Home Tagy Články označené "statistika"

statistika

Podle Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu na dálnicích překračuje maximální povolenou rychlost až 30 procent šoférů, při jízdě po silnicích mimo obec je to až 70 procent a nejvíce je to při jízdě v městských aglomeracích – zde se jedná až o 80 procent motoristů.  Na Plzeňsku se v tomto směru v rámci ČR pohybujeme na druhé až třetí příčce.  Nicméně v posledních letech podíl těch, kdo umírají při nehodách zaviněných nepřiměřenou rychlostí, klesá. Zatímco jejich podíl činil v roce 2009 nemalých 45,5 %, v roce 2016 došlo k poklesu na 35,2 %.

„Hlavní zásluhu na tomto příznivém výsledku má trvalá, systematická a cíleně zaměřená činnost dopravní policie, obecní policie a systematické měření rychlosti prostřednictvím kamerových systémů. Nicméně s nepřiměřenou rychlostí je třeba bojovat i v dalších letech. Je třeba navazovat na dosavadní výsledky a navíc se více zaměřit na úsekové měření rychlosti a rozšířit možnost měření vozidel pomocí kamerového systému na dálnicích,“ vysvětluje Jindřich Frič.

Průzkum provedený v rámci projektu SARTRE 4 od září 2010 do března 2011, kterého se zúčastnili obyvatelé 19 států, byl zaměřen i na problematiku dodržování rychlostních limitů. Zatímco průměrně 26 procent všech respondentů považuje překračování rychlosti v obci o 20 km/h za přínosné, v České republice si to myslelo 35 procent odpovídajících. Češi rovněž nadprůměrně často (66 vs. 44 %) považují uvedené překračování maximálně povolené rychlosti v obci za způsob, jak se dostat do cíle rychleji. Horší byli jen polští motoristé.

Na druhou stranu jsou si naši automobilisté nadprůměrně často vědomi toho, že překračování rychlosti v obci je nebezpečné (21 vs. 17 % za všechny státy). A také si relativně málo stěžují na to, že v obcích jiní řidiči často nebo dokonce vždy jezdí nadlimitními rychlostmi (14 vs. 29 %). Zavádění zón s rychlostí omezenou na 30 km/h odmítá 51 procent Čechů (oproti celkovému průměru 48 %). Nadprůměrných 56 procent českých řidičů (oproti celkovému průměru ve výši 52 %) deklaruje, že ostatní řidiči velmi často či stále překračují rychlostní limity na dálnicích. To, že je nadprůměrně často překračována rychlost na hlavních silnicích v extravilánu, si myslí 32 procent našich řidičů (oproti průměrným 42 %), na okreskách je to u nás dokonce jen 22 procent oproti průměru všech států ve výši 37 procent. Jen pouhých 17 procent Čechů nesouhlasí se zpřísněním postihů za nedodržování předepsané rychlosti (oproti průměru všech 19 států ve výši 27 %).

„V každém případě z výzkumu vyplývá, že nejčastěji jsou náchylní překračovat rychlostní limity automobilisté na Kypru a v Itálii, naopak naši řidiči patří společně s těmi německými a maďarskými k těm nejdisciplinovanějším. Alespoň tak to vyznívá ze subjektivních odpovědí 21 280 respondentů ze 17 států Evropské unie, Srbska a Izraele,“ uzavírá Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Plzeňský kraj navštívilo v 1. čtvrtletí 2017 celkem 126 513 hostů. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo k navýšení počtu návštěvníků o 11,7 % a ve srovnání s 1. čtvrtletí 2015 dokonce o 21,4 %. Bez ohledu na rozdílnou atraktivnost regionů v rámci republiky došlo ve všech krajích ve srovnání s 1. čtvrtletím 2016 k nárůstu počtu hostů. Nejnižší hodnoty růstu byly zřejmé v Hl. městě Praze, kde počet turistů stoupl pouze o 6,4 %, na rozdíl například od kraje Libereckého, který zaznamenal nejvýraznější nárůst, a to téměř o čtvrtinu hodnoty mapované za stejné období předchozího roku.

Návštěvníci Plzeňského kraje strávili celkem v období ledna až března v Plzeňském kraji 293 256 nocí, což představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 nárůst o 4,4 % (o téměř 12,5 tis. nocí). Při přepočtu na jednoho hosta tak vychází průměrný počet přenocování na 2,3 noci a průměrná doba pobytu na 3,3 dne. Při porovnání s 1. čtvrtletím roku 2016 se jedná o nižší hodnotu, a to v průměru o 0,2 noci v případě rezidentů a o 0,1 noci u nerezidentů.

Z celkového počtu 43,5 tis. zahraničních turistů, kteří v 1. čtvrtletí 2017 navštívili Plzeňský kraj, šlo nejčastěji o návštěvníky ze sousedního Německa, kterých do našeho kraje zavítalo 21 853, což představuje nepatrné snížení ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ze zahraničí k nám směřovali dále také ve větším počtu hosté ze Slovenska, Číny, Jižní Koreji, Polska, Rakouska nebo Tchaj-wanu. Největší meziroční navýšení počtu hostů bylo zaznamenáno v případě Číny, kde se počet návštěvníků směřujících do Plzeňského kraje více než ztrojnásobil. Naopak ve srovnání s 1. čtvrtletím 2016 do kraje směřuje méně hostů z Itálie (o 42,4 %) a Spojeného království (o 33,6 %). Nejdelší doba pobytu v případě zahraniční turistů byla mapována u hostů z Maďarska (4,3 dne) a Nizozemska (3,9 dne).

Plzeňský kraj navštívilo v 1. čtvrtletí 2017 celkem 126 513 hostů, což představuje meziroční navýšení o 11,7 %. Na celkové návštěvnosti České republiky se Plzeňský kraj podílel 3,5 % a jedná se tak o čtvrtý nejnižší podíl v rámci krajů. Návštěvníci Plzeňského kraje strávili celkem v období ledna až března v Plzeňském kraji 293 256 nocí, což při přepočtu na jednoho hosta znamená průměrný počet přenocování 2,3 noci a průměrnou dobu pobytu 3,3 dne. Největší počet návštěvníků ze zahraničí představovali již tradičně hosté z Německa, velmi výrazněji narostl počet turistů z Číny.

Z předběžných údajů vyplývá, že Plzeňský kraj navštívilo v 1. čtvrtletí 2017 celkem 126 513 hostů. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo k navýšení počtu návštěvníků o 11,7 % a ve srovnání s 1. čtvrtletí 2015 dokonce o 21,4 %. Na postupném růstu počtu hostů se nejvíce podílely zvyšující se hodnoty v rámci hostů z tuzemska, jejichž počet se od 1. čtvrtletí roku 2016 zvýšil o 12 921 osob (tj. o 18,4 %). V případě zahraniční klientely došlo pouze k mírnému navýšení o 285 hostů, což představuje relativní nárůst o 0,7 %. Turisté ze zahraničí tvořili pouze 34,4 % na rozdíl od rezidentů (návštěvníků z ČR), kteří se na celkovém počtu podíleli 65,6 %.

Na celkové návštěvnosti České republiky se Plzeňský kraj podílel 3,5 % a jedná se tak o čtvrtý nejnižší podíl v rámci krajů. Mezi nejnavštěvovanější regiony se dlouhodobě řadí Hl. město Praha, kde se koncentrovalo přes 38 % všech turistů směřujících do naší republiky. K dalším nejnavštěvovanějším oblastem se v 1. čtvrtletí 2017 zařadil Královéhradecký a Jihomoravský kraj. Naopak nejméně návštěvníků směřuje do regionů Vysočina a Pardubicko, které tvoří hranici mezi Čechy a Moravou.

V 1. čtvrtletí 2017 se počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně zvýšil o 9,3 %. Počet nocí strávených domácími návštěvníky meziročně vzrostl o 11,3 %, zahraničními turisty o 7,3 %. Také hostů se ve sledovaných zařízeních ubytovalo více, rezidentů o 13,8 % a nerezidentů o 8,6 procenta.

Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku 10,0 milionu nocí, což bylo o 9,3 % více než ve stejném období loňského roku. Domácí klientela strávila v ubytovacích zařízeních o 11,3 % více nocí a zahraniční hosté zvýšili počet svých přenocování o 7,3 %. Nejvíce přenocování (6,8 milionu) bylo uskutečněno v hotelech, o 8,3 % více než loni. Největší nárůst přenocování vykázaly penziony, kde se počet nocí meziročně zvýšil bezmála o třetinu, o 29,3 %. V regionálním členění vykázala vyšší návštěvnost z pohledu počtu přenocování ubytovací zařízení ve všech krajích republiky. Největší růst poptávky po přenocováních byl zaznamenán v Kraji Vysočina, kde se počet uskutečněných nocí zvýšil o 23,6 %, a také v Libereckém kraji o 20,0 %.

Do hromadných ubytovacích zařízení přijelo ve sledovaném období celkem 3,6 milionu hostů, což meziročně představovalo zvýšení o 11,1 %. Ubytovaných zahraničních hostů bylo více než domácích. V porovnání s loňským rokem se počet zahraničních návštěvníků zvýšil o 8,6 %, domácí hosté navýšili své příjezdy dokonce o 13,8 %. Tři ze čtyř hostů se ubytovali v hotelech, které zaznamenaly 9,9% zvýšení návštěvnosti. Penziony navštívilo v 1. čtvrtletí letošního roku o 27,1 % více hostů než v minulém roce a ostatní hromadná zařízení navýšila příjezdy o 5,8 %. Regionálně přibylo hostů ve všech krajích. Největší dynamiku růstu příjezdů zaznamenal Liberecký kraj (o 24,7 %) a Kraj Vysočina (o 21,8 %). Dlouhá zimní sezóna v lyžařských střediscích lákala k návštěvě domácí klientelu, druhým regionem co do počtu rezidentů se po Praze stal Královéhradecký kraj.

Nejvíce zahraničních hostů (podle státního občanství) přijelo z Německa. Ve sledovaných zařízeních se jich ubytovalo 377 tisíc, bylo to o 2,3 % méně než loni, vlivem březnového poklesu o 14,1 %. Druhá příčka patřila v 1. čtvrtletí hostům z Ruské federace. Rusové začali po několika letech útlumu přijíždět znovu ve větším počtu již na konci loňského roku. Dynamika příjezdů se výrazně zvýšila na začátku letoška, kdy se počet hostů meziročně zvýšil o 45,3 % za celé čtvrtletí. V únoru se počty ruských hostů v hromadných ubytovacích zařízeních zvýšily dokonce o 66,2 % a v březnu o 60,9 %. Ubytovaných hostů ze Slovenska bylo v prvních třech měsících celkem 126 tisíc, s meziročním zvýšením o 8,1 %. Nad sto tisíc příjezdů se ještě dostala návštěvnost z Polska (+15,9 %) a Velké Británie (+5,9 %). Podobně jako u Němců došlo k poklesu návštěvnosti z Rakouska o 4,8 %. Naopak příjezdy z Koreje i Číny byly stále na vzestupu.

V České republice bylo v roce 2016 evidováno celkem 496 413 cizinců, přičemž 5,9 % z nich žilo právě v Plzeňském kraji. Ve srovnání s ostatními kraji byl v Plzeňském regionu zaznamenán třetí největší podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel (5,1 %). Největší zastoupení cizinců bylo mapováno v Hl. městě Praze, kde podíl dosáhl hodnoty 14,5 %, na druhé pozici s hodnotou podílu 6,5 % se poté umístil Karlovarský kraj, který je typický výrazným zastoupením obyvatelstva ruské národnosti.

Naopak nejmenší koncentrace cizinců byla patrná ve Zlínském kraji, kde podíl cizinců na místním obyvatelstvu dosáhl hodnoty pouze 1,5 %. Z hlediska meziročního nárůstu počtu cizinců byla nejvyšší hodnota zaznamenána v Pardubickém kraji, kde se počet cizinců ve srovnání s rokem 2015 zvýšil o 11,5 %, tj. o 1 378 osob.

Nejpočetnější skupinu cizinců v Plzeňském kraji tvořily osoby slovenské národnosti, kterých bylo na základě předběžných údajů k 31. 12. 2016 celkem 7 516, což je 25,6 % všech cizinců v regionu. Mezi další nejvíce zastoupené národnostní skupiny cizinců patřily osoby z Ukrajiny (21,1 %) a Vietnamu (18,6 %). Geografická blízkost s Německem poté do kraje přivedla přes 2,3 tis. Němců, kteří zde tvoří 11,0 % všech cizinců německé národnosti v České republice. K dalším národnostem, které do Plzeňského kraje směřují zejména za prací, patří také Bulhaři a Rumuni.

Z porovnání let 2005 a 2016 z hlediska národnostní struktury cizinců je zřejmé, že v kraji došlo za posledních deset let k určité obměně. Výrazněji v kraji narostl počet cizinců ze Slovenska, kteří se nyní podílí na celkovém počtu cizinců o 10,3 procentních bodů více, než tomu bylo v roce 2005. Tento nárůst byl naopak kompenzován klesajícím podílem osob ukrajinské a vietnamské národnosti, u nichž sice v obou případech docházelo k růstu absolutního počtu, ale s ohledem na rostoucí celkový počet cizinců v kraji a národnostní rozmanitost se jejich relativní podíl snížil.

Stejně jako každý rok gradovaly i v letošním roce před Velikonocemi nákupy potravin spojované nejen s pečením beránků a mazanců, ale také například s tradicí barvení vajíček. Z průměrného měsíčního šetření spotřebitelských cen potravinářských výrobků vyplývá, že v dubnu stál nákup 10 kusů vajec obyvatele Plzeňského kraje 33,60 Kč, což je o téměř 21 % více (o 5,80 Kč), než tomu bylo ve stejném období roku 2016.

V letošním roce pocítili obyvatelé zdražení vajec téměř na celém území České republiky. Výjimkou byli obyvatelé kraje Vysočina, kde cena vajec meziročně klesla o 1,0 %. Nejvíce si za 10 ks vajec museli připlatit v Olomouckém kraji, kde se cena pohybovala těsně nad hranicí 36 Kč, naopak nejnižší hodnota byla mapována v kraji Pardubickém a to 30,40 Kč. Nejvíce markantní zdražení se projevilo ve Středočeském kraji, kde se cena vajec meziročně navýšila téměř o čtvrtinu  (o 6,69 Kč).

Přestože se recepty na tradiční velikonoční dobroty mohou lišit a každá rodina má své osvědčené triky jak docílit nejlepší chuti i vzhledu, základní suroviny bývají stejné. Pro porovnání cen surovin k upečení třeného velikonočního beránka tak bylo počítáno s 200 g cukru, 250 ml mléka, 140 g másla, 350 g mouky, 4 vajíčky a kypřícím práškem do pečiva. Stejně jako u ceny vajec se i zde projevilo meziroční zdražení potřebných surovin, zejména pak másla a cukru.

V Plzeňském kraji vyšlo upečení beránka na 54,17 Kč, což je pátá nejnižší hodnota v mezikrajském porovnání a zároveň mírně podprůměrná hodnota ve srovnání s celorepublikovou hodnotou (54,91 Kč). Za nákup potřebných surovin utratili nejvíce obyvatelé na Vysočině, kde cena přesáhla 57 Kč. Naopak v Karlovarském kraji nepotřebovali lidé na nákup výše uvedených produktů ani 53 Kč.

Pokud by se tedy za tradiční velikonoční nákup považoval nákupní košík s 10 ks vajec a potravinami v potřebném množství na upečení beránka, vycházely Velikonoce nejlevněji v Pardubickém kraji (83,78 Kč) a nejdráže na Vysočině (92,46 Kč). Plzeňský kraj se s hodnotou 87,77 Kč umístil pod celorepublikovým průměrem, který činil 88,41 Kč.

Zajímá vás, kolik v České republice žije Zajíčků a Mazanců? A kolik ročně sníme vajec? Podívejte se na   novou velikonoční infografiku Českého statistického úřadu (ČSÚ). K tomu přidáme ještě několik dalších zajímavých údajů. Jestliže je u nás více než 2 500 mužů s příjmením Zajíček, pak mazanců je jenom necelých 550.

ČSÚ přeje veselé Velikonoce

Nejčastějším mužským příjmením v rámci Plzeňského kraje bylo v roce 2016 příjmení Černý s počtem 1 562. Druhé místo poté zaujímá příjmení Novák (1 508), které je také nejčastěji se vyskytujícím příjmením v České republice (33,9 tisíc). Na dalších místech v pořadí se nacházela například příjmení Svoboda, Nový, Beneš nebo Soukup. Bohužel, mezi TOP dvacítkou nejčastějších příjmení se v kraji nenachází žádný Zajíček, Mazanec nebo Jehně. Zajíců jako lovné zvěře na Plzeňsku také ubývá, o čemž by mohli mluvit zejména myslivci.

Spotřeba vajec v ČR v roce 2001 představovala 3 174,2 milionů kusů, vloni to bylo už jenom 2 761 mil. kusů, odhad pro letošní rok je 2 840 milionů. Soběstačnost v produkci vajec v ČR také v posledních letech postupně klesala, a to z 84 % v roce 2010 až na letošní odhad, který  dosahuje pouze 73,9 %.  Na jednoho obyvatele spotřeba v roce 2008 činila 270 kusů, prognóza na letošní rok je téměř stejná. A pozor, lékaři už tolik nebrojí proti konzumaci vajec, jako tomu bylo dříve.

Podle aktuálního odhadu společnosti STEM/MARK navštívilo v roce 2016 Českou republiku téměř 31,1 mil. zahraničních účastníků cestovního ruchu. Z toho tvořilo 16,2 mil. jednodenních návštěvníků, tj. těch, těch navštíví danou lokalitu, ale nepřespávají zde. Dalších 12,2 mil. byli zahraniční turisté, tj. návštěvníci, kteří v daném regionu přespí v hromadném či individuálním zařízení a 2,6 mil. bylo tranzitujících návštěvníků, kteří lokalitou pouze projíždějí. Ve srovnání s rokem 2015 tak vzrostl počet zahraničních účastníků cestovního ruchu o 3,3 mil. (tj. o 11,7 %).

Zahraniční návštěvníci utratili v roce 2016 odhadem celkem 228 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2015 tak vzrostly jejich celkové výdaje o 22 mld. Kč (tj. o 10,5 %).

Z toho v roce 2016:

106 mld. Kč vynaložili před cestou / pobytem (47 %) a 122 mld. Kč vynaložili během cesty / pobytu (53 %).
24,5 mld. Kč (10,7 %) utratili jednodenní návštěvníci, 201,5 mld. Kč (88,2 %) utratili zahraniční turisté a 2,4 mld. Kč (1,0 %) tranzitující návštěvníci.

  • Hlavními důvody návštěvy České republiky jsou především nákupy (42 %) a dovolená (32 %).

Praha je dlouhodobě atraktivní pro třetinu všech návštěvníků, jednodenní návštěvníci poté navštěvují především místa v blízkosti hranic, jako jsou horské oblasti. Nákupnímu cestovnímu ruchu dominují místa v blízkosti větších hraničních přechodů (Aš, Folmava, Hodonín, Chomutov, Cheb). Výzkum udává, že pro turisty leží těžiště zájmu stále dominantně v Praze (74 %). S odstupem následují Brno (5 %), Český Krumlov (3 %), Karlovy Vary (3 %), Plzeň (3 %) a dále lázeňská a turisticky zajímavá místa. S roční sezónou se mění preference v typu navštíveného místa. V létě převládají místa bohatá na památky a přírodní krásy, v zimě jsou lákadlem české hory.

Karlovy Vary / foto: plzen.cz

Výzkum také uvádí, že více než 9 z 10 všech návštěvníků bylo s návštěvou České republiky velmi spokojeno (65 %) či spíše spokojeno (30 %). Více než 4/5 všech návštěvníků neshledaly při své návštěvě také žádná negativa. „Pokud byly uváděny některé důvody nespokojenosti, pak se jednalo zejména o infrastrukturu a stav silnic, jazykovou nevybavenost, přístup obyvatel a ceny vybraných služeb,“ uzavírá MarkétaVogelová, ředitelka Institutu turismu.

Naprostou většinu účastníků cestovního ruchu České republiky tvoří obyvatelé sousedních států – je jich sedm z deseti. Většina jich přijíždí z Německa (40 %), Slovenska (12 %), Rakouska (9 %) či Polska (9 %). Ve srovnání s loňským rokem nedošlo v tomto trendu k žádným významným změnám.

TURISTÉ (S ALESPOŇ JEDNÍM PŘENOCOVÁNÍM)
Na více dní přijíždí do České republiky (a přespí zde) opět nejvíce Němců (16 %). Dále jsou to Italové (8 %), obyvatelé Velké Británie (8 %), Slováci (8 %), Francouzi (5 %), Američané (4 %) a Španělé (4 %).

„V průběhu let 2011 až 2016 postupně rostl podíl Italů, nyní patří Italům 2. příčka v návštěvnosti. Ve srovnání s rokem 2015 také vzrostl podíl Britů. V letech 2011 až 2013 postupně rostl podíl Rusů (ze 4 na 10 %), v roce 2014 se nárůst zastavil a od roku 2015 jejich podíl klesá. Nyní patří Rusům s necelými 4 % celkově 9. místo,“ doplňuje Markéta Vogelová.

Vývoj návštěvnosti v průběhu roku podle národnosti je značně rozkolísaný. Italové a Němci k nám přijeli hlavně v zimních měsících; v letních měsících k nám míří více turistů ze vzdálenějších destinací.

 

Do Plzeňského kraje, kde k 31. prosinci 2016 žilo celkem 578 629 obyvatel,   se v roce 2016 přistěhovalo 6 189 osob, což bylo o 595 osob více než v předchozím roce. Z ostatních krajů v ČR se přistěhovalo 3 825 osob a 2 364 osob ze zahraničí. Nejčastěji k nám z ciziny přicházeli Slováci, Ukrajinci a Bulhaři. Vzrostl také počet vystěhovalých (o 8,9 %), za stejné období se z kraje vystěhovalo 3 982 osob, z toho 81,4 % do ostatních krajů v ČR a 18,6 % do zahraničí. Z našeho kraje nejvíce odcházeli do ciziny Ukrajinci a Vietnamci. Pozitivní trend kladného migračního salda se v rámci kraje projevil ve všech okresech kromě Klatov.

V 1. až 4. čtvrtletí 2016 zemřelo v kraji 6 153 mužů a žen, tedy o 154 osob méně než za stejné období minulého roku. Nejvíce osob umírá ve věku 80 až 89 let (34,5 %) a ve věku 70 až 79 let (26,5 %). Mezi zemřelými byly i 3 děti ve věku 1 až 14 let a 13 dětí, které se nedožily svých prvních narozenin. Novorozenecká úmrtnost (1,2 zemřelých do 28 dnů na 1 000 živě narozených) i kojenecká úmrtnost (2,2 zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených) byly značně pod úrovní ČR. Novorozenecká úmrtnost byla dokonce druhá nejnižší mezi kraji ČR.

V kraji bylo v 1. až 4. čtvrtletí 2016 uzavřeno 2 857 sňatků, meziročně o 219 více. Za stejné období bylo rozvedeno 1 380 manželství, což je o 82 méně než v roce 2015. V 37,1 % případů bylo manželství ukončeno na návrh ženy a v 58,9 % případů bylo rozvedeno manželství s nezletilými dětmi.

 

Počet obyvatel v kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2016 vzrostl o 1 994 osob. Na zvýšeném počtu obyvatel se podílel pouze přírůstek stěhováním, počet zemřelých byl opět vyšší než počet narozených. Meziročně poklesl počet rozvodů a zemřelých, zvýšil se naopak počet sňatků, živě narozených, přistěhovalých i vystěhovalých.

živě narozeníNa základě předběžných výsledků žilo na území Plzeňského kraje k 31. prosinci 2016 celkem 578 629 obyvatel, za 12 měsíců tak počet obyvatel vzrostl o 1 994 osob. Nárůst byl způsoben převyšujícím počtem přistěhovalých nad vystěhovalými o 2 207 osob. Tento trend můžeme sledovat v Plzeňském kraji již šestým rokem. Počet zemřelých převyšoval nad počtem živě narozených v pěti okresech kraje (kromě Domažlicka a Tachovska) a v šesti okresech došlo k celkovému nárůstu počtu obyvatel. Tentokrát pouze na Klatovsku počet obyvatel klesal, dokonce převažovali i vystěhovalí nad přistěhovalými

V kraji se za celý rok 2016 živě narodilo 5 940 dětí, což je o 79 dětí více než v předchozím roce. Zpravidla se rodí více chlapců než děvčat, což se potvrdilo v kraji i v okresech Domažlice, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Tachov. Holčičky převažovaly nad chlapci jen na Klatovsku a Rokycansku.

Prvorozené děti tvořily 49,1 % všech živě narozených dětí, druhorozené 36,8 % a 833 dětí bylo pro matku již třetím či dalším dítětem. Mimo manželství se od počátku roku narodilo 3 001 dětí, tedy 50,5 % živě narozených. Nejvyššího podílu narozených mimo manželství bylo v rámci kraje dosaženo na Tachovsku (59,1 %), nejnižšího naopak v okrese Plzeň-město (47,5 %).