„O tom sní každý kluk, je to splněný sen, hrát za nároďák. Já si každý kemp i každý trénink užívám na sto procent,“ svěřil se Dominik Pavlát, který má nyní na kontě pět startů v českém dresu.
Mateřský jazyk v kabině vám ale díky početné české partě v Ilvesu moc nechyběl, že?
To ne. Ale i když si ve Finsku často můžeme popovídat s klukama česky, na českou kabinu jsem se těšil. Vždycky tam panuje skvělá atmosféra, je to specifické a všichni si to vždycky užíváme.
Ve finském klubu máte za kolegu v brankovišti krajana Jakuba Málka, který v Ilvesu působí třetí sezonu. Jak spolu vycházíte?
Je to super parťák. Hodně mi pomohl ze začátku, když jsem do Finska přišel. Nemůžu si na nic stěžovat. A je to možná trošku výhoda, že máme svoji gólmanskou skupinku a můžeme si v klidu popovídat česky a řešit různé věci.
V kádru jsou i další Češi Daniel Gazda, Adam Najman a Ondřej Kos. Pomohlo vám to k rychlejšímu začlenění do týmu?
Je to samozřejmě příjemnější. Je to moje první zahraniční angažmá, asi mi to pomohlo trošku víc se adaptovat. Samozřejmě s kluky pokecáme česky, ale jinak víceméně máme kabinu namíchanou ještě se Švédy a Finy.
Týmu se navíc daří, před reprezentační přestávkou byl Ilves na čele tabulky finské nejvyšší soutěže před dvojicí Lukko Rauma a SaiPa. Odráží se to i na pohodě v šatně?
Vždycky, když se vyhrává, tak je samozřejmě atmosféra lepší a do tréninku se jde líp. Je to tam ale hrozně vyrovnané a každý může porazit každého. Musíte se na každý zápas připravit na sto deset procent, jinak vás dokáže porazit úplně každý.
Ve statistikách máte úspěšnost zákroků přes 90 procent, ale v extralize jste byl v Plzni zvyklý ještě na vyšší čísla. V čem je rozdíl mezi českou a finskou extraligou?
Ve Finsku je to daleko těžší skrz psychickou stránku. Tam se může stát, že máte kolem patnácti střel za zápas a z toho pět je vážně gólovek. Musím být vážně ready. Celou třetinu nic a pak mají třeba přesilovku. Ti Finové fakt neplýtvají střelami a snaží se to víceméně hrát až do prázdné, až na tu finální nahrávku. Ale beru to tak, jak to je. Ve Finsku to asi jiné nebude. Myslím, že všichni jsou tam na to zvyklí a jsou asi jiné pohledy na statistiky. Já na to ale moc nekoukám. Spíš na vyhrané zápasy, to je v týmovém sportu to nejdůležitější.
V lednu jste s Ilvesem prodloužil kontrakt, ve Finsku zůstanete i příští rok. Byla to vaše priorita?
Bylo to velmi jednoduché. Od začátku se v klubu cítím skvěle. Tampere je nádherné město, v celé organizaci super lidi. Máme dobrý tým a hrajeme dobrý hokej. Doufám, že to bude takto pokračovat a letošní sezona pro nás bude úspěšná.
Takže už jste dobře poznal město i jeho okolí?
Je tam hodně přírody, jezer, často vyrazím na procházky. Je to čisté město. Finové jsou klidní, na nic nespěchají. Je tam myslím daleko méně stresu než u nás doma. Jen ta tma během zimy i během dne není příjemná. Měl jsem s tím zpočátku problém. Byly dny, kdy jsem šel v devět na trénink za tmy a ve dvě odpoledne už byla zase tma. Bylo to trošku na hlavu, ale jde o zvyk.
