Názory a komentáře

První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok, zároveň je však třeba jej číst jako skutečně prvotní. Třeba už jen proto, že sběr dat pro odhad skončil 11. června, tedy ještě před úderem extrémních veder z poslední červnové dekády. Právě ta mohou konečný výsledek dále zhoršit, zejména u porostů oslabených jarním suchem. Červnový odhad tak rozhodně není obrazem celé dosavadní sezony, ale spíše stavem polí před nástupem letošních největších teplotních extrémů. Na druhou stranu platí, že první odhad sklizní často celkový výsledek podhodnocuje, takže konečná sklizeň bývá lepší, než nač ukazuje odhad na základě červnových údajů. V řadě předchozích sezón tomu tak bylo, byť pochopitelně nejde o žádnou zákonitost. Zásadní bude také vývoj povětrnostních podmínek zvláště v červenci a srpnu.

Z 3. na 4. července 1976 proběhla v areálu ugandského mezinárodního letiště jedna z nejslavnějších operací izraelských speciálních sil, jejímž cílem bylo osvobodit rukojmí z uneseného letadla společnosti Air France na lince z Tel Avivu do Paříže. Výsadku velel bratr současného izraelského premiéra, Jonatan Netanjahu, který během akce, jež vešla do historie pro svůj mimořádný úspěch, byl smrtelně zraněn. Celý únos byl však něčím víc než jenom extravagantním pokusem o získání mezinárodní pozornosti ze strany Palestinců. Byl ukázkou naprosto bezskrupulózního chování tehdejšího prezidenta Idiho Amina, který ze země vyhnal všechny Asiaty, popravil několik set tisíc svých odpůrců a své vojenské kádry posílal na školení mj. do Československa.

Inkluze, z lat. inclusio, znamená v obecné rovině “zahrnutí” nebo “přijetí” jednotlivce do celku. V rámci vzdělávání inkluze znamená, že v tzv. inkluzivní třídě se spolu vzdělávají žáci bez ohledu na jejich zdravotní stav, nadání, sociální status či etnickou příslušnost. Základním principem tzv. inkluzivního vzdělávání je tedy zapojení všech žáků (studentů) do vzdělávacího procesu bez rozdílu. Jde české inkluzivní školství správným směrem?

Může jedno neopravené okno, hromada odpadků nebo graffiti na zdi zvýšit kriminalitu a snížit pocit bezpečí ve městě? Podle kriminologické Teorie rozbitých oken rozhodně ano. Tato koncepce, kterou v roce 1982 představili sociologové James Q. Wilson a George L. Kelling, tvrdí, že fyzický stav veřejného prostoru přímo ovlivňuje lidské chování a míru kriminality. Pokud se o prostředí nikdo nestará, vysílá to signál, že v daném místě neplatí žádná pravidla. Drobný nepořádek tak funguje jako magnet pro další, možná i závažnější zločiny.

Stará žena touží po prázdninách. Ona, která už dávno není dítě? Ale možná, že zkrátka dětinští? Možná už ji tak lidé berou? Včera byla v bance, rutinní kroky, které se rok co rok opakují, tentokrát probíhaly jinak.

1. Adaptace má okamžitý a lokální výnos. Když stát investuje do protipovodňové ochrany, vodních nádrží, chlazení měst, retenčních opatření, odolnějších sítí, varovných systémů či zdravotní prevence při vedrech, přínos zůstává doma. Sníží škody na českých domácnostech, firmách, infrastruktuře i veřejných rozpočtech.

V momentě, kdy píši tyto řádky, stoupají teploty venku k čtyřiceti stupňům Celsia, na některých místech dokonce přes tuto hodnotu. Teploty dříve bez nadsázky extrémní se dnes mnohem více normalizují, než aby zůstávaly výjimkou. Ti, kteří i dnes popírají vliv člověka na změnu klimatu, jsou nemoudří. Ti, kteří popírají změnu klimatu samotnou, jsou, omlouvám se, hlupáci ignorující dění ve světě kolem sebe. Naštěstí drtivá většina obyvatel naší země změnu klimatu vnímá, protože ji pociťuje sama na vlastní kůži (v dnešních dnech doslova). Přijala-li majorita Čechů změnu klimatu jako právě probíhající realitu, proč se kolem toho u nás děje tak málo?

Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle dnešní zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny. Zpráva zmiňuje zejména německé závody koncernu, nikoli Mladou Boleslav, Kvasiny nebo Vrchlabí. Přesto by bylo chybou ji v Česku číst jako vzdálený německý problém. Volkswagen je vlastníkem Škody Auto a jakékoli koncernové škrty se české ekonomiky dotýkají přes investice, modelovou politiku, dodavatelský řetězec i zaměstnanost.

Remíza s Jihoafrickou republikou na probíhajícím MS světa znovu připomněla nejen smutný stav českého fotbalu, ale také v mnohých vyvolala vzpomínku na turnaj před 16 lety, jenž se v roce 2010 poprvé konal na africkém kontinentu. Právě dojem z oboustranně nepříliš podařeného utkání znovu otevřel téma kvality afrického fotbalu, který zažívá v posledních letech nebývalý boom. MS z roku 2010, které nastartovalo novou fotbalovou horečku napříč celým kontinentem, by však nikdy nejspíš neproběhlo, kdyby Jihoafrická republika neposkytla dar ve výši 10 milionů USD organizaci FIFA na podporu africké diaspory v latinské Americe. Nepřekvapivě tyto peníze skončily v soukromých rukou a později byly součástí obřího korupčního skandálu, jenž otřásl nejvyššími patry mocné organizace. V roce 2026 se na skandál už jen vzpomíná a JAR poprvé slaví postup ze základní skupiny společně s Mexikem.

V minulém článku jsem představil desetibodový plán („Desatero“), který jako možný soubor opatření ke zmírnění demografické krize v České republice představila, v rámci institutu SOLVO, jeho zakladatelka Ivana Tykač. Návrh stojí na třech pilířích – reforma školství, reforma podpory rodin s dětmi a reforma důchodového systému. Nyní se pojďme na jednotlivé pilíře a jejich konsekvence podívat podrobněji.

Teploty v Česku překračují třicet stupňů Celsia a mnoho lidí právě nyní řeší, zda ještě čekat na last minute dovolenou, nebo rezervovat okamžitě. Pohled na aktuální nabídky cestovních kanceláří ukazuje, že levné zájezdy na trhu stále existují, jejich podoba se však změnila. Kdo je ochoten přizpůsobit termín i destinaci, může se k moři dostat za relativně nízkou cenu. Kdo však chce konkrétní hotel, kvalitní služby a přesný termín odjezdu, tomu se prostor pro výběr rychle zužuje.

Zkamenělé jaro 1968 je publikace Jaroslava Mužíka, vysokoškolského pedagoga a autora řady odborných publikací. Narodil se v roce 1950, takže události tzv. „pražského jara 68“ prožíval již na prahu dospělého věku.

Z cen hypoték se stává zásadní politické téma. Premiér Andrej Babiš viní Českou národní banku z jejich zdražování. K němu by podle něj mělo dojít v důsledku navýšení základních úrokových sazeb centrální banky ze sklonku minulého týdne, které je první po takřka čtyřech letech.

Květnová data Eurostatu přinesla pozoruhodný výsledek. Česká republika vykázala druhou nejnižší inflaci v celé Evropské unii. V době, kdy řada evropských zemí stále zápasí s citelným růstem cen, jde o výsledek, který si zaslouží bližší vysvětlení.

Po letech horečného přemýšlení pět minut po dvanácté při hledání odpovědi na otázku, jak na střední školy umístit několik početně vysoce nadprůměrných generací dětí, jsme se plynule přesunuli k horečnému přemýšlení při hledání odpovědi na otázku, jak přinejmenším zastavit a přinejlepším zvýšit prudce klesající porodnost v Česku. Mnoho lidí představilo své recepty nejrůznějšího druhu. Se svým plánem, jak zatočit s českým demografickým armagedonem, nedávno přišla manželka českého miliardáře Ivana Tykač.

Zatímco v evropském či západním prostředí máme tendenci vnímat práva LGBTQIA+ za buď dávno vyřešená, někdy až otravně zdůrazňovaná s odkazem na to, že jde o módní trend, příležitostně zcela marginalizovaná s poukázáním na ochranu „tradičních hodnot“, v Africe se jedná o výrazně tabuizované téma, které až na několik výjimek je z veřejného prostoru zcela vytlačováno. Mnohdy tak agresivně, že za otevřeně přiznanou homosexualitu můžete skončit ve vězení na několik let, případně může být vaše sexuální orientace vnímána jako přitěžující okolnost před soudem při projednávání třeba majetkového sporu. To, co v Evropě chápeme mnohdy už jako trochu zbytečnou diskusi, je v Africe téma, o němž se běžně nemluví, v novinách nepíše a snad jen v JAR najdete v centru Kapského Města otevřeně stejnopohlavní páry. Třeba v Ugandě by se podobný pár mohl dočkat trestu smrti a v Nigeru by měl šanci na 10leté vězení.

Začátek astronomického léta, resp. letní slunovrat, se kvapem blíží (letos nastane přesně 21. června 2026 v 10 hodin a 24 minut). Člověk by si tak řekl, že není nic mimořádného na tom, že teploty se blíží či překračují tzv. letní den (tj. den, kdy teplota dosáhne úrovně 25 °C). Nicméně letošní léto a v podstatě celá druhá polovina letošního roku mohou přeci jen být určitým způsobem mimořádné. A mimořádné v negativním slova smyslu. Na otázku „Proč?“ odpovídají aktuální meteorologické modely, které se v drtivé většině shodují – El Niño je tady a může být historicky silné.

Je docela pyšná, jak to se srpem umí. Od mala se jaksi vyskytovala na rozsáhlých zanedbaných pozemcích, které jako by prosily aspoň o trošku péče. Srp je nástroj přiměřený, prastarý a ctihodný, Svatá Markyta hodila srp do žita! Pro dítě, kterým kdysi byla stará žena, to býval smutný a výstražný mezník: Od svaté Markéty a svatého Jakuba už nebyly letní prázdniny báječně nekonečné, dny počínaly zrychlovat, co nevidět u silnic zrudnou jeřabiny a to už bude jasné…stará žena nenáviděla školu!

V minulém článku jsem se zabýval situací v České republice kolem domácích solárních elektráren. Řešil jsem, zda a jak moc je tento alternativní zdroj elektřiny u nás podporován. S tímto tématem však souvisí ještě jedna rovina, a to bezpečnostní aspekt. V současné době na poli výroby solárních panelů (a přidružených komponentů) zcela dominuje Čínská lidová republika, která v této oblasti drží naprostý monopol (různé zdroje uvádí více než 80 % všech výrobních kapacit na světě). Co to pro nás vlastně znamená a jak s tím naložit?

Druhé největší město Namibie Swakopmund ležící na pobřeží Atlantiku je fascinující kombinací německého kolonialismu, dlouhodobé jihoafrické nadvlády a soudobého afrického vlivu, díky čemuž si v plážovém letovisku můžete kromě mořských vln užít vcelku dobré německé pivo Hanza, jedinečnou městskou architekturu, ale i klasický africký trh, na němž vám místní obchodníci budou nabízet předražené cetky ze západní (!) Afriky s neprůstřelným argumentem, že vyřezávaná soška je kvalitní import. Co na tom, že nemá nic společného s bývalou německou kolonií a prodavač vůbec nechápe, proč by vám nákup suvenýru z úplně jiné části kontinentu měl vadit.

V kontextu světové obranně-bezpečnostní situace se stále více států snaží posilovat svou soběstačnost co do strategických zdrojů, a tím snížit svou závislost na cizích státech, která se v posledních letech ukazuje jako velice nebezpečná a potenciálně likvidační. Nejinak je tomu v energetice, která je kritickou infrastrukturou pro celou ekonomiku a všechny obyvatele. Jaký nyní okolo soběstačnosti v energetice panuje stav v naší zemi?

Stalo se tak 28. května 2026 v klubovně Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Na autorská čtení Slovenského jara český PEN klub pozval jedenáct slovenských spisovatelů a básníků – a všech jedenáct se také dostavilo! První byla 26. března Veronika Šikulová, která četla ze své knihy Tremolo ostinato, po ní následoval Martin M. Šimečka a jeho Výjimečný stav, a posledním tedy byl prozaik, básník, dramatik, scenárista a textař Silvester Lavrík. Narodil se v roce 1964 v Spišském Štiavniku (leží mezi Popradem a Spišskou Novou Vsí, má necelých 2.800 obyvatel), vystudoval jak Univerzitu P. J. Šafárika v Prešově, tak později divadelní režii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Několik let byl režisérem Slovenského rozhlasu v Bratislavě, napsal jedenáct dramat a dvanáct próz, titulem Allegro Barbaro debutoval v roce 2002.

Vláda Andreje Babiše představila plán upravující nastavení českého penzijního spoření. Cílem má být snížit (poměrně výrazně) zisky penzijních společností, a naopak zvýšit výnosy pro střadatele. Návrh zákona počítá s rozsáhlými změnami, které v souhrnu skutečně lze bez nadsázky označit za revoluci penzijního spoření v Česku. Co vláda od ledna roku 2027 konkrétně plánuje a ubírají se její myšlenky z ekonomického hlediska rozumným směrem?

Dvě malá území v severní Africe – Ceulta a Melilla – patří k tomu nejzajímavějšímu, co politicko-geografická mapa Afriky nabízí. Dvojice španělských exkláv obklopených Marokem a Středozemním mořem představuje jediná území na africkém kontinentu, která jsou součástí EU a současně dostupná pozemní hranicí z území afrického státu. Osud dvou španělských měst, které na rozdíl od kontinentálního Španělska nelákají davy turistů, je jedinečný a nabízí skvělý vhled do mezinárodní politiky jednoho z nejstrategičtěji umístěných území celé Evropy. Jen si to neuvědomujeme, protože na mapu severního Maroka se díváme jen tehdy, pokud plánujeme dovolenou.

Po téměř roce se vracím k tématu roztříštěnosti české samosprávy. V loňském roce jsem se věnoval samosprávám na úrovni obcí. Těch má Česká republika více než 6 000 a náklady na jejich „provoz“ dosahují miliard korun ročně. Nyní se zaměřím na vyšší stupeň – na kraje. Těch má Česko v současné době čtrnáct, ale nebylo tomu tak vždy. Jaké zřízení by bylo dle mého mínění nejefektivnější a co vše by se muselo z důvodu změny krajů změnit?