Home Tagy Články označené "zámek"

zámek

Na památkách Plzeňského kraje je i v závěru léta stále živo. Za zajímavými výstavami se  návštěvníci mohou vydat například do Manětína, Velhartic nebo Horšovského Týna, na koncert legendární skupiny Spirituál kvintet zase na zámek Kozel.

Manětín

Galerie zámku Manětín hostí do konce září prodejní výstavu fotografií lékaře Pavla Hartla nazvanou Tváře odjinud. „Jedná se o kolekci exotických tváří, ve kterých autor-chirurg hledá vnitřní krásu osobnosti. Výstava je doplněna

zámek Manětín

předměty, které patřily lidem na fotografiích, nebo jsou blízké jejich kultuře,“ popisuje výstavu kastelán zámku Manětín Karel Mašek.

Velhartice

Výstava s interaktivními prvky nazvaná Ve službách krále: doba Lucemburků na Velharticích bude v bývalém hradním pivovaru ve Velharticích k vidění do konce října. „Expozicí přibližující každodenní život ve 14. století prolíná příběh Bušků z Velhartic. Návštěvníci uvidí autentické nálezy ze 14. století, seznámí se se stavitelstvím doby Karla IV., vojenstvím, rýžováním zlata na zdejším panství, dobovým vařením, cestováním, duchovním životem a dalšími zajímavými tématy,“ láká k návštěvě kastelán hradu Velhartice Petr Mejstřík.

Pro rodiny s dětmi i pro žáky základních a středních škol jsou k dispozici pracovní listy, které jsou volně ke stažení na webových stránkách objektu.

Horšovský Týn

Za historií obor a obornictví nebo za filmovými pohádkami se mohou návštěvníci vydat na zámek v Horšovském Týně. Výstava Zlatý věk obor: Historie obornictví v Čechách potrvá do konce října a doprovodí ji přednáška, která se uskuteční v sobotu 14. října od 15 hodin na zámku. Zájemci o tuto tématiku se mohou vydat společně s autorem výstavy Davidem Tumou a lesním správcem Přemyslem Randou na exkurzi do Podražnické obory. Během této vycházky se dozvědí více o historii a vývoji tohoto loveckého zařízení, o oborních stavbách, uvidí dochované historické plány obory a snad i chovanou zvěř. Exkurze se koná ve středu 27. září v 14:00 hodin.

Milovníkům pohádek je určena druhá z výstav nazvaná „Filmové pohádky 50. let“ v zámecké konírně. Na pět desítek filmových kostýmů a rekvizit si zahrálo ve slavných pohádkách, které již patří k české filmové klasice, jako Byl jednou jeden král, Obušku z pytle ven!, Hrátky s čertem, Císařův pekař a Pekařův císař, Labakan, Legenda o lásce nebo Princezna se zlatou hvězdou na čele. Výstava končí již 1. října.

Návštěvnická sezóna na plzeňských památkách se závěrem léta nekončí. Speciální prohlídky zaměřené na architekturu nabídnou kláštery Plasy a Kladruby. Na zámku v Nebílovech návštěvníci zažijí atmosféru jihomoravského vinobraní. Za zajímavými výstavami se mohou vydat do Manětína, Velhartic nebo Horšovského Týna, na koncert legendární skupiny Spirituál kvintet zase na zámek Kozel.

Monastýrování

V sobotu 23. září končí v letošním cyklu Monastýrování kláštery Kladruby a Plasy prohlídkami zaměřenými na klášterní architekturu.  „Provedeme návštěvníky exteriéry nového konventu projektovaného Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a kostela Nanebevzetí Panny Marie od Jana Blažeje Santiniho Aichela,“ láká kastelán kladrubského kláštera Milan Zoubek a dodává: „Mohou se podívat i do interiérů klášterního kostela.“ V rámci prohlídky, která začíná ve 13 hodin, bude mimořádně zpřístupněn i varhanní kůr a varhany.  

Zámek Nebílovy, ilustrační foto

Zámek Nebílovy

Jižní Moravu na jižním Plzeňsku mohou zažít návštěvníci zámku Nebílovy 23. září při Zámeckém vinobraní. Zástupci malých rodinných vinařství přivezou celou řadu výtečných a oceněných vín a pochopitelně i oblíbený burčák. Kastelán zámku Milan Fiala láká návštěvníky: „Přijďte si užít jihomoravský folklór, ochutnávat, nakupovat, ale i diskutovat s vinaři o jejich práci a výsledcích jejich celoročního snažení“. Atmosféru pravého vinobraní navodí cimbálová muzika Lašár a Presúzní mužácký sbor z Velkých Pavlovic.

Zámek Kozel

Jízdárnu zámku Kozel rozezní 24. září od 16 hodin folkové písně, spirituály i balady v podání legendární skupiny Spirituál kvintet, která na hudební scéně působí od roku 1960.   V sobotu 28. října od 10 do 16 hodin zámecká terasa ožije ruchem podzimního jarmarku, kde nebudou chybět ukázky řemesel, tradiční dobroty, ani dílničky pro děti.

Hrad Velhartice

Během víkendu 30. září až 1. října se návštěvníci hradu Velhartice mohou těšit na divadelní prohlídky nazvané „Buškova číše s výraznou chutí a vůní Francie“ spojené s ochutnávkou vín. Krom dobrého moku nebude nouze o středověkou hudbu a tanec.

Návštěvnickou sezónu ukončí 28. 10. tradiční a oblíbené „Zamykání hradu“ spojené s 19. ročníkem Běhu o hradní klíč. Běžecké závody v délce od půl do šesti kilometrů jsou určeny všem věkovým kategoriím. Po jejich skončení čeká nejenom na sportovce doprovodný program vrcholící lampiónovým průvodem a ohňostrojem.

 

 

V rámci Dnů evropského dědictví  bude o víkendu ve dnech 16. – 17. září zpřístupněn zámek Lužany na jižním Plzeňsku.  V sobotu je také přímo v Lužanech pouťová zábava, v neděli pak  poutní mše.

V rámci Dnů evropského dědictví se v pátek 15. září od 19 hodin uskuteční v zámecké kapli sv. Vavřince v Boru u Tachova ojedinělý koncert s názvem Hudba v myšlenkách Masarykových.

Představí se dva vynikající hudebníci, loutnista Jindřich Macek a Jitka Baštová, hrající na akordeon. V programu zazní skladby od českých a slovenských autorů 19. století až po současnost. Vybraná hudba plynule navazuje a pojí množství citátů Tomáše G. Masaryka. Součástí letošních Dnů evropského dědictví, do které se zámek Bor každoročně zapojuje, kromě koncertu připravila správa zámku pro návštěvníky prohlídky za snížené vstupné   a děti budou mít vstup do zámku zdarma.

V sobotu pak proběhne také jedna speciální prohlídka výhradně pro děti – Vyprávění zámecké paní, které začne ve 13 hodin. Pro děti i jejich rodiče je připraven prohlídkový okruh se spoustou soutěžních úkolů, kterými budou provádět kostýmovaní průvodci a šermíři. Na výherce i ostatní účastníky čekají pěkné ceny.

Původně gotický vodní hrad v Boru založený předky pánů ze Švamberka byl v 16. století přestavěn na zámek. Svoji nynější pseudogotickou úpravu získal v 19. století. Zámek je stavebním unikátem, neboť se v nedotčeném stavu zachovala podstatná část středověkých prvků. Za husitských válek byl hrad zničen, ale v 15. století se rod Švamberků značně rozrostl a bylo nutné starý hrad přestavět, aby tehdejší majitel Jan získal pro své potomky sídlo přiměřené významu, kterého rod mezitím nabyl. Borský zámek je tak významným dokladem vývoje hradní architektury v Čechách a její přeměny na pohodlný zámek.

Mimořádné prohlídky dosud nepřístupného zámeckého sklepení a prostor Starého zámku Chudenice se budou  konat v neděli 10. září 2017. Probíhat budou  od 10 do 15 hodin, začínat budou v  každou celou hodinu a  mimo jiné odhalí život na staré gotické tvrzi Chudenice a její architektonický vývoj.  

interiér zámku Chudenice

Historie této gotické tvrze prozradí návštěvníkům pohled na vývoj a život na středověké tvrzi, dozvědí se zajímavosti o zbraních, odívání, zábavě šlechty i obyvatel tvrze i stravování. Vstup do objevených a částečně vyčištěných sklepů je  na vlastní nebezpečí. Návštěvníci by měli přizpůsobit vstupu do neupraveného podzemí své oblečení i obuv.

Původní gotickou tvrz založil ve 13. století Drslav z Chudenic. Na jejích základech byl později postaven Starý zámek. Rod Černínů vlastnil zámek po celou dobu jeho existence (700 let).  Na zámku je stála expozice historie rodu Czerninů, umístěná ve 14 zámeckých místnostech vybavených nábytkem a předměty dochovanými po Czerninech z Chudenic. Dále je zde k vidění nábytek a prvotisky knih, dochovaných po Josefu Dobrovském, který v Chudenicích rád pobýval, jako dlouholetý přítel Eugena I. hraběte Czernina a jako vychovatel jeho dětí. V přízemí zámku je muzejní expozice, věnována historii Chudenic a významným osobnostem.

Hned čtyři  památky  Plzeňského kraje se zapojí během víkendu 9. a 10. září k oslavám Dnů evropského dědictví, které každoročně v měsíci září organizuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Návštěvníkům se otevřou prostory, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Na hradě Švihov a na zámcích Červené Poříčí a Nebílovy mohou uplatnit reciproční vstupenku.

Zámek Nebílovy

Zámek a hrad v Horšovském Týně se zapojí v sobotu 9. 9. oblíbenými prohlídky s kastelánem Janem Rosendorfským s názvem Jak se co dělá.  „Tentokrát se spolu vypravíme po stopách hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi, první trvale žijící Japonky v Evropě, které je věnována jedna z expozic na Horšovském Týně. Cestou se podíváme do hradní kaple, kde si řekneme něco o jejím restaurování, a přes půdy se dostaneme až na zámeckou terasu, kde prohlídku zakončíme,“ popisuje kastelán Horšovského Týna Jan Rosendorfský. Prohlídky začínají v 18:00 a 20:00 hodin.

Výjimečně budou zpřístupněny hradní sklepy ukryté 7 metrů pod úrovní nádvoří, které si návštěvníci projdou sami se svíčkou a bez časového omezení. Sklepy budou otevřeny od 16:00 do 18.00 hodin.  Předem objednané skupiny z dětských domovů a domovů pro seniory mají vstup na běžnou prohlídku zdarma.

V rámci Dnů evropského dědictví návštěvníci mohou uplatnit na hradě Švihov a na zámcích Červené Poříčí a Nebílovy reciproční vstupenku. „Pokud ve dnech 9. a 10. září navštívíte některý z těchto objektů, nevyhazujte vstupenku, ale předložte ji na pokladně druhého vámi vybraného objektu, kde získáte vstup zdarma!“ doporučuje návštěvníkům kastelán zámku Červené Poříčí Marcel Čermák. Reciproční vstupenka platí pouze pro jednotlivce a rodinné vstupenky, neplatí pro hromadné skupiny.

Navíc na hradě Švihov bude v rámci prohlídkového okruhu Hrad mimořádně zpřístupněno přízemí severního paláce s galerií transferů gotických nástěnných maleb z kostela sv. Wolfganga v Doupově. „V sále bude také ukázka virtuální prohlídky, která umožňuje zpřístupnění švihovského hradu pro návštěvníky s pohybovým omezením,“ doplňuje kastelán Švihova Lukáš Bojčuk.

 

Na hradě a zámku Horšovský Týn je otevřena výstava Zlatý věk obor – historie obornictví v Čechách. Plzeňské územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu se tak připojuje k letošnímu tématu NPÚ Krajina, kulturní i přírodní dědictví.

Brána Lánské obory

Výstava, která zde bude k vidění v běžných otevíracích hodinách do neděle 29. října 2017, představí na 16 panelech historii obor a obornictví ve světě a v českých zemích, typické stavby realizované v oborách a používané lovecké techniky. Hlavní část výstavy prezentuje vybrané lokality, které patří mezi nejzajímavější historické obory v Čechách, například Horšovskou oboru, Podrážnici, oboru u zámku Kozel, Lánskou oboru, oboru Klokočka, Kněžičky, Roštejnskou oboru, Jemčinskou oboru a další.

„Obory a obornictví mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. Dostupná odborná literatura uvádí první zmínky o zřizování obor na našem území již ve 2. polovině 13. století. Velký rozmach zaznamenalo obornictví mezi 15. a 17. stoletím a udrželo se až do současnosti,“ uvádí autor výstavy dr. David Tuma, odborný pracovník plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.

Oplocení obory Králova stolice u Dobříše

Výstavu bude doprovázet přednáška, která se uskuteční v sobotu 14. října od 15 hodin.

„Přednáška se bude věnovat historii obor a obornictví ve světě a v českých zemích, typickým stavbám realizovaným v oborách, používaným loveckým technikám a příkladům historických obor v Čechách. Připomenuta bude také nedaleká obora Horšov a Podražnice,“ říká  David Tuma. 

 

Kdo z nás by občas nechtěl nahlédnout oknem času do minulosti, do dob mocné šlechty, spanilých dam, galantních rytířů, silných měst a udatných skutků. Tak tuto jedinečnou příležitost nabízí v sobotu 2. září 2017 od 13:00 hodin až do neděle 3. září do 17:00  hodin areál zámku Zbiroh na Rokycansku.

V letošním ročníku se návštěvníci podívají do období Jiřího z Poděbrad. Právě sem se přenesou diváci na louce u zbirožského zámku Zbiroh, a to díky skupině Rytířů Koruny České. Boje mušketýrů, pikenýrů, jezdectva i dělostřelců – takový je program, kde si každý přijde na své. Po celou dobu budou malí i velcí diváci obklopeni různými středověkými existencemi, jako jsou například rozprášení vojáci loupící u cesty, jednotka švýcarských vojáků, městské stráže, obyvatelé vojenského tábora, měšťané, vesničané a další. Na rozdíl od většiny běžných akcí tohoto typu, jev tomto případě kladen důraz na věrohodnou rekonstrukci dobové vojenské taktiky, zbraní, oděvů i předmětů každodenního života.

Ovšem už po poledni je připraven bohatý doprovodný program, který obsahuje dobové tržiště, ukázky řemesel, vojenské ležení, šermířské vystoupení, ukázky dobových palných zbraní a děl, dobová hudba a tanec, ukázky historické kuchyně, vystoupení sokolníků, ukázka výcviku pikenýrů a mnoho dalšího.

Letové ukázky dravců a sov se uskuteční v sobotu 26. 8. 2017 od 14 hodin na nádvoří Starého czerninského zámku v Chudenicích. Návštěvníci uvidí využití soudobého sokolnictví v praxi – výcvik, ochrana, chov i držení.

Mimořádně bude zpřístupněn veřejnosti o tomto  víkendu zámek Josefa Hlávky v Lužanech  na jižním Plzeňsku.  Otevírací doba bude od 9,00 hodin do 16,30 hodin. Další taková příležitost bude v příštím týdnu ve dnech 29. 8. – 3. 9. 2017 (úterý – neděle), dále to bude o víkendech v rámci Dnů evropského dědictví (9. 9. – 10. 9 + 16. 9. – 17. 9. 2017).

Renesanční zámek Lužany stojí uprostřed lužních lesů na břehu řeky Úhlavy ve stejnojmenné obci. Zámek a jeho areál slouží představitelům české vědy a kultury, vybraným studentům vysokých škol, fakult a pracovišť. Po domluvě je zde možné zhlédnout jedinečnou expozici Josefa Hlávky.

Zámek Lužany, foto Marcela Malá

V zámku se nachází zcela ojedinělá expozice, věnovaná odkazu architekta a mecenáše Josefa Hlávky. Shodou šťastných okolností se toto sídlo dochovalo v autentické podobě, včetně vnitřního vybavení z roku 1908, kdy tento významný architekt, stavitel a mecenáš zemřel. Expozice nazvaná „Odkaz architekta a mecenáše Josefa Hlávky“ je rozdělena do několika samostatných částí. V první z nich se návštěvník seznámí především s Hlávkovou mecenášskou činností. Ve druhé části expozice jsou představeni hosté, kteří přijali Hlávkovo pozvání na lužanský zámek. Především je zde připomenut pobyt hudebního skladatele Antonína Dvořáka, který pro vysvěcení místní kaple složil v roce 1886 mši D-dur nazvanou „Lužanská“. Třetí část tvoří Hlávkovo architektonické dílo. Do centra návštěvnické pozornosti je postavena zejména nejvýznamnější stavba – areál řeckopravoslavného biskupa v Černovicích na Bukovině (dříve součást Rakouska-Uherska, dnes Ukrajinská republika).

Expozici na zámku v Lužanech vytvořilo Národní technické muzeum ve spolupráci s Nadací Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových v roce 2004. Je možné ji navštívit po dohodě s Nadací Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových – tel. 224 947 691; 224 948 752 nebo e-mail: josefhlavka@volny.cz. Zámek jinak slouží Hlávkově nadaci, zejména tedy k pracovním pobytům studentů a vědců. Na několik dnů v roce se však brána otevírá i pro běžné návštěvníky.