Home Tagy Články označené "Zoo Plzeň"

Zoo Plzeň

Zoologická a botanická zahrada v Plzni. Zoo Plzeň – nová vzácná mláďata a přírůstky. ZOO Plzeň – akce a události Zoologické zahrady v Plzni. AKTUÁLNÍ novinky a akce v Zoo Plzeň.

Po celé tři dny nadcházejícího prodlouženého víkendu bude patřit statek Lüftnerka v plzeňské zoo oslavám Velikonoc. Od soboty 19. dubna do pondělí 21. dubna čeká na návštěvníky od 10 do 18 hodin bohatý program. Na vlastní oči uvidí pletení různých typů pomlázek, dále tvorbu proutěného zboží, zdobení kraslic tradičními i moderními technikami nebo otloukání vrbových píšťalek.

„Zejména pro malé návštěvníky bude určena ukázka téměř zapomenutých dětských her z dob, kdy byl i kousek opracovaného dřeva velkou hračkou. Chybět nebude ani oblíbená velikonoční soutěžní naučná stezka pro celé rodiny,“ říká František Hykeš z plzeňské zoo.

Význam jednotlivých dnů v liturgickém kalendáři a jejich zvyky přiblíží malá výstavka doplněná velikonoční slovesnou tvorbou a předpisy na různé dobroty patřící k těmto svátkům. Na pondělní návštěvníky bude čekat tradiční velikonoční koleda s pomlázkovou šupačkou.

„Třetí dubnová sobota je sice především prvním velikonočním víkendovým dnem, ale Zoologická a botanická zahrada města Plzně společně se Sdružením IRIS připomene veřejnosti, že 22. dubna slaví ekologicky smýšlející lidé na celém světě Den Země,“ dodává Hykeš. A protože by to měla být oslava ve znamení pozitivních skutků ve prospěch životního prostředí, ve 14 hodin již tradičně na začátku aleje Kilometrovka u Kalikovského mlýna vyvrcholí soutěž ve sběru použitých hliníkových obalů ve školách a domácnostech Plzeňska. „Menší množství hliníku lze až do pondělí 21. dubna předat též do kontejneru u hlavního vchodu do Zoologické a botanické zahrady města Plzně v ulici Pod Vinicemi,“ doplňuje Hykeš.

Sběr hliníku organizuje především časopis IRIS. V loňském roce se podařilo zachránit 1 770 kg této suroviny. Největší zásluhu na tom mají tradičně žáci a obyvatelé z Města Touškova (805 kg) a dále děti ze ZŠ Ludvíka Očenáška z  Dolní Bělé (421 kg), rovněž na severním Plzeňsku. Razantně se ke sběrové aktivitě v roce 2013 připojili žáci z 31. ZŠ v Plzni, kteří dokázali naplnit hliníkem středně velký kontejner. Pochvalu si zaslouží také studenti z plzeňského Masarykova gymnázia – 130 kg, Dům dětí a mládeže Radovánek v Žihli – 125 kg a děti z 91. MŠ v Plzni – 120 kg. Nejpilnějším jednotlivcem se sedmi kily se stal Jan Lontschar ze Zruče. A ještě dvě zajímavosti: V jednom případě hliník připutoval balíkem České pošty a nejvzdálenějšími sběrači byli, obdobně jako loni, žáci ze ZŠ v jihočeské Sedlici.

24. února 2014 se v Plzni vylíhlo mládě výrečka filipínského, další následovala 31. března a také 1. dubna. Vůbec první mládě se vylíhlo v roce 2013, to nyní žije v pražské zoo, řekl tiskový mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba.

Rodičovský pár dorazil do Plzně v roce 2011 ze Zoo Avilon na Filipínách. Výrečky chová v Evropě ještě Zoo Praha a Zoo Wroclaw, která je vůbec jako první v Evropě rozmnožila. „Výreček filipínský je nočním lovcem hmyzu. Žije v párech a obývá lesy. Samička mívá jedno až dvě vejce. Měří až 28 centimetrů a váží až 300 gramů,“ doplnil Martin Vobruba.

Mezinárodní den ptactva, který připadá na 1. duben, je tradiční ekologický svátek připomínající význam ptačího světa pro přírodu i člověka. Svoji tradici už začíná mít i Ptačí sobota v plzeňské zoologické a botanické zahradě. Nabídne letos veverčí strom, výstavu ptačích budek a pro nositele ptačích příjmení zlevněné vstupné.

Hlavním magnetem pro děti se stane určitě i letos tzv. veverčí strom, který již počtvrté připravili pro Ptačí sobotu stromolezci ze společnosti Prostrom Bohemia Plzeň. Úkolem účastníků atrakce bude pod vedením odborníků na výškové práce v korunách stromů dopravit po laně veverce ve větvích co nejrychleji koš s lískovými oříšky. A co mají veverky společného s ptačí říší? Jejich domovem jsou rovněž koruny stromů – místo, jež je životním prostředím pro stovky živočišných druhů od hmyzu až po různé savce.

Své příznivce si určitě najde i soutěžní naučná stezka, stehně jako další soutěže, určitě i proto, že za úspěšné splnění úkolů dostanou soutěžící odměnu. Chybět nebude ani interaktivní dílna. Tato část programu se uskuteční u Tropického pavilonu a v jeho okolí. Zde bude k shlédnutí také malá výstava ptačích budek pro naše nejčastěji se vyskytující opeřence. Veverčí strom tentokráte hledejte u statku Lüftnerka.

A na závěr pozvánky k sobotní návštěvě plzeňské zoologické a botanické zahrady dobrá zpráva pro všechny nositele ptačích jmen. U pokladen na vás čeká po předložení průkazu totožnosti zlevněné vstupné. Ptačí sobota 5. dubna začíná v 10 hodin a potrvá až do pěti odpoledne.

Od 1. dubna 2014 najíždí Zoologická a botanická zahrada města Plzně na hlavní sezónu. Mění se otevírací doba a také ceny vstupného.

Plzeňská zoo bude od zítřka až do konce října otevřena od 8 do 19 hodin. Pokladny jsou otevřeny do 18 hodin. Do zahrady se dá vstoupit nejen hlavní pokladnou, ale také pokladnou na Vinicích, kterou se vstupuje zároveň do DinoParku. Ten se po zimní pauze 1. dubna také otevírá a návštěvní doba je shodná se zoo.

Vstupné do Zoo Plzeň je v období od dubna do října 140 korun, zlevněné činí 90 korun. První dubnovou akcí bude 5. dubna Ptačí sobota. Na návštěvníky čeká celodenní zábavně-naučný program.

Samice velblouda dvouhrbého Goldie oslavila v plzeňské zoo dvacetiny. Goldie se narodila v Liberci 24. března 1994. Partnerem v Plzni je jí dvanáctiletý samec Mulisák.

Velbloudy najdete v nové expozici společně s osly kulany a gazelami perskými. Jejich stáj má tvar mongolské jurty. „První velbloud se v plzeňské zoo objevil již v polovině 50. let. Od 60. do 90. let zde byli i jednohrbí velbloudi. Celkově se v plzeňské zoo narodilo už 18 velblouďat,“ vyjmenoval tiskový mluvčí zoo Plzeň Martin Vobruba. Goldie dostala k narozeninám od svých ošetřovatelek dort z ovoce, zeleniny, piškotů a housek.

Kdo je v plzeňské zoo starší než Goldie? 
„Takových zvířat není mnoho. Je tu chována řada krátkověkých druhů nebo novousedlíků a mladých jedinců. Samozřejmě želva matamata třásnitá, plameňáci chilští a samice krokodýla čelnatého – ti všichni dorazili v polovině 70. let. Následuje medvěd hnědý Pišta (*1981), Miky (*1993) a šimpanzi Zizwa, Zedoenja (1994) a Bask (1993),“ říká Martin Vobruba a dodává, že starší jsou také želvy ostruhaté a krajty mřížkované. Pozoruhodný je i první pár tučňáků Humboldtových, kde se sameček postupně blíží třicítce.

Nosorožec indický_mládě_3.2.2014 p

Do pavilonu nosorožců zatím smějí jen ošetřovatelé.

Mládě vzácného nosorožce indického, které se v plzeňské zoo narodilo samici Manjule 2. února, chce zoo poprvé představit veřejnosti 17. března. Pokud budou mládě i matka v pořádku, otevře zoo ten den pavilon, kam zatím mohou jen chovatelé. Návštěvníci mohou asi nejznámější mládě ve víc než osmdesátileté historii zahrady zatím sledovat v on-line přenosu na internetu nebo v televizi v pavilonu žiraf. Maruška, jak si pro sebe chovatelé půlmetrákové mládě hned po porodu pojmenovali, zatím správně prospívá, krmí se, spí a objevuje a prozkoumává své okolí, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček.

I když se podle něj v zoo narodila v minulosti i vzácnější zvířata, která jsou ve volné přírodě už zcela vyhubená, malý nosorožec je pro návštěvníky zatím nejatraktivnější. „Oblibou je malý nosorožec naše top mládě,“ řekl ředitel. Zoo tak doufá, že Maruška letos přiláká velké množství návštěvníků. Pokud se bude nadále zdárně vyvíjet a růst, lidé se do pavilonu poprvé podívají v polovině března. Když vydrží dobré počasí, mohla by se pak samice s mládětem zanedlouho objevit i ve venkovním výběhu.

Život mláděte je zatím rozdělen především na sání mléka od matky, spánek, vylučování a taky na první průzkumy vnitřní ubikace, řekl chovatel Jiří Gandurski, který o nosorožce v Plzni pečuje. „Je to objevitelka, chodí, šmejdí po výběhu a hledá, kudy by utekla,“ řekl. Samice je podle něj starostlivá matka. I když něžná péče o mládě, jakou vidí lidé třeba u psů, u nosorožců není, Manjula má svého potomka neustále na očích. Hlídá ho, chrání, občas olízne a když se jí nelíbí, kde Maruška stojí nebo leží, hlavou ji jemně postrčí nebo zvedne ze země. Zvuky se většinou nedorozumívají, pouze Maruška, když se chce napít, lehce na matku zapíská.

Chovatelé odhadují, že mládě při narození vážilo asi 55 kilogramů. Za devět dní života viditelně přibrala, řekl mluvčí zahrady Martin Vobruba. Podle některých pramenů mohou mláďata přibývat až kilo váhy denně, to ale v Plzni potvrdit nemohou. Dokud je mládě v pořádku, roste a prospívá, zasahují co nejméně. „Až budou chodit do venkovního výběhu, přejde přes váhu a tam zjistíme, jak roste,“ doplnil zoolog zahrady Jan Konáš