc ještě přinést městské kase dva až tři miliony korun ročně.

V souvislosti s přebytkem město Plzeň také oslovilo městské obvody, ty dodaly seznamy svých investičních akcí, které mají v plánu a již na ně získaly stavební povolení. Z přebytku bude na projekty obvodů spolufinancované městem uvolněna částka necelých 50 milionů korun.

Česká republika se může chlubit nejširší sítí platebních terminálů pro bezkontaktní platby v Evropě a zároveň nejvyšším podílem realizovaných bezkontaktních plateb. Úplné zrušení hotovosti by bylo nepřijatelné pro 7 z 10 Čechů. Informace vyplývají z průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.

Na sklonku roku 2016 bylo v České republice instalováno bezmála 115 tisíc platebních terminálů určených i pro bezkontaktní platby. Jejich prostřednictvím bylo realizováno téměř 493 mil. bezkontaktních transakcí o objemu 280,73 miliard korun. To znamená, že Češi každý den realizovali zhruba 1,35 milionů transakcí, přičemž průměrná výše jedné takové transakce činila 570 korun. Tato čísla nás řadí na špici evropských statistik ve využívání bezkontaktních plateb. Podle provedeného průzkumu však česká veřejnost o tomto prvenství příliš neví. Průzkum navíc ukázal, že se ve využívání moderních technologií podceňujeme. To, že máme nejširší síť platebních terminálů umožňujících bezkontaktní platby, správně určilo jen 12 % dotázaných. Na dotaz, ve které zemi je nejvyšší podíl bezkontaktních plateb, uvedlo Českou republiku správně 14 % respondentů. Z nabídnutých alternativ Češi vyhodnotili jako výrazně úspěšnější Německo (32 %), následovalo Finsko (27 %) a Velká Británie (20 %).

„Digitalizace je jedním z důležitých hnacích motorů ekonomiky a český bankovní sektor ve srovnání s tím evropským drží tempo nebo se dokonce stává lídrem v oboru – od zmiňovaných bezkontaktních plateb, přes nabídku služeb prostřednictvím internetu či moderních aplikací pro správu osobních financí, až po využívání biometrických údajů, např. otisku prstů jako bezpečnostního prvku. A tímto směrem půjdou finanční produkty i nadále,“ vysvětluje Tomáš Hládek, poradce pro platební styk a digitalizaci ČBA.

Konzervativnější pohled na možné využití moderních technologií ukázali Češi i při preferenci formy založení bankovního účtu. 7 z 10 dotázaných (71 %) by zvolili založení na pobočce banky. Čtvrtina (25 %), především mladších respondentů, by využila on-line formu přes webové stránky banky. „Nejmladší generace, která se do internetového prostředí již narodila, ale i generace třicátníků zvyklá pracovat s moderními technologiemi, jsou častěji zastánci elektronické komunikace i při založení účtu,“ komentuje výsledky průzkumu Jana Hamanová, ředitelka výzkumu v agentuře SC&C, a doplňuje: „Na druhé straně generace seniorů upřednostňuje osobní kontakt a možnost dotázat se na vše potřebné přímo na pobočce.“ Zprostředkovaně, například přes finančního poradce, by si založila účet jen 3 % dotázaných.

Zrušení hotovosti vnímají Češi spíše pesimisticky. Pro 4 z 10 dotázaných by neexistence hotovosti znamenala omezení svobody, tato představa je nepřijatelná především pro obyvatele menších měst.

Svět bez platidel by jako zjednodušení života vnímala jen třetina dotázaných, hlavně z mladší generace a těch, kteří se nebojí a jsou zvyklí využívat platbu kartou.

Tři čtvrtiny Čechů někdy půjčili peníze svým příbuzným. Čtvrtina z nich ale půjčku zpátky nikdy nedostala nebo ji nedostala celou. Každý druhý (54 %) se pak snažil o osobní řešení vzniklé situace. Třetina Čechů (27 %) raději peníze oželela a situaci neřešila nijak, aby neohrozila vztahy v rodině. K mimosoudnímu vymáhání pohledávek přistoupilo pouze 5 % dotázaných, ještě méně spor řešilo soudní cestou (4 %).  Vyplynulo to z průzkumu Equa bank, který byl realizován v červenci 2017. 

„Rodinné půjčky mohou být vhodné pro krátkodobé pokrytí nižších výdajů, zároveň je však zapotřebí přihlédnout na rizika, která s sebou nesou. Pokud dlužník přestane půjčku splácet, je pro věřitele těžké situaci řešit s ohledem na velmi pravděpodobné zhoršení vztahů v rodině. Průzkum přitom ukázal, že v průměru Češi nedostali zpět přes 180 tisíc korun, což je pro domácnost citelný dopad do rozpočtu,“ uvedl k průzkumu Jakub Pavel, ředitel retailového bankovnictví Equa bank.

Češi nepožadují úroky, ručení ani smlouvy

Průzkum ukázal, že nejčastěji půjčili Češi příbuzným částky do 50 tisíc korun (79 %). Každý desátý pak půjčil více než 200 tisíc korun. Průměrná půjčená částka pak činila 90 tisíc korun.

Naprostá většina (9 z 10) půjčili příbuzným peníze bez úroku a jakéhokoli ručení, 85 % dotazovaných půjčilo peníze na čestné slovo, bez jakékoliv smlouvy. Čtvrtina dotazovaných přiznává, že se s půjčenými penězi již nikdy neshledala.  Buď nedostali zpět celou půjčenou částku (8 %) nebo dostali zpět jen méně než polovinu dluhu (14 %), nebo více než polovinu, nikoliv však celou částku (3 %). Pětině Čechů se díky půjčce zhoršily vztahy mezi dlužníkem a věřitelem.

Nejraději půjčíme rodičům, strýcovi a jeho rodině půjčit nechceme
Nejdůvěryhodnějším členem rodiny je, z hlediska půjčování peněz, matka. Té by půjčilo 13 % dotazovaných. Na druhém místě je otec (10 %) a na třetím jsou děti (9 %). Nejhůře si stojí bratranec se sestřenicí (3 %) a strýc s tetou (4 %). Raději než jim jsou Češi ochotni půjčit dlouholetému kamarádovi (7 %).

U druhé půjčky už jsme opatrnější
Pokud bychom půjčovali finance v rodině podruhé, ručení by požadovalo 7 % Čechů, 36 % by už chtělo písemnou smlouvu. „Zde je vidět značný kontrast a nabyté zkušenosti oproti první půjčce, kdy smlouvu podepsalo pouze 15 % dotázaných. Z dotázaných, kteří už v minulosti příbuzným půjčili, by to přesto udělalo 56 %,“ doplňuje Jakub Pavel. Rodinným půjčkám se do budoucna úplně vyhne 23 % lidí, kteří už s tím mají zkušenost. Část z nich kvůli špatné předchozí zkušenosti (13 %), každý 10. by už znovu nechtěl riskovat, ačkoli peníze dostal zpět (10 %).

Plzeň dosáhla za rok 2016 přebytek hospodaření ve výši 301 milionu korun. Podařilo se jej zajistit díky lepšímu výběru daní, pronájmem městského majetku, díky úsporám magistrátního úřadu, ušetřit pomohla i úspěšná výběrová řízení. Rozdělením peněz z přebytku se dnes zabývali radní města. Peníze by měly být využity na řadu akcí. Pokud návrh schválí zastupitelé, půjde například 20 milionů korun na první etapu rekonstrukce kulturního domu Peklo, osm milionů korun na tréninkové hřiště u zimního stadionu, kolem osmi milionů korun na investiční akce a odstranění havarijních stavů na základních školách a další. Zastupitelé města Plzně se návrhem budou zabývat na svém zasedání 20. dubna.

„Z celkové sumy je částka 82 milionu korun přebytkem městských obvodů, Magistrátu města Plzně se týká 219 milionů korun. Část se rozdělovala již v únoru, kdy zastupitelé schválili v souvislosti s tímto rozpočtové opatření, v rámci dnešní Rady města Plzně se tak řešil přebytek ve výši 143,375 milionu korun,“ přiblížil ekonomický náměstek Pavel Kotas.

Nejvyšší suma 71,7 milionu korun bude z přebytku vložena do Fondu města Plzně pro kofinancování dotovaných projektů. Peníze ve fondu jsou určeny mimo jiné na financování projektů programového období 2014 až 2020 včetně projektů ITI (integrovaných územních investic) v plzeňské metropolitní oblasti, stejně tak jsou ve fondu připraveny prostředky na nové individuální dotace, jež budou teprve vypisovány.

Mimo fond by měla nejvyšší suma, a sice 20 milionů korun, jít na první etapu rekonstrukce objektu kulturního domu Peklo, kdy se konkrétně jedná o rekonstrukci topného systému budovy, střechy, sociálních zařízení, parket v hlavním sále a další. „V Pekle dosud funguje klasická kotelna na koks, vyměněna proto budou topná tělesa a celý systém napojíme na centrální zásobování teplem,“ uvedl Pavel Kotas. Druhá nejvyšší částka rozdělovaná z přebytku je určena pro Správu informačních technologií města Plzně. Ta za 12,5 milionu korun rekonstruuje budovy v Cukrovarské ulici v areálu DEPO2015, kam plánuje sestěhovat své agendy. Osm milionů korun z přebytku by mělo být využito na posílení rozpočtu akce na vybudování tréninkového hřiště mezi první a druhou ledovou plochou u zimního stadionu. Nové zázemí za zhruba 15 milionů korun bude sloužit hlavně potřebám nedávno založené hokejové akademie.

Návrh počítá také s posílením rozpočtu magistrátního odboru investic, a to o 17,5 milionu korun. Finanční prostředky budou určeny na akci Propojení Karlovarská – Kotíkovská, kdy stavba má již vydané územní rozhodnutí. Nová komunikace otevírá území Vinice – sever. Část peněz využije odbor investic na několik akcí na základních školách, konkrétně na obnovu povrchu hřiště s umělým trávníkem u 11. základní školy, na rekonstrukce havarijních stavů střechy tělocvičny 4. základní školy a pavilonu tělocvičen v dolní budově 15. základní školy, na projektovou dokumentaci k výstavbě nové tělocvičny 20. základní školy. Počítá se také s částkou čtyři miliony korun na zpracování projektové dokumentace projektu Sloni na Mži, a to za předpokládané finanční podpory Plzeňského kraje.

O částku 970 tisíc korun budou zvýšeny provozní výdaje Městské policii Plzeň, která za ně plánuje nákup téměř sedmi desítek nových zbraní. Z přebytku půjde také 214 tisíc korun na rozšíření kamerového systému v Resslově ulici. Odbor krizového řízení Magistrátu města Plzně by měl získat 450 tisíc korun na nákup deseti kusů defibrilátorů, které umístí na exponovaná místa a do vozidel. Radní také souhlasili s tím, že podpoří částkou 1,5 milionu korun revitalizaci katedrály sv. Bartoloměje, která zahrne stavební a technické úpravy prostoru katedrály a vybraných prvků exteriéru a umožní rozšíření prohlídkové trasy pro veřejnost.

Návrh na rozdělení přebytku bude předložen ke schválení na jednání Zastupitelstva města Plzně dne 20. dubna 2017. Komplexní materiál týkající se přehledu hospodaření města za rok 2016 bude předložen zastupitelům v květnu 2017.

Tablet a elektronické pero namísto papíru a propisky, tak zní mantra místních bank pro uzavírání smluv s klienty. Mnohdy desítky stran papíru stále častěji vytlačuje displej a místo klasického podpisu klient stvrdí svou vůli bezpečnější biometrickou signaturou.

Elektronizace šetří bankám náklady při prodeji služby i archivaci. „Zabýváme se minimalizací nákladů spojených s tiskem, distribucí a zpracováním papírových dokumentů již řadu let. První vlna elektronizace klientských smluv čítala 130 tisíc elektronických smluvních dokumentů. Dnes hovoříme již o měsíčním přírůstku 6 milionů výpisů a dalších dokumentů měsíčně a čísla stále rostou,“ uvádí mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

Česká spořitelna využívá biometrických podpisů primárně při transakcích s hotovostí, kde tak podle vlastních odhadů každoročně ušetří pět miliónů listů papíru. „Při kontaktu s klientem se nám daří papír eliminovat zaváděním biometrického podpisu a komunikací přes internetové bankovnictví,“ uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. „Biometrickým podpisem přes tablet pokrýváme většinu produktů a služeb,“ sdělila mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Elektronizace má však podle expertů svá úskalí. „Zejména někteří starší klienti mohou digitalizaci vnímat jako ztížení přístupu k bankovním službám. Navíc mohou mít obavu z ochrany svých dat,“ upozornila analytička Partners Dagmar Prajzlerová.

Papír začal z bank definitivně mizet v loňském roce, kdy velcí hráči do poboček instalovali takzvané signpady. Tato zařízení ukládají do paměti nejen samotný podpis klienta, ale také informace o tlaku a rychlosti písma. U některých produktů, typicky hypoték, se ale banky bez papíru neobejdou. Překážku úplné digitalizace smluv představují také archivy.

Například Česká spořitelna si v papírové formě stále ukládá kolem šedesáti procent dokumentů. Další bašty papíru zmizí v příštích měsících. Na pobočkách České spořitelny se klienti od konce března nesetkají s tištěnými letáky a brožurami. Ve fyzické podobě zůstanou už jen jako příloha některých typů tištěných smluv. ČSOB zase vybaví firemní a prémiové bankéře elektronikou tak, aby se mobilní poradci obešli bez jediného listu papíru.

zdroj: mobilmania.cz

Zájemci o dotaci na obnovu historického stavebního fondu v památkových rezervacích a zónách a staveb drobné architektury mají nyní možnost získat krajské peníze. Stejně tak v případě kopií sochařských děl v exteriéru na území Plzeňského kraje. Jde o částku do maximální výše 4,5 milionu korun.

Cílem navrhovaného dotačního programu je podporovat obnovu a rehabilitaci staveb nebo jejich částí neprohlášených za kulturní památky na území památkových rezervací a zón, podporovat obnovu staveb drobné architektury místního významu, které nejsou prohlášeny za kulturní památky a podporovat zhotovení a instalaci kopií sochařských děl v exteriéru a také konzervaci a uložení originálů.

V rámci programu budou dotace poskytovány v následujících dotačních titulech:

  1. Dotace na stavební a uměleckořemeslné práce přímo související se zachováním a obnovou původního řešení nemovitostí neprohlášených za kulturní památku, ale nacházejících se na území rezervací a zón.
  2. Dotace na stavební a uměleckořemeslné práce související přímo se záchranou a obnovou staveb drobné architektury dotvářejících kulturní krajinu, které nejsou prohlášeny za kulturní památky a nenacházejí se na území památkové rezervace nebo zóny. Dotační titul se nevztahuje na objekty dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.
  3. Dotace na zhotovení a instalaci kopií sochařských děl či jejich souborů nacházejících se v exteriéru, které pro jejich špatný stav není možné dále zachovat na místě, a proto je nezbytná jejich náhrada, a na s tím související konzervaci a uložení původních sochařských děl, která byla nahrazena kopií (např. lapidárium, muzeum, depozitář).

Vstoupí první člověk na Mars do roku 2035? Vyhraje Donald Trump i druhé prezidentské volby za čtyři roky? Opustí příští rok mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček svůj post? Postaví do roku 2022 Tesla miliardáře Elona Muska továrnu v Česku, nebo na Slovensku? Tak na to všechno si můžete v sázkových kancelářích vsadit.

Sázkové kanceláře v Česku už dávno nenabízejí jen možnost vyhrát při tipování sportovních výsledků. A nabídka politických, společenských a ekonomických sázek typu vítěz voleb a soutěží jako StarDance či SuperStar stoupá. U tuzemské sázkové dvojky je možné zkusit štěstí i na ekonomická témata – třeba na to, zda společnost Tesla Motors postaví svoji další továrnu v Česku (2,5:1), v Polsku (15:1), nebo na Slovensku (18:1).

Zejména domácí politická scéna je nepřebernou studnicí sázkařské inspirace- Například na to, že příštím premiérem bude lídr ANO Andrej Babiš, vypsala firma kurz 1,3:1.

Celkem přijatelný kurz se týká i Ovčáčka. Po posledním hradním kotrmelci si nemůže být nikdo ničím jist a na jeho konec ve funkci si tak zájemci mohou vsadit v kursu 5:1.

zdroj: autorevue.cz

Město Plzeň má připravený rozpočet na rok 2017 včetně rozpočtového výhledu na období 2018 až 2020. Návrh již schválili radní, ve čtvrtek 15. prosince se jím budou zabývat zastupitelé. Plzeň pro příští rok počítá s objemem příjmů ve výši téměř 5,574 miliardy korun, kdy největší část tvoří příjmy z cizích daní, u nichž dojde k nárůstu. Výdaje jsou v návrhu rozpočtu zapracovány v úhrnné výši 6,1 miliardy korun. Záporné saldo rozpočtu města je způsobeno velkým množstvím pokračujících investic započatých v roce 2016. Tyto investice jsou kryty příjmy roku 2016 skrze fondy města, reálná bilance rozpočtu tak bude přebytková.

plzen_cz_radnice plzeň„Návrh rozpočtu byl sestavován s prioritou zachování finančního zdraví města. Hodnoty finančních ukazatelů prokazují, že město je i nadále ve velmi dobré finanční kondici,“ uvedl ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas.

Co se týká příjmů, dojde ve srovnání s  rokem 2016 sice k meziročnímu poklesu o 5,8 procenta, ten je však způsoben letošním mimořádným inkasem příjmů za prodej vodárenské infrastruktury. „Predikce hlavních, tedy daňových příjmů města na období 2017 až 2020 odráží příznivý vývoj těchto příjmů v letošním roce a zároveň vychází z pozitivní prognózy celostátního inkasa daní v dalších letech. Oproti schválenému rozpočtu roku 2016 tedy očekáváme v roce 2017 vyšší příjmy z daní o 345 milionů korun, což je plus 10 procent,“ vysvětlil Pavel Kotas.

Příjmy z prodeje majetku jsou plánovány ve výši 200 milionů korun, tvoří je zejména příjmy z prodeje pozemků v lokalitě Borská pole (101,7 milionu korun), administrativní budovy společnosti VODÁRNA PLZEŇ a. s. (48,5 milionu korun) a domů v souladu s rozhodnutím Zastupitelstva města Plzně (81,5 milionu korun). Většinu těchto mimořádných zdrojů město převede do Fondu města Plzně na kofinancování dotovaných projektů za účelem zajištění prostředků na kofinancování dotačních projektů.

Výdaje jsou v návrhu rozpočtu zapracovány v úhrnné výši 6,1 miliardy korun. Meziročně dochází k nárůstu provozních výdajů o 3,7 procenta. Výrazněji meziročně však rostou výdaje na investice, a to o 18 procent. Nejvýznamnější z pohledu objemu výdajů je tradičně oblast dopravy včetně financování Plzeňských městských dopravních podniků. „Co se týká úhrady prokazatelné ztráty, tam máme oproti původnímu předpokladu jen velmi malý nárůst, a to o 0,3 procenta,“ uvedl Pavel Kotas s tím, že se pro dopravní podniky počítá pro rok 2017 s částkou 836,1 milionu korun.

Na stavební investice má město pro rok 2017 připravenu 1,391 miliardy korun, plánuje realizovat řadu akcí. Mezi významné plánované investice města patří rekonstrukce Dlouhé ulice s objemem výdajů pro rok 2017 ve výši 75 milionů korun, rekonstrukce infrastruktury pro Obytný soubor Stráň za 42 milionů korun, rekonstrukce bytových domů v Plachého ulici neboli takzvané lokalitě Plac za 25 milionů korun či rekonstrukci Sedláčkovy ulice, jež zůstává v centru jako poslední neupravená. Město se chystá v příštím roce investovat rovněž do vybudování nové sportovní infrastruktury, jedná se například o výstavbu nové víceúčelové tréninkové haly TJ Lokomotiva za 120 milionů korun ve dvou letech.

V oblasti provozu se podařilo posílit výdaje sociální oblasti, kde se například od příštího roku počítá s rozšířením dopravy pro zdravotně postižené, významným posílením dotace pro Hospic sv. Lazara či posílením objemu prostředků na grantovou podporu sociálních služeb. Objem transferů byl navýšen rovněž pro oblast sportu a kultury. Provozní výdaje na správu majetku jsou ovlivněny v roce 2017 zapracováním prostředků na opravy bytového fondu ve výši 23 milionů korun, které jsou však kryty příjmy z prodeje vybraných domů. Jednorázově navýšeny byly rovněž prostředky na opravu tramvajových kolejišť.

Důležitým ukazatelem finančního zdraví města je růst provozních příjmů o 7,8 procenta na rozdíl od provozních výdajů, které rostou pouze o 3,7 procenta. Narůstá tak pozitivní provozní saldo města k necelým 800 milionů korun. Vytváří se tak prostor na budoucí zdravou míru investic.

„Zároveň jsme velmi dobře hodnoceni Evropskou investiční bankou a na základě naplnění fondů města jednáme o odložení čerpání úvěrového rámce, který byl v minulosti sjednán. Město tedy v roce 2017 nečerpá žádný úvěr či jiný cizí zdroj,“ doplnil Pavel Kotas.

Ve fondech města jsou připraveny prostředky na kofinancování dotačních projektů, prioritně se uvažuje se spoluúčastí města na projektech ze strategie ITI. Ve Fondu rezerv a rozvoje města Plzně je pro případ potřeby stále udržována rezerva na pokrytí rizik a nepředvídatelných výdajů.

Předseda Regionální rady Jihozápad Ivo Grüner v doprovodu Ing. Karla Hrona, pověřeného vedením Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, navštíví dnes odpoledne okres Plzeň-jih. Konkrétně zavítá na radnice v Dobřanech a Přešticích. Jejich cílem je shrnutí a zhodnocení dosavadního přínosu finanční podpory z Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad v uplynulém programovém období 2007–2013.

Okres Plzeň-jih v období 2007–2013 podal žádosti o podporu na projekty financované z Regionálního operačního programu Jihozápad v hodnotě 2,73 miliardy korun, dosud podepsané smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace na projekty činí více než 927 milionů korun a proplaceno bylo téměř 625 milionů korun.

Na jižním Plzeňsku bylo prostřednictvím ROP Jihozápad podpořeno celkem 50 projektů, mezi které patří například Obnova nemovité kulturní památky – kostela sv. Víta v Dobřanech, který je považován za dominantu města. Prostor kostela je hojně využván k výstavám, vernisážím, koncertům a dalším společenským událostem. Dále bylo v okrese podpořeno i několik sportovně-rekreačních zařízení, jedno v Přešticích, kde došlo k vybudování víceúčelového areálu, čímž se zvýšila nabídka volnočasových aktivit ve městě. Další prostranství pro sport vzniklo v Blovicích. Zde byl vybudován ovál pro in-line bruslaře a v zimě pro běžkaře a bruslaře. I oblast školství získala díky finanční podpoře z ROP Jihozápad novou tvář a na několik škol bylo pořízeno nové vybavení, které zvyšuje kvalitu výuky. Tyto změny proběhly například na Základní škole Dobřany, ZŠ Josefa Hlávky v Přešticích nebo ZŠ Blovice, kde bylo pořízeno nové IT vybavení.

Dále se zvýšila bezpečnost na silnicích. V tomto okrese bylo opraveno nebo postaveno14,27 km silnic II. a III. třídy a 11,12 km místních komunikací. Podpořen byl také cestovní ruch díky téměř 3 kilometrům nových cyklostezek a cyklotras.