Home Tagy Články označené "statistika"

statistika

Ministerstvo dopravy  rozhodlo, že od příštího roku budou vyjmuty vybrané úseky dálnic ze zpoplatnění dálničním kupónem. Od roku 2018 bude nově bez poplatku zhruba dalších 40 kilometrů dálnic na pěti úsecích.  Ministerstvo tak navazuje na své rozhodnutí z minulých let, kdy ze zpoplatnění vyjmulo 145 kilometrů dálnic, které vedly nedaleko měst.

Osvobozeny od poplatku již byly úseky na D1 kolem Brna, nebo na dálnici D3 kolem Tábora, D6 u Chebu a D10 kolem Mladé Boleslavi. V další vlně byly znepoplantěny vjezdy do Prahy pro obyvatele okolních obcí kolem Prahy, tzn. úseky na D6, D7, D10 a D11.  Mezi obchvaty měst a znepoplatnění byl zařazen také Beroun a Králův Dvůr na D5, stejně je bez poplatku dálnice D5 kolem Plzně nebo kolem Ústí nad Labem na D8. Další podobný úsek je u Olomouce na dálnici D35 nebo D46 kolem Prostějova.

„V prodeji dálničních známek se tyto změny neprojevily, naopak jejich prodej každým rokem stoupá. Loni se vybralo 3,6 miliardy korun, což bylo o 170 milionů korun více než v roce 2015 a o 300 milionů více než v roce 2014,“ říká Ťok. V roce 2014, kdy nebyl ze zpoplatnění vyjmut žádný úsek, se prodaly 4,7 milionů kusů dálničních známek, v roce 2016 to bylo téměř o šest set tisíc kusů více.

Prodej ročních dálničních kupónů pro rok 2018 hmotnostní kategorie do 3,5 tuny bude zahájen nejpozději k 1. prosinci. Kupóny s dobou platnosti na jeden měsíc nebo deset dnů vstoupí do prodeje s novým rokem. Ceny kupónů pro rok 2018 zůstávají stejné jako u kupónů letošního roku. Roční kupón pro rok 2018 má platnost od 1. prosince 2017 do 31. ledna 2019 a jeho cena je 1 500 korun. Cena měsíčního kupónu činí 440 korun a cena desetidenního kupónu je 310 korun. Nové dálnikupóny budou kvůli jejich zvýšené ochraně proti padělání opět opatřeny bezpečnostními prvky.

Odhad sklizně k 15. září potvrzuje meziroční pokles úrody obilovin o 15,2 % na 7 274 tis. tun (−1 301 tis. tun) a řepky o 16,0 % na 1 142 tis. tun (−217 tis. tun). Očekávaná sklizeň brambor 615 tis. tun je o 12,1 % nižší, cukrovky se sklidí 4 096 tis. tun, téměř stejné množství jako v loňském roce (−0,5 %).

Podle odhadu sklizně k 15. září se očekává úroda obilovin včetně kukuřice na zrno na úrovni 7 274 tis. tun. Meziroční pokles sklizně o 1 301 tis. tun (−15,2 %) jde na vrub snížení výnosu na 5,40 t/ha (−15,0 %), zatímco výměra 1 346 tis. ha se téměř nezměnila (−0,3 %). Letošní odhadovaná sklizeň obilovin je nižší než průměr za posledních pět i deset let (−8,1 %, respektive −6,8 %).

První letošní odhad sklizně kukuřice na zrno 533 tis. tun je meziročně o 37,0 % nižší, a to především kvůli významnému poklesu výnosu na 6,36 t/ha (−35,0 %). Osevní plocha 84 tis. ha ve srovnání s loňskou sklizňovou plochou mírně poklesla (−3,1 %). Letošní předpokládaná sklizeň kukuřice na zrno je o třetinu nižší než průměr sklizní za posledních deset let (sklizeň −33,3 %; výměra −19,2 %; výnos −17,5 %).

Předpokládaná sklizeň kukuřice na zeleno a siláž 7 669 tis. tun je v meziročním srovnání o pětinu nižší (−19,7 %) v důsledku poklesu výnosu na 34,01 t/ha (−16,5 %) a také plochy na 225 tis. ha (−3,8 % ve srovnání s loňskou sklizňovou plochou). Odhadovaná sklizeň je o 9,2 % nižší než pětiletý průměr (výměra −2,4 %; výnos −6,9 %), ve srovnání s desetiletým průměrem je o 3,7 % vyšší (výměra +11,5 %; výnos −7,0 %).

Stejně jako v loňském roce letos osázeli zemědělci bramborami 23 tis. hektarů. Odhadovaná sklizeň brambor 615 tis. tun je ve srovnání s loňskou úrodou o 12,1 % nižší. Z hektaru se sklízí průměrně 26,25 tun brambor, o 3,63 tun méně než loni (−12,1 %). Letošní odhadovaná úroda brambor je srovnatelná s pětiletým průměrem (0,9 %) a je o 11,1 % nižší než průměr sklizní za posledních deset let především kvůli poklesu výměry (výměra −10,2 %, výnos −0,9 %).

Odhadovaná sklizeň cukrovky 4 096 tis. tun je téměř na stejné úrovni jako v loňském roce (−0,5 %), a to i přes rozšíření výměry o 8,8 % na 66 tis. ha v důsledku poklesu výnosu na 61,96 t/ha (−8,6 %).

Podle odhadu se v letošním roce sklidilo 1 142 tis. tun řepky, o 217 tis. tun méně než loni (−16,0 %). Toto snížení produkce jde zcela na vrub poklesu výnosu na 2,90 t/ha (−16,2 %). Osevní plocha se mírné rozšířila na 394 tis. ha (+0,3 %). Očekávaná sklizeň je o 14,9 % nižší než pětiletý průměr (výměra +0,1 %; výnos −14,9 %) a o 4,9 % nižší ve srovnání s desetiletým průměrem (výměra +4,9 %, výnos −9,1 %).

Očekávaná produkce máku meziročně poklesla více než o čtvrtinu na 21 tis. tun (−26,1 %). Pokles je způsobený jak nižším odhadovaným výnosem 0,65 t/ha (−18,7 %), tak úbytkem osevní plochy o 8,3 % na  33 tis. ha. Odhad sklizně slunečnice 46 tis. tun je o 3,2 % vyšší než úroda v roce 2016 v důsledku významného rozšíření osevní plochy o 38,0 % na 22 tis. ha i přes pokles hektarového výnosu o 25,3 % na 2,13 tun.

Produkce hrachu na zrno 88 tis. tun je meziročně o 27,5 % vyšší díky výraznému rozšíření osevní plochy o 30,8 % na 35 tis. ha při hektarovém výnosu 2,52 t/ha (−2,3 %). V posledních čtyřech letech se významně navyšuje rozloha ploch osetých hrachem. Jeho letošní výměra je téměř trojnásobná ve srovnání s rokem 2013.

Ze statistických údajů jasně vyplývá, že v Plzeňském kraji občané úspěšně recyklují elektrospotřebiče, čímž výrazně ulevují životnímu prostředí. Zásluhu na tom mají také obyvatelé města Dobřany, kteří vloni odevzdali k recyklaci 303 televizí, 139 monitorů a 4 336,54 kg drobného elektra. Jejich snaha   recyklovat staré a nepoužívané elektrospotřebiče se již několik let vyplácí.

„I proto jsme obdrželi certifikát vypovídající nejen o přínosech třídění televizí a počítačových monitorů, ale také o velkém významu sběru drobných spotřebičů, jako jsou mobilní telefony. Díky environmentálnímu vyúčtování společnosti ASEKOL můžeme nyní přesně vyčíslit, o kolik elektrické energie, ropy, uhlí, primárních surovin či vody jsme díky recyklaci vysloužilého elektra ušetřili ekosystém Země. Víme také, o jaké množství jsme snížili produkci skleníkových plynů CO2 nebo nebezpečného odpadu,“ uvedl starosta Dobřan Martin Sobotka.

Informace vycházejí ze studií neziskové společnosti ASEKOL, která s obcí dlouhodobě spolupracuje na recyklaci vytříděných elektrozařízení. Svou celoroční  prací uspořili 165,78 MWh elektřiny, 8 798,89 litrů ropy, 742,40 m3 vody a 6,51 tun primárních surovin. Navíc  snížili emise skleníkových plynů o 35,27 tun CO2 ekv. a produkci nebezpečných odpadů o 152,93 tun. Výsledek studie jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení, i těch nejmenších, má nezanedbatelný pozitivní dopad na životní prostředí.

Když si uvědomíme, že recyklace běžných 100 televizorů uspoří spotřebu elektrické energie pro domácnost až na čtyři roky, nebo ušetří přibližně 400 litrů ropy potřebných až k sedmi cestám do Chorvatska, jsou to impozantní čísla. Pozitivní zprávou pro uživatele počítačů také je, že odevzdání 10 vysloužilých monitorů ušetří spotřebu energie potřebnou pro chod notebooku po dobu necelých pěti let.

Od ledna do září letošního roku vyšetřovala Policie ČR celkem 75 900 dopravních nehod, o 2 987 více než v roce 2016. Zemřelo při nich 377 osob, což bylo to o 18 méně než loni. Dalších 1 733 osob zraněno těžce (pokles o 329) a 18 513 lehce (pokles o 411).  V polovině krajů došlo k nárůstu počtu obětí, nejvíce na jihu Moravy a na Plzeňsku.

Za první tři čtvrtletí letošního roku při nehodách zemřelo 189 cestujících v osobních automobilech (meziročně o 26 méně), 66 chodců (-2), 60 motocyklistů a jejich spolujezdců (+4), 37 cyklistů (+9), 21 pasažérů v nákladních vozech (-6) a po jednom cestujícím v autobusu a tramvaji (loni se tyto nehody obešly bez obětí). Zemřela rovněž jedna osoba jako spolujezdec v traktoru. Poslední obětí byl řidič jiného nemotorového vozidla než je bicykl (+1).

Naopak nejvíce lidí – 241 – zemřelo vinou řidičů osobních automobilů (meziročně o 21 méně).

„Dalších 53 obětí si připsali řidiči nákladních vozidel (-6), přičemž v případě náklaďáků o celkové hmotnosti do 3,5 tuny to bylo 13 lidí, nákladních vozidel o celkové hmotnosti od 3,5 do 12 tun 14 osob a kamionů nad 12 tun 26 obětí. Řidiči nákladních automobilů o celkové hmotnosti nad 12 tun tak mají na svědomí 7 procent všech usmrcených, což je nejvíce od roku 2011,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Motocyklisté zavinili smrt 39 osob (+9), cyklisté 24 (+7), chodci 6 (-7), traktoristé 4 (+3), řidiči autobusů 2 (stejně jako loni). Po jedné oběti si vybralo zavinění ze strany řidiče tramvaje a zvěře či domácího zvířete. U 4 smrtelných zranění se nepodařilo viníka identifikovat, protože od nehody ujel. Meziročně se jedná o 3 případy méně.

Celostátně sice počet usmrcených následkem dopravních nehod poklesl, ale meziročně příznivější bilance se netýká 7 krajů. K největšímu nárůstu obětí došlo na Plzeňsku a v Jihomoravském kraji (shodně o 15), více se umíralo i na Ústecku (+9), Karlovarsku (+7), Zlínsku (+6), Liberecku (+4) a na Vysočině (+2). Naopak suverénně největší pokles zaznamenaly statistiky ve Středočeském kraji (-36), na Olomoucku (-14) a na Pardubicku (-11).

Spotřebitelské ceny klesly v letošním září oproti srpnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 2,7 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v srpnu.

Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben především snížením cen dovolených s komplexními službami o 13,5 % v důsledku končící letní sezóny. Na snižování cenové hladiny působil též pokles cen v oddíle ostatní zboží a služby, kde ceny zboží a služeb pro osobní péči klesly o 0,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny drůbežího masa o 2,3 %, jogurtů o 4,1 %, ovoce o 1,3 % a nealkoholických nápojů o 0,8 %.

Na zvyšování celkové cenové hladiny působily v září hlavně vyšší ceny v oddíle odívání a obuv vlivem růstu cen oděvů o 1,8 % a obuvi o 2,2 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny pohonných hmot o 1,3 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 0,9 %. V souvislosti se začátkem nového školního roku se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání o 1,4 %. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 1,3 %, školné na středních soukromých školách o 0,5 %, školné na veřejných vysokých školách o 4,2 %, poplatky za výuku jazyků o 2,9 % a poplatky v základních uměleckých školách o 0,7 %. Z potravin byly vyšší především ceny čerstvého másla o 9,7 % a dosáhly hodnoty 229,45 Kč/kg. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 0,8 %, sýrů o 1,5 %, rostlinných a ostatních tuků o 6,1 %, zeleniny o 0,8 %, z toho ceny brambor byly vyšší o 6,6 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 0,7 % klesly.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 2,7 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v srpnu. Zvýšení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v září bylo ovlivněno zejména zrychlením meziročního růstu cen čerstvého másla na 55,1 % (ze 45,5 % v srpnu) a cen rostlinných a ostatních tuků na 13,1 % (z 2,9 % v srpnu). Ceny ovoce přešly z poklesu o 1,2 % v srpnu v růst o 2,4 % v září a ceny zeleniny zmírnily pokles na −4,4 % (z −5,7 % v srpnu). V oddíle bydlení byly vyšší ceny čistého nájemného o 2,7 % (v srpnu o 2,5 %) a ceny tuhých paliv o 5,3 % (v srpnu o 5,0 %).

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v září opět největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 6,2 %, masa o 4,9 %, vajec o 25,8 %, mléka o 11,5 %, sýrů o 14,0 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny vodného o 1,2 %, stočného o 0,4 %, elektřiny o 0,3 %. Vliv na zvýšení cenové hladiny měly též ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 7,6 % a ceny ubytovacích služeb o 1,7 %. Růst cen pokračoval také v oddíle doprava vlivem vyšších cen pohonných hmot o 3,0 %.

Na meziroční snižování cenové hladiny působily nižší ceny v oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti (o 0,1 %). Pokles cen pokračoval také v oddíle pošty a telekomunikace v důsledku snížení cen telefonických a telefaxových služeb o 1,4 % a mobilních telefonů o 13,8 %. V oddíle bydlení byly nižší ceny tepla a teplé vody o 2,3 % a ceny zemního plynu o 0,8 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,3 % a ceny služeb o 3,2 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 102,4 %.  Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2,2 %.

Český statistický úřad dopracoval návrh věcného záměru zákona o Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Do připomínkového řízení ho předložil na konci září. Návrh mimo jiné počítá s maximálním využitím administrativních zdrojů dat.

Jde o čerpání údajů, které má veřejná správa již k dispozici a které statistika může převzít od jiných institucí a úřadů. Díky využití informací z administrativních zdrojů bude výrazně zkrácen rozsah sčítacích formulářů. Obyvatelé už nebudou vyplňovat domovní list a polovinu bytového listu. Při minulém sčítání, které proběhlo v roce 2011, vyplňovali 47 údajů. V rámci sčítání v roce 2021 jich bude ČSÚ přímo od respondentů zjišťovat jen 20.

„Při příštím sčítání bude kladen důraz na elektronické vyplňování formulářů. V roce 2011 využilo tento způsob 25,5 % lidí. Očekáváme, že v roce 2021 bude jejich zájem o elektronické vyplnění dvojnásobný. Terénnímu došetření prostřednictvím sčítacích komisařů budou podléhat pouze ty domácnosti, které nevyplnily údaje on-line,“ vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Sčítání lidu, domů a bytů se konají v desetiletých intervalech, na našem území již od roku 1869. Jde o jedinečný a komplexní zdroj demografických a socioekonomických dat, který je důležitý pro strategické plánování v rámci republiky i v regionech. Týká se např. zabezpečení dostatečného počtu míst v domovech pro seniory, rozhodování o velikosti a umístění mateřských, základních a středních škol, plánování v oblasti zaměstnanosti a opatření na trhu práce nebo zajištění dopravní obslužnosti daného území veřejnou dopravou.

Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v srpnu reálně meziměsíčně o 0,4 %. Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 4,8 %, stejně jako bez očištění.  Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) po očištění o sezónní vlivy zvýšily v srpnu reálně o 0,4 %. Tržby za pohonné hmoty vzrostly o 0,9 %, za potraviny o 0,3 % a za nepotravinářské zboží o 0,1 %.

Meziročně se maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy (při stejném počtu pracovních dní v srpnu 2017 i 2016) zvýšily o 4,8 %, v tom za pohonné hmoty vzrostly o 6,8 %, za nepotravinářské zboží o 5,6 % a za potraviny o 2,6 %. Meziročně se maloobchodní tržby bez očištění zvýšily o 4,8 %, přičemž za pohonné hmoty vzrostly o 6,8 %, za nepotravinářské zboží o 5,6 % a za potraviny o 3,0 %.

Prodej prostřednictvím internetu či zásilkové služby si nadále udržel dvojciferný růst (o 12,4 %). Ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím rostly tržby za počítačová a komunikační zařízení o 7,0 %, za oděvy a obuv o 5,0 %, za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 4,5 % a za výrobky pro domácnost o 4,1 %. V nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se tržby zvýšily o 3,1 % a ve specializovaných prodejnách potravin o 1,1 %. Meziroční pokles zaznamenaly prodejny farmaceutického a zdravotnického zboží, kde tržby klesly o 0,4 %.

Cenový deflátor (CZ-NACE 47) ke stejnému období předcházejícího roku (bez vlivu DPH) činil 102,0 % a byl ovlivněn zejména vyššími cenami potravin, pohonných hmot a farmaceutického a zdravotnického zboží. Naopak ceny klesly v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením a s potřebami pro domácnost.

Sezónně očištěné tržby za prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45) vzrostly reálně meziměsíčně o 3,6 %. Meziročně se tržby zvýšily o 1,2 %, shodně očištěné o kalendářní vlivy i neočištěné. Tržby za opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 1,8 % a za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) o 1,0 %.

Pouze 3 z 10 Čechů letos vyrazili na dovolenou do zahraničí. Odpočinek v Česku je totiž výrazně levnější. Přes 50 procent českých rodičů zajistilo svým dětem jednu z placených forem prázdninového hlídání. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu, který si nechala vypracovat společnost PROFI CREDIT od agentury Nielsen Admosphere.

Z aktuálně zveřejněného průzkumu vyplývá, že 65 % Čechů letos bylo na letní dovolené. 74 % z nich ji pojalo především jako relaxační dovolenou, naopak 36 % ji trávilo aktivně a věnovalo se na ní například turistice nebo cyklistice.

Ačkoli se katalogy cestovních kanceláří hemžily nabídkami pobytu v různých exotických destinacích, 68 % Čechů letos trávilo dovolenou u nás. Mezi nejoblíbenější tuzemské destinace patřil Jihočeský(20 %) a Jihomoravský kraj(14 %). Jihočeský a Královehradecký kraj navštívili hlavně respondenti z Čech. Naopak Moravané nejčastěji vybírali kraj
Jihomoravský.

Poznávání krás naší země nebývá jedinou motivací, která vede Čechy k tomu, že tráví dovolenou v Česku na úkor zahraničí. Tuzemská dovolená je řádově levnější. Ti z respondentů průzkumu, kteří letos strávili dovolenou v zahraničí, uváděli průměrnou vynaloženou částku na dovolenou 34 286 Kč. Průměrná odhadovaná částka za dovolenou v ČR je přitom téměř o 20 000 Kč nižší.

Při výběru dovolené si Češi uvědomují své finanční limity a nenechají se za každou cenu zlákat atraktivními nabídkami cestovních kanceláří na nákladné exotické dovolené, na které by si museli půjčit. Míra zadlužení českých domácností v souvislosti s dovolenými je podle aktuálního šetření zcela minimální, půjčku na dovolenou si letos vzalo pouhé 1 % respondentů.

„Je vidět, že Češi jsou v tomto ohledu rozumní a berou si půjčky na nezbytné věci, jakými jsou například oprava automobilu nebo domácího spotřebiče, které znenadání vypoví službu. Dovolená by měla kopírovat náš životní standard. Je nesmysl vzít si úvěr na exotickou dovolenou, a pak se kvůli pár dnům v ráji dostat do finančních problémů,“ varuje marketingová ředitelka Dana Hakavcová z PROFI CREDIT.

Rodiče nezletilých dětí však musí v létě řešit i to, jak zajistit svým potomkům prázdninové hlídání. 60 % respondentů k tomu využilo pomoci svých prarodičů, jiných příbuzných či známých. Přibližně polovina rodičů však také uvedla, že svým dětem alespoň na část prázdnin zajistila jednu z forem hlídání, za kterou je nutno platit. Šlo především o letní či příměstské tábory (38 % respondentů), v menší míře pak sportovní kurzy a soustředění (9 %), jazykové kurzy (2 %) a placené hlídání (2 %).

Celkově byla v Plzeňském kraji zahájena výstavba 1 186 bytů, což je šestá nejvyšší hodnota v mezikrajském porovnání a zároveň se jednalo o 7,9 % z celkového počtu zahájených bytů v republice. V porovnání ke stejnému období roku 2016 došlo v  regionu v počtu zahájených bytů v 1. pololetí 2017 k poklesu o 10,3 % bytů, což je v absolutním počtu o 136 bytů méně. Pokles souvisel zejména se snížením zahájené nové výstavby bytů. U zahájení změn dokončených staveb došlo naopak k navýšení o 20,0 %.

K poklesu zahájených bytů došlo kromě Plzeňského kraje ještě v kraji Jihočeském, kde se hodnota snížilo o 9,7 %. Naopak výrazně největší meziroční navýšení bylo mapováno v Olomouckém kraji (o 140,7 %). Na úrovni ČR došlo k navýšení počtu zahájených bytů o 20,3 %, konkrétně u nové výstavby pak o 23,3 %.

Počet dokončených bytů se v 1. pololetí 2017 ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 meziročně snížil o 16,0 %, tj. o 103 bytů. Celkově tak bylo v kraji v první polovině roku 2017 dokončeno 540 bytů, z toho bylo 383 bytů v rodinných domech a 91 bytů v domech bytových. Zbývající počet dokončených bytů se týkal nebytových budov a úprav již stávajících budov. V rámci České republiky došlo k mírnému nárůstu dokončených bytů o 4,5 %. Na republikovém počtu se kraj podílel 4,2 % a v mezikrajském porovnání byl počet dokončených bytů šestý nejvyšší.

Jak ukazují výše uvedené komparace, situace v reálné bytové výstavbě (zahájené byty, dokončené byty) je v krajích ČR odlišná v závislosti na místních podmínkách (saturace trhu s byty, poptávka, respektive koupěschopnost populace). Celkový reálný růst produkce ve stavebnictví na úrovni ČR nemusí tedy bezprostředně souviset jen s vývojem bytové výstavby v jednotlivých krajích. Uvedené údaje mají předběžný charakter a v průběhu roku mohou být zpřesňovány.

 

Nové statistiky Svazu dovozců automobilů ukazují, že trh s novými osobními auty v Česku už neroste tak rychle jako v několika minulých letech.

O 6,64 procenta více nových aut než ve stejném období loňského roku se letos od ledna do září zaregistrovalo do provozu v České republice. V srpnu ovšem se aut prodalo dokonce o něco málo méně než v tomtéž měsíci v roce 2016, zářijový nárůst byl pak jen malý – 1,37 procenta.

Zajímavé je, že poprvé v historii se stalo, že auta spadající do kategorie SUV zaznamenala nejvyšší podíl ze všech nabízených segmentů. Jejich podíl se již blíží ke čtvrtině. Léta vládnoucí vozy velikosti nižší střední třída zaznamenaly jen 20,25 procent.

Neohroženou jedničkou na trhu je s téměř 31 procenty Škoda, následují Volkswagen (10 procent), Hyundai 7,8 procenta, Ford, Dacia, Renault, Kia, Peugeot, Mercedes-Benz a Seat.

Nejprodávanějším modelem je nadále Škoda Octavia. Každý desátý prodaný nový vůz v ČR je právě tento model. Následují další Škody v pořadí Fabia, Rapid a Superb. Mladoboleslavská automobilka má v pořadí prvních deseti modelů ještě kodiaqa a již nevyráběného yettiho. Toho zřejmě zanedlouho nahradí karoq.

zdroj: autorevue.cz