Home Tagy Články označené "zdravotnictví"

zdravotnictví

Novou moderní endoskopickou věží, včetně videogastroskopu, se může pochlubit POLIKLINIKA AGEL Plzeň. Nový přístroj umožňuje lékařům pacienta nejen vyšetřit a nahlédnout do jeho trávicího ústrojí, ale i okamžitě provést léčebný zákrok. Endoskopická věž nahradila starší typ tohoto technického vybavení. Nová investice přišla na více než jeden milión korun.

Vyšetření trávicího traktu většinou doporučuje praktický lékař, a to u pacientů s akutními či chronickými zažívacími potížemi, nebo pokud mají pozitivní test na krvácení do stolice. „Naše pracoviště může díky nákupu nové zdravotnické techniky nabídnout pacientům gastroskopické i kolonoskopické vyšetření na ještě vyšší úrovni než doposud. V případě endoskopického pracoviště naší polikliniky však platí doslova, že včasnou diagnostikou a léčbou, každoročně naši lékaři zachrání řadu lidských životů,“ uvádí ředitel plzeňské polikliniky Mgr. Jiří Fojtík, MBA, s tím, že oddělení chirurgie s endoskopickým pracovištěm ročně provede zhruba 1200 endoskopických výkonů.

„Nová endoskopická věž včetně videogastroskopu poskytuje vysokou kvalitu obrazu, a umožňuje tak rychlejší a přesnější vyšetření. Výhodou je i možnost bezproblémového pořizování obrazové dokumentace a archivace záznamů,“ říká MUDr. Jarmila Komárková, která endoskopické pracoviště na plzeňské poliklinice založila. Tato lékařka již v roce 1982 provedla, jako první v republice vyšetření pomocí videoendoskopického systému kolonoskopii a polypectomii.

POLIKLINIKA AGEL Plzeň každoročně investuje prostředky do nákupu nových přístrojů, které umožňují lékařům včasnou a přesnou diagnostiku, případně i provedení léčebného zákroku. V minulých letech například pořídila nové přístroje pro rehabilitaci, neurologii a gynekologii. V následujících letech se počítá s investicí nejen do přístrojového vybavení, ale i do stavebních úprav polikliniky.

Komplikovaný a zbytečný připadá bývalému plzeňskému hejtmanovi, expertovi ODS na zdravotnictví Petru Zimmermannovi, elektronický recept, který stát povinně zavádí do všech ordinací a ambulancí. „Až budete po 1. lednu potřebovat odpoledne recept, nejspíše vám nezbyde než vyrazit do nemocnice, jinde vám ho asi nenapíší. Nebudou moci,“ píše Zimmermann na celostátním webu občanských demokratů.

Od začátku příštího roku platí povinnost psát recepty elektronicky. „Dostanete anginu na chatě nebo na horách? Doktor od vedle už vám penicilin nenapíše. Vyrazíte hezky na pohotovost (pokud nějakou najdete) nebo si rovnou zavoláte záchranku a ta vás do nemocnice odveze. Tam se vám podívají do krku a elektronický recept s certifikátem a elektronickým podpisem vám (po internetovém schválení v centrálním úložišti SÚKLu) napíší. Jinak to nepůjde. Snad se přitom nepřekliknou. Na receptu totiž možná nepřečtete, co vám doktor napsal, uvidíte jen kód,“ píše ironicky lékař Petr Zimmermann

Petr Zimmermann

Celé mu to přijde komplikované a zbytečné. „Co šlo dosud jednoduše, bude složité. Svět se jistě nezboří, ale bude zase komplikovanější. Náklady na psaní receptů stoupnou, času na pacienty ubude. Ale někdo na pozadí vydělá peníze. Nikoli proto, že si jeho službu elektronického receptu někdo dobrovolně koupí, ale proto, že to stát pod pokutou až dvou milionů korun nařídí. Takový typický státně regulatorní kšeft pro vybrané. Nejen pár set milionů korun na vznik, ale především pár kapek navíc z každého e-receptu; perpetuum mobile na státní příkaz,“ konstatuje Zimmermann.

Pro někoho prý skvělé, ale zbytečné. „Dřív jsem v nemocnici napsal recept rukou za 30 vteřin, dnes na PC mi to trvá minutu až dvě, s e-receptem to odhaduji na tři až pět minut. Při 40 receptech denně o dvě hodiny méně času na pacienty. Snad se přitom všem internet či PC nezasekne. Zákon je nepraktický, vrchnostenský a hlavně zbytečný. Všechny potřebné údaje z receptů lze získat i dnes (ostatně farmaceutické firmy je vždy mají), v lékárnách se při výdeji vše potřebné elektronicky zadává a údaje o předepisování existují. Jen je chtít a pracovat s nimi k obecnému prospěchu,“ píše zkušenosti ze své praxe.

Představa, že násilná elektronizace sama vyřeší některý z chronických problémů českého zdravotnictví, je podle Zimmermanna lichá. „To, co je lidem k užitku v elektronické podobě, již funguje. Například většina rentgenových pracovišť je digitálních a obrázky či lékařské zprávy a výsledky si zašifrovaně vyměňují s kolegy po internetu. Žádný zákon na to třeba nebyl. A trend elektronizace bude logicky pokračovat. Ale dobrovolně na vzájemně výhodném principu. Ne násilně podle nařízení vrchnosti. Pokuta až dva miliony korun za nedodržení elektrické preskripce působí jako ze středověku nebo z filmové parodie na diktaturu někde v latinské Americe. A to ani nemluvím o tom, že i dnes můžete e-recept napsat, ale nemusíte. Také cítíte ten zásadní rozdíl? Navíc na e-receptu nemusí být název a síla léku, velikost a počet balení, ale jen kód, takže snáze dojde k omylu překliknutím a pacient si nic nezkontroluje, odnese jen kód do lékárny,“ zlobí se bývalý hejtman.

Pár starších kolegů lékařů to prý po Novém roce „zabalí“. A Petr Zimmerman se jim ani nediví. „Když se zákon v roce 2012, resp. 2013 narychlo schvaloval, protestoval jsem proti němu u tehdejšího premiéra Nečase a dalších kolegů z ODS marně. Někteří se zdrželi, ale zákon i díky ODS prošel. Byla to chyba. Budeme-li mít po volbách možnost, napravíme ji,“ tvrdí zdravotnický expert občanských demokratů z Plzně.

 

„V zemích, kde se lidé dožívají vysokého věku, pracuje lékař a pacient v tandemu. Jsou to logičtí spojenci,“ píše na webu Realistů lídryně jejich kandidátky z Plzeňského kraje, dlouholetá ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová. „Naším cílem musí být pevné a vyvážené spojení těchto dvou jedinců, neboť se potřebují navzájem,“ dodává a připomíná, že poněkud nesmlouvavě se v Česku do vztahu pacient – lékař vklínily zdravotní pojišťovny, které pacienta sice zbavily povinnosti hlídat finance, ale zároveň postavily lékaře před morální dilema: Jsem více odpovědný pojišťovně, nebo pacientovi?

Jaroslava Kunová byla řadu let členkou ČSSD. Její řady opustila nedávno a stala se jedním ze zakladatelů politické strany Realisté. Ředitelkou plzeňské fakultní nemocnice byla šestnáct let a z funkce odešla v roce 2014 na základě svého rozhodnutí do důchodu. Je ale třeba připomenout, že v té době existovaly tlaky na její odchod z funkce od vedení mateřské sociální demokracie. Do teď je Kunová výkonnou ředitelkou Asociace nemocnic ČR.

Vraťme se k otázce v úvodu článku: Jsem více odpovědný pojišťovně, nebo pacientovi? „Ať už si lékař odpoví jakkoli, dovoluji si podotknout, že pacientovi jde o zdraví a pojišťovně jen o peníze. O peníze, které jí navíc nepatří, které jen spravuje. Říkám to proto, že jediné kritérium, které má pro pacienta smysl, je délka dožití v relativně dobré zdravotní kondici,“ říká ze zkušenosti Jaroslava Kunová. „Chceme-li, aby se naši muži dožívali v průměru 81 a ženy 85let s vysokou kvalitou života, musíme spojení pacient lékař obnovit. Pacient musí být aktivnější a zdravotní pojišťovny musí sloužit pacientům, vždyť to jsou jejich klienti, kteří mají u nich své peníze,“ vysvětluje lídryně Realistů, kteří mají zdravotnicví jako jedno ze zásadním témat předvolební kampaně.

Zdravotní pojišťovny jsou tu podle Kunové od toho, aby zjednodušovaly oběh dokladů a podobně. Rozhodně tu však nejsou od toho, aby bránily lékařům léčit tím nejlepším dostupným lékem. Taková je dnes ale praxe. Pacient si nesmí doplácet na dražší lék podle své volby nebo po dohodě s lékařem. Pacient si buď vezme lék hrazený pojišťovnou, nebo si zaplatí celou cenu jiného léku. To platí i o čočkách, ortézách, kloubních náhradách… Je to v zájmu pacientů?

„Změna musí směřovat k vytvoření již popsaného vztahu lékař pacient. V tomto vztahu je za prvé nutné mít dobrého a spokojeného lékaře. Rychle vyléčený pacient je pak druhý krok k vzájemné spokojenosti. Lékaře musíme důstojně ocenit a stejně tak spravedlivě zaplatit i zdravotní personál. Jinak nám lékaři zmizí v zemích, které je zaplatit dokážou. Pacient se musí zajímat o léčbu i její náklady. Nezájem je velmi škodlivý. Pacienti, kteří neznají cenu své léčby, špatně spolupracují a porušují lékařská doporučení, čímž škodí především svému zdraví,“ tvrdí Kunová.

Poslední problematika, kterou je podle Realistů nutné dořešit v jednom celku s předchozími kroky je otázka úhrad. „Zdravotnictví je velmi drahé. Existuje mnoho různých léků a také mnoho různých možností léčby. Někdy není možné vydat jednoznačné rozhodnutí, co je dobré a co ne. Pacient má, podle nás, právo se rozhodnout, že si ještě něco připlatí k tomu, co je pojišťovna ochotna zaplatit. Každopádně ne, aby pojišťovna neplatila vůbec nic, v případě rozhodnutí tandemu lékař- pacient vybrat lepší léčbu. Dnešní stav je nepochopitelný,“ mluví ze zkušenosti Jaroslava Kunová.

Pirátům se nelíbí nápad ministerstva zdravotnictví zavést od 1. ledna příštího roku elektronické recepty i v samostatných ambulancích a vyzývá úředníky, aby ordinacím dosud nevybaveným výpočetní technikou nechali vystavovat papírové recepty i po zmíněném datu. Uvádí to na svém webu.

„Piráti zastávají názor, že elektronizaci zdravotnictví není vhodné prosazovat silou a už vůbec ne na úkor dostupnosti zdravotní péče. Řada starších praktických lékařů i specialistů v odlehlých regionech se chystá z důvodu povinné ePreskripce ukončit praxi,“ píše ve svém stanovisku vedení České pirátské strany. Dosud podle nich není plně dořešen ani problém způsobený nevhodným zásahem do rezidenčního programu praktického lékařství, který ohrožuje proškolení zhruba 100 nových praktiků. Samostatné ambulance praktických lékařů jsou prý také nesmyslně zahrnuty do povinné EET (elektronická evidence tržeb – pozn. red.) od 1. 3. 2018. Podíl hotovostních plateb je přitom u nich zanedbatelný, přitom povinnost EET s hrozbou likvidačních pokut je dalším důvodem k ukončení jejich praxe bez náhrady.

Díky nešťastné kombinaci těchto kroků nyní hrozí, že se zbytečně sníží dostupnost služeb praktických lékařů pro pacienty, varují piráti. Elektronizace zdravotnictví by měla být legislativně ukotvena tak, aby její používání přinášelo zúčastněným zdravotníkům benefity, které je budou k elektronizaci samy pozitivně motivovat. Zákon o léčivech by proto měl být především upraven tak, aby mohl být plně využit potenciál elektronické preskripce k prospěchu zdravotníků i pacientů při zachování ochrany soukromí pacientů. „Legislativně nezvládnutá elektronizace zdravotnictví může být i poslední kapkou pro odchod řady zdravotníků z ČR do zahraničí,“ píše se v prohlášení.

„Je zbytečné a nesmyslné dělat z elektronizace zdravotnictví další nástroj státní šikany. Smyslem akce je přece dosáhnout lepší efektivity tam, kde to jde, ne samoúčelně vyhnat zkušené staré lékaře, za které navíc nemáme náhradu. Dostupnost zdravotní péče pro obyčejné lidi se takhle ve finále spíše zhorší, než zlepší,“ říká místopředseda pirátů Mikuláš Peksa.

Z obdobných důvodů žádají piráti také ministerstvo financí ČR, aby neprodleně podniklo kroky k vyjmutí samostatných ambulancí lékařů z třetí vlny EET.

Poprvé žena a poprvé nestraník! Takovou „jedničku“ si do podzimních sněmovních voleb v Plzeňském kraji vybrali občanští demokraté. Nabídku vést kandidátku dostala Ilona Mauritzová od regionálního šéfa strany Martina Baxy a následně i od předsedy ODS Petra Fialy. Bývalá rektorka Západočeské univerzity z Plzni a současná děkanka Fakulty zdravotnických studií ZČU na ni kývla zejména proto, že se ODS chce hodně věnovat vzdělání. „Je to jeden z jejích čtyř základních cílů. A já se vlastně celý profesní život věnuji oblasti vzdělávání. Proto jsem se rozhodla k této spolupráci,“ řekla Mauritzová. Zpravodajský portál Plzen.cz klade lídryni otázky, jak spojí své plány s programem ODS v oblasti školství a zdravotnictví, ke kterým má nejblíže.

Co si zaslouží změnu v současném systému školství?

Na mnoha místech dnes v našem školství vidíme, že mladí lidé dostávají jen formální vzdělání. Já tomu říkám vzdělání do šuplíku. Ale lidé v dnešním stále rychleji se měnícím světě potřebují zejména získat dovednosti, které jim umožní reagovat dobře na pracovním trhu. Absolventi by měli být schopni získat kvalifikované a dobře placené místo a do budoucna si ho i udržet.

Ve školách se rozmáhá šikana a někde i kyberšikana. Co udělat, aby se na ně přišlo včas, anebo se jim úplně předešlo?

Ve školách, ale i v rodinách se tenhle problém musí vzít ještě více vážně. Musíme si všichni uvědomit, že kyberšikana je stejně škodlivá jako šikana v reálném, „nedigitálním“ světě. K předcházení kyberšikany proto potřebujeme ve školách hlavně prevenci, protože ta je účinnější než pozdější řešení případů, v nichž se už tento druh šikany vyskytl. Podstatou řešení musí být také odbourání byrokracie, která zatěžuje učitele. Ti pak budou moci více času věnovat tomu, aby s dětmi ve školách mluvili o tom, co žáky trápí.

Stále se mluví o nedoceněnosti učitelů. Mají nízké platy neodpovídající důležitosti profese, jejich společenské postavení je mnohem nižší, než tomu bylo v minulosti. Víte, jak to změnit? Nebo je vůbec potřeba to měnit?

Bez pochyby je nutné, aby školství získalo více peněz na platy. My jasně říkáme, že chceme zvýšit platy kvalitním učitelům, protože jsou to právě oni, kdo naše školy posouvají kupředu. Změnit se proto musí celá systém financování škol, včetně těch vysokých.

Vaše profese spojuje dvě témata, která se týkají života každého z nás – školství a zdravotnictví. Oboje „kulhá“. Co má ODS v programu tak význačného, že vás to přesvědčilo vést stranu do sněmovních voleb?

Líbí se mi, že ODS v obou oblastech podporuje konkurenci, nechce všechno řídit z pražských ministerstev, ale chce naopak dát větší pravomoci těm, kteří ke konkrétnímu problému blíže. V oblasti zdravotnictví velmi silně podporuji princip „za stejnou péči stejná úhrada.“ V programu pro školství mne osobně zaujalo zapojení zaměstnavatelů a živnostníků do vzdělávacího systému či návrh na zavedení víceletého financování jak u vysokých škol, tak u vědy a výzkumu.

Ve zdravotnictví chybí spousta sester. U vás na fakultě i jinde jich ročně končí stovky a situace se nelepší. Řada z nich odchází mimo obor. Co absolventům nabídnout, aby pro ně byly nemocnice a ordinace lákavé?

Musíme vzdělávat více nelékařských zdravotních pracovníků, včetně sester. A v první řadě musíme mít koncepci, kolik absolventů budeme potřebovat do budoucna u jednotlivých společensky potřebných oborů. Dlouho jsem po tom už v minulosti volala, ale tento názor dosud nebyl vyslyšen. Přesto jsme sami na fakultě navýšili počty absolventů, i když jsme na to od státu nedostali finanční prostředky. U nás na fakultě máme totiž zkušenost, že absolventi v drtivé většině v oboru zůstávají. Z posledního ročníku například neodešla mimo obor ani jedna sestra. Nepomůže proto krátkodobý dovoz sester ze zahraničí, ale větší kapacity u zdravotnických oborů. Nemocnice navíc musí mít ve střednědobém horizontu jasno o způsobu financování, aby mohli své pracovníky dlouhodobě udržet.

Stála jste u zrodu koordinačního centra českých a německých záchranných služeb. Co lidem v Plzeňském kraji přinese?

Pomůže řešit krizové situace v příhraničních oblastech našeho kraje. Díky němu bude k pacientovi mířit vždy pomoc z místa, z něhož přijede nejrychleji a nebude se při tom řešit, zda půjde o české nebo německé záchranáře. Je to příklad přeshraniční spolupráce, která může dokonce i zachraňovat lidské životy.

Jak by mělo podle vás vypadat kvalitní zdravotnictví?

Mělo by to být v první řadě zdravotnictví dostupné na všech místech České republiky. Náš kraj je rozlehlý a najdeme zde řadu řídce osídlených oblastí. I tam musí lidé vědět, že jim bude péče poskytnuta, až ji budou potřebovat. Pomoc v tom může další rozvoj pohotovostní i záchranné služby, stejně jako efektivní síť nemocnic a specialistů.

 

Plzeň a Praha budou mít výsady v novém systému letecké záchranné služby po roce 2020. Vláda schválila návrh, který předpokládá od roku 2021 zabezpečení této služby státem. Fungovat má celkem deset základen letecké záchranné služby (LZS). Informuje o tom ministerstva zdravotnictví.

Základna Plzeň má být přímo zajištěna rezortem obrany, základna Praha rezortem vnitra. Provoz na dalších osmi základnách v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Liberci, Olomouci, Ostravě a v Ústí nad Labem bude zajišťovat k tomuto účelu nově zřízený státní podnik.

„Považuji to za důležité strategické rozhodnutí. Letecká záchranná služba, jako státem garantovaná služba, získá jistotu dlouhodobého fungování bez nutnosti opakovaného zadávání veřejných zakázek. To umožní její efektivnější fungování. V neposlední řadě bude mít stát možnost investovat peníze do modernizace techniky i výcviku personálu. Stát bude také moci flexibilně provádět změny v rozsahu služby a přímo ovlivňovat kvalitativní parametry služby,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

Vláda Ludvíkovi uložila do konce letošního roku předložit plán potřebných kroků k zajištění provozu základen v Praze a v Plzni a ke zřízení nového státního podniku, jež bude od roku 2021 provozovat LZS ve zbývajících osmi základnách v ČR. Zda bude v té době ještě Ludvík ministrem či zda bude mít nová vláda stejné priority, uvidíme po volbách.

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

V České republice se v roce 2015 domácnosti podílely na zdravotní péči 14 %. Podobně tomu bylo také v Německu a Nizozemsku. Velmi významně se domácnosti zapojují do financování zdravotní péče na Kypru, kde se jednalo o celou polovinu veškerých výdajů na zdravotní péči. Vysoké spolupodílení mají domácnosti také v Bulharsku (46 %), Lotyšsku (39 %), Řecku (35 %) či v Litvě (31 %). Ze sledovaných zemí se nejméně podílejí na zdravotní péči domácnosti ve Francii (7 %).

V České republice domácnosti vydaly za zdravotní péči v roce 2015 téměř 50 mld. Kč. Lidé si sami hradili především léky. Ať už se jednalo o doplatky za medikamenty na předpis nebo volně prodejné léky či ostatní léčiva, stálo je to celkem 22,8 mld. Kč.  Z rodinného rozpočtu si připlatili více než 9 mld. Kč na stomatologická ošetření, přesněji řečeno za nestandardní lékařské úkony a materiály. V případě, že zubař nemá uzavřenou smlouvu se zdravotními pojišťovnami, jsou veškeré zákroky hrazené podle ceníku příslušného pracoviště.

Významnou roli ve výdajích domácností hrají výdaje na ambulantní péči. V roce 2015 zaplatily domácnosti 7,1 mld. Kč za léčebnou a rehabilitační péči. Tato kategorie zdravotní péče zahrnuje regulační poplatky za pohotovostní služby, poplatky za různá potvrzení nebo vstupní vyšetření do zaměstnání u praktického lékaře, platby za nadstandardní výkony, materiál a služby a v neposlední řadě kosmetické operace, služby dentálních hygie­nistek, nutričních terapeutů a další služby, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se naplno věnuje přípravě elektronické neschopenky (tzv. e-Neschopenky). Dnes se opět sešla meziresortní pracovní skupina pro její přípravu a projednala aktuální stav projektu. Rozhodnutím ministryně Marksové byl ustaven projektový tým a práce na samotném technickém zajištění e-Neschopenky se již rozběhly. Ustanovení týkající se zavedení e-Neschopenky v rámci novely zákona o nemocenském pojištění budou účinné od 1. ledna 2019.

Aktuálně se v rámci projektu intenzivně rozpracovává architektura řešení, definice funkčních požadavků a IT infrastruktura. K tomuto účelu byly zřízeny pracovní skupiny složené z odborníků na oblast nemocenského pojištění a IT infrastrukturu MPSV, ČSSZ a externích dodavatelů.

„Legislativní proces proběhl podle našeho očekávání a nyní se již můžeme plně koncentrovat na to, abychom připravili elektronickou neschopenku v podobě, která splní očekávání nejen resortu MPSV, ale zejména ošetřujících lékařů, zaměstnavatelů a pojištěnců,“ řekl první náměstek ministryně pro řízení sekce ICT Robert Baxa.

Meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců MPSV, ČSSZ, MZd, MV, Úřadu vlády, KZPS, SP ČR a zástupců praktických lékařů projednává proces elektronizace neschopenky od dubna 2016, byla zapojena i ve fázi přípravy legislativního návrhu a jako jeho hlavní cíle stanovila:

a) elektronizovat proces evidence pracovní neschopnosti
b) zrychlit procesy a tím urychlit výplatu nemocenského;
c) snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů, ošetřujících lékařů a ČSSZ;
d) poskytovat elektronickou formou zaměstnavatelům informace o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců.

Přínosy e-Neschopenky:

Pro lékaře
zjednodušení práce při vyplňování neschopenky – automatizovaně se vyplní údaje o pojištěnci a zaměstnavateli po zadání čísla pojištěnce,
odpadá povinnost posílat neschopenky poštou,
možnost kdykoliv prostřednictvím portálu nahlížet do neschopenek svých pacientů.
Pro zaměstnavatele
odpadne povinnost zasílat žádost zaměstnance o nemocenské, potvrzení o trvání a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, budou zasílat pouze údaje potřebné pro výpočet nemocenského,
získají on-line přístup k potřebným údajům svých zaměstnanců o pracovní neschopnosti (i k údajům z papírových neschopenek).
Pro zaměstnance
rychlejší výplata nemocenského, výplata nebude záviset na administrativním postupu zaměstnavatele,
možnost ověření stavu zpracování dávky, možnost vygenerování validního potvrzení o pracovní neschopnosti a dávce.

Šanci na vytvoření vyhovujícího a funkčního zdravotního systému vidí plzeňská lékařka, senátorka za Rokycansko a severní Plzeňsko a někdejší plzeňská hejtmanka Milada Emmerová (ČSSD) v obnovení činnosti Ústavu pro zdravotnickou informatiku a statistiku. „Pod vedením generálního ředitele pana docenta Duška z Brna by se mohlo leccos vzkřísit anebo nově nastolit. O tom jsem přesvědčená,“ píše Emmerová v komentáři na celostátním webu ČSSD.

„V průzkumech veřejného mínění před letošními parlamentními volbami vyšlo zdravotnictví opět jako téma na prvém místě. Nedivme se, každému občanovi je jasné, že zdraví je bezpodmínečnou podmínkou spokojeného života každého z nás, bez ohledu na pohlaví, věk, politickou příslušnost, národnost či barvu pleti,“ konstatuje Emmerová.
Každá rozumná vláda si tedy podle ní počíná tak, aby byl vybudován vyhovující zdravotní systém, jehož kvalitu lze z celospolečenského hlediska vyhodnocovat mj. pomocí statistických ukazatelů, ale především spokojeností občanů. „Předpokladem tvorby a udržování každého systému je jeho jasná koncepce (tj. pojetí) a strategie (střednědobé a vzdálenější cíle). Tyto cíle jsou úkolem vlády, resp. ministerstva zdravotnictví, které hlavní zásady celého systému víceméně obecně nastavuje a s pomocí zákonů a podzákonných norem nastavuje jejich realizaci,“ vysvětluje senátorka.

Koncepce každého oboru by podle ní měla být většinově schválena nejen parlamentem, ale akceptována celou většinovou společností. A pak je celkem méně významné, jaká vláda nastoupí, jaké bude její koaliční složení a záměry. V popředí je však pro ni vždy zdravotně-sociální doktrína, která má být naplňována zákony, jejich novelizacemi, vyhláškami a nařízeními. Přitom nejde o demagogii: společnost se vyvíjí, a to jak uvnitř, tak i díky vlivům vnějším. Všemu tomu je třeba přizpůsobovat zdravotně-sociální systém a umět zdůvodňovat, proč se odchylujeme od původního „mustru“.

„V našich podmínkách byl od roku 1993 zaveden v rámci daňové reformy pojišťovenský systém, který je v evropských poměrech považován za relativně nejdemokratičtější a nejdokonalejší,“ vrací se do historie lékařka, která byla v Zemanově a pak částečně v Paroubkově vládě ministryní zdravotnictví. Zákonné shromažďování prostředků do balíku veřejného zdravotního pojištění vytváří podle ní společné prostředky, ze kterých je hrazena jak zdravotní péče dle sazebníku výkonů, tak také vyplácení výplat a mezd zdravotníků.

„V této souvislosti chci opět upozornit na koncepci zdravotnictví, která byla přijata po mém působení na ministerstvu zdravotnictví v druhé polovině tehdejšího volebního období. Přijala ji Paroubkova vláda v létě 2005 a je tzv. zaparkovaná na Úřadu vlády,“ konstatuje Emmerová. Na její realizaci už tehdy prý nebyl čas, blížily se parlamentní volby v roce 2006. Ale přečíst si ji a omladit ji směrem k dnešku, to by mohlo být vodítkem zmíněné koncepce a strategie moderního zdravotnictví, což je nezbytné.

„A pak, po zpackaných parlamentních volbách v roce 2006, nastoupil pravicově zaměřený ministr Julínek, který vše vzal z druhého konce – se zdravotnickými poplatky, tj. s cílem zvyšovat spoluúčast, zvětšovat příjem do lůžkových zařízení (ale pozor: v ambulantní péči zůstával poplatek na tom stole anebo v té kapse, kam se předal !!!),“ kritizuje senátorka. „Nesledovat, jak je účelný výdej financí do zdravotní péče. Nevšímat si zvyšování výdajů na léky asi i v zájmu farmaceutických firem. Z asi 10 000 registrovaných léčebných preparátů dopustit dnešní registraci 50 000 druhů léčiv. Dopustit nárůst lékáren z počtu 700 na takřka 3 000 provozoven. Tolerovat polypragmázii (stav, kdy pacient užívá léčivých přípravků příliš mnoho, příliš dlouhou dobu nebo v nadměrných dávkách, nebo kdy užívá i jen jeden ne nezbytně nutný léčivý přípravek – pozn. red.) , která může mít smrtící účinky na lidský organismus – skoro to připomíná velmi nákladnou eutanázii!!! Rozlišovat nemocnice dle jejich zřizovatelů, zakládat z nemocnic obchodní společnosti, chovat se jako soukromník, který má právo provozovat pouze lukrativní obory atp., což je další základní chyba. Vždyť jde vesměs o zařízení smluvní, která mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami a čerpají z veřejného zdravotního pojištění!!! To je bohužel jediný společný jmenovatel pro celý systém. A přitom právo kontroly hospodaření mají pouze zřizovatelé. Jakoby nevadily zjišťované rozdíly v hospodaření nemocnic všeho druhu,“ dodává bývalá ministryně zdravotnictví.

Podle Emmerové se však objevila nová naděje v podobě obnovení činnosti Ústavu pro zdravotnickou informatiku a statistiku.“Pod vedením generálního ředitele pana docenta Duška z Brna by se mohlo leccos vzkřísit anebo nově nastolit. O tom jsem přesvědčená. Záleží však na tom, zda nový ministr zdravotnictví přijme tuto výzvu, a ustaví tým, který by byl schopný dle jeho politického zadání vytvořit koncepci a strategii českého zdravotnictví. Zda zvolí správné spolupracovníky se širokým medicínským a organizačním rozhledem a zkušenostmi z praxe. Jakákoliv lékařská odbornost se vždy nehodí. Nesmí to být jen teoretik, ale zkušený praktik s náležitými organizačními zkušenostmi. A neměl by chybět ani odborník z oboru organizace zdravotnictví, jakým je například pan profesor Holčík – kupodivu také z Brna. Teprve pak bude na řadě starost o způsob financování,“ vidí Milada Emmerová šanci na vytvoření vyhovujícího a funkčního zdravotního systému.

Opozice v plzeňském krajském zastupitelstvu má velké výhrady k personální politice hejtmanství. TOP 09 kritizuje nový uvolněný post pro zastupitele ČSSD Jaroslava Šobra a komunistům se kromě toho nelíbí ani změny v řízení krajských nemocnic a uzavření porodnice v Rokycanech. Obě strany o tom informují na svých regionálních webech.

„Krajská koalice na pondělním (12. června – pozn. red.) zastupitelstvu prosadila, že hejtmanství bude mít nový uvolněný post předsedy výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Neuvolněným předsedou výboru byl doposud zastupitel ČSSD Jaroslav Šobr, který je ředitelem Základní školy ve Staňkově. Ten nadále v čele výboru zůstane, ale bude uvolněný. Jeho měsíční odměna tak vzroste o zhruba 50 tisíc na téměř 60 tisíc měsíčně,“ píše zastupitel za TOP 09 Richard Pikner.

Volba nového uvolněného předsedy výboru pro výchovu podle něho porušuje původní prohlášení hejtmana z roku 2016, že se nenavýší počet uvolněných funkcí. „Nyní tedy budeme mít nového uvolněného předsedu, ale není nový plán činnosti výboru a nejsou jasně dané kompetence. I kdyby nový uvolněný předseda byl jakýkoliv odborník, stále bude vyvstávat myšlenka proč teď a ne dříve, a co bude mít za náplň práce. Jde pouze o dobře placené místo bez odpovědnosti za peníze daňových poplatníků?“ – klade otázky Richard Pikner.

Nový placený šéf výboru se nelíbí ani komunistům. „Nová, velmi dobře placená funkce na plný pracovní úvazek,“ připomíná zastupitelka za KSČM a bývalá náměstkyně hejtmana Zdeňka Lišková. „Takže máme již čtyři z devíti výborů s uvolněnými předsedy,“ připomíná.

Komunističtí zastupitelé mají výhrady i k tomu, že rada kraje odvolala skoro všechny členy orgánů krajských nemocnic i zdravotnického holdingu a najmenovala tam jiné členy. „A v řadě případů šlo o jmenování pětinásobné, tj. do holdingu i čtyř našich akutních nemocnic. To má být výsledek rozboru hospodaření nemocnic, který stál cca l milion Kč. Následně pak v jednání zastupitelstva byly předloženy změny stanov našich nemocnic, z kterých vyplývá namnožení členů orgánů holdingu i nemocnic a tak zdražení nákladů na tyto orgány. Také rada kraje rozpočtovým opatřením přidala holdingu hned 7 milionů Kč,“ konstatuje Lišková.

Bývalá náměstkyně hejtmana nesouhlasí ani s uzavřením gynekologicko-porodnického oddělení v Rokycanské nemocnici ke konci června. Současně jako zastupitelka Rokycan to sdělila na jednání krajského zastupitelstva. „Reakce ze strany krajské radní pro zdravotnictví se nesla v duchu zdůvodňování proč to zavřít, ale v žádném případě se zodpovědní funkcionáři nevyjádřili v tom duchu, co udělat, aby oddělení mohlo fungovat dále,“ konstatuje Lišková. „Celá akce poškozuje nemocnici jako celek a v důsledku může dojít k zániku nemocnice jako takové. Je vidět, že rozbor nemocnic nebude sloužit k lepšímu zabezpečení dostupnosti lékařské péče, jak tvrdil pan hejtman na semináři, kde jsme byli seznámeni s výsledky rozboru. Nejvíce zajímavé je to, že do orgánů holdingu a nemocnic jsou najmenováni oni „experti“, kteří prováděli rozbor za milion korun,“ dodala Lišková.