Home Zpravodajství Na cesty Zámek Manětín...

Zámek Manětín láká na proměny interiéru

Po zimním odpočinku a údržbě se o tomto víkendu opět otevřel návštěvníkům zámek Manětín. Zámek  vstoupil do nové návštěvnické sezóny s proměněnými interiéry, které budou více zaměřeny na prezentaci původního mobiliáře a každodenního života rodiny Lažanských.

Ačkoliv objekt prošel v době socialismu těžkou dobou úpadku, podařilo se ho zachránit a nyní se v restaurovaných interiérech setkáte nejen s množstvím původního inventáře, ale i s kvalitní freskovou výzdobou nebo obrazovou portrétní galerií hraběcí rodiny Lažanských. Naprostým unikátem je pak ikonograficky ojedinělý soubor třinácti portrétů služebnictva v životní velikosti z období kolem roku 1716.  Novinku dále představuje kastelán Karel Mašek:

„Po pečlivém studiu archivních pramenů a inventářů se nám podařilo identifikovat jednotlivé kusy barokního mobiliáře ze zámeckého depozitáře a ty navrátit do původních prostor. Unikátní kolekci 13 obrazů zachycujících služebnictvo a úřednictvo manětínské šlechty od Václava Dvořáka z let 1716-1717, která byla dříve rozmístěna po celém zámku, jsme soustředily do tří místností. Za zmínku stojí také zrestaurování dvou obrazů ze souboru obrazů koní, které se po dlouhé době vrátily na své místo ze zámku Slatiňany. Obrazů je celkem 12 a v jejich restaurování budeme pokračovat i v tomto roce,“ říká Karel Mašek.

Současná podoba zámku je dílem kompletní barokní přestavby, k níž došlo po velikém požáru roku 1712, kdy bylo zdevastováno celé centrum města včetně velké části tehdejšího renesančního paláce. V tomto období zde žil hrabě Václav Josef Lažanský se svou mladou manželkou Marií Gabrielou Lažanskou  – Černínovou. Manželé  ihned po požáru zahájili obnovovací práce města, avšak hrabě zemřel již tři roky po neštěstí, a tak veškerá tíha odpovědnosti zůstala na tehdy dvacetileté  Marii Gabriele, za jejíhož panování Manětín prošel obdobím největšího rozkvětu. Na obnově města i zámku se podíleli vynikající umělci, mezi nimiž je třeba především jmenovat Petra Brandla s jeho obrazovou výzdobou kostela Jana Křtitele na náměstí, s nímž je zámek důmyslně propojen 30 m dlouhou nadzemní chodbou.