Home Tagy Články označené "Západočeská galerie"

Západočeská galerie

Západočeská galerie. Instituce byla od svého vzniku svázána s dnešním Západočeským muzeem, s nímž sdílela společné prostory. Oficiálnímu uvedení galerie do provozu v roce 1954 předcházelo rozdělení sbírkového fondu z někdejšího uměleckoprůmyslového oddělení muzea, který zde byl budován od roku 1878 (viz historie sbírek). Roku 1958 byla galerie spolu s nově vzniklým Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody se Západočeským muzeem v Plzni volně svázána v jeden administrativní celek, který byl již v roce 1960 opět zrušen. Galerie pak získala samostatný status, až do roku 1985 však využívala prostory v budově Západočeského muzea v Plzni. Zde bylo umístěno její pracovní zázemí i výstavní sály, v nichž byla instalována expozice části sbírek a kde probíhaly krátkodobé výstavy. Spojení s muzeem ukončila náročná rekonstrukce budovy zahájená v roce 1985, po ní se již s návratem galerie do prostor muzea nepočítalo.

Ze světa oper a muzikálu – tak je nazván 20. benefiční koncert z cyklu Vlídný tmavomodrý svět, který pořádá LIONS CLUB Plzeň Bohemia. Koná se v Masných krámech v Plzni ve středu od 18 hodin.

Ještě do 21. května můžete ve výstavní síni 13 v Pražské ulici vidět pozoruhodnou výstavu SVĚTLA, ŠERO A TEMNOTY. Umění českého 19. století. Výstava je součástí programu k tématu letošního 37. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, letošní téma vědeckého sympozia je „Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století“. Vyhrajte vstupenky na výstavu. Soutěž najdete na konci tohoto článku.

Letošní téma se týká proměn mentality v 19. století mezi velkými krizemi éry osvícenství a éry přelomu 19. a 20. století. Výstava toto širší kulturně historické téma sleduje a zároveň jej obohacuje o podíl umělecké tvořivosti. Na vybraných ukázkách předních malířů, kreslířů, grafiků, sochařů i fotografů naznačuje cesty všeobecné modernizace, které se prolínaly i křížily s vývojem výtvarného umění. S výzkumy lidského vnímání, zvl. zraku i duševna a s vědecko-technickými inovacemi (fotografie a na ní založené technologie, rozvoj umělého osvětlení, zvláště s využitím elektřiny) vývoj výtvarného umění souvisel i se od nich lišil.

Jakub Schikaneder: Večerní Praha

Zastoupena jsou díla mj. těchto umělců: Adolf Kosárek, Julius Mařák, Beneš Knüpfer, Antonín Chittussi, Emanuel Krescenc Liška, Jakub Schikaneder, František Kaván, Antonín Slavíček, Jaroslav Panuška aj.

Výstava je členěna do 5 částí

V první části („Osvícenství a osvětlení“) dává příklady jednak přijetí symbolického chápání světa a tmy, jednak rozvoje médií využívajících umělé světlo, v oblastech tzv. vyšší i populární kultury.

Ve své druhé části („Stavy krajiny, stavy duše“) sleduje základní modernizaci výtvarného umění, tj. jeho emancipaci v odklonu od tradiční akademické, ateliérové malby a s příklonem ke studiu přírody, zejména v krajinářství.

Třetí část výstavy („Světlo pozemské a nadpozemské“) shrnuje na několika příkladech z českého figurálního umění všeobecný obrat k lidskému duševnu v pozdním 19. století.

Výlov rybníku Svět u Třeboně

Ve čtvrté části („Ve svitu luny“) ukazuje, jak přední čeští výtvarní umělci pozdního 19. století tvořivě využívali existující stereotypy přírodního cyklu dne a noci i jejich ztvárnění, v souvislosti s rozpoložením lidského jedince i jeho existencí.

Závěrečná, pátá část výstavy („Město: záře a příšeří“) předvádí moderní společnost v zorném poli českého výtvarného umění konce 19. a začátku 20. století, jako souboj světlých i stinných stránek modernizace, určované hlavně novodobou městskou a průmyslovou společností.

Kniha vydaná k výstavě přináší kromě textu Romana Prahla i řadu vyobrazení uměleckých děl, které nebylo možné pro výstavu získat. Publikace v grafické úpravě Martina Pivrnce obsahuje 102 barevných reprodukcí a soupis vy stavených děl.

SOUTĚŽ

Kdo je autorem obrazu nazvaného Výlov rybníku Svět u Třeboně z roku 1886 ? Správnou odpověď pošlete na soutěžní mail soutez@plzen.cz. Výherci dostanou po dvou vstupenkách na zmiňovanou výstavu, instalovanou ve výstavní síni 13 v Pražské ulici v Plzni.

Další Herecké setkání je připraveno na čtvrtek do Masných krámů v Plzni. Od 17 hodin budou Jiří Šantora a Jiří Hlobil hostit Stáňu Topinkovou Fořtovou a Richarda Ševčíka, členy souborů Divadla J.K.Tyla.

Ve středu 5. dubna bude ve výstavní síni Masné krámy po celý den vystaven a v 17 hodin v přednášce představen obraz Jana Preislera: Studie k Cyklu o dobrodružném rytíři, 1897–1898. Přednáší Ivana Jonáková, vstupné 25 Kč.

 

Výstavou SVĚTLA, ŠERO A TEMNOTY. Umění českého 19. století provede v pátek návštěvníky výstavní síně 13 v Pražské ulici v Plzni Roman Prahl. Začátek je v 17 hodin.

 

Západočeská galerie v Plzni připravila další doprovodný pořad k výstavě Interiéry duše. Umělecké bytování v prostoru Loosových plzeňských architektur. Jan Kastner uvede svou přednášku INTERIÉRY A FILM ve čtvrtek od 17 hodin ve výstavní síni 13 v Plzni.

Západočeská galerie v Plzni uvede ve středu další komentovanou prohlídku výstavy Interiéry duše. Umělecké bytování v prostoru Loosových plzeňských architektur, která je instalována v Masných krámech. Výstavou provede od 17 hodin autor její koncepce Michal Koleček, děkan Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Literárně-dramatický pořad o životě a díle Bedřicha Smetany nazvaný Plzeňská zastavení můžete vidět ve středu od 18 hodin ve výstavní síni 13 v Plzni, v Pražské ulici. Jedná se o reprízu pořadu u příležitosti Smetanovských dní.

Západočeská galerie zve v úterý na literární podvečer věnovaný dvěma plzeňským autorům. Ze svého díla budou číst Kateřina Sachrová a Robert Janda. Přijít můžete do výstavní síně 13 v Pražské ulici na 17. hodinu.

Třináctá návštěva aneb Vstupte do interiérů duše – literárně-dramatický pořad inspirovaný výstavou Interiéry duše, můžete vidět v pátek ve výstavní síni Masné krámy od 18 hodin. Účinkuje Poetické divadlo a hosté.