Velikonoce nejsou jen křesťanským svátkem, ale také oslavou jara, svěžesti a nových počátků. A právě k tomu se pojí šlehání pomlázkou, které mělo ženám a děvčatům omladit tělo i ducha. Tradice, která vychází už ze 14. století, měla zkrátka dámy udržet mladé a krásné po celý další rok.
Podoba pomlázky se ovšem v průběhu doby vyvíjela a měnila svůj vzhled. Dodnes se nejčastěji plete z vrbových proutků, nicméně například v devatenáctém století nebyla tak barevná, jak ji známe dnes. Různobarevné pentle byly totiž v té době poměrně hodně drahé. Až s příchodem dvacátého století se na ni začaly přivazovat barevné stuhy či odstřižky z látek. Barevné pentle totiž vyšlehané dívky a ženy připevňovaly na pomlázku, aby tím vyjádřily, jak u nich který koledník obstál.
Nejvyšší ze všech, červenou stuhou, ukazovaly ženy náklonnost a lásku, kdežto žlutá značila naopak jasné odmítnutí. Modrá pak symbolizovala naději a zelená alespoň sympatie a oblíbenost. Po skončení koledování si pak mládenci mohli prohlédnout, jak úspěšní byli a také, kolik dívek vyšlehali. Vykoledované stuhy si mládenci nechávali na památku anebo je dívkám a ženám vraceli při tancovačkách. Ovšem, pokud si chlapci dokázali zapamatovat, kterou barvu od jaké dívky dostali.