Home Tagy Články označené "průzkum"

průzkum

Největší obavy u více jak 70% domácí populace panují z nárůstu uprchlíků v Evropě (v souhrnu 83,2% dotázaných), rostoucích teroristických útoků v Evropě (v souhrnu 81,4% dotázaných), z islamizace Evropy (v souhrnu 79,2% dotázaných), cenzury médií (v souhrnu 75,3% dotázaných), organizovaného zločinu (v souhrnu 73,5% dotázaných) a násilné majetkové kriminality (v souhrnu 72,4% dotázaných). Společným jmenovatelem největších obav drtivé většiny domácí populace je uprchlická problematika, která souvisí s informacemi o dalších teroristických útocích v Evropě. 

U většinové části populace však panují obavy i z finančního zajištění ve stáří (v souhrnu 67,4% dotázaných), rostoucích životních nákladů (v souhrnu 66,4% dotázaných), ale i ze sucha v souvislosti s klimatickými změnami (v souhrnu 64,2% dotázaných).

Ve volných odpovědích, v nichž respondenti spontánně uváděli, čeho se v nejbližší době nejvíce obávají, se rovněž nejčastěji vyskytuje vše, co souvisí s uprchlíky, Islámem, terorismem, ale i s hrozbou válečného konfliktu i ztráty svobody. I zde se však rovněž objevují velmi často uváděné obavy týkající se životní úrovně, důchodu a rovněž překvapivě i obavy z nedostatku vody.

Od nové vlády, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, pak nejvíce domácí populace očekává hájení suverenity ČR v EU (v souhrnu 74,3% dotázaných), zamezení zneužívání sociálního systému (v souhrnu 72,5% dotázaných) a nedodržování uprchlických kvót i za cenu sankcí (v souhrnu 71,3% dotázaných).

Téměř dvě třetiny veřejnosti dále od budoucí vlády očekávají prosazení hmotné zodpovědnosti politiků (v souhrnu 62,2% dotázaných), ale i zabezpečení hranic (v souhrnu 61,7% dotázaných).

Ve volných odpovědích, v nichž respondenti spontánně uváděli, co očekávají od nové vlády po říjnových sněmovních volbách, se vedle zákazu Islámu, vystoupení z EU nejčastěji vyskytují odpovědi související ze sociálními a existencionálními otázkami. Očekávána je tak zejména důchodová reforma, zajištění sociálních jistot, zvýšení minimální mzdy, nízké daně, ale např. i zvýšení platů učitelů. Důraz je kladen i na stabilitu, ale i zajištění suverenity a bezpečnosti. Patrné jsou rozdílné názory ve společnost na EU a uprchlické kvóty, kdy jedna část očekává zavedení eura a prohloubení integrace s EU a přijetí uprchlických kvót a druhá naopak očekává vystoupení z EU a odmítá uprchlické kvóty.

Z výsledků aktuálního průzkumu společnosti SANEP lze vyvodit, že převažující obavy i očekávání týkající se uprchlíků, Islámu, terorismu přímo souvisí i s obavou a očekáváním ve vztahu k suverenitě, svobodě, ale zejména pak sociálním jistotám a životní úrovni. Jakýkoli válečný konflikt či terorismu, konflikty ve vztahu s imigranty v očích široké veřejnosti přímo souvisí s životní úrovní, suverenitou, bezpečností a sociální problematikou.

Většinová část domácí populace tak poměrně zásadně cítí ohrožení právě ve vztahu k stávajícím hodnotám a způsobu života.

Zatímco v bezkontaktních platbách je Česko ve světové špičce, tak v placení přes mobily zaostávají Češi zřetelně za Evropany. Vyplývá to z průzkumu platební asociace Visa o digitálních platbách.

Placení přiložením mobilu, prostřednictvím aplikace či uloženou platební kartou na internetové stránce je v Evropě čím dál častější. Uživatelů takzvaných „mobilních peněz“, kteří provedli platbu, je 68 %. V Česku je to jen 47 %.

„Svá mobilní zařízení sice pro správu svých peněz zatím nepoužíváme tak jako často jako v jiných evropských zemích, ale jsem přesvědčen o tom, že i tento trend u nás rychle poroste. Češi totiž milují inovace,“ komentoval výsledky průzkumu Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa pro Česko a Slovensko.

Důvodem je skutečnost, že téměř 83 % nákupů se u nás platí bezkontaktními platebními kartami, což z Čechů dělá světové rekordmany. Právě z těchto spotřebitelů se přitom stávají uživatelé „mobilních peněz“. Spotřebitelé provádějící bezkontaktní platby jsou ochotnější využívat nové platební technologie. Od začátku letošního roku bylo přitom zaplaceno pouhým pípnutím 5,9 miliardy transakcí na všech evropských trzích, kde Visa působí.

Navíc na tuzemském trhu je problém s tím, že řada služeb není ještě dostupných. Jde například o Apple Pay. Zavedení digitálních peněžek na tuzemském trhu tak může využití „mobilních peněz“ velmi rychle zvýšit.

V Evropě se nejvíc mobilní platby využívají ve Skandinávii, kde je ostatně nejrozvinutější trh s platebními kartami. Mobilní platby pak nejvíce využívají lidé ve věku 18 až 34 let neboli generace mileniálů. V průměru 57 % z nich využívá mobilní zařízení k posílání peněz přátelům oproti 45 % lidí z evropské populace.

Ostatně i v tomto ohledu jsou Češi ve využívání mobilních plateb opatrnější oproti Evropě. Podobným způsobem poslalo peníze jen 36 % českých spotřebitelů. Polovina Čechů ovšem využívá mobilní aplikace ke kontrole svých bankovních účtů. V Evropě jde v průměru o téměř dvě třetiny populace. Před dvěma lety mělo podobnou aplikaci jen 29 % dotázaných Evropanů a jen sedm procent ji použilo ke správě svých finančních prostředků.

V posledních letech dochází v celé Evropě k rychlému rozšiřování mobilních peněz. „Potvrzuje se, že tyto digitální produkty a služby vyhovují rychlému životnímu stylu zákazníků a spotřebitelé jsou na ně připraveni,“ dodává Gajdoš.

zdroj: mobilmania.cz

29 procent Čechů uvažuje o pořízení fotovoltaických panelů do své domácnosti. Zájem o tato zařízení klesá se stoupajícím věkem, častěji by si je pořídili také muži. Více než polovina Čechů o pořízení panelů vůbec neuvažuje – důvodem je vysoká pořizovací cena. 13 procent lidí neví, k čemu fotovoltatické panely slouží.

Jak ušetřit za energie a přitom nevypouštět zplodiny do ovzduší? Jednou z voleb jsou fotovoltaické panely. „První pořízení panelů je sice finančně bolestivé díky vysoké pořizovací ceně, přesto ale atraktivita nejméně částečné energetické soběstačnosti, kterou panely svým vlastníkům poskytují, stále roste. Velkou zásluhu na zvyšování počtu fotovoltaických panelů má nepochybně i podpora Státního fondu životního prostředí a postoj některých bank poskytujících výhodné úvěry na jejich pořízení,“ říká Kristina Hanušová, Sector Leader Financial Services & Technology z GfK. Zajímal nás názor Čechů na fotovoltaiku, a proto jsme se jich na jejich názor zeptali.

Názor na fotovoltaiku

Jen 13 procent lidí nedokáže vůbec říci, k čemu fotovoltaické panely slouží. Ostatní nejčastěji uvádějí, že se panely používají k výrobě elektřiny pro osvětlení či vytápění nebo k ohřevu vody (každou z těchto možností podporují cca 2/3 lidí), o možnosti zpětného prodeje elektřiny do sítě ví 38 procent dospělých obyvatel.

29 procent lidí přemýšlí o pořízení fotovoltaických panelů

O budoucím pořízení fotovoltaických panelů uvažuje 29 procent lidí. Jsou to především muži ve věku od 18 do 39 let a nejméně s maturitou. Nejméně často o pořízení tohoto zařízení přemýšlejí lidé z Prahy, což je vzhledem k nižšímu podílu individuálního bydlení v hlavním městě pochopitelný výsledek

Důvody k nepořízení panelů

Více než polovina Čechů vůbec o pořízení panelů do budoucna neuvažuje. Je to především proto, že nemají kam panely umístit, protože buď bydlí v bytě, nebo nemají vhodnou střechu. Významným důvodem odmítnutí je ale také vysoká pořizovací cena panelů. Obavy z malé efektivity panelů nebo nemožnosti jejich ekologické likvidace hrají v rozhodování jen malou úlohu.

Z aktuálního průzkumu volebního potenciálu, který ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k dané politické straně či hnutí více jak měsíc před sněmovními volbami vyplývá, že voliči nejvíce preferují hnutí ANO a ČSSD.

Hnutí Ano má rovněž jednoznačně největší skupinu rozhodnutých voličů. To však nic nemění na skutečnosti, že hlavní slovo bude v letošních sněmovních volbách patřit váhajícím voličům, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty.

Pomyslným jazýčkem na vahách váhajících voličů tak nepochybně bude vývoj politických kauz, ale i vrcholící volební kampaně. Sledované budou i veškeré předvolební debaty a diskuse včetně názorů vrcholných politiků na voliči preferovanými tématy.

Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury, ale i Piráty, kteří zaujali svojí volební kampaní a dále SZ či STAN. Z těchto stran má však v tuto chvíli z pohledu rozhodnutého voličského elektorátu největší šance na volební úspěch pouze SPD.

Zejména příznivce prezidenta Miloše Zemana, pak zaujal v případě Strany práv občanů (SPO) volební superlídr František Ringo Čech, který se může zasloužit o zajímavý volební výsledek této strany.

V případě pravicově orientovaných voličů se vedle ODS a TOP 09 nejčastěji vyskytují jako alternativa Realisté a v menší míře Svobodní. U Realistů je pro pravicově smýšlející voliče největším lákadlem předseda Petr Robejšek. Zda však Realisté přesvědčí potřebnou část váhajících voličů, která by této straně umožnila zasáhnout do boje o poslanecká křesla, v tuto chvíli nelze predikovat.

Boj o váhající voliče však musí nadále svádět i TOP 09, jejíž počet rozhodnutých voličů pětiprocentní volební zisk prozatím nezaručuje.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici. Volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem.

Centrum dopravního výzkumu zahájilo celostátní průzkum „Česko v pohybu“. Jeho cílem je zjistit odkud, kam, jakými dopravními prostředky a za jakým účelem obyvatelé České republiky cestují. Získané informace přispějí k efektivnímu plánování dopravy tak, aby lépe odpovídala potřebám občanů.

Průzkum potrvá do podzimu příštího roku. Tazatelé osloví až 40.000 náhodně vybraných domácností z celé republiky, tak aby získali kvalitní data pro plánování dopravy. Ve vybraných domácnostech se tazatelé

foto cd.cz

budou ptát na vybavení dopravními prostředky a na způsob dopravy každého jejího člena nad šest let. Účast v průzkumu není příliš časově náročná. Spočívá ve vyplnění jednoduchých cestovních deníků. Respondenti si budou moci vybrat mezi papírovou nebo elektronickou verzí, případně bude možné odpovědět telefonicky.

Všechny údaje, které tazatelé posbírají, zůstanou anonymní. Tazatelé se budou ve vybraných domácnostech prokazovat průkazem agentury FOCUS, který bude opatřen fotografií, razítkem a podpisem. Doklad budou mít umístěný na viditelném místě. S sebou budou mít také leták s informacemi o průzkumu a informační dopis. Na všech materiálech je uvedené telefonní číslo, které je také na webu www.ceskovpohybu.cz. V případě pochybností o totožnosti tazatele, může respondent infolinku kontaktovat.  

foto: plzen.eu

„Průzkum dopravního chování v tomto rozsahu se nikdy v České republice nedělal. Pokud má doprava sloužit efektivně občanům, potřebujeme co nejpřesnější data. Chápu, že lidé jsou dnes vůči nejrůznějším průzkumům ostražití a chrání si své soukromí. V tomto případě je ale prosím, aby udělali výjimku a pomohli nám. Všechny údaje jsou anonymní a zaručujeme jejich ochranu,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.

Výsledky průzkumu budou zveřejněny v roce 2019. Ministerstvu dopravy budou následně sloužit jako podklad pro strategické plánování dopravní infrastruktury. „Informace o dopravním chování jsou důležité jak pro plánování na národní úrovni, tak pro tvorbu plánů udržitelné městské mobility a vyhodnocení investic financovaných z veřejných zdrojů“, zdůraznil význam průzkumu ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Stát za tento rozsáhlý průzkum zaplatí zhruba 13,7 milionu korun.

Ze statistik ministerstva dopravy za loňský rok vyplývá, že obyvatelé České republiky cestují častěji, než tomu bylo v minulosti. Například vlaky svezly rekordní počet lidí. Po železnici se v roce 2016 přepravilo více jak 179 milionů cestujících, což je nejvíce v historii. Podobně tomu bylo i v případě městské hromadné dopravy. Tu pro svou cestu loni využilo více jak dvě a čtvrt miliardy cestujících, i v tomto případě se jedná o historické maximum. Nárůst cestujících byl zaznamenán také v letecké dopravě. Letiště v ČR loni odbavila necelých 14 milionů lidí, což  je ve srovnání s rokem 2015 téměř o milion cestujících více.

Ze sportů lidé preferují nejvíce pěší turistiku, následuje jízda na kole a plavání. Příležitostných sportovců přibývá, naopak ubývá těch aktivních. Více sportují Češi než Moravané, oproti loňskému roku jich ubyla 1/5 mezi aktivními sportovci.  Ženy preferují více pěší turistiku, muži naopak kolo.

„Sportování je základem zdravého způsobu života. Nejenže sport příznivě působí na naši náladu, neboť se při něm vyplavují endorfiny, ale také zlepšuje naši fyzikou kondici, což má za následek i lepší zdravotní stav. Sportem také účinně bojujeme proti nemocem, upraví se nám trávení a také se nám zlepší kvalita spánku. Stačí minimálně 2x v týdnu se věnovat nějaké sportovní aktivitě a naše tělo začne fungovat lépe,“ říká Kristina Hanušová, Sector Leader Financial Services&Technology z GfK.

Jaká je pravidelnost sportovních aktivit u Čechů?

ilustrační foto

Podle výzkum GfK jeden ze čtyř lidí deklaruje, že sportuje více než 2x v týdnu. Více aktivní v této činnosti jsou muži než ženy (30 procent respektive 19 procent). 2x týdně se nějakému sportu věnuje jeden Čech z pěti, zde jsou více aktivní ženy než muži. Podívám-li se na srovnání aktivních sportovců (sportuje alespoň 1x týdně), ve srovnání s loňským rokem se jejich počet letos snížil (70 procent respektive 64 procent).

Ve srovnání Čechy (vyjma Prahy) a Morava, jsou Češi více aktivní než lidé na Moravě (13 procent versus 6 procent). Oproti loňskému roku počet sportujících Moravů, kteří sportují alespoň jednou týdně, klesl o 1/5.

Nejoblíbenější sportovní aktivitou je pro Čechy stále pěší turistika

Chůze je zdraví prospěšná a u Čechů velmi oblíbená, a proto jak loňský rok, tak i letošní obsadila pěší turistika první místo ve sportovních aktivitách. Letos se jí na jaře věnovalo alespoň občas 85 procent lidí. Zajímavostí je, že v loňském roce se ve srovnání s letoškem pěší turistice věnovalo více mužů (86 versus 79 procent). Naopak ženy letos přidaly do kroku a pěšky chodily více než loni. Více než vloni se pěší turistice věnovali také lidé ve věku 50 – 65 let.

Cyklistika a plavání dominují v top 3 sportovních aktivitách

Na druhém a třetím místě se mezi sportovními aktivitami, kterým se Češi věnují alespoň občas, umístily se stejným počtem procentních bodů cyklistika a plavání (77 procent). Cykloturistice se nejvíce věnují lidé ve věku od 40 do 49 let, naopak nejméně věková kategorie od 50 do 65 let. Nejvíce se aktivitě na dvou kolech věnují ve Středočeském kraji, naopak nejméně oblíbená je cykloturistika v Ústeckém kraji. Plavání si oblíbili především lidé s vysokoškolským vzděláním.

Dalšími nejčastěji jmenovanými sportovními aktivitami, které lidé praktikují alespoň občas, jsou běh, badminton, posilování, bruslení na ledě a na kolečkových bruslí a také stolní tenis.

Houbaření je bezesporu jedním z českých fenoménů. Češi sbírají houby ve všech ročních obdobích a připravují z nich bezpočet lahodných pokrmů.

Za vášnivé houbaře se považuje v souhrnu 38,5% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR. Nicméně houby sbírají i méně vášniví či příležitostní houbaři.

Houby pak suší v souhrnu 59,2% dotázaných. V zavařování těchto lesních plodů si pak libuje v souhrnu 19,7% domácí populace.

Skutečnost, že český národ má zálibu ve sběru hub dokumentuje i zjištění, že v souhrnu 48,3% dotázaných uvedlo, že se sběru hub věnují i na dovolené.

Poněkud zarážejícím zjištěním je, že pouze v souhrnu 5,6% Čechů sbírá houby, které dokonale znají. Češi tedy mají houby velmi rádi, ale odborníci rozhodně nejsou, což dokládá i každoroční statistika dokumentující otravy z jedovatých hub.

Nevěru přiznává třetina Čechů, ovšem celkem dvě třetiny domácí populace nepovažují za nevěru flirt, sex po telefonu, sex na jednu noc, líbání, erotické služby, sex s ex partnerem, skupinový sex, erotické sms, lesbický sex a orální sex.

Téměř třetina Čechů (32,5%) přiznává, že byla někdy svému partnerovi nevěrná. Ovšem v souhrnu 66,5% respondentů uvedlo, že za nevěru nepovažují flirt (19,8%), sex na jednu noc (15,1%), sex po telefonu (7,9%), líbání (7,4%), placené erotické služby (6,2%), sex s ex partnerem (3,8%), skupinový sex (2,5%), erotické sms (1,9%), lesbický sex (1,1%) a orální sex (0,8%). Lze tedy říci, že si nevěru vykládá každý po svém a pokud budeme všechny uvedené činnosti vnímat jako nevěru, jedná se o drtivě většinový fenoménem naší společnosti.

Přesto však svému partnerovi věří v souhrnu 78% dotázaných. Toto zjištění je zajímavé z toho pohledu, že i lidé, kteří jsou nějakým způsobem svému partnerovi nevěrní, ale nemusí si nicméně nevěru např. v podobě flirtu připouštět nebo spíš přiznat, svému partnerovi věří.

Nevěru pak vnímá jako nejhorší možné partnerské provinění v souhrnu 54% domácí populace. Ovšem opět v souvislosti se zjištěním společnosti SANEP je zde patrné jisté pokrytectví těch, kteří např. flirtují, či měli sex na jednu noc. Je tedy zřejmé, že ač se většina domácí populace nějakým způsobem ve vztahu provinila, svému partnerovi by takové zjištění odpuštěno nebylo.

Téměř polovina Čechů (45,9%) rovněž zastává názor, že odpuštěná nevěra bude i nadále zdrojem problémů v partnerském životě. Nevěru jako důvod rozvodu či rozchodu pak přiznává pětina populace.

Zajímavým zjištěním aktuálního šetření společnosti SANEP je rovněž skutečnost, že 5,9% populace přiznává nevěru s nejlepším přítelem či přítelkyní svého partnera a 3,9% Čechů pak byla nevěrná se svým nadřízeným.

I přes obavy téměř třetiny Čechů z možné partnerské nevěry je zřejmé, že základním kamenem partnerského vztahu je víra ve věrnost v což věří 70,2% dotázaných.

Česká republika se může chlubit nejširší sítí platebních terminálů pro bezkontaktní platby v Evropě a zároveň nejvyšším podílem realizovaných bezkontaktních plateb. Úplné zrušení hotovosti by bylo nepřijatelné pro 7 z 10 Čechů. Informace vyplývají z průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.

Na sklonku roku 2016 bylo v České republice instalováno bezmála 115 tisíc platebních terminálů určených i pro bezkontaktní platby. Jejich prostřednictvím bylo realizováno téměř 493 mil. bezkontaktních transakcí o objemu 280,73 miliard korun. To znamená, že Češi každý den realizovali zhruba 1,35 milionů transakcí, přičemž průměrná výše jedné takové transakce činila 570 korun. Tato čísla nás řadí na špici evropských statistik ve využívání bezkontaktních plateb. Podle provedeného průzkumu však česká veřejnost o tomto prvenství příliš neví. Průzkum navíc ukázal, že se ve využívání moderních technologií podceňujeme. To, že máme nejširší síť platebních terminálů umožňujících bezkontaktní platby, správně určilo jen 12 % dotázaných. Na dotaz, ve které zemi je nejvyšší podíl bezkontaktních plateb, uvedlo Českou republiku správně 14 % respondentů. Z nabídnutých alternativ Češi vyhodnotili jako výrazně úspěšnější Německo (32 %), následovalo Finsko (27 %) a Velká Británie (20 %).

„Digitalizace je jedním z důležitých hnacích motorů ekonomiky a český bankovní sektor ve srovnání s tím evropským drží tempo nebo se dokonce stává lídrem v oboru – od zmiňovaných bezkontaktních plateb, přes nabídku služeb prostřednictvím internetu či moderních aplikací pro správu osobních financí, až po využívání biometrických údajů, např. otisku prstů jako bezpečnostního prvku. A tímto směrem půjdou finanční produkty i nadále,“ vysvětluje Tomáš Hládek, poradce pro platební styk a digitalizaci ČBA.

Konzervativnější pohled na možné využití moderních technologií ukázali Češi i při preferenci formy založení bankovního účtu. 7 z 10 dotázaných (71 %) by zvolili založení na pobočce banky. Čtvrtina (25 %), především mladších respondentů, by využila on-line formu přes webové stránky banky. „Nejmladší generace, která se do internetového prostředí již narodila, ale i generace třicátníků zvyklá pracovat s moderními technologiemi, jsou častěji zastánci elektronické komunikace i při založení účtu,“ komentuje výsledky průzkumu Jana Hamanová, ředitelka výzkumu v agentuře SC&C, a doplňuje: „Na druhé straně generace seniorů upřednostňuje osobní kontakt a možnost dotázat se na vše potřebné přímo na pobočce.“ Zprostředkovaně, například přes finančního poradce, by si založila účet jen 3 % dotázaných.

Zrušení hotovosti vnímají Češi spíše pesimisticky. Pro 4 z 10 dotázaných by neexistence hotovosti znamenala omezení svobody, tato představa je nepřijatelná především pro obyvatele menších měst.

Svět bez platidel by jako zjednodušení života vnímala jen třetina dotázaných, hlavně z mladší generace a těch, kteří se nebojí a jsou zvyklí využívat platbu kartou.

Hnutí ANO by podle aktuálního výzkumu agentury Median získalo ve volbách 26,5 % voličů. Nicméně průzkum proběhl většinou ještě před tím, než policie zažádala o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.

Účast u hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny v současnosti avizuje 64 % respondentů. Ochota k účasti od července stoupla (tehdy 59 %), což lze přisuzovat mimo jiné počátku volebních kampaní a blížícímu se termínu voleb. Častěji by se chtěli voleb účastnit lidé nad 65 let (74 %) a méně lidé do 34 let (57 %). Více se chtějí voleb účastnit vysokoškoláci (79 %) a méně lidé bez maturity (58 %).

Podpora ANO oproti minulému měsíci o 1 procentní bod poklesla, což je pohyb v rámci statistické chyby. Většina sběru se však konala před informací, že policie požádala o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Nelze tak vyloučit, že kauza se do podpory ANO plně projeví v dalších měřeních. ČSSD stabilizovala svoji podporu okolo 14 %. Kontinuálně mírně posiluje SPD Tomia Okamury, která by aktuálně dostala okolo 6 % hlasů. Koalice Lidovců a Starostů, která se v posledním sběru pohybovala těsně pod 10 %, se rozpadala na 6,5 % u Lidovců a 3,5 % u STAN. U Starostů šlo v době sběru ale sledovat posilování podpory, které může být dáno začátkem silné kampaně na začátku srpna. V měření došlo k mírnému sblížení podpory ODS a TOP09, ačkoli zde nejde o trend a může se jednat i oscilaci modelu v rámci statistické chyby výzkumu. Výrazný je od konce jara pokles podpory KSČM.

Necelá polovina (45 %) pravděpodobných voličů si je zcela jista výběrem strany, pokud by se v současnosti konaly volby. Část z nich si přitom navíc není zcela jista účastí. Ve výsledku lze tak jen 38 % pravděpodobných voličů označit za zcela rozhodnuté (jsou si zcela jisti účastí i výběrem strany). Pevnost přesvědčení voličů je relativně nízká a v posledních měsících spíše kleslá. Podpora stran se tedy může do voleb ještě velmi měnit.

Nejvyšší volební potenciál má aktuálně hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 32 %. Oproti minulým měřením se ale zmenšilo jádro pevných voličů strany (z 20-21 % na 17 %). ČSSD se může vrátit na hodnoty okolo 19 %, ale také klesnout pod 10 %. Vysoký volební potenciál, ale relativně omezené jádro voličů mají ODS i TOP09. Narostl počet lidí, kteří zvažují volbu SPD Tomia Okamury. Do Sněmovny by se díky potenciálu nad 5 % mohli dostat i Piráti a Starostové. Ti mají po rozchodu s Lidovci velmi nízké jádro voličů, ale relativně vysoký volební potenciál (7,5 %). Díky potenciálu okolo 5 % nelze vyloučit ani úspěch Zelených. Potenciál Realistů se zatím pohybuje okolo 3 %