Home Tagy Články označené "Zoo Plzeň"

Zoo Plzeň

Zoologická a botanická zahrada v Plzni. Zoo Plzeň – nová vzácná mláďata a přírůstky. ZOO Plzeň – akce a události Zoologické zahrady v Plzni. AKTUÁLNÍ novinky a akce v Zoo Plzeň.

Podzimní hnízdní sezóna přinesla tentokrát Zoologické a botanické zahradě 11 mláďat tučňáka Humboldtova. Celkový počet tučňáků, kteří se v Plzni vylíhli už se blíží 150,“ řekl tiskový mluvčí zahrady Martin Vobruba.  

Nejmladší miminka se vylíhla v prosinci 2014 a občas už nesměle vykukují z hnízdních doupat. „Tučňáci Humboldtovi jsou v Plzni chováni od roku 1997 a množí se od léta 1999,“ doplnil Martin Vobruba. Mláďata s pořadovým číslem sto a sto deset měla i křtiny. Dostala jméno Kuba a Nortic.

plzen_cz_tucnak1

2. ročník akce Zoofanatika proběhne 20.-22. března v Zoo Plzeň. Je setkáním pro lidi z České republiky, Polska, Slovenska, ale i dalších zemí, kterým učaroval svět zoologických zahrad. Často navštěvují různé zoo, fotografují, sbírají propagační materiály, zajímají se o rodokmeny, chovy vzácných zvířat, plány a rozvoj expozic, nebo prostě zoo nadstandardně obdivují.

Akce se částečně inspiruje mezinárodní Zoohistorikou, která koluje po velkých evropských zoo, kde má ale hlavní slovo sběratelství. V Plzni byla v roce 2012 – poprvé ve ČR. První ročník Zoofanatiky ze odehrál v dubnu 2014 v královédvorské zoo. Velkou roli zde sehrály plánované i neformální besedy a přednášky, návštěva zákulisí nebo symbolická dražba ve prospěch ochrany přírody. Při účasti 40 osob byly hlavními hosty dcera Josefa Vágnera Lenka, chovatel tygrů Ivan Ringel, zoolog Petr Skalka  a další. Prezentovalo se i několik dalších českých zoo.

V Plzni přijde slovo na nosorožce indického Marušku, ochranu přírody na Filipínách, blížící se 90. výročí plzeňské zoo.  Přijde mj. Václav Chaloupek, dlouholetý pracovník a příznivec plzeňské zoo. V sobotu pak proběhne mezi  účastníky burza propagačních materiálů zoologických zahrad.

Přihlášku a program najdetenapř. na http://www.wzd.cz/zoofanatika.htm. nebo https://www.facebook.com/zoofanatika.

 

Prvním přírůstkem roku 2015 v Zoologické a botanické zahradě města Plzně jsou mláďata tamarína žlutorukého, drápkaté opičky. Symbolicky jde o první mláďata v novém pavilonu Amazonie, otevřeném v rámci projektu Stopy člověka v přírodě. Informoval o tom tiskový mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba.

Tamarín žlutoruký je černě zbarvený s mramorovaným hřbetem, a oranžovými konci končetin. „Vypadá, jako by nosil botičky a rukavice,“ popsal Vobruba. Žije severně od Amazonky od Surinamu po severovýchodní Brazílii. Žije běžně v nížinných i horských pralesích. Živí se hlavně semeny a hmyzem. Je považovaný za výborného skokana, údajně skáče na zem z výšky až 15 m na zem.

„V lidské péči  jde o zvířata náročná na chov, musí mít velmi pestrou stravu, rozloženou na několik chodů během dne. Noci tráví rádi v budkách. V plzeňské zoo se množí tento druh dlouhodobě,“ doplnil Martin Vobruba.

Zoologická a botanická zahrada města Plzně připravila i na letošní rok oblíbená setkání s cestovateli, fotografy, zoology a dalšími zajímavými osobnostmi, které spojili svůj život s pozorováním přírody nebo péčí o zvířata.

Cestopisné přednášky se budou konat vždy ve čtvrtek od 17:30 hodin. Jako bonus připravili organizátoři večerní prohlídky zahrady, které se uskuteční vždy po skončení besedy. 24. ročník přednášek Posezení s… začne 22. ledna 2015 s fotografem Rostislavem Stachem. Besedy se budou letos konat přímo v zoologické zahradě na statku Lüftnerka.

Další program najdete zde.

Advent v Zoologické a botanické zahradě města Plzně ukončí tuto neděli 21. prosince v 15 hodin velký živý zpívaný betlém na statku Lüftnerka. Představí se v něm soubor Karkulka z Chrástu a plzeňská hudební skupina Jen tak.

plzen_cz_skupina Jen takSoubor Karkulka je seskupení mladých lidí ve věku 5 až 24 let. Téměř všichni hrají na nějaké nástroje a studují sólový zpěv. Poslední tři roky s nimi spolupracuje chrástecká hudební skupina SK2O.CZ. Dramatickou část souboru šéfuje Jarmila Holatová, hudební vedení a korepetici obstarává Irena Výrutová. Karkulka vystupuje převážně na výchovných koncertech a akcích v Plzni a okolí. S velkým úspěchem předvedla v rámci Historických víkendů muzikály Noc na Karlštejně a z Pohádky do pohádky.

Pořad Narodil se Kristus pán jsou zveršované biblické příběhy proložené koledami v úpravě pro flétnu, klavír, kytary, housle a lesní roh. Plzeňská premiéra se uskuteční právě 21. prosince na statku Lüftnerka v zoo. Ta bude navíc obohacena o účast mladé zdejší kapely Jen tak, kterou mohli návštěvníci v zoologické a botanické zahradě již několikrát potkat. Natáčela zde také svůj první videoklip Žirafa. Spojení těchto mladých umělců slibuje na poslední adventní neděli velký vánoční zážitek navíc umocněný atmosférou pohádkově nasvíceného statku Lüftnerka.

Další sváteční program v zoologické a botanické zahradě bude už ryze vánoční. Půjde o dopoledne 24. prosince, kdy zde bude pro rodiny nachystán oblíbený soutěžní program Chyťte si zlatou rybku, naučná stezka plná vánočních zvyků a obyčejů, Štědrý den u šimpanzů a samozřejmě nebudou chybět jesličky na drobné pamlsky pro zvířátka.

Návštěvníkům Zoologické a botanické zahrady slouží nově dvě velké expozice – skleníkový pavilon středomoří a pavilon amazonského pralesa. Expozice vznikly v dosud nikdy nevyužitých místech zahrady – nad africkou restaurací KIBOKO a na přírodní terase nad expozicí vlků hřivnatých. Realizace projektu Stopy člověka v přírodě dotovaného z Regionálního operačního programu Jihozápad byla zahájena v listopadu 2013. Generálním dodavatelem stavby byla společnost SWIETELSKY.

Stopy člověka v přírodě jsou projektem, který vychází ze schváleného a postupně realizovaného generelu rozvoje Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Jeho posláním je ukázat interaktivní formou vznik lidské civilizace a postupné ovlivňování přírody člověkem a obohatit tak nabídku ZOO a BZ . Tuto základní ideu ukazuje projekt ve dvou tematických celcích: Amazonie – prales, voda, člověk – pavilon drápkatých opic a Středozemí – kolébka evropských kultur – expozice suchozemských želv.

plzen_cz_Stopy cloveka v prirode008

Amazonie – prales, voda, člověk

Tak, jak je bohatá příroda, je bohatá i škála lidských komunit žijících v této oblasti. Soužití s přírodou a využívání přírodních zdrojů není nikde tak dokonale provázáno jako zde. A proto je tak snadné tyto pavučiny vztahů narušit. Pro většinu primátů jsou velké vodní toky nepřekonatelnou bariérou, a to je důvod proč v Amazonii žije největší množství druhů opic. Naprosto všechny druhy jsou však vázány na život v korunách stromů a i plocha paseky je pro ně plochou, kterou nedokáží překonat. Těžba pralesů, především ve východní Brazílii, přivedla na pokraj vyhubení hned několik druhů. Chovem v lidské péči se je podařilo zachránit a některé i vrátit zpět do přírody. Je teď jen na lidech, zda dokáží vysázet lesnaté koridory a spojit tak poslední zbytky pralesů. Jen pak mohou znovu vysazené populace mezi sebou komunikovat a přežít. S nimi pak mají šanci přežít i tisíce dalších druhů vázaných na les, včetně indiánských kmenů. Celá expozice  je doplněna panely vysvětlujícími vztahy v tomto komplikovaném ekosystému, život místních indiánů a ukazovat jak dokáží toho, co jim příroda skýtá, dlouhodobě využívat. V blízkosti vyhlídky budou na vyvýšených terasách pěstovány plodiny, které dala světu Amerika. Tato dotyková trasa je představí i nevidomým návštěvníkům zahrady.

Fotogalerii najdete zde.

Zoologicky expozice přináší několik druhů tamarínů a kosmanů, tzv. drápkatých opic, známých tím, že péči o mláďata má samec. Všechny tyto druhy se v plzeňské zoo rozmnožují. Dalšími obyvateli je noční opice mirikina, lvíček zlatohlavý paky nížinné, stromový dikobraz kuandu atp. Pavilon představuje 10 vnitřních expozic, 4 venkovní voliéry a unikátní velká průchozí voliéra s lávkou pro návštěvníky.

plzen_cz_Stopy cloveka v prirode011

Středozemí – obrovská rozmanitost

Oblast Středozemí, kolébka mnoha novodobých kultur, je výrazně poznamenaná dlouhodobým intenzivním hospodařením člověka. Velké plochy byly odlesněny. Plytké půdy a mediteránní klima značně omezují plochy, které lze jinak zemědělsky využívat než k pastvě. Přestože zde člověk pase svá stáda koz a ovcí již tak dlouho, nedošlo k úplné likvidaci biotopů. Příroda se přizpůsobila vznikem náhradních společenstev trnitých, hustě větvených keřů nazývaných jako macchie, garrigue či jinak podle oblasti, kde se vyskytují. Tyto porosty jsou zárukou toho, že alespoň nějaká srážková voda zůstane v krajině, a umožní tak přežít nejen člověku, ale i bohaté fauně a flóře Středozemí. Řada stromových druhů dokáže přežívat i dlouhodobě v keřové formě. Přestane-li se na takové lokalitě pást, obnoví se zde brzy les. Nikdy ne však s plnou druhovou bohatostí (biodiverzitou) jako před příchodem člověka. Jen na něm je, bude-li chránit v rezervacích i ty druhy, které se pastvě přizpůsobit nedokáží.

plzen_cz_Stopy cloveka v prirode033

Expozice mediteránní flóry a fauny ve skleníku ukazuje obrovskou druhovou bohatost přírody Středozemí na příkladu cibulovin, drobných keřů a želv. Je doplněna domkem, vystavěném v řeckém stylu, který bude zimovištěm pro želvy a zároveň naučným centrem pro danou oblast. Venkovní plochy jsou osázeny vzácnými druhy dřevin, zvláště jehličnanů, a rovněž mnoha druhy aromatických rostlin využívaných dnes nejen v mediteránní kuchyni. A jak je zde pestrá kuchyně, tak je pestrá i kultura, to vše je biodiverzita. Vymírají nejen rostliny a živočichové, ale i jazyky, kultury i celé národy. I na to by měly upozornit naučné panely, doplněné o etnografické prvky, ukazující na pestrost přizpůsobení se přírodnímu prostředí v této oblasti.

Slavná Moja slaví v sobotu 13. prosince ve španělském Cabarcénu své desáté narozeniny. Moja je prvním mládětem gorily nížinné, které se v České republice narodilo v lidské péči, a sama je teď pyšnou matkou samičky Duni. Tu porodila 16. dubna loňského roku.

Moja se narodila 13. prosince 2004 samici Kijivu a samci Richardovi. Jméno Moja znamená ve svahilštině „první“.V dubnu roku 2013 se Moja stala pyšnou matkou, když porodila své první mládě, samičku Duni.

„Moja se ve španělském Cabarcénu do gorilí skupiny zapojila úspěšně a její soužití se samcem Nikym a ostatními samicemi funguje velmi dobře. Také její malá samička Duni, která se stále víc osamostatňuje, prospívá. Myslím, že nejenom nám, ale i v Cabarcénu dělá všem velikou radost. I takhle na dálku bychom jí rádi popřáli krásné, kulaté narozeniny,“ řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Kurátor primátů Zoo Praha Vít Lukáš se spojil se svými španělskými kolegy, aby zjistil, jak se Moje těsně před svými desátými narozeninami daří. „Jak Moja, tak Chelewa, velmi dobře vychovávají svá, již odrostlejší mláďata, která jsou obrovskou radostí gorilího Moja, první odchovaná gorila nížinná v Česku, v novém domově v přírodním parku Cabárceno v severním Španělsku.pavilonu, kde předvádějí různé vylomeniny a hry. Duni je krásné gorilí mládě. Dnes je velmi samostatná, odchází od Moji i na delší čas, šplhá po liánách až do nejvyšších míst expozice a velmi ráda si hraje se svým sourozencem N’guvuou,“ prozradil Vít Lukáš novinky z Cabarcéna.

Moja zamíří do Španělska.Nyní jsou obě gorilí mláďata cabarcénské gorilí rodiny ve věku, kdy se učí vše důležité pro správné chování ve skupině. Odkoukávají komunikaci, krmení, přípravu hnízd ke spaní, respektování hierarchie a jiné důležité prvky z gorilího života.

Moja se narodila 13. prosince roku 2004. V listopadu 2011 odcestovala do španělského Cabarcéna, aby zde mohla založit vlastní rodinu, což se taky 16. dubna 2013 podařilo, když na svět přivedla své první mládě, samičku Duni.

Zoo Praha chová gorily od roku 1963, jejich množení je ale v zajetí obtížné. Kromě Moji porodila samice Kijivu ještě samečky pojmenované Tatu (2007; předloni v létě se ale nešťastnou náhodou oběsil při hře na laně), Kiburi (2010) a Nuru (2012). V prosinci 2010 se samici Bikiře narodil Tano, kterého však matka nepřijala, a putoval tak do gorilí „školky“ v německém Stuttgartu. Dvakrát rodila také samice Kamba, mláďata ale při porodu vždy zemřela.

Třetí adventní sobota 13. prosince bude na statku Lüftnerka v Zoologické a botanické zahradě města Plzně věnována vánočnímu pečivu. Program začíná v 14 hodin.

Pro návštěvníky bude připravena inspirativní přehlídka vánočního cukroví, kterou mohou příchozí obohatit i vlastními výtvory. „Nejzajímavější z nich budou vyhodnoceny a jejich autorky si odnesou volné vstupenky do zoologické zahrady na příští rok,“ slibuje František Hykeš ze zoo. Novinkou letošní adventní tvůrčí dílny na téma vánočního cukroví bude zdobení perníkových chaloupek a výroba svícnů z přírodnin. Program začíná ve 14 hodin

Advent v plzeňské zoologické a botanické zahradě vyvrcholí příští týden velkým živým zpívaným betlémem v 15 hodin na statku Lüftnerka.

Adventní čas začíná rovněž v Zoologické a botanické zahradě města Plzně. A jak jinak, než tvorbou adventních věnců na statku Lüftnerka poslední listopadovou sobotu od 14 hodin.

„Na návštěvníky bude čekat za sedmdesátikorunový poplatek hotový korpus, svíčky a přízdoby. Takže stačí přijít jen s fantazií a dobrou náladou,“ říká František Hykeš z plzeňské zoo.

Další sobotu pokračuje advent na statku Lüftnerka od 14:30 Mikulášským a čertovským odpolednem s ukládáním medvědů a nadílkou dárků hodným dětem. „V 17 hodin se koná první adventní podvečerní procházka vánočně vyzdobenou zoo,“ doplňuje Hykeš. Další je naplánována na 21. prosince.

Třetí adventní sobota na Lüftnerce bude patřit vánočnímu cukroví. Adventní program vyvrcholí v neděli 21. prosince zpívaným česko-německým živým betlémem.

Od listopadu do března mění Zoologická a botanická zahrada města Plzně otevírací dobu. Dále zahrada omezuje některé programy a atrakce a v neposlední řadě se snižuje cena vstupného.

Otevírací doba Zoo Plzeň je od soboty 1. listopadu stanovena na 9 –  17 hodin. Pokladna prodává vstupenky do půl páté. Mimosezónní vstupné činí 90 korun, zlevněné je ve výši 60 korun. Přes zimu se nekonají komentovaná krmení zvířat a skončily také sokolnické ukázky. Svůj provoz ukončil rovněž turistický Zoovláček a DinoPark se také uložil k zimnímu spánku.