Home Zpravodajství Politika Bohaté státy ...

Bohaté státy Unie podle Šrámka nepřipustí, abychom je zavezli našimi potravinami

V Evropské unii společná – tedy jednotná – zemědělská politika neexistuje. Stěžuje si na to plzeňský poslanec a farmář Pavel Šrámek (ANO). „Je politika 28 států, brzy 27 států. Každý stát si prosazuje své zájmy. Když se podíváte na produkci potravin po Evropě, tak ve střední Evropě se jejich produkce dramaticky snižuje. A v západních zemích bývalé patnáctky se produkce komodit zvyšuje. V Holandsku vyrábějí 680 litrů mléka na 100 hektarů, v Čechách 75 litrů, v Německu tuším asi 170 litrů,“ říká v rozhovoru na serveru parlamentnilisty.cz.

„U nás došlo k razantnímu poklesu především živočišných komodit. Pak tedy samozřejmě ubývají zpracovatelé. A to více a více vede k tomu, aby se zvyšoval dovoz potravin. Dnes vyvážíme suroviny a živá zvířata, ale dovážíme už více než polovinu finálních potravin ze zahraničí. A to jsme historicky byli velkým vývozcem potravin,“všímá si Šrámek situace v České republice.

Většina dotací je dnes podle něho směrována na nevýrobu potravin. Nejvíce peněz dostává ten, který nic nevyrábí, dvakrát za rok poseká trávu, bydlí na Václaváku a pole má na Šumavě. „To je v Čechách model nejlepšího zemědělce. A ten dostává nejvíce peněz,“ říká. „U nás je zemědělství velmi efektivní a pracuje v něm jen asi jedno procento lidí. To je v současnosti malá, nezajímavá volební cílová skupina. S dalšími navazujícími obory jako zpracování, doprava, služby v zemědělství atd., tvoříme však 15 % HDP. To si málokdo uvědomuje,“ dodává.

Poslanec si všímá také tématu dotací. „Problémem dotací je to, že jsme přijali při vstupu do EU především systém nekonečné platby na hektar, ať děláte cokoliv. Jiné státy mají z balíku mnohem menší procento dotací na hektar. Mají dotace na skot, na živočišnou výrobu, na maso, na mléko, velké peníze na organickou hmotu vracenou na pole. V Německu mají 25 %  na plochu a 75 % na ostatní oblasti jmenované výše. ČR, když vstupovala do EU, měla, myslím, skoro 80 % na plochu a zbytek na ostatní. Všichni tak přešli na rostlinnou výrobu, stáda vybili a většina zemědělců se vrhla i na energetické plodiny,“ konstatuje.

Toto změnit, to je prý dlouhodobý proces. Na desetiletí. „Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a kraj Vysočina mají ještě nejvyšší koncentrace skotu na hektar v ČR. Když nezměníme systém přerozdělování dotací, tak se zemědělcům bude stále vyplácet mít jen rostlinnou výrobu, nejlépe pak energetické plodiny jako řepku, za kterou utrží nejvíce, a kukuřici do bioplynek a ne pro zvířata, což je škoda,“ podotýká Šrámek.

Dnes se podle něho situace pomalu mění, ale ne dostatečně a ne dost rychle. Pořád to není jako v Německu či v Holandsku, kde navíc vlastní státy ještě významně dotují svoje zemědělce z vlastních rozpočtů. „Naši předkové říkali – když z půdy bereš, musíš jí vracet. A my jí toho moc nevracíme. Organická hmota vracená na pole z živočišné výroby významně kultivuje půdu a zadržuje vodu na poli, čímž zmírňuje období sucha. Předkové také říkali, že „na jeden hektar patří jedna kráva“. V Česku máme 0,3 krávy na hektar, ale mívali jsme jednu! V Německu mají jednu na hektar, v Holandsku dokonce 1,7 krávy na hektar. A u nás se poměr stále snižuje,“ říká smutně.

„Změnit tuto politiku je dost náročné, protože proti nám stojí stará EU patnáctka, která nemá vůbec zájem na tom, abychom potraviny vyráběli. Za zmínku jistě stojí, že ČR má třetí nejvyšší dojivost v Evropě, jsme na prvním místě v efektivitě produkce mléka a přitom máme výkupní cenu za mléko nejnižší! A chybějí nám samozřejmě dotace, které má patnáctka. Když budeme mít stejné podmínky jako v Holandsku, tak hrozí, že je zavezeme našimi potravinami. A to přece nemohou připustit,“ pojmenovává situaci jasně Šrámek.