Home Tagy Články označené "pracovní neschopnost"

pracovní neschopnost

Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) provedly letos jenom za první půlrok skoro 79 tisíc kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopných. Zkontrolovaly tak každého dvanáctého pacienta „na neschopence“. Podle informace Ministerstva práce a sociálních věcí a zdroje Mesec.cz je výsledkem  více než 1800 postihů v podobě zkrácení nebo odejmutí nemocenského.

Kontroly provádějí pověření zaměstnanci OSSZ na základě plánu kontrol – rovněž z podnětu ošetřujícího lékaře nebo zaměstnavatele. Musí se prokázat „průkazem kontrolora“ a do tzv. neschopenky zaznamenat údaje o kontrole. V případě, že nemocného nezastihnou na uvedené adrese, vyzvou jej písemným oznámením, aby kontaktoval OSSZ. Pokud se prokáže porušení režimu, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o postihu. Kontrola může být provedena i opakovaně a klidně i v pozdních hodinách nebo o víkendu či svátku. Během prvních 14 dnů může nemocného kontrolovat i zaměstnavatel, který vyplácí náhradu mzdy. Pokud zjistí nedodržování léčebného režimu, řeší se postih podle zákoníku práce.

Pokud totiž  lékař vystavil neschopenku, musí každý nemocný dodržovat tzv. léčebný režim a umožnit kontrolu jeho dodržování. Lékař by měl znát   platnou adresu místa pobytu práce neschopného, kde bude v době dočasné pracovní neschopnosti. Ten by mě také mít jasně a viditelně značený byt a zvonek jmenovkou. Při kontrole se prokazuje průkazem totožnosti. Doma samozřejmě nemusí být během vycházek, které bývají zpravidla max. v rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se naplno věnuje přípravě elektronické neschopenky (tzv. e-Neschopenky). Dnes se opět sešla meziresortní pracovní skupina pro její přípravu a projednala aktuální stav projektu. Rozhodnutím ministryně Marksové byl ustaven projektový tým a práce na samotném technickém zajištění e-Neschopenky se již rozběhly. Ustanovení týkající se zavedení e-Neschopenky v rámci novely zákona o nemocenském pojištění budou účinné od 1. ledna 2019.

Aktuálně se v rámci projektu intenzivně rozpracovává architektura řešení, definice funkčních požadavků a IT infrastruktura. K tomuto účelu byly zřízeny pracovní skupiny složené z odborníků na oblast nemocenského pojištění a IT infrastrukturu MPSV, ČSSZ a externích dodavatelů.

„Legislativní proces proběhl podle našeho očekávání a nyní se již můžeme plně koncentrovat na to, abychom připravili elektronickou neschopenku v podobě, která splní očekávání nejen resortu MPSV, ale zejména ošetřujících lékařů, zaměstnavatelů a pojištěnců,“ řekl první náměstek ministryně pro řízení sekce ICT Robert Baxa.

Meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců MPSV, ČSSZ, MZd, MV, Úřadu vlády, KZPS, SP ČR a zástupců praktických lékařů projednává proces elektronizace neschopenky od dubna 2016, byla zapojena i ve fázi přípravy legislativního návrhu a jako jeho hlavní cíle stanovila:

a) elektronizovat proces evidence pracovní neschopnosti
b) zrychlit procesy a tím urychlit výplatu nemocenského;
c) snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů, ošetřujících lékařů a ČSSZ;
d) poskytovat elektronickou formou zaměstnavatelům informace o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců.

Přínosy e-Neschopenky:

Pro lékaře
zjednodušení práce při vyplňování neschopenky – automatizovaně se vyplní údaje o pojištěnci a zaměstnavateli po zadání čísla pojištěnce,
odpadá povinnost posílat neschopenky poštou,
možnost kdykoliv prostřednictvím portálu nahlížet do neschopenek svých pacientů.
Pro zaměstnavatele
odpadne povinnost zasílat žádost zaměstnance o nemocenské, potvrzení o trvání a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, budou zasílat pouze údaje potřebné pro výpočet nemocenského,
získají on-line přístup k potřebným údajům svých zaměstnanců o pracovní neschopnosti (i k údajům z papírových neschopenek).
Pro zaměstnance
rychlejší výplata nemocenského, výplata nebude záviset na administrativním postupu zaměstnavatele,
možnost ověření stavu zpracování dávky, možnost vygenerování validního potvrzení o pracovní neschopnosti a dávce.

V Plzeňském kraji častěji marodíme, avšak v porovnání s ostatními kraji vykazujeme kratší průměrnou dobu trvání.  Nejnižší počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců byl zaznamenán v okresech Plzeň-město 39,27 a Plzeň-sever 42,53. Naopak k okresům s nejvyšším počtem nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců patřil okres Tachov 55,38 a Rokycany 48,48. Zároveň bylo v těchto dvou okresech zaznamenáno i nejvyšší průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti (Tachov 5,910 a Rokycany 5,743).

Nejnižšího průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti s hodnotou 4,027 bylo naopak dosaženo v okrese Plzeň-město. Doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti byla nejkratší v okresech Plzeň-město, kde v průměru dosahovala 37,54 dne, a v okrese Tachov 39,06 dne. Nejdéle poté v průměru trval 1 případ dočasné pracovní neschopnosti v okrese Plzeň-jih, a to 46,07 dne.

Mezi lety 2012 až 2016 došlo v Plzeňském kraji k nárůstu průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti celkem z 3,827 na 4,708, tj. o 0,881 procentních bodů. Na růstu pracovní neschopnosti se nejvíce podílelo zvyšování průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, které vzrostlo ve sledovaném období o 0,834 procentních bodů. Přičemž růst průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti se ve sledovaném časovém období projevil výrazněji u žen, u nichž se průměrné procento zvýšilo o 1,096 procentních bodů a u mužů jen o 0,694 procentních bodů.

Rozdíly u ukazatelů pracovní neschopnosti v jednotlivých okresech a krajích souvisejí s celou řadou faktorů, mezi které patří vývoj situace na trhu práce, podíl nezaměstnaných, struktura hospodářství, životní prostředí, vzdělanostní a věková struktura obyvatel v daném regionu či okrese. Mezi tyto faktory patří také výše průměrné mzdy, která má vliv nejen na meziregionální rozdíly, ale také na rozdílné hodnoty mezi pohlavími. Mezi další příčiny vytvářející rozdíly v pracovní neschopnosti mezi ženami a muži je možné uvést například rozdílný přístup k jejich zdravotnímu stavu a prevenci vůbec. Ženy dbají o své zdraví více než muži a častěji navštěvují lékaře, muži naopak mají větší tendenci svůj zdravotní stav podceňovat.

 

Plzeňský kraj patří ke krajům s relativně vyšší četností výskytu dočasné pracovní neschopnosti, která však v porovnání s ostatními kraji vykazuje kratší průměrnou dobu trvání. V ukazateli nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců představovala dosažená hodnota 42,80 druhou nejvyšší hodnotu mezi kraji. V případě průměrné doby trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti dosáhl Plzeňský kraj čtvrté nejnižší hodnoty v mezikrajském porovnání, a to 40,20 dne. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti poukazující na podíl nevyužitého pracovního fondu dosáhlo v Plzeňském kraji hodnoty 4,708.

Při porovnání krajů ČR dosáhlo nejlepších výsledků v pracovní neschopnosti Hl. město Praha, kde kromě nejnižší relativní četnosti výskytu dočasné pracovní neschopnosti (30,11 nově hlášených případů na 100 pojištěnců) byla zjištěna také nejkratší průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti (37,65 dne) a nejnižší podíl nevyužitého pracovního fondu (průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti 3,098).

Naopak nejdelší průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti byla zaznamenána v krajích Zlínském (52,09 dne) a Moravskoslezském (50,03 dne). Nejvyššího průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti bylo dosaženo opět v Moravskoslezském (5,127) a Zlínském kraji (5,116). Nejvyšší výskyt nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti, konkrétně 43,10 na 100 pojištěnců, byl poté zaznamenán v Libereckém kraji.

 

V České republice připadlo v roce 2016 na 100 pojištěnců 35,73 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti, což představuje o 7,07 nově hlášených případů nižší hodnotu, než byla mapována v Plzeňském kraji. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v České republice činilo 4,199 a v porovnání s Plzeňským krajem bylo nižší o 0,509 procentních bodů. Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti představovala v České republice 43,01 dne a oproti Plzeňskému kraji byla delší o 2,81 dne.

Pracovní neschopnost žen dosahovala oproti mužům vyšších hodnot, a to jak v České republice, tak v Plzeňském kraji. V roce 2016 činilo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti žen v ČR 4,675 a bylo v porovnání s muži vyšší o 0,935 procentních bodů. V Plzeňském kraji byla dosažená hodnota průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti žen 5,435 a v porovnání s muži byla vyšší o 1,366 procentních bodů. Vyšší průměrné procento pracovní neschopnosti žen ovlivňovala jejich vyšší nemocnost, zatímco muži zůstávali častěji v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního a ostatního úrazu. V roce 2016 trvala v České republice průměrná doba 1 případu dočasné pracovní neschopnosti žen o 4,53 dne déle než u mužů, v Plzeňském kraji o 7,14 dne.

Po porovnání dosažených hodnot relativních ukazatelů pracovní neschopnosti v ČR s Plzeňským krajem bylo zjištěno, že se náš kraj v případě četnosti výskytu pracovní neschopnosti i v podílu nevyužitého pracovního fondu nachází nad republikovým průměrem. Naopak v České republice trvá v průměru jeden případ dočasné pracovní neschopnosti déle, než je tomu v rámci Plzeňského kraje.

Podle odvětvové klasifikace CZ-NACE bylo dosaženo nejvyššího celkového průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti v ČR v Podpůrné činnosti při těžbě, a to 7,194. Naopak nejnižšího průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti (1,345) bylo dosaženo v odvětví Činnosti v oblasti informačních technologií. V ČR trval v průměru nejdéle 1 případ dočasné pracovní neschopnosti v odvětví Činnosti exteritoriálních organizací a služeb 132,67 dne a v Bezpečnostní a pátrací činnosti 67,81 dne. Nejkratší průměrná doba trvání 1 případů dočasné pracovní neschopnosti 23,61 dne byla zaznamenána v odvětví Činnosti informačních technologií.

Na celkovém počtu 46 713 pracovních úrazů s dobou nad tři dny v ČR v roce 2016 se Plzeňský kraj podílel 7,1 %. Podle sekcí CZ-NACE bylo v ČR nejvíce úrazů ve Zpracovatelském průmyslu, a to celkem 20 446, tj. 43,8 %.

V roce 2016 bylo v ČR dosaženo 104 smrtelných úrazů. Plzeňský kraj se na nich podílel 9,6 %. Počet smrtelných úrazů v Plzeňském kraji byl spolu s krajem Středočeským druhý nejvyšší v republice, první byl kraj Moravskoslezský.

 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2017 o 116 tisíc případů ukončených dočasných pracovních neschopností více, než ve stejném období roku loňského, což představuje více než 25% nárůst. Lidé přitom na tzv. neschopence stonali v průměru o 3 dny méně. Z více než 567 tisíc případů ukončených pracovních neschopností cca polovina skončila do 14 dnů, zhruba 75 % do 30 dnů.

Na dávkách nemocenského pojištění ČSSZ letos za leden až březen vyplatila 7,4 mld. Kč, což je o 800 mil. Kč více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění za leden až březen činily 7, 9 mld. Kč a vzrostly tak o jednu miliardu oproti loňskému roku.

Nejvíce ukončených tzv. neschopenek bylo v prvních třech měsících evidováno v Jihomoravském (63 866) a Středočeském kraji (63 371), nejméně (jako v minulosti) v kraji Karlovarském (15 239). Nejčastěji marodili muži ve věku 20 – 29 let (64 614), ženy pak ve věku 40 – 49 let (83 479).

Nejvíce dnů prostonali lidé v Moravskoslezském kraji, a to přes 2,7 milionu. Stonali i nejdéle z celé ČR, o téměř 8 dnů déle než činil celorepublikový průměr. Naopak nejkratší průměrná doba strávená na tzv. neschopence byla již tradičně evidována v Praze (zhruba 28 dnů).

Vloni kvůli nemoci denně chybělo na svých pracovištích 161 100 zaměstnanců. To je o 5,2 % víc než v roce předchozím.  Češi strávili na nemocenské celkem 70,3 miliónu dní.  Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti se v roce 2016 zvýšil. Meziročně o bezmála 70 000 na 1,63 miliónu.

„Pracovní neschopnost byla ve většině případů zaviněna nemocí. V 2,9 % byly její příčinou pracovní úrazy a v 8,9 % ostatní úrazy, tedy ty, které se stanou mimo pracoviště, ale zaměstnance na čas vyřadí z pracovní činnosti,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na sto pojištěnců bylo zaznamenáno v Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji. Naopak nejméně v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Regionální rozdíly jsou ovlivněny zejména strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v jednotlivých krajích.

V posledních deseti letech se průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti zvýšila. Z 35,3 dne v roce 2006 stoupla na 43,0 dne v roce 2016.  Úhrnný počet dnů dočasné pracovní neschopnosti se vloni rovnal 70,3 miliónu. To je o 5,1 % víc než v roce 2015.

„Je pravda, že za posledních pět let vzrostl počet prostonaných dnů z důvodu dočasné pracovní neschopnosti o čtvrtinu. V porovnání s rokem 2006 ale Češi vloni stonali celkem o 25,2 miliónu dní méně,“ potvrzuje Božena Půbalová z oddělení statistiky zdravotnictví ČSÚ.

Ženy vloni prostonaly celkem 38,4 miliónu dnů, tj. o 17 % více než muži. Z hlediska odvětví, v němž nemocensky pojištěný pracoval, bylo nejvíce dnů pracovní neschopnosti evidováno ve zpracovatelském průmyslu. Nejméně pak ve výrobě, rozvodu elektřiny a jiných energií.

Podrobné údaje naleznete v právě vydané publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice – za rok 2016: https://www.czso.cz/csu/czso/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz-v-ceske-republice-za-rok-2016.