Home Tagy Články označené "třídění odpadu"

třídění odpadu

Recyklace je slovem, se kterým se setkáváme dnes a denně. Recyklací rozumíme proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití pro původní nebo jiné účely. Nejinak je to i s bateriemi, které představují poměrně nebezpečný odpad.

Recyklace baterií je náročným, ale zároveň velmi užitečným procesem. Kromě ochrany životního prostředí a také zdraví umožňuje recyklace energetické a materiálové úspory primárních surovin.

Od 1. listopadu bude možné ukládat nepotřebné přenosné baterie  do nádoby od společnosti ECOBAT s.r.o., která je umístěna v recepci budovy Úřadu městského obvodu Plzeň 3. „Chceme svým dílem přispět k ochraně životního prostředí a připojujeme se k více než dvaceti tisícům míst zpětného odběru firmy ECOBAT s.r.o., která zajišťuje recyklaci přenosných baterií v České republice,” říká Radoslav Škarda, místostarosta MO Plzeň 3.

Česká republika se potýká s vysokou produkcí směsného odpadu. Češi produkují o 100 kg směsného odpadu na 1 obyvatele za rok více než v Rakousku nebo Německu. Od roku 2024 bude platit zákaz skládkování směsného odpadu, kterému bude předcházet výrazné zvýšení poplatků za uložení odpadu na skládku. Řešením je dokonalejší třídění odpadů na znovu využitelné suroviny. Spolek Arnika proto vydává příručku pro obce s radami a příklady z praxe s názvem Odpadové hospodářství obcí.

 Milan Havel, odpadový expert spolku Arnika říká: „Češi ročně vytřídí přibližně 30 % odpadů. Produkci směsného komunálního odpadu lze snížit, protože tento odpad obsahuje významné množství využitelných surovin. Pro obce je proto ekonomicky výhodnější podpořit třídění surovin než platit vyšší náklady na likvidaci odpadu.“ Rozbory složení ukazují, že v odpadu domácností se za rok v průměru nachází asi 50 kg bioodpadů, 40 kg papíru (1 celý modrý kontejner), 30 kg plastů (1 až 2 žluté kontejnery), 20 kg skla (kontejner na sklo za rok naplní 5 až 13 osob), 10 kg kovů, 10 kg textilu a 3 kg nápojových kartonů.

ilustrační foto

Před dvanácti lety, kdy   soutěž Plzeňského kraje v třídění odpadů obcí pod názvem „My už třídit umíme!“ začínala, vytřídil každý obyvatel kraje za rok průměrně 32 kg papíru, skla, plastů a nápojového kartonu. V současné době se toto množství pohybuje o více než čtrnáct kilogramů výše. V roce 2016 se každému obyvateli Plzeňského kraje podařilo vytřídit v průměru 46,1 kg papíru, plastů, skla a nápojového kartonu do barevných kontejnerů, sběrných dvorů, výkupen a podobně.

„Obce mohou snížení směsného komunálního odpadu dosáhnout pomocí například provázaného systému plateb za svoz podle množství, dostatku nádob na recyklovaný odpad a jednoduchými metodami od podpory domácího nebo komunitního kompostování, snížení produkce bioodpadů z údržby zeleně, až po snížení objemu reklamních materiálů v poštovních schránkách a podpory pití nebalené vody. Díky tomu se daří ve městech, jako je Písek, Nový Hrádek nebo Staré Hradiště recyklovat až 60 % a více odpadu za rok,“ dodává Havel.

Příklady dobré praxe přináší manuál pro obce s názvem Odpadové hospodářství obcí od spolku Arnika, který jej vydává zdarma ke stažení na svém webu. Příručka rozebírá současné a budoucí požadavky na nakládání s odpady, funkční motivační systémy pro obyvatele obcí, tipy pro předcházení vzniku odpadů a také příklady z praxe, jak se postupy osvědčily.

Základní škola a základní škola speciální z Rokycan se jako jedna ze dvou škol v Plzeňském kraji zapojila do výukového programu Recyklace očima mladého vědce. Ten podporuje vzdělávání dětí v oblasti třídění a recyklace baterií a elektroodpadu a zdůrazňuje vliv člověka na přírodu. S finanční podporou SFŽP ČR jej vytvořila a zajišťuje společnost Recyklohraní. S Mladým vědcem je výuka vedena badatelsky a z části také v přírodě. Součástí jsou hravé pokusy.

Žáci z rokycanské speciální školy se zaměřili se především na problematiku čistoty ovzduší a vody, recyklaci odpadů a ochranu životního prostředí a vyzkoušeli si spoustu praktických činností. Povídali si o vlivu člověka na přírodu, aby si uvědomili, jaké mohou být následky nevhodného lidského chování a jak oni sami mohou přispět k ozdravění svého nejbližšího okolí a tím i celé planety.

V rámci 10. ročníku programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět je Recyklace očima mladého vědce odměnou pro nejaktivnější školy v každém kraji. Vedle základní speciální školy v Rokycanech, zamířil v Plzeňském kraji už jen do Benešovy základní školy a mateřské školy v Plzni.

Při jednodenním výukovém programu si žáci v rokycanské Základní škole a základní škole speciální užili badatelsky orientovanou výuku a zábavné pokusy. Pozorovali přírodu v terénu i v učebně, osvěžili si mezipředmětové vazby.

Přivítali jsme možnost zúčastnit se programu Mladý vědec.  Pod vedením zkušených lektorů získali naši žáci poutavou formou mnoho nových poznatků a díky zajímavým pokusům je výuka velmi bavila,“ říká MUDr. Ivana Faitová, ředitelka  Základní školy  Rokycany, Čechova 40, a dodává:

„Ve škole máme sběrné nádoby na baterie a poctivě je sbíráme. Rádi se zapojujeme do programů, které Recyklohraní organizuje, protože rozvíjí vztah dětí k životnímu prostředí formou tematických her, praktických činností, kvízů a menších projektů. A to na děti funguje mnohem lépe než běžná teorie. Z celého programu byly děti velmi nadšené a strávily tak velice příjemný den. Do akce se zapojily s elánem jim vlastním a i vzhledem ke svým hendikepům se ve spolupráci se vstřícnými lektory podařilo zapojit všechny žáky, i ty s těžší formou postižení.“

Po celé České republice se v průběhu podzimu uskutečňují desítky výukových programů Mladý vědec. Výukový program Recyklace očima mladého vědce se věnuje tematickým okruhům: recyklace a vodní svět, recyklace a půda, recyklace a vzduch. Je koncipovaný jako jednodenní či vícedenní, vhodný pro projektové dny, školy v přírodě, adaptační kurzy (náplň volnočasové části dne). Naplňuje průřezové téma předmětu Environmentální výchova.

Tři čtvrtiny nákladů programu Recyklace očima mladého vědce jsou financovány z dotace Státního fondu životního prostředí ČR.  Zbývající náklady mají školy možnost uhradit body ze svého konta v Recyklohraní. „Vážíme si aktivních pedagogů, kteří své žáky vedou dlouhodobě k citlivosti a péči o životní prostředí. Díky nim vyrůstá nová generace, pro kterou bude třídění a recyklace samozřejmostí a přirozenou součástí životního stylu. A právě tyto pedagogy chceme prostřednictvím nového programu Mladý vědec ve výuce podpořit,“ dodává Hana Ansorgová z Recyklohraní.

Ze statistických údajů jasně vyplývá, že v Plzeňském kraji občané úspěšně recyklují elektrospotřebiče, čímž výrazně ulevují životnímu prostředí. Zásluhu na tom mají také obyvatelé města Dobřany, kteří vloni odevzdali k recyklaci 303 televizí, 139 monitorů a 4 336,54 kg drobného elektra. Jejich snaha   recyklovat staré a nepoužívané elektrospotřebiče se již několik let vyplácí.

„I proto jsme obdrželi certifikát vypovídající nejen o přínosech třídění televizí a počítačových monitorů, ale také o velkém významu sběru drobných spotřebičů, jako jsou mobilní telefony. Díky environmentálnímu vyúčtování společnosti ASEKOL můžeme nyní přesně vyčíslit, o kolik elektrické energie, ropy, uhlí, primárních surovin či vody jsme díky recyklaci vysloužilého elektra ušetřili ekosystém Země. Víme také, o jaké množství jsme snížili produkci skleníkových plynů CO2 nebo nebezpečného odpadu,“ uvedl starosta Dobřan Martin Sobotka.

Informace vycházejí ze studií neziskové společnosti ASEKOL, která s obcí dlouhodobě spolupracuje na recyklaci vytříděných elektrozařízení. Svou celoroční  prací uspořili 165,78 MWh elektřiny, 8 798,89 litrů ropy, 742,40 m3 vody a 6,51 tun primárních surovin. Navíc  snížili emise skleníkových plynů o 35,27 tun CO2 ekv. a produkci nebezpečných odpadů o 152,93 tun. Výsledek studie jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení, i těch nejmenších, má nezanedbatelný pozitivní dopad na životní prostředí.

Když si uvědomíme, že recyklace běžných 100 televizorů uspoří spotřebu elektrické energie pro domácnost až na čtyři roky, nebo ušetří přibližně 400 litrů ropy potřebných až k sedmi cestám do Chorvatska, jsou to impozantní čísla. Pozitivní zprávou pro uživatele počítačů také je, že odevzdání 10 vysloužilých monitorů ušetří spotřebu energie potřebnou pro chod notebooku po dobu necelých pěti let.

Přesně 35,2 tuny použitých baterií odevzdali v první polovině letošního roku lidé v Plzeňském kraji k recyklaci. V přepočtu to znamená 61 gramů na jednoho obyvatele, což zhruba odpovídá 2,5 tužkovým bateriím typu AA. Výrazně narostl sběr do venkovních červených kontejnerů, do kterých se vybralo 7,7 tun baterií – to je dvojnásobek toho, co za stejné období loňského roku. Jinak ale kraj vykazuje výrazné zhoršení – sběr baterií poklesl o 25 procent.  

Dobrou zprávou je vzrůstající obliba červených venkovních kontejnerů a také zapojení nových svozových firem do systému zpětného odběru,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT: „Naopak radost nemáme z horších výsledků sběru v obchodní síti a ve školách. Ale jsme teprve v polovině roku a celoroční výsledky mohou ještě v dobrém slova smyslu překvapit.“

V minulém roce se v Plzeňském kraji podařilo vytřídit a k recyklaci odevzdat 89,4 tun baterií, což představovalo rekordní 49 procentní meziroční nárůst.  K nárůstu množství vybraných baterií přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst. Baterie je dnes možné odevzdat téměř na každém rohu – od červených venkovních kontejnerů, přes obchody, sběrné dvory, sběrná místa na úřadech, ve firmách či ve školách. Nejbližší místo, kam mohou odnést baterie, si lidé mohou najít na interaktivním vyhledavači mapa.ecobat.cz.

I letos je třeba odevzdat minimálně 45 % baterií

V prvním pololetí roku se v celé České republice podle statistik společnosti ECOBAT podařilo vytřídit a předat k recyklaci 818,4 tuny použitých baterií. V přepočtu každý obyvatel odevzdal 3 tužkové baterie typu AA. Stejně jako loni i letos musíme splnit normu Evropské unie, která nám ukládá k recyklaci odevzdat minimálně 45 procent baterií, které se dostanou do oběhu. Z evropských zemí se to vedle České republiky daří například Belgii, Holandsku nebo Finsku. Normu naopak neplní v Portugalsku, Španělsku nebo Itálii.

„Norma je velmi přísná a není snadné ji splnit. Nám se to povedlo především díky tomu, že osvěta pro recyklaci baterií je dlouhodobá. Ale je dobré dodat, že ke konci minulého roku sběroví partneři mobilizovali veškeré síly a rezervy,“ dodává Petr Kratochvíl z ECOBATu a dodává: „Dosavadní výsledky napovídají, že jsme na dobré cestě normu i letos splnit, ale vyhráno ještě nemáme. Je třeba, aby lidé nezapomínali, že použité baterie do koše nepatří a odnášeli je na sběrná místa.“

Už 12 let trvá soutěž obcí a měst  Plzeňského kraje v třídění odpadů  pod názvem „My už třídit umíme!“.  Po celou dobu, co soutěž trvá, se Plzeňský kraj pohybuje v celorepublikovém hodnocení na předních místech. V roce 2011 byl dokonce vítězem v rámci pomyslného srovnání všech krajů České republiky.

Před dvanácti lety, kdy vlastní krajská soutěž v třídění odpadů obcí začínala, vytřídil každý obyvatel kraje za rok průměrně 32 kg papíru, skla, plastů a nápojového kartonu. V současné době se toto množství pohybuje o více než čtrnáct kilogramů výše. V roce 2016 se každému obyvateli Plzeňského kraje podařilo vytřídit v průměru 46,1 kg papíru, plastů, skla a nápojového kartonu do barevných kontejnerů, sběrných dvorů, výkupen a podobně.

Přestože Plzeňský kraj nestojí v současnosti na stupních vítězů, stále se jeho výsledky pohybují nad celorepublikovým průměrem, který loni činil 44,8 kg na obyvatele. Plzeňský kraj byl v roce 2016 nejlepší ve výtěžnosti barevného skla, celkově se umístil ve výtěžnosti papíru, skla, plastů a nápojového kartonu na jednoho obyvatele za kalendářní rok na pátém místě v rámci všech krajů v ČR.

Každý obyvatel Plzeňského kraje vytřídil v loňském roce 13,9 kg plastů, 18,3 kg papíru,  13,6 kg skla a 0,3 kg nápojového kartonu. Tyto výsledky jasně ukazují, že pokud jsou v obcích a městech vytvořeny kvalitní podmínky pro třídění odpadů, podpořené pravidelnou osvětou veřejnosti, jsou lidé motivováni velmi dobře svoje odpady třídit. A právě toto je cílem dlouholetého projektu v Plzeňském kraji.

V pořadí již pátý ročník hudebního projektu Ekompilace, jehož hlavním posláním je podpora třídění odpadu, přináší do šesti českých měst kromě doprovodného programu i hudební hvězdy jako jsou Thom Artway či kapela Wohnout. Letošní čtvrtou zastávkou  Ekompilace jsou Klatovy, které se festivalu účastní vůbec poprvé.

Klatovský den začíná v pátek 15. září  od 14  na náměstí Míru a až do 22 hodin    nabídne opět výběr mladých a progresivních kapel, které nahrály v domažlickém studiu Franz Kavkaz vždy dva své autorské songy na kompilační CD.  V každém z měst nechybí ani doprovodný edukační program, který se   nese  v duchu třídění odpadu. Návštěvníci se tak budou moci prostřednictvím lektorů ze samosebou.cz zábavnou formou dozvědět zajímavé informace o životním prostředí nebo si i zasoutěžit.

Oba hlavní headlineři letošního ročníku, kapela Wohnout a Thom Artway, povedou hudební program v každém z festivalových měst. „Turné s Ekompilací pojedeme podruhé. Projekt jsme v roce 2013 otevírali a rádi se vrátíme, protože je to spojení užitečného se zábavným, což nás baví,“ komentuje spolupráci s Ekompilací kapela Wohnout, která kromě starých songů nabídne i nový singl Hudba léčí s trumpetistou Lacem Deczim. Jejich nové CD pak bude zdarma k dispozici na všech šesti festivalech. Vstup na všechny festivaly projektu Ekompilace je zdarma.

Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které v Plzeňském kraji vyprodukovaly ve svých kategoriích nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok) a vydobyly si tím titul Odpadový Oskar 2017 Plzeňského kraje. Poslední jmenovaná obec přitom dosáhla i na celorepublikový triumf. Skvělé výsledky svědčí o dobrém nastavení odpadového hospodářství, podmínek pro třídění, motivace občanů nebo třídění bioodpadu.

Krajská úroveň soutěže navazuje na celorepublikovou soutěž Odpadový Oskar, jejíž výsledky oznámil spolek Arnika už začátkem července. Protože o celkových výsledcích mnohdy rozhodoval rozdíl jen několika málo kilogramů, zaslouží si krajští šampioni stejnou pozornost, jako ti celorepublikoví. Jejich praxe a zkušenosti mohou sloužit jako dobrá inspirace pro ostatní obce a města. Arnika rozdává Odpadové Oskary už potřetí.

„Nízká produkce odpadů v obcích není samozřejmost. Zájem o téma, pravidelná osvěta veřejnost a dobré nastavení celého systému nakládání s odpady v obci, to vše jsou předpoklady dobrých výsledků. Třídění odpadů může být samofinancovatelné či významně levnější než likvidace směsného odpadu na skládce či ve spalovně. Pokud tomu tak není, má obec ještě rezervy,“ komentuje výsledky obcí koordinátor soutěže Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Výherci Odpadového Oskara 2017 v Plzeňském kraji:

  •  obce do 1000 obyvatel

Sytno na Tachovsku s produkcí směsných komunálních odpadů 53,8 kg/ob.  Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a slušnou úroveň recyklace (kolem 30 %). Dobré úrovně dosahuje bez vykazování produkce bioodpadů. 

  • obce od 1001 do 5000 obyvatel

Dýšina s produkcí směsných komunálních odpadů 75,4 kg/ob. Obec dlouhodobě vykazuje nízkou produkci směsného odpadu a vysokou úroveň recyklace (přes 50 %), což svědčí o dobrém nastavení celého systému.

  • města nad 5000 obyvatel

Kdyně s produkcí směsných komunálních odpadů 80,1 kg/ob. Město již potřetí za sebou zvítězilo ve své kategorii a to i na úrovni celé ČR.  

Úspěšné obce sledují trendy, kterým se postupně budou muset přizpůsobit všichni. V roce 2020 tak například bude možné skládkovat pouze asi 100 kilogramů směsného odpadu na jednoho obyvatele. Na dohled jsou ale i další legislativní změny, na které budou obce muset reagovat.

„V rámci přechodu na tzv. oběhové hospodářství přijal v březnu letošního roku Evropský parlament ambiciózní cíle pro oblast odpadů. Navrhuje v roce 2025 recyklovat 60 % a v roce 2030 dokonce 70 % komunálních odpadů, v roce 2030 skládkovat max. 5 % komunálních odpad. Ač nepovažujeme úroveň recyklace pro odpadové hospodářství města a obcí za klíčový faktor, faktem je, že těchto výsledků ti nejlepší už dosahují,“ dodává k novinkám Havel.

Hned tři obce v Plzeňském kraji si vysloužily Odpadového Oskara 2017.  Sytno na Tachovsku, Dýšina a Kdyně jsou obce, které   vyprodukovaly  nejméně směsného komunálního odpadu (na osobu a rok).

Obce, které v celé republice produkují nejméně směsného komunálního odpadu, se mohou těšit na zasloužený titul Odpadový Oskar 2017. Mezi městy nad 5000 obyvatel triumfovalo, stejně jako v obou předchozích ročnících soutěže, město Kdyně s produkcí směsného odpadu 80 kg na obyvatele a rok. Ve skupině obcí od 1001 do 5000 zvítězila už podruhé obec Štítná nad Vláří – Popov ze Zlínského kraje s produkcí směsného odpadu 39 kg/ob/rok. Nově se mezi šampiony objevila obec Horní Brusnice z Královehradeckého kraje, která vykázala produkci 34,5 kg/ob/rok a zvítězila tak ve skupině obcí do 1000 obyvatel. O letošním pořadí rozhodovala data vykázaná obcemi za rok 2015. 

Město Kdyně je zatím jediným trojnásobným šampionem soutěže a v nejnovějším ročníku dokonce dosáhlo dalšího výrazného zlepšení výsledků. Oproti 98 kg, se kterými zvítězilo loni, vyprodukovalo o celých 18 kg/ob/rok méně. Společně s městem Hronov, je tak jediným z hodnocených měst nad 5000 obyvatel, které překročilo práh 100 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok.

ilustrační foto

„Gratulujeme všem obcím, které se umístily a kvalifikovaly. Doufám, že pomohou inspirovat další obce a města při jejich snaze snižovat produkci směsného odpadu. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 ho budeme moci skládkovat jen přibližně 100 kg na 1 obyvatele, nezbývá mnoho času k řešení toho, co s ním. Město Kdyně má v tomto ohledu velký náskok,“ říká odborník Arniky na systémy odpadového hospodářství Ing. Milan Havel.

Základním kritériem pro kvalifikaci obce do soutěže je produkce směsného komunálního odpadu pod 150 kg na osobu a rok. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Rozhodovala přitom data vykázaná obcemi za rok 2015. Arnice se letos podařilo získat čísla z 11 krajů. Kraje Vysočina a Moravskoslezský data pro účely soutěže neposkytly.