Home Tagy Články označené "průzkum"

průzkum

Až 72 procent návštěvníků českých hospod a restaurací v nich běžně používá mobilní telefon. Najdou se však i tací, kteří to považují za sociální přešlap. V průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven uvedlo 36 procent dotazovaných, že používání telefonů v restauracích a hospodách jim jednoznačně vadí, zejména pokud je u stolu více lidí. Více jak dvě pětiny respondentů by navíc uvítaly zákaz používání mobilů v restauračních zařízeních. Pouze 28 procent respondentů uvedlo, že mobil v restauracích a hospodách nepoužívá.

„Výsledky průzkumu nás nepřekvapují. Mobilní telefony se staly běžnou součástí našich životů. Otázka ale stále zůstává, zda je vhodné se mobilu držet i ve chvílích, kdy se scházíme se svými blízkými a známými. Lidé do restaurací a hospod chodí přece hlavně proto, aby si osobně popovídali s kamarády, přáteli, známými a odpočinuli si od práce, školy, prostě od starostí,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Ve skupině lidí, kteří mobilní telefony v restauracích a hospodách běžně používají, převládají lidé ve věku od 18 do 26 let. Z průzkumu vyplynulo, že bez telefonu se jich v této situaci neobejde více než 81 procent. Jinak ale vycházejí výsledky průzkumu u lidí starších. Lidé ve věku 54 až 66 let používají mobilní telefon v restauraci nebo hospodě pouze v 55 procentech.

Ukazuje se, že je stále více lidí, kterým vadí používání mobilního telefonu v restauracích a hospodách. Jednoznačně to odmítá bezmála 36 procent dotazovaných, kteří to navíc vnímají jako sociální přešlap pokaždé, když u stolu sedí více lidí. „Z našich výsledků vyplývá, že lidé jsou s tím relativně smíření. Více než 41 procent respondentů odpovědělo na přímou otázku, zda jim to vadí, slovy, že holt je taková doba a lidé spolu více sdílí informace přes sociální sítě, než aby si je řekli osobně,“ tvrdí Martina Ferencová.

Podle posledního průzkumu společnosti GLS bylo s posledním předvánočním doručováním v průměru spokojeno 83 % Čechů, kteří si před Vánocemi nechali poslat balík některou z přepravních služeb.

Z průzkumu dále vyplývá, že většina zákazníků nestojí o víkendové či večerní doručování. Jen třetina respondentů uvedla, že by občas víkendové doručení využilo, stejně tak by využili večerní doručování, ale jen pokud by bylo bez příplatku. Dle Pavla Včely, ředitele GLS Česká republika, bude i letošní spokojenost se službami GLS nad tímto průměrem. Průzkum proběhl na reprezentativním vzorku 1050 respondentů.

Z průzkumu vyplynulo, že stále ještě 10 % lidí nevyužilo doručení dárků balíkovým přepravcem, což společně s rostoucí oblibou nákupů u těch, kteří tuto cestu vyzkoušeli vloni poprvé, dává velký potenciál k růstu. Letošní doručování zásilek v předvánočním období může ovlivnit obtížné hledání dočasné pracovní výpomoci z důvodu rekordně nízké nezaměstnanosti.

Každý sedmý Čech je nespokojený. Nejčastějším důvodem jsou přitom finance (22 %), s velkým odstupem následují zdravotní problémy (14 %), vztahy v rodině či s blízkými lidmi (13 %) a politická situace v České republice (13 %). Čtvrtina z nás přitom měsíčně neuspoří ani 1 000 korun, 57 % naší populace vloží každý měsíc do kasičky méně než 3 000 korun. Zejména proto se polovina Čechů aktivně zajímá o způsoby, jak vydělat více peněz. Vyplývá to z průzkumu společnosti Equa bank.

„Výsledky průzkumu potvrdily platnost známého českého přísloví, že s jídlem roste chuť. Čím vyšší příjem totiž lidé mají, tím více dalších peněz k větší spokojenosti potřebují. Češi vydělávající do 25 000 korun měsíčně by byli spokojeni s dalšími 5 až 10 tisíci korunami, zatímco lidé s příjmy vyššími než 35 000 korun by k větší spokojenosti potřebovali dalších alespoň 15 000 korun,“ říká Ondřej Hák, ředitel produktů a rozvoje obchodu společnosti Equa bank. Dvě třetiny Čechů (65 %) se přitom v životě cítí spokojeně. Nejčastěji uvádějí, že šťastnými je dělá jejich pevné zdraví (16 %), partnerský vztah (15 %), děti (12 %) a přátelé (10 %). Zajímavé je, že pro spokojené Čechy peníze tak velkou roli nehrají. Jako jeden z hlavních důvodů ke spokojenosti je uvádí jenom 6 % dotázaných.

S prací jsou Češi převážně spokojeni (71 %), s výší finanční odměny však už ne. Čtyři z deseti Čechů by si přáli dostat přidáno. Téměř stejný počet (42 %) si myslí, že vyšší mzda by je v práci motivovala k vyššímu výkonu. Finance převažují i nad takovými benefity, jako je flexibilní pracovní doba, kterou by si přálo 14 % oslovených. S pracovní dobou jsou Češi vesměs spokojeni (65 %), pokud by ale mohli měnit, raději by začínali pracovat ráno až o dvě hodiny dříve, aby mohli odpoledne dříve skončit. Dvě třetiny Čechů přitom věří, že by se jim lépe žilo v jiném státě. Nejčastěji jmenují Švýcarsko (10 %), Německo (7 %) a Nový Zéland (7 %).

S výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou spokojeny dvě pětiny občanů (41 %), podobně jako v roce 2013 je tedy podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených.

Necelá třetina veřejnosti (31 %) si s volebními výsledky identifikuje perspektivu politické stability. Občané naší země se neshodují v představách, kdy budeme mít novou vládu, třetina (31 %) čeká, že se tak stane do konce roku, třetina (31 %) sestavení vlády datuje do ledna či února, ale nejvíce lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce vůbec vláda nevznikne a budou předčasné volby.

Jak veřejnost hodnotila výsledky voleb do Poslanecké sněmovny zhruba dva týdny po konání voleb? Průzkum STEM ukazuje, že mezi občany převažuje spíše nespokojenost s volebními výsledky (57 %). Pokud však srovnáme aktuální stav se situací po předchozích volbách do Poslanecké sněmovny, zjišťujeme, že současná povolební nálada se v tomto ohledu zásadně neliší od roku 2013, kdy byl rovněž podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených (59 % : 41 %).

I ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2017 zůstalo na čele poslechovosti rádií v České republice Rádio Impuls. Denně ho poslouchal milion lidí. Informace zveřejnila po pravidelném kvartálním průzkumu agentura Median.

Mírně si proti předešlému období polepšily Frekvence 1 a Evropa 2. S 858 tisíci posluchači se Evropa 2 drží na druhé příčce. Frekvence 1 skončila v poslechovosti čtvrtá za Radiožurnálem, který denně poslouchalo 835 tisíc lidí. Mezi regionálními stanicemi se nejvíce dařilo Hitrádiím s 615 tisíci posluchači, což je o 37 tisíc víc než v předchozím období. Následuje Blaník s nárůstem 12 tisíc na 581 tisíc lidí a za ním Kiss, Country radio a Beat.

Denně nějaké rádio poslouchalo 62 procent populace. Během týdne si alespoň jednou rádio pustí 86,5 procenta lidí.

66 % občanů vyjadřuje aktuálně odhodlání zúčastnit se voleb prezidenta, 25 % se jich nechce zúčastnit a 9 % zůstává nerozhodnuto. Mezi těmi, kdo zcela nevyloučili svoji účast ve volbách prezidenta, nejvyšší podíl preferencí zaujímá současný prezident Miloš Zeman, následovaný Jiřím Drahošem a Michalem Horáčkem. Přibližně pětina občanů, kteří deklarovali, že by se voleb zúčastnili, neví, koho by volila. To jsou výsledky říjnového průzkumu CVVM.

Na otázku týkající se volební účasti odpovědělo kladně 66 % dotázaných s volebním právem („rozhodně ano“ 42 % a „spíše ano“ 24 %), 25 % záporně („spíše ne“ 6 %, „rozhodně ne“ 19 %). Zbytek dotázaných (9 %) zvolil odpověď „nevím“ .

Z lidí, kteří se chtějí příští rok zúčastnit prezidentských voleb, by třetina volila současného prezidenta Miloše Zemana. Ten by získal 34 procent hlasů, za ním následuje Jiří Drahoš s 22 procenty a Michal Horáček s 13 procenty hlasů. V průzkumu se ještě objevil se dvěma procenty hlasů senátor ODS Jaroslav Kubera, který ovšem kandidovat nebude. 2 procenta by získal také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Procento voličů bylo volilo Marka Hilšera, jednoprocentní podporou se může pochlubit i šéf SPD Tomio Okamura, který ale kandidaturu neoznámil.

Nakupování přes internet už není žádnou zvláštností a většina Čechů jej považuje za běžnou součást života. Celých 94 % respondentů průzkumu, zaměřeného na nákupy online, bezstarostně a naplno využívá pohodlí, nižších cen i širokého výběru, které e-shopy přinášejí. Doba, kdy se lidé stavěli k nákupům online s přílišnou opatrností, tedy definitivně pominula.

Najít mezi Čechy člověka, který nakupuje pouze v kamenných obchodech, je těžší, než by se mohlo zdát. E-shopy se totiž kamenným prodejnám staly rovnocenným partnerem, který láká na řadu ověřených výhod. Téměř 41 % z celkových více než 950 respondentů si nejvíce cení pohodlí nákupu. Koupit si zboží komfortně od stolu a neztrácet zbytečně energii v přelidněných uličkách mezi regály patří k přednostem, kterým kamenné obchody nemají jak konkurovat.

„Češi si chytře všimli, jak je nakupování přes internet výhodné. Nejen že si při vybírání užívají nerušeného pohodlí, ale 19 % si je vědomo i toho, že se zajímavými cenami v e-shopech zároveň ušetří. Jako další hlavní výhody pak ve stejném poměru uváděli značně širší výběr a časovou úsporu,“ komentuje výsledky průzkumu Miroslav Uďan, CEO společnosti Shoptet. I přesto jsou lidé při nakupování v e-shopech obezřetní. Spolehlivost internetových obchodů si ověřuje 78 % dotazovaných.

Mezi možné komplikace, kterých se obává 22 % lidí, patří pozdní doručení nebo problémy při případném vracení zboží. Největší obavu však míváme z toho, že si nevybereme správně. Více než třetina dotazovaných se obává toho, že si nemůže zboží vyzkoušet a naživo se přesvědčit, že je pro ně výrobek ten pravý. „Zde se tak otvírá prostor pro kreativitu e-shopů, jak se odlišit od konkurence,“ dodává Miroslav Uďan.

27 procent lidí se nechává alespoň čas od času očkovat proti chřipce. Největším motivátorem této vakcinace je doporučení lékaře. Naproti tomu ti, co očkováni nejsou, většinou vakcinaci proti tomuto onemocnění nevěří (41 procent) nebo ji považují za zbytečné vzhledem ke své osobě (36 procent). Za nejrizikovější skupinu, která by měla být očkována proti chřipce, lidé považují seniory nad 65 let.

Se začínajícím podzimem začíná většina z nás s kýcháním a smrkáním, což poukazuje na to, že podzim, a nemoci s ním spojené, je tu. Mezi často frekventované onemocnění v období podzimu a zimy patří i chřipka. „Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se projevuje horečkou, zimnicí, bolestí hlavy a kloubů. Kulminace chřipky v České republice probíhá většinou v období od ledna do března. Pro mnohé je toto onemocnění bráno jako banální, ale počet každoročních úmrtí, tomu nenasvědčuje. Prevencí je samozřejmě zdravý životní styl, pohyb, otužování a také vitamíny,“ říká RNDr. Barbora Večerková, vedoucí zdravotnického výzkumu v GfK.

Očkování proti chřipce

V souvislosti s tímto aktuálním tématem, jsme se zeptali respondentů, jak se staví k očkování proti chřipce. 27 procent lidí odpovědělo, že se nechává očkovat proti chřipce (z toho 16 procent pravidelně každý rok a 11 procent nepravidelně). V pravidelném očkování proti chřipce dominují více ženy než muži (20 procent respektive 12 procent). Se zvyšujícím se věkem stoupá i větší počet lidí, kteří se nechávají očkovat. Nejvíce pravidelně proočkovávanou skupinou jsou lidé ve věku od 60 do 69 let, a to v 25 procentech případů. Z hlediska regionů se nejméně lidí nechává očkovat v Praze a Ústeckém kraji. Ze srovnání Čech a Moravy vyplývá větší pravidelná vakcinace proti chřipce v Čechách než na Moravě.

Důvody, proč se nenechat očkovat

41 procent Čechů nevěří v očkování proti chřipce a jako argument uvádí, že jim očkování proti této nemoci nijak nepomůže. Pro 36 procent lidí je vakcinace zbytečná, neb se jim toto onemocnění prozatím vyhýbá. V 17 procentech případů se lidé nepovažují za rizikovou skupinu, a proto očkování proti chřipce nevyhledávají. Jako další důvody, proč se nenechat očkovat proti chřipce, lidé uváděli vedlejší účinky (14 procent), vysokou cenu za vakcinaci (14 procent), negativní postoj k očkování jako takovému (10 procent) a také špatnou zkušenost s očkováním, buď vlastní, nebo někoho z jejich okolí (9 procent).

Důvody, proč se nechat očkovat

56 procent lidí, kteří se nechávají každý rok pravidelně očkovat, se nechává vakcinovat proti chřipce, protože jim to doporučil jejich lékař jako vhodnou prevenci. Téměř polovina respondentů věří, že je očkování proti chřipce ochrání. Ve 20 procentech případů lidé věří, že jim očkování pomůže, aby nenakazili svoji rodinu. Jako další důvody, proč se nechat očkovat, Češi uváděli, že se považují za rizikovou skupinu, a také dobrou zkušenost s vakcinací.

Zákeřnost chřipky a nejohroženější skupiny

Zeptali jsme se respondentů, v čem si myslí, že je chřipka nebezpečná. Více jak polovina osob si myslí, že chřipka je nebezpečná díky tomu, že oslabuje organismus, a u téměř poloviny dotázaných panoval názor, že způsobuje zdravotní komplikace. Jako další důvody ohrožení chřipkou lidé uváděli nebezpečí nákazy ostatních členů rodiny, nebo možnost úmrtí. „Za nejrizikovější skupinu pro preventivní očkování považují Češi osoby starší 65 let. Druhou nejrizikovější skupinou jsou malé děti (45 procent). Dalšími skupinami, které jsou nejvíce ohroženi, jsou podle české populace lidé pracující ve zdravotnictví či v zařízeních pro seniory, ale také osoby s chronickým zánětem dýchacích cest, nebo pacienti se srdečními chorobami,“ uzavírá Barbora Večerková.

Podle průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů chce drtivá většina Čechů být informována o tom, co se děje v místě jejich bydliště. Až 89 % z dotázaných občanů by preferovalo moderní způsob komunikace ze strany měst a obcí, protože na webové stránky své obce chodí 80 % z nich méně než jednou za rok. Zveřejnění informací pouze na webu nebo na vývěsce, kterým někteří starostové plní svou zákonnou povinnost, je pro občany tedy zcela nevyhovující. V Plzeňském kraji už této možnosti některé obce využívají, naposledy se k ní přihlásili v Heřmanově Huti na severním Plzeňsku.

Jak ukázal průzkum Asociace moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS), spojení občanů se samosprávou obcí a měst je klíčové. Bohužel i ve 21. století jsou neefektivní formy informování hojně využívány a občané si musí informace pracně vyhledávat na úřední desce, webových stránkách nebo v místním zpravodaji.

„Většina dotázaných lidí se shodla na tom, že netuší, kdy naposledy byla na webu obce, a řada z nich tak neučinila nikdy. Občané přitom potvrzují, že chtějí dostávat informace o dění v obcích a že je to pro ně důležité,“ řekl k průzkumu Miroslav Kubásek, člen AMKOS.

Z tradičních médií jsou občané ochotni číst pouze zpravodaj, který sleduje 55 % dotázaných, zatímco zbylých 45 % zpravodaj nečte. Někteří z dotázaných dokonce odmítají jakákoliv tištěná média, a to buď z ekologických důvodů nebo proto, že pravidelný tisk a distribuce zpravodaje může pro obec znamenat výdaj až ve stovkách tisíc. Pokud by si občané měli vybrat, jestli by dali přednost tištěnému nebo e-mailovému zpravodaji, 93 % občanů by si vybralo e-mailový, stejně jako možnost dostávat informace do mobilu. Informovaněji by si pak připadalo 79 % občanů.

Obce se komunikací s občany na jedné straně snaží nezatížit obecní pokladnu, na druhou stranu však utrácejí nesmyslné sumy za obecní amplionové rozhlasy, jejichž zavedení a údržba je až 100x dražší než pořízení takzvaných mobilních rozhlasů. Místní rozhlas ale není jen dražší, kvůli současnému způsobu života je také neefektivní. Hlášení není k dispozici v satelitních částech obcí a pro jeho rozšíření je zapotřebí vynaložit stovky tisíc až miliony. Navíc ampliony i tak nejsou slyšet v důsledku výměny dřevěných oken za plastové. Největší překážkou informování pomocí amplionů je ale to, že více než 2/3 obyvatel dojíždí za prací nebo do školy mimo své bydliště, a tak se k nim hlášení nedostane.

Z těchto důvodů lidé preferují přímou komunikaci, která je zastihne kdekoliv, kdykoliv, třeba i na dovolené. Navíc je může upozornit na případné nenadálé situace či nebezpečí, a tak předejít škodám na majetku či životech. Preferovanými informačními kanály jsou podle občanů hlavně SMS zprávy (64 %), následované obecními elektronickými newslettery (25 %) a aplikacemi pro smartphony (11 %).

Téměř 90 % občanů v průzkumu uvedlo, že o tom, zda se má opravit autobusová zastávka nebo postavit dětské hřiště, by rádo rozhodlo hlasováním, třeba v mobilu. „Minireferenda v mobilu jsou dnes běžnou záležitostí chytrých měst. V porovnání s klasickým referendem jsou náklady na jejich pořádání desetinové, a navíc informační systémy nové generace nejen zjednodušují jejich pořádání, ale automaticky i vše vyhodnocují,“ řekl Ondřej Švrček.

Na otázku v průzkumu, zda by lidé uvítali možnost podávat občanské podněty například o černých skládkách, podezřelých lidech, zaběhlých zvířatech či různých nebezpečích přímo z terénu, se drtivá většina z nich vyslovila kladně. „Pokud dáme občanům možnost podílet se na zlepšování života v jejich obcích a budeme je brát jako rovnocenné partnery v řešení obecních záležitostí, věřím, že se sami stanou všímavější ke svému okolí,“ dodal k průzkumu Miroslav Kubásek.

 

Lidé v Česku si nejčastěji ukládají peníze stranou prostřednictvím penzijního spoření. Využívá jej více než polovina dotázaných. Mnozí z nich ale začínají myslet na důchod teprve ve chvíli, kdy se musí starat o své rodiče. Péče o rodiče i děti přitom výrazně zatěžuje jejich rozpočty, lidé tedy paradoxně začínají šetřit na penzi ve chvíli, kdy je to pro ně nejobtížnější, ukázal průzkum Poštovní spořitelny.

Penzijní spoření využívá 53 % Čechů ve věku od 18 do 65 let. Nejčastěji si ale na penzi spoří lidé ve věku od 35 do 44 let a především od 45 do 54 let. V této věkové kategorií využívá penzijní spoření dokonce 69 % lidí.

Právě lidé ve věku 45–54 let jsou přitom podle výsledků průzkumů nejméně spokojení se svým životem. Jedním z důvodů této nespokojenosti jsou pravděpodobně finance. „Lidé kolem padesátky nejobtížněji vycházejí se svými příjmy, vysvětlením může být životní situace, kdy jsou rozpočty domácností těchto lidí často zatíženy současně výdaji spojenými s dětmi i s péčí o rodiče,“ komentovala výsledky průzkumu ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Pětina Čechů nespoří vůbec

Ukazuje se tak, že lidé si na penzi začínají nejvíce spořit v období, kdy se musí vypořádat i s dalšími významnými výdaji. Mnoho z nich totiž ještě má děti, o které se musí starat, a zároveň od nich potřebují pomoc i jejich stárnoucí rodiče. „Zástupci takzvané sendvičové generace se tak neocitají jen v časové, ale často i finanční tísni. Z hlediska spoření na penzi je samozřejmě nejlepší začít co nejdříve, ale nakonec jak se říká, je lepší začít pozdě, než vůbec nikdy,“ dodala Marie Zemanová.

Více než pětina Čechů, konkrétně 22 %, nevyužívá žádný spořící nebo investiční produkt. 58 % z nich jako důvod uvádí, že jim spoření nedovoluje jejich finanční situace, téměř pětina se o možnosti zhodnocení svých úspor vůbec nezajímá a desetina dotázaných nemá důvěru v investice. Nejčastěji si vůbec nespoří právě padesátníci.