Home Tagy Články označené "pivo"

pivo

Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae ssp.) (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Ale možná Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku 2008 drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry, což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv) respektive 100 litrů ročně. Podle WHO to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo za rok.

Díky mimořádně štědrým dražitelům se v letošním pátém ročníku tradiční předvánoční aukce originálních litrových lahví Pilsner Urquell podařilo získat pro Centrum Paraple rekordní částku 1 173 122 Kč. Organizace pro lidi s poškozením míchy je využije na pokrytí části provozních nákladů a na rozšíření budovy Centra.

finální vzhled aukční láhveVe čtvrtek 15. prosince proběhla online dražba 10 unikátních pivních lahví, které letos pro 5. ročník charitativní aukce navrhl designer Maxim Velčovský. Na provoz Centra Paraple, které pomáhá lidem na vozíku najít novou cestu životem, se podařilo získat celkem 1 173 122 korun. Nejdražší originální aukční lahev letos sběratelé vydražili za 150 000 korun.

K podobě letošních sběratelských unikátů autora inspiroval jeden ze základních symbolů plzeňského pivovaru – pivovarská brána postavená v roce 1892. Každá z lahví je zdobená charakteristickou pečetí kvality plzeňského piva a největším unikátem je materiál použitý k dekoraci víka – úlomek kamene, který byl použit právě při stavbě brány. Každý z nových majitelů tak vlastní doslova kousek pivovaru.

„Aukce je pro sběratele příležitost získat krásné, originální, řemeslně výborně zpracované pivní lahve. Vítězným dražitelům přeji radost z úspěchu. Všem, kteří se dražby zúčastnili, děkuji a přeji jim, aby kromě pocitu vzrušení a adrenalinu z průběhu dražby  v nich zůstal dobrý pocit, že jen náhoda rozhodla o tom, že se nestali významnými dárci. A prosíme, zkuste to znovu,“ děkuje všem zúčastněným Mgr. David Lukeš, ředitel Centra Paraple.

každá láhev je opatřena plzeňskou pečetíFinanční prostředky získané letošní aukcí budou zčásti využity na pokrytí provozních nákladů Centra Paraple, větší část ale vedení Centra rezervuje na připravované rozšíření budovy. Od začátku r. 2017 chce zvýšit kapacitu sociálně rehabilitačních pobytů. Současně do Paraplete přijíždějí klienti se stále těžším zdravotním postižením, mnoho z nich se pohybuje na elektrických vozících a Centrum Paraple jim chce lépe přizpůsobit prostory.

Finanční prostředky získané v loňské aukci v prosinci 2015 pomohly Centru Paraple zajistit nová polohovací lůžka a další pomůcky a vybavení pro klienty na pobytech.

„Tradici pomáhat potřebným v předvánoční době začali v našem pivovaru už jeho zakladatelé, plzeňští právováreční měšťané ve 40. letech 19. století. Tento dobrý zvyk uchovaly všechny generace sládků a zaměstnanců pivovarů a my na něj navazujeme už pátým ročníkem charitativní dražby lahví Pilsner Urquell. Děkuji všem dražitelům, kteří se této krásné a prospěšné tradice účastní,“ dodává Luděk Baumruk, marketingový manažer značky Pilsner Urquell.

Plzeňský Prazdroj a další východoevropské pivovary koupí za necelé dvě miliardy korun japonská skupina Asahi Group Holdings. „Doufám, že japonská pivovarnická skupina zachová v Plzni výrobu a udrží dobrou pověst místního piva,“ uvedl k prodeji primátor Plzně Martin Zrzavecký

ilustrační foto / Plzeňský Prazdroj

ilustrační foto / Plzeňský Prazdroj

Japonská pivovarnická společnost Asahi Group Holdings Ltd se dohodla s koncernem Anheuser-Bush (AB InBev) na koupi evropských pivovarů skupiny SABMiller včetně Plzeňského Prazdroje. „Cílová společnost zahrnuje takové globální značky jako Pilsner Urquell, původní plzeňské pivo, které dosahuje nejvyšších podílů na trhu v České republice (zemi s nejvyšší spotřebou piva na hlavu), Slovenské republice, Polsku, Maďarsku a Rumunsku, což slibuje výraznou ziskovost,“ uvedla společnost v tiskovém prohlášení.

Primátor města Plzně Martin Zrzavecký doufá, že japonská pivovarnická skupina Asahi Group Holdings, jež by se měla stát novým vlastníkem Plzeňského Prazdroje a dalších značek, zachová v Plzni výrobu, zaměstnanost a také že udrží dobrou pověst plzeňského piva. S japonskými firmami má západočeská metropole podle jeho slov dlouhodobě dobré vztahy, příkladem může být společnost Panasonic AVC Networks Czech specializující se na výrobu televizorů a video výrobků japonské značky, jež na území města působí již 20 let. „Co se týká iniciativy města Plzně, které před časem oslovilo dopisem premiéra Bohuslava Sobotku s žádostí o pomoc při získání Plzeňského Prazdroje do vlastnictví města respektive státu, nemohlo by si město Plzeň a zřejmě ani stát dovolit zaplatit avizovanou sumu, za niž Asahi Group Holdings získá skupinu firem včetně Plzeňského Prazdroje,“ uvedl primátor. V souvislosti s tím, že se o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru v Plzni hlásí Právovárečné měšťanstvo v Plzni, uvedl primátor, že by se nový majitel měl s právovárečníky sejít a měl by se s nimi pokusit jednat.

Společnost Plzeňský Prazdroj se umístila v soutěži Firma roku 2016 Diverzita na pracovišti mezi top 3 firmami. Od roku 2004 tato ocenění uděluje nezisková organizace Gender Studies firmám, které se aktivně zabývají otázkami rovných příležitostí skupin potenciálně ohrožených na trhu práce.

Že pivovarnictví již dávno není jen doménou mužů, dokazuje největší český výrobce piva, který za posledních šest let dvojnásobně zvýšil počet žen zastoupených ve vedení společnosti. Zaměstnancům nabízí flexibilní formy práce, program pro udržování kontaktu s rodiči na mateřské a rodičovské dovolené i propracovaný systém kariérního rozvoje.

„Zajištění dostatečného množství různorodých talentů a práce s nimi jsou pro naši firmu klíčové. Proto nabízíme nástroje pro slaďování kariéry a osobních potřeb zaměstnancům a zaměstnankyním v různých etapách jejich života“ říká Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

V tomto roce Prazdroj k řadě zaměstnaneckých benefitů přidal navíc příspěvek na předškolní péči ve výši až 6000 Kč pro zaměstnankyně a zaměstnance, kteří se vrací zpět do pracovního poměru z mateřské a rodičovské dovolené.

Řadu aktivit realizuje Prazdroj také ve spolupráci se studenty univerzit a středních škol. „Mladým lidem nabízíme možnost praktického vzdělávání při studiu formou letních stáží. Po dokončení studia mohou v naší společnosti pokračovat formou trainee programu nebo konkrétní pracovní pozice“ dodává Drahomíra Mandíková.

V pivovarnictví se emeritní sládek Pavel Průcha pohybuje už téměř půl století. Za celoživotní přínos české pivní kultuře dostal letos ocenění od Českého svazu pivovarů a sladoven a byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Když popisuje své začátky v plzeňském pivovaru, čiší z nich Hrabalova a Menzelova postřižínská poetika. Zároveň i neskutečná fyzická dřina v extrémních podmínkách roztopené varny či chladu a vlhku pivovarských sklepů. „Při pohledu na historické záběry, promítané na návštěvnické trase Plzeňského Prazdroje, si pokaždé kladu otázku, jak je vůbec možné, že jsme za necelých 50 let učinili takový pokrok,“ kroutí nevěřícně hlavou a dodává, že ještě na začátku 70. let sám přikládal pod kotel uhlí lopatou a vyvážel popel a mláto v kolečku.

Pavel Průcha vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou a poté několik let působil v podniku Lachema Kaznějov, která vyráběla mimo jiné legendární Vitacit. V roce 1970 však přesedlal na pivovarnický obor, který mu přirostl k srdci a zůstal mu věrný dodnes. O pivovarství a sladařství říká: „Je to profese, která člověku přináší naprosté uspokojení z jeho práce. Je to objevování a poznávání stále něčeho nového. Každý rok má totiž sládek trochu jiný chmel a kvasinky jsou živé organismy, reagující na stovky podnětů z okolního prostředí. Přesto musí docílit toho, aby pivo chutnalo vždy stejně.“

Pilsner UrquellV pivovaru začínal jako pomocník vařiče a přes práci vrchního sládka, hlavního technologa a vedoucího kontroly kvality se stal členem týmu obchodních sládků Václava Berky, kde působí dodnes. Legendární tým zkušených odborníků, takzvaných agentů kvality, objíždí všechny země, kde se čepuje Pilsner Urquell a proškoluje tamní partnery i veřejnost v tom, jak ho správně ošetřovat, skladovat i čepovat. „Pivo Pilsner Urquell by mělo chutnat stejně v Praze U Pinkasů jako na Time Square v New Yorku nebo kdekoli jinde na světě. Obchodní sládci proto učí hostinský personál, jaké má plzeňský ležák vlastnosti, jak by měl skutečně chutnat a jak toho docílit správnou péčí a zacházením.“

Oblibu českého piva ve světě vysvětluje plzeňský emeritní sládek tím, že oproti zahraničním pivům má vyšší pitelnost, což znamená, že po napití láká dát si další. Druhým faktorem úspěchu jsou pak unikátní české suroviny vysoké kvality. „Plzeňské pivo je v pivovarském světě stále uznávaným nápojem díky své kvalitě a charakteristické chuti, a nedostižným vzorem pro světlá spodně kvašená piva. Ve všech zemích se liší od místních, byť kvalitních piv,“ říká.

Jako konzultant a emeritní sládek plzeňského pivovaru. Předává své celoživotně nabyté zkušenosti svým následovníkům, je zapojen do řady vzdělávacích programů, které podporují šíření kultury čepování českého piva v tuzemsku i zahraničí a podílí se na vzdělávání nových zaměstnanců Prazdroje. „Společně s dalšími bývalými sládky Plzeňského Prazdroje mám možnost zajít do zvláštního oddělení pivovarských sklepů, kde probíhá srovnávací výroba malého množství piva Pilsner Urquell. Mladina zde kvasí v dřevěných kádích a mladé pivo zraje ve dřevěných ležáckých sudech jako před 174 lety. Jsme určitou lidskou kontrolou, aby dnešní následovníci věděli, že jejich pivo „uvařené nahoře“ chutná opravdu pořád jako kdysi,“ popisuje Průcha úlohu emeritních sládků.

A jaké vlastnosti tedy podle Pavla Průchy nesmí pivu chybět, aby bylo dobré? „To je jako ptát se co nesmí chybět ženě, abychom o ní řekli, že je krásná. Pivo je nápoj, který by měl nejenom ukojit žízeň, ale i být dokonale chuťově vyladěný.

Ing. Pavel Průcha (*4. 5. 1946) vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou a několik let působil jako vedoucí vývoje a technologického rozvoje v podniku Lachema Kaznějov. Poté přesedlal na obor pivovarnictví, kterému zůstal věrný dodnes.
Pivo na varně v Prazdroji vařil již v roce 1970. V Plzeňském Prazdroji prošel funkcemi vedoucího výzkumné laboratoře, vedoucího oddělení kontroly kvality, vrchního sládka, hlavního technologa, manažera kontroly kvality a od roku 2005 pracoval jako obchodní sládek. Nyní je konzultantem a emeritním sládkem plzeňského pivovaru.
Pavel Průcha je členem Chemické a biochemické společnosti při Akademii věd ČR, americké Society of Brewing Chemists a Master Brewers Association of the Americas. Publikuje v domácích i zahraničních médiích a přednáší na mnoha domácích i zahraničních pivovarnických a sladařských kongresech.
V září 2016 byl oceněn za svůj mimořádný přínos pivovarsko-sladařskému oboru a Český svaz pivovarů a sladoven ho uvedl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Obecně je během návštěvy oblíbené hospody průměrná česká průtočnost jeden a půl piva za hodinu (0,84 l/hod). Západočeši zvládnou za hodinu vypít celá dvě piva (1,07 l/hod). Bez překvapení je všeobecně vyšší mezi muži, kteří pijí rychlostí téměř dvě piva za hodinu (0,96 l/hod), zatímco ženy jedno a půl piva za hodinu (0,81 l/hod). Na vesnici je průměrná průtočnost hosta skoro dvě piva za hodinu (0,98 l/hod), ve městě je nižší – jeden a půl piva za hodinu (0,80 l/hod). Důvodem může být právě fakt, že lidé z měst tráví v hospodách více času, a proto v druhé polovině večera může jejich výkon klesat.

V oblíbené hospodě probíráme sport a běžný život spíše než politiku

Vesnická hospoda musí mít atmosféru domácího pohodlí. Na rozdíl od města lidé na vesnici obsluhu a výčepního často znají (83 % si s nimi tyká!) „Vesnická hospoda je jako zasedačka, úřad práce a kavárna. Na vesnici totiž hraje hospoda i důležitou roli místa, kde lze sehnat práci. 58 % respondentů z vesnic uvádí, že se v hospodě dozvídá o nabídce práce a dokonce 45 % uvádí, že jdou do hospody hledat pomocnou sílu,“ říká Jaroslav Cír z Perfect Crowdu. Na vesnici je hospoda mnohem více zároveň informačním médiem, až 3/4 štamgastů tvrdí, že se tam dozví vše potřebné.

Hospodské konverzaci vévodí obecně téma života. Probírají se sousedé nebo známí a hodně se u toho nasmějeme. Spíše než třeba o politice (53 %), se témata točí kolem sportu (65 %) nebo dokonce kultury (63 %).  A s kým chodí Češi průměrně do hospody? Všeobecně platí, že lidé z měst navštěvují hospody častěji se svými kamarády, protože jinak hrozí, že kromě nich tam nebudou nikoho znát, zatímco na vesnici chodí lidé častěji sami.

Zajímavé je, že  Západočeši navštěvují oblíbené hospody častěji než obyvatelé jiných regionů proto, že tam chodí lidé, kteří mají stejné zájmy (12 %). Jinde v ČR vyhledává z tohoto důvodu hospodu výrazně méně lidí (5–9 %).  V hospodě se pere zanedbatelných 7 % Čechů.

Podle výzkumu Čechy od návštěvy oblíbené hospody těžko něco odradí. Pro 65 % štamgastů by nebyl překážkou ani zákaz kouření. Ten by na vesnici vadil ještě méně než ve městě. Zajímavostí je, že každý 10. host vesnické hospody je ochoten na její provoz přispět v případě, že by byl ohrožen.  Konce české hospody se tedy není třeba obávat. Její tradice se zejména na venkově zdá být stále ještě velmi silná a jen tak nezmizí, i když se životní styl Čechů mění.

V západních Čechách vypijeme ve své oblíbené hospodě v průměru téměř 4 velká piva, zatímco průměrný Čech jen 3. Častěji než jinde v republice se v hospodě potkáváme s lidmi se stejnými zájmy. To jsou některá ze zjištění exkluzivního průzkumu Budvar Hospodografie, který odhaluje zvyky štamgastů napříč republikou a odpovídá na otázku, proč Češi do hospody vůbec chodí. Mužům stačí kamarádi, televize a sexy obsluha. Ženy jsou náročnější.

Budvar Hospodografie ukázala, že si Češi obecně spíše hledají hospodu, kde se potkávají s lidmi sobě podobnými. Ve vesnických hospodách jsou sociální aspekty menší překážkou. Zatímco na vesnici si 68 % hostů často během pobytu v hospodě pohovoří s každým dalším hostem, ve městě se to stává jen zřídka. V městských hospodách totiž vede pomyslná sociální dělící hranice přímo mezi jednotlivými stoly.

Nejvíce Češi navštěvují a nejraději mají hospodu, která je 0,5 km od bydliště. Třetinou oblíbených hospod jsou „běžné restaurace“ s poledním menu, druhou třetinu tvoří pivnice a výčepy. Na vesnici jsou oblíbené také hospody při místním sportovišti a sezónní stánky, velmi často nesoucí název „Na hřišti“. Mladí lidé a muži jsou ochotni jít za svým oblíbeným pivem dál.

Čím je hospoda blíže, tím častěji do ní chodíme

Mužští štamgasti jsou obecně skromnější. Z hlavních důvodů návštěvy pouze více dbají na svou oblíbenou značku piva. Ve své hospodě také chtějí kamarády, sport a koukat se na pěkné ženy. Ženy jsou náročnější. Když jdou do hospody, zvažují 24 nejrůznějších důvodů. Více než muži dbají na čistotu, je pro ně důležitější čisté sklo, čisté toalety a celkově jsou náročnější co do kvality hospodského prostředí. Více například uvítají prostředí klimatizované a nekuřácké.

Největší českou lží je „jít na jedno“

Češi všeobecně ve své oblíbené hospodě vypijí v průměru 3 piva (1,62 l) bez ohledu na to, zda jsou místními štamgasty nebo ne, zda jsou na vesnici nebo ve městě či zda jsou mladí nebo starší. Ovšem Západočeši této statistice dominují. Vypijí téměř 4 velká piva (1,9 l).  Zatímco mužské „na jedno“ je necelých 5 piv, ženské „na jedno“ je něco málo přes 3 velká piva. Zajímavé je zjištění, že štamgast ve své oblíbené hospodě obvykle vypije stejný počet piv jako každý jiný host.

Do hospody se typicky chodí na dvě až tři hodiny. Vesnice se liší v tom, že se do oblíbené hospody chodí spíše na kratší dobu a klidně i samostatně. Lidé se zde vídají častěji, a tak si rychleji poví, co je nového. Zatímco ve městech pobývá v hospodě 4 a více hodin 31 % respondentů, na vesnicích je to jen 24 %.

„Překvapivě o tom, zda Češi chodí do hospody více nebo méně, nerozhodují peníze, ale druhá životní veličina – čas. S příchodem rodinných povinností ochota trávit čas v hospodě klesá. Naopak v momentě, kdy děti odrostou, se do hospody opět vracíme,“ vysvětluje Jaroslav Cír z Perfect Crowdu.

Seriál pochodů nazvaných Podzim pod Zelenou Horou, jehož první ročník odstartoval na podzim v roce 1982, pokračuje letos třetí říjnový víkend, tedy ve dnech 14. – 16. října 2016. Tradičně se začíná v pátek velice oblíbeným – zvláště mezi mládeží – pivním pochodem, tzv. PPPPPP – Počtrnácté páteční pěší pivní průzkumný pochod. Ten startuje od 17.00 do 18.00 hod tentokrát z Fotbalového klubu. Cíl je samozřejmě v Sokolovně v Nepomuku. 

V sobotu 15. října, v den hlavního pochodu 35. ročníku Pod Zelenou Horou a memoriálu Ing. Jiřího Sedláčka, je připraveno 6 pěších tras a 3 cyklotrasy různé obtížnosti, ze kterých si mohou všichni příchozí vybrat podle svého zájmu i schopností, nálady, možností i své výkonnosti. Pro ty nejmenší s rodiči i prarodiči nebo pro všechny, co se jen chtějí projít, je připravena nádherná dětská 6 km dlouhá trasa Toulavý kočárek s mnoha pohádkovými zastaveními pod Zelenou Horou, kterou zajišťuje dětská organizace Pionýr Nepomuk. Start na tuto trasu je od 9 do 11 hodin v rodném domě Augustina Němejce. Speciální ocenění čeká na tatínky, kteří seberou odvahu a přijdou na tento pochod, a kteří už nám tady vytvářejí extra kategorii.

Ostatní trasy startují také na stejném místě, ale mnohem dříve, aby měli pochodníci možnost dojít do cíle do 18 hodin do nepomucké Sokolovny, kde na ně budou kromě diplomu čekat tradiční chléb se sádlem, škvarky a čaj.   Podle   délky trasy mohou jednotliví účastníci dojít třeba až do Lnář, Nezdřeva nebo Nové Vsi na trase 50 km a ti, kteří si na tuto trasu netroufnou, půjdou přes Tojice, Mohelnici, Podhůří, Řezanice. Ale všichni půjdou přes Kotouň, Kloubovku, Oselce a Sv. Markétu, kde na ně bude čekat kontrola a odkud budou vycházet ti, kteří si zvolí trasy 12–14 km, tam je odveze autobus.

„Cyklotrasy jsme tradičně připravili v délce 35, 50, a 85 km, ty nám povětšinou, dle možností, kopírují pěší trasy. Všechny pěší i cyklotrasy startují na náměstí v Rodném domě Augustina Němejce od 7 (trasa 50 km) do 10 hodin. Cíl je opět pro všechny trasy v nepomucké Sokolovně do 18 hodin. Večer pak nejen pro pochodníky je v Sokolovně připraven Turistický bál, na kterém se bude tančit, ale třeba i soutěžit. V neděli ráno 16. října trasou 10 km, která startuje z nádraží ČD, ukončíme letošní jubilejní 35. ročník pochodu Podzim pod Zelenou Horou,“ uvedla jedna z organizátorek Helena Sedláčková.

Zhruba tisícovka studentů ZČU dorazila včera na nádvoří Plzeňského Prazdroje na akci Pivo s rektorem.

Akce Pivo s rektorem se konala k 25. narozeninám Západočeské univerzity v Plzni. Možnost připít si a neformálně podiskutovat s rektorem Miroslavem Holečkem, který se na chvíli osobně postavil i za pípu, využila téměř tisícovka studentů. Akci doprovodil koncert studentských kapel a několik soutěží, například v držení tupláků či ve skládání a válení soudků. Na program v pivovaru navázala afterparty v Papírně.

Speciální várka světlého ležáku EXCELENT se bude čepovat 5. října od 16 hodin v areálu Plzeňského Prazdroje, kam pozvala Západočeská univerzita v Plzni především své studenty na akci Pivo s rektorem. Pokračuje tím v oslavách 25. výročí svého založení. Akci na horním nádvoří plzeňského pivovaru v prostorách konferenčního centra SECESE doprovodí koncert studentských kapel.

Při vaření jedenáctistupňového ležáku asistovali 5. září rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Holeček společně s generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje Paolem Lanzarottim. Zároveň stvrdili svým podpisem novou deklaraci o spolupráci mezi oběma institucemi. O měsíc později, ve středu 5. října, budou moci speciální várku ochutnat především studenti. Můžou se těšit na dvě piva zdarma, studentské kapely Zoey, Y?, Diagnoza Exitus, Big Boy Band a Cox & Vox a bohatý doprovodný program. Chybět nebude ani škola čepování piva či soutěže ve skládání a válení soudků a držení tupláků.

Po skončení akce bude následovat od 20:30 hodin afterparty v plzeňské Papírně, kde na studenty čeká projekce filmu Lyžař, jízdy na jednokolkách a až do druhé hodiny ranní bude hrát DJ.

„Spolupráce mezi naší univerzitou a Plzeňským Prazdrojem probíhá již řadu let a nedávno jsme ji stvrdili i oficiálně. Velmi významná je pro nás především spolupráce v oblasti výzkumu a stáží, kterých se účastní řada studentů,“ říká rektor Holeček a dodává: „I proto chceme studenty na začátku října pozvat právě do Prazdroje. Je to pro nás příležitost potkat se s nimi v jiném, neformálním prostředí, a popovídat si o tom, co je na univerzitě těší i kde vidí prostor pro zlepšení.“

Celý program oslav 25. výročí založení ZČU a další informace najdou zájemci na webových stránkách www.zcu.cz/25let.

 

Pilsner Fest, oslava připomínající uvaření první várky piva Pilsner Urquell před 174 lety, přilákal v sobotu 1. října do plzeňského pivovaru více než 50 000 návštěvníků. Na narozeninové oslavě se načepovalo více než 100 000 půllitrů zlatého ležáku i dalších plzeňských piv. Fest zároveň odstartoval oslavy po celé České republice.

Pilsner Fest_historickou branou prošlo více než 50 000 milovníků pivaVíce než 50 000 častníků oslavilo společně v sobotu 1. října 174. výročí uvaření první várky spodně kvašeného ležáku Pilsner Urquell. Plzeň ožila tradičním Pilsner Festem, kde si návštěvníci mohli vychutnat nejen nefiltrované plzeňské pivo, ale i kvalitní gastronomii, hudební program nebo účast zajímavých osobností, které uchovávají tradiční pivovarská řemesla a už po generace dělají plzeňský ležák tím, čím je. V průběhu narozeninového dne se načepovalo více než 100 000 půllitrů piv.

Nejdůležitější chvílí Pilsner Festu se stal čas 18:42, kdy se odehrál v areálu pivovaru slavnostní narozeninový přípitek. Připomněl symbolicky rok 1842, kdy spatřila světlo světa vůbec první várka slavného originálu. Plzeňský sládek Václav Berka narazil v tento okamžik speciální dřevěný sud o objemu 174 litrů a generální ředitel Paolo Lanzarotti, primátor města Plzně Martin Zrzavecký a další hosté si pak připili společně s tisící přítomných milovníků plzeňského piva na jeho počest.

Pilsner Fest_hudební program_Meky Žbirka„Velice nás těší, že se počet fanoušků plzeňského piva a tím i účastníků narozeninového Pilsner Festu každým rokem zvyšuje. Účast všech gratulantů je pro nás velkou motivací a dokazuje nám, jak si lidé značky Pilsner Urquell cení a že jsou jí věrní,“ komentuje hojnou účast festivalu Stanislav Pekárek, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Oslava 174. narozenin piva Pilsner Urquell však Pilsner Festem nekončí. Ten odstartoval další místní oslavy po celé republice. Historické výročí se bude slavit až do listopadu ve stovkách hospod, kde budou moci všichni návštěvníci ochutnat autentický Pilsner Urquell v jeho nefiltrované podobě. Navíc více než 30 vybraných provozoven ve 12 krajských městech ožije dobovou pivní atmosférou, kam nefiltrovaný ležák v ručně vyráběném dubovém sudu doveze vždy plzeňská formanka Jana Šůsová, která ještě dnes aktivně rozváží na svém koňském povozu pivo do několika plzeňských hospod. Udržuje tak rodinnou tradici formanského řemesla. Dřevěný sud z jejího povozu pak na každé zastávce narazí plzeňský sládek a slavnostního proslovu se ujme historická postava Josefa Grolla, zakladatele piva plzeňského typu. Pivo budou po hospodě roznášet pravé šenkýřky a o zábavu a dobrou náladu se postará hudební kapela.

Regionální oslavy začnou 6. října v Praze a skončí 11. listopadu zase v Plzni.