Home Tagy Články označené "Plzeň"

Plzeň

Plzeň.cz | Zpravodajství Plzeňského kraje: Zprávy z Plzně, sport, zábava, akce, kultura, informace, nejnovější zprávy z Plzně i z regionu Plzeň.

Nové moderní zázemí získají zdravotničtí záchranáři v Manětíně na severním Plzeňsku. * První narozeniny oslavilo Regionální informační centrum Plzeňského kraje a Bavorska. * Proběhl 2. ročník Sportovních her seniorů Plzeňského kraje. *  Více uvidíte v naší aktuální videoreportáži.

 

 

 

 

Město  Plzeň dosáhlo za rok 2016 přebytku v hospodaření ve výši 301 milionu korun. Podle vyjádření radnice se to podařilo díky lepšímu výběru daní, pronájmem městského majetku, úsporám magistrátního úřadu, ušetřit prý pomohla i úspěšná výběrová řízení. Radní proto navrhují použít třeba  20 milionů korun na první etapu rekonstrukce kulturního domu Peklo, osm milionů korun na tréninkové hřiště u zimního stadionu, kolem osmi milionů korun na investiční akce a odstranění havarijních stavů na základních školách a další. Zastupitelé města Plzně se návrhem budou zabývat na svém zasedání ve čtvrtek 20. dubna.

„Z výše rozpočtu je zřejmé, že město není schopno předvídat své příjmy, jinak by nemohl být přebytek tak velký. Navíc na svých účtech má radnice další dvě miliardy korun, které leží ladem. Podle našeho názoru by se mělo více investovat, dokud peníze jsou,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci zastupitel za TOP 09 Michal Vozobule.

KD Peklo / foto: plzen.cz

Z jeho vyjádření také vyplývá, že některé investice města jsou chaotické. Na mysli měl například kulturní dům Peklo, kam se zatím peníze jenom „strkají“, ale radnice stále nemá jasnou vizi, co bude s objektem dál, jak ho využít ve prospěch města Plzně. K této investici se vyjádřil ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas (ČSSD).

 „Nejvyšší suma z přebytku, a sice 20 milionů korun, půjde na první etapu rekonstrukce objektu kulturního domu Peklo, kdy se konkrétně jedná o rekonstrukci topného systému budovy, střechy, sociálních zařízení, parket v hlavním sále a další. V Pekle dosud funguje klasická kotelna na koks, vyměněna proto budou topná tělesa a celý systém napojíme na centrální zásobování teplem,“ uvedl Kotas.

Naopak za dobrý záměr považuje Vozobule plán na rekonstrukci havarijní střechy tělocvičny 4. základní školy, kde by měla vzniknout tzv. zelená střecha. Ta bude sloužit jako pro zadržování vody zejména v letním období, tak pro edukativní účely. Stejně tak oceňuje plán na projektovou dokumentaci k výstavbě nové tělocvičny 20. základní školy v Plzni na Slovanech v Brojově ulici.

„Počítá se také s částkou čtyři miliony korun na zpracování projektu Sloni na Mži. V tomto případě však z projektu musí být zřejmé, jak bude vypadat studie proveditelnosti. Taky by se měla dotknout povodňových opatření, aby se z projektu nestal zbytečný cár papíru,“ uzavřel Michal Vozobule z TOP 09.

Už třetím rokem se obvod chystá místo poslední den v roce vypustit ohňostroj až na Nový rok. Nejdříve si děti užijí svoji diskotéku, pak přijde na řadu třaskavá podívaná.

„Předloni jsme se rozhodli, že vynecháme řízené oslavy Silvestra a uspořádáme Novoroční ohňostroj 1. ledna. Tento krok možná ze strany veřejnosti zpočátku přinesl rozpaky, ale nakonec jsme se setkali jen s pozitivními ohlasy,“ objasňuje starosta centrálního obvodu Radislav Neubauer.

Novoroční ohňostroj je určen především pro rodiny s dětmi, program tedy začne na náměstí Republiky v 16:30 dětskou diskotékou, samotný ohňostroj pak vypukne v 17:30.

Pokud vás zajímá, kde se nalézá rodný dům Miroslava Zikmunda, které místo je nejvhodnější pro stavbu pomníků zasloužilých členů okrašlovacích spolků, kolika pomníčky je lemován motocyklový Lochotínský okruh, kde se skrývali výsadkáři operace Anthropoid, kde stával pomník Františka Josefa I. a mnoho dalšího. Jinými slovy, pokud rádi objevujete Plzeň, nová mapa je určená právě vám.

Tištěná mapa přehledně představuje pomníky a pamětní desky na území města Plzně. Mapa o rozměrech 45×56 cm ukazuje, kde všude památníky můžeme hledat, jaké osobnosti a události se pojí s Plzní. Mapa je k dispozici na vyžádání v Turistickém informačním centru města Plzně na náměstí.

V Plzni evidujeme 144 pomníků a 246 pamětních desek. Nejpočetněji jsou zastoupeny památky upomínající na světové války. Na 1. světovou válku upomíná 38 památek a na 2. světovou válku 133. Na mapě jsou zvýrazněny památky věnované osvobození Plzně americkou armádou (15x), pomníčky připomínající bombardování Plzně (13x), památníky obětem holokaustu (10x) a připomínky na domácí a zahraniční odboj během 2. Světové
války (27x). Obětem komunismu je v Plzni věnováno 22 památek.

Nejčastěji připomínanou osobností v Plzni je Mistr Jan Hus (10x), T.G. Masaryk (7x), J.K.Tyl (7x), Jan Ámos Komenský (4x) a Jan Sladký Kozina (4x).

Mapu publikoval spolek dobrovolníků Křížky a vetřelci, který už tři roky mapuje drobné památky Plzně. Mapa završuje trilogii publikací o památkách ve veřejném prostoru Plzně:
● 2016 Pomníky a pamětní desky Plzně
● 2015 Všichni svatí Plzně (drobné sakrální památky)
● 2014 Plzeňští vetřelci (umění období 1945-89)

Mapa vyšla za přispění grantu Pěstuj prostor. Náhled mapy je k dispozici na webu Křížky a vetřelci.

V Plzni a na Domažlicku připomenou večery s názvem Zapalme svíčku Světový den památky zesnulých dětí. Ten připadá každoročně na druhou prosincovou neděli a spojuje rodiny a přátele po celém světě. Svíčky se zapalují vždy v 19 hodin místního času a tvoří virtuální vlnu světla po celé zeměkouli. V letošním roce již po páté pořádá spolek Dlouhá cesta akci Zapalme svíčku. Na různých místech v České republice se dnes konají otevřená setkání rodin, přátel a veřejnosti.

zapalme svíčkuK celosvětovému řetězci se letos potřetí připojí také na Domažlicku. Zájemci se sejdou v 14,45 u rybníku U Tří vrb a vystoupí společně na vrch Baldov. U kapličky na Baldovském návrší zapálí svíce, pokud to povětrnostní podmínky dovolí, je připraveno i vypouštění balónků. Poté je pro všechny připraveno malé občerstvení a teplý čaj.

Také plzeňský kostel U Ježíška bude jedním z téměř dvou desítek míst v České republice, kam mohou lidé tuto neděli přijít zapálit svíčku za děti, které zemřely v jakémkoli věku a z jakékoli příčiny. Od 17 hodin si příchozí mohou vlastnoručně vyrobit svíčku z včelího vosku. V 18 hodin pak zde začne ekumenická bohoslužba, která vyvrcholí společným zapalováním svící. Večer doprovodí smíšený pěvecký sbor Vox imperfekta, Alena Kozáková a další.

„Akce Zapalme svíčku – Světový den památky zesnulých dětí –  vychází z tradice mezinárodní organizace „Soucítící přátelé“. Poprvé byla organizována v roce 1997 ve Spojených státech. Svíčky se zapalují vždy druhou neděli v prosinci v 19,00 hodin místních časů a tvoří virtuální vlnu světla. Lidé po celém světě si tak společně připomínají památku zesnulých dětí,“ uvedl Karel Šimr, farář Českobratrské církve evangelické v Chrástu a administrátor sboru ČCE v Kralovicích.

Na den Památky všech zemřelých 2. listopadu zve plzeňský biskup Tomáš Holub do katedrály sv. Bartoloměje všechny, kteří ztratili někoho blízkého. Od 18 hodin zde bude možnost zapálit za něj svíčku, ztišit se a vyjádřit vděčnost za dar života.

V rámci večera s názvem Svíce pro naše zemřelé se plzeňskou katedrálou rozezní varhanní hudba. V klidné atmosféře bude moci každý  zapálit svíčku za své zemřelé a napsat jejich jména na lístky, které biskup Tomáš Holub osobně předá komunitě trapistických mnichů v klášteře v Novém Dvoře. Ti pak tyto prosby – za živé i zemřelé – vloží  do svých modliteb.

Plzeňský biskup Tomáš Holub, který bude celým večerem provázet, se jako vojenský kaplan nejednou setkal tváří v tvář smrti a musel se naučit s takovými okamžiky vypořádat: „Jedny z mých nejtěžších, ale i nejhlubších zkušeností jako vojenského kaplana byly chvíle, kdy jsme ztratili někoho z našich kolegů. Domnívám se, že tento smutek je nesmírně důležité vyjádřit symbolem, který nás spojí s lidmi, po nichž se nám stýská; který přesáhne všednost a znovu nás tak otevře naději. A to je důležité pro každého z nás, proto zvu všechny, věřící i nevěřící, aby si přišli do katedrály zapálit svíčku a uctít památku zesnulých.“

V průběhu večera promluví také Martina Špinková, zakladatelka domácího hospice Cesta domů se zamyšlením na téma: Jsme konečné bytosti? „Jedna otázka, která asi nemá jednu odpověď. Počítáme s tím, že k našemu životu patří i jeho závěr, který jej teprve učiní celým? A počítáme zároveň s tajemstvím věčnosti? Dvě krátká zamyšlení jedné konečné bytosti nad jednou věčnou otázkou,“ uvádí M. Špinková svoji promluvu.

Mniši z řehole svatého Benedikta – známější pod názvem trapisté – v sobě vyváženě pojí společný život a nezávislost, práci a modlitbu, chudobu, avšak nikoli nouzi, ticho, prostor a přísnou samotu, jež umožňují směřovat k Bohu v bratrské atmosféře. Klášter v Novém Dvoře byl nově zrekonstruován v roce 2002, kdy sem přišli trapisté z mateřského opatství Sept Fons ve Francii. Bratři zde vstávají ve 3.00 a den naplňují především modlitbou a prací. Chovají ovce, hospodaří v lese, vyrábí hořčici a přírodní kosmetiku.

Se zvyšujícím se počtem motorových vozidel v posledních letech přistoupila mnohá česká města k dopravním omezením v centrech. Plzeň byla jedním z prvních měst, kde byla v historickém centru omezena doprava v některých ulicích. Ve většině z nich byl provoz povolen jen jedním směrem. Vznikly tu ale také první cykloobousměrky, tedy komunikace, do kterých mohou motoristé vjet jen jedním směrem, ale cyklisté oběma.

Dopravní opatření, která se v centrech našich měst objevují stále častěji, vychází z principu, že v centru města se pohybuje mnoho lidí pěšky, a těm je velký počet aut nepříjemný. Ostatně preference jednotlivých druhů dopravy stanovily v Plzni Zásady dopravní politiky schválené Radou města Plzně. Upřednostňovány jsou pěší zóny s možností vjezdu jen pro zásobování a kola a jednosměrné ulice s předností zprava, které neumožňují autům rychlou jízdu a pěší tolik neohrožují. Zjednosměrnění některých ulic ale nemá být namířeno proti cyklistům, a tak je jim vjezd do některých jednosměrek povolen i v protisměru. První cykloobousměrka tak vznikla v centru Plzně ve Františkánské a Rooseveltově ulici již téměř před deseti lety. Vjezd z protisměru měla povolena jen vozidla hromadné dopravy, šířkové poměry obou ulic to pohodlně umožňovaly. Další vznikaly postupně většinou na podnět samotných cyklistů, například v ulici Na Růžku na Světovaru či ve Schwarzově ulici v Bezovce.

V některých ulicích ale i přes snahu cyklistů nebylo zobousměrnění provedeno, většinou pro nedostatečnou šířku komunikace s parkujícími vozidly. Výjimkou je Resslova ulice, kde vznikl při zobousměrnění takzvaný cyklopiktokoridor. To je pruh s bílým vodorovným značením s piktogramem kola a šipkami vyznačující směr pohybu cyklistů. Řidiče vozidel jedoucích či parkujících v této komunikaci má upozornit na zvýšený pohyb cyklistů v místech, kde by ho možná nečekali. Jde o to, aby vozidla umožnila cyklistům v protisměru bezpečný průjezd a aby jim některý řidič parkujícího vozidla nečekaně neotevřel dveře přímo do cesty. Stejnou funkci má koridor pro cyklisty, jak se cyklopiktokoridor správně nazývá, i v krátkém úseku ulice U Ježíška, kde ale auta většinou neparkují. V Radobyčické se cyklisté pohybují spolu s motorovými vozidly v jednom směru, v protisměru tu mají v jinak jednosměrných úsecích cyklistický pruh vedený po chodníku.

Na některých místech Plzně došlo k zobousměrnění ulic pro cyklisty vybudováním cyklopruhu v protisměru na chodníku. Toto řešení najdete například v Radobyčické ulici v Doudlevcích nebo ve Dvořákově ulici na Borech.

V zahraničí, kde cykloobousměrky používají již déle, v nich vyznačují koridor pro jízdu na kole podél parkujících aut dvěma vodorovnými čarami. Ta první vymezuje bílou přerušovanou čarou asi půlmetrový odstup od parkujících aut, ta druhá bílá čára pak odděluje vyhrazený pruh pro cyklisty od toho pro ostatní motorovou dopravu. To je bezpečný koridor, ve kterém by se cyklisté v cykloobousměrce měli držet, i když tam bílé čáry vodorovného značení nebudou.

Člověk na kole se protáhne téměř všude, proto také cykloobousměrky vznikly. Přesto by měl být cyklista při jejich průjezdu obezřetný a být připraven na to, že motoristu v protisměru překvapí, nebo že mu nějaký parkující řidič otevře dveře auta přímo do cesty.

Mlýnská strouha v Plzni byla oceněna v soutěži Park desetiletí, o třetí místo se dělí s projektem revitalizace říčního ostrova Santos v Sušici. Západočeská metropole se do soutěžní přehlídky přihlásila se dvěma projekty, kromě Mlýnské strouhy zařadila i lokalitu Borského parku. Ceny udělovala odborná porota i veřejnost.

„U diváckého hlasování skončila Mlýnská strouha na šestém místě, Borský park na 12. příčce. Ten navíc od odborné poroty dostal cenu za postupnou a dlouholetou obnovu. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se hlasování zúčastnili,“ uvedla Lucie Davídková ze Správy veřejného statku města Plzně, která do soutěže oba plzeňské parky přihlásila.

Soutěž vyhlásilo na jaře profesní sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně. Odborná porota přitom navštívila 15 přihlášených parků v celé republice. První místo obdržel park Komenského ve Zlíně, druhou příčku park na Slovanském náměstí v Brně-Králově Poli.

Smyslem retrospektivní přehlídky bylo upozornit na skutečnost, že dílo tvůrce parku není nikdy hotovo. Je třeba je stále tvůrčím způsobem rozvíjet, usměrňovat a především je nutné o parky pečovat. Odborná porota posuzovala především kvalitu péče a údržby i to, jak navržené řešení parku prověřil čas, jak park slouží veřejnosti.

Na svou první návštěvu západočeské metropole v roli francouzského velvyslance přijel ve čtvrtek 20. října J. E. Charles Malinas. Na plzeňské radnici ho přivítal primátor města Martin Zrzavecký v doprovodu profesorky Danuše Bělohlávkové, významné plzeňské pedagožky. Během zdvořilostní návštěvy primátor velvyslanci představil město Plzeň z pohledu historie, kultury, průmyslu, podnikání a investičních příležitostí.

Společnými tématy byly také Francouzská aliance v Plzni, Nové divadlo, možnosti působení francouzských firem v plzeňském regionu i projekt neziskové organizace SIRIRI. „Slabikáře v rodném jazyce sango pro děti ve Středoafrické republice podpořilo město částkou 300 tisíc korun, což není zcela běžné. Většinou se zaměřujeme na organizace působící na území města Plzně,“ vysvětlil Martin Zrzavecký. Podle Charlese Malinase, který se již s Vojtěchem Bílým, ředitelem organizace SIRIRI, setkal, investovalo město peníze správným směrem.

Charles Malinas se narodil v roce 1958 v Libanonu, po studiu působil na ministerstvu školství, zastával diplomatické funkce v evropských státech. Před svým jmenováním velvyslancem Francie v České republice v září letošního roku byl Charles Malinas tři roky velvyslancem ve Středoafrické republice. Je nositelem Řádu čestné legie v hodnosti rytíř. Českou republiku poprvé navštívil před 14 lety.

Na sobotu 22. října připravilo Povodí Vltavy letošní poslední Den otevřených dveří, tentokrát na plzeňském vodním díle České údolí na řece Radbuze.

Návštěvníci budou mít možnost seznámit se s provozem strojovny a nahlédnou do malé vodní elektrárny. Zájemci se dozví, jaké faktory ovlivňují kvalitu vody ve vodní nádrži a proč se České údolí nestalo rekreační zónou pro plzeňské pracující, jak bylo plánováno v době výstavby.

Den otevřených dveří bude probíhat od 9 do 14 hodin, komentovaná prohlídka bude začínat každou půlhodinu, první v 9 hodin, poslední ve 13:30. Na akci není třeba se předem registrovat.