Přesně po dvou měsících od zahájení transformace na nemocnici specializující se na covidovou péči Domažlická nemocnice tuto misi ukončuje. Ode dneška funguje opět v původním režimu. To znamená, že opět přijímá a hospitalizuje všechny necovidové pacienty z Domažlicka na všechna oddělení, nově včetně interny, chirurgie a lůžek následné a dlouhodobé péče. Omezuje rovněž příjem covidových pacientů z jiných spádových oblastí resp. okresů, pro které dosud byla hlavní cílovou nemocnicí. Během čtvrté vlny jich v lůžkové péči léčila téměř čtyři stovky.

„V nemocnici zůstává pro covidové pacienty jedna lůžková stanice a ARO intenzivní lůžka. Všechny ostatní stanice jsme již upravili zpět do původního režimu,“ říká ředitel nemocnice Petr Hubáček s tím, že každá lůžková stanice nebo ta část nemocnice, která přestala sloužit covidové péči, prošla důkladnou dekontaminací. „Ošetřili jsme desinfekcí všechny povrchy od podlah, po nábytek až třeba po ovladače televizorů a každý pokoj i stanice se jako celek také ošetřily mlžnou dezinfekcí. Věříme, že důvěra v kvalitu léčby a bezpečnost péče bude minimálně taková jako před pandemií,“ doplňuje ředitel.

Nemocnice v Domažlicích zahájila transformaci na covidovou nemocnici přesně 20. února. Postupně v nemocnici vytvořila až 127 lůžek pro covidové pacienty včetně 30 intenzivních. Kvůli tomu dočasně pozastavila s výjimkou rodiček a neodkladných stavů příjem všech necovidových pacientů. Ti směřovali do okolních nemocnic. Naopak covidové pacienty přijímala Domažlická nemocnice nejen ze svého okresu, ale také z jižního Plzeňska, Tachovska a Klatovska.

Čtvrtá vlna pandemie vyvrcholila v druhé polovině března, kdy nemocnice v některých dnech evidovala až 135 hospitalizovaných pacientů. Koncem měsíce se ale situace rychle zlepšovala a od začátku dubna tak nemocnice mohla zahájit postupný návrat do původního režimu. Jako první obnovila necovidový provoz dětského oddělení a gynekologie a před týdnem chirurgie a rehabilitace. V tomto týdnu pak interny a lůžek následné péče a v příštím týdnu i intenzivní péči.

V běžném provozu jsou všechny ambulance. V případě, že by přišel k ambulantnímu ošetření nebo vyšetření pacient s nemocí covid nebo podezřením na onemocnění, bude ošetřen ve speciální covidové ambulanci. Ta je oddělena od ambulantního traktu a je součástí covidové lůžkové stanice.

Do provozu se v Plzni po zimě znovu vrací vodní prvky od kašen až po pítka. Nejsložitější je přitom příprava znovuspuštění tří kašen na náměstí Republiky, přičemž kašna Velbloud vstupuje do své letošní 12. sezony s novou vanou zabraňující průsakům vody. Vodní prvky, o něž pečuje městská příspěvková organizace Správa veřejného statku, postupně projdou servisní prohlídkou technologie, aby mohly být do konce dubna spuštěny do ostrého provozu.

Kašny, fontány, pumpičky i pítka procházejí každoročně kontrolou při zazimování a při jarním spouštění. Při dubnovém spouštění musí truhláři rozebrat a odvézt dřevěné kryty kašen, poté je nutné vše vyčistit a zkontrolovat technologii, která je před zraky veřejnosti ukryta v podzemních prostorách pod náměstím. Kontrolou tak procházejí filtry i čerpadla, ale i samotné nádrže na vodu. Největší, skoro dvacetikubíkovou podzemní rekuperační nádrž má kašna Velbloud. „Teprve, když technici seřídí vstupy a odzkouší, že se otáčí, co se otáčet má, teprve pak je možné začít napouštět kašny vodou,“ uvedl Petr Jelínek, ředitel divize firmy KTS – AME, s. r. o, která má servisně spuštění a zazimování kašen na náměstí Republiky v Plzni na starosti.

Loni v květnu se v kašně Velbloud objevily velké praskliny, a tak odborníci doporučili instalovat do kamenné nádoby olověnou vanu. Na základě poptávkového řízení pak byla vybrána firma KTS – AME, s. r. o, jež instalaci vany během dubna zajistila. Vana je vytvořena z olověných plátů, které musel odborník instalovat těsně do kamenné vany. Pláty jsou vzájemně spojeny ohýbanými švy, které bylo nutné po dokončení utěsnit silikonem. Zátopová zkouška se po instalaci vany udělat nemohla kvůli špatným povětrnostním podmínkám, a tak jí kašna projde až při letošním napouštění v těchto dnech. Podobnou olověnou vanu mají i kašny v jiných městech, například v Rokycanech nebo Manětíně. Olovo pro svoji snadnou dostupnost, jednoduché zpracování za studena, nízkou teplotu tavení a výbornou korozní odolnost a schopnost tlumit zvuk a chvění, používají lidé již tisíce let. Jako izolace bylo použito dokonce v jedné ze staveb sedmi divů světa – visutých zahradách Semiramidiných.

Voda v kašnách není určena k pití, z důvodu udržení její čistoty ve veřejném prostoru a ochrany složité technologie fontány je nutné vodu chemicky upravovat. Dávkování je nastavené na udržení pH vody 7. V kašnách není nutné mít vodu v kvalitě jako na koupalištích, a tak je udržován limit obsahu chloru tak, aby se v kašnách netvořily řasy. Pokud dojde ke kontaminaci vody, musí se veškerá voda vypustit, kašna, nádrž i potrubí vyčistit a pak znovu napustit. To pak přijde město na přibližně sedm tisíc korun, které jako škodu vymáhá po tom, kdo škodu způsobil.

Do konce dubna jsou kašny ve zkušebním provozu, aby bylo možné opravit případné závady, jako jsou poškozená čerpadla či ventilátory. Kašny na náměstí Republiky už letos čeká dvanáctá sezona, tak se občas něco může poškodit. Od 1. května pak poběží již v ostrém provozu.

Od své instalace v červenci 2010 prošly kašny různými opravami. Každoročně se opravují trhliny, v roce 2014 a 2015 bylo opraveno zlacení poškozených míst chrliče. Letošní instalace olověné vany kašny Velbloud za 348 tisíc korun tak je dosud nejdražší opravou kašen na plzeňském největším gotickém náměstí v Čechách.

Příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně se stará nejen o kašny na náměstí Republiky, ale i o další kašny, fontány, pumpy a pítka v centru Plzně. Celkem na jejich údržbu jde ročně z městského rozpočtu 700 až 800 tisíc korun. Jarní spuštění všech kašen, fontán a pítek, o které se Správa veřejného statku města Plzně stará, stojí městský rozpočet 92 tisíc korun, přičemž náklady na spuštění kašen na náměstí a té pod Velkým divadlem představují asi polovinu této částky.

Jen díky rychlému zásahu dvou policistů z Obvodního oddělení Tachov se podařilo zachránit tři děti, které zůstaly uvnitř domu.

Kdysi napsala rakousko-česká bylinářka ve své knize Zdraví z boží lékárny, „kdyby lidé věděli, jak je léčivá, tak by pěstovali jen kopřivu.“ Kopřiva je u nás i v dnešní době nenahraditelná ve velikonoční nádivce i při jarní detoxikaci těla.

Rostlina je léčivá celá, stonek, listy, květy i kořen. Je bohatá na vitamín C a minerální látky. Lidé ji užívají vnitřně v podobě odvaru nebo zevně při zápaře. Můžete ji usušit, nebo zpracovat čerstvou. Po spaření rostlina už „nepálí“. Díky kyselině křemičité pomáhá při pravidelných zábalech z odvaru posilovat vlasy a odstraňovat lupy. Doporučuje se při potížích se zvětšenou prostatou, chudokrevností, zahlenění dýchacích cest, na revma, únavu i kožní ekzémy. Kopřiva je prospěšná při onemocnění jater, slinivky, žlučníku i žaludku.

Kopřivu dvoudomou si můžete připravit jako špenát. Natrhejte si horní listy ze zdravé rostliny, nakrájejte a spařte je horkou vodou. Následně vařte asi deset minut do změknutí listů. Dále ochuťte, tak jak jste u klasického špenátu zvyklí. Vychladlou vodou z listů můžete zalít vaše pokojové rostliny.

Pokud vnímáte kopřivu na zahradě jako přemnožený plevel, vyznačuje se vaše půda vysokým obsahem dusíku. Pro růst jí stačí stinné a sušší stanoviště. Pokud si chcete do zahrady kopřivu dvoudomou nově zasadit, nejjednodušší je si od souseda nebo v přírodě vykopat kořeny a zasadit ji k vám. Pěstování nažek je v případě kopřiv náročnější, protože jen málo jich je plodných. Zahrádkáři ji využívají jako hnojivo, prostředek pro ochranu rostlin proti škůdcům i krmivo pro housata.

Dalším hostem Michala Jančaříka v pořadu Ztráty a nálezy byl bývalý fotbalista a současný sportovní manažer Viktorie Plzeň Daniel Kolář. „Fotbalové úspěchy jsou krásné, ale pominou. To, co cítím teď po narození dcery, je na celý život,“ říká v rozhovoru.

Zastupitelé Plzeňského kraje se na svém pondělním zasedání rozhodli podpořit čtveřici audiovizuálních děl, jejichž zástupci na počátku letošního roku žádali o finanční podporu. Celkově tyto snímky obdrží 1,15 milionu korun. Západočeský region nabývá mezi filmaři stále vyššího renomé, a to jak díky aktivitám Regionální Filmové Kanceláře, která zde začala před třemi lety působit, tak i díky narůstající podpoře Plzeňského kraje v audiovizuální oblasti.

"S radostí sleduji rostoucí zájem filmových štábů o natáčení v Plzeňském kraji. Zvyšující se počet snímků, které jsou u nás aktuálně chystány či realizovány, nezastavila ani pandemie koronaviru, což považuji za velmi pozitivní signál o tom, že kultura se nevzdala a žije. Navzdory nutným škrtům se podařilo odsouhlasit finanční podporu filmů, které vznikají v našem regionu, což s sebou přinese nejen zviditelnění atraktivních míst v kraji, ale bude i vítanou příležitostí pro místní služby a podnikatele v rámci filmového průmyslu," konstatuje náměstek hejtmanky pro kulturu a památkovou péči Marek Ženíšek.

S žádostí uspěl například česko-italsko-maďarský koprodukční snímek Běžná selhání, ve kterém si zahrají Tatjana Medvedecká, Vica Kerekes a Beata Kaňoková. Mezi další podpořené se zařadil snímek Tancuj, Matyldo! režiséra Petra Slavíka, který by se měl natáčet na podzim letošního roku na hlavním vlakovém nádraží a na plzeňském náměstí. Zde stěžejní role obsadí Karel Roden a Regina Rázlová. Podpořen byl také snímek Oběť, který se natáčel na počátku března v nemocnici v Klatovech a dále snímek Nikdo mě nemá rád režisérské a scénáristické dvojice Tomáše Wainreba a Petra Kazdy. Ti se proslavili například snímkem Já, Olga Hepnarová. Natáčení jejich nového filmu se v Plzni odehraje v červnu a dále ve druhé polovině července letošního roku.

Plzeňský kraj již v předešlých dnech rozhodl také o podpoře studentských snímků, a to v celkové výši 60 tisíc korun. Jedním z nich je film TEA&LU mladého režiséra Pavla Bartovského z FAMO v Písku. Druhým podpořeným je historický film Zbojník přeštického režiséra Leoše Kastnera. Ten se v kraji proslavil již v roce 2019 svou postapokalyptickou prvotinou Trash Town. “Snažíme se kontinuálně komunikovat podporu kraje i těmto skupinám žadatelů a umožňujeme tak studentům regionálních škol a amatérským filmařům získat cennou praxi,” doplňuje Petr Veruněk, vedoucí Regionální Filmové Kanceláře Plzeňkého kraje.

"Neznámý pachatel 13. února okolo třetí hodiny odpoledne v Plzni na Doubravce, kdy v blízkosti nákupního střediska na Rokycanské ulici nalezl a přisvojil platební kartu, kterou poškozená vytratila," potvrdila policejní mluvčí Veronika Hokrová.

Aktualizováno 15:37 Krajská hygienická stanice potvrdila v průběhu úterý další tři pozitivně testované na koronavirus. V kraji je tak celkem 24 nakažených. Sedmdesátiletý muž je na umělé plicní ventilaci, má být ale ve stabilizovaném stavu.

Chodby a velké zasedací místnosti budovy Úřadu Městského obvodu Plzeň 3 prošly důkladnou ochrannou a preventivní dezinfekcí v důsledku s opatřeními proti šíření koronaviru Covid – 19.

Stavbu kanalizace a vodovodu zahájila Plzeň ve své městské části Koterov. Akce za 252 milionů korun včetně DPH by měla být dokončena v prosinci 2021. Koterov, na jehož území žije přibližně 2500 obyvatel, má dosud pouze splaškovou kanalizaci, dešťová voda byla svedená do řeky Úslavy.