Home Tagy Články označené "pivo"

pivo

Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae ssp.) (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Ale možná Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku 2008 drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry, což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv) respektive 100 litrů ročně. Podle WHO to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo za rok.

I letos přichází Plzeňský Prazdroj s nabídkou placených letních stáží a do svých týmů hledá posily z řad vysokoškoláků. Studenti čtvrtých a pátých ročníků se v létě zapojí do práce na reklamních kampaních, tvorby komunikačních strategií nebo poznají technologie vaření piva. Na komerčně zaměřené stáže se zájemci mohou hlásit do 9. dubna, na technické do konce dubna.

Plzeňský Prazdroj již tradičně nabízí studentům magisterských oborů letní stáže, díky kterým získají praktické zkušenosti z oblasti marketingu a managementu nebo výroby piva. Stáž trvá deset týdnů a zapojit se mohou studenti technických, chemicko-technologických i ekonomických vysokých škol. „Stážisté se v létě stávají rovnocennými členy interních týmů, pracují na plný úvazek a na reálných projektech. Účastní se porad managementu a na závěr prezentují výsledek své práce nejvyššímu vedení,“ popisuje Tomáš Srb, talent manažer Plzeňského Prazdroje.

V letošním roce Plzeňský Prazdroj na léto otevírá celkem zhruba 10 pozic vhodných pro mladé lidi z oborů finance, marketing či obchod. Hledá také přibližně 10 studentů a absolventů technických škol se zaměřením na elektrotechniku, energetiku, chemii, potravinářství či logistiku. Uchazeče o stáž čekají až tři kola výběrového řízení, stejně jako uchazeče o stálé zaměstnání. „Ti nejlepší mohou na své úspěšné působení během letní stáže navázat v jednom z našich trainee programů nebo získat trvalé zaměstnání,“ vysvětluje Tomáš Srb.

Stážisté budou pracovat na reklamních kampaních pro jednotlivé značky Plzeňského Prazdroje, připravovat strategie pro off-linovou i on-linovou komunikaci, zjišťovat očekávání cílových skupin, hledat cesty k novým zákazníkům i zaměstnancům nebo sledovat výdaje. Přihlášky mohou posílat do 9. dubna u komerčních stáží a do 30. dubna u stáží technických. Pracovní pozice Plzeňský Prazdroj otevírá jak na centrále společnosti v Praze a Bratislavě, tak v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích.

Pracovní zkušenosti získané v době studia přidávají studentům v očích budoucích zaměstnavatelů na atraktivitě. „U mladé generace obtížně hledáme zaměstnance, kteří plánují v jedné firmě strávit delší dobu, nebo dokonce celou kariéru. Nicméně jsme zjistili, že pokud k nám přijdou mladí na praxi ještě během studia, v kombinaci s našimi podmínkami kariérního postupu je to velmi úspěšná cesta k získání zaměstnanců. K Prazdroji si vybudují hlubší vztah a roste naděje, že s námi zůstanou déle,“ vysvětluje Tomáš Srb.

Od svého zrodu v roce 1842 se pivo Pilsner Urquell podílelo na utváření české kultury. Během té doby Češi prožili mnoho dobrého i zlého a zlatý plzeňský ležák jim byl po celý čas inspirací a útěchou. Letos je to právě 175 let, kdy Pilsner Urquell začal Čechy doprovázet na cestě historickými událostmi od Rakousko-Uherska až k soudobé samostatné demokracii. Okamžiky klíčové pro české země připomíná nová reklamní kampaň Pilsner Urquell, která vznikla k významnému pivnímu jubileu.

K 15. březnu 2017 spustí Pilsner Urquell novou TV kampaň. Reklamní spot k 175. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku Josefem Grollem přivádí diváky do hospody, která se stává dějištěm zásadních okamžiků České republiky. Na cestě historií je průvodcem výčepní a s ním i jedinečný plzeňský ležák. Příběh divákům zprostředkuje setkání s rakousko-uherským císařem Františkem Josefem I., cestovatelem Emilem Holubem i světově proslulým hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou. Všechny zmíněné osobnosti spojovalo jediné – láska k pivu z plzeňského pivovaru.

To, že Češi vždy drželi spolu a bojovali jeden za druhého, připomíná řada emotivních historických událostí – od okupace vojsky „spřátelených armád“ v roce 1968, přes hokejové vítězství nad Sovětským svazem o rok později, až po sametovou revoluci a současnost. Reklama tak využívá i motivů, které nejsou pro českou reklamu příliš obvyklé, a naposledy jich využil už v 90. letech například SPT Telecom. „Chceme připomenout, že originál Pilsner Urquell v nezměněné podobě provázel Čechy ve chvílích beznaděje i během euforických vítězství,“ říká Luděk Baumruk, marketingový manažer značky Pilsner Urquell. Na to tvůrci kampaně pamatují a připomínají, že na pivo u nás odjakživa chodili obyčejní lidé, prezidenti i světoví šampióni.

Natáčení nového reklamního spotu Pilsner Urquell probíhalo pod vedením režiséra Erica Hillenbranda 1. a 2. března 2017 v restauracích Pražan a Demínka. Účastnila se ho zhruba stovka herců v historických kostýmech, podobně velký byl i štáb. V exteriérech produkce reklamy vyvolala pozdvižení, když dopravu v centru Prahy opět zastavil průvod demonstrantů z roku 1989 hrdě mířící na Národní třídu.

Autorskou agenturou reklamy je TRIAD advertising, produkce se chopila společnost Savage a postprodukce se zhostili v R.U.R. postproduction. O hudební doprovod se postaral skladatel Vladimír Martinka. Spot bude na televizních obrazovkách k vidění do konce října 2017, kdy oslavy 175. výročí plzeňského ležáku vyvrcholí. Příběh zlatého piva se však dál rozvine i na webu Pilsner Urquell, sociálních sítích značky, v PR či v hospodách a na designu pivních tácků.

Tradice požehnaného velikonočního piva Pilsner Urquell pokračuje. Letos poprvé požehnal várce nový plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub. Po pěti týdnech zrání se část požehnaného piva vypraví na dlouhou cestu do Vatikánu, kde zpestří velikonoční oslavy. Společně se zlatým plzeňským ležákem poputuje do srdce Říma také dar papeži Františkovi – zvon vyrobený speciálně pro tuto příležitost.

Ve varně plzeňského pivovaru dnes požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub tradičním surovinám, ze kterých se Pilsner Urquell vaří již 175 let. Právě plzeňský slad, žatecký chmel a měkká plzeňská voda společně s nezměněnými varními postupy dávají plzeňskému ležáku jeho unikátnost a věhlas po celém světě.

Foto: M. Osvaldová

Foto: M. Osvaldová

Požehnání od plzeňského biskupa proběhlo těsně před postním obdobím, které začíná popeleční středou 46 dní před nejvýznamnějším křesťanským svátkem, a tak má plzeňský ležák dostatek času, aby během postní doby dozrál v ležáckých sklepích. Po pěti týdnech zrání se symbolických 2017 lahví z velikonoční várky Pilsner Urquell vydá na cestu a počátkem dubna ho zástupci plzeňského pivovaru předají ve Vatikánu, kde přispěje k oslavám Velikonoc. „Plzeňský ležák si poprvé našel cestu ke Svatému stolci už na konci 19. století, kdy si ho nechával posílat papež Lev XIII. na doporučení lékařů. V uplynulých letech nechyběl ani při kanonizaci papežů Jana Pavla II. a Jana XXIII. Jsem potěšen, že mohu přispět k pokračování tradice, která proslavila plzeňské pivo, Plzeň i celou naši zemi v samotném srdci křesťanské církve,“ říká plzeňský biskup Tomáš Holub.

Foto: M. Osvaldová

Foto: M. Osvaldová

Symbolickou součástí velikonoční zásilky bude proto letos i unikátní dar pro papeže Františka v podobě malého desetikilogramového zvonu ze zvonařské dílny Trvalcových. Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Letí zcela tiše, první ty nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily, průvod uzavírají Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského chrámu – veliké české zvony, které již po léta slouží jako stráž. Pokud by některý zvon neodlétl, přineslo by to neštěstí. Když zvony doletí, papež jim požehná za věrné služby a zvony letí zpět. Na Bílou sobotu se vrátí a zvoní: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“

Rodina Trvalcových, která si v malém slovenském městě Žarnovica hýčká zvonařské řemeslo už dvě generace, pracuje na netradičním velikonočním dárku pro Svatého otce už týdny. Při samotném procesu výroby zvonu používají překvapivě i plzeňské pivo. Ve fázi zdobení přidává zvonař pivo do výrobní směsi formy. Pan Trvalec má nejlepší zkušenost s plzeňským ležákem. „Plzeňské pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu formy. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětluje pan Michal Trvalec a dodává: „Je to pro nás velká čest a vyznamenání, že se naše práce dostane až k samotnému papeži.“

Plzeňský Prazdroj se stále drží na špici mezi nejnavštěvovanějšími turistickými atrakcemi v České republice, loni jej navštívilo téměř 650 tisíc lidí z Česka i ciziny. Láká je nejen originální příběh plzeňského ležáku, ale i zážitky spojené s čepováním piva nebo kulturními akcemi v historických prostorách pivovaru.

„Velmi nás těší množství návštěvníků, kteří k nám jezdí, aby se dověděli, kde a jak se vyrábí světoznámý plzeňský ležák, který dal vzniknout kategorii piv typu pils. Lidé dnes očekávají i příjemný zážitek navíc, proto neustále přicházíme s novinkami – zážitkovými programy, koncerty na nádvoří nebo atraktivními akcemi jako je soutěž nejlepších výčepních v České i Slovenské republice Pilsner Urquell Master Bartender,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Aby byl Plzeňský Prazdroj pro turisty z celého světa stále atraktivním cílem, udržuje své prohlídkové trasy v prvotřídní kvalitě. Už po čtvrté v řadě se mu tak podařilo získat prestižní ocenění Certificate of Excellence, které uděluje nezávislý cestovatelský portál TripAdvisor. Patří tak mezi 10 % nejlépe hodnocených turistických cílů na světě. „Mezi návštěvníky stále převažují Češi, hojně jsou však zastoupeni i  sousedé z Německa, relativně hodně přijíždí také Američanů nebo Taiwanců,“ dodává Rudolf Šlehofer.

Začíná hlavní plesová sezóna, během níž se dějí velké společenské události, které jsou zejména u žen spojeny se slavnostními šaty, honosnými účesy a vytříbeným chováním. Některé ženy mohou ale zaváhat, zda je na takové akci v noblesních šatech vhodné dát si své oblíbené pivo. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje se nemají čeho bát.

Ještě v nedávné době bylo pivo spojováno zejména s muži v hospodě a ženy mohly na společenských událostech pití piva považovat za možné faux pas. Průzkum Plzeňského Prazdroje ale ukázal, že v současné době 60 % Čechů schvaluje, aby si pivo dopřála klidně slavnostně oblečená žena ve večerních šatech. Muži jsou v tomto směru dokonce ještě tolerantnější, 67 % z nich souhlasí, že ženě neubere na přitažlivosti, pokud si dá pivo ve společnosti, na plese a podobných událostech.

„Doby, kdy pivo bylo považováno za méně kulturní nápoj, než třeba víno, jsou už minulostí. Pivo je součástí naší kultury i společenského života a ženy si jej mohou bez obav vychutnat při příjemné zábavě. Výhodou, nejen pro ženy, je i jeho nižší obsah alkoholu,“ myslí si Tomáš Mráz, ředitel obchodu pro hospody a restaurace Plzeňského Prazdroje.

Průzkum zpracovala agentura ppm factum research pro Plzeňský Prazdroj. Kvantitativní výzkum proběhl v reprezentativním vzorku 1 000 lidí ve věku mezi 18 a 65 lety, kteří alespoň jednou měsíčně pijí alkohol.

Americký portál hodnotící reklamy z celého světa Ads of the World zařadil vánoční spot na tradiční plzeňský ležák Pilsner Urquell mezi nejlepší vánoční reklamy roku 2016 na světě.

Spot, kde „na tradicích záleží“ vytvořila bratislavská agentura MUW Saatchi & Saatchi a produkovala ho společnost Boogie films. O postprodukci se postarala R.U.R. Postproduction.

V dojemném rodinném příběhu otce a jeho potomků jde o připomenutí důležitosti vánočních tradic a toho, co je jejich pravou podstatou. „Chtěli jsme v dnešní uspěchané době připomenout, co je o Vánocích opravdu důležité. Aby lidé alespoň na chvíli zapomněli na náročné předvánoční přípravy a zároveň si uvědomili, že právě rodinné tradice dávají vánočním svátkům ten správný rozměr,“ říká Luděk Baumruk, marketingový manažer značky Pilsner Urquell.

Vánoční spot pro Pilsner Urquell se natáčel v centru Prahy pod vedením režiséra Juraje Janiše. Na pořízení všech záběrů postačily štábu dva dny. Část děje se odehrává na vánočních trzích na náměstí Republiky.

I v novém roce připraví sládci z Plzeňského Prazdroje limitovanou várku piva pro každý měsíc. Tradiční Volba sládků odstartuje v lednu Rubínovým ležákem z pivovaru Gambrinus. Kromě sytě červené barvy zaujme jemně kořenitou vůní a středně výraznou hořkostí.

Začátkem ledna se na výčep téměř tisíce pohostinství dostane Rubínový ležák, který patří mezi doposud nejúspěšnější limitované várky tradičního projektu Volba sládků. Polotmavý ležák vyniká především lehce kořenitou vůní a hořkostí, kterou jí dodává česká odrůda chmele Rubín.

„Rubínový ležák se na výčepech objevil už v květnu minulého roku. U zákazníků sklidil velký úspěch a vyprodal se již během druhého týdne. Věřím, že i v zimním období přijde k chuti jeho jemná kořenitost a karamelové tóny,“ říká Tomáš Mráz, ředitel obchodu pro obchody a restaurace Plzeňského Prazdroje.

S Volbou sládků pokračuje Plzeňský Prazdroj již třetím rokem. „Letos se lidé mohou těšit jak na úplné novinky, tak na piva, která sklidila úspěch už v minulosti. Jména limitovaných várek piva se ale dozví vždy až začátkem měsíce ve svém oblíbeném podniku,“ dodává Tomáš Mráz.

Odhadem každá třetí restaurace či hospoda zůstane na Štědrý den otevřená. Platí to zejména o hospodách, které jsou ve větších městech s větší kumulací lidí. Podle odborníků lze v zájmu o setkávání vyčíst novější trend lidí v mladším a středním věku. Ti dnes odkládají pořízení rodiny anebo jsou prostě single a vyhledávají tak i na svátky zábavu s přáteli. I díky tomu hlásí restaurace napříč Českem už dopředu na Štědrý den plno a hlavním tahounem nebude jídlo, ale pivo.

Zejména ve větších městech společenský život neutuchá ani o vánoční svátek. Je to i díky poměrně novému a diskutovanému trendu, že mladí Češi zakládají rodiny později, než tomu bylo v minulosti. „Vlivem odkládání založení rodiny je ve společnosti množství lidí, kteří už nežijí s rodiči a zároveň ještě nemají svou rodinu. Skupina přátel na Štědrý den je pak dobrou alternativou, jak si tento den užít,“ uvedla Alex Hrouzková, psycholožka a vztahová poradkyně.

Podle ní mnozí lidé také volí setkání v restauraci jako pohodlnější variantu, kdy se nechtějí stresovat přípravami, ale nechtějí tím přijít o setkání s blízkými, ať je to rodina či přátelé. „Většina lidí si tak uvědomuje, že jde o významnější den než jiné, avšak mnozí se rozhodli tento den tolik ‘neprožívat‘,“ řekla Alex Hrouzková. S ní souhlasí psycholožka a koučka Monika Nevolová, která sama na téma klidných Vánoc vydala dokonce knihu. „Úplné rodiny společnost v restauracích na Vánoce tolik nevyhledávají, kvůli dětem, ale mladé páry bez dětí nebo singles uvítají, že se mohou se svými přáteli potkat. Fakticky jde častěji o městský jev, protože je snazší se dopravit přes město kamkoliv a setkat se.”

Kapra doma, v hospodě už jen pivo

S upravenou provozní dobou na Štědrý den se otevře Gambrinus hospoda The Pub v Plzni. „Tento den máme otevřeno až večer od 20:00 do 3:00, aby naši zaměstnanci mohli být přes den doma s rodinami. Nicméně máme již část restaurace rezervovanou a rezervace stále přibývají. Během tak krátké otevírací doby máme tržby jako běžný pátek či sobotu,“ říká Petra Tržilová, manažerka restaurace. Potvrzuje, že večer již lidé moc nejí, ale přijdou zejména na tankové ležáky.

Jinou otevírací dobu mají v Gambrinus restauraci U Drsnejch na Praze 5. „Na Štědrý den budeme mít otevřeno od 10 do 16 hodin. Naši hospodu vnímají chlapi jako místo, kam mohou ‚utéci‘ před domácími povinnostmi, a především kde se mohou odpoledne před Štědrovečerní večeří setkat s kamarády, dát si s nimi pivo a popřát si krásné a klidné svátky,“ uzavřel Tomáš Huťťa. Návštěvníci této restaurace tak v jistém smyslu naplňují doporučení odborníků – být v klidu a se svými blízkými, nestresovat se. To je doporučení odborníků. „Ať už někteří lidé nadávají na masovost tohohle svátku, nebo nákupní horečku, je to takové, jaké si to sami uděláme.  I ty největší rychlíky a kariéristy svátky přinutí zpomalit, zastavit se, zabilancovat tenhle rok a potěšit se se svými blízkými. A tak by to mělo být i po celý rok,” uzavřela Monika Nevolová.

Nádvoří Plzeňského Prazdroje ve čtvrtek ožilo předvánočním setkáním u bednářského vánočního stromu, které pro návštěvníky pivovaru tradičně uspořádali prazdrojští bednáři. Vrcholem programu bylo slavnostní vyhlášení Bednářské výzvy, během které zástupci pivovarského řemesla požádali milovníky piva, aby se k nim připojili a během adventního času přinesli vlastnoručně vyrobené ozdoby.

Plzeňští bednáři letos vyhlásili již třetí ročník Bednářské výzvy o nejkrásnější ručně dělanou ozdobu pro vánoční strom plzeňského pivovaru. „Těší nás, že se dalšího ročníku účastnilo tolik fanoušků plzeňského piva a připojili se tak k obnovené tradici bednářské party. Bednářská výzva se v průběhu několika leta stala vánoční tradicí i pro řadu Plzeňanů, kteří do pivovaru přináší vánoční ozdoby již pravidelně,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Adventní odpoledne je hlavně poděkováním obyvatelům Plzně a okolí za jejich celoroční podporu pivovaru.“

Bednáři návštěvníkům ukázali, jak se skládá transportní soudek na pivoV rámci třetího ročníku Bednářské výzvy soutěžící odevzdali ozdoby zkrášlené různými barevnými technikami.  Bednáři, kteří se v průběhu roku starají o výrobu a údržbu klasických dubových sudů, pomohli vánoční strom přemístit na nádvoří pivovarského areálu a usadili jej na tradiční místo. Po slavnostním vyhlášení tradiční výzvy získali autoři nejkrásnějších ozdob kromě návštěvy prazdrojských sklepů ještě další odměnu v podobě plzeňského piva.

V rámci akce ukázali mistři tradičního řemesla taje bednářství a předvedli návštěvníkům, jak složit transportní soudek na pivo nebo jak se vypalují raznice. Na návštěvníky čekaly po celý podvečer také speciální prohlídky pivovarských sklepů. Nechyběly ani ochutnávky nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell, které zde tradičně zraje v dubových ležáckých sudech a dnes se používá pro srovnávací degustace. „Složení plzeňského piva a jeho originální varný proces se nemění a plzeňský ležák vyhledávají současní příznivci pro stejnou chuť, jakou si získával srdce pivařů od roku 1842, kdy byl uvařen poprvé,“ doplňuje Rudolf Šlehofer.

Starší obchodní sládek Václav Berka již tradičně pozval partu pivovarských bednářů na husu a plzeňský ležák. Tato předvánoční tradice vznikla jako poděkování za dobrou a tvrdou práci, kterou bednáři za uplynulý rok odvedli.

Sládek poděkoval plzeňským bednářům za jejich celoroční práci

Sládek poděkoval plzeňským bednářům za jejich celoroční práci.

„Bednářské řemeslo je velmi náročné a klade vysoké nároky nejen na bednářské učně, ale stejně tak na bednářské mistry, kteří svoje umění musí předávat dál, aby toto jedinečné řemeslo nezaniklo. Proto jim takto chceme každý rok poděkovat, “ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Pilsner Urquell.

Plzeňští bednáři jsou poslední svého druhu v Evropě. Pomáhají zachovávat tradiční výrobu piva Pilsner Urquell, díky nim plzeňské pivo stále kvasí v dubových spilečných kádích a dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před 174 lety. Plzeňští sládci tak mohou neustále kontrolovat senzorické i chuťové vlastnosti tohoto piva a porovnávat jej s pivem vyrobeným současnými technologiemi. Pivo z tradičních dřevěných sudů vyrobených bednáři mohou ochutnat i návštěvníci turistické trasy v plzeňském pivovaru.