Home Tagy Články označené "peníze"

peníze

Díky úsporám a zlepšeným příjmům v letošním roce podpoří město Plzeň další projekty i významné akce, a to celkovou částkou 16,24 milionu korun. Rozpočtové opatření v této souvislosti schválili zastupitelé.

„Částka 16,24 milionu korun bude rozdělena na několik menších projektů. Například Městský ústav sociálních služeb města Plzně získá prostředky na dvě investiční akce. Za 4,5 milionu korun by měla být zrekonstruována spojovací chodba v objektu jeho Domova pro osoby se zdravotním postižením Nováček, prostředky ve výši čtyři miliony korun jsou určeny na úpravu trafostanice na adrese Kotíkovská 15, která kapacitně nedostačuje pro napájení objektu,“ přiblížil ekonomický náměstek Pavel Kotas.

Podpořen bude také projekt zoologické zahrady na výměnu povrchu na náměstíčku před Tropickým pavilonem – Filipíny, na jehož dokončení město letos poslalo deset milionů korun.

Finanční prostředky půjdou i na projekty tří plzeňských základních škol. Částku 400 tisíc korun získá 26. základní škola na výměnu prosklené stěny tělocvičny, konkrétně na druhou etapu. Za 300 tisíc korun vybuduje 7. základní a mateřská škola nové učebny spojením družinového oddělení a kabinetu. 33. základní škola získá 50 tisíc korun na krytí zvýšených nákladů na spotřebu vody z důvodu havárie bazénu.

Část peněz je také určena pro Odbor sportu Magistrátu města Plzně na poskytnutí dotace na uspořádání Mistrovství České republiky fotbalových akademií, a to 500 tisíc korun. Schválena byla také blokace prostředků ve výši jeden milion korun pro odbor sportu na poskytnutí dotace na uspořádání Mistrovství České republiky a Slovenské republiky v cyklistice.

Zastupitelé také schválili blokaci 11,384 milionu korun na vybudování nástavby nad jedním z pavilonů školního areálu Sokolovská 1165/54, kde mají vzniknout odborné učebny jazyků. Areál má spolu se základní školou ve výpůjčce Gymnázium Františka Křižíka, které projekt připravilo.

Celkem tři projekty z Plzeňského kraje se ucházejí o peníze z programu „ČSOB pomáhá regionům“, který si klade za cíl finančně podpořit realizaci vybraných veřejně prospěšných projektů.  V podzimním letošním ročníku   je program otevřen v celé ČR rozdělené do všech 14 regionů. Projekty, pro které je možné hlasovat, jsou uvedeny na webových stránkách www.csobpomaharegionum.cz. Hlasování končí o půlnoci z  27.  na 28.  listopadu 2017.

sv. Jan Nepomucký

Jedním z žadatelů je spolek  Pod Zelenou Horou, který chce objevit skutečnou tvář Jana Nepomuckého.   Jak uvádějí jeho členové, Jan Nepomucký je mnohdy označován za nejznámějšího Čecha, jen v Evropě je přes 30 tisíc jeho soch. Nikdo ale dosud nezná jeho skutečnou tvář, jeho idealizovaná podoba byla vytvořena až v 17. století. Rodiště světce navštíví ročně několik desítek tisíc návštěvníků z celého světa. Umožní hlasování Jana Nepomuckého poznat rovněž nevidomým?

úklid zámeckého parku Veselí u Janovic

Dalším je spolek Tvrz Veselí, který  provádí postupnou obnovu zámku ve Veselí nad Úhlavou. Rádi by tady  obnovili tenisový kurt v jeho historické podobě a vnesli tak život nejen do zámku, ale do jeho nádherného parku, který   v letošním roce vyklidili od náletových dřevin. Zahrát si tenis s  nádhernou kulisou a třeba v dobovém kostýmu, to by chtěli návštěvníkům Veselí s pomocí hlaujících umožnit.

Úspěšným žadatelům poskytne program komunikační podporu a online i další nástroje pro získání finančních prostředků od veřejnosti. Čtyři žadatelé, kteří v průběhu aktuálního ročníku programu získají v jednotlivých regionech od veřejnosti prostřednictvím online sbírkové platformy nejvíce prostředků, dostanou dar ve výši 50 000 Kč, 40 000 Kč, 35 000 Kč a 25 000 Kč. V každém regionu bude přiděleno 150 000 Kč, celkem tak bude v této výzvě rozděleno 2 100 000 Korun českých.

Už několik měsíců slouží v Dobřanech nový fotbalový stadion za 30 milionů korun v bývalém nevyhovujícím areálu. Šestitisícové město tak získalo jedno soutěžní a druhé tréninkové travnaté hřiště, tribunu pro 130 diváků, zázemí, parkoviště, opravená byla i příjezdová silnice a okolní plocha.  Důvodem rekonstrukce bylo přilákat ke sportu mládež, protože mužský tým, který hraje okresní přebor, nemá dostatek hráčů.

budoucí parkoviště

Vedlejším produktem rekonstrukce stadionu pod nádražím byla informace, že ceny demolicí jsou v této době na velmi nízké hladině. Rozhodli jsme se to využít a vyzvali jsme stavební firmy, aby podaly nabídku. Doufali jsme, že se z deklarovaných tří milionů korun dostaneme na polovinu.

„Výsledek nás překvapil, přišly čtyři nabídky. Jejich rozpětí bylo rekordní. Nejvyšší výrazně přesáhla dva miliony korun, nejnižší byla bez DPH pod hranicí osmi set tisíc. Byl by hřích příznivou situaci na trhu nevyužít, neboť na místě bývalé „Integry“ by mělo vzniknout parkoviště, které odlehčí napjaté situaci v sídlišti. Ačkoliv se od roku 2014 vybudovalo přes sto nových parkovacích míst a další vznikla nalajnováním neřízených ploch a ačkoliv se zpevnily plochy v garážích, stále se parkuje tak, že v případě požáru či jiného neštěstí mohou kvůli odstaveným autům zbytečně umírat lidé,“ sdělil Martin Sobotka, starosta Dobřan.

Celá hráčská kabina FC Viktorie Plzeň se složila a vybrala částku 50 tisíc korun pro desetiletou Elišku, která peníze potřebuje na zakoupení elektrického vozíku a pomůcek k léčbě.

„Domluvili jsme se s ostatními v kabině, že naší velké fanynce Elišce přispějeme. Věříme a moc doufáme, že to jí a rodině pomůže v další léčbě. Všichni jí držíme palce a děkujeme za podporu,“ vzkazuje za kabinu kapitán Roman Hubník.

Přispět Elišce na léčbu můžete i vy. Číslo účtu je 258 788 739/0300.

Krajští radní schválili přijetí finančního daru v celkové výši 150 400 korun od Nadačního fondu v rámci programu „Podpora technického vzdělávání v Plzeňském kraji. Peníze získají dvě školy, které kraj sám zřizuje.

První konkrétní školou  je Střední průmyslová škola, Tachov – Světce, která získala příspěvek ve výši 70 000 korun. Tato škola požádala o příspěvek pro dva žáky 2. ročníku oboru Obráběč kovů Jakuba Hutta a Tomáše Kampfa na úhradu cestovních výloh do místa konání šestiměsíční odborné stáže v Rakousku. Stáže jsou součástí programu ECVET a jsou plně kompatibilní s Evropským rámcem vzdělávání WQF 3.

Druhým subjektem, který získal příspěvek ve výši 80 400 korun, je plzeňská Střední průmyslová škola strojnická a Střední odborná škola profesora Švejcara.  Příspěvek je v tomto případě určen na úhradu lektorů kroužků odborného německého jazyka. Účelem kroužků je zvýšení znalosti odborné němčiny, a tím vyšší uplatnitelnost absolventů školy na trhu práce. Tyto kroužky velmi kladně hodnotí a podporují  zejména firmy, u nichž nacházejí absolventi své uplatnění.

Podle průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů chce drtivá většina Čechů být informována o tom, co se děje v místě jejich bydliště. Až 89 % z dotázaných občanů by preferovalo moderní způsob komunikace ze strany měst a obcí, protože na webové stránky své obce chodí 80 % z nich méně než jednou za rok. Zveřejnění informací pouze na webu nebo na vývěsce, kterým někteří starostové plní svou zákonnou povinnost, je pro občany tedy zcela nevyhovující. V Plzeňském kraji už této možnosti některé obce využívají, naposledy se k ní přihlásili v Heřmanově Huti na severním Plzeňsku.

Jak ukázal průzkum Asociace moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS), spojení občanů se samosprávou obcí a měst je klíčové. Bohužel i ve 21. století jsou neefektivní formy informování hojně využívány a občané si musí informace pracně vyhledávat na úřední desce, webových stránkách nebo v místním zpravodaji.

„Většina dotázaných lidí se shodla na tom, že netuší, kdy naposledy byla na webu obce, a řada z nich tak neučinila nikdy. Občané přitom potvrzují, že chtějí dostávat informace o dění v obcích a že je to pro ně důležité,“ řekl k průzkumu Miroslav Kubásek, člen AMKOS.

Z tradičních médií jsou občané ochotni číst pouze zpravodaj, který sleduje 55 % dotázaných, zatímco zbylých 45 % zpravodaj nečte. Někteří z dotázaných dokonce odmítají jakákoliv tištěná média, a to buď z ekologických důvodů nebo proto, že pravidelný tisk a distribuce zpravodaje může pro obec znamenat výdaj až ve stovkách tisíc. Pokud by si občané měli vybrat, jestli by dali přednost tištěnému nebo e-mailovému zpravodaji, 93 % občanů by si vybralo e-mailový, stejně jako možnost dostávat informace do mobilu. Informovaněji by si pak připadalo 79 % občanů.

Obce se komunikací s občany na jedné straně snaží nezatížit obecní pokladnu, na druhou stranu však utrácejí nesmyslné sumy za obecní amplionové rozhlasy, jejichž zavedení a údržba je až 100x dražší než pořízení takzvaných mobilních rozhlasů. Místní rozhlas ale není jen dražší, kvůli současnému způsobu života je také neefektivní. Hlášení není k dispozici v satelitních částech obcí a pro jeho rozšíření je zapotřebí vynaložit stovky tisíc až miliony. Navíc ampliony i tak nejsou slyšet v důsledku výměny dřevěných oken za plastové. Největší překážkou informování pomocí amplionů je ale to, že více než 2/3 obyvatel dojíždí za prací nebo do školy mimo své bydliště, a tak se k nim hlášení nedostane.

Z těchto důvodů lidé preferují přímou komunikaci, která je zastihne kdekoliv, kdykoliv, třeba i na dovolené. Navíc je může upozornit na případné nenadálé situace či nebezpečí, a tak předejít škodám na majetku či životech. Preferovanými informačními kanály jsou podle občanů hlavně SMS zprávy (64 %), následované obecními elektronickými newslettery (25 %) a aplikacemi pro smartphony (11 %).

Téměř 90 % občanů v průzkumu uvedlo, že o tom, zda se má opravit autobusová zastávka nebo postavit dětské hřiště, by rádo rozhodlo hlasováním, třeba v mobilu. „Minireferenda v mobilu jsou dnes běžnou záležitostí chytrých měst. V porovnání s klasickým referendem jsou náklady na jejich pořádání desetinové, a navíc informační systémy nové generace nejen zjednodušují jejich pořádání, ale automaticky i vše vyhodnocují,“ řekl Ondřej Švrček.

Na otázku v průzkumu, zda by lidé uvítali možnost podávat občanské podněty například o černých skládkách, podezřelých lidech, zaběhlých zvířatech či různých nebezpečích přímo z terénu, se drtivá většina z nich vyslovila kladně. „Pokud dáme občanům možnost podílet se na zlepšování života v jejich obcích a budeme je brát jako rovnocenné partnery v řešení obecních záležitostí, věřím, že se sami stanou všímavější ke svému okolí,“ dodal k průzkumu Miroslav Kubásek.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu k podávání žádostí o dotace na obnovu sportovní infrastruktury. Finance jsou určené například na rekonstrukci, modernizaci či vybudování hřišť a tělocvičen, které slouží pro hodiny tělesné výchovy. Vzhledem k enormnímu zájmu, kdy převis požadovaných finančních prostředků činil více než 644 %, uvolnila ministryně Šlechtová o celkem 175 milionů korun více, než byla původní alokace programu. Ministerstvo pro místní rozvoj tak poskytne obcím na obnovu sportovní infrastruktury přes 275 milionů korun.

„Zájem obcí o tento dotační titul je obrovský. Převis žádostí byl přes 640%. Vyšla jsem proto vstříc žádostem starostek a starostů, které slýchám při svých cestách po regionech. Povedlo se mi nyní pro jejich projekty najít další prostředky. Investice do dětí a mládeže je jedním z nezbytných předpokladů pro další rozvoj kvalitního života na venkově. Naše dotace pomohou tam, kde obce na hřiště a tělocvičny ve svém rozpočtu nemají dostatek financí,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Celkem 131 obcí, které jsou zřizovateli základních škol, tak obnoví nebo postaví nové školní hřiště nebo tělocvičnu. Obce do 3 000 obyvatel mohly o dotace z programu žádat v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova.

V Plzeňském kraji uspěly se svou žádostí na vybudování víceúčelového hřiště obec Osvračín na Domažlicku, která získá 1 429 978,- korun.   Na rekonstrukci víceúčelového hřiště v Řenčích na jižním Plzeňsku obdrží zdejší obecní úřad částku 748 000 korun. Prakticky stejný záměr  bude moci zrealizovat město Radnice na Rokycansku, které na tento záměr bude mít od ministerstva k dispozici částku 1 192 066 korun. V Bezdružicích na Tachovsku budou moci díky ministerské dotaci ve výši 2 466 224 korun zmodernizovat tělocvičnu a její zázemí v místní základní škole.

Rokycanští radní odsouhlasili přijetí neinvestiční dotace na podporu sociálních služeb ve výši 301 320 korun, kterou poskytne Krajský úřad Plzeňského kraje. Dalších 265 430 korun je určeno na pečovatelskou službu, kterou poskytují obce.

Na vybudování místního informačního systému ve městě Tachově, který bude napojen na jednotný systém vyrozumívání a varování obyvatelstva provozovaný Hasičským záchranným sborem poskytne Plzeňský kraj dotaci v celkové výši 1 000 000 korun. Rozhodli o tom krajští radní, poskytnutí dotace však bude schvalovat ještě Zastupitelstvo PK.

Dotace bude poskytnuta za účelem vybudování místního informačního systému k zabezpečení vyrozumění a varování obyvatelstva města o hrozícím nebezpečí.  Do současné doby ve městě Tachov chyběl kvalitní obecní rozhlas a jeho vybudování je nezbytné pro kvalitní a rychlé podávání informací a pokynů obyvatelstvu. Celkové náklady akce jsou odhadovány na 1 127 133 Kč.

Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje vypracoval v roce 2015 „Návrh zkvalitnění varování a vyrozumění obyvatelstva za mimořádných událostí v Plzeňském kraji“. Na základě bezpečnostních priorit a navržených opatření byla v roce 2016 poskytnuta účelová finanční dotace 1 000 000 Kč na stejný účel městu Třemošná, které bylo v návrhu Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje vyhodnoceno jako nejrizikovější. Město Tachov je vyhodnoceno v pořadí rizikovosti na druhém místě.

Už od poloviny letních prázdnin u tuzemských čerpacích stanic zdražuje cena za litr benzinu a nafty. Litr paliva pro zážehové motory za poslední týden podle společnosti CCS vzrostla o tři haléře a činí nyní v průměru 30,23 Kč.

Nafta zdražuje v poslední době rychleji. Naposledy od poloviny minulého týdne o sedmnáct haléřů na nynější hodnotu 29,15 Kč. Trend strmějšího růstu ceny nafty má podle předpokladů analytiků nadále pokračovat. Není tedy vyloučeno, že do konce roku se ceny obou paliv v zásadě vyrovnají.

Nejlevněji se nyní tankuje na Liberecku, kde litr pětadevadesátioktanového benzinu přijde v průměru na 29,99 Kč. Naopak nejdražší je toto palivo v hlavním městě. Platí se za něj průměrná cena 30,79.