Obnova mokřadních biotopů znamená možnost, jak snižovat dopady klimatické změny. Šumavská rašeliniště jsou ostrovy biologické rozmanitosti, kde nachází své přirozené prostředí mnoho vzácných rostlinných i živočišných druhů. Mokřady jsou důležitou součástí hydrologie krajiny, koloběhu vody a velmi příznivě působí na místní podnebí.
Vzhledem k intenzivní lidské činnosti po staletí se voda z krajiny vytrácela, mokřady byly odvodňovány a měněny na louky a hospodářské lesy. V současné době, kdy sucho začíná být vážným problémem, je potřebné, věnovat se nápravě a obnově přirozeného vodního režimu krajiny. Správa Národního parku Šumava se věnuje obnově mokřadů více než dvacet let. Tato práce vyvrcholila projektem LIFE for MIRES – Život pro mokřady, který vrací vodu do míst, kde od pradávna byla a utvářela prostředí kolem sebe.
Dobrovolníci a dobrovolnice z Hnutí DUHA ve spolupráci s Národním parkem Šumava odvedli významný kus práce a pomohli s navrácením vody do slatí a mokrých lesů i přirozených koryt potoků. Společně s Renatou Plackovou, terénní pracovnicí projektu LIFE, zamířila dobrovolnická skupina pomáhat na Jezerní a Hamerskou slať, Knížecí Pláně, Stráženskou slať a pod Vysoký Stolec, kde pracovala na rašeliništích, hlavní činností celého turnusu. Zasypávala umělé odvodňovací kanály, věnovala se stavbě dřevěných hrázek a velmi efektivně doplnila práce, které zde v předchozích letech prováděly stavební firmy s lehkou technikou. Revitalizace zabraňují příliš rychlému a rozkolísanému odtoku vody a naopak ji vrací tam, kde byla v minulosti, to znamená, v půdě rašelinišť, mokrých lesů a luk. Následně odtud pozvolna odtéká drobnými potoky.
Na Knížecích pláních dobrovolníci a dobrovolnice společně s pracovníky a pracovnicemi národního parku, kosili a hrabali rákos. Díky této činnosti na rašelinné louce roste menší počet stromů a keřů, a dozrávají zde hojné vlochyně i klikvy. Zvláště to pak ocení zvláště chráněný a vzácný tetřívek obecný.
Během týdne se konala celodenní exkurze do podmáčených rašelinných lesů a slatí v okolí obce Kvilda pod vedením Renaty Plackové. Dobrovolnická skupina tak měla možnost navštívit místa, která běžně nejsou veřejnosti přístupná a mohla tak zažít šumavskou divočinu na vlastní kůži. V rámci pobytu se uskutečnila přednáška o velkých šelmách na Šumavě.
Týdny pro krajinu jsou již 27. ročníkem oblíbeného pracovně-vzdělávacího programu, který Hnutí DUHA organizuje každoročně během letního období po celém území ČR od Bílých Karpat až po Šumavu. Účastníci se vydávají do atraktivních lokalit české a moravské kotliny s cílem chránit lesy, divočinu a fyzicky se tak zapojují do obnovy přírody kolem nás. Smysl turnusů spočívá v vzdělávání, výchově a osvětě týkající se životního prostředí v kombinaci s praktickým zapojením dobrovolníků a dobrovolnic do konkrétních aktivit v ochraně přírody a krajiny.
Renata Placková, NP Šumava, řekla:
"Práce dobrovolníků je zde nezastupitelná, protože zdánlivě drobné zásahy mají velký vliv na celkovou úspěšnost revitalizací. Většinu práce provedou stavební firmy s lehkou technikou, ale často je potřeba se na místa vrátit a doladit detaily. Zároveň je to jedinečná příležitost zažít Šumavu docela jinak a věřím, že tito dobrovolníci vnímají místní krajinu i revitalizace docela jinak než běžní návštěvníci."
Filip Baťa, koordinátor Týdne pro krajinu na Šumavě, uvedl:
"Šumavský "Týden pro krajinu" má pro dobrovolníky a dobrovolnice, stejně jako pro Hnutí DUHA, emocionální hodnotu. Velmi si vážíme desítek zájemců, kteří se již dlouhé roky rádi vracejí právě na práce spojené s mokřady. Letos k nám dokonce zavítal rekordní počet účastníků a účastnic, a já věřím, že to byl pro nás, pro všechny, plnohodnotně strávený čas. Rád bych poděkoval všem zúčastněným za skvělou atmosféru i odvedenou práci a zároveň Renatě Plackové za možnost podílet se na projektu."
