Home Tagy Články označené "statistika"

statistika

Prodeje automobilů s dieselovými motory v Evropě začaly klesat, jelikož to vypadá, že zanedlouho nebudou vznětová auta vjíždět do center některých světových velkoměst.

Rovněž v důsledku skandálu společnosti Volkswagen začala obliba vznětových motorů v Evropě klesat. Zákazníci se totiž díky této aféře dozvěděli o toxických emisích oxidů dusíku, které vznětové motory produkují.

Serve Automotive News uvádí, že v Německu, které vévodí prodejům vznětových motorizací, dosahoval v březnu podíl prodaných naftových automobilů 40 %. To to je oproti minulému roku, kdy podíl dosáhl 45,8 %, výrazný propad. V roce 2012 byl podíl naftových motorizací na německém trhu dokonce 48,1 %. V Evropě globálně poklesly prodeje naftových motorizací z 50 na 46%.

Počínaje příštím rokem existuje reálná možnost, že Stuttgart by mohl v určité dny zakázat vjezd do města vznětovým automobilům starším 3 let, a také starostové Paříže, Madridu, Atén a Mexico City se rovněž zavázali k tomu, že do roku 2025 zakážou provoz naftových automobilů.

Toto měnící se vnímání dieselových vozidel představuje masivní překážku pro výrobce, jelikož mnoho zákazníků se bude bát naftový automobil koupit, jestliže existuje reálná možnost, že by tato auta mohla mít za pár let zákaz vjezdu do měst.

zdroj:autorevue.cz

Celounijní linka nouzového volání 112 je opravdu velmi využívána. V loňském roce operátoři odbavili téměř 159 milionů hovorů. V 8 členských státech (a také na Islandu) je uvedené číslo jediným spojením na zdravotníky, policisty a hasiče. V ostatních státech (kam patří i Česká republika) sice i nadále mají svá tradiční čísla pro nouzové volání, ale i tam se více než polovina volajících rozhodla využít právě linky 112. Celkově v 19 zemích včetně ČR je možné dispečery na této lince kontaktovat i pomocí SMS.

„Volající mohou pochopitelně komunikovat s operátory v jazyce státu, z jehož území volají, a rovněž tak by se měli domluvit anglicky, případně i německy či francouzsky. Nikdo u volajících nebude předpokládat brilantní znalost příslušného jazyka. Jde jen o to, zavolat a s maximální mírou klidu popsat situaci, heslovitě, stručně, zaměřit se jen na to podstatné. Zkušení dispečeři by měli být maximálně nápomocní a trpěliví,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Komunikace s linkou 112 je v rámci celé EU zdarma. Po zvolení čísla 112 se příslušný dispečink ozve v průměru do 10 sekund. Dle údajů Evropské komise je tomu tak minimálně ve 22 členských státech.

„Česká republika patří k absolutní špičce. Do 10 vteřin se dočká odezvy 100 procent volajících, přičemž průměrná doba potřebná k navázání rozhovoru činí 4,6 sekundy. Absolutní špičkou je Irsko, kde telefon zvedají do jedné sekundy, na 99 procent volání zareagují do pěti vteřin. Naopak na Kypru si bude třeba počkat až 16 sekund, do 10 vteřin se odezvy nedočkáme v žádném případě,“ upřesňuje Roman Budský.

Z aktuálních údajů zveřejněných Evropskou komisí vyplývá, že 48 procent obyvatel Evropské unie považuje linku 112 za možnost první volby pro volání o pomoc v případě nouze (případně uvádějí i alternativní možnost použití národního čísla), zhruba 13 procent by volala na jiné číslo. Bohužel však zbytek, tedy v podstatě 4 z 10, by vůbec nevěděl, na koho se telefonicky obrátit se žádostí o urgentní pomoc.

Jak je to s připraveností motoristů účinně volat o pomoc?

Evropský průzkum provedený ve 14 evropských státech včetně České republiky odhalil, že až 11 procent řidičů neví, kam vlastně zavolat. Dalších zhruba 40 procent by zvolilo národní linku zdravotnické záchranné služby a zbývající polovina jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Jak vyplývá z průzkumu provedeného jednou pojišťovnou, čeští motoristé patří k těm informovanějším, nicméně správné číslo 112 by volily jen zhruba dvě třetiny z nich. „Snad pod vlivem amerických detektivek by se celých 27 procent pokoušelo dovolat na linku tísňového volání 911,“ uvádí Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh. Bohužel však zbývajících přibližně 8 procent motoristů by nevědělo vůbec, kam si pro pomoc zavolat.

Komunikujeme s dispečinkem

Při rozhovoru s dispečinkem tísňového volání je třeba dbát na maximální stručnost, věcnost a přesnost. Vždy je nutno se nejdříve představit a následně nahlásit, co a kde se stalo. Je třeba uvést adresu či alespoň popis lokality, kam má odborná pomoc dorazit. Dispečink je dále třeba informovat o počtu zraněných a jejich stavu.

„Do příjezdu pomoci musíme být pořád na příjmu. Zásadní chybou by bylo odložit či dokonce vypnout telefon,“ upozorňuje Roman Budský. Nesmíme opomenout uvést, pokud ke zraněným není přístup (např. jsou zaklíněni ve vozidle či se nacházejí pod ním). Společně se záchrankou tak může na místo neštěstí vyrazit i technická pomoc. Bez její asistence nebudou moci zdravotníci účinně zasáhnout.

A jak v České republice – volat na 155, nebo 112?

V zásadě můžeme volit mezi dvěma telefonními čísly – 155 (dispečinkem Zdravotnické záchranné služby) a 112 (jednotným evropským číslem tísňového volání). První číslo lze na území ČR v případě úrazu nebo jiných vážných zdravotních komplikací považovat za číslo první volby. Pracovníky dispečinku bývají zkušení zdravotníci, kteří nám mohou po telefonu kvalifikovaně poradit, jak postupovat do příjezdu vozidla záchranné služby.

„Takový rozhovor může být nejen cennou pomocí, ale nejednou působí jako uklidňující moment. Přece jen už na poskytování potřebné pomoci nejsme sami,“ upřesňuje Lukáš Hutta z asociace. Naopak linku 112 přednostně volíme v případě, že potřebujeme ohlásit hromadná neštěstí či mimořádné události s větším počtem postižených osob. Linka je vhodná též pro cizince, kteří dostatečně neovládají češtinu. Operátoři linky se totiž domluví nejrozšířenějšími jazyky, jako např. anglicky či německy. Na obě čísla se dovoláme v ČR z pevných i mobilních telefonů bez předvolby a zdarma.

Pouze čtyři automobilky mají své výrobky v seznamu deseti nejprodávanějších automobilů světa za první čtvrtletí roku 2017.

Toyota Corolla, legendární pick-up Ford F-150 a Volkswagen Golf. To je trojice nejprodávanějších aut světa v letošním prvním čtvrtletí. Údaje o prodejních výsledcích zveřejnil server Focus2move.

Pozice v první desítce si rozdělily pouze čtyři značky – Toyota, která zde má ještě aktuálně šestou Toyotu RAV4 a desátý pick-up Hilux, Volkswagen (kromě golfu ještě polo a tiguan –  čísla 6 a 9, Ford (ještě 7. focus) a Honda (čtvrté CR-V a pátý Civic).

Právě nová generace civicu, společně s tiguanem, jsou největšími „skokany roku,“ Japonský automobil se do TOP 10 probojoval z loňské 16. příčky, tiguan si polepšil dokonce z 22. místa.

Nejprodávanějším automobilem, který (také) vzniká v České republice je 20. Hyundai Tucson, 26. je octavia. Stovku nejúspěšnějších modelů světa nyní uzavírá Škoda Fabia, která si polepšila oproti loňsku o osm příček.

zdroj: autorevue.cz

Z nejnovějšího průzkumu společnosti PROFI CREDIT, vyplynulo, že plná třetina dotázaných, což je největší část z osloveného vzorku, zažádala o půjčku proto, aby si mohla pořídit vybavení do domácnosti. Lidé si nejčastěji kupují nový nábytek a spotřebiče, není však výjimkou, že peníze z úvěru využívají i na koupi například zahradní techniky.

Druhou nejpočetnější skupinou (18 %) jsou klienti, které zaskočily mimořádné výdaje, a nejsou tak schopni je zaplatit ze svého. Nastalá situace je pak nutí vzít si půjčku, což potvrzuje dlouhodobý trend, že mnozí lidé žijí takzvaně od výplaty k výplatě a nešetří si nic stranou.

Až na třetím místě se umístily stavební úpravy a rekonstrukce. Za tímto účelem si půjčuje peníze 16 % lidí, naopak poměrně alarmující je fakt, že každý osmý člověk je nucen si půjčit, aby splatil stávající dluh. Z toho pak logicky vyplývá, že tito klienti hledají další řešení půjček, které by jejich situaci v daný moment vyřešilo.

Pod hranici 10 % se dostaly mimořádné opravy, které uvedlo 37 klientů z dotazovaných 535, a nákup nového automobilu, jenž jako důvod pro půjčku uvedla jen 4 % dotázaných.

Nejméně si lidé půjčují na nový telefon nebo tablet a jen 1 % lidí se zadluží kvůli výdajům za školní zařízení a zájmové aktivity svých dětí. Na samém konci stojí ti, kteří jsou nuceni si zažádat o úvěr z důvodu zaplacení kauce na pořízení pronájmu.

„V současné době se dá očekávat nárůst poskytnutých půjček na letní dovolené, kterým právě začíná sezóna, a jak vyplynulo z předchozích průzkumů, 25 % Čechů už si v minulosti na dovolenou půjčilo nebo o takovém úvěru uvažuje,“ říká Dana Hakavcová, marketingová ředitelka společnosti.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí akcelerovala. Rostly mzdy, ale i ceny. Vývoz dosáhl nejlepšího čtvrtletního výsledku v historii.  Růst hrubého domácího produktu zrychlil, hlavně díky zvýšení výdajů na konečnou spotřebu a nadprůměrným výsledkům zahraničního obchodu.

„Z pohledu odvětví k ekonomické prosperitě nejvíc přispěly služby těsně následované zpracovatelským průmyslem. Dařilo se zejména informačním a komunikačním činnostem, službám v oblasti nemovitostí a výrobě motorových vozidel,“ upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

V evropském srovnání se Česko z hlediska meziročního růstu HDP umístilo nad unijním průměrem, který se rovnal 2,1 %. Mezičtvrtletní růst tuzemské ekonomiky byl jeden z nejrychlejších mezi členskými státy EU.  Český vývoz dosáhl v prvním čtvrtletí 898 miliard korun. To bylo nejvíc v rámci čtvrtletních hodnot v historii samostatné České republiky.

„Tahounem vývozu zůstala motorová vozidla. Jejich podíl na exportu dosáhl mimořádných 29,5 %. Na svou obvyklou úroveň se vrátil vývoz chemických výrobků, což ukazuje na úplné zotavení po delším výpadku kvůli haváriím významných výrobních zařízení,“ vysvětluje analytička ČSÚ Karolína Súkupová. Hodnota celkového dovozu se zvýšila na 836 miliard korun. Byl zde patrný vliv růstu cen ropy a zemního plynu. První čtvrtletí tohoto roku přineslo zdražování. Projevilo se zejména u potravin, ale i u nemovitostí.

„Růst realizovaných cen starších bytů meziročně zrychlil na 15,2 % v Praze, v ostatních regionech činil 17,4 %. Podepsal se na tom nesoulad mezi nabídkou a poptávkou a také snaha pořídit si bydlení ještě před začátkem platnosti omezení poskytování hypotečních úvěrů,“ popisuje analytik ČSÚ Jiří Kamenický. Počet zahájených bytů se sice v Česku meziročně zvýšil více než o čtvrtinu, ale dokončených bytů bylo nejméně za posledních 14 let. Sazby hypotečních úvěrů se v prvním kvartále zvyšovaly. Naopak mírně zlevňovaly spotřebitelské půjčky.

Vývoj na trhu práce byl stále příznivý. Práci měl rekordně vysoký počet lidí – 5,33 miliónu. Zaměstnanost tak byla o 1,5 % vyšší než ve stejném období loni a o 0,6 % vyšší než v předchozím čtvrtletí. Možnost uplatnění se zlepšila všem uchazečům, předně však nekvalifikovaným a pomocným pracovníkům. Díky tomu dál klesala nezaměstnanost, a to i v případě osob se základním vzděláním. Dobrá finanční situace podniků i jejich sílící obtíže při hledání nových pracovníků tlačily na další zvyšování mezd. Přestože růst nominálních mezd na úrovni 5,3 % byl letos nejvyšší od konce roku 2008, reálné se mzdy zvýšily jen o 2,8 %, tedy slaběji než na počátku loňského roku.

V červnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran. STEM čekal, až opadnou rozjitřené emoce po vládní krizi. Dopad krize je i s měsíčním odstupem pro ČSSD a ANO dost dramatický.

ANO posílilo a získává svůj vůbec nejlepší výsledek. ČSSD naopak oslabila a vykazuje výsledek dosud nejhorší. V současném období a po personálních změnách v ČSSD bude docházet k přesunům hlasů. Na levici zatím posílili komunisté a dostali se za ANO na druhé místo. Na pravici získává spíše ODS než TOP 09. Červnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM ve dnech 5. – 15. června 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 950 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 162 tazatelů STEM (PAPI) a 87 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.

V České republice  se v průběhu prvního čtvrtletí roku 2017 se počet živě narozených dětí (26,8 tisíce)  oproti loňskému roku meziročně mírně snížil. Ve srovnání s obdobím leden až březen 2016 byl letos nižší i počet sňatků.  Pokles byl zaznamenán u všech kategorií rodinného stavu matek. Vdaným ženám se živě narodilo 13,5 tisíce dětí a svobodným ženám 11,9 tisíce. Ostatních 1,4 tisíce dětí porodily ženy rodinného stavu rozvedená či ovdovělá. Podíl dětí narozených mimo manželství vzrostl na 49,5 %, když v úhrnu za rok 2016 byl 48,6 %. Nejvíce dětí se narodilo ženám ve věku 31 let, u prvorozených dětí převládaly rodičky ve věku 28 let.

V průběhu prvního čtvrtletí roku 2017 bylo podle předběžných údajů uzavřeno 3,3 tisíce manželství, o 0,2 tisíce méně než ve stejném období předcházejícího roku. V polovině případů (1,7 tisíce) vstupovali oba snoubenci do svého prvního manželství. Svobodní muži uzavírali sňatek v průměru ve věku 33,1 let, svobodné ženy ve věku 30,0 let.

Podle dosud dostupných údajů bylo v prvním čtvrtletí roku 2017 zaznamenáno 8,7 tisíce potratů. Celkem 3,4 tisíce bylo samovolných potratů, 4,9 tisíce umělých přerušení těhotenství a 0,3 tisíce ukončení mimoděložního těhotenství. Nejvíce potratů připadlo na ženy svobodné (4,7 tisíce) a dále na ženy vdané (3,0 tisíce). Stejně tak převažovaly svobodné nad vdanými jak u samovolných potratů, tak u umělých přerušení těhotenství. U indukovaných potratů bylo mezi svobodnými nejvíce žen bezdětných, zatímco mezi vdanými převažovaly ženy se dvěma živě narozenými dětmi.

Bilance zahraničního stěhování za období leden až březen roku 2017 byla kladná ve výši 5,3 tisíce, stejně jako v prvním čtvrtletí roku 2016. Ze zahraničí do ČR se přistěhovalo 10,9 tisíce osob, zatímco 5,7 tisíce se z ČR naopak vystěhovalo. Nejvyšší kladné saldo stěhování bylo v letošním prvním čtvrtletí zaznamenáno s občany Ukrajiny (1,3 tisíce) a Slovenska (1,1 tisíce). Třetí nejvyšší saldo patřilo občanům Rumunska (0,3 tisíce). Saldo zahraničního stěhování občanů ČR bylo záporné (-0,4 tisíce).

 

Počet českých firem, které mají vietnamského vlastníka, se od května 2016 do května 2017 zvýšil o 67 procent. Pravděpodobným důvodem je zavedení elektronické evidence tržeb (EET). V pomyslném žebříčku nejčastějších zahraničních majitelů tuzemských firem se meziročně Vietnam posunul z 29. místa na 21. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode, která se zabývá poskytováním ekonomických informací o firmách.

V uplynulých dvanácti měsících došlo k razantnímu nárůstu českých firem, které jsou ovládány vietnamskými majiteli. V květnu 2016 mělo vietnamského vlastníka 584 subjektů, zatímco o rok později se jednalo o 979 firem, což meziročně představuje zvýšení o 395 společností, tj. o 67 procent. Objem vietnamského kapitálu v základním jmění českých firem dosáhl 107,6 milionů korun.

„Detailnější analýza ukázala, že 66 procent nově založených firem podniká v oblasti velkoobchodu nebo maloobchodu a podnikatelské subjekty vznikaly hlavně v lednu a únoru letošního roku, tedy těsně před spuštěním druhé fáze EET k 1. březnu 2017. Důvodem razantního nárůstu firem s vietnamským vlastníkem je zřejmě zavedení elektronické evidence tržeb. Toto hypotézu potvrzuje také fakt, že u 395 nově založených firem její majitel měl v 362 případech živnost se stejným předmětem podnikání a v 17 případech jinou právnickou osobu,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Poptávka po vozidlech s alternativním pohonem v Evropě neustále roste. Během prvního čtvrtetí dosáhl prodej rekordní úrovně.

Vozy s alternativním pohonem jsou v kurzu. Podle uveřejněných statistik Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) dosáhl prodej v prvním čtvrtletí letošního roku rekordní úrovně.

Celkově se během prvních tří měsíců prodalo v Evropské unii 212 945 vozů s alternativním pohonem. To je nárůst o 37,6 procenta oproti 154 754 kusům prodaným ve stejném období loňského roku.

Největší růst zaznamenaly hybridy. Za první čtvrtletí se jejich prodej zvýšil o 61,2 procent. Statistiky plug-in hybridů vzrostly o 13%, poptávka po čistě elektrických vozech zaznamenala nárůst o 49 procent.

Velké popularitě se těší automobily s alternativním pohonem například v Německu. Prodeje zde vzrostly o více než sto procent. Za první čtvrtletí loňského roku si našlo nového majitele 2 332 vozů. Stejné období roku 2017 přineslo 5 060 prodaných kusů. Zaostávat rozhodně nechce ani Francie, kde bylo prodáno 7 402 vozidel oproti 6 022 v prvním kvartálu 2016.

Celkově nejprodávanějším modelem v Evropě je Renault Zoe s více než 9 000 prodanými kusy. Druhé a třetí místo obsadily vozy Nissan Leaf a BMW i3.

zdroj: autorevue.cz

V ČR bylo za prvních pět měsíců na silnicích celkově méně mrtvých i zraněných. Naopak více mrtvých bylo motorkářů a cyklistů. Celkový počet usmrcených od ledna do května byl nejnižší od roku 1993. Nejvíce mrtvých vykázaly statistiky v roce 1994, a to 533.  V osmi krajích zaznamenaly statistiky nehod pokles počtu mrtvých. V obci zemřelo 58 lidí (meziročně méně o 7), mimo obec 109 (méně o 13). Výrazně méně se umíralo na dálnicích. Letos to bylo v 9 případech, zatímco loni 19.

Meziročně o nemalých 18 méně lidí (tedy 45 procent) zemřelo ve Středočeském kraji, o 8 méně to bylo v Moravskoslezském kraji, o 7 na Pardubicku a o 6 na Olomoucku. Naopak šest krajů se oproti loňskému roku pohoršilo. Nejmarkantnější to bylo v kraji Jihomoravském. Zde zemřelo o 12 (tedy 109 %) lidí více. Počet těžce zraněných se snížil celkově ve 12 regionech, nárůst byl zaznamenán jen na jihu Čech.  Po jednom dítěti zemřelo cizím zaviněním ve Středočeském kraji a na Plzeňsku.

Největší podíl usmrcených chodců na celkovém počtu obětí nehod bylo na Plzeňsku (29 % oproti průměru za ČR ve výši 19 %). Zatímco se usmrcení cyklisté v rámci celé ČR podíleli na celkovém počtu mrtvých 8 procenty, na Pardubicku to byla rovná čtvrtina. Podíl motocyklistů na celkovém počtu obětí v ČR byl 13 procent, ovšem v Praze, Olomouckém a Libereckém kraji to bylo shodně po 29 procentech.  Celostátní podíl seniorů na celkovém počtu obětí byl 15%. V Praze se jednalo o hrozivých 71 %.

Alkohol a drogy zabíjely v 5 krajích ze 14. Nepřiměřená rychlost v ČR si vybírala cenu nejvyšší ve třetině případů. Na Karlovarsku to bylo 100 procent. Řidiči nákladních vozidel nezabíjeli na Liberecku a Zlínsku, v Moravskoslezském kraji si však jejich nehody připsaly 6 mrtvých.

Na železničních přejezdech zemřelo od ledna do konce května celkově 13 osob. O 7 méně než v roce 2016, což je 35%. V devíti krajích nebyl zaznamenán žádný smrtelný případ následkem střetu se železničním vozidlem. Meziročně se situace zlepšila v 10 krajích, naopak ve dvou – Olomouckém a Plzeňském – došlo ke zhoršení.