Oddechl jste si, že jste se konečně střelecky prosadil?
To ani ne. Já jsem si říkal, že až bude třeba, že gól dám. Vždycky jsem v sezoně nějaký vstřelil. Ale je fakt, že tady už jsem měl šancí docela dost. Bylo na čase, abych se trefil. Včera večer jsem ležel v posteli a řekl jsem si, že už není kam uhnout. Jsem rád, že se to povedlo.
Při vašem gólu jste prošel od půlící čáry až na vápno. Nepřekvapilo vás, jak se před vámi defenziva Zlína rozestoupila?
Trošku jo. Přemýšlel jsem, že až proti mně někdo vystoupí, hodím to do strany a najednou jsem byl u vápna. (směje se) Pak už to nemělo jiné řešení, než vystřelit.
Trenér vás chválil, že právě tohle od vás potřebuje. Cítíte, že vaše rezervy jsou třeba právě v ofenzivě?
Vždycky je co zlepšovat. Já vím, že u mě je to i o tom, abych zachoval chladnou hlavu. Vím, že je ve mně, abych se prosazoval i směrem dopředu, ale musím to dokazovat častěji, pracuju na tom. Věřím, že to bude do budoucna lepší.
Byl tohle váš nejpovedenější v dresu Viktorky?
Co se týká čísel určitě. Byly už tam zápasy, které ode mě byly herně dobré, ale teď jsem podepřel statistikami.
Finále se Spartou budete hrát zase doma. Nakolik je to důležité?
Určitě je to lepší než hrát venku. Na finále bude stadion rozdělený fanoušky na poloviny, takže to bude jiné. Ale je dobré, že hrajeme doma.
