Home Tagy Články označené "statistika"

statistika

Státní podnik Řízení letového provozu ČR zaznamenal v červenci nový provozní rekord za jeden měsíc a současně i nejvyšší počet letových pohybů za jeden den v českém vzdušném prostoru. Celkový počet pohybů nad Českou republikou v červenci 2017 poprvé v historii překonal hranici devadesáti tisíc a to 90 005. Jedná se o meziroční nárůst ve srovnání s červencem 2016 o 2,75 % (87 583).

V červenci rovněž oblastní středisko řízení letového provozu Praha zaznamenalo rekordní provoz za jeden den. V neděli 16. července využilo český vzdušný prostor 3 168 letů. Při předpokládané průměrné kapacitě jednoho letounu (150 osob) tak ve vzdušném prostoru České republiky cestovalo více než 475 000 pasažérů.

Od začátku roku do konce července poskytlo oblastní středisko řízení letového provozu Praha své služby téměř 490 000 letům. I v tomto případě se jedná o meziroční nárůst provozu o 2,5 %.

Důvodem trvale rostoucího zájmu leteckých dopravců o český vzdušný prostor a služby podniku je především vysoká úroveň bezpečnosti a kapacity. Minimální úroveň zpoždění a dlouhodobě zákaznicky orientovaná cena se pak projevují při plánování leteckých dopravců především v době vrcholící letní sezóny. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa před společnostmi Emirates a Turkish Airlines.

V úterý 15. srpna přivítala Zoologická a botanická zahrada města Plzně svého 300 000. návštěvníka. Stala se jím rodina Hlaváčkova z Hracholusek na Křivoklátsku.

Rodiče Petra a Jaroslav Hlaváčkovi jsou učitelé, přivezli děti – devítiletého Tondu a šestiletou Terezku. Jménem města Plzně je s ředitelem zoo Jiřím Trávníčkem přivítal náměstek primátora Petr Náhlík a předal upomínkové předměty a publikace o zoologické zahradě. Jubilanti měli možnost nakrmit šimpanze nebo navštívit své oblíbené žirafy. Plzeňskou zoo navštěvují jedenkrát za rok, spolu s pražskou a libereckou.

Plzeňská zoologická zahrada prožívá v roce 2017 návštěvnicky podařenou sezónu a mohla by dosáhnout zajímavého konečného čísla. Dosud nejlepší rok 2011 přinesl 460 969 návštěvníků, dosud nejnavštívenější měsíc – srpen 2010 přivedl do Zoo Plzeň 106 859 osob. Od roku 2007 překonává trvale roční návštěvnost plzeňské zoo laťku 400 000 osob. Letos láká především nosorožec Růženka a lvíče Amira.

Na základě druhého letošního odhadu sklizně   se předpokládá úroda základních obilovin ve výši 6 709 tisíc tun a řepky 1 199 tisíc tun. V porovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní je úroda základních obilovin nižší o 1 020 tis. tun (−13,2 %) a řepky o 160 tis. tun (−11,8 %). Předpokládaná úroda máku 23 tis. tun je o pětinu nižší než loňská skutečnost (−19,8 %).

Odhadovaná úroda základních obilovin (bez kukuřice na zrno) 6 709 tis. tun  je o 13,2 % nižší než loňská nadprůměrná sklizeň. Předpokládaný pokles produkce o 1 020 tis. tun jde zcela na vrub snížení výnosu na 5,32 t/ha (−13,1 %), zatímco osevní plocha 1 262 tis. ha zůstala na téměř stejné úrovni jako v loňském roce (−0,1 %). Očekávaná úroda základních obilovin je nižší než průměr za posledních pět i deset let (−6,5 %, respektive −4,2 %).

U všech druhů základních obilovin se očekává pokles hektarových výnosů v porovnání s výnosy dosaženými v loňském roce. Nárůst produkce díky významnému rozšíření osevní plochy se odhaduje pouze u pšenice jarní (+65 tis. tun) a ovsa (+20 tis. tun). Sklizeň žita zůstane přibližně na stejné úrovni jako loni. U ostatních druhů obilovin se očekává pokles úrody, nejvýraznější u pšenice ozimé (−854 tis. tun), ječmene jarního (−117 tis. tun) a ječmene ozimého (−109 tis. tun).

Pšenice ozimé se podle červencového odhadu sklidí 4 462 tis. tun (−16,1 %) s výnosem 5,68 t/ha (−13,5 %), ječmene jarního 1 090 tis. tun (−9,7 %) s výnosem 4,73 t/ha (−13,2 %), ječmene ozimého 528 tis. tun (−17,1 %) s výnosem 5,44 t/ha (−11,3 %), pšenice jarní 204 tis. tun (+46,6 %) s výnosem 4,38 t/ha (−3,5 %), tritikale 168 tis. tun (−12,8 %) s výnosem 4,64 t/ha (−4,9 %), ovsa 152 tis. tun (+15,1 %) s výnosem 3,45 t/ha (−2,0 %) a žita 105 tis. tun (+0,3 %) s výnosem 4,71 t/ha (−5,4 %).

Úroda řepky se kvůli poklesu výnosu na 3,04 t/ha (−12,1 %) odhaduje na úrovni 1 199 tis. tun a je o 160 tis. tun nižší než loňská sklizeň (−11,8 %). Osevní plocha se proti předchozímu roku mírně rozšířila na 394 tis. ha (+0,3 %) a je třetí nejvyšší v historii sledování. Vyšší výměra řepky byla zaznamenaná jen v roce 2012 a 2013, kdy přesahovala 400 tis. hektarů. Při porovnání s pětiletým průměrem je odhadovaná úroda řepky o 10,6 % nižší (výměra +0,1 %; výnos −10,7 %) a je srovnatelná s průměrem za posledních deset let (sklizeň −0,1 %; výměra +4,9 %; výnos −4,8 %).

Odhadovaná sklizeň máku 23 tis. tun je téměř o pětinu nižší než loni (−19,8 %) v důsledku poklesu výnosu na 0,70 t/ha (−12,5 %) i osevní plochy na 33 tis. ha (−8,3 %).

 

 

Od ledna do července letošního roku vyšetřovala Policie ČR celkem 57 923 dopravních nehod, o 2 291 více než v roce 2016. Zemřelo při nich 275 osob. Bylo to o 8 méně než loni, současně se jedná od vzniku samostatné České republiky o nejpříznivější výsledek. Nejtragičtější byl rok 1994, kdy za prvních sedm měsíců roku přišlo o život 767 lidí. Letos při nehodách bylo dalších 1 251 osob zraněno těžce (pokles o 226) a 13 747 lehce (pokles o 123).

Během prvních sedmi měsíců letošního roku při nehodách zemřelo 137 cestujících v osobních automobilech (meziročně o 16 méně), 51 chodců (-5), 42 motocyklistů a jejich spolujezdců (+7), 25 cyklistů (+7), 17 pasažérů v nákladních vozech (-1) a po jednom cestujícím v autobusu a tramvaji (loni se tyto nehody obešly bez obětí). Poslední obětí byl řidič jiného nemotorového vozidla, než je bicykl (+1).

„Více se umíralo v sedmi krajích. Nejvyšší nárůst zaznamenaly statistiky v Jihomoravském (o 14 osob) a Plzeňském kraji (o 13 lidí). Na druhou stranu k výraznému poklesu mrtvých došlo ve Středočeském kraji (o 23 osob), s velkým odstupem následují Pardubicko (o 9 lidí) a Olomoucký kraj (pokles o 8 obětí),“ konstatuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Na železničních přejezdech zemřelo od ledna do konce července celkově 20 lidí, o 6 méně než loni. V sedmi krajích se střety se železničními vozidly obešly bez obětí na životech. Naopak na Plzeňsku letos na přejezdech zahynulo již 5 osob, v krajích Olomouckém a Středočeském po čtyřech lidech.

Více než polovina podnikatelů s živnostenskými listy pro fyzické osoby není aktivní. Svou činnost nejčastěji nevykonávají podnikatelé z oblasti zprostředkování a obchodu, zatímco farmáři a lékaři živnosti přerušují minimálně. Podíl spících živnostníků je vyšší mezi ženami téměř o osm procentních bodů. Informace vyplývají z analýzy podnikatelské základny, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

V České republice bylo vydáno více 2,1 milionů živnostenských oprávnění pro fyzické osoby a podle interních odhadů poradenské společnosti Bisnode podnikatelskou činnost vyvíjí zhruba 956 000 z nich, což představuje 45,4 procent registrovaných živnostníků. „Své živnosti častěji přerušují ženy než muži. Podíl spících živnostníků mezi ženami je 59,8 procenta, zatímco mezi muži 52 procent,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

V některých segmentech podnikání podíl neaktivních živnostníků přesahuje 80 procent. „Svou činnosti nejčastěji nevykonávají podnikatelé z oblasti zprostředkování a obchodu. Jedná se o odvětví s nízkými bariérami vstupu do podnikání, a současně s sebou nese vyšší podnikatelská rizika Často se jedná o živnostenské listy založené na „zkoušku“ nebo jako doplněk k jiným aktivitám. Naopak farmáři a lékaři své živnosti přerušují minimálně. Pro zahájení činnosti je potřeba vzdělání a zkušenosti a je-li živnostenský list založen, zpravidla jde o dlouhodobý podnikatelský záměr,“ dodala analytička.

Společnost ŠKODA AUTO dodala v červenci svým zákazníkům 87 000 vozů, což odpovídá nárůstu o 4 procenta. Dodávky zákazníkům v Evropě zvýšila o 6,5 % a v Číně o 3 %.​

Celosvětová poptávka po modelech značky ŠKODA dále roste: v červenci dodala značka svým zákazníkům 87 000 vozů. V porovnání se stejným obdobím minulého roku to odpovídá nárůstu o 4 procenta (červenec 2016 : 83 700 vozů). Kromě významného nárůstu v Evropě (+6,5 %) se automobilce podařilo zvýšit prodeje zejména v Rusku (+13,6 %) a v Indii (+34,0 %). Ve srovnání s loňským červencem si značka ŠKODA opět polepšila také v Číně (+3,0 %). Modely ŠKODA SUPERB a KODIAQ výraznou měrou přispěly k celkovému úspěchu značky. Nové SUV ŠKODA KODIAQ dosáhlo s počtem 37 100 vozů dodaných od února úspěšného vstupu na světové trhy. Další růstové impulzy si automobilka slibuje také od modelu ŠKODA KAROQ. K zahájení výroby tohoto nového kompaktního SUV došlo v kvasinském závodě koncem července.

„Značce ŠKODA se opět podařilo překonat dobré prodejní výsledky dosažené během loňského července. Trvající úspěch je důkazem atraktivity naší modelové palety,“ říká Werner Eichhorn, člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO odpovědný za oblast prodeje a marketingu a dodává: „Nyní naši SUV ofenzívu ještě zintenzivníme. Prostřednictvím modelu KODIAQ a nového modelu KAROQ jsme naše portfolio rozšířili o dvě moderní, atraktivní SUV.“

V západní Evropě rostla ŠKODA v červenci o 6 procent na 34 700 vozů dodaných zákazníkům (červenec 2016: 32 700 vozů). Na nejsilnějším evropském trhu v Německu potvrdila značka ŠKODA s 11 000 prodanými vozy výsledek loňského roku (červenec 2016: 10 500 vozů; +5,6 %). Pozitivně se vyvíjely prodeje zejména ve Velké Británii (7 100 vozů; +16,9 %), Itálii (1 800 vozů; +13,6 %), Rakousku (1 700 vozů; +18,8 %), Norsku (800 vozů; +27,1 %), Řecku (200 vozů; +32 %) a Portugalsku (200 vozů; +32,4 %).

Ve střední Evropě dodala automobilka v červenci zákazníkům 14 700 vozů a pohybuje se tak o 6 procent nad úrovní srovnatelného období minulého roku (červenec 2016: 13 900 vozů). Na domácím trhu v České republice dodala značka ŠKODA 6 900 vozů (červenec 2016: 7 100 vozů; -2,5 %). Růst dodávek zákazníkům zaznamenala ŠKODA také v Polsku (4 400 vozů; + 24,7 %) a Maďarsku (900 vozů; +4,6 %). Také na Slovensku si značka ŠKODA polepšila – 1 700 dodaných vozů představuje nárůst o 6 procent.

Ve východní Evropě bez Ruska se zvýšily prodeje značky ŠKODA o 3,1 procenta na 3 200 vozů (červenec 2016: 3 100 vozů). Mimořádně silného růstu přitom automobilka dosáhla na Ukrajině (600 vozů; +65,0 %), v Pobaltí (500 vozů; +18,8 %) i v Bosně a Hercegovině (100 vozů; +20,0 %).

V Rusku došlo v červenci k nárůstu prodejů značky ŠKODA o 13,6 procenta na 5 300 vozů (červenec 2016: 4 700 vozů).

V Číně, celosvětově největším trhu značky ŠKODA, dodala automobilka zákazníkům v červenci 22 000 vozů, což je o 3 procenta více než ve stejném měsíci minulého roku (červenec 2016: 21 400 vozů).

V Indii zaznamenala značka ŠKODA vysoký dvouciferný růst a v červenci dodala zákazníkům 1 200 vozů (červenec 2016: 900 vozů, + 34,0%).

Nový milník: ŠKODA zahajuje sériovou výrobu modelu KAROQ
Ve středu 26. července sjely z výrobní linky v kvasinském závodě první vozy ŠKODA KAROQ. Toto zcela nově vyvinuté kompaktní SUV dokáže přesvědčit svým emocionálním a dynamickým designem. ŠKODA tuto novinku představí od 12. do 24. září na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. První vozy budou dodány zákazníkům v říjnu tohoto roku.

Dodávky vozů značky ŠKODA zákazníkům v červenci 2017 (v ks, zaokrouhleno, dle jednotlivých modelů; +/- v procentech oproti stejnému měsíci minulého roku):
ŠKODA OCTAVIA (29 600; -8,1 %)
ŠKODA RAPID (14 700; -8,3 %)
ŠKODA FABIA (14 200; -8,3 %)
ŠKODA SUPERB (11 200; +18,2 %)
ŠKODA KODIAQ (10 000; – )
ŠKODA YETI (5 100; -26,4 %)
ŠKODA CITIGO (prodej pouze v Evropě: 2 000; -40,4 %)

Průměrná roční energetická náročnost bytu v Plzeňském kraji byla v mezikrajském porovnání pátou nejvyšší (71,2 GJ). Plzeňský kraj má oproti ostatním krajům ČR relativně nižší podíl bytů se zateplením stěn (pátý nejnižší).

Ve spotřebě paliv a energií (bez ohledu na účel užití) zde převládaly obnovitelné zdroje energie (28,2 %) a spotřeba zemního plynu (24,3 %). Na vytápění domácností se nejvíce podílel zemní plyn. Naopak na ohřev vody využívaly domácnosti v kraji nejčastěji elektřinu, která byla zároveň prvním nejdůležitějším zdrojem používané energie v domácnostech na vaření. Z nejpoužívanějších paliv zaplatily v ročním průměru domácnosti v regionu nejvíce za nakupované teplo (16 tis. Kč).

Výsledky zveřejněné v tomto příspěvku byly zpracovány na základě výběrového šetření o spotřebě paliv a energií v domácnostech ENERGO 2015, které se konalo v období od 7. července 2015 do 15. ledna 2016. Šetření se uskutečnilo ve 20 000 domácnostech. Hlavním cílem bylo získat údaje pro rozdělení spotřeb paliv a energií v domácnostech podle účelu použití na konkrétní činnost (na vytápění, popř. chlazení vnitřních prostor, na ohřev vody, vaření, osvětlení a elektrické spotřebiče a ostatní koncové užití). Prostřednictvím tohoto šetření byly získány informace o způsobu zateplení domů a o vybavení domácností vybranými spotřebiči a motorovými vozidly podle jejich způsobu využití.

Z celkového počtu vybraných domácností v ČR bylo vyšetřeno 14 328 domácností. Celková response činila téměř 73 %. Srovnatelnost s předchozími výběrovými šetřeními je omezená, protože výsledky předchozích šetření nebyly dopočítávány na základní soubor. Všechny zpracované údaje jsou zatížené výběrovou chybou, protože vznikly zpracováním dat z výběrových šetření. V příspěvku jsou uváděny údaje s dostatečnou spolehlivostí.

V ČR činila průměrná roční energetická náročnost bytu 64,7 GJ, z této hodnoty připadlo na vytápění 70,6 %. Průměrné roční náklady na paliva a energie dosáhly výše 36 495 Kč. Průměrná roční energetická náročnost bytu v Plzeňském kraji dosáhla 71,2 GJ, což představuje pátou nejvyšší náročnost v mezikrajském porovnání. Oproti průměru za ČR byla o 6,5 GJ vyšší.

Každý druhý Čech alespoň jednou záměrně neřekl pravdu: třetina žen lže o nákupu zbytečností, muži si zase vylepšují platy. 40 % respondentů přiznává, že jejich lži bývají většinou prokouknuty, stejné procento navíc tvrdí, že jim odhalená lež přinesla velké problémy. A kde říkáme pravdu? Skoro si nevymýšlíme při jednání s úřady a finančními institucemi. Na to, o čem a komu Češi nejčastěji lžou, se zaměřil průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit.

VYMLOUVÁME SE A LŽEME Z MILOSTI

Pokud jste někdy tvrdili, že za pozdní příchod do práce může porouchaný vlak nebo jste se zapřísahali, že nemůžete na návštěvu tchýně, protože musíte ošetřovat nemocného psa, jste na tom podobně jako polovina Čechů. „Průzkum ukázal, že když nechceme říkat pravdu, často použijeme výmluvu. Alespoň jednou ji použil každý druhý respondent. Češi si také neváhají vymýšlet, pokud jde o drobné hříchy – například že měli v hospodě jen jedno pivo nebo že pravidelně chodí do posilovny. Takový výmysl přiznalo 41 % respondentů,“ říká Roman Müller, analytik spotřebitelského financování společnosti Home Credit. Ženy hřeší více, pokud jde o nákup zbytečností –  lže o něm každá třetí, zatímco u mužů jde jen o každého pátého.

Češi se domnívají, že říkat nepravdu není vždy odsouzeníhodné – milosrdné lži se dopustilo alespoň 80 % respondentů, každý druhý navíc tvrdí, že nepravdou někomu reálně pomohl. Ať už si Češi vymýšlí z jakéhokoliv důvodu, nejsou příliš dobří lháři. Platí, že jejich lži bývají často odhaleny, stane se tak ve čtyřech případech z deseti. 40 % respondentů navíc přiznává, že jim provalená smyšlenka přinesla problémy.

TVRDÍME, ŽE SE MÁME LÉPE NEŽ VE SKUTEČNOSTI

Za pětadvacet tisíc měsíčně bych ráno ani nevstal z postele – a pro letošní dovolenou plánuji Maledivy, honosí se někteří Češi. 60 % alespoň jednou tvrdilo, že se má lépe než ve skutečnosti. Skutečná výše mzdy patří mezi nejčastější lži, alespoň jednou o své výplatní pásce zalhal každý čtvrtý respondent. „U mužů je to dokonce každý třetí. Souvisí to s tím, že jsou společností stále bráni jako živitelé rodiny, takže se snaží prezentovat co nejlépe. A pokud ještě rodinu nemají, pokouší se blýsknout před ženami,“ myslí si Müller. Více se lže v regionech, kde je tíživější situace se zaměstnaností – na Ústecku o svém platu alespoň jednou vyprávělo pohádky 40 % respondentů.

KOMU SE LHÁT NEVYPLÁCÍ?

Jakkoliv si Češi skutečnost rádi přikrášlí, alespoň jedna věc je ctí. „Z průzkumu vyplývá, že jen minimum lže finančním institucím, přiznalo se k tomu pouze 8 % respondentů. Stejně dobře jako banky, pojišťovny a úvěrové společnosti si vedou úřady – i u nich Češi zpravidla uvádí pravdivé údaje,“ chválí Müller. Právě upřímnost vůči bankám a úvěrovým firmám je podle něj klíčová. Pokud se člověk vychloubá výší platu u potenciální partnerky, maximálně se po odhalení pravdy zesměšní. Pokud ale zalže poskytovateli úvěru, smyšlenka může mít závažné právní důsledky. „Solidní poskytovatel půjček své klienty důkladně prověřuje, je to dokonce jeho povinnost. Zákazník o sobě musí poskytnout celou řadu údajů, které nikdy nesmí zfalšovat. Už kvůli sobě, protože podle nich poskytovatel úvěru vyhodnotí, jestli je pro něj půjčka bezpečná a zvládne ji splatit. Druhá věc je, že pokud lže, dopouští se úvěrového podvodu,“ upozorňuje Müller. Právě v tomto případě má tedy lež velmi krátké nohy.

Ve 2. čtvrtletí 2017 se zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně o 14,1 % a počet přenocování o 12,6 %. Návštěvnost tak nepřetržitě roste již čtvrtým rokem. Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl ve 2. čtvrtletí roku 2017 celkem 13,1 milionu nocí, což bylo o 12,6 % více než ve stejném období předchozího roku.

Počet přenocování nerezidentů se zvýšil o 15,6 % a také domácí hosté strávili v ubytovacích zařízeních o 9,3 % více nocí než vloni. Z celkového počtu nocí se 69 % uskutečnilo v hotelích, 9 % v penzionech a na kempy, chatové osady či turistické ubytovny připadalo 22 % nocí. Z pohledu regionů se nejvíce přenocování v absolutním vyjádření uskutečnilo v Praze, kde však 9 z 10 nocí připadalo na nerezidenty. Domácí klientela strávila nejvíce nocí na jižní Moravě a v jižních Čechách.

Do hromadných ubytovacích zařízení přijelo ve sledovaném období celkem 5,2 milionu hostů, což meziročně představovalo zvýšení o 14,1 %. Ubytovalo se více domácích i zahraničních hostů (o 12,4 %, resp. o 15,6 %). Návštěvnost hotelů se meziročně zvýšila o 14,2 % (3,8 milionu hostů), v penzionech se ubytovalo o 19,0 % více osob a kempy přivítaly na začátku letní sezóny o 21,2 % více hostů než vloni. Regionálně přibylo návštěv ve všech krajích České republiky. Nejvyšší meziroční přírůstek hostů celkem zaznamenal Karlovarský kraj (o 23,0 %), především díky zvýšenému zájmu o ubytování ze zahraničí o 29,0 %. Z pohledu domácího hosta byly co do příjezdů nejoblíbenější kraje Jihomoravský, Hlavní město Praha a Jihočeský.

Zahraničních hostů (podle státního občanství) přijelo tradičně nejvíce z Německa. Němci tvořili necelou pětinu zahraniční klientely ve sledovaných ubytovacích zařízeních (543 tisíc příjezdů). V porovnání se stejným obdobím minulého roku se jejich počet zvýšil o 12,6 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili ve 2. čtvrtletí návštěvníci ze Slovenska (182 tisíc) s meziročním zvýšením o 10,3 %. Na třetím místě se umístili rezidenti Spojených států amerických (169 tisíc příjezdů, meziroční zvýšení o 8,8 %). Nadprůměrný zájem o ubytování ve sledovaných zařízeních měli i nadále hosté z Číny (+52,9 %) a z Ruska (+56,7 %). Z významných příjezdových zemí pouze u Velké Británie došlo k mírnému poklesu poptávky o 0,6 %. Za povšimnutí stojí také zvýšení zájmu o Česko z řad turistů ze Španělska o 25,8 %, Tchaj-wanu o 25,3 % nebo Indie o 47,4 %.

Lázeňská ubytovací zařízení navštívilo ve sledovaném období celkem 233 tisíc hostů, tj. o 19,4 % více než ve stejném období předchozího roku. Počet přenocování se také zvýšil o 8,3 %, zejména vlivem zahraniční klientely. Počet lázeňských hostů ze zahraničí totiž vzrostl o 35,4 % a počet jejich přenocování o 21,7 %. Zájem domácích hostů o ubytování v lázeňských domech se zvyšoval pomalejším tempem. Do českých a moravských lázní přijelo o 8,8 % více domácích hostů a ti zde strávili o 1,5 % více nocí než ve stejném období loňského roku.

Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že letos k 30. červnu měly okresní správy sociálního zabezpečení ve své evidenci více než 992 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), což je o zhruba 1 400 osob více oproti stejnému období loňského roku.

OSVČ, které vykonávaly hlavní výdělečnou činnost (tj. podnikání bylo jejich hlavním zdrojem příjmu), bylo na konci června cca 585 tisíc, jejich stav v porovnání s loňským obdobím klesl o necelých 1 500. OSVČ vykonávajících vedlejší výdělečnou činnost bylo bezmála 407 tisíc, jejich počet vzrostl o téměř 3 000. Zajímavostí je, že OSVČ, které vykonávaly vedlejší výdělečnou činnost a platily zálohy na důchodové pojištění, bylo o cca 4,5 % více než loni na konci června.

Zákon rozlišuje hlavní a vedlejší výdělečnou činnost

OSVČ se dle činnosti dělí na OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. OSVČ tzv. hlavní mají ze zákona povinnost vždy platit pojistné na důchodové pojištění. OSVČ tzv. vedlejší (definuje zákon) tuto povinnost mají v okamžiku, pokud jejich příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky. Příjmem se rozumí daňový základ stanovený podle zákona o daních z příjmů. Rozhodná částka je proměnlivá a v roce 2017 činí 67 756 Kč (platí při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok).