Home Tagy Články označené "třídění odpadu"

třídění odpadu

Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které v Plzeňském kraji vyprodukovaly ve svých kategoriích nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok) a vydobyly si tím titul Odpadový Oskar 2017 Plzeňského kraje. Poslední jmenovaná obec přitom dosáhla i na celorepublikový triumf. Skvělé výsledky svědčí o dobrém nastavení odpadového hospodářství, podmínek pro třídění, motivace občanů nebo třídění bioodpadu.

Krajská úroveň soutěže navazuje na celorepublikovou soutěž Odpadový Oskar, jejíž výsledky oznámil spolek Arnika už začátkem července. Protože o celkových výsledcích mnohdy rozhodoval rozdíl jen několika málo kilogramů, zaslouží si krajští šampioni stejnou pozornost, jako ti celorepublikoví. Jejich praxe a zkušenosti mohou sloužit jako dobrá inspirace pro ostatní obce a města. Arnika rozdává Odpadové Oskary už potřetí.

„Nízká produkce odpadů v obcích není samozřejmost. Zájem o téma, pravidelná osvěta veřejnost a dobré nastavení celého systému nakládání s odpady v obci, to vše jsou předpoklady dobrých výsledků. Třídění odpadů může být samofinancovatelné či významně levnější než likvidace směsného odpadu na skládce či ve spalovně. Pokud tomu tak není, má obec ještě rezervy,“ komentuje výsledky obcí koordinátor soutěže Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Výherci Odpadového Oskara 2017 v Plzeňském kraji:

  •  obce do 1000 obyvatel

Sytno na Tachovsku s produkcí směsných komunálních odpadů 53,8 kg/ob.  Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a slušnou úroveň recyklace (kolem 30 %). Dobré úrovně dosahuje bez vykazování produkce bioodpadů. 

  • obce od 1001 do 5000 obyvatel

Dýšina s produkcí směsných komunálních odpadů 75,4 kg/ob. Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a vysokou úroveň recyklace (přes 50 %), což svědčí o dobrém nastavení celého systému.

  • města nad 5000 obyvatel

Kdyně s produkcí směsných komunálních odpadů 80,1 kg/ob. Město již potřetí za sebou zvítězilo ve své kategorii a to i na úrovni celé ČR.  

Úspěšné obce sledují trendy, kterým se postupně budou muset přizpůsobit všichni. V roce 2020 tak například bude možné skládkovat pouze asi 100 kilogramů směsného odpadu na jednoho obyvatele. Na dohled jsou ale i další legislativní změny, na které budou obce muset reagovat.

„V rámci přechodu na tzv. oběhové hospodářství přijal v březnu letošního roku Evropský parlament ambiciózní cíle pro oblast odpadů. Navrhuje v roce 2025 recyklovat 60 % a v roce 2030 dokonce 70 % komunálních odpadů, v roce 2030 skládkovat max. 5 % komunálních odpad. Ač nepovažujeme úroveň recyklace pro odpadové hospodářství města a obcí za klíčový faktor, faktem je, že těchto výsledků ti nejlepší už dosahují,“ dodává k novinkám Havel.

Hned tři obce v Plzeňském kraji si vysloužily Odpadového Oskara 2017.  Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které   vyprodukovaly  nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok).

Obce, které v celé republice produkují nejméně směsného komunálního odpadu, se mohou těšit na zasloužený titul Odpadový Oskar 2017. Mezi městy nad 5000 obyvatel triumfovalo, stejně jako v obou předchozích ročnících soutěže, město Kdyně s produkcí směsného odpadu 80 kg na obyvatele a rok. Ve skupině obcí od 1001 do 5000 zvítězila už podruhé obec Štítná nad Vláří – Popov ze Zlínského kraje s produkcí směsného odpadu 39 kg/ob/rok. Nově se mezi šampiony objevila obec Horní Brusnice z Královehradeckého kraje, která vykázala produkci 34,5 kg/ob/rok a zvítězila tak ve skupině obcí do 1000 obyvatel. O letošním pořadí rozhodovala data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Město Kdyně je zatím jediným trojnásobným šampionem soutěže a v nejnovějším ročníku dokonce dosáhlo dalšího výrazného zlepšení výsledků. Oproti 98 kg, se kterými zvítězilo loni, vyprodukovalo o celých 18 kg/ob/rok méně. Společně s městem Hronov, je tak jediným z hodnocených měst nad 5000 obyvatel, které překročilo práh 100 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok.

ilustrační foto

„Gratulujeme všem obcím, které se umístily a kvalifikovaly. Doufám, že pomohou inspirovat další obce a města při jejich snaze snižovat produkci směsného odpadu. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 ho budeme moci skládkovat jen přibližně 100 kg na 1 obyvatele, nezbývá mnoho času k řešení toho, co s ním. Město Kdyně má v tomto ohledu velký náskok,“ říká odborník Arniky na systémy odpadového hospodářství Ing. Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. Arnice se letos podařilo získat čísla z 11 krajů. Kraje Vysočina a Moravskoslezský data pro účely soutěže neposkytly.

V českých domácnostech se vyskytuje celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Z těch, které dosloužily, se odevzdalo k ekologické recyklaci 726 tun, což představuje přibližně 5 milionů kusů úsporek. Toto množství obsahuje zhruba 25 kilogramů rtuti. Kvůli malému obsahu rtuti a dalším druhotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby a nikoli do běžného odpadu.

„Pro představu, 25 kilogramů rtuti by mohlo teoreticky znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, proč úsporné zářivky nepatří do běžného odpadu. EKOLAMP zajišťuje zpětný odběr a zpracování vysloužilých osvětlovacích zařízení.

Nejvíce rtuti se podařilo z vyřazených úsporek odebrat v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji. V Praze se podařilo zachránit největší objem vody, a to téměř dvojnásobek oproti třeba Moravskoslezskému či Jihomoravskému kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele by se však bilance podstatně změnila. Premiantem ve sběru by se stal kraj Královéhradecký a teprve následně Praha. V těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce úsporek v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele.

Rtuť je uvnitř úsporné žárovky neškodná a pro svícení nutná, ale když doslouží, je ji třeba ekologicky zlikvidovat. Vyřazené úsporné žárovky se proto odevzdávají do sběrného dvora nebo speciálního kontejneru umístěného například v obchodních domech nebo místních úřadech.

Z průzkumu společnosti EKOLAMP vyplynulo, že o umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr. V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst, alespoň jedno v každém městě či obci s počtem obyvatel nad dva tisíce.

„Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.