Home Tagy Články označené "Zdraví"

Zdraví

Jak být zdravý? Čeho se vyvarovat? Na co si dávat pozor? Co udělat pro svoje zdraví? Co vše souvisí s naším zdravím? Zde lze nalézt několik odpovědí a informací.

Fakultní nemocnice v Plzni dále pokračuje v akci zvané Zdravé úterky. Každý týden lékaři a odborníci nemocnice odpoledne po několik hodin komunikují při on-line chatu s pacienty a čtenáři na webových stránkách. Na dotazy dnes bude odpovídat vedoucí lékař dětského oddělení Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Pavel Hořák.

Otázky týkající se tématu Dětské úrazy mohou zájemci posílat do online poradny FN Plzeň od 10 hodin, vedoucí lékař dětského oddělení Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Pavel Hořák bude odpovídat od 13 do 15 hodin.

Evropa čelí epidemii rakoviny. Nárůst této zákeřné choroby je bohužel potvrzen mnoha odborníky a statistikami. Na celostátním blogu sociálních demokratů to napsal europoslanec ze západních Čech Pavel Poc (ČSSD). Ten se jako biolog zabývá prevencí rakoviny v Evropském parlamentu už od svého zvolení v roce 2009. Zpravodajský portál Plzen.cz o tom již několikrát informoval (čtěte zde).

Naším cílem je omezit používání jedovatých chemických látek a tím také omezit jejich přenos do našich potravin, a přitom najít funkční cestu, jak pomoci zemědělským odvětvím vyrobit dostatek kvalitních potravin bez poškozování životního prostředí a našeho zdraví,“ konstatuje. Od počátku mého působení v Evropském parlamentu se zabývám prevencí rakoviny. Je také zřejmé, že jedním z faktorů souvisejících s epidemií rakoviny i s rozvojem některých dalších nepřenosných onemocnění, může být zvýšené užívání některých pesticidů, zejména těch, které narušují hormonální funkce lidského organismu,“ vysvětluje.

Současné intenzivní zemědělství se zdá být na používání chemických pesticidů zcela závislé a často je jak politikům, tak veřejnosti předkládán argument, že bez používání chemických pesticidů nás zemědělci prostě nedokáží nakrmit. Je tedy třeba hledat z tohoto začarovaného kruhu cestu ven. „Jednu z možností vidím právě v používání biologických pesticidů představující nízké riziko. Tyto přípravky mohou být životaschopnou náhradou chemických pesticidů jak pro konvenční, tak ekologické zemědělce. Používání méně nebezpečných a netoxických látek a větší využití pesticidů představující nízké riziko je ale omezeno malým množstvím dostupných přípravků a velmi pomalým procesem schvalování nových,“ tvrdí europoslanec.

Ze všech výše uvedených důvodů bylo logické přijít s iniciativou, která podpoří rychlejší a snadnější povolování biologicky nízkorizikových pesticidů v EU. „Proto jsem s kolegy vypracoval návrh usnesení, které přijal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu. V uplynulých 12 měsících jsme pak zaznamenali intenzivní a úspěšnou spolupráci mezi zemědělci (COPA-COGECA), výrobci biologických přípravků (IBMA) a Evropským parlamentem,“ vysvětluje Poc.

Díky této široké spolupráci vyzvali nakonec europoslanci Evropskou komisi k zrychlení hodnocení, povolování, registraci a monitorování používání nízkorizikových biopesticidů. Získali k tomu obrovskou podporu všech politických skupin.

Začátkem června Pavel Poc v Evropském parlamentu uspořádal další pracovní setkání týkající se právě využití zmíněných nízkorizikových biologických pesticidů. Pozvání na tuto akci přijal eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis, zástupci průmyslu, zemědělci, pacientské organizace i odborníci na tuto problematiku. Stěžejním tématem bylo nalézt nejlepší alternativy ke klasickým syntetickým pesticidům, které jsou prokazatelně nebezpečné lidskému zdraví a které jsou označeny za karcinogenní.

„Naším cílem je omezit používání jedovatých chemických látek a tím také omezit jejich přenos do našich potravin, a přitom najít funkční cestu, jak pomoci zemědělským odvětvím vyrobit dostatek kvalitních potravin bez poškozování životního prostředí a našeho zdraví,“ vysvětluje své aktivity Pavel Poc.

Měkké tobolky Mucosolvan byly staženy z prodeje kvůli tomu, že obsahují jiný počet léčivých látek, než mají. O stažení z oběhu rozhodl Státní ústav pro kontrolu léčiv.

„SÚKL informuje o stažení uvedených šarží léčivého přípravku Mucosolvan, 15 mg, pas. mol. 20 až z úrovně zdravotnických zařízení,“ oznámil ústav na webových stránkách s tím, že jde o balení, ve kterém najdete 20 měkkých tobolek.

Stažení z prodeje se týká pěti šarží. K preventivnímu stažení šarží léčivého přípravku až z úrovně zdravotnických zařízení došlo z důvodu závady v jakosti, léky totiž obsahují jiný počet léčivých látek. Zda je jich v léku méně nebo více, ústav neoznámil.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2017 o 116 tisíc případů ukončených dočasných pracovních neschopností více, než ve stejném období roku loňského, což představuje více než 25% nárůst. Lidé přitom na tzv. neschopence stonali v průměru o 3 dny méně. Z více než 567 tisíc případů ukončených pracovních neschopností cca polovina skončila do 14 dnů, zhruba 75 % do 30 dnů.

Na dávkách nemocenského pojištění ČSSZ letos za leden až březen vyplatila 7,4 mld. Kč, což je o 800 mil. Kč více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění za leden až březen činily 7, 9 mld. Kč a vzrostly tak o jednu miliardu oproti loňskému roku.

Nejvíce ukončených tzv. neschopenek bylo v prvních třech měsících evidováno v Jihomoravském (63 866) a Středočeském kraji (63 371), nejméně (jako v minulosti) v kraji Karlovarském (15 239). Nejčastěji marodili muži ve věku 20 – 29 let (64 614), ženy pak ve věku 40 – 49 let (83 479).

Nejvíce dnů prostonali lidé v Moravskoslezském kraji, a to přes 2,7 milionu. Stonali i nejdéle z celé ČR, o téměř 8 dnů déle než činil celorepublikový průměr. Naopak nejkratší průměrná doba strávená na tzv. neschopence byla již tradičně evidována v Praze (zhruba 28 dnů).

V prostorách Informačního centra na Masarykově náměstí1 v Rokycanech se bude ve středu 7. června od 9:00 do 15:00 hodin konat test zraku pro všechny, kteří chtějí zjistit, jak jsou na tom se svým viděním.

Tímto testem zraku zjistíte, jak vidíte na dálku nebo za snížených klimatických podmínek, například v mlze, při dešti, při oslnění protijedoucím vozidlem, ale také to, zda nemáte skryté šilhání, snížený barvocit a jak jste na tom s prostorovým viděním.  Test zraku bude provádět oční lékař nebo optometrista, který zároveň poradí a vysvětlí, jak případnou oční vadu máte řešit.

Testování zraku je součástí osvětové kampaně Bezpečně za volantem – Péče o zrak, kterou pořádá Mezinárodní sdružení optiků a optometristů ČR ve spolupráci s Infocentrem města Rokycany. Test zraku je pro všechny účastníky zdarma.

Fakultní nemocnice v Plzni dále pokračuje v akci zvané Zdravé úterky. Každý týden lékaři a odborníci nemocnice odpoledne po několik hodin komunikují při on-line chatu s pacienty a čtenáři na webových stránkách. Na dotazy dnes bude odpovídat lékařka Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň Barbora Divišová.

Otázky týkající se tématu opalování a prevence melanomu mohou zájemci posílat do online poradny FN Plzeň na www.fnplzen.cz dnes od 10 hodin, lékařka Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň Barbora Divišová bude odpovídat od 13 do 15 hodin.

Vloni kvůli nemoci denně chybělo na svých pracovištích 161 100 zaměstnanců. To je o 5,2 % víc než v roce předchozím.  Češi strávili na nemocenské celkem 70,3 miliónu dní.  Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti se v roce 2016 zvýšil. Meziročně o bezmála 70 000 na 1,63 miliónu.

„Pracovní neschopnost byla ve většině případů zaviněna nemocí. V 2,9 % byly její příčinou pracovní úrazy a v 8,9 % ostatní úrazy, tedy ty, které se stanou mimo pracoviště, ale zaměstnance na čas vyřadí z pracovní činnosti,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na sto pojištěnců bylo zaznamenáno v Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji. Naopak nejméně v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Regionální rozdíly jsou ovlivněny zejména strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v jednotlivých krajích.

V posledních deseti letech se průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti zvýšila. Z 35,3 dne v roce 2006 stoupla na 43,0 dne v roce 2016.  Úhrnný počet dnů dočasné pracovní neschopnosti se vloni rovnal 70,3 miliónu. To je o 5,1 % víc než v roce 2015.

„Je pravda, že za posledních pět let vzrostl počet prostonaných dnů z důvodu dočasné pracovní neschopnosti o čtvrtinu. V porovnání s rokem 2006 ale Češi vloni stonali celkem o 25,2 miliónu dní méně,“ potvrzuje Božena Půbalová z oddělení statistiky zdravotnictví ČSÚ.

Ženy vloni prostonaly celkem 38,4 miliónu dnů, tj. o 17 % více než muži. Z hlediska odvětví, v němž nemocensky pojištěný pracoval, bylo nejvíce dnů pracovní neschopnosti evidováno ve zpracovatelském průmyslu. Nejméně pak ve výrobě, rozvodu elektřiny a jiných energií.

Podrobné údaje naleznete v právě vydané publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice – za rok 2016: https://www.czso.cz/csu/czso/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz-v-ceske-republice-za-rok-2016.

 

Z technických důvodů omezí v průběhu června Klatovská nemocnice provoz psychiatrického oddělení. V době od 8. 6. do 11. 7. 2017 bude uzavřena jeho lůžková část. Pacientům, kteří budou vyžadovat hospitalizaci, budou v tomto období poskytovat lůžkovou péči jiná zdravotnická zařízení, zejména Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice v Plzni a Psychiatrická léčebna v Dobřanech. V Klatovech bude stále v provozu psychiatrická ambulance.  

V současné době se již nepřijímají k hospitalizaci psychiatričtí pacienti a stávající se postupně propouští nebo se později budou překládat. Na lůžkových částech oddělení se totiž bude malovat a provádět drobné stavební úpravy, které nelze dělat za provozu.

„Je třeba si uvědomit, že psychiatrické oddělení je v jedné z nejstarších budov nemocničního areálu. Tento objekt se upravoval pro potřeby oddělení průběžně v roce 2011 a 2012, ovšem bez jakéhokoli stěhování psychiatrie. K tomu dochází ani nyní, protože po tom cyklu pěti let jsou třeba další opravy,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.

Během omezení budou stále fungovat psychiatrické ambulance a konzilia na ostatních odděleních.

Nádorová onemocnění jsou klíčovým problémem veřejného zdraví ve všech členských státech Evropské unie a zároveň jejich prioritou v oblasti zdraví. A právě na toto téma uspořádal europoslanec ze západních Čech, místopředseda výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a současně místopředseda neformální pracovní skupiny Poslanců proti rakovině (MEPs Against Cancer Group) Pavel Poc (ČSSD) v Evropském parlamentu seminář, který se zabýval aktuálním stavem preventivních programů nádorových onemocnění v Evropské unii. Informuje o tom na celostátním webu sociálních demokratů.

Evropské instituce se problematikou zabývají v rámci doporučení Evropské rady o screeningu rakoviny a pokynů Evropské komise pro zajištění kvality screeningu a diagnózy rakoviny prsu, rakoviny děložního čípku a rakoviny tlustého střeva a konečníku. A zejména nádory tlustého střeva jsou aktuálním problémem Plzeňského kraje, kde jich lékaři diagnostikují nejvíce v České republice a nelichotivé přední příčky obsazujeme i v rámci celé Evropy.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny letos publikovala zprávu zabývající se detailním přehledem kvality preventivních programů v EU se závěry a doporučeními pro zlepšení situace v jednotlivých členských zemích. Eurooslanec Pavel Poc se během let 2010–2014 společně s českými i evropskými kolegy zasadil v České republice o nastartování národních screeningových programů pro tři výše uvedená nádorová onemocnění a problematikou se i nadále zabývá.

Poc také nedávno jednal s eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem o další spolupráci Evropského parlamentu a Evropské komise v oblasti velice rozšířených gastro-intestinálních nádorových onemocnění.

Pracoviště intervenční radiologie v lochotínské části Kliniky zobrazovacích metod bylo rozšířeno o další velmi moderní katetrizační sál s angiografickým přístrojem. Díky tomuto rozšíření mohou odborníci i kliniky léčit dva pacienty v jedné době.

Foto: FN Plzeň

„Katetrizační sály jsou určeny pro výkony intervenční radiologie, která využívá ionizujícího záření pro léčebné výkony prováděné cévní cestou. Speciální nástroje můžeme s minimálním narušením celistvosti lidského těla zavést, kam je potřeba. Například lze touto cestou ošetřit nemocného s cévní mozkovou příhodou, zúžením končetinových tepen, nebo naopak můžeme takto léčit některé typy nádorů jater, aplikací speciálních látek přímo do nádorové tkáně. Možností využití intervenční radiologie je opravdu celá řada,“ popsal výhody primář Jiří Ferda.

Pokud je na kliniku přivezen pacient s akutní cévní mozkovou příhodou právě v době, kdy je na jednom katetrizačním sále prováděn velký výkon, například léčba nádoru jater nebo angioplastika u ischemické choroby dolních končetin, mohou lékaři začít s léčbou tohoto pacienta s mrtvicí okamžitě na druhém sále. „Je dobře známá lékařská poučka že „čas je mozek“ a my jsme ten čas díky novému katetrizačnímu sálu získali. U pacientů s cévní mozkovou příhodou rozhodují občas i minuty,“ dodal Ferda

Lochotínský areál FN Plzeň je Komplexním kardiovaskulárním a neurovaskulárním centrem, kde jsou všechny možnosti urgentní medicíny koncentrovány na jednom místě, zaměstnanci ošetřují pacienty z Plzeňského i Karlovarského kraje. Nový katetrizační sál byl v lochotínském areálu otevřen pro léčbu těch nejzávažnějších onemocnění, jako jsou především cévní mozkové příhody. „Nutnost otevření druhého sálu s angiografickým přístrojem vyplynula ze stále vzrůstajícího počtu pacientů, pro jejichž léčbu je tato vyšetřovací či léčebná metoda zásadní. Na pořízení všech potřebných technologií se nám podařilo získat 13 miliónů korun ze státního rozpočtu, 7,5 milionů hradila nemocnice z vlastních zdrojů a nezanedbatelnou položkou byly také stavební úpravy ve výši 8,5 mil.korun. Jsem přesvědčen, že takto vynaložené prostředky mohou zachránit mnoho lidských životů či odvrátit zdravotní následky, které cévní mozkové příhody velmi často zanechávají,“ upřesnil ředitel FN Plzeň Jiří Šimánek.