Home Tagy Články označené "statistika"

statistika

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 27 944 Kč, což představuje oproti 1. až 3. čtvrtletí 2016 zvýšení o 2 052 Kč, tj. o 7,9 %. Pokud zohledníme index spotřebitelských cen za celou ČR, průměrné mzdy v Plzeňském kraji reálně vzrostly o 5,4 % – zdroj ČSÚ. Plzeňský kraj se v 1. až 3. čtvrtletí 2017 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky.

épe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (36 540 Kč) a Středočeský kraj (29 222 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 24 812 Kč, což je o 3 949 Kč méně, než je celorepublikový průměr (28 761 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Karlovarském (o 8,1 %), Plzeňském (o 7,9 %) a Středočeském (o 7,5 %). Spotřebitelské ceny se v České republice zvýšily za uvedené období o 2,4 %, při započtení tohoto indexu tak reálná mzda vzrostla ve všech krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,6 % a reálně se zvýšila o 4,1 %.

Počet zaměstnanců v kraji činil 210,3 tisíc a zůstal zcela totožný jako ve stejném období předchozího roku. U všech ostatních krajů došlo k nárůstu, nejvíce v Hl. městě Praze (o 3,6 %) a ve Středočeském kraji (o 2,9 %), nejméně (respektive vůbec) pak právě v Plzeňském kraji.

Podle předběžné bilance Českého statistického úřadu  za měsíce leden až září se počet obyvatel České republiky zvýšil o 18,7 tisíce na 10 597,5 tisíce (stav k 30. září 2017). Většinu přírůstku zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo činilo 16,4 tisíce osob. O další 2,3 tisíce obyvatel se populace rozrostla díky převaze živě narozených nad zemřelými.  Počet obyvatel v Plzeňském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2017 vzrostl o 1 492 osob.

Počet osob, které se během prvních tří čtvrtletí roku 2017 do ČR přistěhovaly ze zahraniční, byl podle předběžných údajů 33,1 tisíce, a počet těch, které se z ČR naopak vystěhovaly, byl 16,8 tisíce. Saldo zahraničního stěhování tak dosáhlo hodnoty 16,4 tisíce, o 2,5 tisíce vyšší než ve stejném období roku předcházejícího. V obyvatelstvu nejvíce přibylo občanů Ukrajiny (4,2 tisíce) a Slovenska (3,2 tisíce). Třetí nejvyšší saldo patřilo občanům Rumunska (1,1 tisíce) a čtvrté občanům Bulharska (1,0 tisíce).

Během prvních tří čtvrtletí roku 2017 se podle předběžných údajů živě narodilo 85,7 tisíce dětí, v meziročním srovnání o 0,2 tisíce méně. Nižší byl počet dětí narozených vdaným, rozvedeným a ovdovělým ženám. Počet dětí narozených dosud nikdy neprovdaným ženám byl oproti tomu letos o 0,4 tisíce vyšší. Podíl dětí narozených mimo manželství vzrostl na 48,9 %, když v témže období roku 2016 byl 48,5 %. U prvorozených dětí podíl narozených mimo manželství dosáhl 58,6 %, u druhorozených 38,9 % a u dětí vyššího pořadí 42,0 %. Nejvíce dětí porodily ženy ve věku 30 let.

Podle předběžných údajů zemřelo za tři čtvrtletí letošního roku 83,4 tisíce osob, o 3,8 tisíce více než o rok dříve. Téměř veškerý přírůstek připadl na měsíce leden a únor, kdy se v České republice plošně rozšířila epidemie chřipky. Počet zemřelých za leden (12,3 tisíce) byl vůbec nejvyšším měsíčním počtem od roku 1996. Celkem za tři čtvrtletí letos zemřelo 42,1 tisíce mužů a 41,3 tisíce žen. Polovina zemřelých byla ve věku 78 a více let. Zemřelých dětí kojeneckého věku bylo 225, o 12 méně než ve stejném období roku 2016. Intenzita kojenecké úmrtnosti se meziročně snížila z 2,8 na 2,6 ‰.

Oproti roku 2016 Češi mnohem více platili svými debetními kartami. Debetní kartu využívá jako prostředek k placení v současné době 80 % respondentů, což je 7% nárůst oproti roku 2016. Stejného nárůstu doznalo i využívání kreditních karet, a to především u starší generace.

“Možnost placení prostřednictvím známek a mobilního telefonu stále využívá pouze 5 % Čechů, především pak nejmladší generace,“ komentuje výsledky Jana Hamanová, ředitelka výzkumu SC&C. Podle Hamanové jsou v užívání platebních karet patrné regionální rozdíly. Nejčastěji po platební kartě sahají Pražané.

Podíl využívání platebních karet k placení na internetu stoupl oproti předchozímu roku o 9 %. Na internetu kartou platí více než polovina dotázaných (55 %), přičemž 85 % z nich volí tuto možnost především kvůli pohodlnosti, rychlosti a jednoduchosti. Karta je také nejčastější volbou placení v případě nákupu na e-shopu – volí ji až třetina (31 %) respondentů. 9 z 10 těch, kteří jsou zvyklí platit kartou na internetu, jsou zkušení uživatelé, kteří tento způsob platby používají déle než jeden rok. Využívání placení pomocí karty v online prostředí roste se vzděláním. Naopak seniorů, kteří jsou ochotni zaplatit své nákupy na internetu kartou, je pouze třetina. „Jednou ze zásad bezpečného chování v online prostředí v souvislosti s využíváním platební karty, je nastavení různých limitů: denní, týdenní, pro platby přes internet. Pozitivním zjištěním je, že 91 % mužů a 77 % žen už této možnosti využívá a má limity na kartě nastaveny,“ komentuje Hládek.

Češi při přípravách Vánoc nemyslí jen na sebe a svou rodinu. 38 procent lidí přispívá na charitu. Nejvíce lidé letos plánují darovat na charitativní účely částku mezi 201 – 500 Kč.

Vánoce jsou spojovány s dobrými skutky. „38 procent lidí v tento čas přispívá na charitu. Více přispívají ženy (40 procent) než muži (35 procent). Nejvíce na charitu přispívá věková skupina od 50 – 59 let, a to více než polovina z nich, naopak nejméně činná v přispívání je skupina lidí od 20 do 29 let (24 procent). Nejvíce Češi (34 procent) přispívají částku od 201 – 500 Kč. Druhou nejčastěji přispívanou částkou před Vánoci i v době vánočních svátků je částka do 100 Kč, kterou daruje 30 procent lidí. 5 procent Čechů dokonce plánuje letos darovat více než 1000 Kč,“ říká Andrea Patočková, Marketing Manager CZ&SK z GfK.

90 procent Čechů plánuje letos slavit Vánoce, naopak 5 procent lidí je slavit  letošní rok nebude. Za jídlo Češi letos nejvíce plánují utratit v cenové relaci od 1 000 Kč do 1 999 Kč.  28 procent lidí plánuje utratit za letošní vánoční dárky v cenovém rozpětí od 5 000 Kč do 9 999 Kč. 3 procenta lidí letos neplánují kupovat vánoční dárky.

Vánoce už pomalu klepou na dveře a s nimi i čas spojený s nákupem dárků a také vánočního jídla. Zatímco pro někoho jsou Vánoce synonymem svátku pohody a klidu, pro druhé mohou být stresovou záležitostí, jaké dárky koupit, v jaké výši, nebo zda Vánoce letos vůbec slavit. Výzkum se ptal Čechů, zda letos plánují slavit Vánoce, kolik peněz plánují utratit za jídlo a za dárky.

ilustrační foto / plzen.cz

Devět z deseti Čechů letošní Vánoce slavit bude. Naopak 5 procent lidí se je letos slavit nechystá a zbývajících 5 procent se stále ještě nerozhodlo. Zatímco mezi ženami se Vánoce slavit nechystají jen 3 procenta z nich, mezi muži je to téměř třikrát více, 8 procent. Při pohledu na starší generaci lidí nad 70 let, pětina z nich letošní  Vánoce neoslaví.

„Vánoce jsou nejen o pohodě, ale patří k nim samozřejmě i něco dobrého „na zub“. Bezmála 90 procent Čechů se při nákupech jídla o Vánocích vejde do 5 000 Kč. Přitom nejvíce lidí (30 procent)  plánuje utratit za vánoční jídlo od 1000 Kč do 1999 Kč. Vyšší útratu, tedy od 2 000 Kč do 2 999 Kč, plánuje utratit 24 procent Čechů. 28 procent lidí ve věku nad 70 let plánuje do jídla pro letošní vánoční svátky investovat od 1000 Kč do 1 999 Kč,“ říká Andrea Patočková, Marketing Manager CZ&SK z GfK.

Vánoční dárky a útrata

Jaké by to byly Vánoce bez vánočních dárků? Češi při koupi vánočních dárků opravdu nešetří. 28 procent z nich plánuje koupit dárky v hodnotě od 5 000 Kč do 9 999 Kč.  24 procent lidí vydává finanční částku na dárky od 3 000 Kč do 4 999 Kč. Finanční částku nad 10 000 Kč plánuje letos utratit 8 procent lidí.

Ochota utrácet za vánoční dárky je o něco vyšší u žen než mužů. Zatímco muži plánují utratit mezi 1 000 -1 999 Kč v 7 procentech případů, mezi ženami je to ve stejné cenové relaci dvojnásobek, 15 procent. Obdobně to platí v cenové relaci 3 000 – 4 999 Kč, kde tuto částku vydá 19 procent mužů a 29 procent žen. 11 procent Čechů vydá za dárky i více než 10 000 Kč. 3 procenta lidí letos neplánují utratit za dárky ani korunu.

Míra zaměstnanosti 15–64letých (podíl zaměstnaných k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v říjnu letošního roku 74,5 % a oproti říjnu 2016 se zvýšila o 2,0 procentního bodu (zdroj: ČSÚ). Míra zaměstnanosti mužů po sezónním očištění činila 81,6 %, míra zaměstnanosti žen 67,1 %. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let očištěná od sezónních vlivů činila 49,7 %, ve věku 30–49 let 88,0 % a ve skupině osob 50–64letých 73,6 %. Plzeňský kraj je na tom ještě lépe – míra nezaměstnanosti tady dosahuje pouze 2, 32%.

Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých (podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v říjnu letošního roku 2,6 % a meziročně se snížila o 1,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů očištěná od sezónních vlivů dosáhla 2,2 %, míra nezaměstnanosti žen 3,2 %.

Míra ekonomické aktivity 15–64letých (podíl ekonomicky aktivních k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla 76,5 % a proti říjnu 2016 se zvýšila o 1,1 procentního bodu.

Většina českých podniků je připojena k internetu a má své webové stránky. Třetina firem má účet na sociálních sítích. Ukazují to nejnovější analýzy statistik informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, které připravil ČSÚ. Téměř všechny české firmy s deseti a více zaměstnanci jsou připojené k internetu. Na začátku letošního roku nebyly on-line jen dva podniky ze sta. V roce 2000 šlo o 75 % podniků.   Své webové stránky má 83 % podniků. Jejich podíl se od začátku tisíciletí více než zdvojnásobil. V roce 2000 mělo svůj web jen 40 % tuzemských firem. Plzeňský kraj více méně kopíruje ceslostátní průměr.

Webové stránky však nejsou jediným kanálem, který podniky pro svou prezentaci na internetu využívají. Jak potvrzuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová, boom zažívají sociální sítě: „Letos v lednu na nich měla vlastní účet třetina podniků. Na sociálních sítích fungují hlavně cestovní agentury a kanceláře nebo podniky působící v oblasti poskytování ubytování a v mediálním sektoru.“ I když od roku 2013 došlo k nárůstu počtu firem aktivně využívajících sociální sítě z 15 % na 34 %, Česko stále patří mezi státy EU s nejnižším podílem podniků využívajících tento způsob komunikace.

Přestože většina firem má připojení k internetu, ne všichni zaměstnanci s internetem nebo počítačem pracují. Zatímco před 15 lety pracovala s počítačem třetina zaměstnpcanců, dnes je to přibližně každý druhý. Tento podíl však od roku 2006 výrazněji neroste.  Letos poprvé překročil podíl těch, kteří mají z pracovního počítače přístup na internet, hranici 40 %. Ve srovnání s ostatními unijními zeměmi je to však jeden z nejnižších podílů zaměstnanců, kteří jsou v práci na síti.

 

Každý sedmý Čech je nespokojený. Nejčastějším důvodem jsou přitom finance (22 %), s velkým odstupem následují zdravotní problémy (14 %), vztahy v rodině či s blízkými lidmi (13 %) a politická situace v České republice (13 %). Čtvrtina z nás přitom měsíčně neuspoří ani 1 000 korun, 57 % naší populace vloží každý měsíc do kasičky méně než 3 000 korun. Zejména proto se polovina Čechů aktivně zajímá o způsoby, jak vydělat více peněz. Vyplývá to z průzkumu společnosti Equa bank.

„Výsledky průzkumu potvrdily platnost známého českého přísloví, že s jídlem roste chuť. Čím vyšší příjem totiž lidé mají, tím více dalších peněz k větší spokojenosti potřebují. Češi vydělávající do 25 000 korun měsíčně by byli spokojeni s dalšími 5 až 10 tisíci korunami, zatímco lidé s příjmy vyššími než 35 000 korun by k větší spokojenosti potřebovali dalších alespoň 15 000 korun,“ říká Ondřej Hák, ředitel produktů a rozvoje obchodu společnosti Equa bank. Dvě třetiny Čechů (65 %) se přitom v životě cítí spokojeně. Nejčastěji uvádějí, že šťastnými je dělá jejich pevné zdraví (16 %), partnerský vztah (15 %), děti (12 %) a přátelé (10 %). Zajímavé je, že pro spokojené Čechy peníze tak velkou roli nehrají. Jako jeden z hlavních důvodů ke spokojenosti je uvádí jenom 6 % dotázaných.

S prací jsou Češi převážně spokojeni (71 %), s výší finanční odměny však už ne. Čtyři z deseti Čechů by si přáli dostat přidáno. Téměř stejný počet (42 %) si myslí, že vyšší mzda by je v práci motivovala k vyššímu výkonu. Finance převažují i nad takovými benefity, jako je flexibilní pracovní doba, kterou by si přálo 14 % oslovených. S pracovní dobou jsou Češi vesměs spokojeni (65 %), pokud by ale mohli měnit, raději by začínali pracovat ráno až o dvě hodiny dříve, aby mohli odpoledne dříve skončit. Dvě třetiny Čechů přitom věří, že by se jim lépe žilo v jiném státě. Nejčastěji jmenují Švýcarsko (10 %), Německo (7 %) a Nový Zéland (7 %).

Za období leden až září 2017 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) téměř 1,3 mil. ukončených případů dočasných pracovních neschopností (DPN). To je o 9 % více než za stejné období loňského roku. Počet prostonaných dnů se meziročně zvýšil o téměř 3 miliony, za devět měsíců letošního roku jich bylo téměř 53,4 milionu. Na nemocenském se za tři čtvrtletí letošního roku vyplatilo necelých 14 miliard Kč.

Základní ukazatele pracovní neschopnosti,
leden až září roku 2017, zdraoj ČSSZ

Průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se oproti stejnému období roku 2016 přibližně o jeden den zkrátila – z loňských 43,5 dnů na letošních 42,22 dnů. Nejkratší dobu na tzv. neschopence trávili pojištěnci v Praze (v průměru necelých 33 dnů). Naopak nejdelší byla průměrná délka trvání dočasné pracovní neschopnosti ve Zlínském kraji – téměř 51 dnů, což přesahuje celorepublikový průměr o více než 8,5 dne.

V průměru nejkratší dobu stonali muži ve věku do 20 let (14,57 dne), naopak nejdéle muži věkové skupiny nad 60 let (77,22 dnů). U žen byla nejdelší průměrná délka stonání (téměř 55 dnů) zaznamenána ve věku 50 – 59 let.

Nejvíce ukončených případů DPN, tzv. neschopenek, bylo ve Středočeském kraji (143 239), následovalo Hlavní město Praha (140 008). Nejvíce prostonaných dnů bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji (více než 7 milionů).

Z předběžných údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ve 3. čtvrtletí letošního roku do hromadných ubytovacích zařízení Plzeňského kraje přijelo 273 547 osob, z toho 28,3 % byli hosté ze zahraničí (nerezidenti) a zbývajících 71,7 % tvořili tuzemští návštěvníci (rezidenti).

Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se návštěvnost kraje zvýšila o 9,3 %, a to hlavně vlivem nárůstu počtu tuzemských návštěvníků (o 10,9 %). Nejpočetnější skupinu zahraničních turistů ve 3. čtvrtletí 2017 představovali návštěvníci z Německa. Plzeňský kraj jich navštívilo v tomto období 33 644, což bylo 43,5 % ze všech zahraničních hostů. Mezi další početnější skupiny zahraničních turistů patřili hosté z Číny (6 162, tj. 8,0 %) a Slovenska (3 949, tj. 5,1 %).

zdroj: ČSÚ

Celková návštěvnost ve 3. čtvrtletí 2017 oproti stejnému období roku 2016 vzrostla ve všech krajích ČR. K regionům s největším dynamikou patřil kraj Ústecký, kam přijelo o 16,8 % osob více, dále kraje Karlovarský (o 12,3 %), Jihomoravský (o 10,8 %) a právě Plzeňský, kde byl zaznamenán čtvrtý nejvyšší nárůst o 9,3 %.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ve 3. čtvrtletí 2017 strávili celkem 806 675 nocí, což bylo o 3,0 % více než za stejné období předchozího roku. V průměru připadaly na jednoho hosta 2,9 noci, průměrná doba pobytu dosahovala 3,9 dne.