Home Tagy Články označené "Plzeňský Prazdroj"

Plzeňský Prazdroj

Plzeňský Prazdroj. Jak žije „Plzeňský Prazdroj“? Plzeňský Prazdroj získal nejvyšší ocenění v soutěži Top odpovědná firma 2015, loni ho navštívilo 600 tisíc lidí. Letos se očekává ještě více. Může se pochlubit novou internetovou prodejnou. Převzal cenu za image. Zvítězil v kategorii Ceny veřejnosti. Navštivte muzeum pivovarnictví Plzeňského Prazdroje v Plzni. Na portálu plzen.cz naleznete informace na téma: AKCE v Prazdroji i novinky v Prazdroji.

Plánujete strávit velikonoční svátky mimo domov?  Procházky nebo výlety na kole si navíc můžete zpestřit návštěvou mnoha zajímavých akcí.

Tu pravou velikonoční atmosféru si užijete na tradičních trzích, kde můžete ochutnat trdelník, velikonoční nádivku nebo medovinu, obdivovat i koupit malované kraslice a ručně pletené pomlázky s barevnými pentlemi. Náměstí Republiky ožije tradičními řemesly a lidovými tradicemi. I vy sami si můžete zkusit namalovat kraslice nebo uplést pomlázku.

  • Velikonoční jarmark na zámku Kozel (17. dubna)

Necelých 15 km od Plzně se nachází zámek Kozel obklopený překrásným parkem, který láká k procházkám. Z Plzně tam snadno dojedete i na kole. Ideálním místem rodinného výletu bude především v pondělí, kdy se zde koná velikonoční jarmark. Organizátoři lákají na farmářské i řemeslné tržiště, které se bude rozprostírat na zámecké terase a k ní vedoucí aleji. K vidění budou ukázky různých tradičních řemesel. Děti se budou moci zabavit při řemeslných dílnách. Program začíná v 10 a končí v 18 hodin.

  • Velikonoční 3D tiskárny v Techmanii (14. a 15. dubna)

O tom, že velikonoční tradice lze pojmout i zcela moderním způsobem, vás v pátek a v sobotu přesvědčí Techmania Science Center, která slaví Hi-tech Velikonoce. Zjistíte například, že pomlázka nemusí být jenom z čerstvého proutí, ale že existuje i její virtuální verze. Budete si moci vytvořit a vytisknou kraslici na 3D tiskárně. Speciální velikonoční workshopy se konají v pátek i v sobotu vždy od 10:30, 13:00, 15:00 a 16:30 hodin.

Plzeňská zoologická zahrada se na jaře chlubí spoustou zajímavých přírůstků. V současné době jsou pravděpodobně největšími celebritami v zoo nosorožčí mládě Růženka, lvíče Amira nebo štěňátko psa dingo. Vedle běžné návštěvy nabízí zoo o velikonočním víkendu i speciální program na statku Lüfnerka. V pátek na vás čeká folklórní program. Sobota a neděle na statku budou patřit tradičním zvykům. Budou se plést pomlázky, malovat vajíčka a vyrábět nejrůznější jarní dekorace. V pondělí se těšte na krojovanou velikonoční koledu a pěvecký sbor Carmina. Od 1. dubna je už otevřený i sousední DinoPark s modely prehistorických ještěrů. Obě atrakce nabízejí společné zvýhodněné vstupné. Takže jejich návštěvu můžete pohodlně spojit v jeden celodenní výlet.

  • Škola čepování piva (14. dubna)

Pokud se o velikonočním víkendu vypravíte do Plzně, neměli byste vynechat návštěvu pivovaru Plzeňský Prazdroj. Jestli Vás zajímá o čepované „Plzni“ ještě něco víc, začněte Velikonoce ve velkém stylu „Školou čepování piva“ a vyzkoušejte si řemeslo výčepního. Během tříhodinového kurzu v pivovaru Pilsner Urquell se naučíte čepovat hladinku, čochtana, šnyt i mlíko, ochutnáte světoznámý ležák a hlad zaženete čím jiným než gulášem. Na památku si domů odnesete půllitr se svým jménem. Součástí programu je prohlídka pivovaru.

O Velikonočním víkendu můžete navštívit také Loosovy interiéry, evropský architektonický unikát. Ve třech prohlídkových trasách můžete obdivovat byty Krausových a Voglových, Brummelův dům a Semlerovu rezidenci, ve kterých na vás dýchne prvorepubliková atmosféra.

  • Výstava „Trabantem kolem světa“ (10. března – 28. května)

Pokud byste hledali sice barevný, ale ne úplně velikonoční program, vydejte se do DEPO2015, kde si můžete prohlédnout legendární žluté trabanty známé z cestovatelských televizních dokumentů. Na výstavě Trabantem kolem světa jsou k vidění také polský „maluch“, Jawa, Čezeta 175, kazašský pionýr nebo kyrgyzská Yamaha. Uvidíte tu i spoustu zajímavých exponátů z cest a množství fotografiífilmových projekcí.

  • Tradiční velikonoční kuchyně

Svátky jara jsou doprovázeny gastronomickými specialitami. Zeleným čtvrtkem končí půst a začínají opravdové hody. Na stole se objevují mazanec, jidáše, beránek, vajíčka, jehněčí či skopové maso a nádivka. To vše v doprovodu čerstvých jarních bylinek. Pokud si bez tradiční kuchyně nedovedete Velikonoce představit, stačí si vybrat z nabídky plzeňských restaurací, kde budou tradiční sváteční menu připravována.

Další tipy hledejte v Kalendáři událostí Plzeň.cz.

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu. Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii. „Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany. Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Mapu se všemi zapojenými hospodami a restauracemi, kde lze Zlatou 13 ochutnat, zájemci najdou na adrese www.volbasladku.cz.

Symbolických 2017 lahví požehnaného plzeňského ležáku a speciálně vylitý zvon byl vypravenoz plzeňského pivovaru na cestu do Vatikánu.

Plzeňský pivovar opustilo požehnané pivo Pilsner Urquell uvařené k oslavám velikonočních svátků ve Vatikánu. Várku určenou Svatému stolci vyrobili plzeňští sládci již v únoru, kdy jejím surovinám požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub. Po pěti týdnech zrání dle původní receptury stočili sládci zlatý plzeňský ležák do dubového soudku, který k této příležitosti vyrobili řemeslníci v jediné pivovarské bednářské dílně v Evropě. Ta je součástí plzeňského pivovaru. Část várky pak stočili do 2017 třetinkových lahví a společně s varním listem, listem milosrdenství a darem pro papeže se světově proslulé pivo vydalo na cestu dlouhou 1300 kilometrů.

Foto: M. Osvaldová

O výrobu letošního daru pro papeže Františka požádali zástupci Pilsner Urquell jednu z nejznámějších zvonařských rodin na Slovensku. „Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony a odlétají do Říma pro požehnání. Jsou důležitým symbolem velikonočních svátků, a proto jsme zvolili právě zvon jako dar, kterým papeži Františkovi chceme vyjádřit naši hlubokou úctu. O jeho výrobu se postarali zvonaři, kteří si stejně jako sládci Pilsner Urquell předávají řemeslo z generace na generaci,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka. Desetikilogramový zvon vznikal ve  zvonařské dílně Trvalcových několik měsíců a součástí výrobního procesu bylo i plzeňské pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti formy, do které zvon odléváme.  Nejlepší zkušenosti máme s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětlil Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Třiceticentimetrovému zvonu pro papeže nechybí originální pečeť, která připomíná letošní 175. výročí zrození Pilsner Urquell, prvního zlatého moku s bílou pěnou, které změnilo svět piva.

Aby zvon zvládl dlouhou cestu bez újmy, vyrobili pro něj plzeňští bednáři atypický dřevěný obal. Originální dárek předá papeži Františkovi ve Vatikánu starší obchodní sládek Václav Berka na generální audienci 19. dubna.

Transakce, v rámci které společnost Asahi koupila bývalé podniky SABMiller v Evropě se uzavřela. Konkrétně se jedná o podniky a značky v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rumunsku a dále související aktiva.

Souhlas Evropské komise se sloučením společností SABMiller a AB InBev byl podmíněn závazkem AB InBev odprodat výše uvedené podniky a tento měsíc bylo oznámeno, že Evropská komise schválila jejich prodej společnosti Asahi. Organizace těchto podniků nyní ponese název Asahi Breweries Europe Ltd a bude přímo podřízena společnosti Asahi Group Holdings Ltd v Tokiu. Regionální centrála nové organizace bude v Praze, České republice.

foto: Plzeňský Prazdroj

Zástupce společnosti Asahi Group Holdings Ltd, Ryoichi Kitagawa, k tomu uvedl: „Posledních 24 měsíců bylo pro naši společnost obdobím transformace. V říjnu 2016 společnost Asahi dokončila akvizici bývalých podniků SABMiller v Itálii, Nizozemí a ve Velké Británii, které zahrnují především značky Peroni, Grolsch a Meantime, a nyní jsme k našemu portfoliu přidali i podniky SABMiller ve střední Evropě. Společnost Asahi nyní může s hrdostí prohlásit, že se touto transakcí spojila s pivovarnickou organizací světové úrovně, která vyrábí přední značky jako Tyskie, Lech, Timisoreana, Dreher, Ursus a Šariš a samozřejmě první zlatý ležák na světě – Pilsner Urquell.”

Paolo Lanzarotti, generální ředitel Asahi Breweries Europe Ltd, uvedl: „K tomuto okamžiku vedla dlouhá cesta, ale jsme velice rádi, že náš byznys budeme dále rozvíjet ve společnosti Asahi, a velmi se na to těšíme. V obou našich byznysech máme portfolio s vynikajícími značkami a máme skvělé zaměstnance, kteří naše piva dělají s láskou. S Asahi máme společnou také víru v historický odkaz a kvalitu našich pivních značek a současně klademe velký důraz na to, abychom dodávali hodnotu našim zákazníkům, spotřebitelům a akcionářům.”

Generální ředitel pro ČR a Slovensko, Tom Verhaegen, k tomu uvedl: „Pro Plzeňský Prazdroj jde o velmi pozitivní okamžik. Věříme, že budeme společně pokračovat v úspěších jak na domácím trhu, tak i v exportu. Plzeňský Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů.“

Proslulého českého ležáku Pilsner Urquell se loni vyvezlo o 10 % více než v roce 2015, jeho export tak poprvé v historii atakuje milionovou hranici. Klíčovými trhy pro něj zůstávají tradiční exportní země, jeho obliba roste ale i v exotických destinacích. Plzeňskému Prazdroji se zároveň daří šířit do světa i jedinečnost české pivní kultury: podíl čepovaného piva na exportu Pilsner Urquell už tvoří pětinu a ve světě přibývá tankových hospod s plzeňským ležákem.

Export plzeňského ležáku v sudech a tancích se meziročně zvýšil o víc než 9 % na 223 tisíc hektolitrů. Každou minutu se tak v zahraničí načepuje 85 půllitrů Pilsner Urquell. Stejně jako v ČR v posledních letech mají nyní v zahraničí velký úspěch tankovny. Loni se z tanků exportovaného piva vypilo už 10 % čepovaného Pilsner Urquell (meziročně o třetinu více). Nyní funguje ve světě už zhruba padesát tankoven Pilsner Urquell a během roku 2017 by jich mohlo přibýt až třicet dalších. „Dokonce i v zemi s tak odlišnou pivní kulturou, jako je Velká Británie, už má tanky dokonce deset hospod v Londýně, jejich výtoč piva se poté zvedla až o 200 %. Pilsner Urquell je superprémiové pivo, které stojí v čele exportu českého piva, a tankovny nám pomáhají šířit jeho vynikající pověst skvělé chuti čerstvého piva,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Pilsner Urquell nejvíce přispívá k vývozu české kvality v servírování piva

Jako pivní misionáři do celého světa vyjíždí z Plzeňského Prazdroje po celý rok nejen Václav Berka a jeho tým obchodních sládků, ale i ti nejlepší výčepní v ČR, kteří vzejdou každoročně z prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. „Někdy jsou zahraniční pivaři přímo zvyklí na odlišný způsob, například v Británii se i ležáky čepují bez pěny a naši hladinku nejdřív odmítají. Jakmile jim to ale Pilsner Urquell Master Bartender nebo někdo z mého týmu vysvětlí, ukáže a oni ochutnáním zjistí ten obrovský rozdíl, už chtějí ležák jen s pěnou,“ vysvětluje Václav Berka. A ruku v ruce se vzrůstajícími znalostmi a dovednostmi zahraničních výčepních roste pak i poptávka po čepované plzni.

Vedle řady evropských zemí si čepovaný Pilsner Urquell mohou vychutnat také obyvatelé i návštěvníci exotických destinací – Tchaj-wanu, Thajska, Singapuru, Arménie nebo Izraele. Objemy čepované plzně ale rostou i na saturovaných trzích jako je např. Německo. „Popularita plzeňského ležáku se začala šířit brzy po jeho zrodu v roce 1842 a později se stal prvním celosvětově prodávaným pivem. Dnes je jedním ze symbolů České republiky v zahraničí, jeho obliba ve světě stoupá a tento trend očekáváme i letos, kdy oslavíme 175. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell,“ shrnuje Václav Berka.

Vedle vlajkové lodi Pilsner Urquell jsou v zahraničí úspěšné i další značky Prazdroje

V roce 2016 Plzeňský Prazdroj zvýšil celkový objem prodeje svých pivních značek v zahraničí o 10 %. Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích, jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku. Výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích a tento dobrý výsledek by firma chtěla příštích letech ještě rozvinout. „Na trzích v Asii vidíme velký potenciál růstu, a proto jsou pro nás velmi zajímavé. K nejatraktivnějším patří Jižní Korea, kde loni vypili celkem 118 tisíc hektolitrů našich piv, ačkoli je zde běžné v hospodě za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatit v přepočtu i 500 korun, “ říká Tom Verhaegen, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

 

Ležák Pilsner Urquell letos slaví úctyhodné 175. výročí od svého zrodu a chystá k tomu řadu zajímavých událostí. Jednou z nich je výstava unikátních dobových předmětů odkazujících na důležitá historická období značky i českých hospod.  Pivovarské muzeum v Plzni a Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. se proto obrací s prosbou na všechny majitele historických předmětů, které se jakkoliv vztahují k plzeňskému pivu, pohostinství či plzeňskému pivovaru do roku 1989, aby přispěli svými artefakty do sbírek Pivovarského muzea v Plzni a podíleli se tak i na přípravě výroční výstavy „Plzeňské hospody aneb Z pivovaru za štamgasty“. Tato výstava bude zahájena 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také ve vybraných plzeňských hospodách.

Knoblochův hostinec, roh Solní a Sedláčkovy ulice

Všichni plzeňští sládci vaří pivo Pilsner Urquell tak, jak je to naučili jejich předchůdci – už od roku 1842. Chuť a kvalita piva zůstává už 175 let stále stejná, ale vše kolem se mění. Věci, které se dříve objevovaly v hospodách, se mohou už dnes zdát někomu neužitečnými. Pro někoho však mohou být velmi cennou vzpomínkou, mohou se pojit k různým důležitým událostem nebo našim zážitkům. Pokud tak máte doma předměty, fotografie nebo listinné materiály, které by mohly obohatit výstavu o plzeňských hospodách, prosím ponořte se společně s námi do starých časů a přispějte do sbírek muzea.

„Pro plánovanou výstavu Plzeňské hospody hledáme a sbíráme především fotografie interiérů a exteriérů českých hospod, pozvánky, plakáty, taneční pořádky, ale také zařízení hospod a restaurací, nejrůznější zákazy či nařízení, jídelní lístky, účty, reklamy, obrázky, pohlednice a jiné věci spojené s pohostinstvím 19. – 20. století do roku 1989. Tedy vše na téma hospody, zahrady, plesy, výletní a zájezdní restaurace, společnosti, spolky, schůze, štamgasti, atd.,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Fotografie vašich historických předmětů můžete zasílat na emailovou adresu sbirky.muzeum@pilsner.sabmiller.com až do 24. dubna 2017 nebo je můžete rovnou přinést přímo do Pivovarského muzea v Plzni (Veleslavínova 6, denně 10-17 hod.). Artefakty, které nám prostřednictvím této výzvy věnujete, zůstanou uchovány ve sbírkách Pivovarského muzea v Plzni, kde poslouží budoucím pivovarským expozicím, výstavám či studijním účelům pro další generace. Ty vybrané budou navíc vystaveny na zmíněné jubilejní výstavě, která začne 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také přímo ve vybraných plzeňských hospodách. Majitele darovaných či zapůjčených předmětů odmění pivovar plzeňským ležákem nebo vouchery na prohlídku Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historického podzemí.

První jarní víkend 25. – 26. 03. 2017 bude ve znamení několika akcí. Startují nám farmářské trhy. Jaro se bude vítat také v plzeňské zoo. Netradiční zážitek nabídne večerní výstup na věž s komentovanou prohlídkou varhan nebo Škola čepování piva v Plzeňském Prazdroji.

  • První letošní farmářské trhy

Po dlouhé zimní přestávce se na náměstí Republiky v sobotu ráno vrací farmářské trhy. Nakoupíte tu nejen prvotřídní potraviny od místních farmářů, uzenářů, řezníků a pekařů, ale určitě neprohloupíte, když si na místě dáte něco dobrého k snídani.  Nebudou chybět vynikající marmelády, sirupy, mošty a další dobroty. Takže pokud už vám dochází vaše vlastní letní zásoby a nestojíte o zboží z běžného supermarketu, máte ideální příležitost nakoupit dobré a kvalitní jídlo.

  • Vítání jara v zoo

Plzeňská zoologická zahrada je sice otevřena celoročně, nicméně vítání jara je tu vždy velkou událostí. Nejinak tomu bude v sobotu 25. března, kdy se chystá probouzení lesa a odemykání České řeky. Tu v 11 hodin odemkne kdo jiný než místní vodník. Na statku Lüftnerka bude po celý den probíhat soutěžní program. Především děti si budou moci vyzkoušet svoji zručnost i vědomosti o vodním světě, přírodě a lese. V zoo tento víkend naposledy platí mimosezonní vstupné. Držitelé rybích jmen navíc získají další slevu.

  • Večerní výstup na věž s komentovanou prohlídkou varhan

Ve dne nabízí plzeňská věž krásný rozhled do kraje. Ve chvíli, kdy se začíná stmívat a postupně se rozsvěcují světla, získává i pohled na Plzeň úplně jinou atmosféru. Večerní prohlídka, kterou na páteční večer připravilo Plzeňské biskupství, vás zavede i do katedrály, kde na vás čeká zajímavý výklad o místních varhanách. Akce začíná v 19 hodin, nicméně počet míst je omezen, a proto doporučujeme zakoupit si vstupenky předem v pokladně plzeňské věže nebo online zde.

  • Škola čepování piva v Plzeňském Prazdroji

Žádný učený z nebe nespadl. Co se takhle naučit něco nového? Kvalita piva je samozřejmě závislá na jeho výrobě, nicméně neméně důležité je umět ho i dobře natočit. Pokud nevíte, jak na to, přihlaste se do Školy čepování piva Plzeňského Prazdroje. Během tříhodinového kurzu se naučíte čepovat na hladinku, čochtana, šnyt i mlíko. Během výuky dojde samozřejmě i na ochutnávku světoznámého ležáku, podávat se bude guláš. Domů si pak odnesete nejen zajímavé zkušenosti, ale také půllitr se svým jménem. Součástí akce je hodinová prohlídka pivovaru. Můžete vyrazit i do Pivovarského muzeahistorického podzemí. Více informací a rezervace zde.

  • Za dobrým jídlem na Arabfest

Festival arabské kultury nabídne na několika místech v Plzni pestrý program prezentující kulturu zemí Blízkého východu. Několik zajímavých akcí se koná i o víkendu. Například v sobotu ráno se na Zastávce koná speciální snídaně, kde si budete moci pochutnat na pestré nabídce arabských pokrmů. Chutě a vůně syrské a libanonské kuchyně nabídne k nedělnímu obědu restaurace Ganesh. V programu Arabfestu na vás samozřejmě čekají také koncerty, přednášky, debaty, taneční vystoupení, výstavy, workshopy, soutěže, filmové projekce a celá řada dalších akcí. Podrobný program najdete zde.

Speciální hokejovou várku dali vařit v plzeňském pivovaru brankář hokejové reprezentace Jakub Kovář a bývalý vynikající útočník Martin Procházka spolu s několika vybranými fanoušky národního týmu.

Várkou vyhlášeného ležáku si fanoušci každý rok připíjejí na úspěchy českých hokejistů. „Letošní vaření bylo unikátní, protože tentokrát jsme přizvali tým lidí, které spojuje nejen touha po vítězství, ale především společná víra v něj. Uvědomili jsme si, že kompletní varní tým se musí skládat nejen z hokejistů, ale i jejich fanoušků, protože ti svou podporou a fanděním pomáhají národnímu týmu bojovat o medaile,“ uvedl starší obchodní sládek Václav Berka.

Foto: M. Osvaldová

Foto: M. Osvaldová

Že bez fanoušků by hokej nebyl opravdovým hokejem, potvrzuje i bývalý reprezentant Martin Procházka, který společně s členem národního týmu Jakubem Kovářem pomáhal fanouškům várku uvařit. „Sám dobře vím, jak fanoušci dokáží hráče vyhecovat a pomoci jim k lepším výkonům, jsou prostě důležitým hráčem týmu,“ řekl Martin Procházka.

Brankář Jakub Kovář pak přiznal, že pivo vaří vůbec poprvé. Ačkoli chytal v Českých Budějovicích, které jsou známy svým Budvarem, má prý raději plzeňské pivo. „A rozhodně pivo, než vodku,“ narážel na své působení v Rusku.

Právě Martina Procházku už od dětství obdivuje fanoušek Ondřej Šimek, který se vaření účastnil. „Setkat se osobně s takovou ikonou českého hokeje jako je Martin, to je pro mě velký sen, který se mi díky plzeňskému pivovaru splnil. Přeji národnímu týmu hodně štěstí, už se moc těším, až si s přáteli budeme připíjet na hokejové výkony našich kluků pivem, které jsme dnes tady uvařili,“ dodal.

Pivo teď musí podle své původní 175 let staré receptury po dobu 5 týdnů kvasit a dozrávat. „Fanoušci se nemusí bát, protože už na první zápas české reprezentace 5. května proti Kanadě bude náš zlatý ležák pro fanoušky připraven, aby mohli ve svých oblíbených hospodách fandit společně pro české hokejové zlato,“ dodal Václav Berka. Právě fanoušci ze tří hospod, které během šampionátu nahrají nejvíce fandících fotek s hastagem #spolecneprozlato, se pak po skončení květnových utkání mohou těšit na osobní návštěvu hráčů národního týmu.

Na posledním ze série vystoupení v Plzeňském Prazdroji zazpívá tento čtvrtek Frank Sinatra Revival. Stane se tak sladkou tečkou za prvním ročníkem festivalu Zima v Prazdroji, kde převládaly jazzové a swingové melodie. Ani na závěr se nic nezmění a v kulturním sále Secese zazní známé jazzové hity jako Something Stupid, Strangers in the Night nebo New York, New York.

„Zima se chýlí ke konci, a to jak ta astronomická, tak ta v Prazdroji. Kulturní festival v plzeňském pivovaru uzavře ve čtvrtek 23. března Petr Chudoba alias Frank Sinatra Revival,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje. Koncert začne v 19 hodin a swingového krále posluchačům připomenou všechny jeho oblíbené hity.

Zpěvák Petr Chudoba, který na festivalu vystoupí pod jménem Franka Sinatry, má za sebou bohatou uměleckou minulost. Účinkoval v hudebních show na zámořských lodích nebo v českém soutěžním pořadu Star Dance. Na revivalových vystoupeních v minulosti ztvárnil také zpěváky Louise Armstronga nebo Rickyho Martina.

I letos přichází Plzeňský Prazdroj s nabídkou placených letních stáží a do svých týmů hledá posily z řad vysokoškoláků. Studenti čtvrtých a pátých ročníků se v létě zapojí do práce na reklamních kampaních, tvorby komunikačních strategií nebo poznají technologie vaření piva. Na komerčně zaměřené stáže se zájemci mohou hlásit do 9. dubna, na technické do konce dubna.

Plzeňský Prazdroj již tradičně nabízí studentům magisterských oborů letní stáže, díky kterým získají praktické zkušenosti z oblasti marketingu a managementu nebo výroby piva. Stáž trvá deset týdnů a zapojit se mohou studenti technických, chemicko-technologických i ekonomických vysokých škol. „Stážisté se v létě stávají rovnocennými členy interních týmů, pracují na plný úvazek a na reálných projektech. Účastní se porad managementu a na závěr prezentují výsledek své práce nejvyššímu vedení,“ popisuje Tomáš Srb, talent manažer Plzeňského Prazdroje.

V letošním roce Plzeňský Prazdroj na léto otevírá celkem zhruba 10 pozic vhodných pro mladé lidi z oborů finance, marketing či obchod. Hledá také přibližně 10 studentů a absolventů technických škol se zaměřením na elektrotechniku, energetiku, chemii, potravinářství či logistiku. Uchazeče o stáž čekají až tři kola výběrového řízení, stejně jako uchazeče o stálé zaměstnání. „Ti nejlepší mohou na své úspěšné působení během letní stáže navázat v jednom z našich trainee programů nebo získat trvalé zaměstnání,“ vysvětluje Tomáš Srb.

Stážisté budou pracovat na reklamních kampaních pro jednotlivé značky Plzeňského Prazdroje, připravovat strategie pro off-linovou i on-linovou komunikaci, zjišťovat očekávání cílových skupin, hledat cesty k novým zákazníkům i zaměstnancům nebo sledovat výdaje. Přihlášky mohou posílat do 9. dubna u komerčních stáží a do 30. dubna u stáží technických. Pracovní pozice Plzeňský Prazdroj otevírá jak na centrále společnosti v Praze a Bratislavě, tak v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích.

Pracovní zkušenosti získané v době studia přidávají studentům v očích budoucích zaměstnavatelů na atraktivitě. „U mladé generace obtížně hledáme zaměstnance, kteří plánují v jedné firmě strávit delší dobu, nebo dokonce celou kariéru. Nicméně jsme zjistili, že pokud k nám přijdou mladí na praxi ještě během studia, v kombinaci s našimi podmínkami kariérního postupu je to velmi úspěšná cesta k získání zaměstnanců. K Prazdroji si vybudují hlubší vztah a roste naděje, že s námi zůstanou déle,“ vysvětluje Tomáš Srb.